Demeter+2 |
|
(29.11.2009 20:51:57) nejdrive jsem tu hledala nove kamaradky na "seznameni dle regionu"...pak jsem se "zaradila" do diskuse dle terminu ocekavaneho porodu mimca... jenze ted jsem po druhem potratu a nejak nevim, kam se ted mam "zaradit" a kde najit spriznene duse, ktere bohuzel zocelila stejne spatna zkusenost...mam pocit, ze nikam nepatrim a tak moc bych to ze sebe chtela dostat ven, abych ten smutek nepredavala dal pripadnemu budoucimu detatku... jste na tom nekdo podobne? mate radu, jak nejlepe "prezit"?
|
kajkule+2 kousky |
|
(29.11.2009 21:18:00) Ahojky. Radu bohužel nemám. Já to zažila jen jednou a bylo to hrozné. Časem se to trošku otupí, ale člověk nezapomene ani když už má jiné děťátko. Ale už je komu dát ta láska a pohlazení. Přejde to, neboj, ale nejvíc pomůže až další těhotenství, aspoň u mě to tak bylo. Pobreč si , když je to třeba a bolí to, nedus to v sobě. Ono všechno má svůj důvod. Já to viděla až později, proč se to muselo stát. Drž se! Bude líp a taky se dočkáš toho miminka, já tomu taky nevěřila, přišlo mi, že to trvá věčnost, ale taky jsem se nedávno dočkala. Nejhorší je vydržet , ale stojí to za to!
|
reginka28+Verča+Nelli |
|
(30.11.2009 10:17:00) Já jsem potratila dvakrát za sebouale pořád jsem doufala,že to musí vyjít a VYŠLO Teď mám doma skoro 3měsíční mimi a jsem šťastná Moje rada zní:NEVZDÁVEJ TO Držím palečky ať jsi brzo maminkou
|
Caroline77 |
|
(30.11.2009 14:43:54) No tak tady jedna duše je a to čerstvá - ze soboty. Také jsem se nejdříve zařadila do sekce měsíce porodu a za dva dny už jsem tam nepatřila...Také cítím prapodivné prázdno, smutek v takových vlnách, je to prostě čerstvě hořká zkušenost...
|
Demeter+2 |
|
(30.11.2009 20:58:51) byla by to nahoda, ale nejsi nahodou z prahy caroline?
|
Caroline77 |
|
(30.11.2009 21:26:09) jsem z Prahy....pročpak?
|
|
|
|
|
|
Ananta |
|
(29.11.2009 21:26:33) Demeter, je to moc smutné, ale mysli taky na to co máš... máš už jedno děťátko. To chce čas, přebolí to.... Taky se mi to stalo a nemám dítě, je mi skoro 36 let...zrovna tento víkend bojuju, nějak na mě sedla depka z ujetého vlaku.
|
Lenka a dva kluci |
|
(29.11.2009 21:31:34) holky mě se to stalo v 37 letech ve 20tt měla jsem doma už jednoho sviště , ale moc moc to bolelo. S holka ma s naší diskuze jsem to ale zvladla jako ostatne všechny dívčiny tam do 4 mesíců se zadařilo a ted tu běha Tomášek))bojuj nevzdávej se bude to dobrý uvidíš !!!!!!
|
Lenka a dva kluci |
|
(29.11.2009 21:33:07) odpočin si seřaď si to v hlavě a jeď držíme moc palečky!!!!!!!!!!!!
|
|
|
Demeter+2 |
|
(30.11.2009 21:01:01) Anato, drz se a preji ti miminko, pokud po nem touzis, preju aby prislo brzy, doufej a ver) me je taky skoro 36 a vim, ze jednu cacorku uz doma mam, ale touzim po dalsi...tedy rada bych jeste dve) tak abych to stihla)
|
|
|
monika77 + martínek05 |
|
(29.11.2009 22:00:58) Vůbec nepiš: "PŘÍPADNÉMU" budoucímu děťátku - to je přece úplně jasný že ho budeš mít a že brzy, už přece jedno máte, jen si pro jistotu vybojuj ty vyšetření, už jsme si spolu o tom psaly. Hlavně přežít to čekání na dobu, kdy to budete moci zase zkoušet, ale nečekej na to zbytečně dlouho. Držim moc palce.
