| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Péče o babičku - syn x vnučka

 Celkem 61 názorů.
 Modřinka 


Téma: Péče o babičku - syn x vnučka 

(12.11.2012 20:58:14)
Zajímalo by mě, jak byste se zachovali v níže nastíněné situaci. Vaše milovaná babička je na LDN, léčit ji nelze, zbývají jí odhadem 2 měsíce života a lékaři požádají jejího jediného syn- vašeho otce, aby se rozhodnul, jestli si ji vezme k sobě domů, nebo ji nechá ležet v nemocnici.
Má k tomu všechny potřebné podmínky (zdravotnické vzdělání, prostor, čas, peníze, atd.) stejně tak vy (ale o vás nikdo nemluví, nejste dcera). Jemu se do toho nechce, ale neřekne že ne, jen rozhodnutí neustále odkládá (déle než týden). Vaše vztahy s otcem jsou dlouhodobě velmi křehké až špatné. Jak byste se zachovali? A jak by bylo správné se zachovat?~;)
Odpovědět
 Líza 


Re: Péče o babičku- syn versus vnučka- jak byste se rozhodli? 

(12.11.2012 21:00:14)
O sobě nepíšeš. Kromě toho, že máš znalosti, prostor, čas i peníze, tobě se do toho chce nebo ne?
Odpovědět
 Modřinka 


Re: Péče o babičku- syn versus vnučka- jak byste se rozhodli? 

(12.11.2012 21:03:35)
Ano chce, s vědomím toho, že to třeba taky nemusím zvládnout.
Odpovědět
 Líza 


Re: Péče o babičku- syn versus vnučka- jak byste se rozhodli? 

(12.11.2012 21:05:10)
Pokud se ti do toho chce, tak bych neváhala.
Podmínky máš podle toho, co píšeš, prakticky ideální.
Odpovědět
 Aneka_ 


Re: Péče o babičku- syn versus vnučka- jak byste se rozhodli? 

(12.11.2012 21:05:40)
Tak to udělej. nevím jaké máte vztahy, ale pro mne byly ty poslední měsíce nejintenzivnější a paradoxně velmi hezké. Neumím si představit, že bych nebyla s ní, když odcházela. Nebudeš litovat...
Odpovědět
 Modřinka 


Re: Péče o babičku- syn versus vnučka- jak byste se rozhodli? 

(12.11.2012 21:10:20)
Aneko, ono už je to GAME OVER. Já vám pak klidně písnu, jak to dopadlo, jen to chci nejdřív slyšet od vás.
Odpovědět
 Aneka_ 


Re: Péče o babičku- syn versus vnučka- jak byste se rozhodli? 

(12.11.2012 21:17:05)
Modřinko, udělej to, myslím, že to tatínek ustojí. Třeba bude i rád, třeba váhá, protože si není jistý. Vzala bych si ji.
Odpovědět
 ...j.a.s... 


Re: Péče o babičku- syn versus vnučka- jak byste se rozhodli? 

(12.11.2012 21:01:20)
Pokud s ním máš dobré vztahy a jsi ochotna se o babičku starat, tak kde je problém? Sedla bych si s tátou a promluvila bych si o tom.
Odpovědět
 Aneka_ 


Re: Péče o babičku- syn versus vnučka- jak byste se rozhodli? 

(12.11.2012 21:03:12)
Tohle je hrozně těžké. U nás jsem se babičky ujala já s mou maminkou, tedy nikdy nebyla odvezena nikam, jen v jistou dobu bylo nutné, aby se o ni někdo postaral a aby dožila důstojně. Neřešilo se nic víc, než to, kdo je ochoten. Kupodivu byli ochotni všichni, u nás to bylo ale nejsnažší. Tedy rozhodnutí bylo snadné, dělal to ten, který chtěl a měl podmínky. Že jsem byla vnučka nikdo neřešil.
Odpovědět
 Mishula 


Re: Péče o babičku- syn versus vnučka- jak byste se rozhodli? 

(12.11.2012 21:03:29)
Bohužel nejsem ten typ, co by čekal, jak se rozhodne. Asi bych ho ukamenovala argumenty :-)
Odpovědět
 Lela, čert a malinkej drak 


Re: Péče o babičku- syn versus vnučka- jak byste se rozhodli? 

