Sentralena |
|
(12.11.2010 15:36:49) Chtěla jsem se zeptat, jestli je tady taková maminka, co má dva naprosto rozdílné typy dětí. Mám dvě děti, jedno je odmalička strašně zlobivé, vzteká se od rána do večera, druhé moje dítě je od dětství veselé, usměvavé, málo plačtivé, velmi hodné. Mám problém mít obě děti stejně ráda, snažím se, ale jde to špatně. Jaké s tím máte zkušenosti? Díky za názory.
|
Šeredka + 2 |
|
(12.11.2010 15:50:13) Je tady minimálně jedna taková maminka - já . Holčička - od narození pohodářka, od kadýho se nechala nosit, smála se, živá, zlobivka, prostě takovej kluk. Synek - ufňukanej, stydlivej, u každýho v náručí řve, když ho nechám chvilinku přede dveřma v kočárku samotnýho, tak řve. Prostě taková ufňukaná ustrašená holčička. Už se trochu začíná lepšit, ale stejně jsou jak nebe a dudy. Smějeme se tomu - sourozenci.
|
Šeredka + 2 |
|
(12.11.2010 15:51:46) Taky se snažím je mít stejně ráda, určitě i mám, ale dcera je mi povahově bližší, nemám moc ráda fňukání.
|
|
|
Beruška+J02A07T10 |
|
(12.11.2010 15:57:14) já mám doma takové děti, nejstarší syn byl anděl od mala, málo plakal, ráno se vzbudil a smál, od každého se nechal chovat, když byl nemocný, ani jsme o něm nevěděli, teď je mu 8 je stále velice hodný na kluka klidný šikovný přátelský, nicméně hrozně citlivý až přecitlivělý, uzavřený a někdy plačtivý.
Dcera od mala jen řvala, vztekala se od rána do večera, v noci vůbec nespala, všude a po všem lezla od nikoho se nenechala pochovat, nikým nebylo možné ji nechat hlídat, ve třech jí diagnostikovali ADHD. I přesto, že jsem si holčičku nesmírně přála a byli jsme šťastní, že se nám narodila, první měsíce jsem válčila s jejím přijetím nejenom u mě, ale i nejbližšími a rodinou. Zpětně musím říct, že jsem docela ráda, že jsem v té době byla tak vyflusnutá, že si moc nepamatuju, protože ona opravdu pořád jen řvala, řvala, řvala a na mě visela a později se jen vztekala, vztekala. a vztekala, nespala.. ráno vstávala s řevem, brekem, kňouráním. Teď po víc jak půlroce na homeo je jak vyměněná, ale pořád má dost energie a je o dost temperamentnější než nejstarší syn. Ale musím říct, že ji hrozně miluju a je to miláček všech, ale dva měsíce po porodu, jsem to takto necítila. Milovala jsem ji ještě před tím než se zklidnila, ale uvědom si, že děti miluješ každé jinak.
Teď máme třetí necelých pět měsíců a je kombinace obou, je to úžasný usměvavý chlapeček, naše sluníčko a miláček všech, ale umí se i vzteknout a občas i kňourat.
držím palce, neboj ono se to podá, neporovnávej tu lásku. Mám tři děti a každé miluju jinak. Ani míň ani víc, ale prostě jinak. Vždyť jak sama píšeš, taky každé jiné je. Prostě jen někomu trvá dýl si ke zlobivému dítku tu cestičku najít.