|
|
Marťa11 |
|
(29.11.2009 22:22:06) Demeter, hlavu vzhůru
budou Vánoce, zkus se víc soustředit na jiné věci, užívej si Advent, zbytečně se ničíš... začala bych změnou ikonky, tohle je na depku pro každého
já jsem to prožila 3krát, ale máme 2 zdravé děti a takových holek je hodně... prostě to chce čas...
začni chodit cvičit, běhat, vyzdob byt... prostě to uzavři a jdi dál... mně pomohlo se vybrečet, vynadávat, vyvztekat... a pak to uzavřít jako "nezdar" a dívat se dopředu... hlavně netrap a netýrej sama sebe víc než je nutné
|
monika77 + martínek05 |
|
(29.11.2009 22:58:42) Já si tedy nedokázala užívat vůbec nic a to přesně 6 týdnů - do chvíle, než jsem to po revizi poprvé dostala a věděla jsem, že od té chvíle ve mně zraje vajíčko, ze kterého při troše štěstí může být nový miminko. Bohužel teď poprvé se to nepodařilo, ale mně opravdu stačí to vědomí, že to vajíčko už se tam někde pomalu chystá na cestu )) Brzy bude líp, uvidíš, ale zrovna Advent bych si já moc užít nedokázala.
|
Demeter+2 |
|
(30.11.2009 21:06:56) tak ja se priznam, ze si to rozhodne hodlam uzit a to poradne) uz jsem naplanovala romanticky vikend s manzelem, vanocni trhy v nemecku, nejake to kafe s kamoskama, jo taky akce pro dcerku, aby neprisla zkratka, pak honem ty darky, vyzdobu, cukrovi,...uf no je toho docela dost) minule jsem ale udelala totez - kdyz jsem se vzpamatovala(a ze minule to trvalo dele, kdyz uz mimi bylo tak velke a ja taky malem v te nemocnici "chcipla" na nasledne komplikace)tak pak jsem si to taky uzila, uzasne leto a tesila se, jak si pekne v zari otehotnim...jo zadarilo se, ale s jakymi vysledky:-((
|
mordie |
|
(1.12.2009 15:15:32) Demeter, chce to zas jen čas, bolí to, bolet to bude, ale bude to časem i ustupovat. U mě to v pátek bylo již 20 týdnů po potratu a je mi o hodně, hodně líp,Sice dennně si vzpomenu na mimi, ale už mě to tak neubíjí. I když zrovna dneska si Ráchel vzpoměla a ptala se na mimi a já vysvětlovala a vysvětlovala pořád dokola, na otázky proč už není? proč bude jiné?, až jsem se rozbrečela. Ale rychle jsem se uklidňila.I to je známkou snad toho, že nejhorší, už mám za sebou. Snažím se věnovat mé zálibě, hraju na housle a to mě také uklidňuje.Opravdu jen čas je nejlepší lékař.Hodně sil a štěstí, Demeter
|
Caroline77 |
|
(1.12.2009 15:18:04) Ahojky a snažíte se dál o nové mimi??
|
Demeter+2 |
|
(2.12.2009 10:43:30) Caroline jen jsem se ptala, napadlo me, byla by to velka nahoda...nepotkali jsme se v patek vecer v Podoli? jinak o mimi se urcite snazit budeme (vis, my se moc snazit nemusime, my ho zkratka "udelame" rovnou), alespon tohle nam funguje skvele, ale ted jsem necelych 14 dni po kyretazi, takze po sestinedeli, pokud mi daji doktori pozehnani)
|
Caroline77 |
|
(2.12.2009 11:30:47) No myslím stejně, já jsem zatím od té soboty...jsem sice z Prahy, ale skončila jsem na Bulovce, dál už nešlo dojet i když jsem chtěla do Podolí...náhoda.. My se tady budeme snažit, čekám na vyjádření z histologie a taky na pondělí, co mi řekne MUDr. po kontrole co a jak.
