| x x |
 |
(2.8.2011 13:00:39)
K založení tématu mě inspirovala minulá diskuse. Něco podobného už jsem chtěla párkrát založit, sice z jiného pohledu. Jedná se o to, že jsem kolikrát dosti v šoku z temperamentu některých dětí. Mám 3 děti, které jsou povahově velice podobné, klidné, přemýšlivé, nechají si věci snadno vysvětlit, ale to neznamená, že nejsou živé. Řekla bych tak akorát, jen prostě nelítají jak neřízení střely atd. Když k nám přijde někdo na návštěvu s dětmi, jsem vždycky na nervy z toho neskutečného povyku, co doma nastane, během pár minut všechno vzhůru nohama, pokaždé nějaké hračka nebo něco přijde k úhoně, třeba věc, kterou mají děti roky v bezva stavu a pak nějaké dítě to zlikviduje během pár sekund. Nebo můj synek skončil tuhle pokousaný od 2,5 leté holčičky kamarádky. Nepamatuju si, že by se moje děti někdy k jiným chovaly agresivně, ani v tomto věku. Tak nevím, mně přijdou moje děcka normální, zdravě zvídavé, ale nejsou prostě vlezlé a otravné. Přemýšlím, čím to je, přijde mi, že výchova tak nějak normální. Může to asi být podmíněno i geneticky, my jsme oba relativně klidní a nekonfliktní, proto mě vždycky ty neřízené střely unaví, jsem vždycky celkem nervózní a čekám, kdy barák lehne popelem. Má tady taky někdo takové děti jako já, nebo jsem sama? Co pořád čtu, tak tady mají všichni nezvladatelná batolata, co nakusují 4 sušenky najednou atd. atd.
|
| Eva + Klárka2/07 | 
|
(2.8.2011 13:05:11)
Já mám klidnou holku, nechá si věci vysvětlit, je poslušná (hrozné slovo). Hračky neničí, já sama mám nějaké hračky ještě po mě. Ovšem když přijdou kamarádky, které nechodí často, je pokoj vzhůru nohama - vytáhnou hračky, co neznají, a chtějí stihnout všechny prohlídnout. Tohle bych řekla, že je normální.
|
| x x |
|
(2.8.2011 13:06:45)
No o to vytahování věcí by ani tak nešlo, ale o tu systematickou likvidaci.  Třeba děcka mají houpacího koníka a děti návštěvy odšroubovaly během vteřiny držátka, roztrhaly postroj a urvaly třmen. Tak mi to bylo líto i za ty moje děti.
|
| Krakatice | 
|
(2.8.2011 13:10:19)
Můj mladší, když měl asi 2 roky, tak kamkoliv jsme přišli na návštěvu, udělal rychlý scan, průzkum a už letěl. Myčka, pračka, televize, počítač....samý čudlíky, knoflíky, tlačítka, mačkátka....já jen běhala a odmonotvávala ho, ať něco nezapne, nevypne apod
Teď má 4,5 roku a má potřebu všechno montovat. Šroubky a takový věci jsou jeho.
|
| x x |
|
(2.8.2011 13:12:56)
To je to co jsem měla na mysli, to právě u svých dětí neznám vůbec, tady ta všechna udělátka jsou tabu a trvám na tom dost zásadně. Jedině nejstarší už smí vypínat třeba troubu a tak, už jsem ji naučila jak se to dělá. Pak když přijde dítko jak popisuješ, já jsem jako na trní, tuhle nám 2,5 holčička napatlala všechny kliky tekutým mýdlem, jsem myslela, že mě trefí. Ale je to tím, že to fakt od svých dětí neznám.
|
| Veru+2 | 
|
(2.8.2011 13:16:19)
Vše popatlané od mýdla či pasty už mě nechává klidnou.Ale jednou jsem šla do mdlob,když si jeden dvouletý návštěvník narval všechny naše zubní kartáčky do pusy kde měl navíc rozžvýkanou sušenku
|
| x x |
|
(2.8.2011 13:19:56)
No mě to klidnou právě nenechává, když se to u nás normálně neděje. Já šilím už jen z toho, když se kluk zadělá při čištění zubů pastou.
|
| Veru+2 |
|
(2.8.2011 13:23:56)
Tak já už jsem v takové fázi kdy přemýšlím,jestli by nebylo lepší jim ta trika nechat celý týden a pak jenom oklepat ten bordel.Jsou totiž hned jak prasata a ani u toho jídla nesedí chvilku v klidu
|
|
|
| Markéta s párkem | •
|
(2.8.2011 13:27:34)
To si takhle jednou čistím zuby a zdá se mi, že má ta zubní pasta podivnou, mýdlovou chuť.  Usoudila jsem, že jsem asi nechala ležet kartáček na umyvadle, nad ním byla polička s mýdlem a to mýdlo nakapalo na kartáček.
Večer ale opět. A to už jsem si byla jistá, že jsem měla kartáček v kelímku. Tak jsem se ptala v rodině, jestli někdo omylem neupatlal můj kartáček, ale nikdo se nepřiznal.
Druhý den ráno zase. Prozkoumala jsem mýdlo a viděla jsem na něm drobné rýhy. Tak jsem udeřila na dceru. Přiznala se, že jezdila kartáčkem po mýdle. Prý se jí líbilo, jak to dělá pěnu.  Bylo jí sedm let.
|
| x x |
|
(2.8.2011 13:32:26)
Tak já si kartáček před tím, než na něj dám pastu, vypláchnu ve vodě. 
|
| Markéta s párkem | •
|
(2.8.2011 13:45:53)
No já si ho normálně taky namáčím. Ale jen ho strčím pod vodu, nemeju ho.
Tohle už přešlo, teď zas má údobí, že si z vložek dělá lodičky do umyvadla.  Jsou hezky barevné, některé mají kytičky a hlavně - nerozmáčí se tak rychle jako papírové lodičky. To by mi až tak nevadilo. Problém je, že je pak suší na topení. Tak když k nám má přijít návštěva, obcházím radiátory, jestli se někde nesuší vložky.
|
| x x |
|
(2.8.2011 13:46:56)
Vložky
Já ten kartáček tak nějak ze zvyku mnu prstem, to bych tu pěnu nejspíš odhalila. 
|
|
|
|
| Cha-Cha | 
|
(2.8.2011 14:57:23)
Tak já jsem jednou naší úžasnou, bystrou, klidnou a hodnou dceru jednou načapala jak MÝM kartáčkem (je tam dalších alespoň 5 kartáčků) čistí umyvadlo. Netuším, jak dlouho to dělala, než jsem na to přišla...
|
|
|
|
| Krakatice |
|
(2.8.2011 13:16:51)
No vidíš....a na nás pak všichni koukaj, jaký máme nevychovaný haranty
|
|
|
|
| Eva + Klárka2/07 |
|
(2.8.2011 13:20:02)
Tak tohle Klárka nedělá. A musím říct, že ji to ani nenapadne - třeba malovat po zdi. Jednou jsem jí řekla, že nemá malovat na tapetu a čučela na mě jak na blázna a prý proč by to dělala, vždyť se maluje na papír :o)
|
| x x |
|
(2.8.2011 13:23:25)
Přesně to je ono, pomalované zdi jsem neměla nikdy, akorát nejstarší mi jednou pomalovala parapet tužkou, ale z toho to šlo dolů. Jinak zdi u nás jsou bez patlanců a čmáranců.
|
| Krakatice |
|
(2.8.2011 13:26:16)
u nás je furt něco. Pomalovaná zeď, okopaná omítka, odřená postel....nikdo neví od čeho...a manžel jen opravuje a opravuje a vyhrožuje, že už jim nic nekoupí
|
| Huhika, J02/10+J01/12 | 
|
(2.8.2011 14:10:12)
Tak mi máme doma kromě prcka 2 psy, mám pocit, že on ještě nadělá nejmíň škody . Ale fakt, že drobky moc nemíváme, jako vysavač fungují perfektně, kolem jídelní židličky vše dokonale vylízáno
|
| x x |
|
(2.8.2011 14:12:02)
|
|
|
|
| Meta | 
|
(2.8.2011 13:42:03)
Tak zmalovat zdi zmákla moje dcera už v 17-ti měsících. A je to mimořádně hodné zlatíčko .
|
|
| vendyna (Janinka + Alenka) | 
|
(2.8.2011 13:44:55)
my máme pomalované uplně všechno do výšky 1,4m. Furt zakazuju, napomínám, vysvětluju....jen ke schování pastelek jsem se neuchýlila, přeci jen...miluje kreslení a občas kreslí i na papír .
Začala kreslit po zdi, když jsem jí vyzdobila pokojíček malbami Tipa a Tapa. Tak si za to možná můžu sama. Známá mě uklidňuje, že kresba na vertikální povrch je lepší než na papír, že na to dítě nějak líp vidí nebo co.
Ale ona ví, že na zeď se nemaluje. Ale je to silnější než ona.
Jdeme po ulici, vidí čmáranice po zdi a hned: "tam ne, TY TY TY!!!" (to byla jedna z prvních vět, které začala používat)
|
| x x |
|
(2.8.2011 13:45:51)
Ty jo tak já mám děti ve věku 7, 4 a 1 rok a mám na zemi kvítka, sošky a další věci.
|
| vendyna (Janinka + Alenka) |
|
(2.8.2011 13:51:04)
já mám děti od sebe 19 měsíců. Co se mladší pohybuje, už jsem rezignovala na řadu věcí a prioritu má JÍDLO , OŠACENÍ (alespoň jednou denně do čistého), PROCHÁZKA, SPÁNEK.
