| pearl | 
 |
(27.5.2012 22:26:23)
Přirozené to vůbec není, ale nevěděla jsem, kam jinam to připíchnout:
Dostala se mi do ruky propouštěcí zpráva z porodnice z roku 1980 - moje mamka a já jako miminko. Nevěřila jsem vlastním očím, je tam kolonka:
Chování (nebo tak něco) novorozence během pobytu na oddělení - a u toho je normálně napsáno KŘIČÍ
No bodejť bych nekřičela, když mě dali od mamky kdovíkam a vozili jen na kojení... Fakt mě to nadzvihlo a děkuju Bohu, že moje děti tohle zažít nemusely.
Plus k tomu mi dovysvětlila mamka (má celkem 4 děti, všechny v průběhu 80. let): mě kojila, ale z porodnice stejně odešla s příkrmem Feminaru, v kombinaci s tím mě ještě zvládla kojit cca do 3 měsíců. Sestru kojila jen v šestinedělí, z porodnice taky odcházely s flaškou. Prý měla u nás obou málo mléka, tak jí pak do papírů napsali, že má nízkou laktaci a tak jí moje bratry už v porodnici ke kojení nedali vůbec  a ti byli rovnou na flašce
Jako žijem všichni a jsme OK. Že bráchové mají na rozdíl od nás alergie a celkově slabší imunitu, vím, že to nemusí být jenom kojením/nekojením, ale...
Máte taky něco podobného?
|
| Luppa | 
|
(27.5.2012 22:30:45)
Myslím, že za 30 let budou koukat naše děti na dnešní propouštěcí zprávy.
Ano, něco se nám tam zdá špatné, ale v dnešní době to není taky jiné...
|
| Ropucha + 2 | 
|
(27.5.2012 22:41:17)
Myslím, že dneska to tedy, zaplaťpánbůh, jiné je.
Ideální asi ne, ale určitě se to oproti sedmdsátým, osmdesátým letům posunulo dost. Moje maminka také kojila s bídou pár měsíců, ale měli jsme štěstí na výbornou pediatričku, která jí prozradila, že Feminar je svinstvo a bylo by dobré vydržet plně kojit alespoň do doby, než nás bude moci převést rovnou na Sunar (který je menší svinstvo). Alergii mám, ale jestli souvisí se Sunarem, se separací v porodnici a s krmením masem od tří měsíců, to vážně netuším 
|
| Elíláma | 
|
(28.5.2012 12:48:27)
tak já bych řekla, že můj druhý porod ideální vcelku byl, na to, že bylo dítě pětikilové nenapadá mě moc, co bych mohla mít líp...
|
|
|
|
| MarkétaP + 4 dcerky | 
|
(27.5.2012 22:36:25)
S tím kojením, resp. rozhodnutím za ni, je to teda mazec. Dnes už to aspo%n není tak okaté ... i když o to možná zákeřnější.
|
| Dora | •
|
(28.5.2012 7:39:51)
První dceru - je jí sedm, jsem nekojila, druhého mrňouse po třech letech u Apolináře se ani nesnažili přikládat (neb když zjistili, že jsem neměla mlíko, tak jsem byla odepsaná). Když jsem ho pořád přikládala, tak mi sestřička řekla, proč ho pořád mořím. A BEBU mi nosili rovnou!!!
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(28.5.2012 12:03:09)
Doro. mazec! Takže až tak velké změny taky ne ...
|
|
|
|
| Shayla a 3 kluci | 
|
(27.5.2012 22:47:49)
Byli jsme na tom podobě. Tři sourozenci, kojit po třech a půl hodinách, slabé mléko, furt jsme řvali hlady, že... Já jsem byla krmená přímo kravským mlíkem, jestli ředěným nebo neředěným, netuším.
Poslední ségra v roce 83 byla nějakou dobu kojená, protože máma přestala poslouchat rady okolí a měla ji také už tehdy na roomingu.
Já jsem kojila a kojím dlouho, ale nikoli díky podpoře z porodnice. Tam se jen tvářili, že pomáhají, přijde mi, že to bylo tak naoko, aby jim to nekazilo statistiky.
|
|
| Len | 
|
(27.5.2012 22:54:49)
Jj, moje svagrova pred par dny rodila v podstate stejne, jako moje mamka me v roce 1979 Az na to, ze synovecka nemerili (nenatahovali) a mela ho porad u sebe. Ale porod to samy. Koza, privazane nohy, oxi do zily aby se to stihlo do konce pracovni doby urcite smeny, nastrih az kam atd.
