| Lucie+3 | 
 |
(2.11.2010 22:02:51)
Je to asi takhle. Mám osmiletou dceru z přechozího vztahu, manžel si nás vzal obě, spolu máme 17ti měsíčního chlapečka, mezi dětma je přesně 7 let rozdíl. Dcera byla neplánovaná, syn už vytoužený, plánovaný, láska k nim je stejná...za oba bych dala život.
Letos mi bude 30.... a přemýšlým nad třetím prckem.Jsem sice z malého dost unavená, vlastně z obou svišťů, bydlíme v pátém patře bez výtahu, takže jsem si smlsla jak v těhu, tak teď s 12ti kilovým chlapíkem....porody bez epidurálu byli maso....po 4 kilovém mimču jsem se hojila půl roku, rok jsem se nevyspala, prsa mám po kojení dokonale zhuntovaná a každé jinak velké, bohužel  břicho vytahaný ( kdo máte víc jak jedno dítě, tak znáte )....ale ta láska k tomu malému...ještě jedno bych si moc přála. Přesto všechno...nedokážu si představit, že už to nezažiju, že nebudu těhu (byť jsem první 4 měsíce měla hrozné nevolnosti), že nebudu mít pod srdcem nový život, že nedám život dalšímu človíčkovi....že nebudu mít mimi....mo bych si ho přála. Manžel není proti, říká, že když další nebude, tak se nezblázní, mojí dcerku má rád, ale jestli mimi chci, tak klidně, bude za něj rád, takže to je ok. Celá věc je na mě, já to budu mít nejtěžší, to jsou jeho slova i realita, on je celé dny v práci do večera, někdy večer jde na pivo nebo za sportem, jakákoliv rodina je přes sto kilometrů daleko, jsem na děti sama....a i budu. Nicméně, já jsem se už rozhodla,příští rok jdu na operaci a poté bych se chtěla snažit o další...
Aaaaale, co mě dost mrzí, to jsou reakce okolí na rodiny a matky více jak tří dětí vůbec....například jeden známej mi doma řekl, že už mám dvě, tak na co chci třetí?????? Co na takovou větu odpovědět, že? Jeho manželka má skoro roční holčičku a víc nechce, prý se nenarodila proto, aby plodila jen děti....nooooo......a je toho víc, další známá mi řekla - holka, to si troufáš, tři děti jsou peklo. Nevím, co o tom ví, sama má dvě. Jakoby dvě byl standart, kterého se musí držet, každý, kdo má víc jak dvě děti, tak je divnej. Ten známej má ex-manželku, ta má teď třetí dítě a on to komentuje slovy...no jo no, hlavně aby nemusela makat. Přitom co vím, tak normálně pracovala...
Mě je jasné, že když budu mít tři děti, budu muset víc máknout, než kdybych měla jen dvě....že budou víc stát....určitě by mě nenapadlo mít děti, že nemusím makat. Jsem sice na mateřské, ale leháro to opravdu není. A co mě ještě štve, že slyším z okolí málo pozitiv a to je to, na co se ptám. Co nového, hezkého s třetím dítkem, krom jeho samotného  přijde?
Dnes mi totiž udělala radost sestřička u zubařky, která má tři děti a moc si to pochvalovala, že to je děsně super, že třetí dítě bylo to nejlepší, co pro rodinu mohli s manželem udělat, jak rodina drží lépe pohromadě, jsou sehraní, nikdo nežárlí, skvěle fungují a to vše až s příchodem posledního. Udělala mi tím obrovskou radost  ještě jsem slyšela od jednich známých, kteří mají 3 děti, že jim radil v rozhodování nějaký doktor, známej, psycholog....že až s třetím dítětem se rodina lépe naučí pracovat jako tým, že není jen jedno dítě maminky, druhé tatínkovo...celkově jim dodal dvahu, nemohli se rozhoupat....