Ted půjde Janinka do školky, tak budu většinu dne opět jen s jedním dítětem, tak se opět budu moci realizovat i v jiných oblastech výchovy.
|
|
| vendyna (Janinka + Alenka) |
|
(2.8.2011 13:52:38)
já mám na zemi duplo, bábovky, vláčky a jiné věci.
|
| Markéta s párkem | •
|
(2.8.2011 14:37:26)
Myslíš tím bábovky na písek? Doma na zemi?
|
| vendyna (Janinka + Alenka) |
|
(2.8.2011 15:19:23)
jo, ale zadělný od písku nejsou ,ty visej v igelitce na chodbě hooodně vysoko.
|
|
|
|
|
| Huhika, J02/10+J01/12 |
|
(2.8.2011 14:14:09)
To nám maloval na plovoučku, ale jenom tužkou, tak jsem to neřešila, tatínek pak šílel, když to viděl. Ale pak si ani nevšiml, kdy jsem to uklidila.
Zdi by mi asi ani nevadili, stejně by to chtělo vymalovat, tak asi počkáme než trocha odroste 
Akorát ho to naštěstí zatím nenapadlo!
|
|
|
|
|
|
| Lassie66 | •
|
(2.8.2011 13:14:49)
Mám takovu dceru. Věci po ní jsou zachovalé, hračky i oblečení. Syn má dvě trika na den a hračky ničí, jelikož chce zjistit, jak co funguje. Pomáhají hračky kvalitní, Brudera třeba ještě neoddělal, i když je z druhé ruky.
Musí ještě dodat, že dceři je ět a zčíná více divočet, otrkala se. Ale střela z ní snad nebude.
|
| Veru+2 |
|
(2.8.2011 13:17:05)
tak naši zničili i Brudera,nevydržel ani jednu sezonu
|
| Krakatice |
|
(2.8.2011 13:22:46)
myslela jsem, že Lego je nezničitelné...omyl
|
| x x |
|
(2.8.2011 13:24:13)
|
|
|
|
|
|
| MishuI | 
|
(2.8.2011 13:05:33)
Žabi,netvrím,že mám anděla,kde usadím,tam najdu.To ne.Ale je dost klidná ve srovnání s jinými,poslechne,prostě vnímá.Moje nej kamarádka má vyloženě draka.Ona je hrozně ráda,když přijedeme na celý den,ale já jsem pak unavená jak pes.Kolikrát se přistihnu,jak se vymlouvám,abych mohla přijet jen na odpoledne.Mám ji hrozně ráda,i jejího syna,jen mě prostě hrozně unavuje.
Co jsem ale vypozorovala,jeho "lehčí spratkovitost" rozhodně není výchovou.Je to prostě jeho povaha,narodil se takový.A neplatí na něj NIC,i kdyby ho snad přerazila vejpůl.
|
|
| remus | 
|
(2.8.2011 13:05:58)
mám jedno dítě jako ty, drué jako tvoje návštěvy, třetí se zatím projevuje velmi klidně
|
|
| Půlka psa | 
|
(2.8.2011 13:05:59)
Já si taky myslím, jak nemám klidně děti. Divocí a nevychovaní jsou jen na návštěvě u někoho.
|
| x x |
|
(2.8.2011 13:09:49)
No právě ti moji jsou celkem v klidu i na návštěvě, jako třeba lítají a tak, ale k věcem se chovají velice dobře. Tuhle jsme byli na návštěve kámošky ze střední, má taky 3 děti a to bylo snad poprvé, kdy jsem si s někým dospělým stihla povykládat tak vydatně jako s ní, protože děti si fakt pěkně hrály a byl klídek. Jenže ona moje kámoška je dost jako já, proto jsme taky byly nejlepší kámošky, má i podobné názory na výchovu a tak.
|
| Půlka psa |
|
(2.8.2011 13:23:16)
Tak to jo. U nás dcera nic neničí a není agresivní. Ale běhá, skáče a blbne, protože si chce všechno vyzkoušet. Syn se i něco snaží zničit, ale je mu rok, tak to přičítám nevědomosti.
|
|
|
|
| jak | 
|
(2.8.2011 13:06:15)
Je to vrozeny temperament a povaha. Muj prvni syn je hodny, cele dny si cte a je mily a slusny. Muj druhy, mensi syn, je jak nerizena strela. A maji vychovu stejnou.
Navic tezko muzes porovnavat treba 9 let a 2 roky.
Ale me treba ani nenapadlo, ze druhe dite bude takovy diktator a uzurpator, zila jsem na oblacku, ze zase porodim hodneho kluka. Jsou jako pres kopirak, ale jen vzhledove:)
|
| jak |
|
(2.8.2011 13:07:25)
Navic, dokud bylo doma jedno dite, nevznikalo tolik trecich ploch jako ted. Jendo se s nikym nehadalo, nezavidelo, tezka pohoda.
|
| Veru+2 |
|
(2.8.2011 13:11:14)
Já mám doma neřízené střely dvě.Po měsíci prázdnin jsem zralá na blázinec.A neplatí na ně nic-ani po dobrém ani po zlém
A taky mám ráda když někdo dojde na návštěvu a já na ně nejsem sama
|
| Enko | 
|
(2.8.2011 13:39:59)
Ja take, ac to jsou 2 holky.
Kdyz jsem nekde jen s mladsi, nikdo mi neveri ,ze to je ta hodnejsi a klidnejsi.
Svagrovi synove jsou jeste zivelnejsi, ale jinym zpusobem nez nase holky.
Celkove manzelova rodina ma v genech deti divocejsi.
|
|
|
|
|
| KlaudieS+M+E | 
|
(2.8.2011 13:08:03)
Můj syn je taky hodný a klidný, ale když se rozdovádí je jak neřízená střela
|
|
| Krakatice |
|
(2.8.2011 13:08:16)
Mám 2 turbomyši,které se nedají nijak ovládat. Mají takovou povahu, potřebují být v pohybu, neumí sedět a koukat a malovat si. Také jsou u nás návštěvy ve znamení hluku, křiku, někdy i demolice hraček.
|
| x x |
|
(2.8.2011 13:10:35)
Brrr, to bych skončila v Bohnicích.
|
| Krakatice |
|
(2.8.2011 13:12:53)
Už tam mám našlápnuto
|
|
|
|
| a+b+c+d |
|
(2.8.2011 13:12:57)
Máme také děti spíš klidnější. Nevím, co to je, když miminko brečí více, jak deset minut. Neznám scény, kdy dítě leží na zemi v záchvatu vzteku nebo utíká na ulici. Také nic záměrně neničí, neřvou (zas tak moc). Při tom to nejsou žádné puťky, co sedí v koutě. Prostě normální děti. Naštěstí!!!
Ale znám i děti našich známých a vím, že výchovou to není, někdo má prostě dítě více akční a nenadělá s tím nic.
|
| x x |
|
(2.8.2011 13:15:04)
Tak to to máš jako já.
Musím to napsat, co mě strašně pobavilo, byli jsme jednou v restauraci kvůli nějaké záležitosti s Jiřinkou Mrázkovou a ona byla naprsoto v šoku, že naše děti seděly u stolečku pro děti a pily si tam brčkem limču a nebylo o nich slyšet. Prej jestli je to ještě normální.
|
|
|
| Markéta s párekm | •
|
(2.8.2011 13:16:39)
Jednak máš dobrou výchovu  a jednak máš štěstí, že jsou všichni přirozeně takový.  Já mám dceru velmi klidnou a poslušnou a syna velmi živého a tvrdohlavého. Výchova je stejná.
Dcera za celý svůj život rozbila jen jednu hračku a to dřevěnou kolej, když na ní šlápla. Jinak vůbec nic. I stavebnice, skládačky, puzzle má kompletní.
