karma |
|
(16.1.2011 13:16:09) Já to tu nečetla, ale trošku, trošku to znám: můj manžel není takový ten totální mužský šovinista, ale je jednak vychován matkou, která se v roli posluhovačky pánů tvorstva vyžívá (v podstatě je to u nich dané, že generace žen slouží generacím mužů), jednak si myslím, že furt to přes emancipační snahy v naší společnosti je hozeno do velké míry tak, že model, který popisuješ je v podstatě v poho, že mužská participace na domácnosti a výchově je vlastně daná mírou chlapovi dobrovolnosti. Takže u nás bohužel stále probíhá trošku boj, já nemíním vrůst do role ženy-služky(nebudu vykupovat "domácí štěstí" zapíráním svých zájmů), on to vědomě uznává, ale není s tím úplně srovnán, na domácí pohodě tj znát. Záleží asi na tom, jestli se ti chce se s ním přetlačovat, jo-li, vyhranila bych si jasně mantinely na svůj čas, zájmy apod, pokud ale vázne komunikace, zbývá asi bud přijmout roli pasivního, nebo dát mu vale. Já bych teda bojovala! Možná, že když vystrčíš rohy, bude si tě i víc vážit.
|
bagmat |
|
(16.1.2011 13:43:57) Já bych si zaplavat klidně šla, teda pokud jsou děti velký tak, že by je manželův Ok stav neohrožoval a nebo bych vzala sebe i děcka do bazénu, né až tak na zaplavání, ale spíš na příjemné odpoledne, prostě se dneska rozmazluj.
|
Hanka | •
|
(16.1.2011 14:34:41) Macimm, mám něco podobného. Taky chlapa,co "podrží". Když si syn nemohl zvyknout ve školce, dělal scény, jeho reakce byla, že "je to moje věc, on mě taky neotravuje se svými starostmi". Prostě nepodrží. A blbé kecy poslouchám taky často. Mmch, intelektuálka jsem podle něj tak - i když dělám všechno, co jiné, jen se netvářím, že to žeru. Kdysi tvrdil, že na mě obdivuje, jak jsem chytrá, dneska mám dojem, že mu právě tohle vadí.
A tak nějak už nevím, co bych měla zlepšit, on má sklony k demagogii, dneska jsme se třeba chytli díky tomu, že dal kuřecí stehna do trouby /chtěl dneska vařit/ a podřimoval na gauči. Já viděla, že jsou neochucená, tak jsem přidala koření. A následně měl hnidopišské invektivy, že "si chce vařit podle svého" - jako kdybych já do něj nějak ryla, vůbec jsem to nekomentovala.
Někdy mi přijde, že není oporou, jindy že nedokáže se nad věci povznést, jindy si už říkám, že je jako ženská v přechodu. Ale hlavně je to demagog, co vede spor až do krajnosti, nedokáže ustoupit.
Bohužel já nejsem "lísací typ", jak píšeš, že jsi se k němu tulila. Ani nevím, jestli je to rozumný, protože tím člověk přebírá vinu na sebe. U nás ani nemusím, většinou to tak nějak vždycky vyplyne, že "já jsem nemožná" a on se hádat nechce. Přitom čile spolupracuje na gradaci konfliktu, přikládá pod kotel. Ale nakonec je já nic, já muzikant.
Dneska si říkám, že když si lidi sebe přestávají vážit a usilovat jeden o druhého, je lepší odejít - bohužel tomu často brání jiné důvody. Ale jak se začnou takhle navzájem prudit, tak se do vztahu to dobré většinou nevrátí.
Nese... pana manžela, že máš taky nějaké své cíle - viz ten závod, plavání, které si chceš zachovat?
|
Hanka | •
|
(16.1.2011 14:39:48) Jo mmch, taky jak se mu něco nelíbí, tak vyhrožuje rozchodem /on má vlastní byt, finančně je nezávislý/, já ne. Někdy se mi z toho až chce blejt, jak je zákeřnej, přijde mi, že je unfair při jakémkoliv konfliktu vytahovat rozvod a to, jak "je se mnou neštastnej". Pokud se člověk konfliktu vyhýbá, tak se kupodivu neštastně netváří ani necítí. Dneska už vím, že mě hrozbami rozchodu vydírá.
