Mamisek |
|
(27.7.2011 9:34:20) Přeji všem krásný den. Mám dvě dcery, věkově od sebe 22 měsíců (5 a 7). A řešíme problém. Mají společný pokoj, a i když jsme ho udělali z nějvětší místnosti (16 m, bývalý obývák), řešíme různé šarvátky. Starší dcera se rozčiluje, že jí "malá" do všeho leze, že nemá soukromí. Zatím to řeším tak, že "velká" má výsadní právo si případně zalézt do naší ložnice,pokud chce, aby měla klid a mohla si nerušeně tvořit...Momentálně to nemáme jak jinak řešit, prostě nám další místnost chybí.Nyní se nám naskytla koupě jiné nemovitosti,tak jsme plánovali samostané pokoje v podkroví, ale místnosti jsou tak maličké, že by opět musely být holky spolu, protože jen jedna z místností by byla dostatečně slunečná, ale je tam balkon, takže by tam kvůli otevírání balkonových dveří psací stůl stejně dát nešel, u drhé místnosti by to bylo tabu pro změnu kvůli nedostatku světla. Tak jsem si říkali, že jim dáme celkem velkou spodní místnost....ale budou muset být spolu. Jsou ochotné to za bazén a zahradu obětovat, ale to je nyní, časem zase vyrukují s nedostatkem soukromí, to znám
Myslíte si, že je pro život lepší, aby se děti naučily domluvit, přizpůsobit se, i když třeba někdy chybí soukromí a komfort a lezou si na nervy....nebo je lepší, když má každá své soukromí a nemusí se s nikým o nic přetahovat?
A jak to máte vy? Máte dětičky pospolu (jaký věk, pohlaví) a nebo máte ten luxus, že je každé zvlášť. Výhody, nevýhody???? Díky za vaše názory.
|
susu | •
|
(27.7.2011 9:41:32) Do 12 let jsem byla s bráchou v jednom pokoji, pak jsme se přestěhovali a měli jsme každý svůj pokoj. Hmmm, hádky si vybavuju, ale nijak tragicky, horší mi přijde, že s vlastními pokoji jsme ss dost odcizili, já jsme si zalezla a četla, navíc jsem byla zrovna puberťačka, tak jsem na mladšího bráchu moc náladu neměla.
U vás by mi přišel lepší ten velký pokoj, ale možná jim oddělit každé aspoň malý kousek na spaní a zalezení před sestrou. Něco jako společná herna a samostatné ložnice.
|
Boriska- |
|
(27.7.2011 10:21:36) To já jsem zase raději pro oddělené, soukromí neocenitelné. Jsme se sestrou od sebe přesně dva roky a nedělalo to dobrotu! Nakonec jsem chodila dobrovolně do sklepa kde měl táta kutloch, ale bylo mi tam líp ikdyž bez topení Pokud by měla některá pokoj horší kvality, nabídla bych jí nějaké jiné výhody v bydlení. Třeba uložení prádla u sestry atp... Rozhodně bude mít časem každá jiné kamarádky a zájmy. Dva roky od sebe se zdá málo, ale u puberťaček je to potom docela dost
|
susu | •
|
(27.7.2011 10:41:37) Já nejsme proti oddělení, ale myslím, že teď ještě není nutné. Ještě můžou klidně být pár let spolu a oddělit se až pak.
|
|
|
|
Miilu |
|
(27.7.2011 9:42:08) Ahoj, my máme taky dvě holky, od sebe jsou 2,5 roku. Doteď byly spolu, ale starší jde od září do školy a je to přesně jak píšeš - malá jí do všeho lezla, neměla chvilku klid. Takže jsme je rozdělily a každá má svůj pokoj, ale u nás je to možné, my s tím počítali, když jsme stavěli dům. A obě jsou teď spokojené, velká si svůj pokojíček upravila podle svého a malá je taky šťastná, že má jako ta velká taky svůj pokojíček
|
|
Mab | •
|
(27.7.2011 9:42:37) Dala bych je dohromady, alespoň do puberty/předpuberty, kdy je potřeba soukromí přeci jen jiná. Bydlela jsem takhle s bráchou (o 7 let mladší) v druhém největším pokoji (po obýváku), když jsme byli starší, tak jsme dostali každý svůj pokojík, menší, prostorově horší (takové ty panelákové nudle), ale pro soukromí super. Dřív to ani stejně nešlo, v jednom z pokojů bydlel děda. Ale i tak se brácha často zašíval k němu, děda mu dovolil všechno a já měla pokoj pro sebe (jen v noci mě rozčilovalo jeho chrápání, chodil spát dřív než já a tak vždycky chrápal a já nemohla usnout).
|
|
Jedůfka / 99,00 |
|
(27.7.2011 9:54:07) No jo, ale každý nemá rád "živo". Když je jedno dítě introvert a druhý extrovert, který nevydrží být chvíli zticha a když nemá odezvu, provokuje, dokud nevyvolá reakci, pak je to těžké, hlavně pro toho prvního. Jsou určitě i sourozenci, kteří si rozumí a nemají problém spolu vyjít alespoň většinu času, u nás si ale společné soužití v jedné místnosti opravdu neumím představit, to bych nespíš skončila na práškách.
|
|
|