Jak zdědil hračky kluk, stávají se k nepotřebě. jsou různě olámané, potlučené. Jednak s nimi víc bouchá, což ho učím, že nemá dělat, protože se to rozbije a nedá se to opravit. Ale i když si hraje "normálně", tak má prostě větší veru než holka, takže hračky víc trpí. Třeba na autíčka, vláčky apod. víc tlačí, když s nimi jezdí. Když jede s kočárkem a zavadí o skříň nebo o zeď, je rozjetej větší silou, takže ten náraz je větší než když se to samé stalo holce. (Holka dostala v roce a půl hezký proutěný kočárek. Kolem 5. roku si s ním přestala hrát a já si říkala, že si ho necháme na časopisy, byl hezký, zcela neporušený. Pak ho dostal do ruky kluk. Je celý olámaný, rozviklaný a jako ozdoba by rozhodně sloužit nemohl.) Když se na hračce mačká čudlík nebo páčka, zmáčkne moc silně, takže to často ulomí. Tohle není povahou, je to tím, že je to kluk, vše dělá větší silou a ještě se jí tak nenaučil ovládat.
|
| x x |
|
(2.8.2011 13:22:29)
U nás se dost lidí diví, že jsme pořídili děckám nový nábytek, mají ho teď v pokojíčcích 2 roky a není omlácení a nic, akorát pár flíčků od pití. To jsem třeba myslela, takové to třískání auty nebo kočárem do nábytku, to právě moji vůbec nedělají, jednak je na to upozorňuju, že se to nedělá, že to budou mít v pokojíčku škaredé a jednak fakt jsou takoví že na to dávají bacha sami od sebe. No jsem ráda, že to tak mám, asi bych víc temperamentu výchovně nezvládla.
|
|
|
| Fous&fousek | 
|
(2.8.2011 13:16:55)
Já myslím, že charakter je z velké části daný, výchova je jen část. Děti také opakují vzorce chování rodičů, jsou-li rodiče hlasití a vulgární, dítě bude s velkou pravděpodobností stejné. Moje dcerka je hodné tiché dítě, ale taky dokáže řádit jako černá ruka. Hračky ale neničí, má zase ve zvyku lézt do všech skříní a koukat, jak má kdo uklizeno
A dobře ovládá metodu ohrané gramofonové desky.
|
| DaVinci | 
|
(2.8.2011 13:46:10)
Ani to úplně neplatí. U nás doma sprostě nemluvíme, moje dítě má slovník jako dlaždič (skoro desetiletý a když je s klukama, tak je to horor!). Mám kamarádku, která mluví velmi sprostě, ale tak nějak je u toho sexy a její syn neřekne vulgární slovo!!!
|
| x x |
|
(2.8.2011 13:51:28)
No ono záleží taky na tom, s kým se dítě stýka mimo rodinu, což ale asi taky úzce souvisí s tím, k čemu a jak bylo vychované. Ale musím říct, že jsem měla v pubertě období, kdy jsem měla VOLE v každé větě, nechala jsem se strhnout vrstevníky velmi snadno.
|
| DaVinci |
|
(2.8.2011 14:12:08)
Svému dítěti kamarády nelustruju. Myslím, že každá etapa života nese své, oni teď mají pocit, že když budou hluční a patřičně hrubí, budou in a dospělí. Jednou se tomu budou smát
|
|
|
| Fous&fousek |
|
(2.8.2011 14:09:34)
Desetiletý kluk, to už je jiná káva, ten to mohl pochytit od kamarádů a podobně. Já jsem spíš měla na mysli menší děti. Pokud třeba na dcerku zvýším hlas, tak ona ho zvýší taky. Autorita veškerá žádná...
|
|
| Petra Neomi | •
|
(2.8.2011 15:55:14)
Taky mluvím sprostě, na profesních schůzkách, kam dceru občas beru, se to sprostými slovy jen hemží, a dcera nic. Imho prostě proto, že z toho neděláme žádno událost, je to pro ni tak obyčejné, že jí ani nepřijde na mysl, že by to po nás opakovala. Cizí slova užívá, sprostá ne:) Zatím.
|
|
|
|
| dadlenka |
|
(2.8.2011 13:22:49)
Žabátko, tak děkuj Bohu, že jsou děti takové jaké jsou. Já jsem taky klidná a rozvážná a mám kluky torpéda, oni se určitou dobu na návštěvě chovají klidně, ale musím je mít pořád na očích a průběžně zasahovat. Oni nejsou agresivní ani ničitelé, ale hlasití a pohybliví...
Možná si to nemyslíš, ale výchova takových dětí je hodně náročná, tam kde u tebe stačí domluva, musím vyvinou velké úsilí. Temperamentní děti nejsou nevychované děti i když se ti to tak může jevit. Utěšuju se tím, že to třeba v životě někam dotáhnou, že neustálé zkoušení hranic bude v dospělosti žádanou vlastností, která jim pomůže
|
| x x |
|
(2.8.2011 13:25:08)
Já tomu věřím, že to je těžké, někdy mám tendence takové děti považovat za nevychované, ale je to asi tím, že je nemám doma, tak mě to víc dráždí. Navíc, nejsou moje.
|
|
|
| Němcová Božena |
|
(2.8.2011 13:25:45)
Myslím si, že většinou jde o chybu rodičů.
Moje děti byly taky hodně živé, zvlášť nejstarší, to bylo opravdu torpédo, říkali mi to všichni, já jsem ještě neměla s čím srovnávat. Ale nikomu neubližoval, nic neničil. Odmala jsme děti učili úctě k věcem, slepovali leporela, stavebnice skládali do krabiček, hledali i tu poslední kostičku pod nábytkem. A ono to funguje.
|
| Veru+2 |
|
(2.8.2011 13:28:44)
U nás nefunguje,bohužel A učit je můžu čemu chci,jim je to fuk
|
| Němcová Božena |
|
(2.8.2011 13:32:22)
Jsou malí, vytrvej.
|
|
|
| x x |
|
(2.8.2011 13:29:14)
No mě by zajímalo, jestli se fakt každé dítě dá naučit úctě k věcem, lidem atd. Jestli to jsou pak jen výmluvy rodičů, že on je prostě "osobnost", nebo jak. Třeba nevím, ale kousnout moje 2,5 leté dítě nějaké jiné dítě (do krve!), tak bych mu to asi dosti jednoznačně objasnila, že takto teda ne. Jsou věci, které se prostě dělat nesmí. Nebo to nakusování sušenek, to už je možná i nedůslednost, nic proti sušence, ať si dítě vezme, i když nadrobí, tak to nevadí, ale proč 4 najednou, to nevím...
|
| Zd a tři |
|
(2.8.2011 13:32:46)
Výmluva na osobnost asi není to pravé. Na druhou stranu vím, co stojí úsilí, aby se podbným dětem vyvětlilo, že se např. nekouše.. To potom jsou 4 nakousané sušenky vlastně maličkost.
|
|
| Markéta s párkem | •
|
(2.8.2011 13:41:59)
Hele, ono je to jiné na návštěvě a jiné doma.
Když máš vzteklé dítě a víš, že když mu tu druhou sušenku nedáš, bude obrovská scéna a jsi na návštěvě, tak je otázka, co je lepší. Jestli být důsledná a vyvolat scénu - na návštěvě u matky s jedním miminem a bezdětnou slečnou (takže lidí zcela bez pochopení ) nebo v této situaci polevit, nechat nakousat 4 sušenky a mít klid.
Doma je to něco jiného, tam budeš důsledná do roztrhání těla, nebo u kamarádky s podobným dárečkem. Ale takhle na návštěvě, která zjevně nebude mít pochopení?
A s tou výchovou. No, na některé děti zabere domluva poprvé, na některé po tisící. Nakonec se té poslušnosti jakž takž dobereš, ale trvá to mnohem dýl.
Já při takových situacích nekoukám na to dítě, ale na matku, jak reaguje. Třeba kroutit knofllíky od sporáku nenechám ať následuje jakákoliv scéna. Fyzicky tomu zabráním - držím za ruku a nepustím. A opakuju to furt dokola (zkoušela jsem i plácnutí, ale u nás nezabralo, naopak vyvolalo ještě větší vztek a chuť odporovat). Tak když vidím, že tohle matka dělá a dítě se vzteká, pomyslím si "chudák máma".
Když ale za tím dítětem jde a říká "To je hrozný, on to furt dělá, já ho to nemůžu odnaučit." A přitom jen mile opakuje "Ďádínku, tohle se nedělá." a jen po něm ty kohoutky zavírá, tak si pomyslím něco o špatné výchově. 
|
| x x |
|
(2.8.2011 13:44:17)
Asi bych byla důsledná i na té návštěvě. Nejhorší je být důsledně nedůsledný, jak říkal Burian
|
|
| Šešule | 
|
(2.8.2011 13:56:59)
|
|
|
| DaVinci |
|
(2.8.2011 13:51:08)
No, tak to samozřejmě asi každý rodič udělá, že dítěti vysvětlí, že se to nemá. A co dál? Když dítě prohřešek opakuje? Půjdeš ho někam vrátit? Nebo ho necháš zavřít do polepšovny? Jsou děti, se kterými je domluva (buď ráda, že takové máš) a jsou děti, u kterých se výsledky dostavují později. Ale hlavně je na ně prostě víc vidět a co si budeme povídat: cizí dítě a cizí pes se vychovává nejlépe.
|
| Němcová Božena |
|
(2.8.2011 13:51:34)
Taky se dá plácnout přes ruku nebo přes zadek.
|
| x x |
|
(2.8.2011 13:54:27)
No jenže to už jsme u fyzických trestů, které velká části rodičů nevoní. Já si myslím, že můžou být u nějakého 2-letého batolete účinnější, než hodina vysvětlování.
|
| Němcová Božena |
|
(2.8.2011 13:57:21)
No jasně, v předškolním věku jsou nenahraditelné. Dítě to fakt nepochopí a hlavně nevidí žádný důsledek. A přitom je to tak jednoduché - akce - reakce. Samozřejmě, že se začne slovně. Ale pokud dítě nechápe, tak se přitvrdí.
|
|
|
| Zd a tři |
|
(2.8.2011 14:00:25)
Jo, a když to nepomůže?
|
| x x |
|
(2.8.2011 14:03:13)
No když chyběla důslednost od začátku, tak to opravdu pomoct nemusí.
|
|
|
|
| x x |
|
(2.8.2011 13:53:10)
Reklamovat do porodnice, že mi ho vyměnili.
