| Mili+5 | 
 |
(1.7.2009 12:42:46)
Ani nevím proč, jsem před chvílí otevřela dokument Olgy Sommerové "Přežili jsme svoje děti", zkoukla jsem sotva půlku a už jsem se nevydržela dál koukat, cítila jsem tak intenzivně bolest těch žen, víc než když jsem to viděla naposled, to bylo krátce po Milenčině smrti a vlastně jsem nevěděla, co mě ještě čeká. Ty ženy tam mluvily už ze své mnohaleté zkušenosti s životem pozůstalých matek a nyní jim rozumím mnohem víc než předtím. Je pravda, že život je na dva kusy a že je to a vždycky už bude jiný život než ten předtím a je zatraceně těžký, samozřejmě že žijeme dál, že zase máme radosti a pro co žít, ale tohle pochopí jen, kdo to prožil, je to tak jiné, tak strašně jiné a pořád to tak bolí, tak hrozně, hrozně to bolí, to že se to stalo, to že tu nejsou, to že je nemůžeme ani zahlédnout, ani pohladit nic prostě nic. Já nevím, jestli jsem tak slabá nebo co, ale je to pro mě strašný balvan, jdu spíš se plahočím dál, snažím se, bojuju, věřím, ale východisko tady v tomhle životě už podle mě není a nenajdu ho. Doufala jsem, že nový život, nové děťátko pomůže a je tak dobře, že ho mám!, ale na druhé straně to vůbec není východisko z té bolesti, nic se nevrátilo k tomu předchozímu životu, pořád jsem v té druhé bolavé části života, nic není jako dřív. Doufám, že i tenhle druhý život má smysl a své bohatství, ale někdy je k neunesení.
Tohle dneska cítím, jsou i dny, kdy to necítím tak intenzivně, ale dnes jsem to potřebovala ze sebe dostat. 
|
| Čekatel na smazání | 
|
(1.7.2009 12:57:00)
Doufám že tohle nezažijeme, i když na to myslíme dost často, ale máme trochu čas. :(
Hodně sil přeju.
|
| vendyna (Janinka + Alenka) | 
|
(1.7.2009 13:07:12)
Mili, přeju ti hodně síly. Tvoje vzpomínky na Milenku mě vždycky dojmou.
Šmarjá, ať je moje dcerka klidně třeba squater, ale ať je zdravá.
|
|
|
| Beebie+Honzík 09/07+Luci 06/10 | 
|
(1.7.2009 13:07:40)
Mili, určitě nejsi slabá, naopak, jsi moc silná. A je přece normální, že to tolik tolik bolí, a asi už vždycky bude. Vždycky mně to rozbrečí, vůbec si to neumím představit Přeju už jen to dobré v dalším životě a hodně lásky. Vydrž, určitě máš pro co žít!
|
|
| Afima | 
|
(1.7.2009 13:08:15)
Váš příběh samozřejmě znám, asi jako každý tady. Psát, že je mi to hrozně líto, je asi pro Vás nošením dříví do lesa, i když mně to opravdu líto je. Dokonce si pamatuju na ten šok, když jsem se o Vašem trápení dozvěděla. Pár dní jsem byla úplně vyřízená, opravdu. Když jsem pročítala reakce některých maminek, zarazila mě vždycky ta typu - to je hrozné, co se Vám stalo, vy jste tak silná, já bych to nepřežila. Jakoby v překladu - stalo se to Vám, protože Vy jste schopna to přežít, my bychom to nepřežily, takže nám se to stát nemůže. Možná si to špatně vykládám, nevím. Každopádně přeji už jen vše dobré.
|
|
| Renka + 3 | 
|
(1.7.2009 13:23:01)
Letos to bylo 25 let, co zemřela moje sestra, která od 3 do 6 let bojovala s leukemií. Moje máma to vše s ní zažívala, byla s ní až do konce a můžu říct, že už se z toho nedostala nikdy. Možná jsou lidé, kteří se s tím dovedou lépe vyrovnat, ale asi opravdu už nikdy nic není stejné, je to ta největší ztráta v lidském životě.