Tak prosím, sem s pozitivním...co je na třech dětech fajn? Dám to číst i manželovi, aby měl větší motivaci, tak žádné hrůzi, prosím 
A ještě....můžete mu někdo vysvětlit, že tak, jak miluje teď malého, bude milovat i další mimi? On si totiž nějak podvědomě myslí, že to další nebude moct mít tolik rád, jako miluje teď syna, což je samozřejmě hloupost...
|
| Lucie+3 |
|
(2.11.2010 22:04:47)
Sorry za romám a sorry, že tu teď nebudu moct reagovat, mám ještě povinnosti...rodina, no
Poctivě dočtu....
|
| raadka | 
|
(2.11.2010 22:09:28)
Mám 3 a neměnila bych, co chybí??
Asi jen nějaký ten čas pro sebe, ale děti pomalu odrůstají a nějaká ta chvilka se občas už i vyvrbí.
Ale mám mezi nima velké rozestupy, takže mám vlastně 3 jedináčky.
|
| Lucie+3 |
|
(2.11.2010 22:14:33)
No, on rozestup by byl takový, že nejstarší a nejmladší by měli mezi sebou zhruba deset let...takže to není takové maso, jako tři prťata.
A taky si říkám, že jsou různá období, děti odrostou...
Ale já vím, co očekávám, proč chci třetí, ale ráda si přečtu, jak jste vy ostatní se třemi spokojené a jak by jste neměnily že je to fajn, i když okolí kouká někdy divně....
|
|
|
|
| Simeona+3 | 
|
(2.11.2010 22:13:59)
Tak to se přifařím, taky jsem zvědavá. Třetí prtě si našlo cestu samo, už nebylo v plánu, ale starší syn (mladší ještě nemá rozum) měl velkou radost a i my se na ně těšíme.
Jen k večeru, když je ještě muž v práci a já už melu z posledního si říkám, jak mi bude za pár měsíců, až ten pupek přece jen vyroste hodně a opravdu už malou nebudu moct nosit, co až ona pochopí, že miminko je sice zajímavé, ale bude se s ním muset rozdělit o maminčinu pozornost, co až budu nevyspaná z kojence a budu muset ošéfovat ještě ty dva starší...No mám z toho bobky, mám.
Z řečí ostatních lidí si teda nic nedělám, popravdě jsem se ani nesetkala s nějakou negativní reakcí a nevím, proč by mě mela zajímat
|
| Lucie+3 |
|
(2.11.2010 22:18:54)
No vidíš, já vím, že to bude těžké, ale nějak se toho nebojím. A to tady vážně nikoho nemám, zatím ani hlídání, pomoc, nic.
Ale neboj, to se zvládne, možná tě to nakonec až překvalí. Zvládly to jiné, zvládneš i ty....najdeš si fígle, starší třeba pomůže...toho bych se fakt nebála..p
|
|
|
| binaryy szuká ovci | 
|
(2.11.2010 22:14:01)
jdi do toho! dej další život!raduj se z ového usměvu..fandím ti
|
| Lucie+3 |
|
(2.11.2010 22:16:05)
Díky 
|
| raadka |
|
(2.11.2010 22:26:45)
mám děti 21,10 a 3
a to jsem nejdřív všude vykládala že budem mít jen jedno.
Je to kouzelný mít takhle ty 
tetelím se blahem když jsou všichni doma,když vidím manžela jak je pyšný na dcerky, jak se v synovi vidí.
Taky nám všichni říkali že jsme naprostí cvoci, ale moje babička nás podržela, sama má 3 děti a říkala mi, že až právě se 3 poznáme co je rodina
|
| ZuzkaN | 
|
(2.11.2010 22:30:04)
raadko, to by mě zajímalo, když máte tak velké rozestupy mezi dětmi, jak se k sobě mají, jak se spolu baví? Já mám mezi dětmi pokaždé necelé 3 roky, to mi přijde úplně jiné než u vás, protože ti mí jsou všichni tři ještě "malí".
|
| raadka |
|
(2.11.2010 22:43:34)
Zuzko no jasně ,že si spolu až tak nehrají jako sourozenci pár let po sobě, ale každý má ty svoje vrstevníky tady v okolí.
Je to jiné néž mít děti po sobě a každopádně to není takový záhul.
Každého jsem si užila jako miminečko, je kumšt teda rozdělit čas mezi ně, ty jejich činnosti nejsou totožné,ale dá se.