Jinak ale je fakt, že na dodržování pravidel trvám dost striktně, i za cenu menšího fyzického trestu, když to jinak nejde. To ovšem neznamená, že děti řežu.
|
| Němcová Božena |
|
(2.8.2011 13:53:59)
Źabátko, jsem přesvědčená, že malé děti jsou na takové plácnutí přímo stavěné.
|
| Abigail* | 
|
(2.8.2011 16:08:38)
Na některé děti ale plácnutí fakt nezabírá. Já obecně nerada plácám, většinou plácnu, jen když mě vytočí, ale náš 16-ti měsíční klučina na plácnutí reaguje tak, že se usměje a věc, kterou mu zakazujeme udělá znova. To bych ho musela opavdu seřezat a to tedy nechci.
Jinak děti máme divoké obě. Dcera už má čtyři, ale vzteká se kvůli blbosti i hodinu. Sice se neválí po zemi, ale řve. Syn je zas válecí typ a má tendenci se vším mlátit. To se blbě odnaučuje, když skoro se vším jen tříská.
|
|
|
|
|
| Ajlina | •
|
(2.8.2011 16:09:57)
moje třetí dítě kouše, přijde teba desetiletý kluk koukne ejhle mimino /2 roky/ a má nějakou zajímavou hračku, tam mu ji vezme, syn ho hryzne, vždycky pravidelně bez výstrahy ve stejné situaci, - bereš mi hračku tiše hryznu, velký kluk se diví a hračku mu vrátí, což je nejhorší, protože syn má vyzkoušeno, že to funguje, hryže i děti jiných národností v jiných zemích, tak doufám, že jednou nezpůsobí mezinárodní konflikt, zatím se nám to nepodařilo odnaučit :o(
|
|
|
|
| withep | 
|
(2.8.2011 13:26:55)
Myslím, že je velký rozdíl mezi 4 nakouslýma sušenkama a agresivitou . Moje děti taky nejsou neřízené střely, ale třeba dcerka se stolování teprve učí a já myslím, že na svůj věk je poměrně šikovná (rok a půl, jí sama lžičkou i vidličkou, jen se prostě při tom poněkud ušmudlá a své okolí taky). Nakousne okurek, nezvládne ho sníst, vyplivne a vezme si další. Učím ji, že se to nedělá, ale nečekám, že jí to řeknu jednou a od té doby se to už nestane. A nečekám, že do dvou let udělá až takový pokrok. O dva roky starší syn se taky občas umaže nebo něco rozleje (a konec konců já taky  ).
|
| x x |
|
(2.8.2011 13:30:43)
O to umazání a tak vůbeec nejde, ale já dětem nedám druhý okurek, nebo sušenku, dokud nesnědí to nakousané. Striktně a bez výjimky.
|
| Němcová Božena |
|
(2.8.2011 13:33:25)
S jídlem to fuguje taky. Nedávno se tady někteří dost divili, že u nás se jí jen v kuchyni a jídelně. Prostě to tak je a hotovo, děti se naučí.
|
|
| Zd a tři |
|
(2.8.2011 13:35:03)
U nás potom následuje několikahodinový vytrvalý řev. Taky jsem si myslela, že je přece jasný vytrvat atd.. Neříkám, že to není moje chyba. Ovšem trpělivost mi už často dochází.
|
|
| withep |
|
(2.8.2011 14:04:32)
Jak, nedáš? Jsi na návštěvě, jídlo je na konferenčním stolku. Strávíš celou návštěvu tím, že obklíčíš rukama nohama stolek a dítě k němu nepustíš nebo jak?
Já ji teda taky nový okurek nedávám, má jeden a ten jí vystačí na spoustu vyplivnutých soust . Kdybych jí nedala ani jeden, nenaučí se ho jíst nikdy. Mně se zdá, že řešíte blbosti, jsou to děti a spoustu věcí se teprve učí.
K těm raubířům na vaší návštěvě - možná to s nimi rodiče neumějí v klidu a nechtějí na návštěvě dělat scény, tak radši nedělají vůbec nic.
|
| x x |
|
(2.8.2011 14:11:43)
Myslím, že bych to na té návštěvě řešit nemusela, děcka mi to fakt nedělají. Jak psala Pawla, asi jsem jednička.
Proti rozkousanému okurku na 100 soust nic nemám, ale další mu dávat nebudu.
|
| withep |
|
(2.8.2011 14:37:37)
Asi . Zas ti dělají nebo budou dělat jiné věci (které ti nebudou vadit stejně, jako tohle mně ). U toho ročního bych ale ještě neříkala hop .
|
|
|
|
|
|
| agnes+2 | 
|
(2.8.2011 13:30:01)
no máš prostě málo temperamentní děti, někdo má hodně temeramentní. To je všechno. Nedá se říct, že něco je normální. Ty víc temperamentní v dospělosti táhnou společnost kupředu, ti málo zase vytváří klid. Oboje je potřeba
|
| x x |
|
(2.8.2011 13:31:48)
To nemusí platit univerzálně, že temperamentní táhnou společnost kupředu, víš co já znám temperamentních blbců. Temperament je tak asi jediné, čím disponují.
|
| Němcová Božena |
|
(2.8.2011 13:32:33)
|
|
| agnes+2 |
|
(2.8.2011 14:05:24)
Máš pravdu, ale bez temperamentu neutáhneš nic. Jinak samozřejmě nikdy nic neplatí univerzálně
|
| x x |
|
(2.8.2011 14:09:14)
Myslím, že třeba spousta velkých myslitelů nebyli temperamentní extroverti. myslím, že strašně velká část lidí v zákulisi velkých milníků lidstva byli klidní introverti. Třeba i spousta dobrých autorů atd. atd. To, že je někdo víc vidět ještě neznamená, že je solidní.
|
| agnes+2 |
|
(2.8.2011 14:15:52)
To samozřejmě neznamená, ale blbý je, že v dnešní době se ti introvetrní klidní myslitelé moc neprosadí.
|
| x x |
|
(2.8.2011 14:20:16)
No jestli to nebde tím, že dnešní doba přeje těm ostrým loktům a "osobnostem" co neberou ohled na nic a nikoho. Ono to spolu asi úzce souvisí.
|
| Petra Neomi | •
|
(2.8.2011 14:23:01)
Každá doba přála ostrým loktům, jen dnes se to tolik neuplatňuje v té fyzické rovině.
|
| x x |
|
(2.8.2011 14:23:48)
No pak do sebe všichni šťourají lokty a výsledek veškerej žádnej.
|
|
|
| agnes+2 |
|
(2.8.2011 14:27:43)
když má někdo temperament, je živý a zvídavý (z toho plyne, že všechno rozebere, chce to prozkoumat - tj.dle některých zlobivé dítě), tak to nemusí nutně znamenat, že nebere ohledy na druhé. Prostě spousta lidí se díky temperamentu prosadí přirozeně, bez ostrých loktů. Zároven je spousta klidných introvertních psychopatů. Já vim, chtěla jsi abysme tě tu poplácali po ramenou, jak máš skvělé děti, proto se ti to nelíbí. Jen ukazuji druhý pohled na věc
|
| Němcová Božena |
|
(2.8.2011 14:28:37)
Tady se ale spíš řešily děti, které ničí věci a bijou kamarády a rodiče s tím nic nedělají. Myslím, že s temperamentem to až tak moc nesouvisí.
|
| agnes+2 |
|
(2.8.2011 14:31:31)
to je samozřejmě něco jiného, i když si stejně myslim, že z nich vyrostou normální děti. Agrese u malých dětí většinou neznamená agresi v dospělosti.
|
| agnes+2 |
|
(2.8.2011 14:32:37)
jo a co já vim tak většina dětí neničí hračky umyslně, ale prostě jim chtějí přijít na kloub. Dítě, které úmyslně ničí hračku jsem asi ještě neviděla
|
| Němcová Božena |
|
(2.8.2011 14:34:28)
Já jo.
|
|
| x x |
|
(2.8.2011 14:35:31)
Já jo. Jsou děcka, co likvidují věci z principu.
|
|
|
|
|
| x x |
|
(2.8.2011 14:31:31)
Ale prd, původně byla diskuse o tom, zda někdo taky má děti klidné a sejří ho, když mu návštěvy rozebírají dům na cihly.
Navíc krom toho jsem se dozvěděla, že mám vlastně pěknou smůlu, že mám klidné, přemýšlivé, inteligentní děti, které jsou empatické a dokážou poslochat autoritu, když je požadavek rozumný. Daleko lepší by asi bylo, mít nevychované děti, které jsou hrdé a poslouchat nepotřebují protože prostě všechno vědí nejlépe. Jako beru, že takoví lidé se asi lépe prosadí, ale co je mi po tom, jsem ráda, že jsem taková nikdy nebyla a děcka taky takové nejspíš nebudou.
|
| JaninaH |
|
(2.8.2011 14:36:45)
Žabátko, ale ty sis začala, z tvých příspěvků čiší přesvědčení, že ti, kdo nemají takové vzorné děti, jako máš ty, jsou si tím vinni, neboť jsou neschopní.
Nic ve zlém, ale aspoň na mě té příspěvky tak působí. A není to poprvé.
