Táník |
|
(6.8.2010 20:32:57) Ahoj, před časem jsem zjistila, že můj manžel má dítě s jinou ženou. My jsme spolu 15 let a máme ještě malou dceru. Nedávno jsem se přes anonymy dozvěděla, že mi býval (a možná je) dlouhodobě nevěrný a že má z takového vztahu dítě jen o něco málo mladší než je naše vlastní. Zajímalo by mě, jak byste tuto situaci řešily. Vím, že se nabízí rozchod, ale nejsem na to dost silná, navíc jsme se před tímto zjištěním pokoušeli o druhé dítě a já bohužel potratila. Možná mě mnohé z vás odsoudí nebo nepochopí, ale já s ním zatím zůstala (pak mě teprve požádal o ruku, vzali jsme se) a teď jsem opět těhotná. Moc ho miluju, nejsem schopná od něj odejít, ale zároveň mě stále trápí pomyšlení na tu jinou ženu (dokonce jsme se i jednou viděly a pokusily se to řešit - nevyřešily, ona je bez partnera, mého muže zná téměř stejně dlouho jako já a evidentně tam byl mezi nimi silný vztah), není to fakt jednoduchý. Myslíte, že někdy budu schopná ve vztahu s ním normálně fugovat, že to přebolí? Jinak on se o to jejich dítě stará finančně, fyzicky kvůli práci nezvládá, s ní žít nechce, a já na péči o jejich dítě zatím nemám (myslím např. střídavou péči atd.) Díky za názory.
|
KatVafi |
|
(6.8.2010 20:38:40) Tak to je složitá situace a asi ti nikdo neporadí, co dlat. Záleží na každé osobě, jestli je schopná tohle ustát. Já bych toho schopná nebyla, pro mě by to byla zrada nejtěžšího kalibru, ale zároveň neodsuzuji ženy, které toto svým mužům odpustí....prostě každá jsme jiná.....já bych neodpustila a hlavně nezapomněla a stálo by to mezi námi....a to by stejně nemělo cenu. Držím pěsti, ať se rozhodneš správně .
|
aachje skunk a tři holky |
|
(6.8.2010 20:47:03) jako přez kopírák se stalo mojí kamarádce. manžel má dítě s její nejlepší kamarádkou(bývalou) brali jí s sebou na dovolenou,nechali jí u sebe bydlet..hnus. dozvěděla se to až když chlapci bylo 12,stejně jako její dceři. a to hlavně proto,že jejím muž chtěl vztah ukončit(nevěděl,že je dítě jeho) ona se vdala a jako otce uvedla manžela,ale když chtěl ten druhá(její životní láska ) vztah ukončit,řekla mu,že je syn jeho.pak to šla říct i kamarádce.ta se zhroutila a považovala to za svojí chybu..že je tlustá,hloupá a já nevím co...chudák holka. nakonec s ním zůstala a on s kamarádkou ukončil veškerý kontakt.ny syny platí,ale nechce ho vídat. divný konec toho všeho,ale nevím,jaký by byl ten správný..
bylo by ti líp, nevědět to. anonim bude z řad těch ,,milenek,, nebo přímo o matky dítěte. si myslím
|
|
|
Tobii |
|
(6.8.2010 20:42:21) Mám kamarádku, která si prožila něco podobného. Nutno podotknout, že ona nebyla v tom vztahu první, ona byla ta, která ho přebrala bývalé manželce - s kterou měl dvě malé děti. No tak se rozvedl, přestěhoval se k ní, měli první dítě, vzali se a než se narodilo druhé dítě, tak zjistila, že má další novorozeně - s další ženou. Ustála to, ale ten hajzlík se na ni po porodu druhého dítěte vykašlal (jako na všechny předchozí) a našel si zase další - mnohem mladší To vše by nebylo TAK divné, kdyby ta moje kamarádka pořád nedoufala, že se vrátí, pořád o něj nebojovala, pro mě je to prostě nepochopitelné (já na něm tedy NIC nevidím)
|
bibianna |
|
(6.8.2010 20:49:31) hm, tak to už bych nazvala profesionálním rozsévačem....
