| louda | 
 |
(14.11.2011 20:52:05)
Nejprve ze všeho bych chtěla poprosit pouze o povzbudivé reakce. Procházím velmi těžkým obdobím a byla bych ráda, kdyby maminky, které by to samozřejmě vymyslely a zvládaly lépe, aby svou kritiku spolkly a šly diskutovat jinam.
Od konce mateřské pracuju, synovi je rok. Nemám na výběr, jsme sami a hypotéku a ostatní výdaje bych z rodičáku neutáhla, nemám ani rodinu, která by mě mohla nějak podpořit. Když chodím do práce, zvládáme to finančně celkem obstojně, držím i nějakou rezervu pro nejhorší případy.
Celou tu dobu to bylo více méně v pohodě, dodnes kojím, syn je zdravý, spokojený a veselý chlapeček, malý čertík, který nevydrží chvíli v klidu. Paní, co ho hlídá, se mu věnuje, je na něj hodná, chodí hodně ven, hrajou si. Vždycky jsem to byla pouze já, kdo to nesl špatně a dělal si obavy. Poslední dobou ale začínám sledovat (logicky, já vím), že syn má ke mně možná odměřenější vztah, než k chůvě. Je dost možné, že si to namlouvám, od doby, co mě jedna hodná kamarádka tímhle začala strašit. Prostě mi přijde, že když si jdu malého vyzvednout, tak mě sice přijde pozdravit, ale pak se vrací za chůvou a vyhledává její přítomnost. Strašně moc mě to bolí a trápí a vždycky bych ho nejradši vzala a zůstala s ním doma, ale prostě to nejde. Zvažovala jsem všechny varianty a tahle jediná nám umožní jakous takous jistotu, že i zítra a pozítří bude na pleny a slušné jídlo a že doma nebude 15 stupňů ale 20.
Čas, který syn tráví s chůvou a se mnou, vychází cca půl na půl, plus v můj prospěch to, že u ní spí polední spánek, se mnou už je jen vzhůru (plus samozřejmě noční spánek) a dovolené a víkendy. Jenže zatímco ona se mu věnuje celou dobu, já u toho musím ještě uklidit, navařit, nakoupit, zajet s autem do servisu atd atd.. někdy mám pocit, že se nezastavím. Poslední dobou se i často zdržím v práci třeba o hodinu déle a když přijdu domů, jsem úplně vyšťavená, takže prostě se pak nevěnuju synovi tak, jak bych chtěla, fyzicky to prostě nezvládám. Jsou ale lepší dny, kdy si celé odpoledne hrajeme a o víkendech si vždy užíváme jeden druhého.
Mám obavu, že se ale syn zafixuje víc na chůvu, bude ji vnímat jako svého "prvního" člověka.. a já to asi nepřežiju :( Vím, že je to dočasné, jakmile dosáhne staršího věku, půjde do školky a všechno se usadí a budeme fungovat jako všechny normální rodiny, byť bez táty. Jak ale přežít ty další dva roky? Co dělat pro to, aby se miska vah převážila na mou stranu? Navíc mám pocit, že její projevy vůči němu jsou až skoro na hraně, někdy bych ocenila, kdyby to brala víc profesionálně a míň si se chovala jako náhradní máma. Jako samozřejmost vnímám, že ho pohladí atd., to prostě takhle malé dítě potřebuje, ale kolikrát ho při odchodu líbá tak, jako kdyby ho už neměla nikdy vidět a vzhledem k tomu, že je to dočasná výpomoc a za rok až dva se rozloučíme, tak nevím, nakolik je dobré, aby k němu měla až takhle vřelý vztah. Nedávno jsem jí řekla, že odjíždím i s malým na služební cestu a ona mě dva dny přemlouvala, ať jí ho tu nechám, že to pro něj bude lepší, než někam cestovat plus x dalších důvodů. Trochu se mě dotklo, že by vůbec připustila, aby byl přes noc bez mámy, zvlášť, když je kojený a už tak je se mnou tak málo času.
Už moc nedokážu posoudit, kde je problém v chůvě, kde je moje paranoia a co je nejlepší pro to dítě.
