Lída1 |
|
(18.1.2010 8:16:37) Ahoj mamky, mám syna - bude mu 12měsíců.Babička s dědou(tchánovci) bydlí asi 4min chůze od našeho domu.Babička byla vždycky natěšená na hlídání a zhruba od 10měsísů malého 1-3x do týdne hlídá.Malý je hrozný divoch, chvíli neposedí,pořád někde skáče, vrklá se a pořád padá.Babička i děda s malým dost blbnou, skáčou po gauči,vlezou s ním na Orbitrek(takové to domácí šlapadlo) a co já vím, jak s ním experimentují, když tam nejsme.Udělají vše, jen aby se malému zalíbili.Kolikrát ani my s manželem takhle neblbneme,protože se prostě asi bojíme.Tchánovci teda vždycky malého tak nějak jistí, ale já vím, že ne vždy se dá prostě zvládnout - kolikrát se mi vysmekne a já ho chytím jen tak tak.No a právě - minule s ním babička blbla na židli a nějak ho nechytila a malý spadl tak, že jsme jeli na úrazovku (ještě, že jsem ten pád neviděla).Má pěkně velkou podlitinu na hlavě a byl takový divný, tak jsme radši jeli.Hlavně, ať je to dobrý.Babička z toho byla špatná, já taky.Jen prostě upřímně řečeno, teď v noci pořádně nespím, jak nad tím pořád přemýšlím a bojím se.Když jsme u nich včera opět byli, tak děda už malého znovu posazoval na židli, ze které 2dny před tím malý tak spadnul.Babička zase pak hned nesla v 1 ruce malého a ve druhé hrnec s jídlem na stůl.A já už vidím scénu, jak se malý propne do zadu a hodí na zem záda (proto si ho já druhou rukou jistím).Babičce bude 60 a dědovi bylo 65 a jsou celke fit.Nechci, aby si mysleli, že když jim 1x spadnul, že jim nevěřím, ale prostě se bojím,když vidím, že s ním blbnou dál (i když říkali, že už takhle jančit nebudou,ten orbitrek jsem jim zakázala) - ale stejně vidím takové "maličkosti", které bych si já sama více ohlídala.Teď nevím, co mám dělat, jak třeba hlídají babičky vaše děti, co s nimi dělají?? Děkuju Lída
|
If & 3♥ |
|
(18.1.2010 8:27:00) Lído asi tak.. zavřu za nima dveře a nestarám se co se tam děje....
Nehoda se může stát kdykoliv komukoliv, mě spadla malá z gauče v sedmi měsících.. prostě se otočila a bylo.. seděla jsem vedle ní a nestihla jsem jakkoliv zareagovat. Kluk je ještě horší.. od deviti měsícíců leze po schodech v roce se naučil lézt přes gauč na okno a pořád odněkud padá...
Nemůžeš mít oči všude a zrovna tak je nemůžou mít babičky... Ber to tak že vychovali vlastní děti, tak se určitě dokážou postarat i o vnoučka.. a že s ním víc blbnou a věnujou se mu? No od toho jsou babičky a dědečkové....
Pokud máš strach nepouštěj ho tam, ale připravíš tak babičku a dědu o vnoučka a syna naopak o babičku a dědu...
Co já bych dala za to aby babičky a dědové měli vůbec zájem...
|
Yuki 00,03,07 |
|
(18.1.2010 8:35:14) když oni si občas babičky a dědečkové nechtějí připustit, že svoje děti měli jako mladí a silní, takže jim jedna ruka mohla i stačit, měli lepší odhad, rychlejší reakce a svoje dítě líp znali, takže dopředu o nějakou setinu vteřiny mohli poznat, co miláček provede a reagovat na to ale s tím se těžko něco udělá, zkus domluvu a jinak nezbývá než počkat, až bude malý víc chodit než sae nosit a pak je zase potřeba upozornit na vaření na plotýnkách na kraji, na nože na lince, na...