|
|
Táník |
|
(6.8.2010 20:51:23) No jo, ono to objektivně působí fakt divně a kdyby se to nestalo přímo mně, taky bych to nechápala. Je to prostě velmi silná přitažlivost k tomu člověku, silnější než rozum. Ještě u mě je to tak, že mi před dvěma lety zemřeli oba rodiče a já vím, že kromě kamarádek bych na všechno byla úplně sama (manžel rodiče nemá už dávno). Navíc mě prostě "ukecal", abych od něj neodcházela, byla jsem dost na vážkách, nakonec rozhodlo to, že chce být se mnou, že mě požádal o ruku a šel do druhého dítěte. Určitě se začal i víc snažit o mou pozornost, často mi říká, jak mě a naše dítě miluje atd., já vím, jsou to jen řeči, ale tak ráda bych tomu věřila a našla zase klid v duši...
|
bibianna |
|
(6.8.2010 20:54:14) Táníku, to chce čas.....kamarádka přišla na nevěru svému manželovi, nakonec přilezl po 4 zpátky...už jsou to 3 roky...a až teď se mi svěřila, že se konečně "hodila do klidu"....prostě to musí vyprchat a to nejde ze dne na den...pokud jsi mu dala šanci, tak vydrž, určitě to ustojíte.....ale jak se říká - důvěřuj a prověřuj....
|
|
Maťa. |
|
(6.8.2010 22:06:59) Táni nechcela by som byť v Tvojej situácii, nemáš to ľahké...
Ale k tomuto:
silná přitažlivost k tomu člověku, silnější než rozum.
Omyl, to je ZÁVISLOSŤ
|
|
|
|
Balbína |
|
(6.8.2010 20:44:48) Ty jsi rozhodnutá s ním zůstat. Nebyla jsem v tvé situaci, tak se vůbec neodvažuji odhadovat, co bych udělala já. Musí být mezi vámi jasné to, že on s ní má dítě, ale poměr už ne. Střídavá péče mi obecně jako vhodné řešení nepřijde. Ale návštěvy, hlídání, prázdniny, s tím počítej. Z příspěvku mi přijde, že to není úplně čerstvé a asi jste to probírali horem dolem. Je si snad vědom, že ti ublížil a že nebudeš tolerovat další přešlapy a upadnutí. Tak bych mu to už dál nevyčítala.
|
|
Evka13 |
|
(6.8.2010 20:44:55) Možná si říkáš kvůli dítěti(dětem) to zachráním... nebo ho máš natolik ráda,že odpustíš. Jednou, dvakrát...třikrát.... nevím, jaký máš limit.Držím Ti palce. Ať to dokážeš v sobě uvnitř natolik uspořádat, aby tě to neničilo psychicky.
|
|
X E N A |
|
(6.8.2010 20:54:43) Mě by teda na tvým místě hanba fackovala, ale já jsem holt jiná. Ty jseš rozhodnutá s ním zůstat, tak ti nezbejvá nic jinýho než to trpět a čekat co dalšího kdy přijde. Takovejhle týpek se totiž asi nezmění...
|
|
dkkns |
|
(6.8.2010 20:55:49) Asi by mě to totálně odrovnalo
|
Táník |
|
(6.8.2010 20:59:33) Děkuju všem za názory. No když jsem se to asi před rokem dozvěděla, zhubla jsem tenkrát asi 8 kg, vůbec jsem nevěděla, jak se s tím vypořádat. Ale v té době pro mě bylo méně bolestivé řešení s ním zůstat než se sbalit a odejít.