Pokud by se tu našla máma, která to měla podobně a musela v takhle raném věku do práce, budu strašně ráda za zkušenosti.
|
| Markéta, kluci 9 a 3 | •
|
(14.11.2011 21:03:07)
Já jsem do práce nemusela, ale šla, když bylo staršímu osm měsíců. Doma s ním byla moje švagrová a pamatuju si, že okolo roku a půl mi taky začalo vadit, že jí syn začíná dávat přednost. Vždycky mi moc pomohlo, když jsem si řekla, že to není žádná soutěž o přízeň, že jsem měla kliku, že jsem sehnala takové super hlídání a chmury jsem zahnala. Švagrová hlídala do dvou a půl, pak jsem odešla z práce, chvíli byla s malým doma a nastoupila do jiné práce, na menší úvazek, a malý šel do jeslí a pak do školky.Vztah spolu máme hezký, šílené mi přijde, že si hlídání tetou vůbec nepamatuje, byl s ní čtyři dny v týdnu skoro dva roky.
Tohle žárlení na chůvu asi není nic vyjímečného, kamarádka ji musela zrušit v synových cca dvou a půl letech a radši ho šoupla do jeslí. Ber to tak, že ti nic jiného nezbývá a je prima, že je s ženskou, která ho má fakt ráda. A počítej s tím, že ji asi budeš potřebovat i až bude malý ve školce - starší z prvního školkového roku cca polovinu promarodil.
|
|
| Eva | •
|
(14.11.2011 21:03:10)
Byla jsem od 9 měsíců s chůvou, jinak to tehdy nešlo, maminka musela do práce.
Vyprávěla mi, že ji strašně mrzelo, když jsem jako batole třeba upadla a běžela s pláčem k chůvě, ne k ní. Chůvu jsem moc milovala - zůstaly jsem v kontaktu až do její smrti (to už jsem byla dospělá), byla to moje "babička", ale vůbec nemám a nikdy jsem neměla pochybnosti, kdo je moje máma a ten vztah k mámě byl a je jedinečný a moje náklonnost k chůvě na něm nic nezměnila.
Mamince jsem to nikdy za zlé neměla, s "babičkou" mi bylo dobře.
Ničeho se neboj a máš li dobrou chůvu, drž se jí, budeš jí potřebovat i když bude dítě ve školce, stejně bude nejspíš často nemocné.
|
|
| sarmi | 
|
(14.11.2011 21:03:22)
podle me jedine reseni je najit si chlapa. ale je to rada na houby, ja vim. jinou cestu moc nevidim. byt na tvem miste, citila bych podobnou paranoiu jako ty  .
|
| Markéta, kluci 9 a 3 | •
|
(14.11.2011 21:08:12)
Najdi si ... kasičku!
|
| sarmi |
|
(14.11.2011 21:23:06)
ale ja jsem myslela opravdu nekoho, koho bude mit rada, bude s nim sdilet dobre i zle. a ze bude mit plat navic, aby ona nemusela trcet cele dny v praci, bude jen bonus  .
|
| louda |
|
(14.11.2011 21:25:52)
Ráda bych si našla chlapa, ale žiju na malém městě, z práce chodím rovnou domů, večery nemám volné.. není kde se seznámit (internetovou seznamku jsem zkoušela a tenhle typ seznamování mi prostě nesedí) a navíc nechci věnovat čas někomu dalšímu na úkor syna.
|
|
|
|
|
| Klára | •
|
(14.11.2011 21:06:26)
Děláš, co můžeš. Je to daň za tvou práci. Buď ráda, že dítě má s chůvou pěkný vztah. Stále je lepší, když ho chůva zbožňuje, než kdyby k němu byla odměřená. Sama říkáš, že je to dočasné, tak se netrap žárlivostí a dopřej dítěti dalšího blízkého člověka. Držím palce!
|
| louda |
|
(14.11.2011 21:15:46)
Přesně na to myslím, jak je to hloupé, že na syna žárlím a že když má jenom mě a ani funkčního tátu, žádnou babičku, sourozence, bratrance atd, tak aspoň je další člověk, který ho má rád..