|
|
|
|
|
|
|
|
Motýlice |
|
(29.11.2009 23:54:22) Máte nějaké dítě nebo ne?
|
Lendul T+B |
|
(30.11.2009 7:13:28) Ahojky
moc me mrzi cim prochazis. Je to tezke obbdobi, ale cas to opravdu otupi. Nase cesta za druhym miminkem byla taky plna klacku a trni, ale miminko uz mam v naruci.....tak se nevzdavej.
Podivej se na to z jine stranky - ze vsechno spatne se děje pro to, aby mohlo nasledovat to krasne
|
Majákova |
|
(30.11.2009 8:47:36) Demeter, přijď za námi do Zamlklinek ... http://www.rodina.cz/diskuse1141.htm
|
|
|
Darka,4+1 | •
|
(30.11.2009 10:13:15) Milá Motýlice, když se to stalo mně, běhaly mi doma už čtyři. A přesto jsem prožívla velký smutek a velice bolestně se mně dotýkaly poznámky zdravotníků, co že pořád pláču, když mám už tolik dětí. Jakobych to další pro mě nemělo takovou cenu. Tohle už nikdy neříkej, pokud chceš potěšit.
|
|
|
Lenka a zlatíčka |
|
(30.11.2009 8:49:25) Demeter, podívej se na tuhle diskusi. Mě tam holky po potratech moc pomohly. Každá holčina tam ví, o čem mluvíš, jak se cítíš. Uvidíš, že se dějí i zázraky v podobě miminek tam, kde by to už nikdo nečekal. Držím pěsti
http://www.rodina.cz/diskuse1141.htm
|
|
stella |
|
(25.1.2010 9:45:19) Ahoj,
také hledám spřízněné duše. jsem po dvou potratech a cítím se jako vyvrženec. V rodině právě všechny švagrové prožívají období s miminama, podobně je to u kamarádek, oslavy, rodinná setkání jsou pro mne muka. Snažím se jim vyhýbat. Koplikuje mi to vztahy s matkou, uzavírám se do sebe a nechci nikomu z nich nic říkat.jak jste na tom vy v rodině a skamarádkami matkami?
Díky
Stella
|
Demeter+2 |
|
(25.1.2010 14:45:53) mila Stello, moc me mrzi, ze jsi take prisla o miminka a preju hodne sily do kazdeho dalsiho dne a taky hodne odvahy tim vsim vubec projit...promin, ze se ptam, ale jak je to dlouho? dle tvych slov se mi tvoje ztrata zda pomerne cerstva.... moje situace ohledne kamaradek a rodiny je, rekla bych , mnohem jednodussi nez tvoje, neb ja uz mam 3,5 letou dcerku...ale je pravdou, ze kamosky s novorozenci jsem od jara nenavstevovala a uprimne jim rikala, ze je rada uvidim, ale az to jejich mimco trochu povyroste...pulrocni mimca uz beru v pohode)ovsem priznam se, ze muj vztah s mamou a vlastne i segrou je na bodu mrazu, nemam potrebu je videt, vedet, co delaji, zkratka nic...a to asi neni uplne v poradku, ale ja to tak ted citim, tak to tak i delam, az to budu citit jinak, tak se dle toho zaridim...