(12.11.2012 21:09:34)
pokud je to milovaná babička a ty máš veškeré podmínky, neváhala bych ... Dva měsíce jsou moc krátká doba a v takovéto situaci bych osobně neměla na to, uvažovat o svých křehkých vztazích s otcem
Odpovědět
 Žžena 


Re: Péče o babičku- syn versus vnučka- jak byste se rozhodli? 

(12.11.2012 21:18:29)
Já bych řekla, že tady jde především o tu babičku. Řešit vztahy s otcem budeš moct třeba příštích dvacet let, ale ta babička dožívá teď. Co s ní neuděláš teď, už neuděláš nikdy.
Takže pokud chceš babičku, vezmi si ji. Kdyby v otci za týden hrklo a ozvala se v něm touha pečovat, může si ji vzít. Ale není asi důvod, proč čekat, až (otci v hlavě) zahřmí, když babičce dochází čas.
Odpovědět
 neznámá 


Re: Péče o babičku- syn versus vnučka- jak byste se rozhodli? 

(12.11.2012 21:21:02)
Ničím a ani argumenty bych ho nekamenovala, pokud se na péči necítí, tak má na váhání právo. Musí to být hrozné rozhodování, dokážu ho pochopit.
Odpovědět
 Tante Ema 


Re: Péče o babičku- syn versus vnučka- jak byste se rozhodli? 

(12.11.2012 21:32:35)
Pokud bych si chtěl vzít babičku k sobě, promluvila bych si o tom s otcem otevřeně.
Co jiného můžeš dělat?
Ale připrav se na to, snad ti to nebude připadat cynické, že když si vezmeš babičku k sobě, nemusí to být na dva měsíce. Vím o případu, kdy dávali bábince dva týdny a ona potom žila zřejměcelkem spokojeně ale ležící s pokročilý alzheimerem pět let.
Ne,že by rodina litovala, ale bylo to hodně těžké. A nestává se to ojediněle,i když tahle babička asi drží rekord. Lidi celkem logicky nejrychleji umřou v LDN.
Odpovědět
 MrakovaK 


Re: Péče o babičku- syn versus vnučka- jak byste se rozhodli? 

(12.11.2012 21:42:18)
tak to si myslím, že na Ldn či na sociálních lůžkách se jim život prodlužuje.. Vyšetření, atb, umělá výživa.. ~d~ Rozhodně není pravidlo, že NEJRYCHLEJI umřou na LDN, to pravda dle mojich zkušeností není.
Odpovědět
 Hr.ouda 


Re: Péče o babičku- syn versus vnučka- jak byste se rozhodli? 

(12.11.2012 21:43:31)
asi záleží na Dg, ale je fakt, že tante není jediná, kdo si toho všimla....
Odpovědět
 Aneka_ 


Re: Péče o babičku- syn versus vnučka- jak byste se rozhodli? 

(12.11.2012 21:47:30)
Chuť žít je i o psychice. I starý a umírající, třeba i demencí zasažený člověk pozná, kde je chtěn a vítán a kde je z musu trpěn, byť dobře vyživován a léčen. Věřím tomu.
Odpovědět
 Binturongg 


Re: Péče o babičku- syn versus vnučka- jak byste se rozhodli? 

(12.11.2012 21:52:56)
Mrakova - tak to si piš, že je LDN rychlovka a konečná!
A poměry, které panují v některýh eldéenkách a zacházení s umírajícími... :-©
Odpovědět
 MrakovaK 


Re: Péče o babičku- syn versus vnučka- jak byste se rozhodli? 

(12.11.2012 22:02:10)
já v jedné pracuju a žádné :-© s umírajícími neděláme. To je to samé s rodinou péčí. Někdy to rodina nezvládne a péče o umírajícího je :-©
Některé LDN špatnou péči asi mají a v některých to funguje slušně. A že je to konečná, to opravdu záleží na diagnoze pacienta. Samozřejmě nám tam umírají staří lidi s rakovinou, o které se v domácí péči nepostarají. Tak je to "konečná", ale to je jasné s takovou diagnozou..
Odpovědět
 Hr.ouda 


Re: Péče o babičku- syn versus vnučka- jak byste se rozhodli? 