|
Hakai a Viki 11/2010 |
|
(6.8.2010 21:09:02) Táník..držím palce, ať jsi silná a odpustit dokážeš..Myslím, že to máš ve svých rukou..a bude obdivuhodné, když to zvládneš..Tak se drž Je to o tom, co zvládneš spíš..přesně jak jsi napsala..co je únosnější..
|
|
malostranska |
|
(6.8.2010 23:24:50) taky drzim palce....i kdyz....to jsou paradoxy co? Ty se trapis a pritom "vinikem" je on....A co, styka se s dcerou te byvalky? Podporuje ji financne? Doufam, ze ano...
|
malostranska |
|
(6.8.2010 23:27:35) tak ctu , ze teda jo.... ale ze na malou nema cas...preji ti, aby to jednou nebylo naopak!
|
|
|
|
|
Termix |
|
(6.8.2010 21:36:08) Já bych to nerozdejchala nikdy. Nikdy bych mu už nemohla věřit. Pro mě by tento vztah neměl cenu.
|
|
Bobina |
|
(6.8.2010 21:47:49) Uffff,drzim ti palecky,at to zvladnes . Ja bych tedy takoveho chlapa ,to by tedy nebylo nic pro me. Ja bych se i bala,ze kdyz to udela jednou,udela to zase a ty se budes jen a jen trapit.On si je asi moc dobre vedom,ze te ma "skoro" jistou.
|
|
Limai |
|
(6.8.2010 22:18:35) Táníku,jak my máme vědět,jestli budeš schopná s ním fungovat?Myslíš že jsme Sybily,abychom viděli do mozku někoho koho neznáme a věštily,jestli dotyčný bude za rok přemýšlet tak a za dva onak?Já osobně bych to teda nerozdýchala.Existuje taková věc které se říká hrdost.Nemohla bych žít s někým kdo by se mi jaksi zapoměl zmínit že si někde udělal dítě.Manžel tě pěkně ponížil,ale když jsi schopná dělat jako že se tedy vlastně nic nestalo a dávat mu najevo že tohle může,prosím.Ale nestěžuj si pak až se zase někde zamiluje a udělá si další dítě někde bokem.
|
|
arsiela, |
|
(6.8.2010 22:22:46) Tániku,jsem ve velmi podobné situaci,akorát,že manžel to dítě počal ještě než jsme se poznali.Ta paní byla vdaná,její manžel o tom snad vše věděl.Můj manžel na to dítě neplatí.Celých 16 let mi tvrdil,že se s ním nevýdá,i když jsem mu opakovaně říkala,že pokud ho chce vidět,nebo ho i přivést tak nemám námitky.Přesně před rokem jsme se dozvěděla díky anonymu od té dotyčné,že je skutečnost uplně jiná.Můj manžel s ní celou dobu udržoval poměr,za synem jezdil a částečně se o něj staral.Ten kluk ví celou pravdu.Abych to zkrátila z čistajasna mi sem do rodiny přibyl 18letý kluk,náš 15 letý syn se v podstatě ze dne na den dozvěděl,že má dalšího soorozence.No prostě během chvíle se nám pěkně život pomotal.S manželem jsme z určitých důvodů zůstala.Ale nikdy jsme mu neodpustila a nikdy mu nebudu už věřit.Furt to všechno strašně bolí,i když se snažím nevyčítat.Ve vztahu jakžtakž funguju,ale vnitřně jsme na tom hodně zle.
|
Bobina |
|
(6.8.2010 22:31:34) Ja furt nadavam na toho sveho chlapa,ale kdyz to tak ctu,tak muzu byt rada,ze ho mam. Nechapu,jak se takovy chlap ,dokaze sve zene podivat do oci,to jsou natury.