J.
|
| x x |
|
(2.8.2011 14:39:21)
No nemusím nutně souhlasit s výchovnými postupy jiných, nebo jo?
|
|
| Gábi_Smolíková | 
|
(2.8.2011 15:17:59)
|
|
| x x |
|
(2.8.2011 15:21:08)
No jestli to chceš slyšet tak ano, někdy mi připadá výchova některých jedinců dosti podivná. Je na tom něco špatného? Přece nebudu souhlasně pokyvovat nad tím, jak mi cizí dítě likviduje barák, když je přece tak strašně kreativní. Na druhou stranu znám spoustu lidí, kteří to dělají fakt dobře a taky jim to klidně řeknu, s tím problém nemám.
|
| vendyna (Janinka + Alenka) |
|
(2.8.2011 15:24:32)
A co vlastně uděláš, když ti přijde na navštěvu dítě, které poničí hračky? VYhodíš je? Musí to rodiče zaplatit? Už je nikdy nepozveš? Něco jako 3x a dost? Jak to řešíš?
jen tak ze zvědavosti.
|
| x x |
|
(2.8.2011 15:26:29)
No mimimálně dítě upozorním, že u nás platí jiná pravidla a rodičům řeknu, že se stalo to a to, platit samozřějme nechci, ale jednou jsem ve svém domě, tak si pravidla můžu určovat já, ne? Nehody se stát můžou, pokud se občas něco rozbije, tak z toho nedělám drama.
|
| vendyna (Janinka + Alenka) |
|
(2.8.2011 15:27:56)
já pochopila, že vám někdo něco ničí celkem pravidelně a skoro naschvál.
|
| x x |
|
(2.8.2011 15:29:08)
No taky se stalo.
|
| x x |
|
(2.8.2011 15:29:53)
Ale to už může být důsledek toho, že rodiče dítě očkují, co všechno my máme a oni ne a dítě si to pak přebere po svém. Ona závist je taky děsná vlastnost.
|
| vendyna (Janinka + Alenka) |
|
(2.8.2011 15:34:14)
tak proč si ty lidi pustíš do domu, když je z tohohle podezříváš?
mimochodem, kdyby moje dítě něco rozbilo, něco dražšího, tak to zaplatim nebou koupím nové, pokud jde sehnat. Ani se neptám, jestli můžu nebo ne a cáluju. Strašně bych se urazila, kdyby si hostitel myslel, že jsem dítě "naočkovala" at jim to tam poničí, protože my to nemáme. Co urazila, myslela bych si, že je to uplnej víteco.
|
| vendyna (Janinka + Alenka) |
|
(2.8.2011 16:06:31)
a ještě dodatek:
Lidé se k nám chovají tak, jak my sami jim to dovolíme. Pokud se někdo opravdu důrazně neohradí vůči ničení věcí dětmi návštěvy, nemůže se divit, že jejich rodiče důrazně nezasáhnou a nezačnou na výchově svých dětí více pracovat.
Podivovat se "jak si to můžou dovolit?", když už je po všem (např. na internetu), je už k ničemu. Chce to zásadní okamžitý zásah a jasný signál RODIČŮM těch dětí. "Zaplaťte za zničené věci, popř. hlídejte si to dítě....jinak zde nejste vítání". Možná by k vám někdo přestal chodit...ale záleží na tom? Je to přeci jeho neochota dodržovat pravidla slušného chování.
|
| vendyna (Janinka + Alenka) |
|
(2.8.2011 16:09:14)
hmmm, moje dítě ted sedí na tiskárně na stole a už asi desetkrát jsem jí řekla, že mi nemá vypínat monitor, že se to nedělá a ŽE SE MI TO NELÍBÍ. Jak si to může dovolit?
Asi se mi snaží něco naznačit.
Mizim
|
| Markéta s párkem | •
|
(2.8.2011 16:15:10)
A co jí takhle podržet ruku, aby to nedělala?
|
| vendyna (Janinka + Alenka) |
|
(2.8.2011 16:33:41)
jsem zpátky. Plácnout přes ruku je v tomto případě špatně, protože já jsem ten, co dělá něco špatně.
Ona totiž "prudí" páč ji nebaví hrát si samotná bez mámy. Teda nebaví ji to dýl než půl hodiny. Což je na 17 měsíců i tak slušnej výkon.
Nezlobí, když se jí věnuju. Celkem normálka.
Plácnutí si nechávám na situace ohrožující život a mezisesterské útoky.
|
| Markéta s párkem | •
|
(3.8.2011 9:01:24)
Já nepsala vůbec nic o plácnutí. Psala jsem "podržet ruku", čili fyzicky zamezit tomu, aby nedělala to, co nechceš.
Že zrovna neděláš na počítači nic důležitého, že se jen odreagováváš, to není podstatné. Má se naučit, že se na to nešahá a hotovo a je putna, jestli chatuješ, zpracováváš účetnictví nebo děláš projekt za 10 milionů.
Když si vydrží v 17 měsících hrát dvacet minut sama, toje dobrý. Uznávám, že má nárok, abys přestala klábosit a šla si s ní hrát. 
|
|
|
|
| Ajlina | •
|
(2.8.2011 16:19:08)
no myslet si, že je dvouleté dítě naočkované aby nakouslo 4 sušenky z důvodů závisti, je už trochu psychická choroba, ne?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Lúthien | 
|
(2.8.2011 13:34:23)
No, mám to jako ty. Sice nemáme 3 děti, ale syn je velmi klidný, hodný a hračky nerozbíjí.
Jsem docela nešťastná z návštěv, kdy vím, že bude další hračka na odpis. Chodí ke mě velmi dobrá kamarádka, syn má jejího kluka rád a umí si spolu i hezky pohrát, ale to ostatní..
Vždycky ( ale opravdu vždycky ) rozbije synovi hračku, kterou on si opatruje a má ji rád. Malý mě to pak i obrečí, že mu vojtíšek tohleto rozbil...
Snažím se je trošku hlídat, ale nechci tam stát celou návštěvu a dělat drába.
A přiznám se, že někdy i trochu pěním, když je cena hračky poněkud vyšší.
A nejvíc mě dostala jedna kámoška se synem, když přišli k nám na tzv. "kolaudaci" nového bytu. Vrhl se do pokojíku ( nově vymalovaného ), chytl dětský metr, serval ho ze stěny i s kusem omítky, vysypal všechny puzzle a smíchal je dohromady spolu s pexesem, kartami, sbírkami různých kartiček apod, vysypal bednu s auty a spokojeně odkráčel. To byla jeho forma hraní, neuměl si jinak hrát...koukala jsem jako blázen. Přiznám se, že od té doby se scházíme na hřišti..jsem srab.
Mě to ale opravdu mrzí, pokojík jsme malovali sami, dalo nám to práci, stojí to i nemalé finance a návštěva tohle většinou potom nenapraví, přece po ní nebudu chtít, aby si příště přinesla sádru, zalepila díru, přidělala metr a zamalovala ty škrábance okolo, že...
Chápu, že jsou děti více temperamentní než náš malý, on je opravdu zlatíčko, ale mě štve, že ničí naše věci, doma ať mají třeba sajgon, to je mi u zadele...
Ale tím, jak nám děti stárnou, pomalu to mizí, takže klíííd, časem to bude lepší, snad...
|
| Němcová Božena |
|
(2.8.2011 13:37:12)
Taky se některých návštěv s dětmi bojím.
A rozhodně to nejsou děti mé sestry, to jsou slušně vychované holčičky, i když ještě malinké.
|
|
|
| Eržika. | 
|
(2.8.2011 13:35:36)
Žabátko, nevím jestli je to jen temperamentem.
Mám vícero známých s batolatama, a svoje větší děti.
Dvoje různé děti okolo cca 2-3 let (rozhodně ne žádné pecky) pustím k dětem do pokojíku, řeknu, že se na vše můžou podívat, a půjčit si třeba panenky (pár vystvených zbylých barbín). Ani je nemusím sledovat, vím, že si se zájmem věci prohlénout, i vezmou do ruky a zase vrátí, případně něco přitáhnou, jestli si to můžou půjčit.
Pak znám stejně staré dítě, které strhá hračky na zem, případně je zadupe, neprohlíží si je, na domluvu dlabe z vysoka (jak mojí, tak od rodičů). Děti před ním ukryjí všechyn věci do nepřístupných míst.
Bohužel jsem se setkala i se staršími (již školními) dětmi, co si bez dovolení (dětí - vlastníků nebo rodičů) vypůjčily vystavený letecký model, který nepřežil.
|
| x x |
|
(2.8.2011 13:43:00)
Těžkou soudit, zase nechci tvrdit takto veřejně, že to co popisuješ je čistě výchovou, i když nemám někdy daleko od toho si to myslet. Fakt některé děti si hrajou v klidu, i se odtud ozývá dupot a lítání, ale věci přežijí a jsou uklízeny zpátky na místo, některé děti všechno smíchají, roztrhají, vysypou fakt najednou komplet všechny hračky, pexesa, figurky od her atd. na jednu hromadu, nás to pak stojí plno práce to dát dohromady. Snažím se děcka učit, že každá hračka má "duši" a každá je určená k jiné hře, a taky to, že když vysypou všechno najednou, tak si vlastně ani nepohrají. Takže u nás je pravidlo, že si můžou roztahat cokoliv, když si předtím poklidí to, s čím už si nehrají. Takže u nás v pokojíčku je teď třeba rozdělaná vláčkodráha a vše ostatní je uklizeno. Vždycky na tom trvám a už si celkem zvykli.
|
|
| x x |
|
(2.8.2011 13:45:12)
Jak já Ti rozumím...
|
|
|
| vendyna (Janinka + Alenka) |
|
(2.8.2011 13:39:51)
nezvladatelná batolata, co nakusují 4 sušenky najednou atd. atd.
|
| x x |
|
(2.8.2011 13:44:38)
|
|
|
| Šešule |
|
(2.8.2011 13:47:53)
Mám trochu dojem, že patří k bontonu zde na rodině říkat o svých dětech, že jsou "velmi živé" a "hyperaktivní", ačkoli jsou to většinou naprosto normální děti.