(12.11.2012 21:42:43)
Tenhle postřeh je zdokumentován i v literatuře o neformální péči - zejména v zemích, kde třeba ústavní péče není až tak dobrá - lékaři na základě své zkušenosti ze svého zařízení vědí, že človek v tom a v tom stavu jim tam obvykle vydrží třeba ty 2 měsíce a zemře. Mnozí ani netuší, že pak v domácí péči lidé žijí ještě roky. nedávno jsem četla nejaký výzkum z Itálie, kde rodinný pečovatel přesně toto říkal - že si brali starého rodiče s prognozou do půl roku, a už se starají desátý rok....
Odpovědět
 MrakovaK 


Re: Péče o babičku- syn versus vnučka- jak byste se rozhodli? 

(12.11.2012 21:55:37)
na sociálním lůžku jsou lidi taky dlouhou dobu, zažila jsem pár ležících pacientů dva roky na sociálním lůžku v rámci nemocnice. Déle jsem jejich osud nesledovala. Na LDN to ani dlouhodobě nejde, nebo aspoň u nás nemůže být člověk déle, než 3 měsíce, tak se nezjistí, jestli by žil X let, nebo zemřel 4. měsíc. Stává se nám, že propustíme ležícího pacienta a za dva týdny je zpět v daleko horším stavu způsobeným "špatnou" péčí. Ono je asi těžké to hodnotit, žádné statistiky neznám, tak máte asi pravdu, že statisticky to tak je, ale nějaká univerzální pravda že váš dědeček bude žít déle v domácí péči neexistuje, každý pacient je jiný..
Odpovědět
 Binturongg 


Re: Péče o babičku- syn versus vnučka- jak byste se rozhodli? 

(12.11.2012 21:58:27)
Nikde není psáno, že bude dědeček žít déle doma, ale je dost zaručeno, že v LDN nebo na sociálním lůžku, zaklepe bačkorama určitě a poměrně bleskově.
Dva roky...to musí být hrůza hrůz a hlavně výjimka.

Něco jiného jsou hospice...
Odpovědět
 Tante Ema 


Re: Péče o babičku- syn versus vnučka- jak byste se rozhodli? 

(12.11.2012 22:01:47)
Jsou lidi, kteří se v ústavní péči cítí dobře. Třeba i lidi, kteří jsou raději v PL než doma atd..
Odpovědět
 MrakovaK 


Re: Péče o babičku- syn versus vnučka- jak byste se rozhodli? 

(12.11.2012 22:08:19)
přesně tak. pamatuji pána, který brečel a nechtěl se vrátit domů, protože se o něj starali bídně, nekrmili ho. Když k nám přijel, byl ve velmi špatném stavu. To už je opravdu smutné.
Odpovědět
 Binturongg 


Re: Péče o babičku- syn versus vnučka- jak byste se rozhodli? 

(12.11.2012 22:08:46)
Tante - já vím, ale zatím nevím o nikom z mého okolí, kdo by LDN ve zdraví přežil (pokud byl starý), nebo kdo by si nestěžoval (pokud byl mladší).
Odpovědět
 MrakovaK 


Re: Péče o babičku- syn versus vnučka- jak byste se rozhodli? 

(12.11.2012 22:06:46)
já mám pracovní zkušenosti se vším, co tu zmiňuješ. Na hospici je rozdíl v tom, že tam můžou být rodinný příslušníci. Jinak péče tam byla úplně stejná, jako na LDN, zacházení personálu stejné, dobré. Lékařská péče a tlumení bolesti stejná. Je LDN od LDN a hospic od hospice. Dost se stávalo, že na hospic návštěva chodila velmi sporadicky, na ty možnosti, které měli. Univerzální pravda podle mě fakt neexistuje.
Odpovědět
 Binturongg 


Re: Péče o babičku- syn versus vnučka- jak byste se rozhodli? 

(12.11.2012 22:18:25)
Mraková - věřím, že zrovna u vás se staráte pečlivě, dodržujete u nemocných pitný režim, krmíte je, myjete, mluvíte s nimi, všímáte si potřeb pacientů...

A věřím, že pro některé pacienty je pobyt v takovémto zařízení lepší než doma, což ovšem neznamená, že všude splňuje účel a péče je kvalitní.

Bohužel mám jiné zkušenosti.