|
|
Maťa. |
|
(6.8.2010 22:33:42)
|
|
|
louda |
|
(6.8.2010 23:24:19) Mě tyhle příběhy nikdy nezačnou udivovat. Kde se v lidech bere tolik schopností lhát, podvádět se (teď myslím především z morálního hlediska, nikoliv nutně fyzicky).. Je mi z toho smutno, důvěra mezi lidma jako kdyby neexistovala, nikdo si nikoho neváží a nestará se o pocity blízkých osob. Já jsem v podobné situaci akorát z druhé strany, můj bývalý přítel se mnou čeká dítě, zatímco má vážný vztah s jinou (ona to netuší, já to zjistila - že jsem byla poslední rok vlastně už jen "milenka", vztah jsme spolu měli několik let - před cca měsícem, ona zatím zřejmě nic netuší). Situace se vyostřila tak, že ten "můj" se k dítěti nechce znát a jakmile to všechno prasklo, tak dokonce tvrdí, že to dítě není jeho. Já bych pochopila, že to někomu ujede, vztahy jsou spletité, sex ještě víc, ale to lhaní za tím, to je prostě hnus. A ještě ta arogance, když mu pak jde o "pověst". Když tady ty příběhy čtu, tak v kontextu vlastního života ani nemám chuť někdy ještě začínat nějaký vážný vztah, protože důvěra je pro mě vůbec nejdůležitější. O čem potom soužití lidí je, když ne o tom, že si můžou věřit a spolehnou se jeden na druhého. Kde je nějaký respekt k bližnímu svému?
|
|
Mulakind |
|
(7.8.2010 7:22:56) No, to je pecka. Ve srovnání s ní-kdyby neměl k Vám vztah, tak s Vámi nebude, napadlo Vás, že i přes to zůstal s Vami- já vím, řeknete si proč a dělat z Vás roky idiota -napadlo Vás kdo mohl poslat ty anonymy? Ted se rozvádět? Vaše dcera půjde na školu dál a půjde studovat? Já jsem sama zažila, jaké to bylo snášet napětí mezi rodiči. POkud rozchod, tak jestli to zvládnete, tak o trochu odložit. ještě napíšu
|
Táník |
|
(7.8.2010 9:41:12) Naše dcera má teprve šest, o to bylo rozhodování těžší (nebo možná lehčí), neboli kdyby měla např. 14 a já věděla, že kvůli ní těch pár let "nějak překlepu"... ale tohle je běh na dlouhou trať. Svého otce má strašně ráda a mají spolu krásnej vztah, neumím si představit, že by se vídali např. jen o víkendu atd., i když i to by se časem zaběhlo. No vím, že si to musím vyřešit hlavně v sobě a když už jsem se rozhodla s ním zůstat, tak se netrápit, ale moc to zatím nejde.
|
|
|
a co jako |
|
(7.8.2010 8:29:57) no tak to teda potěš pr..l... To je silné kafe...vůbec nevím,jak bych se zachovala...já odpustila nevěru a dlouho to trvalo,než jsem ,zapomněla,...ale tohle???No nevím...tady můžeme psát cokoliv,ale jenom Ty víš,jak na tom jsi a ať se rozhodneš jakkoliv,snad bude brzo líp A co se týká té milenky,s ní bych se rozhodně nestýkala.
|
|
Zdenka_ |
|
(7.8.2010 8:37:24) Vzala sis ho v době, kdy jsi už o všem věděla, takže jsi byla přesvědčená, že to půjde. Teď jsi těhotná, cloumají s Tebou hormony, až bude prckovi pár měsíců, hormony se ustálí a budeš si zase věřit. Manžel si Tě vzal, pořídil si s Tebou druhé dítě, evidentně chce být s Tebou. Musíš sama sebe přesvědčit, že Tvoje současná nejistota je způsobená těhotenskými hormony a že je to jen dočasný stav. Držím palce PS: Já jsem na druhé straně barikády, takže trochu vím, o čem mluvím a opakuju - kdyby s Tebou muž nechtěl být, tak si Tě nebral a nepořizoval si s Tebou další dítě.
|
|
ZUZU | •
|
(7.8.2010 9:41:39) Pokud je ve vašem lež už od začátku, pak nepočítej, že k tobě bude takovej člověk někdy upřímnej! Kdyby ti zahl - chápu - ZATLOUKAT, ZATLOUKAT, ZATLOUKAT, ale tohle by mě teda pěkně nasralo, že ze mě dělá krávu.