co třeba nějaký katastrofický příběh? je to sice krutý, ale třeba by to zabralo a nebo prostě V KLIDU říct, že se bojíš, jestli by mohli dávat víc pozor, že prostě je malý divoch a potřebuje víc hlídat
|
Zuuuza |
|
(18.1.2010 17:06:26) No, to jsi mi připomněla. U manželových rodičů se věčně válejí nože na kraji stolu, linky apod. A já jen chodím a dávám je do dřezu nebo z dosahu...
|
|
|
bezulka 8/06+9/10 |
|
(18.1.2010 8:35:17) If souhalsím že nehoda se může stát komukoliv a s čímkoliv - i se zdánlivě bezpečnými předměty, ale taky je pravda, že někdy se tomu nebezpečí chodí zbytečně moc naproti...takže myslím, že přesto že babičky byly, jsou a budou rozmazlovací, měli by samy být rozumné a odhadnout, co už je moc a pro dítě orpavdu nebezpečné...
taky moje mamka je trochu přísnější, nedovolí vše, dokáže okřiknout i plácnout, ale rozhodně jí dcera nemá míň ráda...spíš je to jen o tom, že tam nejsme tak často, ale jinak se spolu vyblbnou taky náramně a já mám takový nějaký lepší pocit, že dcera vždy od našich přijde čistá, poslušná a "nepoškozená", od tchánovců chodí špinavá od hlavy až ka patě a to at je jakkoliv dobře oblečená, absolutně neposlušná, rozdováděná a často s nějakým šrámem...
|
|
Lída1 |
|
(18.1.2010 8:36:22) já vím, často se říká, že když vychovali vlastní děti, doukážou i vnuka.Ale to jim bylo o 30 let míň!! Já je právě nechci připravit o vnuka,ale asi by si mohli uvědomit, že už jim právě není 30 a nemají tak dobré reflexy. Samozřejmě, že vím, že mu nechtějí ublížit a dělají vše nejlíp,jak umí. Taky je to jiné, když si něco s dítětem provede rodič a něco jinýho, když mu ho nedejbože zmrzačí někdo jiný.A kdyby nebyl aspoň tak divoký, já vím, co od něho můžu čekat,oni říkají, že to taky vědí, ale myslím, že nevědí. O prababičce říkají, že nemá rozum, ale sami ho nemají
|
|
|
Aneka_ |
|
(18.1.2010 8:27:31) Lído, zrovinka včera jsem vzpomínala, jak je škoda, že babička už nemůže blbnou s naší dcerou tak, jak to bývalo. ŽE JSEM SICE ROSTLA, KDYŽ DOSTALA NA HRANÍ RTUŤOVÝ TEPLOMĚR, ŽE JÍ DALA NA HRANÍ ŠPIČATÝ A TVRDÝ NŮŽ NA DOPISY že už ji nenaučí sprosťárny. Víš, já neměla tchýni ráda, ale jako babička byla fantastická a byť si s vnučkou hrávala (jinak) vnučka ji milovala a moc nám(ano i mi) chybí. Nejde o to, že hry jsou nebezpečné, jde o to, že prarodiče se vnoučkovi věnují tak, jak to umí jen babičky a dědové a ačkoli jsem mnohokrát rostla a nadávala, byla to skvělá babička. Moje maminka taková není, je zodpovědná a opatrná, dává pozor,předvídá a nevymýšlí blbiny, ale dcera už z ní není tak odvázaná, prostě není to ono. Ta první babička, byla jiná - svá a skvělá.
|
|
bezulka 8/06+9/10 |
|
(18.1.2010 8:29:41) Ahoj, máme to podobně, s tím rozdílem, že mám tchánovce v baráku...
Taky udělají cokoliv aby vnoučata byla spokojená, takže třeba synovec v roce s babičkou míchá kastroly na zapnutém plynovém sporáku apod..
Úrazů už bylo taky pár, dcera rozřízlou ruku o plechovku-muselo se jet na šití, spálenou ruku, to se zvládlo doma s puchýřem, stříhnutá nůžkama + plus ostříhané vlasy apod..