Mám taky normální děti, od kterých nečekám, že budou celý den sedět na zadku. Zároveň si ale dokážou i chvíli v klidu hrát a byt (většinou) nedemolujou.
A z názoru "moje dítě je inteligentní, proto zlobí" (čili blbé děti nezlobí) docela rostu
|
| x x |
|
(2.8.2011 13:49:13)
Jo tak tu vtipnou průpovídku jsem už taky slyšela. Nejvíc rostu toho, když někdo řekne, "on je osobnost" (proto ničí, likviduje, neposlouchá atd. atd.). Myslím, že "osobnost" je každý. Jen každý jiná.
|
|
| x x |
|
(2.8.2011 13:50:04)
No ono se za to slovo "hyperkativní" dá docela dobře schovat nevychovanost. Čímž pádem pak mohou mít problém rodiče, jejichž děti tuto diagnozu opravdu mají.
|
|
|
| Kozajda+Máťa 1/08+Ondra 1/10 | 
|
(2.8.2011 13:52:52)
u prvního jsem si mysleli, že je živější.. nooo, naprostej kliďas oproti druhýmu..
Staršímu je 3,5 je hodnej, slušnej (za vše děkuji, dobrou noc, dobrou chuť, promiň - nelpím na tom, jen se to u nás normálně používá) Venku je taky živel, miluje kolo, koloběžku, doma v klidu.. celkem..
Mladší je neskutečnej šílenec.. lítání, pády - nebrečí - vždy jen řekne "au".. Kolikrát má modřin a šrámů a já nevím od čeho, protože prostě neřve.. Vyleze v 18 měsících do 3 metrů na žebřík.. žádnej problém.. Starší se bojí na druhý příčce, mladší z těch 3 metrů nechce dolů.. Starší u doktorky vždy zaraženej, mladší prošmejdí celou ordinaci, prozkoumá stetoskop, rozháže dřevěný špachtle.. maminka zpocená, rudá (to spíš vzteky) a furt prdplatný.. není to výchovou.. ta je pořád stejná.. ani pro "ránu" nejdu daleko.. je mu to jedno.. Doktorka si dělá srandu, že kdyby byl první, byl by nejspíš jedináček..
Ale ničitelé jsou oba.. "mami, kde mám šroubovák, musím se podívat jak to funguje, musím vyměnit baterky a bla, bla, bla"
|
|
| Balbína | 
|
(2.8.2011 13:55:17)
starší dcera je klidná, syn jak kdy. Obecně si myslím, že je taky spíš klidnější, ale u ničeho nevydrží. V minulé diskuzi jsem popisovala situaci v obchodě. Dle mě se choval klidně, byl hodný. Dle mojí mamky neposedné zlobivé dítě.
Na návštěvách si většinou pěkně hrají, zaujmou je nové hračky. Někdy se ale i rozřádí, většinou s ostatními dětmi.
Líbí se mi klidné děti, ty co nejsou roztěkané a umí se zabrat do hraní. Mám ale pocit, že když někomu pochválím dítě či batole, že je hezky klidné, tak se brání, že je živé, jako kdyby bylo na klidném dítěti něco špatného
|
| x x |
|
(2.8.2011 13:58:01)
Tak já jsem vždycky pyšná, když mi někdo pochválí děti, mám dobrý pocit z toho, že co dělám, dělám snad dobře, byť je to částečně asi genetické.
|
|
|
| hokkaid |
|
(2.8.2011 13:58:39)
no moje zkušenost je, že se to věkem může hodně změnit...První dítě bylo klidné, mudrc z Východu, druhé zpočátku taky - a když je samo, tak taky...Ovšem jako tandem jsou to "satánci", kam se hrabou Raubíři z Normální rodinky;-)
|
| Blanče | 
|
(2.8.2011 14:30:06)
Vidíš, já mám děti tři - u prvních dvou jsem měla spoustu tvých názorů, po narození třetího je mou mantrou "nikdy neříkej nikdy". Kdyby byl první, byl by opravdu jedináček. První rok a půl života prořval - pokud nespal, nejedl nebo se ním někdo velmi aktivně nezabýval, řval. V klidu chodit neuměl asi do tří, ale od roka běhal. Vzteklý, neovladtelný stále nespokojený dítě, průzkumník ničitel. Selhávaly veškeré výchovné metody, našemu soužití by se dalo nejlíp říct přežívání. Dnes je mu 11, moje (tehdy jsem měla pocit že zcela zbytečné) snahy o výchovu v něm svůj díl asi zanechaly - je z něj normální, šikovný kluk. Tohle dítě pro mne bylo mnohem větším šokem jako třetí v pořadí než přechod z "bezdětna" do "jedno a dvoudětna". Takže užívej si pohodových dětí a ber je jako dar, podle mého názoru a zkušenosti je možnost "zpracování" výchovou menší, než by se nám líbilo.
|
| Gábi_Smolíková |
|
(2.8.2011 15:25:17)
u mně je to úplně stejné I když ani ty první dvě děti nebyly úplná zlatíčka, ten nejmladší je hravě strčí do kapsy. Zatím jsou mu jenom čtyři a dokáže mě totálně vyčerpat, prostě mu nestačím...jeho otázkám,nárokům, tempu. Navíc je vztekloun, neklidný, nemůže sedět vteřinu v klidu, pořád se vrtí, pobíhá. Já vím, že se to poddá, ale je to fakt náročné
Jo a k té teorii o vztahu mezi temperamentem rodičů a dětí....podle mně nesmysl, my oba jsme introverti, klidní, konvenční....a naše děti nás denně uvádějí do rozpaků, neboť na nás strhávají pozornost širokého okolí. Nic nenaděláš
|
|
|
|
| Pawlla |
|
(2.8.2011 14:08:12)
No prostě jsi jednička,co chceš slyšet?Ne vážně,tak každé dítě je jiné,s tím nic nenaděláte a opravdu není každá matka malého výtržníka neschopná.Tohle zas bude výživná diskuse.
|
| x x |
|
(2.8.2011 14:09:51)
Chtěla jsem slyšet, jestli má i někdo jiný takové děti jako já, což má. Já jsem spokojená.
|
|
|
| Meta |
|
(2.8.2011 14:12:58)
Vycepované děti, vzorně srkající brčkem limonádičky u stolku, ukusujíc jedinou sušenku, skýtají velké potencionální nebezpečí. Jednoho dne přijde puberta .
|
| x x |
|
(2.8.2011 14:16:42)
Nejsou vycepované, ale normálně vychovávané.
Puberta bych řekla, že bude z velká části kopírovat tu naši, coby rodičů, takže já jsem fakt v klidu. Nebo jak to mám brát, že když dítě je sígr od malička, tak se pak slidní a ti klidní budou jednou kvítka? To je myslím blbost...
|
|
| Pawlla |
|
(2.8.2011 14:20:27)
No já jsem zastáncem toho,že dítě si má projít každým obdobím i tím vztekacím.Způsobné děti,které malují jen na papír a rodiče poslouchají na slovo,mě trošku děsí.Myslím,že dětstí a dospívání je období zkoušení se vším všudy a dospělí jsou k tomu,aby to korigovali.Nemám ráda extrém na žádnou stranu,ani rozežrané "spratky",ani vždy poslušné "vzorňáky",ani jedno není dobře.
|
| *Dorka* | 
|
(2.8.2011 14:22:35)
jojo, Pawlo, taky mě trošku vykolejí dítě, vzorně poslouchající matku a nenakusující čtyři sušenky na návštěvě.
|
|
| x x |
|
(2.8.2011 14:23:20)
Jenže když toho vznorňáka máš doma i když se o to moc nesnažíš, tak s tím prostě nic neuděláš. Myslím, že děcka mám normální, jen prostě jsou fakt dost citliví a ohleduplní a snadno tvární, což neznamená, že nemají vlastní hlavu, někdy se to projevuje dosti, ale dá se s nimi celkem rozumnně mluvit, i se čtyřletým, si k němu sednu, nebo pak večer lehnu v posteli a rozebíráme, co jsme dělali, nebo třeba najedeme na nějaké téma, které mu nebylo dost jasné atd. Možná je to tím.
|
| *Dorka* |
|
(2.8.2011 14:24:15)
Žabátko, a myslíš, že my, co ty klidné děti nemáme, s nimi tohle neděláme?
|
|
| Petra Neomi | •
|
(2.8.2011 14:25:05)
Moje neposlušná dcera taky se mnou v posteli rozebírá, co jsme dělaly, co bychom dělat měly... a tak podobně. Že je někdo neposlušný může taky znamenat, že je prostě hrdý a je pro něj těžké poslouchat, ne to, že je necitlivý a nesoustředěný.
|
| x x |
|
(2.8.2011 14:27:03)
Myslím, že člověk může být hrdý, i když poslouchá autority. Nebo dítě už z principu učíš, ať si dělá vše po svém, když si myslí, že je to ta nejlepší cesta (i když to může být pěkná blbost)? CO je to vlastně hrdost u malého dítěte?
|
| Pawlla |
|
(2.8.2011 14:30:03)
Ano poslouchat autority,ale s tím se nenarodí,k tomu musí dojít a je přirozené,že u toho testují hranice.
|
|
| Petra Neomi | •
|
(2.8.2011 14:33:55)
No, v zásadě dceru učím, ať si dělá věci po svém a pak za to nese odpovědnost.
