helena + veverčátka |
|
(13.8.2011 17:49:36) Hrozně! Nejde ani o stesk, ale spíš o ten princip večerní pomoci. Dát spát jednu skotačící tříletku a jednoho ročňáka je nadlidský úkon. Také jsem tuto změnu důrazně nechtěla ale přišla.. A to díky situaci, kterou v podstatě zavinil muž, takže jsem teď tak nějak permanentně naštvaná na něj že to dopustil, na děti, že dělají pořád kraviny a já si v podstatě celý týden neodfouknu. Vstávám v 5 - 6 a když jdu spát s dětma, tak nemám vůbec žádný čas pro sebe, protože dcera je díky odlivu otce dost ukňouraná a začala se i počůrávat a v poledne nespí no a když spí, tak málokdy se synem, takže se zas věnuji jemu - i když on si vyhraje víc než ona. Přijdu si jak rozvedená, jen s tím rozdílem, že bych tedy mohla mít alespoň ty víkendy volné, jenže to je zase vyvařování, úklid, když už to nezvládám moc přes den a ani klid na to není a ještě chce pozornost manžel, páč tomu se tááák stýskalo..
|
Alternativní kvočna |
|
(13.8.2011 17:51:46) tak se na vaření a úklid vykašli a někam vyražte... přece nebudeš vzpomínat na to, jak jsi na m,ateřské uklízela... zasloužíte si to všichni
|
helena + veverčátka |
|
(13.8.2011 18:04:36) No já ještě ke všemu pracuji na částečný úvazek a tak jsem část dne mimo a po mamce chci jen aby si uvařili a byli spolu, takže úklid pak dělám v tom zbylém čase, ale chci také alespoň dopoledne s dětmi ven, tj. na písek za kolegiem a dětmi, abych byla mezi lidmi, v práci si moc nepokecám. Takže když přijdu po práci domů a pověsí se na mě děti a já si říkám, "dám je spát a pak se najím", pak usnu a tím jsem schodila za poslední měsíc 3 kila.. práce nechat nemůžu a nevím jak to jinak řešit - když tady napíšu, že při plném provozu myju koupelnu a záchod 1x za 14 dní, tak mě tu ukamenují
|
Alternativní kvočna |
|
(13.8.2011 18:46:10) Sice ukamenujou, ale většina to dělá stejně... A ty, co jen píglujou, si zase neudělají čas na děti... Já jídlo řeším s dětmi - díky tomu jsem taky nevyhubla, úklid taky často s dětmi - snažím se je aspoň trochu zapojit a udělat z toho hru, ale taky jsem často u konce sil. Jediný adrenalinový sport, který teď provozuju, je mýt okna s dětmi za zadkem (mnohem větší adrenalin by byl, pozvat si některou z mnoha babiček jakože "na hlídání" - ale to fakt nedám...).
|
helena + veverčátka |
|
(13.8.2011 19:23:33) No úklid zas tak neřeším, spíš ten svůj čas a to, že se to tak nějak událo proti mojí vůli - přesněji řečeno jsem na to upozorňovala a nebyla jsem vyslyšena. Nepoužívám sice termín "já ti to říkala", ale nesouhlas je z mého jednání vidět, takže teď řešíme co s tím. Jestli se přestěhovat a jít do totálně nového - včetně mého částečného úvazku z kterého by se asi musel udělat plný (podnikání) nebo dojíždět tak nějak napůl a zůstávat tam i s manželem třeba pár dní co nejsem v práci nebo to nechat tak.. Ani jedna možnost není správná, ale pro děti asi budeme volit tu pro MĚ stejně bolestivou jako zůstávání tady sama - tj. stěhování. Konečně jsem si tu po x letech našla nějaké kontakty, známé, scházíme se občas na písku a s některými rodinami i mimo a to by mělo padnout? Nejsem sice typ, co se špatně seznamuje, zvlášť s dětmi je to docela dobré, ale jasné je, že každý si s každým nesedne a takové to fajn kamarádství se vystříbří až po čase. A teď už jsem tomuto koutu kraje přišla na chuť a zas tohle..ach jo.
|
|
|
|
|
|