Řeší to spíš manžel,přeci jen jsou to jeho rodiče a já mám blbý pocit jim něco vyčítat, ale efekt je ve výsledku nulový...sice jim to je líto, ale za pár dní už zase dělají vše jako dřív... pořád dokola říkáme nedovolte jim všechno, zaprvé je to nebezpečné a za druhé je to nevýchovné, ale marně..
Takže jsem se s tím tak nějak smířili, snažíme se spíš dětem samotným vysvětlovat že určité věci jsou nebezpečné anemají se dělat, takže třeba ted už dcera sama když se mnou vaří říká ať dám pryč ten ostrý nůž apod...
Držím palce ať je malý ok a podobných zážitků ať máte co nejméně...
|
Bumbi&05,08,10 |
|
(18.1.2010 10:29:30) bezulko, roční syn se mnou taky míchal hrnce, učila jsem ho, že je to horké, a že na to NESMÍ bez dospělého sahat. S ostrým nožem krájel poprvé taky tak nějak po roce - uvařenou mrkev, miloval to a já taky, zabavil se krájením na půl hodiny. S nůžkama ostrýma stříhá od 3 let, dřív to nezvládnul prstíkama. Já děti nechávám "čichnout" ke všemu, líp pak chápou, proč něco nemůžou samy bez dozoru a neláká je to.
Jinak moje mamka je na moje děti mnohem přísnější, jak já, jsem si jístá, že u ní jsou ve 100% bezpečí a pohodě (taky to tam obě děti milujou, starší si občas i vyjedná přespání )
|
Lída1 |
|
(18.1.2010 11:27:02) Bumbi, já malého taky nechávám, ať si sáhne na svíčku, na horkou konvici, ale když babička nese v 1 ruce jeho a ve druhé hrnec s horkým jídlem a ví, že je malý tak prudký a šije sebou, tak ona si prostě natolik věří, že i riskuje jeho zdraví. Asi by se měly dodržovat určité hranice. Já - a to jsem máma bych si prostě nedovolila vzít najednou hrnec a dítě do rukou. Babička ano - a ještě jen tak naokraj podotýkám, že kdyby mě viděla, jak toto obojí nesu já, tak mi okamžitě malého vezme, abych to obojí zvládla.
|
Staronová.luc |
|
(18.1.2010 11:35:44) Lído, tak nošení v jedné ruce malýho a v druhé kafe je pro mojí tchýni normální . To já máma si nedovolím. Prej se o něj mooc bojíme. Jo, bojíme,jako každý rodiče.
Mmch, když jsem ležela s malým po operaci (zúžený močovod) v nemocnici, tak na vedlejší pokoj přivezla záchranka holčičku asi 10 měsíců. Maminka nesla v jedné ruce talíř s polívkou a v druhé tu holčičku, malá se nějak prohnula, vykopla nožižku, kopla do talíře, maminka to nevyrovnala, upadla, holku opařila a ještě jí způsobila otřes mozku. Co dodat.
|
Lída1 |
|
(18.1.2010 11:48:39) Právě, jenže takhle holt babičky nepřemýšlejí :-(( Oni jsou věčné optimistky a já všechno moc řeším. Myslím, že zas tak úskostlivá taky nejsem, ale prostě už se v naší rodině pár tragédií (nesouvisí s dítětem) stalo, tak mám strach o své dítě a prostě přesně tak - proč to nebezpečí ještě přiživovat
|
adelaide k. |
|
(18.1.2010 11:53:30) Tak Lído, to je právě to co jsem psala. Ono je "nést dítě a jídlo" a "nést dítě a jídlo" to jídlo může být např. salát, nebo polívka čerstvě stažená z plotny. Tohle už je pak na vaší domluvě.