Ach jo, já ho tak strašně moc miluju a byla jsem taková hloupá, že jsem ho přivedla do takového období a vztahu.. tím nechci říct, že toho lituju, ale výběr mého partnera byl na první pohled špatný a já jsem se v tom topila tak dlouho, až jsem zůstala sama s dítětem.
|
|
|
| madlenka+2 | 
|
(14.11.2011 21:07:24)
Máš to hrozně těžký a jsi super jak to zvládáš!!! Počítám, že třeba ty víkendy si užijete daleko líp než některé z nás, pro které je to "být doma s dětmi" už stereotyp a jsme naopak spíš rádi, když se dětí na chvíli zbavíme. Já osobně bych byla radši za chůvu, která má k dítěti vřelý vztah než za tu profesionální, podle mně je to pro tak malé dítě dobrý, i když je to dost těžká situace pro tebe. Ale fakt je úžasný, že jsou maminky které i bez tatínka všechno zvládají a mají spokojené roční děti... Klobouk dolů 
|
|
| Šeredka + 2 | 
|
(14.11.2011 21:09:49)
Ahoj, dávám synka od jeho 19 měsíců k "tetě" (jen ale 3x týdně na 7 hodin) - jsem strašně ráda, že si spolu výborně sedli, ale jsem ráda, že si oba udržují trochu odstup. Moc by mě mrzelo, kdyby se spolu pusinkovali, taky bych z toho měla divný pocit. Nešlo by spaní promluvit, jak to cítíš?
|
| louda |
|
(14.11.2011 21:18:01)
S paní se bohužel moc mluvit nedá. O cokoliv ji poprosím, tak to vnímá jako příkazy a urážku. Jinak chodí pozdě, nechává doma nepořádek.. mně prostě moc nesedla, ale k synovi se chová výborně, tak se to snažím nehrotit. Já se s ní snažím udržovat vztah bez emocí, mám špatnou zkušenost s paní, se kterou jsme si sedly a skamarádily se a ona si pak ze mě dělala srandu a chovala se, jako kdyby kámošce hlídala zadarmo.
|
| Šeredka + 2 |
|
(14.11.2011 21:27:12)
Uvidíš, že to bude dobré. On je ještě maličký, potřebuje mít u sebe někoho blízkého. Užívejte si společné chvíle, hodně se mazlete a povídejte si. Jsi jeho máma, on to brzy bude umět rozlišit. Jsi vážně dobrá. 
|
|
|
|
| Simeona+3 |
|
(14.11.2011 21:16:18)
Já myslím že je pochopitelné že o tomhle přemýšlíš, ale zkus to brát z druhé strany-píšeš že jste se synem sami, že nemáš rodinu která by tě podpořila. Takže nejspíš asi syn nemá babičku, tetu, prostě jinou blízkou osobu než tebe. Tak má chůvu. Prostě dalšího "člena rodiny", další osobu se kterou mu je dobře. To je přece pro něj jen klad, že ho má chůva opravdu ráda. Zkus o chůvě přemýšlet jako o babičce nebo tetě..
Jinak držím palce, jsi dobrá
|
|
| Lassie66 | •
|
(14.11.2011 21:16:42)
Vždycky budeš máma ty. A nejen první tři roky, ale pořád. Na uklidnění ti mohu říct, že já doma s dětmi byla(s dcerou skoro 4 roky, se synem 2 roky - ten šel v roce a půl do miniškolky, ale jen na jeden den v týdnu) a chovají se ke mně stejně, jako k tobě. U nás nejvíc boduje tatínek, pak babička a až pak někde já.
Držím palce. Věřím, že děláš to, co považuješ pro syna za nejlepší.
|
|
| qwerty | •
|
(14.11.2011 21:19:17)
Prvne: ackoliv jsem zastance modelu matka s detma doma, tak kdyz to jinak nejde, tak to jinak nejde a neda se nic delat, nez to jedine mozne reseni osefovat co nejlip.
Tudiz se prestan trapit tim, ze k chuve syn ma dobry vztah. Je to samozrejmost a nic s tim neudelas, kdyby to nebyla chuva, byla by to treba babicka. Proste dite prilne k pecujicimu cloveku. Bud rada, ze se syn citi v jeji pritomnosti dobre a netrapi se, nebo ze neni v jeslich, kde by bojoval o pozornost s nekolika dalsima detma. Jeho pocity jsou dulezitejsi nez tvoje, ty jsi dospela.