Ja rodila uplne jinak, ale taky v jine zemi. Kazdopadne z me rodne porodnice 21. stoleti je mi hodne ouzko.
|
| Annitta | 
|
(28.5.2012 9:29:35)
Len, rodila jsem před 6ti týdny a nohy jsem měla taky přivázané. Nicméně jen volnou gumou a jen při tlačení v polosedě a to na superhypermoderní koze. Upřímně jsem byla ráda, protože vždy, když pomáhaly natahovat hrdlo, tak to tak pekelně bolelo, že mi nohy vylítávaly až kamsi a já se nemohla zapřít na tlačení...
Ale jinak i já a moje dvě ségry jsme byly kojené max do 3 měsíců a od 3 týdnů nebo rovnou od porodnice přikrmované. Zvláštní je, že ten příkrm a konec kojení vždy přišel v době růstového spurtu...mě kojila nejdýl díky tomu, že jí řekli, že má hodně pít-to byl rok 85 a tím, že přecijen už měla 2 starší děti, tak si kojila jak chtěla. Paradoxně k tomu dospěla díky tomu, že nestihla dobu příkrmu, kdy se všechny mimina dávaly na příkrm a jí to pak už odmítli mě dokrmit. Ovšem manžel-taky rok 85-byl kojenej do roka!
|
| Len |
|
(28.5.2012 10:00:17)
Anitto, jenze to roztahovani je taky praktika hodne zastarala a nebezpecna. Jaksi je lepsi zmenit polohu a nechat pusobit gravitaci. Ty jo, tohle mi nekdo udelat, tak ho kopnu, privazana neprivazana. Fakt neni duvod mit pri porodu nohy vzhuru
|
| Elíláma |
|
(28.5.2012 12:58:43)
Len, souhlasím, poprvé mi hrdlo roztahovali a bylo to na blití, podruhé ne, jen mi říkali, na kolik jsem a jinak vevnitř nic nerachtlali krom toho, co jsem si přála a to byl paracervikální blok.
Přikládalo se hned na sále, nakonec mi ale prcek hodně ubyl (přes 500g z 5 kg) a nedali mu příkrm, jen testovali cukr, jestli to utáhne, a nechali mě den dýl v porodnici dokud se laktce nerozjede!!!!
|
|
|
|
|
| Jája s čápátkem | 
|
(27.5.2012 22:57:34)
My jsme se ségrou obě v průběhu 80. let a obě kojené, bez flašky, jen obligátní čaj mezi kojením na žízeň...
U mojí ségry ale jiná lahůdka - ségra se narodila v 8. měsíci, po porodu jí mamce ani neukázali a odnesli, mamka nevěděla vůbec nic o jejím zdravotním stavu 3 dny. Vyprávěla mi, že se mohla zbláznit a nikdo jí neřekl NIC ani když prosila  Pak se prý nějaká stará sestra slitovala a řekla jí, že ségra je už dobrá, ale že se uvažovalo o převozu do jiné porodnice. Nic nevěděla, jako by bylo na informace o dítěti pro matky embargo
|
| babiki |
|
(27.5.2012 23:05:07)
Me se stalo neco podobneho se synem narozenym v roce 2000. Den po porodu vtrhli do pokoje, maleho hodili do pojizdneho inkubatoru a odjeli do jine nemocnice. Nikdo mi nic nerekl nekolik hodin, na revers by me sice pustili, ale pry by me pak neprijali v te jine nemocnici. Nakonec jsem ho nevidela 2 dny!!! Byl uplne zdravy, v propousteci zprave bylo ""laboratorni chyba"". Nastesti se mi poradilo rozjet laktaci, bez podpory (spise za vysmechu) personalu. Dnes bych uz vsechni resila jinak, byla jsem sice informovana, lec vydesena a malo asertivni prvorodicka.
