Ananta |
|
(31.7.2012 13:32:10)
Já jsem psala:
Jo, tohle je náhodou pro mě moc zajímavé téma, protože se to ve mně dost bije, ten budhismus je svobodnější a najít hranice mezi svobodou a egoismem je hodně těžké, na upozadování mám úplně blbou osobnost, klidně založte téma.
A ještě něco z mé zkušenosti, já jsem poznala fakt minimum lidí na západě, kteří pochopili budhismus, většinou je to jak píšeš, klouzá to do egoismu. Protože vypouští zásadní aspekt budhismu, kterým je soucit.
Nevím jestli ted stihnu psát, musím krmit Anušku.
|
Ananta |
|
(31.7.2012 13:37:39) Ještě mě napadá myšlenka, jak můžu být svobodná mezi nesvobodnými lidmi, kteří žijí v zajetí představ co je a není správné (no já taky, ale možná trochu mín).
Pak mě napadá, že v porovnání s okolím jsem často sobečtější než kdejaký člověk bez vyznání, protože málo co ctím a mám tendenci být svobodná a tím pádem bourám lidem jejich konstrukce. To se zase bije s křestanstvím, které je když to vezmu jako náboženství konstrukt (nesouvisí podle mě zas tak křestanskou spiritualitou a Ježíšem, ten nesnášel pokrytce a chápal víc třeba prostitutky). V zenbudhismu se konstrukty naopak narušují.
|
Kopřiva Dvoudomá |
|
(31.7.2012 13:46:46) Ananto, každej má nějakou představu o tom, co je správné a co ne (takže nevím, jestli to pojmenovávat "zajetí"). Akorát je možný, že ty máš tu představu třeba jinou, než tvoje okolí.
(Pozor, nejsem tak bezbřehej relativista, abych hlásala, že každej má vlastně pravdu a žádný univerzální pravidla neexistujou, aby mě někdo nepochopil špatně.)
|
Ananta |
|
(31.7.2012 13:52:26) Já jsem v tomhle fakt dvouosobnostní a proto někdy působím nekonzistentně. Z jedné strany mám tendenci hodně relativizovat a z druhé apelovat na morálku a nějaká pravidla, proto si taky často komplikuju život a nedokážu se rozhodnout. Co mě ale charakterizuje je, že vnitřně, ačkoliv na venek ani ne, se snažím pochopit kdejakého vraha.
|
MarianaN |
|
(31.7.2012 13:56:07) V tomhle se dost poznávám Člověk se pere s tím, co má v genech, co dostal výchovou, se svými zkušenostmi a s ideály, po nichž touží... Duše v železných okovech... Cítíš a chceš, ale pořád Tě něco táhne zpátky, tak bojuješ a bojuješ...
|
|
stormer |
|
(31.7.2012 14:02:46) Ananto, nemáš náhodou fildu? Jako fakultu Já na ni moc chtěla, ale rodiče mě od studia odradili.
|
|
|
|
stormer |
|
(31.7.2012 13:51:18) "...mám tendenci být svobodná a tím pádem bourám lidem jejich konstrukce" Ananto, já mám taky takové tendence... a teď si představ, že mě moji rodiče svou výchovou v podstatě zazdili do klece konstrukcí, já se je snažila od puberty vehementně bourat a v momentě, kdy se mi zdá, že už jsem konečně venku - uvidím ty mříže jasně vyrýsované kolem sebe... Na jedné straně mám odpor k zapadání do škatulek: tohle-se-dělá-takhle a na druhé straně jsem nenávratně deformovaná Když jsem poznala toho známého budhistu, tak mi v jeden moment hodně pomohl - ukázal mi tu klec, otevřel dveře a vyvedl mě ven. Jenže: když jsem ho poznala blíž, byla jsem značně rozčarovaná. A proto by mě zajímalo, zda jde jen o selhání lidského faktoru, nebo je ta filozofie špatná jako taková. To, jak jsi psala o sklouzávání k egocentrismu v západní kultuře - je hodně zajímavé.
|
Ananta |
|
(31.7.2012 13:53:25) moc zajímavé, vrátim se to pak dočíst, jdu krmit
|
|
Ananta |
|
(31.7.2012 14:17:39) Existují nějaké techniky a dělá se to i v budhismu na vyšších úrovních, že to všechno tzv. dekonstruuješ, ale je to složitější cesta a pro hodně málo lidí. Protože když většině lidí vezmeš ten konstrukt (výchovu, sociální prostředí, náboženství které do nich někdo hustil od dětství...) tak co ti zbyde? A tady může být kámen úrazu, jak dál, z toho se klidně může ten člověk zbláznit, takže podle mě je asi lepší to rozkrývat nějak opatrněji.
|
stormer |
|
(31.7.2012 14:23:11) Ananto, jsem v šoku - to co popisuješ, se mi i děje. Vždy když se mi podaří na nějakou dobu odstranit ty bariéry kolem,o kterých vím že jsou špatné ( a proto to dělám) ocitnu se vlastně tak nějak děsivě ve vzduchoprázdnu - to bude i ten důvod, proč se mi to nedaří dokončit.