Pokud mas pocit, ze chuva uz telesne leze do tvyho zeli, tak ji to rekni, ale ja bych to tragicky nebrala, zrejme prilnula k tvojemu diteti stejne jako ono k ni, to je taky logicky a chvalyhodny. A dite telesny kontakt potrebuje, aby nebylo deprivovany. Neber chuvu jako konkurentku.
Je mi jasny, ze bys byla rada ta jedina a ver mi, ze porad ta jedina mama pro svoje dite jsi, chuva nechuva.
Tes se z okamziku, ktery muzes travit se synem a vychutnavej si je. Uklid muze jit na par let stranou az na nejnutnejsi veci.
Vazne syna neztracis, naopak muze mit v zivote dve milovany osoby a nic se nestane. Miluj ho stejne jako chuva, davej mu to najevo a uvidis, ze to bude dobry. Hlavne si na nem nevylejvej zlost, kdyz budes mit pocit, ze chuvu nekdy uprednostnuje, delaj to vsechny deti (kolikrat ja jsem slysela: tak ja pujdu k tatinkovi a ten mi bonbonek da).
(nicmene mi to neda - je stejne tenhle stat pojebanej, ze to nejde jinak nez hnat do prace mamu malyho ditete jenom proto, ze nema chlapa:-()
|
| louda |
|
(14.11.2011 21:24:14)
Moc vám všem děkuju za reakce. Neuvědomila jsem si, že můžou mít mámy, co jsou s dětma doma, někdy podobnou situaci třeba s babičkou. Já jsem si říkala, jak by bylo fajn, kdybych měla tu babičku, samozřejmě, že názorové střety by tam vznikaly taky, ale aspoň by byl syn s někým, kdo je rodina a ke komu mám vztah i já.
|
| Winky | •
|
(14.11.2011 21:50:12)
to je asi to - že ani nemusí vadit ten vztah chůvy k synovi a jeho k ní, ale to že ty nemáš úplně ten vztah k chůvě..... Ale řekla bych že to tak úplně nevadí. Mámy tchyně (moje babička) se mnou hrozně chtěla být, byla taková ta typická "já to umím s dětma líp" - no prostě učitelka a tak jsem u ní trávila dost času do svých cca 3 let (máma skřípěla zuby no ale babička byla vážně nemocná tak ji nechtěli prudit nějak nad míru, umírala na rakovinu). No a taky si z toho celkem nic nepamatuju, máma mi vypráví docela drastické příhody s tím jak přes protesty a prosby mě krmila čokoládou, dala mi píchout uši, ostříhala vlasy, cpala do mě vajíčka po kterých mi bylo zle...... přežila jsem - a takřka nic si nepamatuju. Do těch tří let fakt skoro nic. Ale i když ty vzpomínky člověk pak už nedokáže vyvolat, pozitivní přijetí dítěte nějakou jeho "osobou" je určitě důležité, takže to že ho má chůva ráda je prostě pořád plus, ať se na to díváš z kterékoli stránky.
Tak přeju ať se daří jak jen to nejlíp jde.
|
|
|
| Markéta, kluci 9 a 3 | •
|
(14.11.2011 21:30:08)
Ve kterých zaslíbených státech matka samoživitelka zůstává delší dobu s dítětem doma? Kdo ji živí?
|
| qwerty | •
|
(14.11.2011 21:33:11)
Marketo, Nemecko treba?
|
| Markéta, kluci 9 a 3 | •
|
(14.11.2011 21:36:17)
Kdo ji živí?
Jako já i tady v Čechách bych mohla být relativně dlouho doma bez manželova příjmu, ale standard to není. V Německu je to nějak obvyklé?
|
| qwerty | •
|
(14.11.2011 21:41:00)
Marketo, no v Nemecku dostanes jednak zaruceny alimenty od otce resp. od statu a stat je vymaha nasledne po otci, jednak pridavky na deti a jednak materskou a potom rodicovskou v takovy vysi (pokud jsi predtim vydelavala), ze ti to na zivobyti staci. A pokud mas penez malo, stat ti dotuje bydleni a dalsi veci. Zamestnavatel ti drzi misto tri roky.
