| Emzák | 
 |
(16.8.2012 7:03:09)
Dceři teď bylo sedm.Nikdy si nehrála s panenkami, ne že by si jen nehrála, ale má k nim odjakživa přímo odpor-asi od třech let, když jí dal někdo do ruky panenku , tak ji štítivě odložila, jako by to byla zdechlá krysa. Když ji chce někdo navléct do sukýnky nebo šatů, nebo nedejbože něčeho růžového , tak se skoro rozpláče.Z takových těch růžových roztomilých věciček , kterými se holčičky nadšeně obklopují, je jí evidentně na blití, preferuje černou barvu. Hraje si nejradši s kluky, ve škole řeší s partou kamarádů, transformery a podobně, je jako jedna z nich.Připadá mi, že kdybych jí ostříhala její dlouhé vlasy do pasu, tak mám doma roztomilého klučinu, včetně chování, vyjadřování.Kupodivu na těch vlasech si zakládá, snese různé účesy, sponky, ozdoby. Formálně se pokládá za holku, ale cítím, že ji to táhne spíš do klukovského světa.
|
| zerat | 
|
(16.8.2012 7:13:47)
Dej jí ještě tak rok, dva a třeba se pak nebudeš stíhat divit   Mám doma taky dcerku, která bývala nejšťastnější mezi kluky; nepreferovala holčičí hračky ani barvy, taky měla ráda černou a nebo modrou barvu. Ve škole o přestávkách vyhledávala převážně kluky... Od začátku 2. třídy se to začínalo postupně měnit a dnes už si hraje jak s holkama, tak s klukama a co víc, druhou třídu končila a hrála si už v 90% hlavně s holčičkama a má v jejich řadách víc jak 2 dobré kamarádky  ale je pravda, že o přestávkách a v družině si ráda zahraje i dnes fotbal a celé léto teď tráví prázdniny se 3 bratránky na Moravě a je ve svém živlu. Osobně mi přijde, že je v tomhle po mně - zkrátka kluci jsou jí bližší v akčnosti ale holčičí svět jí taky není úplně cizí
Ne každá holčička musí mít ráda růžovou - to fakt nemusí, taky ji úplně nezbožňuju a taky jsem si jako dítě hrála převážně s kluky, u přednosťnovala jsem auta, vláčky... s panenkama jsem si hrála kvůli ségře a kvůli kamarádkám. Od určitého věku si totiž kluci s holkama hrát nechtějí 
|
| zerat |
|
(16.8.2012 7:19:13)
Nehledě na to, že moje dcerka třeba zdá se pochopila, že se bude muset holčičkám více přiblížit i kvůli ostatním holkám v oddíle, ve třídě v ZŠ, protože když k nám přišla její kamarádka, tak si defakto neměly spolu s čím hrát, protože to byla taková ta echt holčička, co si chtěla hrát na módní přehlídky, princezny... naše holka zírala a nemohla uvěřit, že se dá i takhle si hrát  Najednou začala chtít sbírat pet shopy, transformer, kterého si přála na Vánoce skončil někde pod postelí; začala si přát malovátka, laky na nehty a nalepit srdíčka, teď si přeje zlaté nebo stříbrně baleríny a slečnovskou kabelku... a my zírali na tu proměnu
|
| zerat |
|
(16.8.2012 7:29:32)
Jo a ta naše navíc chtěla chodit roky ostříhaná na kluka Kompromis byl ostříhat ji na "boba" - vystříhané mikádo, aby byla aspoň trošku holka. Teď? Konečně jí k něčemu budou krásně husté, pevné vlasy - přeje si od června mít vlasy až do pasu a nosit sponky... prostě s věkem se mění na holčičku, ale ano, vyšlo to trošililinku i z naší iniciativy - víc jsme ji začali orientovat na holčičí věci - nenásilně...
|
|
|
|
| Žžena |
|
(16.8.2012 7:23:04)
Pokud se cítí být holkou, tak je to holka. Akorát se Ty musíš oprostit od toho, že nesplňuje Tvoje představy o tom, co má holčička mít ráda a jak se má chovat.
U transsexuála vůbec nejde o to, jestli chce nosit růžovou nebo si hrát s bambitkou. Jde o to, že se cítí špatně, nepatřičně ve svém těle. Že cítí, že jeho mysl je opačného pohlaví, než jeho tělo.
|
| Emzák |
|
(16.8.2012 7:24:36)
jde o to , jestli se nepovažuje za holku, protože to všichni říkají a má holčičí jméno.
|
| Žžena |
|
(16.8.2012 7:36:21)
Ursi,
ono to v reálu nechodí jako s Járou Cimrmanem.
Transsexuál se nepozná podle toho, že si rád hraje s opačným pohlavím (to ostatně já taky a jsem žena), nebo že se rád obleká jako opačné pohlaví (taky nosím tmavý kalhoty a nikdy sukně) nebo že preferuje hračky opačného pohlaví (mám v ruce častěji vrtačku, než rtěnku).