|
|
| KlaudieS+M+E | 
|
(28.5.2012 13:25:01)
Já (80.léta) byla PLNĚ kojená do deset měsíců, pak jsem najela hned na normální stravu
Brácha (1990) kojený do tří měsíců, málo přibíral, takže pak byl na Sunaru.
|
|
|
| babiki |
|
(27.5.2012 23:01:52)
Jsme tri sestry, mamka kojila kazdou jen par tydnu, presto mame krasny vztah 
|
|
| Teríí+Kryštof 07+Emma 10 | 
|
(27.5.2012 23:25:12)
Jsme tři sourozenci,narození v letech 86(já), 88 a 90 sourozenci.Máma mě kojila do 3 měsíců,pak přišla o mléko díky tvrdé práci na poli,kam musela chodit chvilku po porodu.Jsem narozená v létě.Se ségrou to bylo stejné,ta je v březnu,začínala sezóna a brácha je prosincový,tak toho dokázala kojit půl roku.Z porodnice mi vyprávěla jen to,že v den kdy jsem se narodila,bylo po bouřce a narodilo se asi 10 dětí krátce za sebou.Z toho přede mnou a po mně dvě mrtvé děti.Máma z toho byla dost na nervy.Plno ženských prý rodilo i na hekárnách.Na pokoji jich pak bylo osm a všechny měly děti u sebe.
Jsem šťastná,že jsem tohle nemusela zažít.A rodila jsem v dnešní době,i když první porod s nástřihem.
|
|
| withep | 
|
(27.5.2012 23:33:48)
Jsem ročník 79. O svém narození toho moc nevím, když jsem se ptala, jak jsem se narodila, řekla mi mamka, že prý normálně. Ale dovedu si to představit (koza, separace, k matce jen na kojení). Kojila mě jen pár týdnů, ségru taky, pak jsme najely na ředěné kravské mléko přímo od Lyseny. Holt byla totalita a nebyl internet.
|
|
| pearl |
|
(27.5.2012 23:50:44)
Jenom pro ujasnění, já mamce nic nezazlívám a vztahy taky máme krásné
Jenom jak jsem to objevila, tak mě to prostě hrozně naštvalo, že mi tam napsali KŘIČÍ. Kdyby tam aspoň bylo Pláče...
|
| MrakovaK | 
|
(27.5.2012 23:59:07)
zrovna nad tím bych se vůbec nepozastavila, jestli napíše křičí/pláče.
|
|
| neznámá |
|
(28.5.2012 8:38:38)
Taky mohli napsat řve.
Přijde mi, že řešíš zbytečnosti.
|
|
| Denyna | 
|
(28.5.2012 9:01:38)
Já ti rozumím, ono člověku zatrne, když si to takhle přečte a může se cítit ošizen ještě po letech.
|
|
| Jája s čápátkem |
|
(28.5.2012 15:38:05)
pearl, mi to taky přijde hrozné, psát KŘIČÍ, ale moje babička to taky jinak neřekne, než že dítě křičí - a to se mne ještě pokaždé ptá, jestli už aléjo nechávám křičet, jestli to vůbec umí Je to stará paní, já vím a mám ji moc ráda, ale názor, že dítě musí křičet, aby si posílilo hlasivky se mi zdá pouhou racionalizací vlastního nedostatečného věnování se dítěti (nebo nemožnosti na pláč reagovat pro tvrdou práci na poli či jinde...)
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(28.5.2012 16:25:04)
Jájo, "posilování plic" je náhodou letité lékačské doporučení, viz zde text z roku 1894:
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK22117/
When is crying useful?
In the newly born infant the cry expands the lungs, and it is necessary that it should be repeated for a few minutes every day in order to keep them well expanded.
How much crying is normal for a very young baby?
From fifteen to thirty minutes a day.
What is the nature of this cry?
It is loud and strong. Infants get red in the face with it; in fact, it is a scream. This is necessary for health. It is the baby""s exercise.
Tedy tvrdí, že křik pro dítě je nezbytný pro rozvíjení plic, a že dítě by mělo denně ječet tak, aby bylo rudé v obličeji, alespoň několik minut denně, aby mu nesplaskly.
|
| Jája s čápátkem |
|
(29.5.2012 19:35:47)
To je myšleno vážně? Co se stane, když moje miminko skoro nepláče?