|
stella |
|
(26.1.2010 9:41:13) Ahoj Demeter,
díky za ozvání, hned jsem jásala, když jsem viděla ohlas. Abych ti řekla pravdu, tak jsem už pět měsíců od druhého potratu. Ale až v poslední době se mi nakupily ty nepříjemné zážitky, co se reakcí okolí týče. Moc mi pomohlo(i když to zní divně), že také nemáš potřebu vidět matku. Ne, že bych ti to přála, to vůbec, ale že procházíš podobnými pocity. Mám v pátek 31narozky, chystala se opět rodinná oslava. O víkendu jsem rozeslala sms, že ji ruším. přání typu: tak ať vám to letos vyjde! by mě asi dohnala k násilí....nemám kolem sebe vůbec nikoho, kdo by potratil nebo neměl děti a chtěl je, takže jsem ráda, že se tu trochu můžu vypsat. Doma se mi o tom nechce mluvit s nikým. Snažila jsem se být statečná a udržet nadhled a chodit za kámoškama jakoby nic, ale bylo to vždycky takzvaně chození si o facku. Asi to nemyslí zle, ale ona i komunakce dost vázne, když se mluví o dětěch a já k tomu nemám co říct a oni se ptají, co se mnou je. Jinak jsem totiž hodně ukecaná a společenská. Nemáš nějaké zkušenosti s metodou paní Mojžíšové? Přeji ti vše dobré a ať ti holčička hezky roste. Měj se! S
|
Demeter+2 |
|
(26.1.2010 9:52:33) jo jo Stelo, docela chapu, ze je to narocne, obzvlast, kdyz deti nemas a kolem jsou same maminy, to je pak opravdu tezke a vubec ti to nezavidim, opravdu vnimam tu moji cacorku jako dar, vlastne to byla ona, kdo me z toho na jare vytahl a kvuli ni jsem to prezila, neb ona me potrebovala a stale potrebuje, i kdyz ted uz to neni tak silne a je stale samostatnejsi, no vlastne i kvuli ni jsem na Silvestra neskocila z balkonu, neber uplne doslova, ale bylo mi hodne mizerne a nechtela jsem, aby si mamu pamatovala placatou pod balkonem, jo a taky bydlime jen ve 2 patre)jinak ja s mamou nemluvila od zari, kdy jsem nasi komunikaci utla, a vlastne i na vanoce jsem delala "mrtveho brouka" a nechtela jsem videt vubec nikoho a pokud by nebyla Eli, tak bych se byla na mile vanoce uplne vykaslala a s manzelem nekam odjela za slunickem... a co tvuj muz? ten s tebou o tom mluvit nechce? a nektera vnimavejsi kamaradka i presto, ze ma deti? tak preju hodne sily, neni to jednoduche, ale verim, ze urcite bude lepe)
|
|
DENISA |
|
(26.1.2010 15:45:01) Brr, Stelo, tak veta "tak at vam to letos vyjde" je opravdu na zabiti. Lidi jsou neskutecne natvrdli a blbi. Myslela jsem si, ze svuj potrat utajim, ale musela jsem jit na revizi, takze jsem u rodicu musela kapnout bozskou, protoze mi museli hlidat dite. Takze tam mam klid a neotravuji. Ale vanoce, kdy se sjizdeli pribuzni a znami zesiroka a zdaleka a porad otravovali s dotazem "co druhe? prvnimu jsou 3, tak uz je cas", me taky privadelo k silenstvi a kazdemu vysvetlovat, ze jsem potratila, se mi opravdu nechtelo. Dospela jsem k nazoru, ze jsem je nemela zvat, ze jsem to mela cekat. Pred prvnim ditetem jsem si zazila teror, kdy me vsichni otravovali, protoze mi bylo pres 30, a take se mi nechtelo vysvetlovat, ze ac jsem s manzelem 8 let, tak on se k tomu nejak nema. Po narozeni synka jsem myslela, ze uz budu mit klid a neni tomu tak. Jedine reseni je vymyslet nejakou stiraci odpoved, nebo to ignorovat. Naprosto chapu jak ti je, lidi jsou strasny, vubec jim nedojde, ze zeny muzou mit nejaky zdrav. problem a tyhle reci jim moc ublizujou. Takze se drz a kasli na otravy.