Na diagnóze zas až tak nezáleží - pracovala jsem na onkologii a vím, co obnáší péče o umírajícího v této situaci.
Taky vím, jak se ke své práci stavěly některé kolegyně.

A z eldéenek se mi zatím nedoneslo nikdy nic pěkného.
Rozdíl v diagnózách fakt nikdo nedělá - rakovina, po mrtvici, zlomeniny a proleženiny, demence... všichni jsou stejně bezmocní a každému je dost fuk, jestli se uzdraví nebo ne.
Proč se s lidmi po mrtvici pořádně necvičí a netrénuje?
Totéž u zlomenin...

I mladí - znám osobně - kteří skončili na nějaký čas v LDN na to vzpomínají jako na peklo...

Nemůžu si pomoct, ale anonymní nick na netu mě prostě nepřesvědčí, že těch 100% špatných hodnocení LDNek, co jsem za dvacet let slyšela, jsou jen blbosti...
On sem tam někdo přežije a není dementní, takže to může i rozkecávat dál..
Odpovědět
 MrakovaK 


Re: Péče o babičku- syn versus vnučka- jak byste se rozhodli? 

(12.11.2012 22:27:10)
no, taky tě nechci přesvědčovat, však mám jiný názor a trochu jiné zkušenosti než ty, proto je píšu. Právě proto, že mám ty zkušenosti skoro každodenní a silné, tak se mě to dotýká a musela jsem se připojit do diskuze.
Odpovědět
 Binturongg 


Re: Péče o babičku- syn versus vnučka- jak byste se rozhodli? 

(12.11.2012 21:55:56)
Hroudo - přesně! Dva měsíe jí zbývají v LDNce. Mezi svými může žít ještě pár let, ale raději bych neživila plané naděje...
Odpovědět
 Dari79 


Re: Péče o babičku- syn versus vnučka- jak byste se rozhodli? 

(12.11.2012 21:52:56)
Já jsem se taky starala o babičku a dědu. O moji prababičku se starala teta, takže taky její vnučka. O druhou prababičku její syn a snacha. Takže u nás je to "zvykem" různě, určitě není problém, jestli je to syn/dcera nebo vnučka. Spíš podle toho, kdo na to má zrovna kapacitu (časovou, prostorovou).

Jo, jinak mojí babičce taky říkali do 6 měsíců při propouštění z nemocnice a žila 7 let doma :-).
Odpovědět
 Binturongg 


Re: Péče o babičku- syn versus vnučka- jak byste se rozhodli? 

(12.11.2012 21:54:06)
Babičku bych nenechala v takovémto zařízení ani o minutu déle než je nezbytně nutné, i kdyby se všichni příbuzní stavěli na hlavu!!!
Odpovědět
 Nztdt Kgfz 


Re: Péče o babičku- syn versus vnučka- jak byste se rozhodli? 

(12.11.2012 22:08:55)
Modrinko, jen bych ti chtela napsat, ze pokud se rozhodnes vzit si babicku domu i tak muzes vyuzit sluzeb sester k domaci peci, ci sluzeb mobilniho hospice. Nevim jak na tom babicka je fyzicky, psychicky, nekdy se ta pomoc zvenci opravdu hodi a muze spocivat treba i v zapujceni specialniho luzka. Preju ti, at se rozhodnes tak, abys zpetne nelitovala, protoze cas nevratis. hodne sil. ~;((
Odpovědět
 Binturongg 


Re: Péče o babičku- syn versus vnučka- jak byste se rozhodli? 

(12.11.2012 22:19:23)
i - skvělá poznámka! ~R^
Odpovědět
 Modřinka 


Jak to dopadlo- "kastrovala jsem otce" 

