Rozhovor s Honzou Vojtkem.
Někteří lidé se nikdy nerozzlobí, protože mají strach, že by tím mohli své děti traumatizovat.
Když dítě prožije nějaký bolestný či děsivý okamžik nebo pocit zklamání, může toho na něj být moc.
Naše společnost se vyznačuje vysokou orientací na výkon a lidé v ní nízkým pocitem vlastní hodnoty.
Pro mě osobně je to nejen hezká náhražka reptání a kritizování.
Pracovat osmdesát hodin týdně je vyčerpávající, ať už jde o práci v kanceláři, dobrovolničení nebo péči o rodinné příslušníky a řízení domácnosti.
Svým narozením nevstupuje dítě do přirozeného prostředí, ale do prostředí výrazně přetvořeného činností člověka.
Všichni přemýšlíme o věcech třemi způsoby: jeden pramení z našeho emočního já, druhý z našeho racionálního já a třetí z našeho moudrého já.
Před dávnými časy žili byli v jednom království král a královna. Byli tuze smutní, protože nemohli mít děti.
Naše ne je jako křída, kterou nakreslíme čáru, jakési omezení nebo hranici mezi námi a druhým člověkem.
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.