| zerat | 
 |
(2.8.2012 20:15:19)
Jednou jedinkrát nechal dětem ujet autobus MHD a musely rychlochůzí skoro během kvačit do školy/školky a dalších x měsíců už šlapaly jako hodinky obě a hlídaly si, kde je velká ručička na hodinách  
|
| zerat |
|
(2.8.2012 20:17:06)
Ovšem nevím, jestli je to v souladu s nějakým RaR a BabR apod. 
|
| Mirek_ | 
|
(2.8.2012 20:35:28)
No, trochu to zavání přirozeným důsledkem. Pokud teda nastavíte, že ve škole je třeba být včas za každou cenu, a pospíchat pěšky je rychlejší než jet dalším spojem. Ale je tam to "musely".
Mně by se asi zamlouvalo víc, kdyby děti chtěly být ve škole včas proto, že tak
a/ nezmeškají něco příjemného nebo
b/ pokud přijdou pozdě a třeba nezachytí začátek úkolu/hodiny, budou si jej/ji muset nahradit jindy, což bude méně výhodné apříjemné než to zvládnout ve škole v první hodině.
|
| Žžena |
|
(2.8.2012 20:40:38)
Mirku,
ty dva důvody, proč by Tvoje děti měly chtít být ve škole včas, se týkají jen komfortu Tvých dětí... což je dost málo Podstatné ovšem je, že Tvoje děti nejsou jediní lidé ve své škole/třídě. A podstatné, ba klíčové by pro ně mělo být i to, aby jejich příchod proběhl tak, aby nekomplikovaly práci/studium těm ostatním. Tj. nevyrušovaly ostatní děti tím, že naruší běh hodiny pozdním příchodem, aby kvůli nim nemusel nikdo odemykat již zavřené dveře, aby učitelka nemusela přepisovat třídnici, přerušovat načatou myšlenku když ostatním dětem něco vykládá. Toto jsou ale věci, o kterých bych děti nepřesvědčovala nijak dlouho. Chování vstřícné k ostatním (pokud v daném kolektivu musím být, což školní dítě musí) a běžnou lidskou slušnost prostě očekávám, o tom se nediskutuje.
|
| Žžena |
|
(2.8.2012 20:43:00)
Jo a pokud máš s dětmi pořešené prosociální chování už v jakékoli jiné situaci, můžeš se v tomto na ni prostě odkázat. Není nutné dumat nad každým jednotlivým případem, když všechny spadají pod kolonku "slušnost a ohleduplnost".
|
|
| Mirek_ |
|
(2.8.2012 21:14:41)
Jo, to je dobrá poznámka. Zmínit i zájmy a potřeby druhých lidí při vysvětlování "proč je třeba přijít včas".
|
|
|
| zerat |
|
(2.8.2012 20:43:29)
S tím nesouhlasím. Kdo by tam s tím dítkem jako byl o to dýl? Učitelka by si nesla přirozené následky za to, že jí jedno dítě přišlo o 5 minut později a druhé o hodinu později apod.?  Dochvilnost je výsadou králů, říkávalo se za mého dětství a našim dětem zkrátka říkáme, že čeká-li na ně někdo, pak je důležité snažit se přijít včas, protože to něco říká o tom, jak si toho, kdo na ně čeká váží a naučit děti úctě je důležité. Sama nemám nedochvilnost ráda
U nás ve škole trvají na včasných příchodech do vyučování a považuju to za správné.
Ad ujel autobus, musely jít pěšky - tzn. že další spoj už by je přivezl pozdě, tudíž se muselo hezky svižnou chůzí pěšky - přirozený důsledek
|
|
| Mirek_ |
|
(2.8.2012 21:28:07)
Dítka nebo si můžou nestihnutý úkol vypracovat doma nebo v družině.
Lze zamknout školu a opozdilce vpustit naráz třeba po x minutách.
Já samozřejmě chápu, že lze děti donutit být ve škole včas a běžně to zvládáme. Ale je to s tlakem, čili spíš podle modelu "přinutím tě dělat, co je správné", což není model v souladu s RaBR.
|
| Žžena |
|
(2.8.2012 21:37:18)
Mirku,
to jsi ale asi metodu nepochopil. RaR není nekonečné hnípání v otázce, jestli něco typu chození včas nebo slušné chování je nebo není správné za účelem vyhodnocení, jestli mi to vůbec stojí za provozování.