Ale neumím ti poradit, podle mě, když má chlap určité sklony, tak můžeš lítat třeba do manželské poradny, radit se, snažit se a je ti to prd platný.
Tobě by pomohlo, kdybys na něm nebyla v ničem závislá - hlídání dětí, finance, bydlení. To jediné totiž tyhle typy zabrzdí v rozletu.
|
Hanka | •
|
(16.1.2011 15:16:36) a to, co tady psala Valkýra
............
To, co popisuješ, je přesně můj muž, cokoli mu odmítneš, dá najevo, že to vlastně nepotřebuje, ale jeho chování se zase o něco zhorší.
...............
to máme doma taky. Jsou chlapi, co se "neponíží" tím, že by hodili zpátečku. Vždycky musí mít poslední slovo a navrch, i kdyby to mělo přinést hádku nebo dlouhodobou krizi. Vlastní ego je pro ně důležitější. Dávají přednost vysírání, že vztahem. Jak psala Valkýra o zhoršení chování, tak to je u nás taky. Já v podstatě nemám způsob, "jak mu zatnout tipec", protože on se mě pokaždé snaží trumfnout, prostě nezabrzdí. Stylem "když ty tohle, tak já tohle...já tě vytrestám"
ještě se snad nestalo, aby se kriticky zamyslel sám nad sebou, jestli on nedělá podstatou část problémů svým chováním
je naučenej, že žena je zázemí nikoliv partner - tj. zázemí opečovává, oprašuje, snad se i "tatky" bojí, aby jí neuřval...ale s partnerkou by se mělo věcně diskutovat, brát v potaz její argumenty, názory, zamýšlet se nad nimi
a to právě taky u nás není - když je mu něco nepříjemný, tak se z toho snaží vybruslit stylem "jsi hysterka atd. atd..." už ho znám až do morku duše, jenže tyhle scémata chování jsou pořád stejná, nejde s nimi hnout
|
Tragika |
|
(16.1.2011 15:31:09) Chlap, který se kriticky zamyslí sám nad sebou? To je něco jako dinosaurus, ale ti už vymřeli, ne?
|
Katla |
|
(16.1.2011 17:14:24) To není pravda.
Jsou takoví.
Oficiálně a deklaratorně si třeba stojí za svým, ale lze detekovat zmeny v chování, přístupu, komunikaci. Rozhodně je to lepší varianta než ti, co jsou per huba hrozně vstřícní, ale dočkáš se od nich jen klacků pod nohy.
|
|
|
Katla |
|
(16.1.2011 17:13:02) kteří si neuvědomují, jaký je to záhul se starat o malé děti a už vůbec ne, když je žena zaměřená i na jiné věci, m ái jiné zájmy, profesi, hobby atd. těmto mužům, pokud v jádru nejsou zlí či škodolobí, ale pouze trochu natvrdlí, se dá občas něco vysvětlit a dosáhnout změny. Jenže to, co popisuje macimm mi přijde jako záměrný bojkot a rozhodně to není v pořádku.
|
|
Hanka | •
|
(16.1.2011 17:13:52) No, Tragiko, jenže jak vést diskusi s někým, kdo není schopen sebereflexe, jen hází všechno na druhého.
Někdy bych fakt byla ráda muškou a nahlédla do cizích domácností, jak tam podobné věci běhají. Podotýkám, že manipulace stylu "ty náš taťko všechno víš nejlíp" mi nesedí a i kdyby seděla.... Bohužel manžel má problém i s tím, že na právě takovou prostoduchou manipulaci, co probíhají v jiných domácnostech, je příliš inteligentní a neslyší na ní a jednání partner-partner se mu taky nelíbí.
|
Cimbur |
|
(16.1.2011 17:19:00) Přesně tak to vnímám i já. Na manipulaci já nemám žaludek, navíc je manžel příliš inteligentní, aby se manipulovat nechal. O rovnoprávný vztah očividně nestojí. Tak co s ním?
|
Hanka | •
|
(16.1.2011 17:27:41) Macimm, ani já jsem řešení nenašla, mám to naprosto stejně. Podle jsou jen dvě řešení - odchod nebo osamostatnění. V druhém případě je šance, že ten dotyčný se chytí za rypák, když ucítí, že by mohl ženu ztratil, že už nemá navrch.