Promiň, ale vadilo by mo a to dost. Dítě "vedle" je závezek, peníze, čas - stejně jako to vaše, aby tě to jednou nemrzelo, že si šla "do druhýho". Sorráč!
|
Táník |
|
(7.8.2010 9:54:29) Zuzu, já vím, tímhle vším jsem si loni procházela - od pocitů naprostýho zhnusení (když jsem si to tak spočítala, museli plodit dítě v době, kdy já jsem byla krátce po porodu), pohrdání a nenávisti až po odpuštení, pochopení a nastolení jakési "druhé šance" pro něj. Jak už jsem tu psala, byla bych na vše sama, musela bych si najít bydlení (asi bych spíš odjela do zahraničí), díky tomu, že nemám už původní rodinu, bych byla bez něj alespoň ze začátku dost ztracená...
|
*Šárka* |
|
(7.8.2010 10:56:24) Táníku, já jsem si tím prošla a neustála to. Oproti mně máš dle toho, co píšeš, víc šancí. Chápu, že do toho jdeš a držím palce!
|
Meginka+Vašík6/01+Honzík11/08 |
|
(7.8.2010 11:20:25) Ahoj Šárko, nevím jestli si mne ještě pamatuješ, psaly jsme si kdysi ohledně tohoto tématu. Jsme momentálně v rozvodovém řízení, manžel si po x milenkách našel konečně tu pravou a odstěhoval se k ní. Jsou teď s ní, jejími dvěma dětmi, Vašíkem a Michalkou v Řecku.
|
*Šárka* |
|
(7.8.2010 11:27:22) Cože??? To víš, že pamatuji ... a to do Honzíka, pokud se nemýlím, jste šli přes IVF. No, to je mazec. Další nepozitivní příklad pro zakladatelku.
|
Meginka+Vašík6/01+Honzík11/08 |
|
(7.8.2010 12:02:16) Je to tak, Táníka jsem tím asi moc nepodpořila. Ale chápu to, řešila jsem to tak vlastně přesně pro důvody jako má Táník - nemám rodiče, bála jsem se finanční situace. Tehdy bych nedostala ani korunu, nevím kam bych šla bydlet. Šárko na mail napíšu, ale asi až v týdnu, za chvilku odjíždím za kamarádkou, kterou pro změnu opustil manžel kvůli 20-ti leté milence . Mám vždy radost, když vidím spokojenou rodinu, jako včera u známých.
|
|
|
*Šárka* |
|
(7.8.2010 11:28:52) Napiš na mail, jestli se ti chce.
|
|
|
|
|
chikamichi |
|
(7.8.2010 9:56:13) to je těžký, ale řídila bych se podle svých pocitů, chceš s ním zůstat, tak ano, ale finančně bych se zařídila tak, aby kdyby se rozhodl odejít nezůstala by jsi bez bydlení s nějakými dluhy na krku...morálně je to úhel pohledu, jsou civilizace, kde manžel má několik manželek a snimi děti, někteří chlapi jsou tak nastavení...
|
chikamichi |
|
(7.8.2010 9:59:45) Táníku ono to lze překousnout, dříve se tak taky dělo, teprve u různých dědických řízení se třeba zjistí, že dědeček se někde zapomněl - hlavně se ty z ničeho neobviňuj, ty jsi ten morální vítěz a jestli to ustojíš i sama v sobě, tak klobouk dolů a všechna čest, držím palce!!!