|
|
Mirka 2 deti | •
|
(12.11.2010 15:59:13) Taky tak. Prve dieta dcera 10 rokov, hodna, mila, usmievava, pohodova, bezproblemova. Mladsi syn 4 roky odmalicka uplakany, vztekloun, vecne nespokojny, vecne dikutujuci o kazdej malickosti, stale ma nejake ALE, aj z malej veci dokaze vyrobit neskutocny problem. Do 2-2,5 rokov tak protivny a problemovy, ze som zufalstvom v noci plakala. Byt doma nemozne, vsade strkal prsty, vsade liezol, skakal po hlave z akejkolvek vysky, vsetko rozsypal, rozhadzoval, vsetky veci hadzal do WC, obycajna hra ho vobec nebavila, vsetko na 5 sekund a potom nervy, plac... Prechadzka nemozna, okamzite utekal, pchal ruky ku psom, vrestal, plakal, vecne nieco chcel alebo nechcel. Dokazal hodinu revat lebo "chce mat dlhe vlasy, nechce aby bola lopta cervena, chce sneh" a pod. Potom okolo 3 rokov sa to upravilo, aj teraz je narocny ale asi som si uz zvykla :) Deti ma obidve rada ale asi kazde inak. Prve mesiace som mala pocit, ze sa zblaznim, ze to nie je mozne. Do jeho narodenia sme boli kludna pohodova rodinka, on je ako uragan :)
|
Hilly. |
|
(12.11.2010 16:17:26) No oni ti první prostě MUSÍ být hodní a rozumní, protože se jaksi obávají, že by přišli už i o ten zbytek pozornosti, který jim ještě zbyl po narození toho druhého..Necítí se bezpodmínečně milováni.
|
Mirka 2 deti | •
|
(12.11.2010 19:22:51) Dcera bola dobre dieta vzdy, ako miminko plakala len velmi malo, bola velmi prijemna, rozumna, o vsetko sa zaujimala, nebol problem so strazenim, kazdy ju chcel, bola take to dieta do ktoreho ked vlozite kusocek citu 100nasobne to vratila. A aj po narodeni syna bola ako anjel. Ziadna ziarlivost, sama som jej povedala, ze musi byt priebojnejsia, lebo syn ju vzdy prevalcoval. Neviem ci to nejako suvisi ale nedavno jej psychologicka opakovane namerala pri testoch IQ 150. Bola som prekvapena lebo vacsinou tieto deti s vysokym IQ maju skor problemy so spravanim.
Rokmi sa spravanie u syna naozaj zlepsuje, a to co som predtym tazko znasala teraz prijimam ako dar, nasu rodinu syn naozaj uplne zmenil a mna konzervativneho Kozoroha tiez, myslim k lepsiemu.
|
|
|
*Niki* |
|
(12.11.2010 16:35:45) Já jsem přesvědčená, že do každé rodiny přijde takové dítě, jaké ta rodina potřebuje pro svou rovnováhu...
U nás je to tzv. "problémové" dítě prostřední, alespoň z pohledu okolí. Z pohledu mého už ne a snažím se to učit i manžela, který podléhá někdy vnímání okolí a k synovi je velmi kritický. Mám pro něj pochopení, je někdy neskutečně těžké zachovat tvář a přijmout i dítě, které se k vám i ke všemu, co navrhnete, postaví negativně, je urputné, vzteklé a nenechá si líbit skutečně nic. Je někdy těžké hledat v tom cokoliv pozitivního, protože boje vyčerpávají, ale když se člověk snaží, jde to
|
Mirka 2 deti | •
|
(12.11.2010 19:11:51) Jo jo, rovnovaha, presne si trafila. Moje deti su fakt ako biela a cierna, den a noc. Mozno to vyplyva aj zo znamenia v ktorom sa narodili, dcera Rak a syn Blizenec. Ale krasne sa doplnaju. Dcera sa naucila priebojnosti a syn tomu, ze nemusi bojovat len pre boj.
|
|
|
|
dadlenka |
|
(12.11.2010 16:13:44) to je prý pravidlo, že se sourozenci zrcadlí. nejstarší je snaživý, šikovný,pomáhá, ale hodně citlivý a uřvaný, mladší byl vždy pohodář, ale líný, na všechno hází bobek, než by něco udělal, má tisíc výmluv - si nevybereš :-D
|
|
Hilly. |
|
(12.11.2010 16:15:07) Sentraleno, nedávno jsem četla zajímavý názor nějakého odborníka, že se sourozenci snaží zaujmout vůči sobě jakýsi opačný pól..bylo to rozebíráno v souvislosti se sourozeneckou rivalitou, v podvědomí se snaží od sebe odlišit, dost se to projevuje u dvojčat.Co s tím dělat ale nevím..asi nějk minimalizovat tu sourozeneckou rivalitu a žárlivost..nenadržovat jednomu...i když třeba nenadržuješ, mohou to vnímat jinak.
|
|
*Niki* |
|
(12.11.2010 16:26:13) Satralenko, a které že to dítě máš raději? Přiznám se, že s tzv. hodným dítětem bych nevěděla, co si počít. Naštěstí mám děti úplně normální i normálně "zlobivé".