No prostě každé má něco
|
|
|
|
|
| ZuzkaN |
|
(2.11.2010 22:20:39)
Asi začnu odzadu- když jsem měla jen jednoho syna, nedokázala jsem si stejně jako tvůj manžel představit, že bych mohla mít ráda druhé dítě. Nene, mám ráda stejně (teda dle toho jak který zlobí  ) všechny tři.
Já mám tři syny, super je jak si spolu už vyhrají, jak se mají rádi (to je ale i u dvou sourozenců, že?). Možná se neprojevuje moc žárlivost (kdoví jak by to ale vypadalo jen se dvěma). Starší jsou takoví opatrovníci toho nejmenšího. Když jeden chybí, jsou tu pořád ještě dva na hraní.  No, ehm, nic moc mě nenapadá.
A že jsou tři peklo? Kdepak! Já naopak vidím, že tři jsou lepší než dva právě v tom, že si spolu hezky vyhrají. Tolik mě nepotřebují Já bych zase nikdy nechtěla jedináčka.
|
| ZuzkaN |
|
(2.11.2010 22:25:07)
ještě- já se s negativní reakcí nesetkala (snad jen naši rodiče byli mírně zaskočení). Řekla bych, že ted už je celkem běžné mít 3 děti nebo dokonce více.
|
|
| Lucie+3 |
|
(2.11.2010 22:25:48)
Jéé, díky Jinak, to, jak si děcka hrajou, je skvělí, mě to dělá hroznou radost a hřeje mě to u srdíčka, už se spolu vyblbnou, tak si i říkám, že je to do života obohatí, mít ještě jednoho sourozence, pokud je dobře vychováš a povedeš je k vzájemné lásce a uděláš jim podmínky pro dobré vztahy, bude to pro ně do života to nejlepší, co člověk může udělat. Jinak jedináčka bych také nechtěla, dvě děti jsou povinnost a
|
|
|
|
| sára+3kulíšci | 
|
(2.11.2010 22:20:27)
Tak přesně na tohle jsem se ptala mojí mamky,když jsem čekala 2 mimi..jak budu milovat to druhé když celým srdcem miluju to první..a mamka měla pravdu..lásky je v srdci pro děti vždycky dost ted mám 3 broučka ročního a klidně bych mohla i 4 mimi...a dost po něm i toužím,ale manžel nechce ani slyšet,a to děti miluje....když jsem otěhotněla se 3..taky jsem si vyslechla dost kecu,jako že se mi nechce pracovat,že jsme blázni.....ale jsem štastná že ho máme,a je fakt že i naše rodina je celá...děti milujou nade vše nejmladšího. jsou starší než ty tvoje,prostřední syn má 10 a dcera bude mít 13...dilema jsem měla teda taky,navíc po zdravotní stránce..prostě 3 dítě nám více dalo než vzalo... a určitě 3 děti nejsou peklo!!! pokud cítíš touhu po mimi a manžel s tím souhlasí,jdi do toho protože by sis to mohla později vyčítat
|
|
| Verísek+VELAMATO |
|
(2.11.2010 22:25:02)
Teda, takhle krásně napsaný- mluví mi to z duše!
Taková ženská jako Ty by měla mít víc dětí a vůbec neřešit okolí
Já mám děti dvě, vždy jsem moc chtěla velkou rodinu, nikdy jsem neotěhotněla hned, mezi tím potratila, těhu byly rizikový s krvácením, porody 4kg na moji pidipostavu taky děsný, ALE nedokážu si představit, že bych už NIKDY neměla miminko, nebyla znova těhotná, nikdy už nerodila anikdy nezažila tu obrovskou lásku a pocit toho největšího štěstí! A že to bude složitější, to bude, taky nemáme jediné hlídání atd., moje 2. dcera je zvíře a občas doslova padám na hubu, ALE prostě 3. dítě moc chci( chceme)- pro mě teprve minim. ty 3 děti bude "úplná" rodina a já teprve úplně šťastná! A je mi úplně fuk, co na to říká okolí, je to prostě fakt a já to tak chci a cítím... I v domečku jsme nechali udělat kdysi hned 3 pokojíčky a když v jednom budou děti dvě taky nevadí-skoro bych byla ještě raději Jen bohužel se opět nějak nedaří:-(
Myslím, že každá ženská ten počet dětí má nějak vnitřně naprogramovaný v sobě, někdo už po 1. dítěti další nechce, někdo to má jako já... Já si prostě už ten den porodu nedokázala představit, že už bych tohle vše znova nezažila... Jsem zvědavá, jak to bude napotřetí, pokud se teda podaří, jestli už mě to fakt přejde a bude to akorát
|
| Lucie+3 |
|
(2.11.2010 22:36:31)
Moc děkuju 
Je mi líto, že se nedařilo, a hlavně ten potrat...to je smutné....ale hlavně, že se nakonec podařilo, dvě děti jsou skvělí, to je fajn
Já, ač to nemám lehké, taky tak nějak cítím, že nejsme komplet, že tu ještě někdo chybí. Asi jsem teda naprogramovaná na tři děti.
