| Palac + 1 | 
 |
(30.8.2012 21:53:16)
Vzpomněla jsem si na to při čtení Montina příspěvku o nevhodnosti dětí na hřbitově.
Příští víkend se ve Znojmě koná Barcam a jeden z příspěvků bude věnován právě hřbitovnímu farmaření. Novému trendu v rodinném i komunitním zemědělství.
Hrob jě často jediným pozemkem, který rodina vlastní. A sama vím, kolik lze třeba na balkóně ve 4 květináčích vypěstovat rajčat. Takže idea hřbitovního farmaření není úplně basurdní... a když člověk překoná kulturní bariéru, je i velice ekologická a racionální!
Cituji z oficiálních stránek stránek (o přednášejicím a jeho příspěvku):
Jan Pospíšil
Ač městské dítě, byl Honza vychován na lukách a v lesích Hostětína, což výrazně determinovalo žebříček jeho životních priorit. Nyní žije trvale Brně, avšak na přírodu v žádném případě nezapomíná - pracuje jako programátor plně ctící manifest "ekologického vývoje" (spolupracuje, či spolupracoval například s Ekologickým právním servisem, Hnutím Duha, Nesehnutím, Hostětínskou moštárnou či Nadací partnerství) a ve volných chvílích vyráží do přírody či se věnuje hřibovnímu farmaření na hrobech svých prarodičů. A právě o tomto zajímavém trendu (s počátkem - kde jinde než - v New Yorku) bude mít svoji prezentaci. Honza si připravil zásadní přednášku s názvem Hřbitovní farmářství aneb zasaďte si na dědovi mrkev.
|
| Palac + 1 |
|
(30.8.2012 21:53:23)
http://www.barcampznojmo.cz/
|
|
| Hr.ouda | 
|
(30.8.2012 21:59:35)
a myslím, že naší babičce by to nevadilo - já visím jen jeden problém - aby farmář byl také tím, kdo bude sklízet. Ne každej má hrob tak dobře umístěnej jako naše babička.
Hřbitov jemíst veřejně přístupné a krade se na hrbitovech všechno, věnce, květináče, lucerničky, všechno. Proč by měla vydržet mrkev nebo rajčata?
|
| Palac + 1 |
|
(30.8.2012 22:01:04)
to je zajímavý podnět pro Honzu Pospíšila
|
|
|
| Girili | 
|
(30.8.2012 22:15:43)
Take si myslim, ze by to narazelo za a) u mestskych hrbitovu a rekneme novym trendum otevrenensim mestskych obyvatel na problemy s kradezi
b) u malych venkovskych hrbituvku, kde se nepotykaji tolik s kradezemi by to narazilo na konzervativismus obyvatel.
|
| Palac + 1 |
|
(30.8.2012 22:17:49)
ja si naopak myslim, ze venkovani by tomu mohli byt otevrenejsi. ale tam to zas neni tak moc potreba, protoze kazdy ma minimalne svou zahradku...
|
| kik | •
|
(30.8.2012 22:45:16)
... a já si myslím, že je to hoax.
|
| Palac + 1 |
|
(30.8.2012 22:47:56)
neni. zajed si do znojma pristi vikend. tathle prednaska ta bude.
|
|
|
|
| Monty | 
|
(30.8.2012 22:19:46)
Já si spíš myslím, že by to naráželo na desku hrobu.
|
| Palac + 1 |
|
(30.8.2012 22:21:12)
to je nejmensi problem, ta se da prodat, misto ni se naveze zemina.
|
| Monty |
|
(30.8.2012 22:23:33)
To je dost velký problém, protože se v téhle zemi už dost dlouho spaluje a většina městských hrobů má jen malou destičku, pod kterou je místo na max. 4 urny. Velké hroby pro 4 rakve zase obsahují ty rakve a ne všechny budou už zetlelé.
|
| Palac + 1 |
|
(30.8.2012 22:24:51)
my mame na chalupe hrob o klasice velikosti. zpulky je deska, zpulky hlina. a ze jsou tam urny, prece nevadi.
|
| Monty |
|
(30.8.2012 22:25:29)
Palac,
no nevadí, ale moc místa na zeminu tam nebude, když je tam necháš.
|
| Palac + 1 |
|
(30.8.2012 22:26:44)
kdybys videla, kolik ted mame rajcat ze 4 kvetinacu na balkone - plocha hrobu je minimalne 3x vetsi!
|
| wer | •
|
(31.8.2012 15:02:57)
jenže na chalupě zas máš určitě nějakou jinou plochu zeleně vhodnou k pěstování mrkve, o velikosti minimálně toho hrobu 
na venkově to postě nepotřebuješ, na hrob můžeš trasdičně sázet kytičky
jinak poti šnytlíku na hrobu nejsem, nakonec když vykvete vypadá i hezky, mkev by se myslím nevyplatila, na rajčata bych já osobně neměla od vahu,moc to trčí, ale takové cuketky, mňam , ty by kaky i hezky vypadaly......
fakt vtipné téma
|
| Jachtarka | 
|
(1.9.2012 10:03:00)
Dýně hokaido.