Hrdost u malého dítěte? Já byla hrdé malé dítě... pokud jsem neměla nějakou čestnou cestu k ústupu, sekla jsem se a nehnul se mnou nikdo. U takových děti je cesta jen vysvětlovat a vysvětlovat. Ne, že bych to vždycky dělala, jsem cholerik, ale ona taky. Zařveme na sebe, obejmeme se a vždycky to nějak jde. Kdybych jí prostě chladně řekla "udělej tohle", neudělá to, ani kdybych ji umlátila.
|
| x x |
|
(2.8.2011 14:37:45)
Petro myslím že toto je asi taky výchovný extrém. Jsem si myslela, že jsi cholerik, už podle Tvých různých příspěvků. Já jsem flegmouš, můj chlap taky, děti jsou prostě taky takové. Nemyslím, že by to musela být nutně životní nevýhoda, oni někteří takoví lidi jsou pak tím krkem, který řídí horkou hlavu.
|
|
|
| Eva | •
|
(2.8.2011 15:21:06)
K tomu by se hodilo i říct, kdo je vlastně autorita.
|
| x x |
|
(2.8.2011 15:23:23)
Myslím, že každý, kdo má společensky nebo profesně vyšší postavení. Pokud by to tak nebylo, tak tady zavládne anarchie. Jenže na to se jaksi zapomíná, dětem je vštěpováno, že autorita je někdo, koho my uznáme za vhodné, ho za to považovat. Je to nesmysl, občas se člvoěk musí podřídit systému, i když se mu nelíbí.
|
| Petra Neomi | •
|
(2.8.2011 15:34:05)
A kdo má společensky či profesně vyšší postavení, když jsi na volné noze? Jediné, co je nad tebou, je zákon.
|
| Markéta s párkem | •
|
(2.8.2011 15:52:50)
Já to pochopila tak. V nějaké odborné věci je autoritou ten, kdo je v té profesi lepší. Je fuk, jestli je to zaměstnanec, živnostník nebo to dělá načerno.
Z hlediska společenského je autoritou ten, kdo je tak tou společností uznávaný pro nějaké své kvality. Třeba mohou být i sporné, ale pokud je daná společnost uznává, je autoritou. Třeba pro veřejnost to může být nějaký člověk politicky činný. V rodině to může být babička.
|
| Petra Neomi | •
|
(2.8.2011 15:57:17)
No, že je někdo autoritou jako odborník, to chápu. Ale zodpovědně mohu prohlásit, že kdybych někde potkala Klause, tak ho budu ignorovat a bude to to nejslušnější, čeho jsem schopna.
|
|
| Eva | •
|
(2.8.2011 16:01:58)
Ale já nechci, aby moje děti podléhaly někomu, koho většinová společnost uznává jako "nejlepšího". Chci, aby zůstali tímto většinovým názorem nepoznamenané a jednali podle sebe.
|
| Markéta s párkem | •
|
(2.8.2011 16:13:51)
Že někoho uznávám jako autoritu neznamená, že ho slepě poslechnu ve všem. Znamená to, že si vyslechnu jeho názor na věc, na níž je uznávaným odborníkem. Třeba za Milošem Formanem půjdu, až budu chtít režírovat film. Což neznamená, že všechno udělám podle něj, ale poslechnu si ho, zamyslím se nad tím a pak se rozhodnu, jak to udělám já.
|
| Eva | •
|
(2.8.2011 18:28:55)
Dobře, pokud ho sama uznáváš, líbí se ti jeho práce, tak je to v nejlepším pořádku. To co jsem výše napsala, přeci neznamená, že musím být neusále proti proudu. Respektovat mohu všechny, uznávat někoho jako autoritu je něco jiného..
|
|
|
|
|
|
| Eva | •
|
(2.8.2011 15:56:22)
Žabátko, děti (i dospělí) by měly dodržovat řád, který je v tom konkrétním společenství daný, případně mít možnost spolu se staršími řád měnit (ať už nevyhovuje současnosti, situaci...). Tím se mohou stát platným článkem ve společnosti. Učit se nést zodpovědnost za svá rozhodnutí a nést důsledky. K tomu nemusí slepě uznávat autority, což vnímám jako velmi nezdravé.
|
|
|
|
|
|
| Pawlla |
|
(2.8.2011 14:28:23)
Žabátko,to není konkrétně na Tebe.Jde o to,že dítě,pasivně příjmající to co řekne dospělý je trošku divné.Tady někdo psal o holčičce,kterou by nenapadlo malovat jinam než na papír,protože k malování je papír.Přesně tohle by řekl můj autistický syn,kdežto dcera ve věku tří let by s klidem pomalovala zdi.Chápeš co chci říct?
|
| Markéta s párkem | •
|
(2.8.2011 14:44:58)
Co je na tom divného? Já jsem taky dceři vysvětlila, proč může malovat na zeď jen tam, kde řeknu - stará zeď od stodoly - a ona to pochopila a respektovala. Co je na tom divného?
|
|
|
|
|
|
| Horama | 
|
(2.8.2011 14:16:42)
Tak protože jde o moje batole, které nakousalo 4 sušenky, ráda bych poznamenala, že ač o každou věc, kterou musí nebo nesmí, odjakživa tvrdě bojujeme, já ty pravidla nevzdávám. Taky tě ujišťuju, že moje dítě v životě nerozbilo žádnou svou ani cizí hračku a neublížilo žádnému dítěti ani zvířeti. Doma pomáhá při praní a sušení prádla, s myčkou, se špinavým nádobím, při vaření, při vytírání, při uklízení, zalívání kytek apod. Ano, často mě ta pomoc hodně zdržuje, ale to moje těžko zvladatelné dítě to miluje. Včera mě prostě překvapilo, že pár nakousnutých sušenek (než se mi podařilo dítě přesvědčit, že jsou všechny stejné a že se to nedělá) může být důvod, proč si někdo bude myslet, že není hodná. (Kdyby si to dotyčná myslela poté, co viděla dceřin záchvat vzteku, kdy bojujeme o prosazení zákazu či příkazu, ani trochu bych se nedivila.) Teď už jsem rozhodně poučena, že pro část lidí to opravdu může být i u dvouletého děcka naprosto netolerovatelné a známkou špatné výchovy.
|
| Němcová Božena |
|
(2.8.2011 14:17:42)
Ty sušenky na návštěvě bych taky neřešila.
|
|
| x x |
|
(2.8.2011 14:19:05)
Ale zase to nehroť, ty sušenky byly jen vypíchnuté, že mě to pobavilo, nic špatného v tom nebylo.
|
|
| x x |
|
(2.8.2011 14:20:58)
A nikdo si nemyslí, že není hodná. To znám větší raubíře.
|
|
| Šešule |
|
(2.8.2011 14:25:08)
Horamo, hranice tolerance k chování dětí u bezdětných a dětných jsou dost jiné. Já si myslím, že jsem (alespoň proti průměru rodiny.cz) docela přísná matka a moje děti nejsou nějak extra živý. Ale moje bezdětný kamarádky to vidí jinak
Nedávno se moje bezdětná sestra o dětech svých různých známých vyjádřila, že jsou všechny rozmazlený. Taky na ni dojde
|
| Horama |
|
(2.8.2011 14:28:36)
Na některé nedojde. Některé budou mít tvárné a přizpůsobivé děti. A já jim to budu závidět.
|
| *Dorka* |
|
(2.8.2011 14:31:45)
Horama, prosím Tě... Tebe fakt tak vykolejily čtyři nakousané sušenky a BEZDĚTNÁ pipka? Neblbni! 
|
| Horama |
|
(2.8.2011 14:32:53)
Asi jo. Měla bych si dát kousek čokolády na uklidnění a vyprdnout se na to. Jdu hledat tu čokoládu.
|
| Eilatt |
|
(2.8.2011 14:34:39)
Horama
jo a pořádně si to užij a nakousni těch čokolád několik a nedojez ať to stojí za to
|
| *Dorka* |
|
(2.8.2011 14:36:20)
Tak tak.
|
|
|
|
|
| Meta |
|
(2.8.2011 14:34:41)
Jedno hodné dítě, to existuje, to znám. Ale tři stejně hodné a tvárné - na takový přírodní úkaz nevěřím .
|
|
|
| Balbína |
|
(2.8.2011 15:02:05)
až budou mít bezdětný kamarádky děti, tak to budou hodné, živé, zvídavé a citlivé dětičky - minimálně v jejích očích. Jen ty tvoje byly nevychovaný
|
|
|
|
| Hilly. |
|
(2.8.2011 14:41:34)
Žabátko, myslím, že děti hodně nasávají náladu dospělých. Jak můžou být děcka klidný, když se celý den koukají na televizi, pořád doma něco hraje, někam se spěchá. Jako myslím, že se to s dětma fakt musí umět a umí to málokdo. Záleží taky hodně na harmonickém prostředí v kterém spí a hrají si. To vidím, když jim krásně uklidím pokoj, jak si hezky v klidu hrají. Záleží na vyrovnaném postoji rodičů, jestli nejsou ve stresu, těší je být s dětmi. Teď samozřejmě nepopisuji děti narušené(LMD,ADHD atd.)