Manžel se děsí, co kdyby to byli dvojčátka...no byl by to extra záhul, ale říkám si, že zvládnout jde všechno...holt příroda je mocná...
Ale já prostě dokážu to hezké nadřadit nad to nehezké, tedy porod byl hrozný, byla jsem děsně potrhaná, ale co, mám krásné zdravé dítě, když mi dává pusinku...je to to nejkrásnější, co mi kdo dal...
Nejsem už taková kočka jako dřív, prsa jsou , ale malej je zdravej a mlíčko mu dost dalo, tak to neřeším. Sice má teď období vzdoru a stále se mi válí po zemi, ale když mě hladí a říká mi malá, usmívá se na mě...vše špatné je navždy zapomenuto...děti pro mě moc znamenají...a chci a chci a chci všechno krásný ještě jednou
Moc ti přeju, ´jestli toužíš ještě po mimču, ať se ti to brzy splní
|
| myšule10 |
|
(3.11.2010 10:15:40)
Moc díky... Nám, jak už se teď zase nedaří, tak si fakt vnitřně snad i sem tam přeju dvojčátka, sice by to byl mazec, ale raději dvojčátka než už nic:-( Fakt bych se s tím moc těžce vyrovnávala, přitom všichni okolo mě utěšují, že mám přece UŽ dvě děti, tak, co blázním, ale neovlivním tu touhu ještě to jednou zažít...
Proto já radím Tobě- jdi do toho, dokud to jde
|
|
|
|
| *Aida* | 
|
(2.11.2010 22:29:55)
Makovko,
k nam si naslo cestu i to ctvrte, i kdyz celkem necekane. A zrovna dneska ho manzel mazlil a uplne rozechvelym hlasem mi povida "Pokazdy, kdyz cekame dite, tak si rikam, ze je nemozne milovat ho jako ty, co uz mame. A pak se ta laska proste nejak jeste vynasobi. Nevim, jak je to mozne, ale je to tak. Zazrak." Jinak nejmladsimu je 7 tydnu a uzivame si ho opravdu hodne. S kazdym dalsim ditetem je to takove svatecnejsi.
Jinak co se tyce 3 deti, pro me to byl stav naprosto perfektni, zvladala jsem toho hodne. I kdyz to byl velky skok ze dvou na tri, mela jsem pocit, ze jsme velka rodina a byla jsem naprosto spokojena. Vetsi vekovy rozdil mezi detma ma taky neco do sebe, u nas mezi nejstarsim a nejmladsim 9.5 roku a tak resime spoustu odlisnych veci najednou. Velka rodina je pozehnani a kazde dite neco prinasi. Jednou jsem tu cetla, ze od urciteho poctu deti se s novym prirustkem uz jenom zvetsuje velikost hrncu. Tak jsem si na to ted vzpomnela, kdyz mi manzel prinesl hrnec s obsahem 15 litru a poznamkou, ze nase kuchyn bude za chvilku komercni.
|
|
| Ufonka | 
|
(2.11.2010 22:30:20)
Ale neboj, jak vidím svýho chlapa, tak se svou láskou je k třetí holčičce daleko nejotevřenější, a i já vnímám, jak se vždycky rozsvítí.