|
Demeter+2 |
|
(27.1.2010 10:27:43) jo Deniso, zazila jsem to podobne, prvni dcerku mam ve 32, takze taky ne moc brzy, a kdyz ji byly dva pryc uz se lidi kolem zvolna zacali ptat, kdy bude dalsi, rikala jsem uvidime s tim, ze jsem vedela, ze uz jsem tehotna, vsem jsem to pak radostne rozhlasila, neb co by se mohlo stat, ze...takze pak jsem vsem zas musela hlasit, ze jaksi tehu uz nejsem, nebylo to prijemne, ale jelikoz to byl 6 mesic, tak uz to na me stejne bylo videt...ted na podzim to vedel jen malo kdo.... ale zpet k tematu, kdyz se me nekdo pta (kdo to treba nevi, nebo je extra necitlivy), kdy ze tedy bude dalsi, tak mu s gustem zavru pusu vetou, ze mimco umrelo na jare...a fakt to funguje, pocitam, ze priste uz si takovy clovek svou otazku rozmysli, vim, ze je to mozna "silna kava", ale me se to stalo, tak co...
|
stella |
|
(27.1.2010 19:53:29) Ahoj holky,
zaprvé chci odpovědět Demeter o manželovi nebo citlivé kamarádce. Můj chlap je skvělý a mám v něm plnou oporu, nemůžu si v nejmenším stěžovat. Jen do něj nechci a nemůžu hučet tak často, jak to potřebuju ventilovat.A mluvit o tom s někým se stejnou zkušeností mi moc chybělo. Citlivá kamarádka jedna je, vídáme se málo, je hodně zaměstananá(práce, dvě malé děti)S tou jedinou jsme se neodmlčely a ještě s jedním kamarádem ze školy. Ale kamarádek jsem měla o hodně víc a se všemi to šlo kledu.Co se rodiny týče, tak se prostě přetvařuju a kontakty omezuju na minimum. Také jsme s přítelem chtěli ten druhý potrat zatajit, ale když jsem v nemocnici kvůli komplikacím musela zůstat o pár dní víc a máma mi zavolala, tak jsem jí to řekla. Její reakci nikdy nezapomenu a hodně mě to od ní oddálilo. " Ale no taaaak, to snad není možný, už to mohlo bejt." je to v tomto směru kravka, drsný, ale cejtim to tak. Další kamarád se mi ozval po roce přes email: " tak jsem slyšel, že jsi podruhý potratila." Poslala jsem ho do pekel. Nechci bejt za fňuknu, ale dost to bolí a opravdu ŽASNU nad necitlivostí lidí. Demeter, moc ti tvou holčičku přeju, protože podle toho, co a jak píšeš je znát, že jsi dobrý člověk.
Mějte se co nejlépe. já jdu cvičit. ....ještě jednou se zeptám:nemáte nějaké zkušenosti s metodou Mojžíšové? dík
|
DENISA |
|
(27.1.2010 22:29:13) Stello, bohuzel o metode Mojzisove toho moc nevim, ale urcite toho najdes dost tady i jinde na webu a urcite najdes i nejake osoby co ji cvici. Bud rada, ze kdyz uz te tak osud zkousi, ze mas takovou oporu v manzelovi a alespon jednu kamosku. Ja zazila potrat jenom jednou a nemela jsem vubec sanci s nikym si o tom promluvit. Matka a ostatni v rodine to sice vedeli, ale proste delali jako by nic. A musim rict, ze to pro me bylo lepsi, nechtela bych to s nima probirat, kor ne hned. Zadna kamoska po ruce nebyla, vsechny daleko a manzel, no to radsi nekomentuju. "Stalo se, stalo, to se proste stava", zapomenme amen a slus. Ani k dr. me nemel cas odvezt, do nemocnice mi privezl veci a padil za kamaradama a od te doby o tom vubec nemluvil. Ani nevim jestli mi vubec rekl, ze je mu to lito. On je proste realista a pragmatik a hotovo. To, ze ja mela nocni besy, porad se mi to vracelo, slysela jsem hlasy atd., to se ho nejak netykalo, vubec se o tom nechtel bavit. Az za pul roku prijela z daleka kamoska, ani ne moc blizka, ale vedela jsem, ze zazila neco podobneho, tak jsem se ji sverila. Moc pekne jsme si pokecaly o svych pocitech, o pristupu manzelu (mela to podobne), a myslim, ze nam to obema moc pomohlo. Pokud je tvuj manzel trochu hlava otevrena a ne zabednenec, ber to jako vyhru, protoze clovek nikdy nevi co spatneho ho v zivote ceka a ja si skutecne nemyslim, ze kdyby se mi nedejboze stalo neco jeste horsiho, jestli by to nas vztah s tim pristupem meho manzela, ustal.