Ty máš dětem s respektem k jejich potřebám pomoci dosáhnout určitého cíle (vystudovat, začlenit se do společnosti atd), nikoli používat tuto metodu k zpochybňování všech společenských pravidel a jejich znovunastolování po poradě s dětmi.
|
| Mirek_ |
|
(2.8.2012 22:04:01)
Já jsem ji pochopil, ale možná jinak než ty.
Asi se lišíme v bodech
a/ zda a do jaké míry vysvětlovat smysl toho co od dětí očekáváme
b/ jak moc tlačit a nebo čekat na dopadnutí přirozených nebo logických důsledků
Mimochodem - mám pocit , že začínáš "tlačit" na mě, tj. reaguješ lehce agresivně (nepochopil, hnípání, apod...)
Nicméně tvoje odpovědi jsou inspirující, nutí přemýšlet, takže jsem rád, že reaguješ.
|
| Žžena |
|
(2.8.2012 22:37:34)
Mirku,
nemám v zásadě nic proti vysvětlování, ale ve formě, v jaké to pojímáš Ty, mi to už přijde jako zbytnělé a kontraproduktivní a že kladeš větší důraz na to vysvětlení a menší na tu pomoc s realizací.
Ta realizace je v tomto klíčová. Protože to vysvětlení není samospásné. Lidi nefungujou na jednoduché "aha, už vím proč to mám dělat, tak to rád a ochotně udělám", jsou mraky takových, kterým prostý důvod neposkytuje dostatečnou motivaci. To jen pro případ, že by u Tvých dětí vysvětlení nezabralo
S přirozenými důsledky je to tak, že jsou situace, kdy ten přirozený důsledek dopadá víc na okolí, než na hříšníka samotného. V případě toho pozního příchodu to tak aspoň je. Školník se musí hnát ke dveřím, spolužáky to vyruší, učitelku to vyruší. Důsledek typu "nebudeš vědět, o čem se před tvým příchodem povídalo" není na prvním stupni ZŠ tak markantní, protože tam ta škola ještě funguje jak telenovela: i když vynecháš nějakej ten díl, pořád seš v obraze. Dohnat na prvním stupni kus hodiny není věc, kterou by človíček výrazně pocítil, a která by měla přesvědčovatcí sílu.
Když to shrnu: já jsem praktický člověk - přemýšlím proč, ale to proč za mne tu věc pak neudělá. Realizovat danou věc je většinou mnohem těžší, než vymyslet, proč to mám dělat. Proto se zaměřuju na tu praktickou stránku věci.
|
| Mirek_ |
|
(2.8.2012 22:56:33)
Jojo, otázka sebekázně a jak sebe a děti naučít být disciplinovaný je moc zajímavá.
Tu vytáhnu zas někdy příště.
Přirozené a logické důsledky holt musí škola a rodiče nějak nastavit. Když bude škola zamčená a pro opozdilce přijde volným krokem po 20 minutách školník a opozdilci budou chodit do třídy najednou, nemyslím že by zas tak moc rušili.
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) | 
|
(2.8.2012 22:59:40)
Mirku, to je ale dost různý. My jsme např. malotřídka, žádnýho školníka nemáme a otevírání musí řešit úča, která odbíhá z hodiny...
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(2.8.2012 23:01:44)
Navíc si nedokážu představit, jak se dítě, který do projektový výuky dorazí o dvacet minut pozdě, samovolně zapojí. Nejedem v žádnym předmětu podle pracovních sešitů, navíc ve třídě jsou děti od první do pátý třídy - každej dělá něco jinýho...
|
|
|
| Mirek_ |
|
(2.8.2012 23:32:33)
Ano, překonávání nechuti taky učím děti i sebe.
|
|
|
|
|
|
|
| zerat |
|
(2.8.2012 21:39:44)
Jak Tě tak čtu, tak by mě fakt zajímalo, jak by v Tvém podání škola vypadala  a kdo by tam pracoval 
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(2.8.2012 22:53:32)
Zerat, mám podezření, že já 
U nás denně tak tři děti dorazí pozdě, pak neví, která bije a já jim musim znova vysvětlovat co a jak, aby se mohly začlenit. Kdybych jim řekla, že jim žádnej čas speciálně pro ně věnovat nebudu, tak se budou nudit a budou dělat blbiny, navíc to jsou děti, který dováží rodiče autem a dost možná včasnej příchod ani nemůžou ovlivnit (se mnou ze školy na oběd včas odchází, takže schopny včasných odchodů jsou, jen s rodiči to nefunguje). A do rodičů to můžu valit furt dokola - oni tam pak nejsou a nevidí, co to způsobuje... Dost možná si z respektování taky berou jen to "být respektován" a "respektovat" už neslyší 
|
|
|
|
|
| Žžena |
|
(2.8.2012 20:48:33)
Jinak RaR můžeš dosyta využít v nácviku ranních rutin. Můžeš děti zapojit do jejich tvorby a vylaďování, tam je prostoru dost. Klíčem ale je, naučit je jak chodit do školy včas, nikoli s nimi filozofovat, proč a jestli vůbec chodit do školy včas.
