| Beky |
 |
(31.1.2011 14:11:26)
Ahoj, už vážně nevím jak dál. Jsem rozvedená (dvě dcery 18 a 12 let). Mám přítele se kterým jsme už tři a půl roku. Skoro tak dlouhou dobu jezdíme na chalupu, které patří jeho matce. Ze začátku to byla skoro ruina, protože se o chalupu nikdo nestaral, a nikdo tam nejezdil (je 150 km daleko od bydliště jeho matky). s přítelem a s dcerami tam nyní jezdíme pravidelně v sezoně každý víkend, on se stará o chalupu (plot, koupelna atd.) já o zahradu, která byla v příšerném stavu. Jeho matka (vdova) s jeho sestrou (rozvedená, kluci 16 a 4 roky) tam jezdí max. jednou za rok na deset dní. Problém je v tom, že nyní se nutně musí udělat nová střecha za cca 300 000 Kč, kterou bude celou financovat přítel, protože jeho rodina je celkem bez peněz. Přítel žil v domění, že je jaksi jasné, že chalupa připadne jemu a byt po jeho matce jeho sestře. Nyní to ale tak nevypadá, matka se nechala slyšet, že polovinu zdědí přítel a další polovinu děti jeho sestry, aby to bylo spravedlivé. Že až bude přítel v důchodu (nyní je mu 39 let) tak budou chalupu financovat zase oni (!). S tím ale nesouhlasíme. Včera jsem od nich přijeli, proběhla hádka, protože když jsme byli na odchodu, tak babička jen tak mezi řečí oznámila, že na chalupu pojedou na začátku července, což je stejný termín mé dovolené. Skončilo to tak, že babička odmítla komunikovat, pouze řekla, že je v šoku a že to musí vstřebat. Dnes volala příteli sestra, že babička prohlásila, že ztratila syna. Nevím jak dál, jestli se na to nevykašlat a nekoupit si jinou chalupu, vlastní a zapomenout na investované peníze a čas. Jen dodávám, že když k nim přijedeme na návštěvu tak na mě ani na holky jeho sestra už dva roky nepromluvila.
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
|
(31.1.2011 14:15:09)
Tady asi není o čem přemýšlet. Ať jim to třeba spadne na hlavu. 
|
| ANNAHAM | 
|
(31.1.2011 15:15:44)
Tohle je situace, kdy se takzvaně dělá "účet bez hostinského" Tím "hostinským" je v tomto případě partner autorky článku, který vlastně nedělá nic jiného, než že se stará o rodinnou chalupu. Tedy chalupu, která patří jemu, jeho matce a sestře. Je hezké, že tam bere s sebou svou současnou partnerku i její děti, ale je jen na něm, kolik peněz do rodinné chalupy vloží a jak se se svou rodinou dohodne na jejím užívání.Je pochopitelné, že majitelé chalupy si zvolí termín, kdy tam chtějí být. Autorce článku tam evidentně nic nepatří a to, že tam se svým partnerem jezdí,a pomáhá mu tam třeba s péčí o zahradu, jí ještě nedává právo, aby rozhodovala o užívání majetku, který jí nepatří.Kdyby si takovou chalupu pronajala, stálo by jí to jistě víc, než trochu práce.Vím, že co jsem teď napsala, vypadá dost zle a nepřejícně. Ale uznejte, že taková je prostá realita.Kdyby ti dva chtěli uzavřít sňatek, může se tato záležitost řešit předmanželskou smlouvou.Pokud by manžel přenechal manželce část chalupy, mohla by se jako spolumajitelka podílet na rozhodování o užívání i o investicích.Takhle je to jen cizí paní s dětma, která se jim plete do rodiny.A jestliže měl synáček dříve jen "samé vdané" nemůžeme se matce divit,že ty jeho vztahy nebere moc vážně.Omlouvám se,jestli jsem se autorky článku nějak dotkla, ale domnívám se, že potřebovala, aby jí to někdo řekl.
|
| Markéta s párkem | •
|
(1.2.2011 10:31:28)
No, mně to nepřipadá přesné. Já to pochopila tak, že chalupa patří - tj. jako vlastník je v katastru zapsána - pouze matka. Proto také mohla mluvit o tom, kdo bude chalupu dědit.
Za další důležitou věc považuju, jestli má zakladatelka s partnerem společné nebo oddělené finance. Pokud jede každý za své, je věcí partnera, jestli do chalupy něco investuje. Zakladatelka s ním může promluvit v tom smyslu, že teď jsou to jeho peníze, ale pokud plánují společnou budoucnost, mohly by jim chybět. A varovat ho, že by mohl o všechno přijít, spoléhat se na to, že za dvacet let budou chtít barák financovat nějací synovci a neteře, je pofidérní. Takže by bylo dobré navrhnout alespoň nějaký majetkový podíl na chalupě. Pro partnera, ne pro zakladatelku.