Vždychy jsem chtěla děti tři. Chlapečka a holčičku a pak mi to bylo jedno. Po chlapečkovi jsem vždycky toužila a přiznám se, že stále toužím ) Ale přišly nám holčičky. Bohužel, co se žárlení týče, na to, myslím, není jeden recept. U nás žárlila Eli na Joli hodně otevřeně, fyzicky jí velmi často ubližovala. Podlel mého názoru žárlí všechny děti, jen se různí ve ventilování svých pocitů.
Na každodenní péči o děti jsem prakticky sama. Jednoduché to není, ale zvládnout se to dá! Manžel funguje po příchodu z práce, kdy dělá holčičkám večeři a já se starám o miminko. Koupání a čtení pohádek je výhradně jeho parketa ), ale počtu si i já ) Záleží vždy na dohodě. O víkendu jsem to většinou já, kdo dospává, a manžel se stará, včetně vaření. Jde o to ujasnit si, jak se věci mají. Teorie je jedna věc, ale když dojde na reál, mnohé se přehodnocuje a přizpůsobuje okolnostem. Hodně ubíjející je kroužkování, kdy kroužkuje jedno dítě a zbylé dvě jsou doprovod. Ale i to se dá zvládnout, a pokud je nejhůř, mám v záloze hlídací tety, které zaplatím, nebo vlastní tetu, která mi vypomáhá jeden den v týdnu právě s kroužkem.
Reakce okolí byly rozličné, nejhorší byla mojí maminky, která mi dávala přednášky už skoro od porodu druhé dcerky.... když se dozvěděla, že budeme mít třetí miminko, tak se práskla dlaní do čela, otočila se na tetu a pronesla, že takhle si na důchod nevydělám.... Je důležité si stát za svým a nenechat se rozhdoit. Vykašlat se na okolí. Nemám ráda řeči, že tři děti jsou pro ostřílené rodiče... To je podle mě hloupost. V případě těch lidí jde spíše o lenost, což mnohdy přiznají, ale často schovávají se za finance.... Pokud cítíte, že třetí miminko chcete, jděte do toho, abyste si nikdy nemohli vyčítat, že jste ho tenkrát neměli. Babičky sestra měla děti tři. Pak zjistila, že je počtvté těhotná a obrečela to. Její dr jí tekrát řekl, ať toho nechá, že dítě je dar, že je lepší, když jedno příjde, nežli když jedno odejde. A dopadlo to tak, že dvě děti jí zemřely, dcera je už léta v ldn. Ze všeho jí vždycky vytáhl právě čtvrtý syn, ten poslední, kterého tak obrečela. Kolikrát mi o tom už vyprávěla a tekly jí slzy po tvářích.
za sebe musím říct, že se holky učí víc kooperovat a věřím, že to bude ještě lepší, až si budou hrát ve třech. Těším se na to. A taky bych řekla, že platí, že si holky nedělíme, jedno maminka, jedno tatínek. Prostě jdou k tomu, kdo má volné ruce, ať už samy nebo si je navzájem pošleme. Já bych určitě neměnila. I když často je to psychicky hodně náročné, zvlášť když holky marodí. Ale je krásné jít a mít tři holčičky )
Držím palce, ať to výjde.
|
| Ufonka |
|
(2.11.2010 22:34:38)
A jen dodám, že holkám jsou 6, 3 a necelých 9 měsíců, takže rozestup 10let mezi prvním a třetím dítětem je podle mě brnkačka (dneska jsem poznala paní, co má 4 děti, ptala jsem se jaký je to rozdíl mít 3 nebo 4. strašně se smála a řekla, že kdo má 3, 4té zvládne s přehledem, že to není žádný rozdíl. Navíc rozestupy jejích a našich dětí jsou odlišné. Ona měla dvakrát dvě děti, nejmladším je 8 a 5, a konstatovala, že já to mám náročnější nežli to měla ona, takže tak).