Já oběma babičkám i dědečkům důvěřuju (ale prověřuju ), takže si dovolím za sebou ty dveře zavřít a nechat je ať si poradí.
|
|
|
|
|
|
|
Simeona a 3 |
|
(18.1.2010 8:29:54) Tchyně nehlídá vůbec-je daleko a když je tady,necítí se na to. Mamka hlídala syna když byl malý už od miminka cca 1x za měsíc abychom se dospali, dcerku ještě nehlídala (kojím). Ale s ní nemám strach že by dělala s dětma blbiny, respektive učí syna stojku atd. a ještě že tak, já ji neumím. Dcerku zbytečně nenosí, proč taky, je jí 10 měsíců a doleze si kam potřebuje sama.
Strach jsem měla když jsem učinila pokus jít na pár hodin týdně pracovat a hlídala mi syna (dcerka nebyla na světě, on měl 2 roky) prababička-chodila s malým do mateřského cenrta a sousedky mi několikrát říkaly jak ho vracely dovnitř ze záchodu který je venku z toho centra, na ulici jen pár kroků, tahaly dolů s žebřin atd., babička seděla na lavici a asi měla pocit že ostatní ho pohlídají, nevím. S prací jsem sekla, na tohle jsem neměla nervy.
|
|
7kraska + jedna |
|
(18.1.2010 8:49:39) Proste jim ho nedavej. Jsou to silenci asi jako moji rodice. Psala jsem to tady v diskusi pred par mesici. V lete pry ze dceru pohlidaji na chalupe, ze muzu v klidu psat na pocitaci neco do prace uvnitr chalupy. Tak pisu a najednou slysim matku hlasite telefonovat s jeji matkou a otce sekat sekackou za chalupou. Instinkty me zvedly ze zidle - kde je moje dite? A koukam jako puk. Vsechny vrata otevreny na frekventovanou silnici, dite si metr od silnice hralo s kaminkama, deda vesele sekal, ani nemel dite na dohled a babicka na dite taky nevidela, krafala s prababickou do telefonu v chalupe. Kdyz jsem jim vynadala, tak se dusovali, ze to uz nikdy neudelaji, ovsem za pul hodiny totez znova. Takze jsme se sebraly a odjely z chalupy - pres den jsem si dite sama venku ohlidala a veci do prace jsem psala v noci, fakt nepotrebuju rozcilovani s babi a dedou.
Vubec jsem se s nima nemazala. Dite mam jen jedno.
|
cvachovka+ Filípek 01/09 |
|
(18.1.2010 8:58:34) V podstatě nehlídají. Jen ve vyjímečných případech když není zbytí. jedna babička je daleko a nehlídací a druhá vzhledem k velkým starostem s mým bratrem je taky v podstatě nehlídací. Řeším to kamarádkama a sestřenicí, ale ty mají sami malé děti. Malý už ale začíná být nedůvěřivý a mamánek. Ale chápu tě, když jsem bez něj jsem nervozní vždycky, ale je fakt že i se mnou už měl pády a bouchnutí, i když ho sleduju . prostě se to stane. Ale když jsme bez něj stejně si moc neodpočinu, protože na něj pořád myslím.
|
|
ZUZA | •
|
(18.1.2010 10:48:03) 7krasko - moje řeč!!!!
dítě mám jen jedno. Své dceři jsem stále za zadkem, aby se jí nic nestalo - A NESTALO!!!!! Vy co tu píšete, že zavře dveře a nestarám se... buďte rády, že se nestalo nic co by vaše děti poznamenalo na celej život. Opaření horkým čajem... atd. Jsem toho názoru, že prarodiče už nemůžou mít "ten šestej smysl" co má máma!
Mé kamarádce hlídala babička dítě a při hře si malá vypíchla OKO!!!!!!!! Z babi se teď nikdo nebaví, ale to už jim asi moc nepomůže!