|
|
Demeter+2 |
|
(28.1.2010 19:51:28) stello, diky za odpoved, drz se manzela a citlive kamaradky a na ty ostatni, co nechapou, se ted vykasli, treba maji prijit do tveho zivota jini lide, kteri jsou vnimavejsi a s nimiz si toho budes mit hodne, co rict...drzim palce, aby to tak bylo... o cviceni dle mojzisove bohuzel nic nevim, takze nemohu slouzit:-(( jo a jinak moje mama je podobny "model" jako ta tvoje, naprosto nechapu, jak muze matka rict neco takoveho dceri, jde to uplne mimi moje moznosti chapani...moje mama me jeste v nemocnici, kde jsem bojovala o zivot sve holcicky, premlouvala, abych "to" dala pryc, ze "to" treba bude postizene a ze si zkazim zivot, a podobne uzasne hlasky...a na podzim se s ni manzel pohadal, kdyz pravila, ze to stejne ani nebylo dite, ale jen embryo a ze to tak nesmime brat...a bla bla bla a ze se ted k ni chovam jako nejaka holka z decaku (to jako, ze s ni nemluvim, ze si dovolim nebrat ji telefon a uz se dal nenechat ovladat...) a to se manzel nastval a neco pekne od plic ji rekl a to je to hodne velky klidas...no a ja se vlastne citim jako holka z decaku, prijde mi, ze jsem vlastne ani mamu nikdy nemela, tedy takovou, co by byla "mama", jinak vsechny materialni statky byly zajisteny z jeji strany svedomite, jen se citim, ze me nikdy nemela rada...uf to jsem se sakra rozepsala...
|
stella |
|
(29.1.2010 8:04:45) Ahoj Holky,
díky za reakce, fakt jste mi moc pomohly. Našla jsem rehabilitačku na tu metodu Mojžíšové a dostala jsem hned na dnešek termín, tak vám pak napíšu, co tam se mnou dělali. Prý to ženským pomáhá-takové jednoduché cviky na prokrvení a zpevnění pánevního dna, pomáhá to na hodně problémů(nebo spíš přispívá k jejich zlepšení-záda, neschopnost otěhotnět,opakované potraty, bolestivé měsíčky atd... Jo a s tím chlapem jsem opravdu udělala terno, když to tak pozoruju i kolem sebe, ale že jsem se načekala a pár vztahů zkusila. Najít hodnýho, pracovitýho a citlivýho, přitom chlapa a ne bačkoru, mi těch 28 let trvalo. Říkala jsem si, když to nevyjde s timhle, tak to asi vzdám a pořídím si psí útulek. Deniso, to mě mrzí. Něco podobného jsem měla před tím co mám teď. A myslím, že takových jich je víc než dost.(i když-neříkám, že se můj vztah nemůže nějak zvrtnout, člověk opravdu nikdy neví) Mějte se co nejlépe a zase někdy
S
|
|
|
|
DENISA |
|
(27.1.2010 22:30:39) Demeter, jak se rika, na hruby pytel hruba zaplata. Me ta tva odpoved pripada adekvatni. Drzim moc palce, at je vsechno uz lepsi.
|
|
|
|
|
|
|
zdendymamka |
|
(3.12.2011 19:41:07) ahoj moc dobře vím jak je to těžké,sama jsem potratila 11krat,přesto nesmiš to vzdát,zkuz vše dostupné apokud to nepůjde je tu adopce.uvolni se a medituja pokud možno se hlavně nenech litovat
|
|
|