Co si pamatuji z mládí, co umřel první děda, na hrobě se kytkovalo, tak třikrát za rok se přesazovaly jarně letní kytky, podzimní a zimní varianta. Spousta práce. Teď už mají stálezelenou variantu, ale s tím hokaidem - to je hezké pořád, když je malé, když kvete, na podzim krásně barevné, vydrží dlouho a na zimu se vytáhne jedna rostlina, hodí do kontejneru a hrob je uklizený
A plít se pod tím moc nemusí, protože pod listama je stín a neroste moc plevel.
|
|
|
|
|
|
| Limai | 
|
(31.8.2012 9:52:06)
Monty,to je jedno jestli jsou zetlelé nebo nejsou,tak hluboko jako jsou rakve se nesází .
|
|
|
|
|
|
| angrešt |
|
(30.8.2012 22:23:24)
Zasaďte si na dědovi mrkev, posléze snězte dědu přeměněného na mrkev a doufejte, že nezemřel na infekční chorobu, jejíž zárodky přežívají v půdě delší dobu. Ne, že by takových bylo mnoho, ale kdoví, co mohl děda kde lapit.
Jaksi bych neměla chuť. Možná květy do vázy.
|
| Palac + 1 |
|
(30.8.2012 22:26:12)
v detstvi jsme si nejvice pochutnavaly na tresnich ze strmu, ktery byl nalepeny tesne na hrbitovni zdi. koreny 100% byly na hrbitove. hrozba infekcnosti je plana, pokud by se dala nejaka "tleci lhuta". a navic - hodne lidi dnes spaluje...
|
| angrešt |
|
(30.8.2012 22:29:51)
Kořeny jste nejedly - řeč byla o mrkvi. Třeba takové bakterie antraxu přežívají v půdě velmi dlouho a na antrax se tu umíralo ještě před cca padesáti lety.
|
| angrešt |
|
(30.8.2012 22:41:21)
V dnešní době tedy v případech těžce infekčních chorob obvykle hygienik vydává příkaz ke zpopelnění. Ale když je řeč o dědech, je pravděpodobné, že tomu tak tehdy ještě nebylo. Další kapitolou jsou četná úmrtí na nádorová onemodcnění a jejich léčba radionuklidy. V těchto případech se někdy jen tak pohřbívat pravda nemůže, ale pokud je koncentrace nižší, tak se pohřbívá normálně. Ale řada rostlin právě takové látky akumuluje. u afrikánů na parádu je to fuk.
Podle mě celkově pěkná pitomost.
|
| Elíláma | 
|
(31.8.2012 9:42:59)
angrešte: to ozáření lidé musí být po zpopelnění nějak zabetonováni? To je zajímavé, nikdy mne nenapadlo o tom přemýšlet...
Jinak já bych neměla na zeleninu z hrobů chuť... kdyby na zahrabaném popelu vyrůstal strom s ovocem, tak jo, ale jinak ne...
|
| angrešt |
|
(31.8.2012 11:02:55)
Léčení ozářením ne, ale léčení podáním radionuklidů posléze mají všeliká omezení - zaživa třeba nesmějí močit do veřejné kanalizace po dobu léčby apod., pokud jde o děti, tak se nesmějí vyhazovat jednorázové plínky... a pokud tito lidé behěm léčby či krátce po ní zemřou, tak to posuzuje tuším SÚRO, to už přesně nevím, ale rozhodně omezení ohledně pohřbívání tam je, posuzuje se individuálně podle toho, kolik času uběhlo od léčby a jeslti už ty radionuklidy jsou spíš vyloučené atd.
|
|
|
| Denyna | 
|
(31.8.2012 10:03:35)
Souhlasím s tebou, taky bych se bála to jíst.
V první chvíli jsem přemýšlela nad narušením piety. A v souvislosti s tím mě napadlo, kolik lidí zdobí ty křížky u silnice výstavněji než hroby a chodí místo na hřbitov tam. Zvláštní, jetocelý nějak naruby.
|
| Grainne | 
|
(31.8.2012 10:05:41)
http://www.lidovky.cz/cesky-film-o-bezdomovcich-na-hrbitove-uspel-v-rime-fsd-/ln_kultura.asp?c=A120423_130346_ln_kultura_btt
Dokonce slávu tím lze získat - já jen, že si opravdu nevymýšlím.
|
|
|
|
|
|
|
| kosatka2 | 
|
(30.8.2012 22:35:50)
hm, proč ne. náš hrob je ale plochou úplně mrňavý a hodinu cesty od domova, navíc balkon máme velký dost.
Chci udělat opak: až budeme mít jednou velkou zahradu, přenést příbuzné do té zahrady, aby byli blízko.
|
|
| angrešt |
|
(30.8.2012 23:16:11)
Valkýro, to je taky dobrý postřeh.
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)