(12.11.2012 22:17:26)
Moc děkuju za postřehy a názory, určitě ještě přibudou, ráda dočtu.
Napsala jsem tehdy tátovi, že chápu náročnost jeho situace a že mu píšu, co bych mohla v dané situaci nabídnout já. A popsala jsem mu, jak konkrétně mám připravenou a zorganizovanou péči. Odpověděl velmi mile, že děkuje, ale že ač je to těžké, je jasné, že tohle musí udělat on. Zeptala jsem se kdy? Druhý den zařídil potřebné a dojel pro ni.
Babi po čtrnácti dnech kdy byla u něj šťastná, zemřela. Pomohla jsem mu připravovat pohřeb, objímal mě, atd. Nic dalšího neproběhlo.
Čtyři dny na to na pohřbu si vzal nad rakví proslov a veřejně řekl, že jsem se na babičku vykašlala a že si to holt jednou budu muset vyřídit s tím mým pánbíčkem. Ani se na mě nepodíval. Všichni přítomní byli v šoku, že zešílel. Bylo to jak blesk z čistého nebe.
Příbuzný psycholog mi potom řekl, že svou nabídkou se o ni postarat (byť pěkně podanou), jsem vystoupila ze své role dcery a otce tím de facto "vykastrovala" a tak mi to vrátil tímto šíleným způsobem. Je mi samozřejmě hrozně a vykecat se mi nepomůže, ale chtěla jsem vědět, jestli moje nabídka byla tak prudce asociální.
Odpovědět
 Binturongg 


Re: Jak to dopadlo- "kastrovala jsem otce" 

(12.11.2012 22:24:29)
Modřinko - šmarjá, to je mi strašně líto!
Psycholog je zřejmě trochu hrábnutej, ale v podstatě má pravdu.
Já bych to spíš vysvětlila tak, že měl špatné svědomí z toho, jak váhá a z toho, že si musel přiznat, jak se mu do toho nechce a Tys ho vlastně "sejmula" a shodila jeho ego svou rozhodností a ochotou.
Ale to neznamená, že se má chovat jako hulvát ~7~
Odpovědět
 Modřinka 


Re: Jak to dopadlo- "kastrovala jsem otce" 

(12.11.2012 22:36:48)
Jo, máš pravdu. Jen mi vrtá hlavou, co jsem mohla dělat jinak, aby to neskončilo takhle příšerně. Udělala bych to znovu, protože ona v nemocnici být nechtěla, chtěla domů a to že si ji syn vzal bylo pro ni "ten nejkrásnější kus života".
Odpovědět
 Aneka_ 


Re: Jak to dopadlo- "kastrovala jsem otce" 

(12.11.2012 22:39:50)
Nic si nemohla udělat jinak. Své blízké si nevybíráme(mimo manželů). Někdy se člověk nezavděčí nikdy. Je to škoda. Rána z vlastních řad bolí nejvíc a dlouho.~6~
Odpovědět
 Tante Ema 


Re: Jak to dopadlo- "kastrovala jsem otce" 

(12.11.2012 22:42:19)
Pro babičku jsi těžko mohla udělat něco lepšího.
Teoeticky jsi se mohla nevměšovat. Ale to by na tvém vztahu s otcem nejspíš nic nezměnilo a měla bys možná výčitky kvůli babičce. Tím, co jsi udělala, jsi jí pomohla a nevím, jak by to šlo udělat, aby ses nedotkla otcovy (asi) nemocné duše.
Odpovědět
 Modřinka 


Re: Jak to dopadlo- "kastrovala jsem otce" 

(12.11.2012 22:49:35)
Tante Emo děkuju, já to cítím stejně, ale stejně mi to už skoro týden vrtá pořád v hlavě. A samozřejmě ještě chvíli bude. Kdyby mi to nandal kdykoli jindy...Moc by mě zajímalo, jestli to plánoval, nebo to v něm v tu chvíli prostě přeteklo.
Odpovědět
 Tante Ema 


Re: Jak to dopadlo- "kastrovala jsem otce" 

(12.11.2012 22:59:52)
To ví jen on sám.
Ale já bych si tipla, že mu spíš bouchla kamna, kdo jsme už stáli nad mrtvou mámou, zřejmě měl výčitky svědomí, které takhle "elegantně" vyřešil.
Odpovědět
 Kudla2 


Re: Jak to dopadlo- "kastrovala jsem otce" 

(13.11.2012 8:26:16)
Eleonor ~g~~g~
Odpovědět
 Aneka_ 


Re: Jak to dopadlo- "kastrovala jsem otce" 

(12.11.2012 22:29:35)
~8~
Odpovědět
 Tante Ema 


Re: Jak to dopadlo- "kastrovala jsem otce" 