Jestli mají společné finance, je to něco úplně jiného, tam by se měli dohodnout, do čeho investují. A investovat do něčeho, k čemu nemají žádná práva, to je dost riskantní.
Pokud tam nemám žádná práva, investovala bych jen tolik práce a peněz, aby mi nepřišlo líto, když tam už jezdit nebudu. Jak jsi psal, brát to jako víkendy v cizím, ne ve vlastním.
|
|
|
|
| MartinaPha+Matěj 11/07 | 
|
(31.1.2011 14:15:32)
trochu mi to pripomina muj pribeh. doporucuji vypadnout, koupit si neco sveho, popr. pozadat aby vas vyplatili. Takhle budete vy jen financovat a ostatni si uzivat.
|
| Beky |
|
(31.1.2011 14:20:45)
Je je to tak, ale přítel k tomu má velký citový vztah a já už vlastně taky
Nejhorší je, že už získávám na celkou jeho rodinu neskutečnou alergii, a teď jsem se s přítelem po telefonu pohádala, když řekl, že matka včera brečela. Tak jsem mu řekla, že to je to jediný co umí, ale aby řekla svůj názor to ne.
|
|
|
| Katla | 
|
(31.1.2011 14:17:33)
odvezte si vše, co jste tam dam,i a dá se to zase odmontovat.
Za cenu jen té střechy máte půl slušný chaty nebo patoušku , kterou můžete budovat.
|
| kreditka | 
|
(31.1.2011 16:58:06)
 U nás se prodávají RD i za 500 tisíc, pravda před rekonstrukcí, ale stejně
|
|
|
| sylvaina | 
|
(31.1.2011 14:21:12)
No v zásadě je to jednoduché. Pokud opravdu dojde k dědictví a matka tvého přítele nenapíše závěť, tak on a jeho sestra budou dědit rovným dílem na půl. Pokud předmětem dědictví bude chalupa a byt, tak se udělají znalecké posudky a polovinu ceny zdědí každý z dědiců. A jak se vypořádají je už mezi nimi. A ještě připomínka, pokud do chalupy nainvestujete a zároveň chalupa bude stále přítelovo matky, tak se předmětem dědictví automaticky stane i to o co se ta chalupa zhodnotila, takže se může stát, že to ještě budete vyplácet. Dost záleží na ceně chalupy a bytu, v některých lokalitách může být dražší byt, někde chalupa. Variant je spousta. Pokud je domluva s matkou obtížná, tak bych do střechy rozhodně peníze nedávala a radši si pořídila něco svého.
|
| Beky |
|
(31.1.2011 14:25:32)
Ano to vím, právnička doporučila si od všeho nechávat doklady, jenže spousta věcí je dělaná jen jako melouch. Nejlepší je, že se na chalupu bez přítele ani nedostanou, protože sestra se bojí projet Prahou, takže když tam jedou, tak před nimi jedeme a ukazujeme cestu
|
| Chapefm | •
|
(31.1.2011 14:35:47)
Tak tady je jedina rada, proste obcas nemit cas je navigovat, treba prave pocatkem cervence pritel nebude moct :)
At se parkrat ztrati, a treba uz tam nebudou chtit jezdit.
nejhorsi je sdileni veci v rodine, na to je kazda rada draha.
Jeste by se dala udelat dalsi vec, a to, aby pritel pozadal matku, aby mu jako revans za rekonstrukci strechy prepsala pulku chalupy, a dokud to nebude na katastru, tak se proste strecha nedela. Ale pritel by musel byt neustupny, coz je otazka zda na to ma.
|
| Beky |
|
(31.1.2011 14:43:02)
To právě neumí, být neústupný. Jen já jsem tam za semetriku, která synáčka změnila k nepoznání. Připadá mi, že se jeho matka bojí, že by mohla chalupa spadnout nakonec do klína mě, protože když jí přítel loni oznámil, že jsme se zasnoubili, tak jí to vyrazilo dech, a rozhodně to nevypadalo na to, že by měla radost, že její syn má ve svých 39 letech fungující vztah, když předtím chodil se samýma vdanýma 
|
|
|
|
|
| Adina,kluk 08 | •
|
(31.1.2011 14:35:57)
tak já bych teda chatu,která není moje nefinancovala.