Jako asi jo, děláš to dobře, proč se nepochválit, nikdo jinej to za tebe neudělá
|
| x x |
|
(2.8.2011 14:45:29)
Hilly díky, já jsem čekala, že se do mně pustí. Samozřejmě jsem zda vůbec nemluvila o dětech, které mají opravdu nějaký problém. O tom harmonickém prostředí je to asi pravda, taky to tak vnímám. Prostě mám pořád ten pocit, že když budu děti vést k přehnanému sebevědomí, tak to bude špatně, dobře, třeba se snáz prosadí, ale ono asi jen o ten úspěch v životě nejde.
|
| Eilatt |
|
(2.8.2011 14:54:51)
žabátko
No podle mě je to tak, že pokud jsou děti "hodné", tak to matky považují hlavně za svou zásluhu a pokud "zlobivé" nebo příliš živé, tak je to vinou přírody
Já bych se tak po zádech neplácala, aby ti v pubertě ještě nedali na frak Ne tak určitě nějakou výchovnou zásluhu máš. ale zároveň taky štěstí. ¨Já ho třeba mám taky a výchovné metody asi trochu jiné....
Já si myslím, že výchova hraje určitě důležitou roli, ale že by klidné a uklizené prostředí produkovalo jen hodné děti, tak to zas teda asi né. Někdo má fakt smůlu na tvrdohlavé, temperamentní a vzdorné dítě, to by ho pak museli umlátit a nemusí to vždycky znamenat že rodiče jsou neschopní a rezignovali na výchovu.
|
| x x |
|
(2.8.2011 14:56:31)
No myslím, že klidní rodiče mívají často klidné děti, takže je to moje zásluha, protože jsem je porodila. Jinak ale nemyslím, že puberta bude velký oříšek, vím, jak probíhala moje a partnerova...
|
| Pawlla |
|
(2.8.2011 15:00:01)
Jak jinak,dokonalé děti,dokonalí rodiče,dokonalá puberta,VŠ,sňatek,do pěti let zahraniční dovolená,další pětiletka dítě atd.atd.
|
| x x |
|
(2.8.2011 15:02:21)
Ne dokolaní, ale vychovaní. Bacha, to je zásadní rozdíl. Jinak na pětiletky neplánujeme. A už vůbec ne dovolenou. 
|
| Pawlla |
|
(2.8.2011 15:03:43)
A proč?Třeba u ročního je to asi tak aktuální jako ta puberta.
|
|
|
|
|
| Hilly. |
|
(2.8.2011 15:04:11)
Eilatt, já nemyslela jen klidné a uklizené..Úklizený byt za každou cenu taky produkuje stres. Jde o takové to naladění na dítě. Děcko se nevzteká nikdy jen tak pro nic za nic, dost často je za tím určitá vnitřní disbalance(je unavené, začíná nemoc,nekvalitně nebo málo najezené, nemá podněty které potřebuje..) a potom ho vyvede z rovnováhy kdejaká pitomost. Kdyby byl rodič na dítě naladěný a měl na něho čas, tak například prostě bude do určitého věku odvádět pozornost, aby ke vzteku nedocházelo(doporučuje Matějček), v obchodě ho zaměstná nakupováním a dítě se nebude nudit a shazovat věci z regálů atd. atd.)
Je to fakt hodně o tom, zda to rodič s dítětem umí a zda mu rozumí..a zda má na něho čas(věnovaný jen jemu).
To si tady teda jen tak teoreticky prdolím, ve výchově dělám habakuk chyb..ale hlavně že vím, jak by to mělo vypadat
|
| x x |
|
(2.8.2011 15:07:16)
Hilly, jasný, píšeš to přesně tak jak to cítím. Pak tady Petra Naomi napíše něco ve smyslu, že na sebe s dcerou navzájem ječí, pak se obejmou, hotová Itálie, to teprv musí být projiskřené prostředí, se pak nedivím, že holka neposlouchá, ani kdyby se matka na hlavu stavěla.
|
| Petra Neomi | •
|
(2.8.2011 15:17:41)
Ale ona nakonec vždycky , jen je v ní hrozná touha se prosadit, vyhrát, ovládat... pro ni prostě neexistuje příliš silný soupeř, jde do všeho a když prohraje, tak se otřepe a jdo do toho zas. Je holt taková urputná.
|
|
|
| Eilatt |
|
(2.8.2011 15:11:28)
Hilly
Jo tak to jó, s tím úplně souhlasím. Je pravda, že třeba unavení a nervní rodiče přenášejí stres na děti a pak to podle toho vypadá. Taky v rodinách, kde se hodně řve a rodiče vyžadují jen poslušnost bez toho, že by se i dítě snažili pochopit, tak pak takové děti asi vzdorují jen z principu.
Ale na druhou stranu si myslím, že ani tento hezky a ideálně znějící odstavec nemusí vždy platit . Některé děti jsou vzteklé, lítostivé, ubrečené, vzdorné a asi ani naladěním a empatií a veškerou rodičovskou snahou se nezabrání jejich občasným vzteklým scénám, neposlušnosti a já nevím čemu ještě....
Výchova podle mě taky není všemocná a je to i dost o štěstí....
|
| Pawlla |
|
(2.8.2011 15:14:50)
Tak hlavně,vztek u tříleťáka není selhání rodiče,dítě přirozeně zkouší hranice a je na rodiči jak si s tím poradí.Je zcestné kritizovat to,že ke vzteku dojde,je přirozné,že dítě tuhle cestu zkusí k prosazení svého a nezkusí to jednou.Kritizovat můžete až špatný přístup rodiče,ne že k situaci dojde.
|
| Eilatt |
|
(2.8.2011 15:26:43)
Pawlo
jo, oni vztekat se a třískat dveřma smějí jen dospělí, dítě na to nemá nárok. To musí být jen hodné, poslušné a dobře naladěné...Beru vztek jako normální projev, jde jen o to, jak k tomu přistoupit a neskončit v blázinci a zároveň naučit dítě zvládat vztek jinak, než řevem a plácnutím sebou o zem. Většinou jde teda jen o přechodný projev, který zmizí s obdobím vzdoru.
|
| Pawlla |
|
(2.8.2011 15:30:07)
Přesně to si myslím.Dítě se musí první naučit vztek zvládnout a na to se musí první vztekat.Je sice hezké,pokud je dítě úplně klidné za každých okolností,ale otázka je jestli je to dobře.
|
|
| Hilly. |
|
(2.8.2011 22:10:07)
Eliatt, já na své děti v tomto moc náročná nejsem, protože taky těžko zvládám vztek. Takže pokud se dítě vzteká, neberu to jako nic podivného, že jsem ho blbě vychovala, nebo tak..No většinou se to stejně děje doma a dítě za to netrestám, nechám mu ulevit si, ale ono nikoho nebouchá, prostě se chová podobně jako já, akorát se u toho ještě válí po posteli a míň sprostě nadává jak já.
|
|
|
| Ajlina | •
|
(2.8.2011 17:39:57)
Pawlo, dítě ale vztekem nezkouší hranice, ale ono prostě když má vztek tak neumí ty emoce ovládnout, tak to prostě všechno je na povrchu, to je přece u dítěte normální
|
| Pawlla |
|
(2.8.2011 18:37:14)
Ajlino,ale já celou dobu tvrdím,že to JE normální,máš pravdu,že to je i o emocích,ale kolikrát dítě zkouší hranice,jednoduše řečeno "vyřvu si to nebo ne?"
|
| Siddhártha | 
|
(2.8.2011 19:51:53)
Pawllo, pokud je to situace, kdy dítě řvě, protože si chce něco vyřvat, řeknu mu už na začátku, že moje ne platí a že se může klidně na zemi umlátit a řvát do ochraptění a odejdu, ignoruju. Hlavní řev přejde rychle,pak se chvíli nebaví a pak zase dojdou jako sluníčka.
|
| Pawlla |
|
(2.8.2011 21:13:41)
Ano,to je nejlepší,řvát bez kýženého výsledku je nuda.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Gladya, bývalá dasa, | 
|
(2.8.2011 17:22:14)
Zlaté nezvladatelné batole, horší je nezvladatelný puberťák. Ale vážně. To že jsou děti tzv. hodné nemusí znamenat že jsou to bábovky. Jinak u batolat a hodně malých dětí si myslím, že je to asi spíš věc jejich naturelu než výchovy, zkrátka máš štěstí. Samozřejmě že už batoleti se musejí vymezovat hranice, aby ty sušenky nenakusovalo i jako dospělý.
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(2.8.2011 17:28:17)
hm. tak já měla dvě neřízený střely a teď mám klidnýho miláčka. řekla bych, že výchovou to úplně nebude. dva starší jsem se snažila klidnit, ale nikdy by si už ve třech letech neprohlíželi v kavárně 1/2 hodiny časopis, zatímco já piju kafe... to dokázal jen ten nejmladší (teď je mu 6) a kamarádka pustě záviděla a měla pocit, jaká je špatná matka - tož jsem to musela uvést na pravou míru
|
|
|
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)