(12.11.2012 22:32:55)
Ale to víš, že nebyla. Dost možná, kdybys u nic neřekla, nechá ji v LDN.
Zároveň se ale tomu, co pravila psycholožka, dá celkem dobře rozumět.
Ona ti vysvětlovala jeho motivy, nemyslím, že by šlo o morální ospravedlnění nebo tak něco. On jednal iracionálně.
I jen teoreticky,kdyby ses na babičce snad nějak provinila, není vůbec na místě něco takovýho říkat na pohřbu.
Z hlediska babičky to dopadlo dobře a o to ti nakonec šlo. Otcovy problémy nevyřešíš. Smutný, ale fakt ne.
Pokud nemáš předem nepřeknatelné výhrady proti Jiřině Prekopové, tak ta o tom hezky píše, aspoň mně to hodně pomohlo, i když jsemto věděla teoreticky už předtím.
Odpovědět
 Kudla2 


Re: Jak to dopadlo- "kastrovala jsem otce" 

(12.11.2012 23:36:03)
Modřinko, to je hrozný. ~6~

Podle toho, jak to popisuješ, tak jsi udělala všechno na 100% a zachovala jsi se jako vzorná dcera i vnučka - chování Tvého otce mi připadá naprosto nevysvětlitelné a fakt by mě zajímalo vysvětlení psychologa.

Vím, že jsem v tomhle měkoň, ale na rodinu jsem dost citlivá a STRAŠNĚ by mě mrzelo, kdyby mi tím pošramotil vztahy s ostatními členy rodiny. Já vím, že soudný člověk (příbuzný) by na tohle neměl dát, ale ne každý je soudný a tyhle věci se v rodině umí táhnout desítky let. Má to strašný potenciál uškodit, fakt by mě zajímalo, jaké myšlenkové pohnutky k tomuhle někoho mohou vést (jak už tu padlo, bylo by to krajně nevkusné i v okamžiku, kdyby ses SKUTEČNĚ zachovala nějak ošklivě, ale Tobě skutečně nebylo co vytknout).

Co na to zbytek rodiny?
Odpovědět
 Líza 


Re: Jak to dopadlo- "kastrovala jsem otce" 

(13.11.2012 6:02:25)
Tvoje nabídka byla velmi lidská a humánní a obětavá, jak pro babičku, tak pro otce, kterému jsi nabídla, že z něj tohle břímě sejmeš.
Jeho reakci ber jako zatmění mozku a netrap se jí. Udělala jsi přesně to, co jsi měla udělat.
Odpovědět
 Kudla2 


Re: Jak to dopadlo- "kastrovala jsem otce" 

(13.11.2012 8:25:33)
Lízo,

a má psychologie pro něco takového nějaké vysvětlení?

Protože mně laikovi to přijde úplně zvrácené, postavené na hlavu - vždyť on vědomě lže a tvrdí pravý opak toho, co ona udělala, většinou se člověk snaží pochopit i pohnutky divných činů, ale tady se přiznám, že nemám šajna, jak mohl uvažovat.
Odpovědět
 Líza 


Re: Jak to dopadlo- "kastrovala jsem otce" 

(13.11.2012 11:07:54)
Ano, to je jeho obrana. Nejspíš když si uvědomil, že vlastně původně mámu domů vůbec nechtěl vzít a dlouho váhal, je to pro jeho ego taková rána, že raději uvěří tomu, že on je zachránce a dcera, která to původně chtěla udělat za něj a jen ze studu to raději udělal sám, je ten zločinec, kterej se vykašlal. To lidi dělají na každým kroku.
Neznáš ty hromady babiček, který tráví spousty času vyčítáním svým dcerám, že jim málo půjčujou vnoučatům, a celý zbytek času tím, že sousedkám vykládají, jak jsou zedřené, protože je mladí zneužívají jako levnou hlídací sílu? V podstatě stejnej princip, akorát míň drsný projevy.
Odpovědět
 Kudla2 


Re: Jak to dopadlo- "kastrovala jsem otce" 

(13.11.2012 11:40:27)
Lízo, díky, takhle to zní logičtěji, i když i tak je to šílený. ~a~
Odpovědět
 Signoret 


Re: Jak to dopadlo- "kastrovala jsem otce" 

(13.11.2012 8:36:22)
~s~~R^
Odpovědět
 sylvaina 


Re: Jak to dopadlo- "kastrovala jsem otce" 