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(29.5.2012 19:39:24)
Splasknou mu plíce a sdrcnou se do velikosti malých švestiček, to nevíš?
|
| Jája s čápátkem |
|
(29.5.2012 19:52:00)
a jak je to s tím společným spaním? úplně se teď děsím, abych mimnku nějak neublížila, když spím v noci dost tvrdě 
četla jsem toto http://kidshealth.org/parent/general/sleep/cosleeping.html, ale i toto http://www.evalabusova.cz/clanky/vsichni_v_jedne_posteli.php a prase se v tom vyznej tedy...
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(29.5.2012 20:16:58)
Na to si odpověz sama, jak cítíš, zásady bezpečného společného spaní jsou tam vypsané docela hezky. Se mnou spí až 4. dítě, z různých důvodů, zatím to funguje.
|
| Jája s čápátkem |
|
(29.5.2012 20:39:02)
Mně společné spaní naprosto vyhovuje, zkoušeli jsme postýlku přiraženou k posteli, ale miminko v ní bylo velmi neklidné, při přenesení vedle mne spalo klidně. To jen okolí se diví/děsí/strachuje/varuje/odrazuje... To je pak těžký, aby člověk prvomatka zústal při prarodičovské masáži klidný a zastával pevně svůj postoj, nenechal se zvyklat. Nebo já aspoň tak silná nejsem
Obávám se, že spím až moc tvrdě, abych mu něco neudělala. Preventivní opatření jsme zajistili všechny, ale...
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(29.5.2012 22:22:18)
Já mám postýlku bez bočnice napevno připevněnou k posteli, takže ji tam případně odšoupávám, když očekávám, že bych se taky mohla vyspat. To jí po většinu noci docela vyhovuje.
|
|
| withep |
|
(30.5.2012 11:38:50)
Jájo, buď klidná. Nejjistější asi bude dát na kiliho  . Otevři si ten článek, na který odkazuje, a tam si najdi tu pasáž, kde se píše, že sdílení ložnice bez sdílení lože prokazatelně snižuje riziko SIDS až o 50%. Hned za tou větou jsou 4 odkazy, pod nimiž jsem zkoušela hledat to zmiňované prokazatelno, leč marně  . Tři z těch odkazů vedou k abstraktům. Vesměs se dočteš, že pokud nespíte na pohovce, nekouříte, nepijete, nemáte přetopeno, nespíte pod duchnama, dítě nespí na břiše atd., není riziko nijak významné, zvlášť u dítěte staršího 11 (14) týdnů 
Ty odkazy, jestli se ti to nechce hledat, jsou tady:
http://www.bmj.com/content/319/7223/1457.abstract?ijkey=971b1f2c50e349a6082e6d31f1c00c3878985be5&keytype2=tf_ipsecsha
http://cel.webofknowledge.com/InboundService.do?SID=1DaOGC7lB7Am7pd7DkO&product=CEL&UT=000188243900007&SrcApp=Highwire&Init=Yes&action=retrieve&Func=Frame&customersID=Highwire&SrcAuth=Highwire&IsProductCode=Yes&mode=FullRecord
http://cel.webofknowledge.com/InboundService.do?SID=1Ci6MoKN%405eeN4jhhP2&product=CEL&UT=000230773600011&SrcApp=Highwire&Init=Yes&action=retrieve&Func=Frame&customersID=Highwire&SrcAuth=Highwire&IsProductCode=Yes&mode=FullRecord
|
|
|
|
| .kili. |
|
(30.5.2012 8:09:44)
"..se v tom vyznej "
Na stránkách PhDr E. Labusové, na které jste dala odkaz, se píše :
" V listopadu 2005 vydala Americká Akademie Pediatrů (American Academy of Pediatrics, AAP) prohlášení, v němž se tvrdilo, že společné spaní rodičů a dětí v jedné posteli zvyšuje riziko syndromu náhlého úmrtí kojence. Toto prohlášení rozbouřilo vášnivou debatu, v níž na obranu společného spaní (tzv. co-sleeping) vystoupili rodiče, psychologové, lektoři kurzů rodičovské výchovy i lékaři v mnoha zemích světa."
autorka poněkud mate pojmy, když prvně píše o společném spaní v jedné posteli a podruhé o "co-sleeping" (správně je cosleeping). AAP jak v roce 2005 tak v roce 2011 doporučuje společné spaní (cosleeping) v jedné místnosti ve vlastní postýlce jako jedno z preventivních opatření SIDS. AAP sděluje, že bed-sharing, tedy sdílení jednoho lůžka pro spaní, je risikem, jehož vyvarování prokazatelně snížuje incidenci SIDS až o 50 %. Je vhodné na tomto místě znovu připomenout, že doporučení nesdílet společné lůžko se týká doby spaní, nikoli bdění.