|
adelaide k. |
|
(18.1.2010 11:48:52) Zuzo, nevím kolik má tvoje dcera měsíců či let, ale ona půjde jednou do školky a do školy, jak to budeš dělat pak, to nevím
|
|
|
sojka+07+09 |
|
(18.1.2010 22:30:08) sedmikrásko, tu diskuzi jsem zakládala já. Taky jsem velmi nedůvěřivá a mám strach. Prarodiče ale péruju a pokud se mi zdá, že se neřídí mými pokyny, tak dítě nedám, dokud se neuklidní. To bych doporučila i zakladatelce. Nějakou dobu bych byla s prarodiči a s dítětem současně a hlídala bych jak pes. My bydlíme s tchánovcema a musím říct, že ač s některými věcmi nesouhlasím, malá je miluje a babi s dědou jsou pro ni obroovským přínosem. Ale musel ajsem drábovat- aby se všude neválely nože, léky na srdce, aby nebyl hrnec s horkou vodou na plotně a tak. Moje maminka nechala dítě bez dozoru a to si krájelo samo ostrým nožem a drželo ho za ostří. Druhé dítě nechala v rekonstruované místnosti s elektrickými dráty a když tam přišla, zjistila, že je má v puse, jen štěstí, že je manžel elektrikář a měl je perfektně zaizolované. Já jsem při hře vykloubila dceři ruku, i když to byl jen malý pohyb a velká náhoda, zrovinka ruka vyskočila z kloubu. Manžel hlídal a syn mu sežral ze stolu přívěšek na klíče a manžel o tom ani nevěděl. Zjistili jsme to za pět minut, když se náhle začal dusit a naštěstí ten přívěšek vyblil. Není to ani týden, co syna nechal manžel samotného na přebalováku, je vám asi jasný co to 11 měsíční dítě udělalo. Naštěstí jsem to předvídala už dávno a ve vaně jsou plíny, kluk spadnul na plíny a tiše si tam hrál, dokud jsem se manžela nezeptala kde má dítě. Asi dvakrát jsem dceru sejmula z kola, když málem vjela do silnice, nemít helmu, byli bysme na pohotovosti.
Chci tím říct, že je škoda aby malej neměl babi a dědu, ale já bych na tvém místě hodně dlouho nastavovala pravidla a poučovala a vyhrožovala dokud si to prarodiče neuvědomí. Pokud to tak nebude, tak holt musí mít vnoučka jedině pod tvým dozorem. Nebudeš přeci dávat nezodpovědným lidem svoje dítě, jen proto, že má i jejich geny že ?
A fakt, to že se tobě ještě nic nestalo, neznamená, že se to zítra nestane. Mohla to být obrovská náhoda, i když jak tady někdo psal není dobrý těm náhodám vycházet vstříc.
Já jsem svoje prarodiče vycepovala, stálo mě to spoustu úsilí, ale teď se na ně již mohu spolehnout a dítě si fantasticky užívá babi a dědu. Málokdo se jim tak věnuje jako prarodiče a ti tvoji zní jako že to dítě fakt milují. Já třeba pošlu dítě na procházku a klidně jim za chvilku zavolám, aby nezapomněli, že nesmí chodit pod střechy s rampouchama a tak. Držím hodně pěsti. A přečti si knihu od Matějčka Děti potřebují prarodiče. Jinak tě moc chápu
|
|
|
My-š a 3 kocouři- 04,06,10 |
|
(18.1.2010 8:56:05) Souhlasím s tím, že stát se může úraz kdykoliv a kdekoliv, ale pak záleží už na samotném přístupu hlídajících.
Vidím totiž sama 2 světy - u jedné babi se hlídá tak, že se fakt dětem věnujou oba na 100%, ale nikdy bych je neviděla dělat něco vyloženě nebezpečného, prostě se nehodě předchází a nebo se zúčastní "akce" oba prarodiče - na každé dítě 1 hlídač.
U druhé babi je hlídání jen 50% - protože tchán už není schopný hlídat a babička jde klidně s dětma do řeky pouštět lodičky a ještě mi líčí, že mladší syn je divokej, že měla co dělat, aby jí tam nespadnul, že stačilo málo. A že chce mít na hlídání jen 1 samozřejmě to starší dítě, které už je rozumnější... Ale pak nechápu, proč s nima musí provozovat tyhle a jiné věci, kde je velké riziko, že se fakt něco stane a dokonce mi to líčí, snad abych jí litovala a děkovala, jak to bylo těžký hlídání??? A to bohužel nebylo poprvé... Ale hlídat mooooc chce, to je ten paradox!!!
