Diskuze : Hlavní : Pití a nápoje

to zase né. Na to jsou školení kvalitáři a technologové výroby, kteří si svoje chuťové buňky hýčkají. Neustále musí dělat testy na to, zda odhadnou typy chutí, vůní, barev a tak. Ono to není moc zábavné. Komise pěti lidí s vypilovanými chutěmi a vůněmi ochutná pár deci a musí se shodnout, že to půjde do distribuce. Pak to z nich vyprchá a jedou dom třeba autem. Ti, co konzumují hodně (a není jich ve firmě málo) můžou ty chuťové buňky právě pohřbít častým pitím. Alkohol ničí všchno možné včetně chuti a vůně. Každý sládek se musí pak držet spíš pozadu s pitím, aby mohl svoji práci dělt dlouho.
Já dělám v pivovaru administrativu a exkurze po provozu. Patřím spíš k těm, co konzumují víc, než by měli. Jediné, co musím vždy odegustovat, je pivo pro turisty. Tož to je moje jediné nutné pití v rámci pracovního procesu.

Já mám ráda IPA od Ravenu

Pivo mi tak nějak mechutná, nemám k němu odpor, občas ho zkouším

Pruhovaná, manžel kvuli žaludku začal pít rozpustné kafe. ChuŤ neposoudím, ale jeto lepší i pro mě, nemusím vyplachovat logr do myčky.

Tak mlíko nepozřu, doslova se mi z něj navaluje, nemám ráda ani pudinky nebo mlíčné kaše, kromě odporné chuti mi mlíko i odporně smrdí.
Nepozřu ani kafe, je nechutný a navíc taky smrdí, smrdí asi hůř než mlíko, jedno kafe zasmrdí celý barák.
Manžel je velký kafař, on teda jede na kvantitu, kvalita ho nezajímá. Po začátku jsem se nad tím snažila přenést, ale po dvaceti letech života s kafařem jsem ke kafi dostala neuvěřitelný odpor. Zlatý pivo, to alespoň nesmrdí na dálku.

Černý čaj piju až poslední roky, ráno nějaký silný a zemitý na rozkoukání, neslazený.Jinak miluji zelený, co nejjemnější, zalívám ho několikrát a nejvíc mi chutná až ten poslední nálev, co manžel označuje za horkou vodu. Zelený čaj nesladím, nesnáším sladké čaje.

Pivař je u nás manžel a je velký pivař, radši nechci vědět, jak moc velký. Pije pivo z lokálního pivovaru, vlastně asi všichni kolem pijí místní pivo, prý je hodně silné a hořké, "cizákům" hodně chutná a ráno je hodně bolí hlava. Asi neznám nikoho, kdo by pil Plzeň nebo Bernarda, když někde jsme manžel pije pivo z lokálního malého pivovaru. I v zahraničí radši sáhne po místním pivu než všude přítomné Plzni.

Ženský kolem mě pivo moc nepijí, třetinku aby se neřeklo, ale vysloveně pivařku neznám, to už si radši dají malého panáčka než pivo.
Já piji víno, mám ho na místní poměry celkem velkou spotřebu, ale pár vinařek znám, s těmi se ráda scházím.