|
Ananta |
|
(31.7.2012 14:28:15) Protože to je hodně vysoká duchovní rovina. Ne "Ja jsem" ale jen "JSEM" a na to je asi potřeba být už hodně vyspělá bytost.
|
stormer |
|
(31.7.2012 14:42:39) A v tom případě je to trochu začarovaný kruh. Nemohu se stát bytostí na vysokém duchovním levelu s tou "ohrádkou" kolem sebe a zároveň se jí nedokážu zbavit, protože nejsem na vysoké duchovní úrovni.... Ale asi se pletu, protože podle mystických zásad ta ohrádka spadne sama, jakmile dojdu tam, kam je potřeba. Ale to je jen teorie, na realizaci patrně nemám.
|
Ananta |
|
(31.7.2012 14:50:33) "...protože podle mystických zásad ta ohrádka spadne sama, jakmile dojdu tam, kam je potřeba"
jo, tak by to mělo být, ale dá se to cvičit v meditaci, nemyšlení
v křestanské mystice se to zase rozpouští v lásce (Kristu), to jsou dvě různé cesty se stejným cílem
|
|
|
|
|
Ananta |
|
(31.7.2012 14:26:27) A taky... princip, který si ted dost oživuju je, že můžu násilnit dobrovolně sama sebe, ale jakmile se někdo snaží násilnit mě, je to špatně.
|
|
|
|
|
Žžena |
|
(31.7.2012 13:42:16) Jak psala susu, každý člověk si to náboženství deformuje podle sebe. V tomto si vůbec nedělám iluze a vím, že i u nás jsou křesťané, kteří křesťanství nepochopili Jinak z hlediska teorie záleží na pohledu, ale nám třeba na FF UK na přednáškách z filozofie a religionistiky bylo řečeno, že v globálním systému náboženství jsou si obecnými znaky velmi blízké křesťanství, judaismus, islám, ateismus a buddhismus. Něco na tom je, když vezmeš v úvahu, že existují (či v historii existovaly) jiné víry, které jsou od těchto našich známých principielně diametrálně odlišné.
|
|
Tante Ema |
|
(31.7.2012 16:19:18) Já bych k tomu dodala směrem ke stormer, že svoboda a sebevědomí nejsou synonyma, fakt ani zdaleka ne.
|
Effelein |
|
(31.7.2012 16:23:38) sebevědomí ještě neznamená "mít se rád". znám jednu stárnoucí ženu, která by bez nalakovaných nehtů, naušnic a outfitů byla "ničím". právě těma tretkama se sama dostává do nesvobody. Svoboda rozhodnout se pro pravdu a dobro nese "mít se rád" a hlavně milovat ostatní. Tady není o sebevědomí vůbec nutné polemizovat. člověk má radost i když má povislá nadra, psí uši,nebo co já vím...všechny blbiny. hlavně se ale zbaví toho "jájínkování". To člověka totiž fakt nedovede ke spáse-tedy k čistotě. Kdyby takový člověk v nebi viděl červený chodník a jájínkoval, že chce zelený a basta...? no, prostě je potřeba se otevřít a dospět k pravdě.
|
Effelein |
|
(31.7.2012 16:30:46) může být člověk "sebevědomý", když vynalezne lék, který pomůže mnoha lidem, pomůže žebrákovi, porodí dítě, vychová jej bez nenávisti,..to je sebevědomý - bohatý - člověk. pozná se na první pohled. jde mu to z očí. a pak je tu ten zbytek, který nic nepochopil a pořád ZAKLÁDA své sebevědomí na bezvýznamných,nejlépe materialistických věcech typu: podívejte, já jsem fakt dobráááá.Přijela jsem z dovolené na Mauriciu, jsem senátorka s dlouhými vlasy a všichni muži mi padají k zemi, když zakroutím zadkem, všichni mě milují....no a má na to max 60 let a pak sama sebe uvidí v zrcadle a možná se z toho svého sebevědomí poblije. Maminka se s ní málo tulila.
|
Tante Ema |
|
(31.7.2012 17:14:57) Myslím, že bylo a je dost lidí, kteří udělali nemálo pro lidstvo a sebevědomí nebyli/nejsou. Naopak mě napadají třeba přirozeně sebevědomí Afričané, kteří netrpí mindráky, ačkoliv jsou objektivně vzato bez zásluh. To je právě ono, že takhle jednoduché to není.
|
Effelein |
|
(18.8.2012 7:54:16) Tante Ema, ale lásku si nemusíš "zasloužit". V tom je ten vtip. A prosvítá právě z křesťanské nauky. Já jsem si obecně vzato nezasloužila v opačném slova smyslu nenávist,ale stejně mě sousedka dost dlouho nenáviděla jen proto, že žárlila na mou mladost. Čím jsem se provinila? A to jsem nikoho nesváděla. Měla bych mít menší sebevědomí? :) Vědomí sama sebe bylo čisté, čímž to nemusím dál řešit. Právě v jednoduchosti je krása
|
|
|
|
|
|
|