14.2.2012 14:19:56 Bonpara
Dneska jsem podala přihlášku na VŠ
musím to někomu říct a doma to nechci zatím moc šířit. Jednak nevím ani jestli zvládnu se připravit na přijímačky a za druhé vím, že velkou ovaci (bohužel) bych od MM neslyšela.
mám dost velké obavy jestli vůbec zvládnu přijímačky a pokud jo jestli to zvládnu studovat ( je to kombinované bakalářské studium- tedy 3 roky- ale obor který by mě moc bavil a navazuje na moji současnou práci). Moc si nevěřím a zejména nevěřím , že budu mít nějakou oporu v mé rodině. Máme dvě malé děti. Jsem na MD a ještě dva roky budu a MM si vždy zakládal na tom že je "živitel". Jenže poslední dobou vidím, že ho to "živení nás" víc a víc zmáhá ( hlavně psychicky ) a ačkoliv já před MD pracovala a po MD zase pracovat budu ( a ještě dlouho) vzhledem k situaci na trhu práci vidím jako nereálné do budoucna, že bychom si mohly udržet stávající životní úroveň pokud nezačnu vydělávat výrazně víc a taky se bojím co by bylo kdyby MM přišel o tu dobře placenou práci kterou má. Bohužel tato fakta narážejí na jeho ego a tak se tváří kysele i když ví, že to je realita.
Jenže já zase nevím jestli tu VŠ lze bez pomoci a podpory doma zvládnout. Trochu začarovaný kruh. Tak uvidím jak se to bude vyvíjet. Jak byste to řešily vy?
Odpovědět