Takže sama za sebe a už jsem to řekla mockrát, chce to pravidla a důvěru a někdy i zdravej rozum, pokud to tam není, tak vždycky budou pochybnosti a pak si říkám, lepší nehlídat, než řešit důsledky a já trnu strachem, co zase bude...
|
terezie + tadeáš 05 + berta 08 |
|
(18.1.2010 9:09:45) ahoj, tak když hlídá moje mamka tak děti na nebezpečný věcí nemůžou už od malinkata (mamina říká až bude potřebovat něco udělat tak děti aspon trošu musí vědět co smějí a co ne), když hlídá tchýně tak se od nich nehne na metr.a 1x týdně hlídá prababi 80 let (jen teda mladší dceru) - snaží se číst a říkat říkanky a snaží se aby se nerozdováděla aby jí babička v klidu stačila - dcera je tam s ní sama asi 2,5 - 3 hod z toho 2 hod spí, spí v kočáře a většinou jí má babi ve stejný místnosti a čte si u ní noviny.
|
|
|
malostranska |
|
(18.1.2010 9:10:09) Ahojky, tak muj syn byl to samy, co popisujes ty! V tomto veku ( okolo roku) jsem ho davala na hlidani jen hodne malo a kdyz uz, tak treba na 2 hodiny na prochazku.Na pul dne, nebo i na cely den tam syn zacal chodit az pozdeji. Moje tchyne s nim taky blbla, skakala s nim po gauci a vymejslela ruzny jiny bejkarny. Nic proti zabave...ale problem byl, ze jsem ho pak tyhle veci pak tezko odnaucovala. Tchyne nemela zadna pravidla, nechala ho po sobe plhat i behem obeda, coz doma normalne nedelal....kdyz uz byl starsi, uz se ji to taky moc nelibilo a nebylo jednoduchy malymu vysvetlit, ze to, co babicka jeste nedavno povazovala za legraci, uz legrace najednou neni....majzla si teda dava... ale musis u tve tchyne a tchana vycitit, zda by sis o tom mela promluvit, nebo to nechat. Moje mati treba neni schopna jit ven s dvema detma, protste to nezvladne, natoz kdyby jeden jel na kole....radeji ji davam dite na hlidani jen jedno.
|
malostranska |
|
(18.1.2010 9:12:35) plhat= Splhat
|
|
|
Lída1 |
|
(18.1.2010 9:10:26) Jinak náš malej padá snad každý den - někdy i víckrát - a to jsme pořád u něho - on třeba i jen sedí na zemi a najednou se propne a spadne na záda na hlavu.A nebo si stoupá k nábytku a jak se propíná, tak taky hází záda, takže jsme u něho pořád.Právě jsem si říkala, jak je babička zodpovědná, ona z něj taky nespustí oči, ale prostě to vždycky nestačí :-(
|
|
Feliz |
|
(18.1.2010 9:46:07) Neřeším to. Tohle se může stát i tobě, mně. Babičky i děda se snaží ze všech sil, ale stát se vždycky může něco a kdybych se tím měla užírat, pak ho budu mít minimálně do 18ti na vodítku. Mně spadnul syn v 9 měsících po hlavě ze schodů..začal lézt. Monokl měl jako týrané dítě. Strašně jsem se styděla :( O něco později se rozjel na tříkolce, taky ze schodů a zarazil se až o radiátor. Monokly dva, krev z nosu.....pak nám spadnul ještě jednou, s mámou jsme na něj koukaly, vyrazil si dech. Vždycky jsem byla u něj, vždycky jsem na něj dávala pozor, ale je tak hyperaktivní, že mi proběhl.