Transsexuál kontinuálně zažívá velký stres z toho, že žije v těle, které "k němu nepatří".
|
|
|
|
| HelenaPa | 
|
(16.8.2012 7:25:05)
Taky jsem si nehrála s panenkama, neměla jsem ráda šatičky a moje oblíbená barva byla a je modrá. A jsem ženská se vším všudy. Zbytečně si děláš starosti.
Navíc - kdyby čistě náhodou dcera transsexuál byla, tak co? Vydědíš ji?
|
| a je to? |
|
(16.8.2012 7:53:08)
To by mě taky zajímalo...co by se stalo, kdyby se po letech ukázalo, že je?
Nedávno jsem totiž slyšela zajímavý názor o tom, že to, jaké budou časem naše děti (sexuální orientace, transsexuaita apod.) může výchova rodičů. Známý je prostě přesvědčený o tom, že jeho syn nemůže být gay, když k tomu není vychováván...
Nevím proč, ale pořád mi to leží v hlavě...
|
| Žžena |
|
(16.8.2012 7:55:28)
Ne, za to výchova fakt nemůže. To jsou jenom řeči homofobů, co si myslí, že jim se homosexuální dítě nemůže přihodit a že to, že jejich dítě homosexuální není, je jejich výchovnou zásluhou. Pak bývá teda někdy velké divení.
|
| Žžena |
|
(16.8.2012 7:58:54)
Jinak věci typu "známý je o něčem přesvědčený" mne už nechávají naprosto chladnou. Taky mám třeba známýho (VŠ), co je přesvědčený o sionistickém spiknutí a o tom, že Židé neprahnou po ničem jiném, než po vládě nad světem. Moje babička věří, že ženy-dvojčata nemohou být současně těhotné, že jedna z nich odsává životní sílu té druhé, tj. jedno z dvojčat musí potratit. Lidi věří mnoha věcem...
|
| veverkaa | •
|
(16.8.2012 9:17:58)
ježíš. ale je fakt, že to s těmi židy jsem slyšela už z vícero zdrojů. mmch já podobným blbinám nevěřím.
|
|
|
| a je to? |
|
(16.8.2012 7:59:36)
Vím, že za to výchova nemůže...ale ten pocit, že je o tom někdo tak skálopevně přesvědčený. To je pro mne docela síla...
|
| Žžena |
|
(16.8.2012 8:00:52)
a je to,
z pohledu nezaujaté osoby je to celkem sranda. Průser to je, když se podobnýmu exotovi "přihodí" homosexuální dítě a musí roky žít s těmi kecy, po coming-outu musí snášet zavržení, nadávky atd.
|
| a je to? |
|
(16.8.2012 8:07:12)
Žženo, pravda, když jsem to slyšela poprvé, tak jsem se taky pobavila. Řekla jsem si, že to snad ani není možný, aby někdo vypustil z pusy takovou ptákovinu.
Můj muž se ho pak ptal, jak to tenkrát myslel, s tou výchovou, jak chce ovlivnit něco, co ovlivnit nejde. Nakonec už je to mezi nimi uzavřené téma, známého to dost rozčiluje. Absolutně si tu myšlenku nepřipouští. Prostě neeexistuje a hotovo.
|
| Žžena |
|
(16.8.2012 8:10:48)
a je to,
je to smutný a nemůžeš dělat nic jinýho, než dotyčnému "přát", aby jej homosexuální potomek opravdu nepotkal (což ale potvrdí jeho teorii, že ON buznu nevychoval, že...). Kvůli tomu dítěti.
Máme kamaráda homosexuála, kterýho podobný "přesvědčený" tatíček dohnal v šestnácti ke skoku z pátýho patra. Časem se hrany obrousily, no bohužel zdravotní následky si kluk nese a ponese už do smrti.
|
| a je to? |
|
(16.8.2012 8:16:36)
Máme kamaráda homosexuála, kterýho podobný "přesvědčený" tatíček dohnal v šestnácti ke skoku z pátýho patra. Časem se hrany obrousily, no bohužel zdravotní následky si kluk nese a ponese už do smrti.
Já se právě bojím něčeho podobného. Kamarádka se z toho teda vylízala (pokus o sebevraždu), ale s rodinou se nestýká...proto mi to v té hlavě pořád leží. Ikdyž to nezměním...je to smutný.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Etraska | •
|
(16.8.2012 11:46:17)
Já jsem si s panenkama a podobnýma věcma taky nehrála a ani dnes nejsem ráda, že jsem se musela narodit jako žena. Vidím to jako nespravedlnost, ale co se dá dělat? Ovšem přání být druhým pohlavím se fakt nedá považovat za transsexualitu. Transsexualita znamená, že se narodíte např. jako muž a to se vším všudy, ale v ženském těle (což je u mě spíš tak 50/50, ale určitě ne 100%) Kdyby šlo jenom o přání být opačným pohlavím, tak by muselo být transsexuální aspoň 90% žen a asi tak 5% mužů tipuju. Kdo by nechtěl být radši muž žejo?