(13.11.2012 8:19:28)
Promiň, až teď jsem se pročetla k tomu, jak to vlastně dopadlo. Podle mně, jsi neudělala špatně nic. Důležitá je na tom ta babička a u ní to dopadlo v mezích možností dobře. Otci se to snad rozleží.
Odpovědět
 Kudla2 


Re: Jak to dopadlo- "kastrovala jsem otce" 

(13.11.2012 8:31:53)
Sylvaino,

"Otci se to snad rozleží." - já bych to viděla spíš obráceně, že by ten otec mohl snad doufat, že mu Modřinka odpustí - jemu se nemá ve vztahu k ní moc co rozležet, on podělal, co mohl.

Nerada bych, aby tohle vyznělo nějak útočně (a už vůbec ne vůči Tobě), ale jsem citlivá na situace, kdy jeden evidentně spáchá nějaké obrovské faux pas v jakémkoli smyslu, druhý nejen že neudělá nic špatně, ale maximálně se snaží vyjít vstříc, a přesto to "slízne i s chlupama" jako v tomto případě, ale okolí zareaguje tím, že začne apelovat na TOHO DRUHÉHO (tedy na toho, co nic neudělal), aby ON byl shovívavý, nebyl tak nesmiřitelný, vždyť se vlastně ani tolik nestalo...

Odpovědět
 neznámá 


Re: Jak to dopadlo- "kastrovala jsem otce" 

(13.11.2012 8:34:12)
To je teda reakce, jak na to reagovala rodina?

Vnímám to podobně jako psycholog. Svojí nabídkou jsi otce zahambila. A dotaz "kdy se postará" se dá vnímat jak psychický nátlak. Sama bych na jeho místě byla ráda, že se najde někdo, kdo to rozštípne, ale otec je asi složitější osobnost.
Odpovědět
 Grainne 


Re: Jak to dopadlo- "kastrovala jsem otce" 

(13.11.2012 8:53:39)
Modřinko, no..........technicky vzato bylo povinností tvého otce postarat se o svou matku, takže takříkajíc "nemá nárok" stěžovat si, nebo fňukat, obviňovat někoho jiného.

Na druhou stranu je pro dnešního člověka dost těžké být takto přímo konfrontován se smrtí, zvláště se smrtí blízkého člověka. Myslím, že příčinou je spíš to, že jsi byla "po ruce" a posloužila jako možnost to ze sebe dostat, ten problém péče je taky zástupný.

Pouhá lidská slabost, řekla bych.
Odpovědět
 *Niki* 


Re: Jak to dopadlo- "kastrovala jsem otce" 

(13.11.2012 11:26:10)
Souhlasím, je to určitá forma obrany... i lidská slabost ve stresové situaci.
Modřinko, jednala jsi nejlépe jak jsi uměla, dle mě naprosto správně a citlivě, tak nějak si myslím, že jako se teď cítíš ty se podobně cítil tvůj otec a proto teď tak "kope" za své ego... morálně jsi v právu ty, ale zkus mu odpustit, jemu nebude o moc lépe než tobě ~;((
Odpovědět
 Grainne 


Re: Jak to dopadlo- "kastrovala jsem otce" 

(13.11.2012 11:37:35)
Niky i to odpouštění musí být v povaze a upřímně, příliš snadno by se odpouštět nemělo, bereš tím tomu člověku možnost sebereflexe, utvrzuješ ho, že vlastně jednal správně, což není pravda.

Chyba, slabost se může přihodit, ale člověk by měl mít příležitost si to uvědomit a měl by mít příležitost k nápravě.
Pravda, ono je mnohdy snazší odpustit a zdánlivě se tím dál už nezabývat, ale ono to stejně někde vespod zústane a hlodá.
Odpovědět
 Kudla2 


Re: Jak to dopadlo- "kastrovala jsem otce" 

(13.11.2012 11:47:08)
Grainne, tak tak, svatá pravda.

Dokonce si myslím, že v tomhle případě by mohly zafungovat dva druhy toho odpuštění.

Jeden, který udělá člověk sám pro sebe, a ten obnáší to, že se na toho druhého přestaneš zlobit, pořád na to nemyslíš, zkrátka že se tím pořád neužíráš.