Šeredko, přiznám se, že se mi vůbec nelíbí, co jsi napsala. Pozitivní vlastnosti jsi přisoudila klukům a negativní holkám. Takže holka s dobrými vlastnostmi je pro tebe "jako kluk", a kluk s pro tebe negativními "jako holka". Nelíbí se mi to ani trochu.
Jinak myslím že je normální, že některé dítě je nám pro své chování či vlastnosti bližší než druhé, alespoň v některém období.
|
|
Evís+3 ks |
|
(12.11.2010 16:29:40) Mám doma to samý, třetí dítko je mix
Ale s láskou k nim jsem teda neměla nikdy problémy. Spíš jsem byla v šoku z dcery "zlobivice"
|
|
Soninda |
|
(12.11.2010 16:33:32) zatím to tak vypadá dcera od malinka živá, akční, vyžadovala pozornost už od miminka, chovat ji mohl kdokoliv
druhá hodnáááá ,chovat můžou jen rodiče, jinak se pořád usmívá a vyhraje si sama se sebou, no ale je to miminko, a oproti té první by byl hodnej každej, sem zvedavá co se z toho vyklube
|
Radla,Barča06/05+Adélka07/08 |
|
(12.11.2010 16:46:11) Máme doba taky naprosto dva odlišné kousky. První zlatá, hodná, poslušná, klidná, milá, od porodnice spala celé noci. Druhá zlobivka, vzteklá, uřvaná, tvrdohlavá, neposlušná, do dneška zlobí i v noci. Miluju je obě dvě..... MAnželovi tvrdím, že ta starší je po mně a ten malej sígr po něm . Zvykneš si, uvidíš a nakonec bedeš mít obě děti ráda.....
|
Winky | •
|
(12.11.2010 17:00:10) Jako miminka mi přišly hodné obě moje děti. Ale starší - dcera je víc umíněná, uzavřená, nedůvěřivá a emoce má nahoru/dolů v rychlým sledu, což je krapet vyčerpávající, pro mě tím víc čím víc se v ní nacházím. Synek je tedy mnohem více otevřený, mnohem líp přístupný domluvě, a míň se vyhraňuje, vidím v něm všechny manželovy dobré vlastnosti takže to mám spíš naopak - zlobivá po mě, hodný po tátovi---- Ale s tou láskou je to spíš tak, že v určitém období si rozumím víc s jedním z nich, pak se to zas prohodí... zatím mi to přijde relativně vyrovnané....
|
|
|
|
remus |
|
(12.11.2010 17:16:44) Jo, něco velmi podobného mám doma, jen to měly děti vyměněné, uřvané mimino se změnilo v pohodářskou holčičku a usměvavý chlapeček v pěkný živel, hrozně mě zajímalo, jak by vypadalo třetí dítě, tak si ho pořizujeme
|
ZuzkaN |
|
(12.11.2010 17:31:36) První syn byl odmalička živlík, jako miminko pořád brečel, uspávání děs, chodit se naučil v 10m a od té doby se vůbec nezastavil. V období vzdoru se slušně vztekal (ale zase ne extremně, dalo se to). Prostřední syn byl takový, že kam jsem ho postavila (resp.položila) tam byl, klidas. Jako miminko pohodář. Dokonce jsem zaměstnávala párkrát staršího a najednou si uvědomila že mám ještě druhé dítě a ten spal pod hrazdičkou :-D. V období vzdoru kńoural. Cokoli se mu i malého přihodila, někdo na něj ošklivě kouknul, začal kňourat. Zlaté vztekání Třetí syn je spíš živel jako první, jako miminko taky hodně brečel, uspávání je stále děs. Ted mu budou dva roky a nedělám nic jiného než ho furt odněkud sundavám nebo likviduju škody. Období vzdoru zatím nenastoupilo, ale vzteknout se už taky umí
Nemám sice extrémně hodné a extrémně zlobivé děti, ale rozdíl mezi nima je. Mám je ráda suma sumárum stejně, jen jeden den preferuju toho hodnějšího samozřejmě
|
|
|
|