|
| Líza | 
|
(16.8.2012 11:47:30)
Kdo by nechtěl být radši muž? No třeba já. ;)
|
| *Niki* | 
|
(16.8.2012 13:08:54)
nebo já. Naposledy jako dítě, kdy můj bratr přišel z velikonoční mrskačky s plným pytlem čokolád. Pro malou holku velká křivda:) Od doby, kdy vím, že se prodává v obchodě a tudíž si ji můžu koupit, jsem podobný pocit neměla a chlapem být nechtěla, žádnou výhodu nezaregistrovala. Ale být chlap, tak budu zas spokojená jako chlap
Ale mám "ženskou duši" a v ženském těle a světě je mi dobře.
|
|
|
| Šešule | 
|
(21.9.2012 8:28:58)
Tak já se hlásím, že jsem jako ženská spokojená.
Mmch, někde jsem četla, že je víc žen v mužským těle, než naopak
|
|
|
|
| Archciba | 
|
(16.8.2012 7:27:00)
Nemyslím.
Dcerka taky není zrovna ukázková holčička. A já sama růžovou na sebe neobleču (nejradši mám modrou), nemaluju se, nečančám se, sukně nosím posledních 5 let a s panenkami jsem si hrála, ale spíš to byli "amazonky" něž modelky.
A syn se od dcerky nechal oblíknout jako holčička
|
| Emzák |
|
(16.8.2012 7:35:05)
Jo abych nezapoměla, ještě mám staršího syna. ten zase spí nejraději v mé noční košili, včera se namaloval mojí tužkou na oči, dcera zase trávila odpoledne tím, že vylapšovala svůj model papírového letadélka.
Jestli já někde nedělám chybu!!!
Samozřejmě bych ji nevydědila, ale, že by mě to nějak nadchlo, to zase ne.
|
|
|
| adelaide k. | 
|
(16.8.2012 7:55:21)
Takových holek je... V pubertě se pak budeš třeba divit
|
|
| Monty | 
|
(16.8.2012 7:57:56)
Byla jsem dost podobný dítě a transsexuál nejsem.
|
|
| Gora | 
|
(16.8.2012 9:13:16)
Taky jsem neměla ráda panenky, preferovala jsem angličáky, stavebnice a zvířátka, s klukama jsem si nejraději hrála na indiány a když mi mamka nachystala do školy sukni nebo šaty, myslela jsem, že se ostudou propadnu. Ale vždy jsem se cítila jako holka, ačkoli jsem si říkala, že kluci mají všechno lepší.
|
|
| Mamča + 4 ♥ | 
|
(16.8.2012 9:13:57)
Ursi..,
nemám tolika času, jsem v práci, lae dle Tvého popisu není Tvá dcera transsexuál. Vím o otm své, mám dceru, která se necítí ve své kůži a je z ní kluk už několik let. Kde kdo zde tu na Rodině.cz to ví. Už je to pro mě syn, nikoliv dcera.
A nadšení z toho ? Mám asi takové, že když je on spokojený, já taky, chci mít šťastné dítě a pokud on je, jsem taky, mám ho ráda celým svým srdcem, i když je to průserář prvního kalibru. Je to moje dítě, můj syn. A transseyualita se projevuje opravdu jinak.
Hodně štěstí vevašich životech, dcerka je stále dcerkou, jen se necítí v dívčích věcech. O tom to není.
Katka
|
|
| Katze | 
|
(16.8.2012 9:19:25)
V 21. století, kdy je svoboda, aspoň jakž tak, výběru, se opravdu tak moc řeší, že si jeho dítě nehraje s panenkami? Ty stereotypy jsou zakořeněny asi opravdu silně, já sama jsem pro to, aby si i dítě vybralo, co ho láká.
I kdyby byla transexuál, není to tragédie, byť pro ní samotnou to může být, zvlášť v naší stále celkem homofobní společnosti, těžké a rozhodně by potřebovala vaši podporu. Nicméně teď pro ní opravdu ty kalhoty mohou být pohodlnější a panenky v kočáru jsem nerada vozila taky.
|
|
| * Liv | 
|
(16.8.2012 9:28:04)
Ursi,
klid.
Moje dětství probíhalo úplně stejně jako u tvé dcery, podpořené tím, že mám staršího bráchu a 3 bratrance, takže jsem po nich dědila klučičí oblečení, sdílela klučičí hry a zájmy a vůbec. A říkala jsem si (a dodnes si to občas myslím), že to chlapi maj v životě jednodušší, ale nikdy mi nepřišlo na mysl, že nejsem holka/žena. Jsem žena a dnes už se úspěšně zorientuju i v parfumerii a obchodě s bižuterií, ale stejně úspěšně a s klidem projednám zakázku ve stavebninách, autoservisu či železářství. Sukně jsem začala nosit v dospívání jen proto, že mám prý hodně hezké nohy, tak jsem to chtěla využít, nicméně kalhoty jsou prostě kalhoty
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)