|
| Manul | 
|
(15.11.2011 9:06:10)
no, prispevek na dite je 184 E, rodicak 70% predchoziho platu, ale pokud vim, vyplaci se jen 1 rok. Ale o alimentech a dalsich moznostech pro samozivielky nic nevim, presto si nemyslim, ze by to byl takovy raj.
|
|
|
|
|
|
|
| babiki |
|
(14.11.2011 21:28:01)
Loudo, cim vice lidi tve dite miluje, tim vic bude milovano zpatky. Prosim te, netrap se takhle, kdybys bydlela v jine zemi, vubec bys takhle nepremyslela. Jako auppair jsem travila vic hodin s detma nez matka, ale stejne maminka je maminka. Bud rada, ze jsi nasla laskavou chuvu, ktera maleho pomazli, vzdyt to je skvele
U prostredniho ditete jsem musela do prace v jejich 9ti mesicich, prozivala jsem to hrozne, dcerka byla v pohode. Dnes je ji temer 5 a na aupair si ani nevzpomene...
|
|
| jorad3 | 
|
(14.11.2011 21:34:24)
O vztazích matky s dítětem se tady už hodně psalo.Jsi fakt skvělá jak to všechno zvládáš.Máš můj velký obdiv Podle toho co píšeeš bych se začala zabývat tím, co bude až malej už chůvu mít nebude.Už bude starší a najednou mu ze života zmizí někdo na koho je zvyklý a koho má i rád.Přeji hodně sil a štěstí
|
|
| Klarisanek |
|
(14.11.2011 21:42:03)
Moc si to beres, mozna ses v tvem okoli jedina matka co pracuje s rocnim ditetem, ale podivej se za hranice ci do blizke budoucnosti az nas stat nebude mit na vyplaceni davek 3 roky. Naprosta vetsina cizinek v roce dite uz pracuje, nektere uz 9!!!! mesicu. Ti chudsi musi strkat deti do jesli, ty co jsou na tom lepe, maji chuvu. Takze jsi na tom lepe, navic mas chuvu starostlivou a dite ma rada, co vic si prat. Pracovat prestat nemuzes, tak bys snad chtela aby tve dite hlidala nejaka jezibaba. Bud rada ze to tak je a nepitvej se v tom, nezarli a bud rada, ze je tvoje dite stastne s tou pani, stejne jako s tebou.
|
| qwerty | •
|
(14.11.2011 21:46:02)
Stat by mel na vyplaceni rodicovske, kdyby necamral penize za blbosti.
Zas to: Vzhuru vybudovat stastny kapitalismus a matky ke strojum, kojenci k chuvam nebo do jesli, stat na vas nema penize?
|
|
|
| Chrysantéma | 
|
(14.11.2011 21:47:22)
Loudo,
měla jsme to podobně se starším dítětem,akorát místo chůvy byly jesle a hlídací děvče...
Zachovej klid.Teď se to může jevit takhle,ale cestu k sobě najdete až bude klouček schopný to pojmout taky trošku hlavičkou.Vím,že bojuješ a děláš co můžeš.Prosím,nevyčítej si to,protože zajistit Vás musíš!A synovi to vždycky vynahradíš!
|
|
| Rekka | 
|
(14.11.2011 23:20:50)
Myslim, ze nemusis mit obavy. Pro dobry vyvoj ditete je dulezite,aby se na nekoho pripoutal, aby mu nekdo poskytoval pozitivni podnety a je jedno jestli to je mama, tata, babicka nebo chuva. Naopak bud rada, ze chuva se chova k nemu dobre a nech ten vztah rozvijet- je to jen pro jeho dobro.Naopak bud stastna, ze jsi takovou chuvu vubec nasla. Az budete mit nekdy v budoucnu moznost a nebo az on vyroste urcite se vse srovna, to si muzes byt jista
Jinak mas muj obdiv jakvse zvladas, tvuj syn na tebe bude jednou pysny
|
|
| LaDa_A (2 deti) | 
|
(14.11.2011 23:47:58)
Moje rada by byla jedine se zamerit na to, ze tohle neni boj o prizen syna. Prej mu, ze je s clovekem, ktery se k nemu chova vyborne a se kterym ma skvely vztah.
Moje deti byly v jeslich obe od roku, a dovolim si tvrdit, ze mne to nijak nepoznamenalo. Oni oba dva s timbyli vzdycky nanejvys v pohode, a ja se z toho tesila.
