Limai |
|
(7.4.2012 19:42:48) Jako malá holka jsem si strašně přála domeček pro panenky s nábytečkem,a elektrickou modelovou železnici.Domeček pro panenky jsem nikdy nedostala,vláčky už vůbec ne.Zřejmě to ve mě zůstalo z dětství,protože nad panelama s železnicema nechutně slintám a mám nutkání koupit mým dětem.Domeček pro panenky mají.Taky máte něco,po čem jste jako děti velmi,velmi toužili,a nikdy nedostali?Nepište prosím lásku apod.,ptám se nyní pouze na ty materiální věci.
|
Lassie66 | •
|
(7.4.2012 19:46:35) Chtěla jsem kytaru, kterou mi otec slíbil k Vánocům a pak nekoupil. Koupila jsem si jí sama o pár let později.
|
|
Zufi. |
|
(7.4.2012 19:46:38) Strašně moc jsem si přála Barbíny, ale ne pro sebe, to jsem ještě nevěděla, že něco takového existuje, ale pro starší dceru, měla jen jednu a myslím, že snad ani ne z Tuzexu, ale že mi ji někdo koupil pro dceru na západě. Mladší dceři jsem to vynahradila i za starší (té už to bylo fuk), dostala Barbín snad 20.
|
|
Winky | •
|
(7.4.2012 19:49:46) no, materiální - chtěla jsem "pfa". Pak i se ségrou jsme pořád otravovaly že chceme psa. Naši ani za nic. Akorát kočky jsme občas mívali, ale obvykle se v létě vypařily a už nepřišly. No a pak když už jsem byla z domu si naši pořídili psa, absolutně ho neuměli vychovat, takže to bylo chlupaté uslintané problémové hovádko. Od té doby psa nechci, a obávám se, že ani svým dětem ho nebudu chtít dopřát (ovšem můj muž bude chtít, takže až dostavíme, musím ho nějak šikovně zpracovat že vlčáka fakt nechci, spíš něco klidného a ne tak ohromného, i když je fakt že ti malí raťafáci mě snad odpuzujou ještě víc než velcí hafani).
|
Jana + 3 rošťáci |
|
(8.4.2012 11:00:16) Já mám doma zatím ještě štěně retrívra - měli jsme i vlčáka, ale oproti němu je to učiněný andílek. Věčně spokojený a k dětem milý pejsek, i když už váží 25 kg....Zatím jsme pořád ve fázi výcviku, celkem poslouchá a strašně rád si hraje - nejlépe s neuklizenýma hračkama z pískoviště...dětičky jsou bordeláři a pískoviště už bude za chvíli bez hraček.
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(7.4.2012 19:50:47) Přála jsem si mít doma dětský pokoj. Nemyslím svůj vlastní jen pro sebe, ale jakýkoliv dětský pokoj pro všechny děti. Mé děti ho samozřejmě dostaly, dostaly největší místnost v bytě a znamená to pro mě víc, než kdybych pořídila sama sobě zámecké apartmá
|
*Niki* |
|
(7.4.2012 19:56:45) Annet, já chtěla taky pokoj pro sebe. Já tedy JEN pro sebe, měla jsem pokoj s bratrem a to mi vadilo. Dodnes bych ráda pokoj jen pro sebe, což si pochopitelně jednou dopřeju Děti mají každý svůj pokoj, ale zatím to nepotřebují, a jsou všude spolu nebo u mě.
|
*Niki* |
|
(7.4.2012 19:58:34) Piano, na to bych zapomněla. Zatím je to na pořadu dne, je to sen i manžela, máme jen klávesy a to není ono.
|
|
Oggová |
|
(7.4.2012 20:05:35) Taky jsem chtěla pokoj pro sebe. Když jsem bydlela u babičky tak jsem spala s ní v ložnici a u rodičů pak s dvěma bratry. Velké děti samostatný pokoj mají, sedmiletá projevuje zájem teď, máme ještě jeden pokoj volný, tak asi bude stěhování.
|
|
Ropucha + 2 |
|
(7.4.2012 20:36:34) Niki, tak pokoj JEN pro sebe je další level, po tom samozřejmě také celý život toužím, až děti jednou vyletí z hnízda, snad se dočkám
|
Dalalmánek |
|
(7.4.2012 20:53:23) My jsme dětský pokoj měli, ale koedukovaný a sdíleli jsme ho tři. Až po dvacítce se mi krátce podařilo mít u rodičů svůj vlastní pokoj. Takže toto dětem dopřeju, naštěstí to nebude problém. A co se týče koní a ježdění, toužila jsem po tom tajně a potichu, ale jestli moje holky pípnou, budu se snažit jim to dopřát.
|
Evelyn1968,2děti |
|
(8.4.2012 9:58:42) Taky jsem chtěla pokoj jen pro sebe, děti vlastní pokoje mají, sice malé, ale jen pro sebe. Taky jsem musela chodit hrozně brzy spát, nejdřív ze všech kamarádů, i o víkendu, takže moje děti od malička strašily dlouho do večera, když bylo volno.