|
|
|
kobra21,A91,M94,A08,L10 |
|
(7.8.2010 10:05:23) Život je prostě mrcha, nelze nikoho oduszovat za jakákoliv rozhodnutí, záleží jen a jen na každém. Jestli to zvládneš a rozkoušeš, ne obet kvůli dětem, to nefunguje,tak tomu nechej čas. Já jsem byla v podobné situaci a já to prostě neustála, ač jsem neměla kam jít, dům sw bazénem vbyudovaný společnými silami byl bohužel napsán na matku, dvě dcery, rpostě jsem to řízla. U nás šlo o sex, můj muž začal ujíždět s kolegyní na jistých praktikách, vše prasklo a já ho viděla najednou jinýma očima a nešlo to zpátky. Ve 40, sbalila dvě dcery, segra vzalůa na sebe hypoteku,nelituju ničeho, bylo to těžké, nedostala jsem ani korunu, po 16 letech makačky,ale ti nahoře mi přihráli nového chlapa, začali jsme znovu a navíc v 41 se mi narodila holčička a ted na prahu 43 čekam za dva týdny holčičku čtvrtou, já jsem prostě tip, že bud jsem senzační a nejlepší a jednička nebo nic, i za cenu, že prostě o vše přijdu,ale mám kolem sebe i případy, které to zvládly,ale jedině,když se opravdu v sobě odpustí,jinak je to na houby a děcka to vnímají taky, že matka se obetovala,pak to stejne omlati o hlavu, reknou mela sis nekoho najit a byt stastna, jako se to stalo me pritelkyni, když ji decka vyletly z hnizda
|
chikamichi |
|
(7.8.2010 13:29:42) Kobro mateřství po 40 ce to je supr viď
|
|
|
|
Binturongg |
|
(7.8.2010 10:35:38) To je jak z románu Vlasty Javořické (tuším) "Na pevném základě"
Ne, vůbec se nevysmívám, zažila jsem kdysi "pouze" nevěru expartnera, bez následků a tu bolest si pamatuju dodnes. V té uvedené knize odchází nevěrný manžel na několik let na frontu a jeho levobočka se ujme jeho žena (poté, co pracně vypiplá svá dvojčata) - po návratu dělá manžel scenérie, s kým si pancharta upletla...atd.
Každopádně ona je ta, která to čistým štítem ustojí.
Další příklad je film Medvídek, v němž "bigamistu" nakopou obě a on musí zpět k rodičům
No a teď v reálu: Znám se, mám dítě po 14letech vztahu se svým drahouškem, radši ani po ničem nepátrám a na Tvém místě bych mu ještě dala šanci...
|
Tragika |
|
(7.8.2010 13:50:10) Rozhodující by pro mne v této situaci bylo, zda vztah s milenkou manžel ukončil, či nadále pokračuje jeho mnohoženství. Znám i takové ženy, které bydlí společně s milenkou a jejím dítětem pod jednou střechou a o manžela se dělí. Když to všem zůčastněným vyhovuje, proč ne. Je to jejich život.
Milenka, která otěhotní a manžel, který nepoužívá prezervativ, to jsou dva lidi, kteří mají nějakou manželku na háku. Po svých zkušenostech s nevěrou, jsem schopná pochopit, že se na scéně objeví žena s velkým Ž, zkrátka osudová láska. Může se to stát všem, i když si to teď nepřiznáme a kroutíme nad tím hlavou. Já si myslím, že těhotná, po přechodu, či vážně nemocná manželka se neopouští, ani kdyby se zjevila Marylin Monroe říznutá Sofií Loren s IQ 152 a tučným kontem.