Pracovat jsem sla proto, ze jsem chtela, ne musela, takze mne to mozna proto az tak netrapilo.
A teda jesle jsem zvolila ne proto, ze ""jsme chudsi"", nejsme, ale proto, ze uprednostnuji model vice lidi s ditetem nez jenom jeden.
Je to predevsim o tve psychice, drzim palce at se to naucis akceptovat a najdes spokojenost.
|
|
| Pollyenka | 
|
(15.11.2011 5:57:56)
Ahojky, taky pracuji od pěti měsíců nejmlladšího syna. V roce šel do jeslí na tři dny v týdnu. V jeslích se mu líbí a vypadá to asi tak, že tam přijdeme, kluk mi dá pusinu a letí se pomazlit s tetou, pak si vezme bednu s hračkami a mami běž. Teď jsou mu už dva roky,ale bylo to od začátku stejné. Nikdy neplakal, že by tam nechtěl. Taky jsem měla výčitky, že nepláče, že nechce ke mě, že se mazlí s tetou apod. Teď si musím přiznat, že se mi odchází a lépe pracuje, když vím, že mu tam je dobře. Buď ráda, že to tak je,alespoň vidíš, že je syn spokojený. Ale naprosto chápu tvé pocity, měla jsem a občas i mám také. A to tam není každý den.
|
| Pollyenka |
|
(15.11.2011 5:59:47)
Se synem mám skvělí vztah, nijak jeslemi nepoznamenaný, to, že spolu nejsme přes den se snažme si vynahradit odpoledne a večer. Jinak spí semnou v posteli, takže se k sobě tulíme i večer a než jde spinkat. Uspávám ho a oba si to užíváme. Jinak svůj čas dělím ještě mezi další dvě starší děti.
|
|
|
| Pawlla |
|
(15.11.2011 6:52:33)
A jde to dělat jinak?Asi ne,tak to neřeš a dobrou kamarádku pošli do.... Osobně si nemyslím,že láska k dítěti se měří časem s ním stráveným.Někdo může být doma celý den a dítěte si stejně nevšímá,sleduje TV,kafrá na netu atd.Chápu,že kapku žárlíš na chůvu,ale z druhé strany,byla by jsi šťastná,kdyby syn plakal a nechtěl s ní být?Asi ne,viď?Když budeš hledat to pozitivní,zjistíš,že málokdo má to štěstí,že takovou chůvu má.Maminka budeš vždycky Ty,toho se neboj
|
|
| Meta | 
|
(15.11.2011 8:03:54)
Když se na situaci podíváš očima syna, zjistíš, že mu nic nechybí. Má dvě bytosti, které ho milují a pocit bezpečí.
Nenech svoji žárlivost přerůst do sobectví, mohla bys pak rozbít, co funguje. Taková výměna chůvy by pro dítě mohla být velmi traumatizující. V normální rodině to chodí podobně, ne? Otec také chodí do práce a nemůže si tolik s dítětem hrát. Má snad dítě proto tatínka méně rádo? Láska se neměří na kilogramy. Láska je - nebo není.
Máš to zařízené skvěle!
|
|
| czechchic | 
|
(15.11.2011 8:23:40)
Kdybych tohle nechala precist svym kamaradkam tady, kde bydlim, tak by se me zeptaly co asi resis!!!
Presne jak GIGA napsala- neni to o kvantite, ale kvalite!!!!
ja to mam uplne stejne jako ty, ale ja nechavam hlidat rocni dvojcata a 5 letou!!!
A ze moje dvojcata miluji sve chuvy, to mi dela jen radost, jelikoz kdyby to bylo opacne, tak bych mela sakra problem!!!!
Vsechno ma sve plusy a minusy. Ja v tomhle vidim hodne plusu.
Drzim palce
|
|
|
Sice nejsem sama, ale bohužel jsem od začátku věděla, že po roce budu muset zpátky do práce, už když jsme druhé dítko zvažovali. Trochu jsem doufala, že se to třeba nějak vyřeší, ale zázraky se nedějí, neutáhli bychom režii, platíme dost velkou částku za bydlení.
I když si říkám, že to je přece prima, že je mu s paní dobře, ale červík žárlivosti zůstává. 
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)