|
| Jeyi+2 | 
|
(1.7.2009 13:43:17)
Cítím s Vámi.Dovedu si přectavit jakou bolest v srdíčku cítíte,vidím ji každý den u nás doma.Budou to čtyři roky,když zemřel bratr,ale vidět maminčinu bolest tenkrát,nebo dnes,je pořád stejně velká,nemizející,jako by to bylo včera.Ano,jsou dny,kdy na okamžik vysvitne sluníčko,ale i přes to jsou pokryté závojem smutku,bolesti,bezradnosti a hlavně otázkami,proč zrovna on....ona?Přeji Všem mnoho sil a těch slunečných dnů přece jenom víc než těch uplakaných.Je to těžké,já vím. 
|
|
| kajkule+2 kousky | 
|
(1.7.2009 13:47:22)
Mili, tohle nikdy nepřebolí, to je nejhorší Milenka byla krásná princezna a pro tebe určitě pořád je přeju hodně sílí do dalšího "žití" , které je tak těžké bez ní...on to člověk nikdy úplně nepochopí, když se mu to nestalo. Drž se i nadále! často vzpomínáme!
|
|
|
| Insula | 
|
(1.7.2009 13:43:36)
Je jasné, že máš bolest, která nikdy ze srdce nevymizí. A jedno dítě nelze nahradit jiným.
|
| Beebie+Honzík 09/07+Luci 06/10 |
|
(1.7.2009 13:50:51)
Před 16 lety zemřela moje nejlepší kamarádka na krvácení do mozku. Bylo jí tenkrát nedožitých 16 let. Potkala jsem asi před 3 lety její maminku, a bylo vidět, jak strašně moc jí to pořád bolí. Možná o to víc, že viděla mně. Úplně jsem se cítila provinile, že já si klidně žiju Myslím, že člověk asi bude pořád přemýšlet co by kdyby. Jak by vypadala, co by dělala...musí to být šílené. Takže nevím, co napsat, nikdy už to nebude jako dřív a nevím, jestli slova útěchy nějak pomůžou. Spíš jsi to asi potřebovala ze sebe dostat....myslíme na vás
|
| FialoFka | 
|
(1.7.2009 14:41:04)
Mí prarodiče přežili dvě ze čtyř dětí. Sice ty děti zemřeli až dospělí, ale musí to být i tak hrozné. Pohřbili nejstaršího syna po dětské obrně a mojí maminku. Půl roku po maminčině smrti zemřela babička i dědeček, myslím, že to má souvislost.
|
| Insula |
|
(1.7.2009 15:13:43)
Babička také přežila dvě svoje děti. Mojí mamku a jejího bratra (sebevražda). Vlastně tři. První dítě zemřelo po těžkém porodu. 
|
|
|
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(1.7.2009 13:49:02)
nevím Mili, jestli lze najít tady na zemi nějaké "východisko", to asi těžko, ale věřím, že dojdeš pokoje a spočinutí.
|
|
| Siddhártha | 
|
(1.7.2009 13:51:25)
Mili, jen silná osobnost jako Ty o tom mluví veřejně. Člověk si díky tomu leccos uvědomí.
Ten dokument jsem viděla, prořvala jsem ho od začátku do konce. Neumím si představit tu bolest a doufám, že tohoto poznání budu ušetřena.
Tobě a Tvé rodině přeji, aby čas opravdu léčil
|
|
| Tulka | 
|
(1.7.2009 13:52:57)
Mili,drž se,posílám moc síly a na Milenku často vzpomínám.
|
|
| HelenaPa | 
|
(1.7.2009 14:01:10)
Milá Mili, když jsem si přečetlá váš příběh, byla jsem z něho úplně mimo pár dní. A to se mě v podstatě "netýkal". Ale dotkl se mě velice. Obdivuju vás i za vaši pevnou víru v Boha. Jsem nevěřící, ale obdivuju vás, jak jste se s tím "poprala", jak jste na Boha nezanevřela.
Navíc mi váš příběh dodává sílu ke každodenním bojům s naším raubířem. V nejhorších chvílích si vždycky řeknu: " Co by Mili dala za to, aby ji Milenka takhle zlobila." Je to taková moje mantra na uklidnění se, že vlastně není až tak zle.