Jenže právě osamostatnění je hodně složité - bydlení, finance.
Já to mám stejně - chtěla bych na vztahu "pracovat", "popovídat si o sporných věcech", ale prostě nelze. Při snaze i o klidné vyříkání jsem osočená z toho, že prudím, vyvolávám konflikty atd...takže já většinu věcí zametám pod koberec, abych nebyla "prudička". Bohužel se to pak čas od času vyvalí. V podstatě spolu vychází, dokud nenastanou problémy. Někdy stačí i malý podnět a už to jede.
Bohužel když to řeknu na plnou hubu, manžela taky nelze zmanipulovat ani v dobrém. Otevřeně řečeno - neutáhnu ho na žádnou z věcí, na které si spousta chlapů potrpí - některému stačí udělat jednoduše poplácání ega "ty náš tatko" a vrní jako kotě, jiný má slabost na sex, takže lze napřít úsilí tímto směrem a smírně ho ladit přes postel...jiný si potrpí na dobré jídlo...ale u nás prostě nic, nic, nic...jediné, na co si údajně potrpí, je POHODA. Jenže on si jí představuje dost zcestně, jako permanentní ustupování druhé strany, at se jí nelíbí cokoliv...a druhak - permanentní pohodu, že nebudou konflikty ani problémy bohužel nikdo není schopen tomu druhému zabezpečit. Takže se v tom plácám a nevím kudy kam, navíc on vždycky všechno tak přehraje na mě, že mám pak ještě blbý pocit ze sebe jako člověk a ženská, ač objektivně vím, že nemá pravdu a že jsem průměrný model, nic šíleného, s čím by se nedalo žít.
|
Katla |
|
(16.1.2011 17:34:21) V těhle situacích absolutně nemá smysl se nažit ani si to vyjasnit, ani apelovat na rozum, ani na city, ani se snažit zalíbit, an ise snažit odstranit domělé chyby (např. začít více uklízet) - odstraňovat chyby, na než partner poukáže je vůbec chyba nejvetší.
jediný možný, jediný psychicky sebezáchovný a jediný , který občas vede i k menším změnám k lepšímu je "Tvá slova jsou bzučením mouchy v mých uších" ....nesmí to být póza, ale pokud je to autentické, pokud takto více či méně despotický partner vycítí, že žena opravdu začíná být autonomní, tak to pozná velice rychle.
|
Hanka | •
|
(16.1.2011 17:40:31) Víš, ale on když třeba argumentuje rozchodem...on ví /nemusí se domýšlet/, že se z objektivních příčin rozvodu bojím čistě proto, že bych materiálně dopadla na držku.
Jako je mi jasné, že kdybych nemusela simulovat že je mi co říká fuk, protože by mi to skutečně fuk bylo a věděla bych, že mám zázemí, dost financí atd. atd...tak by to poznal, bohužel když jsou OBJEKTIVNÍ SKUTEČNOSTI takové jaké jsou, tak mě nejde přehrávat v duchu pocit, že jsem free, prostě si ho nedokážu navodit.
|
Katla |
|
(16.1.2011 17:43:57) Tady fakt není kam ustupovat. Prostě mu ten rozhcoh odsouhlas. Pokud o něj stojí, tak se stejně rozejdete, a pokud tě tím jen vydírá, tak je nejlepší mu sdělit, že už jsi došla na hranci, kdy se více bojíš dalšího takového života s ním než rozvodu.