matka je sestrou dobře zmanipulovatelná.
a dávat 300 tisíc to je už velký peníz.
no i kdybych mela ukončit vztahy s matkou.
|
|
| vlad. | 
|
(31.1.2011 14:44:52)
Myslím, ža svým chováním vám to celkem usnadňují. Za mě - rychle pryč. Nebudovat, nenavigovat, být v klidu. Pokud matka příjde k rozumu a sestra ke slušnému chování, můžeme se dál bavit.
|
|
| anexa | 
|
(31.1.2011 15:57:10)
pokud do budoucna nebude chalupa jeho, tak bych tam tolik peněz neinvestovala
|
|
| kreditka |
|
(31.1.2011 16:57:00)
No tak něco podobnýho jsme museli řešit my, šlo o to že rodiče chtěli aby manžel zůstal v baráku s nima, protože nechtěli být na stáří sami, no jenže na barák se léta nešáhlo bratr i sestra manžela odmítly cokoliv dělat, financovat nechtěly tam ani být. Jenže po čase když jsme s manželem nasypaly do baráku peníze - min. půl milionu začaly spory no a tak hold manžel řekl rodičům že uvažujem o stěhování, protože nehodlá do barákujen sypat peníze a práci s tím že až nebudou tak ještě bude vyplácet sourozence s rekontruovaného domu - měsíc z toho tchánovcům nebylo moc do řeči, ale nakonec dům na manžela přepsali, jsou tam věcná břemena, ale hlavní je to že už víme že nesypem prachy do cizího.
Být vámi přijdu a řeknu "Je potřeba udělat střecha bude to stát tolik a tolik, podělíme se rovným dílem" a uvidíte tu reakci, v žádném případě, pokud to není vaše nicdrahého nefinancujte
|
|
| Maia | •
|
(31.1.2011 17:04:10)
Nikdy bych neinvestovala tolik penez a casu do neceho, co neni napsano na me, potazmo na pritele. Vykaslala bych se na ne a sla bych do vlastni chalupy, at si strechu financuji, jak chteji.
Co na to vubec pritel?
|
| Beky |
|
(1.2.2011 11:38:17)
Přítel na chalupě lpí, protože v ní trávil dětství, a lpí i na vesnici ve které chalupa je, protože tam má spoustu známých atd. A já to chápu. Snaží se to řešit po dobrém, ale trvá to už moc dlouho, chtěl po matce plnou moc, aby se změnil tarif na elektřinu, protože platíme opravdu vysoké částky. Jenže z matky vylezlo, že elektřina je psaná ještě na dědu, který je dvacet let po smrti, a že nemá ani jeho úmrtní list. Na matriku prý psala před Vánoci a zatím jí neodpověděli. Připadá mi, že vůbec nemá zájem cokoliv řešit.
|
|
|
| štěpánkaa | 
|
(31.1.2011 17:08:57)
přesně jak jsi napsala, pořiďte si něco svého. Jako dědictví, ještě k tomu hypotetické bude napůl tvého přítele a jeho sestry, stejně tak ovšem byt. BuĎ ať se přítelova rodina jasně a písemně dohodne nebo ať vše platí matka přítele, když je majetek její
|
|
| Teraza Horáková |
|
(31.1.2011 23:01:24)
jo peníze na prvním místě .... to by tu řekl leckdo, ale proč ne?... to není o jen o nich a neznám nikoho, kdo 300 tis na střechu shrábne jen tak... a pak jsou ty aspekty
citová vazba, kdy - právě se snažíte, nejen ty peníze, ale čas, chuť, energie a pak někdo začne na podobnou notu, že jde jen o prachy a úplně super je, když se chová jako "barbar", protože nejen, že nevidí tu práci vaší, ale třeba i to řemeslo a má ty pocity jiný.
Osobně radím neinvestovat najít jiné hezké místo a nebo poměrně radikálně trvat na rozdělení investic, schovávání účtů je po určité době k ničemu, a hodnotu vlastního pocitu, práce, času, investice - nikdo neocení, zapomeň.
p.s. radím a leccos máme taky takhle v běhu, je to strašně těžký nějak si znepřátelit nebo manželovi rodinu.... a tak mne štve ničení věcí.. jsem závislák na majetku a na starých věcech.... líbí se mi, sehnat je levně nebyla legrace, krásně doplňují místa, a pak přistane ... barbar... co prosedne starožitnou truhlu...
ale to je zase úchylka, ta bedna je stará  ) co na ní záleží. Ne, opravdu maléry nevyrábím, ale zakouslá do zadku jsem často.
|
|
|
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)