Doufám, že jste si své "peklo na zemi" už prožila a už vás čekají jen samé příjemné chvilky s vaší rodinou.
|
|
| Katla | 
|
(1.7.2009 14:34:29)
jsem viděla před několika lety a dlouho jsem se z něj nemohla vzpamatovat.
|
|
| Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 | 
|
(1.7.2009 14:59:01)
Mili jak už tu někdo psal o obdivu vůči maminkám co o tom mluví. Moje máma s tím nemá problém, já o sestře mluvit prostě nemůžu. Opravdu obdivuji všechny maminky co tuto bolest nesou, žijí dál a nevzdají to.
|
|
| Natanela | 
|
(1.7.2009 15:01:35)
Mili, neni v moci žádného člověka, aby Ti tvůj žal a smutek nad ztrátou dcery ulehčil. Pevně věřím, že Ti Bůh všechno vynahradí, všechny ty roky trápení, smutku a žalu. Modlím se, tak jako se modlil Pavel v Efeským, aby Tě Jeho Duch podle bohatství Jeho slávy posilní ve tvém nitru. Kéž Kristus přebývá skrze víru ve tvém srdci! Kéž jsi zakořeněna a ukotvena v lásce, abys spolu se všemi svatými mohla postihnout, jaká je šířka, délka, výška i hloubka, a poznat Kristovu lásku přesahující chápání, abys byla naplněna do veškeré plnosti Boží.
Ten, který v nás působí svou mocí, je schopen učinit nesrovnatelně mnohem více než cokoli, oč prosíme nebo si představujeme.
Bůh Ti žehnej.
|
| Vyktorka | 
|
(1.7.2009 16:10:14)
Pro každého rodiče je ztráta dítěte tou nejhorší noční můrou, sama to taky tak cítím jako matka 4 dětí, ale přece si dovolím trošku jiný pohled.
Dnes je díky Bohu a pokroku v medicíně, alespoň tedy v bohatějších zemích, úmrtí dítěte poměrně ojedinělou událostí. A pokud se něco takového stane, zasáhne to každého, nejen nejbližší rodinu.
Ale není tak dávno doba, kdy nebyla žádná očkování ani antibiotika, lékařská péče mizerná a pro většinu nedostupná a děti umíraly běžně, hlavně na infekční nemoce. Téměř každou rodinu úmrtí dítěte postihlo a to i opakovaně. Myslím, že tenkrát to rodiče nebolelo o nic méně než dnes, ale doba byla těžší a nemohli si dovolit se v tom nějak dlouho "nimrat", život šel dál. Lidi to asi dokázali nějak líp přijmout, protože to se prostě stávalo. Co si o tom myslíte?
|
| Siddhártha |
|
(1.7.2009 16:25:00)
Já na to říkám co Ty říkáš na to, když někdo zemře díky lékařské péči?
|
|
|
| Jenda00 | 
|
(1.7.2009 16:34:38)
Ten, který v nás působí svou mocí, je schopen učinit nesrovnatelně mnohem více než cokoli, oč prosíme nebo si představujeme.
To jsi napsala, ale promiň (a opravdu to nemyslím zle),ale hodně pochybuji, že Mili ho o něco prosila. Zvlášť ne o tu náruč bolesti, kterou jí dal a kterou jí bohužel zatím nijak nedokázal vrátit, nahradit nebo ulevit. Myslíš v jiném životě, když dal bolest tady, ať pomůže také tady. Teologii zrovna moc nerozumím, ale tohle je jedna z věcí proč jí nejsem nakloněna, nemám vysvětlení.
Milenko, Tomášek , asi nebyl náhrada za maličkou co odešla, ale někdy to z Tvého psaní cítím, promiń. Každopádně velikou pomocí a útěchou Ti může být, že maličkou nic nebolí, netrápí se a i přes tu krátkou chvíli co s Vámi byla, poznala jak moc jste jí milovali. Hodně sil přeji.
|
|
|
| Monča (Máťa,Michálek,Martinka) | 
|
(25.11.2009 22:11:01)
Mili, stále se k tvým výpovědím o Milence vracím a stále mě to bolí, když si takovou situaci představím u mojí holčičky. Čtu a brečím. Vzhledem mi tvoje Milenka trochu připomíná i naši Martinku. Jak jsi někde psala, jak byla Milenka něžná a holčičí, to samé prožívám teď s Martinkou. Po dvou klucích je holčička opravdu jiná. A to jsou kluci hodně klidní, starostliví a pečliví. Je mi moc líto, že už Milenka nemůže být s tebou...
Mili, musí to být obrovsky!!! těžké tuto situaci zvládat. Vím, že bych to zajisté nezvládala...