Po již řadu let, během nichž se AAP věnuje prevenci SIDS, výrazně klesla jeho incidence. Po první, velmi úspěšné kampani (tuším v devadesátých letech), zaměřené na ukládání dítka na záda a ne na bříško, došlo k prudkému poklesu ročního výskytu SIDS v USA z více než 7000 na méně než 2000.
Doporučení AAP (pro rodiče na Vámi odkazem zmíněných stránkách healthy children, ale i AAP policy) vzešla na základě EBM (medicíny založené na důkazech) a konsensu expertů, kteří se věcí zabývají.
Autorka doporučuje společné spaní, když předesílá krásu zkušenosti a zdroj rodinné intimity. Je řada lidských aktivit, které mohou přinést krásu zkušenosti, ba i být zdrojem intimity současně s risiky fysické újmy.
Vyznat se nejen v tom, ale i v řadě jiných věcí péče o dítě, je možné třeba tak, že se prvně zváží význam toho risika a údajného prospěchu. A také zvážením validity, kompetence, seriosnosti zdroje, z něhož informace čerpáte. Zde např. zda jedna PhDr může vědět více než prestižní týmy expertů, zabývající se věcí po celá desetiletí.
|
| Nana*81 | 
|
(30.5.2012 10:52:53)
spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam spam
|
| Nana*81 |
|
(30.5.2012 11:20:29)
Ke společnému spaní rovněž tedy přidám osobní zkušenost.
Společnost mi přijde nastavená tak, že z větší části jsou matky, které znám, šokovány, že s pím s dítětem v posteli.
Argumenty: To bych se vůbec nevyspala (No to sem se více nevyspala při postýlkovaném prvorozeném, který mě stále sháněl, měl lehký spánek, neb číhal, kdy půjdu okolo, a častěji se budil. Já tím pádem musela nesčíslněkrát za noc vstávat. Výsledek - oba ráno nevyspalí, nepříjemní.)
To se nebojíš, že ho zalehneš? (Ne, nebojím. Když mám dítě u sebe, naopak se o něj takřka nestrachuji - cítím, že dýchá, cítím, že je mu teplo. Spánek jsem neměla tvrdý ani s postýlkovaným, člověk stále číhá, zda dítě nezapláče.)
Dítě si pak nenavykne spát samo a nedostaneš ho z postele. (Hm, tak já radši vykopnu batole z postele, kterému už lze dosti vysvětlit, než novorozeně, které jaksi nepředpokládá, že mu příroda připraví doupátko separé od matky.)
Pár se nemůže věnovat sexu (Ahá, sex je vyhrazen jen posteli)
SDIS častější u bed-sharing dětí může být způsoben tím, že společné spaní preferují více lidé nižší životní úrovně a méně civilizované obyvatelstvo - to je taky úhel pohledu.
V neposlední řadě spím ráda se svým miminkem co nejblíž, protože to máme rádi. Dítě spí déle, když s ním sdílím lůžko, a hlavně si ho můžu mazlit a mazlit a mazlit a čmuchat ho.
|
| Nana*81 |
|
(30.5.2012 11:23:55)
Taky k tomu přispěla ta dobrá baba Prekopová, že dítko se musí "naučit" rozuměj donutit spát samo. Jinak Vás novorozeně bude hned tyranizovat, příkladně se bude dožadovat matky..