|
| Mirek_ |
|
(2.8.2012 21:33:13)
Vidíš, a já si myslím, že "filozofovat, proč a jestli vůbec chodit do školy včas" je krok jedna a krok dva je vymýšlení těch rutin.
Přijde mi, že obecně lidi málo filosofují, proč něco dělají a jestli to vůbec dělat.
|
| Eržika. | 
|
(2.8.2012 21:36:33)
Mirku, já s dětmi filozofuji docela často.
A je i pro mě práce opustit mé zažité modely a situace, když zjistím, že řešení mých dětí ničemu nevadí, akorát je to jinak než obvykle.
|
|
| Žžena |
|
(2.8.2012 21:39:38)
Mirku,
pokud ses úspěšně profilozofoval k odpovědi na otázku "jestli mají děti vůbec chodit do školy", což asi ano, a to k odpovědi kladné, vzhledem k tomu, že tu odchody do školy řešíš, tak na otázce jestli do té školy chodit včas už toho zas tolik k vymejšlení není, ne?
|
| Mirek_ |
|
(2.8.2012 22:08:58)
Já neřeším "jestli do té školy chodit včas", ale
a/ Jak motivujete děti, aby se ráno vypravily včas do školy?
b/ Jaký postup dle RaBR v takové situaci zafungoval u vás, nebo jaký postup podle RaBR navrhujete.
|
|
|
| simiki+koťátko 03/07 | 
|
(2.8.2012 21:54:33)
Mirku, nevím nic o rar a brar a jakékoliv rrrrrrar ale kdybych po ránu filozofovala, zda jít do práce nebo ne... to si představuješ, že děti ráno s jucháním vyskočí a půjdou s radostným úsměvem do školy? prostě povinnosti jsou povinnosti, kdybych rozumovala, jestli mám být v práci, nebo si odskočit na pracák, tak nevím povinnost je prostě povinnost
|
| Mirek_ |
|
(2.8.2012 22:19:01)
Nevíš, ale zapojuješ se v diskusi o této metodě...
Filosofovat je třeba předem, v klidu.
Někdy nemůžou dospat, jak se těší (divadlo, soutěže, výlet...), a pak není problém.
Kdybys rozumovala... asi máš důvod nerozumovat a rozhodla ses nerozumovat. A já se v úvodním příspěvku ptám, jak děti zamotivovat podle RaBR (čili jinak než mocensky, silou) aby se včas vypravily do školy. Ty bys možná řekla "musíš" a šmytec.
|
|
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(2.8.2012 22:47:03)
Mirku, ale to filosofování proč má smysl dvakrát, maximálně třikrát. Pak už děti ví proč a jen zkouší hranice. Už od Tebe ve skutečnosti nečekají, že jim dáš nějaký lepší důvody, ale že jim svym chováním potvrdíš, žes to myslel vážně a že na tom trváš.
|
| Žžena |
|
(2.8.2012 22:52:14)
Ano, Jena to vystihla. To je podstata toho, o čem píšu, Jena to řekla líp.
|
|
| Mirek_ |
|
(2.8.2012 23:03:39)
Ale já o tom nemusím počtvrté filosofovat. Prostě jen zopakuju, že než vytáhneme další hračku uklidíme tu první, aby se dalo po podlaze chodit a hračka se neztratila apod. Říct důvod proč něco chci mi přijde právě respektující, lepší než příkaz.
|
| Mirek_ |
|
(2.8.2012 23:14:15)
Víceméně jo. Jasně, někdy řeknou, že potřebují ke hře těch věcí víc, což respektuju.