|
|
Staronová.luc |
|
(18.1.2010 9:59:42) Lído, já mám taky strach, tak jim ho na hlídání nedávám. Když si s ním "hrají" sedíme opodál a hlídáme je. Asi to zní blbě, ale bohužel.. Např. hrnec s vařícím čajem na dosah malýho není nic výjmečného. 1000x můžu říkat, aby to nedávali tam kam dosáhne, 1000x říkám, aby se vařilo na zadních hořácích, ale "on přece není blbej, proč by na to sahal" Postaví ho na parapet, aby líp viděl z okna atakdále.. Je mu 16 měsíců.
|
|
Králíček+Naty01/05+Deny02/07 |
|
(18.1.2010 10:01:09) Lído, já to mám tak, že když hlídá tchýně, která je superopatrná na všechno, předvídá furt co by se mohlo stát (i když někdy to už fakt přehání a děti si u ní můžou pomalu jen číst nebo koukat na pohádky), tak se bojím. Ale když hlídají naši, tak jim plně důvěřuju. A to zatím jediné úrazy (u obou dětí zlomená ruka) se staly zrovna u našich, když si hrály s dědou. Holka dělala kotrmelec na posteli a nějak blbě dala pod sebe ruku a kluk slézal pozadu s postele, ale sjel na zem na bok. Takže při celkem normálních činnostech, které dělají i doma.
|
Bumbi&05,08,10 |
|
(18.1.2010 10:31:29) taky to tak mám, našim plně důvěřuju, tchánovcům děti nedávám /oni je ani nechcou/ - tím, že s nima žádný čas netrávi, pak ani netuší, jaký ty děti jsou a co dovedou a co naopak nedovedou...
|
|
|
Del |
|
(18.1.2010 10:10:49) tchýně hlídala tak,že moje dcera snědla její prášky na tlak takže občas se prostě nehoda stane.
Ani já ani manžel nejsme 100% taky jsme měli nehody,ale ne teda takto ohrožující život. U nás problémy s hlídáním u tchánů vyvrcholily až poradou u psychologa. takže tlumočím - předem si dohodněte za jakých podmínek bude babička a dědeček hlídat vaše dítě, musíte zmínit váš pocit - tedy obavu a strach z úrazu, vaše obavy o dítě, zmínit jeho aktivní povahu a samozřejmě také zmínit, co v případě,že se nebudou řídit vašimi pokyny bude následovat - tedy nemožnost malého hlídat ...
U nás to opravdu mělo velký účinek - po tom co jsme jim malou asi tak 2 měsíce samotnou nedali začali být tcháni mnohem obezřetnější. Dokonce si zaslepily elekt. zásuvky, léky daly z dosahu ...
Ale fakt ber v potaz to,že i tobě se při hlídání může stát nehoda, babičky jsou od toho aby blbly s dětmi, pokud dítě jistí tak je to ještě dobré.
|
Del |
|
(18.1.2010 11:05:11) pro mě to byl nejhorší zážitek, nevím jak vám,ale naší dceři vypumpovali žaludek a když ji odnášeli na sál tak malá volala: Mami pomoc! A ten křik a pláč co jsem si musela za dveřmi vyslechnout, rvalo mi to srdce! A to vše jen kvůli něčí nepozornosti. Když mi dceru dali do náručí na uklidnění byla počuraná a neutišitelná. Mohla jsem jí jen sundat naušnice a převléct ji do pyžama, pak ji odnesli na JIPku a tam jsme nesměli. Takž pro mě to byla tak silná událost,že jsem to tchánům dlouho nemohla zapomenout. A po pravdě nezapomenu na to nikdy.
|
Del |
|
(18.1.2010 11:16:27) infuzi taky dostala, to už jsem ale neviděla to byla až na jipce, pak ještě půl roku na to ji budili ze sna noční můry a vzpomínala na nemocnici
|
|
|
Staronová.luc |
|
(18.1.2010 11:21:14) Rybičko, to je hrozný . Taky bych jim to nezapomněla. První věc, kterou udělám, když k nim přijedeme, že jdu uklidit léky nahoru (za ten víkend jsou několikrát "omylem" zpátky dole!!) a obejdu byt, jestli není někdo něco vařícího, většinou je, nůž nadosah, nezabezpečená zásuvka.
|
|
|
|