|
| withep |
|
(30.5.2012 11:40:37)
Ty dobrá babo Nano Já s dcerou stále spím (má 2 roky pryč) a necítím se být s Prekopovou v rozporu
|
| Nana*81 |
|
(30.5.2012 11:54:21)
whitep
já sem totiž to před léty pochopila možná nesprávně, ten její bestseller Malý tyran, ale skoro jsem si tím jistá, že si pamatuju, jak tam je, jak naučit dítko spát a také USÍNAT samo. Syn na tuto metodu reagoval zoufalstvím. Nakonec jsem to řešila tak, že jsem miminku předčítala a svým hebkým hláskem uspávala. A to povinnou literaturu do školy. takže chlapeček má hypnopedicky načtenou celou českou literaturu 19. století. Plus závislost na příbězích a pohádkách jako takovou. No a za to teda nakonec Jiřině dík.
|
| withep |
|
(30.5.2012 12:15:39)
Myslím, že Prekopová je bohužel velmi často špatně pochopena . Napsala "Každé dítě může dobře spát" nebo tak nějak, to jsem nečetla, ale tipuju, že bych se tam dočetla něco velmi rozumného - tj. že záleží na přesvědčení a citlivosti rodičů. Matka, která chce, aby její dítě usínalo a spalo samo, ale není o tom vnitřně přesvědčená, s tím bude mít probém (a stejně tak její dítě a tím bude mít problém), dítě se bude bránit především té nejistotě, kterou v matce cítí, a může si tím vytvořit i nějaký ten zlozvyk. Matku, která o tom nepochypuje, nemá moc šanci ztyranizovat. Já naopak nic takového po svém dítěti nechci a spíme spokojeně spolu, nikdo nikoho netyranizuje. Když jsem se rozhodla, že přestanu v noci kojit, tak jsem (na 3. pokus ) přestala, ale byla jsem s ní a pomohla jí to zvládnout. Teď jí odstavuju úplně a kojím už jen před nočním spaním a po něm, za pár dní skončíme i s tím, tak zas bude boj. Ale já jsem vnitřně přesvědčená, že je čas a že to zvládnem - a tak to zvládnem
Bavily jsme se o tom se sousedkou - její děti spí samy, moje s námi v posteli. Máme známou, jejíž syn od malička usíná sám v postýlce, ale kolem půlnoci se probudí a do rána řádí. Podle sousedky proto, že k němu vstává, má ho nechat vyřvat a on se naučí spát sám. Podle mě proto, že si ho nevezme k sobě do postele a zároveň není přesvědčená o tom, že by ho měla nechat samotného plakat. A nebo má skutečně nějakou poruchu spánku nebo jinou, kterou zatím odborníci nezjistili.
U normálního zdravého dítěte je podstatné, aby si byla jeho matka jistá sama sebou. Samozřejmě společné spaní je takové "humánnější" a většina dětí by ho upřednostnila; jen chci říct, že nejistá matka, která si dítě jednou vezme a jednou ne (a v obou případech má výčitky, jednou proto, aby ho nerozmazlila, podruhé proto, aby nebylo frustrované), nadělá víc škody, než jistá matka, která ho laskavě, ale důsledně naučí usínat samotné.
|
| Nana*81 |
|
(30.5.2012 12:44:25)
whitep, já vím že Ty jsi hodná ženská, ale mě o Jiřinčiných kvalitách nepřesvědčíš, jsem členkou skupiny NE metodám pevného objetí na fb a mám z ní upřímnou hrůzu. Naopak já mohu říct o jejích příznivcích, že ji špatně pochopili - neb ji považuju za zvrácenou a škodlivou, dávno překonanou.
Vzhledem k tomu, že hovoříme o společném spaní, se jejího vlivu nemohu nedotknout.
|
|
| Nana*81 |
|
(30.5.2012 12:52:12)
Nenapsala jen to každé dítě může dobře spát - napsala, že je třeba prodlužovat intervaly, po kterých přijdeme na pláč dítěte, až do chvíle, kdy dítě VÍ, že matka je blízko, ale nezvedne mne, a klidně usne. -Protože mu nic jiného nezbude.
Syn málem přišel o rozum - nechápal: Proč sem teda chodíš (JP píše vyjádřit mu svou lásku a účast a blízkost) když mě nepochováš, a zase jdeš pryč?
Nechápal on, zmítal se vzteky, nechápala jsem já, když by ta parádní metoda měla přece fungovat! Výsledek - vytočené dítě, vytočená mamka. Pak jsem to zachraňovala tím čtením.