Já těhotná nejsem, do přechodu mám cirka 10 let a těším se dobrému zdraví. Popřála bych manželovi hodně štěstí, vzala si polovinu z našeho majetku a šla středem. V opačném případě by se mi mohlo stát, že by mne díky neustálým psychickým atakům zdraví dosloužilo a já po padesátce zjistila, že jsem veškerou energii věnovala vztahu, který za to nestál a manželovi, který nestál o mně.
|
kobra21,A91,M94,A08,L10 |
|
(7.8.2010 17:04:41) Ajlí, děcko po 40 je fajn,já navíc šla planovaně do dalšího,aby naše poslední prdelka nebyla jedináček. Jinak držím moc palce všem, škoda jen, že někdy opravdu jsme v panice, co když to zaběhané skončí, neumíme si představit nový začátek, tak si lžeme do kapsy a když není odpuštění,tak v nás zůstavají křivdy a to je nanic.Zivot je tak kurewsky kratky
|
|
Dena, 78, svob. | •
|
(25.8.2010 17:30:31) přesně tak! radši odejít středem, zachovat si hrdost, bolest totiž prožíváš tak jako tak z té zrady a toho všeho hnusu, to nikdy nepochopíš, proč to ten chlap moh tobě udělat, když ty jsi byla právě čerstvě po porodu, jak moh jinde... Já sice nejsem v tvojí situaci, ale dokážu se do ní vžít. S dítětem odejít je těžký. Mě bylo 14 když se máma rozvedla. A do teď jsem ráda a nikdy bych jí nevyčetla, že se konečně po mnoha letech podvádění - tak to bylo- postavila na nohy, řekla konec a rozvedla se. Sláva! Podle mě, takovej chlap si to jedině zaslouží. Žádnou šanci. Že máš finanční obavy - ty máme všichni. Takže to vlastně není úplně ten hlavní argument. Souhlasím taky s tím, co napsala Cobra. Zachovej si hrdost, udělej co cítíš, co musíš, nebude to jednoduchý, ale ten nahoře se o tebe postará a pošle ti někoho správného do cesty. Než strávit život s někým, ne, pardon, vedle někoho, kdo za to nestojí. A bohužel to žádná z nás nikdy dopředu neví, jak se ten náš jednou vybarví. Takže jestli v sobě kouska hrdosti dokážeš najít, tak pak by sis měla uvědomit, že člověku který roky lže a podvádí je lepší drahocenou důvěru už znova a znova nedávat. Hodně štěstí!
|
jana lacinova jeden syn 14 lety | •
|
(26.10.2015 12:05:40) stalo seto 4.8.2012 podvedl me ona mu psala vse sem cetla len lze priznal se co sni delal nakonec vyslo najevo zema dite s jinou je mu 50 roku neustale hadky syn to vydi jsem uz zoufala sla jsem pric bylo me liti synka vratila jsem se je to horsi a horsi ublizujem synovi a sama sobe az bezmoc tak se trapim nakonec jsem sla podat navrh na rozvod on sa nechce rozvest neustale me taha kednu kdo to nezazil nepochopi je to hnus jak raz podvede dela to opakovane i v praci si hleda porno prichitila jsem ho ze uz to delat nebude su to len keci bla bla bla... to je hnus vsem podvedenim prejem ukoncete partnerstvi a postavte se na sve nohy dokazete to me to trvalo 3 roky a udelala jsem dobre i syn je stastny zacal se ucit atd predtim mel spatny prospech ted je nam ok nechceme ho nikdy videt alimenty haze do schranky tet zije sam nikam nechodi je sneho troska co chtel to ma susedi rikali ci neni nemocny tak dopadnou vsichni chlapi nevim co tim dokazovali proc to nedelaji i po rozvodu nemaji se komu ukazovat ze neco dokaze milenky uz nechcou tak se drzte a vemte odvahu a pric odneho .
|
|
|
|
|
Pawlla |
|
(21.8.2010 8:19:41) Táník,moc nechápu,píšeš,že jste se vy ženy sešly a hledaly řešení,ale nikde nevidím,že by se to pokoušel vyřešit manžel.Jak se k tomu staví on?Jinak já jsem takový člověk,který to raději rychle skončí,než abych se zbytek života užírala.A taky je mi líto té holčičky,na kterou nemá čas.
|
|
|