|
Hanko | •
|
(16.1.2011 17:52:34) víš, on mi rozvod neustále avizuje dopředu, "až dítě povyroste" - už jsem mu i řekla, že nejsem blbá, že mi to nemusí říkat každou chvíli, protože už to vím
on je prostě v tomhle vyděrač, jeho nejhorší trest by byl, kdyby "na mě nic neměl" - respektive nic ve smyslu čeho bych se silně bála, nebo v souvislosti s ním toužila
on prostě potřebuje mít převahu
už jsem mu i řekla, že jak tak na něj koukám, chyba nebude až tak ve mě, ale v tom, že jemu nesedí partnerský život - prostě je pro něj vyčerpávající ve smyslu, že on některé věci nechce - nechce nic řešit, nechce ustupovat, nedokáže si říct, že některé věci nestojí za konflikt...ale nejhorší je, že on ještě hraje chudáka, i když spustí podnět /a že ty podněty jsou hodně stejné pořád/, takže by se dalo říct, že musí vědět, že to tak dopadne - ale ne, on něco rozjede a pak se stáhne a začne dělat "já nic, já muzikant", "ty hysterka, prudička". Je to aby řekla, takový zákeřný flegmatik, pak se vyšklíbá, kdežto já se nechám spíš vykolejit a tím prohrávám. Bohužel mám takovou povahu, nejsem jogín, abych dokázala reagovat třeba jako flegmatik.
|
babiki |
|
(16.1.2011 17:56:30) Hani, na kazdeho funguje neco jineho...musis prijit na to, co funguje na Tveho jak ja jsem se natrapila, nez jsem zjistila, co pusobi na meho...plac, vycitky, urazeni, snaha o mluveni...nic z toho
jinak Macimm, podobnymi boji prochazi obcas kazde manzelstvi, jsi vic zranitelna, protoze jsi doma s detmi
|
|
|
|
|
|
Cimbur |
|
(17.1.2011 10:21:12) Bzučení mouchy v mých uších - to se mí líbí!
|
|
|
|
Katla |
|
(16.1.2011 17:30:58) Je důležité, aby ses naučila (a jde to), aby v tobě jakékoliv poznámky, názory tvého muže na tvou osobu, jakékoiv jeho chování, přestalo vyvolávat pocity, a už vůbec ne aby to nejak ovlivňovalo tvoje sebehodnocení.
vytvoř si mezi sebou a tím, co vysílá tvůj muž pomyslný štít, od kterého se prostě vše odrazí a nemůže to k tobě dolehnout.
Největší chyba, kterou můžeš udělat je, že v něm vzbudíš sebemenší pocit, že se tě jeho projevy (intelektuálka, má doma bordel atd) nejak týkají.
Pokud s něčím neouhlasí (viz ten závod, tak pokud si to můžeš zařídit jinak, tak úplně ignoruj, uzda je on pro či proti, a pokud ne, tak na tom nelpi. Děti porostou rychleji než myslíš, tvůj prostor se bude zvětšovat .
Pokud čekáš od manžela pochvalu po závodě, stavíš se do zbytečně zranitelné pozice.
|
Hanka | •
|
(16.1.2011 17:37:06) Ex. crypto to o té zranitelnosti mě pobavilo, přesně tak je to u nás, jakmile dám najevo, že mi na něčem záleží nebo se něčeho bojím, on to pozná a od té chvíle je to jeho zbran.
Jinak - jak bys to udělala, aby v tobě to manželovo hodnocení nevzbuzovala žádné pocity? Vypnula v tu chvíli mozek? Jak na to prakticky, odseparovat se od něj, nebýt lítostivá, že on místo aby jako nejbližší člověk člověka podpořil, ještě ho shazuje?
To se totiž nedaří mě, vždycky mi to přijde strašně líto, nejsem žádný sebevědomý king až tak, a tenhle přístup mě deptá. Teoreticky vím, že kdyby u mě nenašel úrodnou půdu a viděl, že to na mě nepůsobí - jako třeba u jiné ženské, tak by to nedělal. Ale prakticky...
Navíc, já do toho nechci tahat metafyziku, ale někdy mi přijde, že on je na mě přímo propojený, pozná mimoverbálně, co si skutečně myslím...pozná můj strach z něčeho atd..
|
Katla |
|
(16.1.2011 17:41:37) První věc je, že si ho musíš přestat definovat jao nejblišího člověka .......takto se nejbližší člověk nechová. Jediná cesta, jak nebýt zlamáván, je nemít očekávání.