|
|
|
|
|
Pole levandulové |
|
(8.4.2012 11:53:17) To je zajimavy - ja naopak mela ten nejvetsi pokoj v byte pro sebe /27 metru/ a silene jsem touzila po tom, aby mi nasi dovolili si vzit jako pokoj malickej pokojicek, ktery byl puvodne pro sluzku /byl to veliky stary byt v centru/ a mel cca 8 metru. No, nedovolili a ja po nem taaak touzila. Nase deti maj pokoj prumerny, ani maly ani velky, ale zase ho maj spolecny, coz mi trochu vadi, rada bych jim dala pokoj oddelene, ale to zatim nejde. Co se tyka hracek, tak jsem mela vsechno co jsem chtela, nevybavuju si zadnou marnou touhu a moje deti to maji stejne. Jedine, co mozna budou v dospelosti brat ukorne je, ze jim odmitam kupovat lacine a nekvalitni hracky od Vietnamcu, kupujem jen takove, co jsou nezavadne a dobre, kdezto jim by se nekdy libily ty pekne jedovate
|
|
|
*Niki* |
|
(7.4.2012 19:52:44) Jako malá velkou panenku, mrkací, krásnou. Pak hlavu, ke které byla kupa šminek a malovala se jak ta hlava, tak vlastní obličej. Elektrickou železnici. Později Barbie, tu pravou, od Mattela - ale to sem přišlo, když mi bylo asi 15, takže naši usoudili, že jsem na to velká.
No, menší jsem se nestala, moje touha po ní taky ne, takže si ji s dcerou pořídíme, až projeví touhu mít Barbie taky. KOupíme si aspoň 2 hned
|
|
Denyna |
|
(7.4.2012 19:54:44) Koně a piáno. Koně jsem si koupila jako dospělá, s dětmi se dělím, ale nerada:) Piáno je v pořadí.
|
|
Oggová |
|
(7.4.2012 19:54:49) Jezdit na koni.
Splnila jsem si to v dospělosti. Dcera také chtějí jezdit, tak jim to plním.
|
Alternativní kvočna |
|
(7.4.2012 20:59:43) taky už pomalu pokukujeme po jízdárně... starší chce taky koně, pokud ji to vydrží a zvládne se o něj postarat, má ho mít, ale myslím že tak před 15-18 to nebude
|
Limai |
|
(8.4.2012 10:21:00) Dcera chce taky koně,snad už od dvou let,má slíbeno,že pokud nebude mít na konci druhé třídy trojku,bude od září chodit někam na koně.Pak ještě šíleně touží po psovi,ale tam jsem razantně odmítla s tím,ať si psa pořídí,až bude dospělá,já doma žádného psa nechci.
|
|
|
|
rachomejtle | •
|
(7.4.2012 19:55:20) Přála jsem si vlastní pokoj, nikdy jsem ho neměla, spala jsem u rodičů v ložnici, své věci jsem si všude vždy musela sklízet a soukromí nula. Syn dostal vlastní pokoj ve dvou letech, druhý syn bude mít vlastní pokoj taky.
|
rachomejtle | •
|
(7.4.2012 19:57:47) Jo a moje mami samozřejmě s údivem a pohrdáním reagovala na to, že syn má už vlastní pokoj, že to přece vůbec není potřeba a že ho vlastně rozmazlujeme a že jsme se vůbec zbláznili.
|
Ropucha + 2 |
|
(7.4.2012 20:39:53) rachomejtle, jak ti rozumím!
|
|
|
|
Sam1 |
|
(7.4.2012 19:57:55) Strašně moc jsem si přála opravdového Mochicháka. Kamarádka měla velikého jako jsou panenky,ale mě by býval stačil alespoň ten malinký.
Místo toho jsem dostala několik těch nepravých.
Chtěla jsem si ho koupit pro dceru,ale ona o něj bohužel nikdy neprojevila zájem,tak ho pořád nemám. To byl můj dětský nesplněný sen.
Jinak se samozřejmě snažím plnit dětem jejich dětská přání,aby si užili dětství a tu část života,kdy nemají "velké" starosti.
|
Lassie66 | •
|
(7.4.2012 20:41:53) Modrý mončičák nemá konkurenci. Koupila jsem si ho až skoro ve 14 letech a pak ho darovala s těžkým srdcem kamarádce, která se stěhovala na Slovensku. Ale mám ho - nedávno jsem si ho koupila přes Aukro. Vypadá to, že je to hračka dětí, tak jsem krytá, ale nepůjčuju jim ho
|
vlad. |
|
(7.4.2012 22:43:35) Hooolky, Mončičák z NDR....jak já po něm toužila! Jednou jsem tam byli na návštěvě u známých, jejich dcerka jich měla asi 20. Jak já byla nešťastná, že nemám ani jednoho
|
vlad. |
|
(7.4.2012 22:45:29) Jo a ještě vlastní pokoj a staršího bratra
|
|
Alternativní kvočna |
|
(7.4.2012 22:49:10) mončičák... moje vzpomínky na jednu kontroverzní osobu... která mi navíc hooodně ovlivnila můj život - vlastně až do teď... tak nějak se mi zasteklo - po jednom starém ožralovi - došlo mi, že jsem ho měla moc ráda a on mě taky zvláštní je, že když přijde v mém životě hluboká krize, zjeví se mi ve snu
|
|
|
|
|
withep |
|
(8.4.2012 12:41:48) Cožééé? Já měla růžového mončičáka, to jako nebyl originál?
|
|
|