Monča
|
|
| ZUZKA KORINKOVA 4 DETI |
|
(11.3.2013 17:33:09)
CHTELA JSEM SE JEN PRIDAT . 4 BREZNA RANO MI UMREL MUJ MILOVANY SYN DANIEL. BYLOMU TEPRVE SEDUM MNESICU. JE TO STRASNA RANA PR NAS A JA BEZ NEJ NEDOKAZU ZIT. MAM DALSI STARSI DETI TAK ZE SE SNAZIM VENOVAT JIM. ALE TA PRAZDNOTA MNE ZABIJI BEZ MEHO DANISKA. NEDOKAZU TO BEZ NEJ,CHCE S MI STRASNE KRICET,POTREBUJI HO OBEJMOUT. POTREBUJI SE SNIM MAZLIT TAK JAKO KAZDY DEN A ON TU NENI. NENI KOCAREK JE PRAZDNY,JEHO VECICKY LEZI NETKNUTE VE SKRIN. JEHO HRACKY LEZI TAM KDE JE NECHAL. PORAD HO SLYSIM BRECET,VSUDE HO VIDIM. NEDOKAZU TO BEZ NEJ NEJSEM SILNA ANI TROSKU. MAM KUS SRDCE PRAZDNEHO A NIC A NIKDO TO NEMUZE ZAPLNIT.
|
| Mili+5 |
|
(11.3.2013 19:11:30)
Zuzko, upřímnou soustrast. Ta bolest a všechny ty pocity jsou neskutečné a hrozné, posílám objetí. Možná se i zde někdo ozve, ale pokud by ses měla potřebu vypsat z bolesti a sdílet s ostatními stejně postiženými maminkami, které budou Tvé bolesti rozumět, tak tato
diskuseje živá a navštěvovaná.
|
| ZUZKA KORINKOVA 4 DETI |
|
(12.3.2013 8:57:10)
MOC DKUJI JE TO STRASNE VELKA STRATA A JESTE VETSI BOLST KTERA ZAPLNUJE TED MOJE SRDCE. VUBEC SI TO BEZ MOJEHO SLUNICKA NEDOKAZU PREDSTAVIT. JE TO TAK TEZKE TAK MOC. CHCE SE MI RVAT ABY SE MI VRATIL ZPATKY ZE MI STRASNE MOC CHYBI. VUBEC NEVIM CO SI MAM POCNOUT CO DELAT.
|
| ZUZKA KORINKOVA 4 DETI |
|
(14.3.2013 21:08:49)
VCERA JSEM PROZILA TU NEJHORSI VEC VE SVEM ZIVOTE. A TO ZE JSEM MNELA POHREB SVEHO SLUNICKA DANISKA! JE TO TO NEJHORSI CO MNE KDY MOHLO POTKAT. NEJDE MI TO VUBEC BEZ NEJ,NIC MI NEJDE POTREBUJU HO A NENI TADY. TU VELKOU BOLEST KTEROU V SRDCI MAM MI ASPON TROSKU ZAHANEJI JEHO FOTKY. BOLI MNE STRASNE SRDICKO TAK STRASNE MOC A TA DIRA KTERA TAM JE! TU NOC CO SE MU TO STALO JSEM HO MNELA V KOCARKU U POSTELE A V POKOJI TEN KOCAREK STOJI DODNES. NEJDE HO DAT PRIC PROTOZE HO TAM VIDIM A TO PROSTE NEJDE. VECER SE MI STAVA ZE HO V TOM KOCARKU VIDIM A ON JEN MLCKY KOUKA ZASE NA MNE. JE MI TAK NANIC TAK MOC. MOJE DETI SE MNE PORAD SNAZI ZAMNESTNAT ABYCH NA DANISKA PORAD NEMYSLELA ALE KDYZ VECER USNOU A JA ZUSTANU SAMA,JSOU TO PRO MNE HROZNA MUKA.
|
| Tylity |
|
(14.3.2013 23:58:29)
Zuzi, musis jit dal.. take jsem prisla o deti.. je nutne jit dal.
jsou ruzne zpusoby, jak prijit o deti. Toto je des.. hruza - a bude to dlouho trvat, ale zivot, tva cesta - proste musi jit dal. Mas na to jit dal, mas na to zit dal zivot. Potrebujes cas.