|
| Lucie+3 |
|
(2.11.2010 22:53:37)
Jinak, já po chlapečkovi netoužila, přála jsem si druhou holčičku a hlavně ne kluka manžel samozřejmě kluka...ale jak jsem z něj teď paf! Je to můj malej chlapík, má moje kukadla,je to mamánek a sype mi jednu pusinku za druhou a láskou ho můžu sežrat a dál už jen a jen kluka ba ne, i pro holčičku už mám jméno
|
|
|
| Lucie+3 |
|
(2.11.2010 22:50:07)
Moc děkuju,napsala jsi to celé moc hezky
|
| Ufonka |
|
(2.11.2010 23:08:14)
Rádo se stalo, to víš, já, když se rozepíšu, tak je ze mě spisovatelka )
Rozhodnutí je jena jen na vás, ale u nás se třetí těhu prožívalo hodně intenzivně. Já, manžel, Elí ve školce,učitelky, kuchařky ve školce ), příbuzní. Když jsem skončila v nemocnici, tak byl manžel bez práce a týden se staral o holky sám od rána do večera a v noci mu lezly do postele ) Chodili za mnou do nemocnice na návštěvy. Kraťoučké,protože Jolance byly jen dva roky a je to čertík. A taky aby ji moc nerozrušovalo, že jsem pryč. Personál už věděl, v kolik že dorazí a evidentně je považovaly za příjemné zpestření. V nemocnici jsem strávila naštěstí jen týden, ale i tak to byla lekce pro nás pro všechny.
A když se Sofinka narodila a chodily za námi do porodnice, to byly taky nezapomenutelné okamžiky. Jak pyšně se nechávaly fotit a pózovaly, hladily ji, Joli ji neustále pusinkovala. Bylo to nádherný. tohle není možné zažít, pokud do porodky příjde "jen" jedno dítko. Když se pak "předvádějí", která ji má radši, je to táááák dojemný ) Neměnila bych ani na vteřinu!!!
|
|
|
|
| malostranska | 
|
(2.11.2010 22:35:21)
Tak co na to okoli,ti muze bejt fuk. Pokud se s manzou rozhodnete, tak je to vase vec...
Kazdopadne vim, jak to myslis, nekdy mam taky takove stavy...a myslim, ze je nas vic....cast pak ma treti dite a u casti vitezi rozum.
Jestli je treti dite z psychologickeho hlediska "vyhodnejsi" nevim, u vetsiny mych kamaradek to na zacatku bylo sado-maso, kdyz byl manzel stale v cudu. Prace s dalsim ditetem jiste taky neni min, nez se dvema, takze pochybuji....ale konec koncu je to vase vec, vase rozhodnuti a tak se ohlizejte jen na vas.
|
|
| natáluš |
|
(2.11.2010 22:39:03)
tak přesně ty pocity,že už "nikdy nezažiju....", ta touha, co mě sžírala u každého kočárku a u každého pohledu na těhulku mě vedly k tomu, že jsem si i přes protesty manžela třetí dítko nadělila(nevím,jak to jinak napsat...)...no a ono je to tu zase, zase závistivě koukám na boulící se bříška a rozněžnuju se nad krtečkama v kočárcích a přemýšlím,jestli by tohle někdy skončilo(třeba po pěti,deseti dětech). do čtvrtého už nepůjdu,nemůžu ze zdravotních důvodů,ale to třetí-nedokážu si představit,že bychom ho neměli. naše srdce je obrovské a vejde se do něj spousta lásky. někdo říká,že není rozdíl,jestli dvě nebo tři, no podle mě to je sakra rozdíl, je to hodně náročné,ale to jsem si myslela, i když jsem měla jen to jedno, pokud to člověk dělá s láskou,nepřijde mu to jako práce a povinnost. kromě starostí, dalších bezesných nocí,únavy, ... třetí dítě do mého života vneslo další dávku radosti, lásky, další důvod proč žít.....vypadá to jako klišé,ale je to tak
|
| sára+3kulíšci |
|
(2.11.2010 22:49:51)
Natáluš,mluvíš mi z duše...taky jsem si říkala že po 3 mimi mě to přejde.. a nepřešlo,a vím že i kdybych jich měla 5,tak budu pořád koukat po kočárkách a závidět maminkám s bříškem... ch jo není na to nějaký lék???
|
| Lucie+3 |
|
(2.11.2010 23:14:41)
Ježíš nestrašte mě, já doufám, že mě to s třetím přejde...momentálně tedy taky koukám maminkám na bříška...