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(30.5.2012 13:05:28)
Nano, tohle může fungovat právě jen když matka není nejistá, jak psala withep. A když dobře pozná, že dozrál čas.
|
| Nana*81 |
|
(30.5.2012 14:48:44)
Markéto, to je argument super, protože jde použít na všecko. yTakřka každá prvomatka je nejistá, když její mímo pláče, pláče a pláče. Proto se přeci obrátí na odbornou literaturu ne?
|
| withep |
|
(30.5.2012 16:15:49)
Nano, pak by měla číst tak dlouho, až najde něco, s čím se ztotožní. Tak jako ty jsi naštvaná na Prekopovou, že jsi ji četla a že ti dala špatnou radu, jak dávat dítě spát, tak bych mohla být já naštvaná na Jean Liedloffovou, že se mi její Koncept kontinua dostal do rukou až po porodu (protože před ním bych po jeho přečtení bývala byla mnohem méně naivní a mnohem více obezřetná a možná už tehdy zůstala doma)
|
| Nana*81 |
|
(30.5.2012 17:43:37)
Já jsem na ni naštvaná skrz její zalehávací praktiky, o nichž jsem tehdy nevěděla. Tenkrát jsem s vyzněním knihy byla dostatečně ztotožněná - kniha mi byla sympatická a jinak bych se tím přece neřídila. Že to byla blbost, mě napadlo až po letech.
|
| Nana*81 |
|
(30.5.2012 17:51:11)
Také proto, že preventivně přistupovat k miminku jako k tyranovi je podle mě amorální podlost. Vtiskává to jakoby špatné svědm omí matce, když se snaží vyhovět potřebám svého dítěte. A podotek, že to je tím, že jsem to špatně pochopila? To je u knihy od psycholožky trochu blbé, že ji tak hodně lidí špatmě pochopí, což.
|
| withep |
|
(30.5.2012 18:33:59)
To je těžké s tebou, ona přece nikoho nenabádá, abychom k miminku apriori přistupovali jako k potenciálnímu tyranovi . Jen upozorňuje na to, že je třeba rozlišovat skutečné potřeby od rozmarů a náhradních uspokojení, že je třeba být laskavý, ale "pevný" rodič.
|
| Nana*81 |
|
(31.5.2012 7:32:40)
Mezi tím je ale křehká hranice - nabádání a upozorňování, že máš být pevný rodič.
Problém nastává, když rodič něco považuje za rozmar dítěte, ačkoliv neví, jestli to není nějakým problémem dítěte. To preventivní vnímání dítěte jako potencionálního tyrana není jen můj názor, to je kritika jiných, zaznělo v Hydeparku, kde vystoupila.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| x | •
|
(30.5.2012 11:08:15)
http://rodina-deti.doktorka.cz/deti-by-mely-spat-v-posteli-s-rodici-do-peti-let/
Podle Sunderlandové je ukládání osamocených dětí ke spánku především západním jevem, který s sebou nese zvýšené riziko syndromu náhlého úmrtí dítěte (SIDS). Může to být proto, že dítě postrádá uklidňující vliv vedle něj ležící matky na dýchání a funkci srdce.
SIDS se označuje případ, kdy dítě ve věku od osmi dnů do jednoho roku zemře náhle a zdánlivě při plném zdraví a kdy není dostatečně vysvětlena příčina smrti ani po podrobném pitevním vyšetření. Smrt nastává ve spánku, dítě náhle přestává dýchat, aniž trpí.
"V Británii zemře vinou SIDS ročně 500 dětí," napsala Sunderlandová. "V Číně, kde je (společné spaní) samozřejmostí, jsou případy SIDS natolik vzácné, že nemají ani název."
|
| .kili. |
|
(30.5.2012 12:45:43)
"V Číně, kde je (společné spaní) samozřejmostí, jsou případy SIDS natolik vzácné, že nemají ani název."
Stačí nahlédnout do oficiálních statistik, např. Taiwan v letech 1988-1992 (5 let)
narozených 1 630 655
SIDS 1 323
Název (SIDS) relativně dost dobře známý
|
| Nana*81 |
|
(30.5.2012 12:48:32)
kili tak už si nás pomocí SDIS vyděsil dost, tak si dej zas polední klid.  
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ještě že si tě poznala a neodnesla si nějaké jiné dítě i potom domů. 
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)