Vzala bych te za ruku, kdyby to slo, holka..
|
|
| Kliková hřídel 4/08+2/09+2/13 | 
|
(15.3.2013 17:32:48)
Zuzko, pokus se získat pomoc na www.dlouhacesta.cz .
|
|
| ZUZKA KORINKOVA 4 DETI |
|
(14.5.2013 10:16:45)
VCERA TOMU BYLY PRESNE 2 MNESICE CO JSME SE NAPOSLEDY ROZLOUCILY SNESIM MALY A DRAHYM DANISKEM! TAK MNE TO PORAD STRASNE BOLI ZE UZ TADY NENI SNAMA. NEJDE TO BEZ NEJ ZIT. SICE VIM ZE VSPOMINKY ZUSTALY ALE TY VSPOMINKY MNE ZABIJEJI. PROTOZE TO JSOU UZ JEN TY VSPOMINKY! DAMISEK BYL A JE PORAD PRO NAS TO NASE SLUNICKO VESELE KTERE VSICHNI MILUJEME. TAK MOC NAM VSEM CHYBY A HLAVNE TED SVOJI SESTRICCE KTERA HO MOC MILOVALA, MOC PLACE POMALU KAZDY DEN A MOC SE JI STYSKA. JE TO KATASTROFA JE TO TAK BEZ NEJ TEZKE.... BOLI MNE MOC SRDICKO A MOC PO NEM PLACE.
|
| Dana | •
|
(15.5.2013 13:31:40)
Zuzanko, čas hojí. Neříkám, že moc, ale pomaloučku ano. Já jsem dokonce strávila 7 neděl na psychiatrii a stejně to nepomohlo. Teď 30.05. to budou 2 roky. Bolí to, moc to bolí. Ty máš za sebou jen 2 měsíce. To máš velké právo ještě truchlit. Klidně si pobreč. Žíj pro své další děti. Jako já. I když můj Kubíček mi bude v srdci stále. Už na pořád.
|
|
| Drahuškaa |
|
(12.11.2013 2:45:19)
Ahoj Zuzko, úplně Tě chápu mě zemřel letos v březnu můj milovaný syn, byla jsem tak šťastná, že ho mám, bylo mu 24 let. Od té doby nežiji, jen přežívám, nemáš nějakou radu, jak se s tím aspoň trošku vyrovnat.Můžeš mi napsat na můj mail d24b@seznam.cz budu ráda.
|
|
|
|
|
|
| Danka |
|
(13.4.2013 15:06:50)
Dnes jsou to 4 roky.4 měsíce a 7 dnů co nám zahynul při autonehodě náš milovaný syn Štefánek bylo mu 19,5 roku, a je to čím dál horší a horší. Pořád za ním chodím k hrobečku a povídám mu co nového doma. Stále čekám, že se vrátí domů. To už není život, to je přežívání ze dne na den. Odešel kus z nás. Taky se mi chce pořád křičet a stále brečím. Ten kdo to nepřežil. Neví co to je.S pozdravem nešťastná máma
|
| Dana | •
|
(7.5.2013 15:10:08)
Ahoj,mě zemřel syn 30.05.2011 ve 23 letech.Přesně chápu jak ti je.Je to strašná bolest. Stále slzy,bolest, nevěřím, že ho už neuvidím.Bolí to strašně a nikdo nepomůže. Nikdo.Když tak se mi ozvy. Třeba si trošku popovídáme a bolest bude sdílená. Ahoj.
|
|
|
|
| fokys |
|
(3.9.2015 20:32:39)
Zemřelo mi dítě
3.9.2015 8:45:13
Jsem zde poprvé.Před pěti lety mi zemřela má jediná dcera - oběsila se.Má cesta k návratu do,,normálního života,, byla taková, že jsem si psala své pocity a z toho vznikla knížka, kterou jsem se rozhodla společně s 6 maminkami vydat.Kniha je na světě.
https://www.facebook.com/ZemreloMiDite?pnref=story
|
|
| fokys |
|
(3.9.2015 20:33:42)
Zemřelo mi dítě
3.9.2015 8:45:13
Jsem zde poprvé.Před pěti lety mi zemřela má jediná dcera - oběsila se.Má cesta k návratu do,,normálního života,, byla taková, že jsem si psala své pocity a z toho vznikla knížka, kterou jsem se rozhodla společně s 6 maminkami vydat.Kniha je na světě.
https://www.facebook.com/ZemreloMiDite?pnref=story
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)