Vyhazování neuklizených hraček mi nepřijde respektující ani k dětem, ani k přírodě.
|
| Žžena |
|
(2.8.2012 23:17:24)
Já si hlavně nemyslím, že vyhazování hraček je jedinou alternativou k opakovanému vysvětlování, proč hračky uklízíme. A že opakované vysvětlování je jediná respektující metoda. Používám metody různé, vysvětlování neopakuju, ale přesto respektuju.
|
| Žžena |
|
(2.8.2012 23:57:43)
Taky záleží na temperamentu. Já jsem v úklidu dost laxní flegmatik, hrozby nepoužívám z toho důvodu, že ani na mne samotnou nefungujou. Syn je podobnej. Hrozby ho nevzrušujou. Používám spíš přístupy, které laxňáka jako já vtáhnou do procesu úklidu.
|
|
|
|
|
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(2.8.2012 23:11:10)
A máš pocit, že když jim to říkáš po desátý, tak je to pro ně nová, přínosná informace, která pomůže tomu, aby si věci uklidili?
A že jediná jiná možnost, jak situaci řešit jinak, než neustálým zdůvodňováním, je příkaz?
Já když řeknu svým dětem "Kluci, už by to zas chtělo něco udělat s tim pokojíčkem.", tak to neni příkaz a přesto moc dobře vědí, co a proč. Proboha - věděli to už dávno před tim, než šli do školy - kdybych to okecávala, akorát bych z nich dělala blbce, což by teprve nebylo respektující.
RaR není o nekonečných diskusích. Je o tom, že věc vysvětlim a proberu s dětma, když je nová a aktuální. Pak už jen odkazuju na již probrané. Taky musí mít respekt děti k Tobě a ne jen ty k nim.
|
| Mirek_ |
|
(2.8.2012 23:25:10)
Je to připomenutí důvodu.
Řešení je spousta.
"akorát bych z nich dělala blbce" je tvoje interpretace. Ale chápu, že "mohl bys prosím tě pár věcí uklidit, těžko se mi prochází na balkón" je lepší než "než vytáhneme další hračku uklidíme tu první, aby se dalo po podlaze chodit".
Souhlas. Ideálně se něco dohodne a pak se dohoda dodržuje.
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(3.8.2012 7:18:00)
O plnění jejich povinností (typu odchod do školy nebo úklid pokoje) děti neprosim.
Mě taky nikdo neprosí, abych ráno došla do práce, abych vytřela podlahu apod.
Člověk vědomej si svý odpovědnosti dělá věci proto, že jsou potřeba, ne proto, aby uspokojil někoho, kdo ho o ně prosí.
Poprosim, když od nich chci něco, co není pravidelná povinnost a potřebuju to v podstatě hned (Kluci, mohli byste prosím srovnat boty a zamést chodbu? Já zatim douklidim kuchyň a budem mít všechno hotovo. NEBO Moh by prosím někdo nakrmit slepice? Já nestíhám...) To, že máme slepice, je moje volba. Když jde o morče, který chtěli kluci, tak jen hlásim: Morče nemá nic k jídlu. (Nebo taky jen: Morče...)
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(3.8.2012 7:21:46)
To s tim morčetem teda hlásim, jen když si jednou za čas všimnu, že má něčeho málo, jinak si to hlídaj sami.
|
|
| Mirek_ |
|
(3.8.2012 13:02:02)
Povinnosti, odpovědnost, uvědomnění si , poprošení
Tohle si promyslím a po víkendu snad zareaguju.
|
|
|
|
|
| Žžena |
|
(2.8.2012 23:12:16)
To o zopakování důvodu, proč uklidím hračku než vytáhnu další je pěkný. Funguje Ti to na Tvé děti spolehlivě? Mně to nefunguje ani u sebe samé.
|
| Mirek_ |
|
(2.8.2012 23:30:03)
Řekl bych, že to funguje.
Děti vedu k tomu, aby mi taky připomínaly, když zapomenu dodržet nějaké pravidlo.
|
|
|
| Hanka | •
|
(2.8.2012 23:21:47)
Tenhle vysvětlovací způsob kolem uklízení praktikovala babička, u které jsem bývala fakt hodně. Živě si vzpomínám, jak mě to otravovalo. Jako školačka už jsem si ty důvody, proč uklízet, dávno pamatovala, ba jsem je i chápala, jen mě to neskutečně nebavilo. A obvykle mi to hrozně trvalo, poněvadž babička měla značně omezenou následkovou fázi  Ale jinak fakt zlatá babička.
Maminka nevysvětlovala, zavelela. A protože nevelela dvakrát, ale přecházela rovnou k důsledkům (více či méně přirozeným ), zabral úklid podstatně méně času a pak od něj byl klid...
|
|
|
|
|
)
Je to vlastně výhoda, protože je jasný, že když něco neudělá sám od sebe, bude mu to muset někdo říct - tak to radši udělá 
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)