|
| Ufonka |
|
(2.11.2010 23:17:36)
No nevím, mě to teda po porodu nepřešlo, pak byl útlum, a teď se to ve mně zase probouzí. Bratrancova manželka je těhu, kamarádka je těhu, další kamarádka je těhu, další to plánuje... To bude zase miminek. A všechna (až na to poslední) v rozmezí dvou třech týdnů
|
|
| Hilly. |
|
(2.11.2010 23:45:56)
Makovko, já se obávám, že s jídlem roste chuť
|
|
|
|
|
| Vokounka | 
|
(2.11.2010 22:47:14)
Makovko, je to hrozně individuální. Jedině snad že děti opravdu miluji všechny stejnou měrou, ale je fakt, že každého trochu jinak.Je to jednoduché. Na nejmladším je úžasné, jak je ještě roztomilý. Prostředního miluju pro jeho statečné srdíčko, milou povahu, citlivou dušičku a na nejstarším mám ráda jeho zvláštnosti, pubertální nejistoty, mudrlantství...
Jinak už není tolik času na ty starší děti. Zároveň ale nejmladší nemá všechen pro sebe, musí o "mne" dělit s bratry.
Je to náročnější na organizaci volného času. A čím větší rozestup, tím náročnější, aby se vyhovělo všem a všechny bavilo. Někdy nemožné...
Ale velká výhoda pro mne osobně je v tom, že jak starší odrůstají, ještě je doma někdo malinký, heboučký, buclatý...
|
| raadka |
|
(2.11.2010 22:50:11)
|
|
| Lucie+3 |
|
(2.11.2010 22:57:10)
Ale velká výhoda pro mne osobně je v tom, že jak starší odrůstají, ještě je doma někdo malinký, heboučký, buclatý
|
|
|
| katyn | 
|
(2.11.2010 22:53:43)
Nedávno jsem se bavila se známou, co mají 3 děti a ta si to moc chválila. Dokonce teď plánují čtvrté :o) My máme děti dvě a uvažujeme o třetím. Nějak si totiž taky nechci připustit, že už bych v životě nezažila tu radost z narozeného miminka .... A na reakce okolí bych se vykašlala. Musím ale říct, že když se před kamarádkama zmíním, že uvažujeme o třetím, tak na mě koukají jako na blázna. Většinou mají jedno, max. dvě děti. Tři děti z mých blízkých kamarádek nechce nikdo. Myslím, že je hodně zažité, že 2 děti je tak akorát.
|
| Lucie+3 |
|
(2.11.2010 22:59:36)
Já si myslím, že rodin se třema dětma přibývá, ale ještě stále je zažito, že dvě jsou ideál a nejlepší, stále ještě se kouká na vícečlenné rodiny, jako na socky vyžírající sociální systém, ale už se to mění. Navíc je třeba posuzovat individuálně....
|
| raadka |
|
(2.11.2010 23:02:27)
A ještě pro tu nejstarší byl příchod mrněte docela slušná antiko.
|
|
| katyn |
|
(2.11.2010 23:02:53)
Myslím, že na rodiny se třema dětma se už zase tolik jako na socky nekouká /pokud to na nich teda není na první pohled vidět/. Spíš finančně zajištěné rodiny mají víc dětí. A naopak pak ti, co parazitují na dávkách.
|
|
|
|
| katyn |
|
(2.11.2010 22:54:41)
A jinak mi ta známá říkala, že není rozdíl 2 nebo 3 děti. Že je rozdíl jedno nebo dvě. A pak prý 3 nebo 4.
|
| Tante Ema | 
|
(2.11.2010 23:02:30)
Zatím se mi jako největší šok jevil přechod z 0 na 1 .
|
| katyn |
|
(2.11.2010 23:05:17)
Mně taky z 0 na 1 dítě :o) Ze 1 na 2 už mi to zase taková fuška nepřijde, člověk už ví co a jak, jen si to zorganizovat.