Pak musíš v hloubi duše veři tomu, že jeho projevy a jeho názory a jeho chování je jeho věc
Dále si uvědomit, že ať by na místě jeho manželky byl kdokoliv jiný, pravděpodobně by se choval stějně, takže to opravdu s tvojí osobou nemá nic společného ..........spíš je to tak, že čím schopnější a chytřejší ženská by mu delala manželku, tím víc by měl tendenci ji srážet, deptat a omezovat.
|
babiki |
|
(16.1.2011 17:45:41) Ex crypta to popsala dobre Macimm muj muz byl hodne podobny, a zmenil se, da se rict, ze k nepoznani praktikovala jsem podobne, jak pise hrouda, a taky jsem prisla na to, ze na nej funguje, ja tom rikam, "zrcadlo" proste jsem na nej zacala pouzivat uplne ty same kecy, fraze jako on...kdyz byli situace,kdy chtel on podrzet,zachovala jsem se stejne hnusne jako on, a vzdy jsem mu to i rekla...taky jsem obcas mimochodem utrousila, ze pokud se nevzpamatuje, koncim. Je taky dominantni, drsny, tvrdohlavy...no tak ja byla taky. Na hruby pytel hruba zaplata. Taky je pravda, ze deti jsou male a prostor se bude zvetsovat...drzim palce
a musis byt fakt drsnejsi, jinak te prejede jak parni valec
|
Katla |
|
(16.1.2011 17:50:11) Já bych myslela drsnější ale ne tak ,že půjdu do střetu. Řekne - jsi intelektuálka - odpovím - "nezáviď" a dál na to nemyslím, nemluvím o tom a hlavně nepřidávám v úklidu.
a tak ve všem.
Po závodu se ožere - jeho problém, nic mi neřekne - nic jsem nečekala, nemůžu závod poluorganizovat - najdu si jinou zábavu.
Macimm, ber to třeba jako životní fázi, která te učí na ničem nelpět a po ničem nebažit ....taková fáze zrání. Když to tak budeš brát, manžel na tebe prostě nemůže.
|
Katla |
|
(16.1.2011 17:52:15) ta úleva, žena tebe nemůže, po tehle sránce, bude tak veliká, že ti bohatě vynahradí všechny promeškané akce - a jinak - děto fakt porostou rychle a všecho v životě si ještě bohatě užiješ ....
|
|
|
|
Hanka | •
|
(16.1.2011 17:56:24) ex crypto, jeho schopnost přijmout emancipovanou ženu sahá jen k tomu, abych si zaktivnila svůj řidičák a po mateřské začala přinášet nějaké prachy - ale už párkrát zaznělo, když jsme se třeba bavili o platech v CR a na západě, že jsou tady malé, tak on řekl...kdybych já měl třeba šedesát tisíc a ta taky DO šedesáti tisíc, to bychom si žili
já do toho vidím, on prostě furt počítá s tím, aby byla žena tzv. pod ním, nedovedu si ho představit, jak by vyžil s nějakou superemancipovanou úspěšnou podnikatelkou třeba...
|
|
|
|
|
|
|
|
Hanka | •
|
(16.1.2011 17:18:44) Valkýro, já jako zázemí vidím svoji tchyni a někdy mi přijde, že muž by chtěl to samé. Jen nevím, kolik tchyni vytváření takového zázemí stálo. Ona se tváří, že se v tom vyžívá - jenže já moc nevěřím v tzv. údajně láskyplný vztah mezi tchyni a tchánem, když vidím, že ji má spíš jako služku
já prostě bych takového muže, co si nechá jen posluhovat, ale sám není vytížený ve smyslu třeba hospodářství při baráku atd. asi milovat nemohla, prostě mi to přijde předstírání právě ve stylu "ty náš taťko" - nikdo mě nepřesvědčí, že takový muž si ženy váží, jemu jde jen o její užitnou hodnotu
A párkrát jsem byla svědkem, že ona chtěla ventilovat nějaké svoje problémy, ale on jí okřikl stylem "dej s tím pokoj", takže mi přijde, že ona dělá to zázemí a všechny své problémy si nechává pro sebe
|
|
|
|
|