Je to těžké, ale kdo to dokáže, je na tom líp, protože to dělá kvůli sobě (aby si ušetřil spoustu duševních muk).

Druhý je vůči tomu člověku, a tam si myslím, že máš úplnou pravdu, že by to ten druhý neměl mít úplně snadné, pokud sám nenahlédne, že to přehnal, a neomluví se.

Myslím, že je možné odpustit způsobem č. 1, ale neodpustit způsobem č. 2.

A myslím, že aby to nehlodalo, tak není možné s tím člověkem jednat stejně jako předtím - aspoň já bych to nedokázala, pokud by neproběhlo odpuštění č. 2. Takže pokud by se mi to povedlo se tím neužírat (čímž si nejsem tak jistá), tak bych asi k tomu druhému byla VELMI odměřená, ne schválně, ale nedokázala bych to jinak.
Odpovědět
 Grainne 


Re: Jak to dopadlo- "kastrovala jsem otce" 

(13.11.2012 12:26:38)
Kudlo, ono i neodpustit je v tomto případě svým způsobem oběť, takže souhlas s odpuštěním č.1 a č.2.

Myslím, že omluva ještě nikoho nezabila a připustit si a uznat chybu je svým způsobem úlevné a dokonce to člověku paradoxně pozvedne sebevědomí, takže si nemyslím, že je nutné být tolerantní takovým tím bezbřehým způsobem.

Ten otcův kiks je pochopitelný, lze ho odpustit, ale měl by si uvědomit, že to kiks byl, ne že se nic nestalo - stalo, ublížil své dceři.
Nemyslím, že blízcí jsou tu od toho, aby leštili ego - to k tomu "kastrování" otce.

Naopak, skutečný chlap by se k tomu postavil čelem hned a nepotřeboval by k tomu útok na vlastní dceru.
Odpovědět
 kosatka2 


Re: Jak to dopadlo- "kastrovala jsem otce" 

(13.11.2012 11:04:36)
Já nevim, mě se to kastrování jako vysvětlení od psychologa moc nelíbí. to jsou asi ty freudiánský směry co moc nemusim. Vyznívá to, jako bys otci bůhvíjak krutě neublížila.

Shodou okolností v mém okolí proběhlo něco trošku podobného, šlo o péči o dědečka a jeho syn na pohřbu naprosto iracionálně pošpinil svého pomáhajícího synovce.

Já to úplně nesnášim, jak těm chlapům občas rupne v bedně, když jde o jejich ego. Mám taky těžkej vztah s otcem, vůbec mě nebere, nepochválí nikdy, akorát zesměšňuje, kritizuje, vše je špatně, dotáže perfektně ranit před návštěvou. Achjo.
Odpovědět
 Horama 


Re: Jak to dopadlo- "kastrovala jsem otce" 

(20.11.2012 14:26:15)
Ne, tvoje nabídky byla prudce logická, protože šlo o babičku, která měla před sebou už jen kousíček života. Otec bude mít na vzpamatování se "z křivdy" ještě dlouhý kus času.
Odpovědět
 sylvaina 


Re: Péče o babičku- syn versus vnučka- jak byste se rozhodli? 

(13.11.2012 8:14:18)
Vzala bych si jí. Zvláštní je, že se o babičky často spíš postarají vnoučata než děti. Alespoň v mém okolí. Kamarádka měla u sebe zrovna babičku, zemžela bohužel za pár dní. Ale rozhádala se kvůli tomu s částí rodiny, protože část jejich dětí jí raději chtěla nechat zemřít v nemocnici. Určitě to pro ní bylo moc težké, ale je to to poslední, co pro babi mohla udělat.
Podle mne by si otec akorát oddychnul, že tu povinnost převzal někdo jiný a ve vzahu k dceři by to časem rozchodil.
Odpovědět
 překvapená 20.9. 


Re: Péče o babičku- syn versus vnučka- jak byste se rozhodli? 

(13.11.2012 11:24:45)
Udělej to kvůli sobě. Já jsem se kdysi nechtěla plést do otcova rozhodnutí a měla jsem jakési alibi v podobě bytu 1+1 a malého dítěte a už přes 20 let je to má noční můra.
Odpovědět
Máme rádi miminka

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.