|
|
| Lucie+3 |
|
(2.11.2010 23:09:28)
Malá byla neplánovaná a pro mě byl přechod z 0 na 1 hooodně velký šok
|
|
|
|
| MarkétaP + 4 dcerky | 
|
(2.11.2010 22:57:42)
Nejvýraznější, co na příchodu třetího dítěte vidím, je úplně nová dimenze vztahů. Dvekrít větší počet možných interakcí, bohatost ve vztahu k jinímu než "tomu druhému" sourozenci - starší má dvě role, sestra "vrstevnice" a starší sestra, prostřední se vztahuje k autoritě i prudí nejmladší, nejmladší dítě už nemá jako hlavní vzory dospělé, ale sourozence. Taky mě překvapila síla jejich vzájemné soudržnosti, u dvou to není tak vidět, u tří je ta energie znásobená. Dnes uspožídaly před spaním v pokojíku stolovací večírek, každá si vymyslela svoji roli, prostě mi přijde, že ve dvou by to nikdy nebylo tak dokonalé ;)
|
| Lucie+3 |
|
(2.11.2010 23:01:02)
Jé, to je super díky za příspěvek, to je krásný...
|
|
| Ufonka |
|
(2.11.2010 23:22:56)
Markét,
souhlas, je neuvěřitelný, jak spolu mohou děti "držet". sofinka sice za holkama ještě neleze, ale já na ní úplně vidím, jak by se za nima nejradši rozeběhla.
Když Ela při cvičení prudí a sofík se začne hlasitě smát, přidá se Jolík a Ela odplaskne. A začneme se smát i my, protože to se nedá. Když se snaží být tatínek autoritativní a přísný, aby Elis donutil cvičit a Sofinka se začen řehtat, tak to je jak výsměch od toho nejmladšího člena rodiny a to já jdu do kolen. A bude hůř
|
|
|
| Tante Ema |
|
(2.11.2010 23:00:41)
Na blbé řeči z okolí se vykšli.
Říkají to ze závisti.
Já teď čekám třetí po spoustě let od prvních dvou, je mi "strašných" 36, těhotenství nic moc (čekala jsem romantiku, ale sotva lezu a nevolnost se postupně zhoršuje, ačkoliv už jsem v pátém metru), moje matka to vůbec není schopná strávit, chystá se nejspíš dítě ignorovat.
Peču na to a těším se. Mít tři děti fakt není nic abnormálního.
|
| Lucie+3 |
|
(2.11.2010 23:06:25)
Tak se těš a na mámu peč, třeba až malé uvidí, tak zjihne a přejde jí to, když ne,tak nevadí, matky a babičky jsou různé, já mám například děsnou matku, je to spíš taková nematka....nic už od ní nečekám.
Mě bylo zle ode dne početí do půlky pátého měsíce, jen jsem ležela v posteli nebo chodila kolem zdi, pak to ustupovalo....tak ať je ti brzy líp...
|
|
|
|
. Vim, ze nejsem asi typicky priklad, ale za me tri deti urcite jo. Lepsi jsou mozna i 4, zalezi na vekovych odstupech, ale kazdopadne uz i tri je parta. A jestli ma manzel rad deti, neni co resit. Jestli mas rozdil 6 let mezi detmi, navic holka starsi, tak odstup se bude spis zvetsovat, mela bys do toho jit uz kvuli malemu, aby mel partaka. Drzim palce 
. Ale ta rana...vypravovani do skoly, kluka mam samozrejme doma, skolka bez sance. Ale jak rikam, kdyz to je obcas vsechno prebaleny, obleceny a nepere se to, je to casto i legrace 
řekla jsem ji to stylem že jsem jim uvařila kávu a ukázala fotku sona...byla jsem už v 5 měsíci..a a ona na tu fotku koukala...pokývala hlavou a říka mi..mužu se zeptat čí to je miminko?? dceru málem trefilo...
V její náručí
Tříkrálová OkořPraha 6 
Kampa a nábřežní bojovkaPraha 1 
Betlémy - kostel Panny Marie Královny andělů (Loreta)Praha 1 
Novoroční koncertBrno-venkov 
Tříkrálový koncert a tvůrčí dílna pro dětiBrno-venkov 
Tříkrálová Okoř
Kampa a nábřežní bojovka
Betlémy - kostel Panny Marie Královny andělů (Loreta)
Novoroční koncert
Tříkrálový koncert a tvůrčí dílna pro děti
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)