Pawlla |
|
(15.2.2012 5:07:47) Asi bych s ním promluvila,potřebuje ujistit,že je stále "živitel rodiny",zřejmě se cítí ohrožený,takže bych to spíš podala tak,že chceš studovat kvůli sobě,abys měla lepší práci a o penězích bych pomlčela.Máš pravdu,že bez podpory rodiny se studuje strašně těžko.
|
Bonpara |
|
(15.2.2012 9:49:56) Děkuji všem za podporu. Jste úžasné, úplně mě to nabilo energií. Myslím, že zvolím taktiku do přijímaček to nehrotit, učit se po večerech a přes den, kdy malý spí. POKUD ALE, ( zde veliký otazník) udělám v květnu přijímačky, postavim to před manžela takto: "podívej, když už jsem ty těžké přijímačky udělala, je škoda to nezkusit..... Musím napsat, že výhodu mám v tom, že jednu VŠ jsem hned po gymplu prezenčně studovala a dokončila ( zlatá svobodná studentská léta , i podobný typ studia, takže si dovedu představit co to zhruba obnáší, učení do noci mi nikdy nevadilo, ( jen tu pamět´už nemám jako ve dvaceti-zato jsem zodpovědnější a určitě nebudu večer před písemkou juchat na kolejním večírku do 3 ráno ). A co dodat k manželovi: ačkoliv si vzal (bez sebechvály) inteligentní a profesionálně zdatnou ženskou, během mé první mateřské najel na systém, ve kterém bohužel vyrostl a byl vychován.( ačkoliv jej před tím slovně velice odsuzoval) ve zkratce : jeho tatínek si ani cukry do kafe sám nenaházel, natož aby si jej zamíchal-vše dělala tchyně na dálkové ovládání - takže si to dovedete představit, jaké následky to na něj mělo a navíc já jako většina žen na mateřské, jsem zajiš´tovala 95%domácí servis. Ona zase 95% finanční servis(velice dobře -nemůžu mu nic vytknout), jenže situace se mění a poměr je třeba změnit, jenže to se mému muži zmenší domácí pohodlíčko a taky nebude mít publikum pro svoje fňukání: " ooo, jak jsem unaven a stresován, ach ta zodpovědnost za celou rodinu ...." Takže moc děkuji za to , že jste mě vyslechly, držím palce všem budoucím snad spolustudujícím a přeji hezký den.
|
Miška85 |
|
(15.2.2012 10:03:36) Ty už jedno Bc. máš a chceš studovat další? Tak pak ale počítej že už si to studium budeš muset platit, počítáš s tím? Nevím kolik to je, záleží na škole, každá to má jinak, tak se mrkni na stránky ať pak nejsi překvapená. a to kdo ví ještě jak to bude s tím školným,to se bude asi přičítat ještě k tomu,jsem zvědavá jak to páni poslanci vymyslí
|
|
Pája | •
|
(15.2.2012 20:53:19) Bonparo, vidíš to sice hezky optimisticky, ale ono ani tak nejde o to přijetí, nebo jestli se budeš učit o nocích. Hlavní je, jestli si zaplatíš hlídání anebo bude manžel hlídat, až budeš jezdit do školy.
Abys nebyla pak v šoku - to je totiž ten největší boj, to že se budeš muset asi učit o nocích jen přídatný efekt. Důležité je, jestli ti někdo technicky umožní hlídání dětí, když nikdo jiný kromě manžela není a manžel je proti.
Tady tě vesměs "podpořily" ty, co mají dopomoc minimálně jedné osoby v okolí a to aktivní. Bez toho, že budeš mít aspoň jednoho opravdu spolehlivého hlídače to nemá cenu začínat.
|
|
Stáňa * |
|
(15.2.2012 21:10:57) Bonparo, jestli to u vás doma funguje tak, jak popisuješ, tak bych do toho, pokud nechceš riskovat manželství, nešla. U nás to bylo obdobně, manžel dokonce prohlásil, že jestli začnu studovat, tak se rozvede. To jsme se hodně pohádali a vypadalo to, že půjdeme od sebe (po cca 14 letech, vdávala jsem v 19., dvě děti - tehdy 11 a 3). Nyní je to tam, že jsem v září udělala bakalářské státnice s červenými diplomem, manžel prohlásil, že ho ani nechce vidět, protože ho to nezajímá. Na promoci jsem ani nešla, protože on by tam se mnou nešel. Nyní je to tak, že jsem na magisterském, manželovi jsem pouze nahlásila termíny výuky, aby věděl, kdy se postarat o děti. Takže já "si" už čtvrtým rokem studuju, on mi školu toleruje a ve dnech výuky se postará o děti. Večer kolem půlnoci pak pro mě přijede k vlaku autem, abych nemusela jít cca 2 km lesem domů. Toť vše, o škole se bavíme jen v případě, že se změní dny výuky nebo jsou nemocné děti a je potřeba hledat nějaké hlídání. Kolegové v práci a kamarádky vědí o mé škole, spolužácích a problémech se studiem mnohem víc než on.
|
Bonpara |
|
(17.2.2012 15:12:10) Zdravím a děkuji i za poslední dva názory ( z opačného spektra ), i takové jsem chtěla slyšet. Konfliktem s manželem či manželskou krizí to zavání, to určitě.Na druhou stranu si říkám, jaká je tedy druhá možnost: na školu nejít, nebudovat kariéru, zůstat na platu na kterém jsem (což je lehounce nad průměrem ČR), modlit se aby již dnes syndromem vyhoření trpící manžel/manažer zvládal vydělávat jak vydělává dalších 25 let(tolik máme do "důchodu"), bát se, aby jej z firmy nevyhodili,... máme malé děti, pokud budou studovat budem platit školné+výdaje-na to musíme šetřit už ted´, zároveň si máme šetřit na svůj důchod, od rodičů určitě žádná finanční injekce nepřijde(to není proboha stížnost! )-spíše jim my budeme muset vypomoci vzhledem k zdražujícímu se zdravotnictví, a o rostoucích nákladech na vše ani nemluvím. Tak já nevím ....
|
|
|
|
|