forget |
|
(9.1.2013 19:20:31) Ahoj, je mi 29 let, mám 1 dítě z předchozího manželství. Za život jsem měla několik stálých partnerů, i nějaké rychlovky. U těch stálých jsem byla zamilovaná někdy déle, jindy kratší dobu. Nikdy jsem na žádného z nich nežárlila, nevadily mi jejich kamarádky, se kterými chodili na pivko, nikdy by mě nenapadlo lézt někomu do mobilu nebo mailu...Pár měsíců mám nový vztah. Mám pocit, že poprvé v životě miluju (rozděluji ,,zamilovanost" a ,,milovat") . A mám problém. Buď miluju tak, že až slepě, hrozně žárlím, nebo je to tím, že poprvé opravdu miluju, nebo tím, že je to první muž, kterého, jak bych to řekla ,,nemám jistého" ... já nevím. Ale poslední dobou je to šílené, vadí mi každá ženská, která se kolem něj motá, když jde s nějakou na pivo tak je mi až fyzicky zle, mám tendenci na facebooku kontrolovat, zda nějaká ženská více ,,nelaikuje" nějaké jeho věci, mám hroznou chuť kouknout mu do mobilu (zatím se nestalo, neumím ho ovládat a mám strach že něco najdu). Trpím, když jde na akci sám, nespím, přehrávám si v hlavě co asi dělaá A S KÝM....
achjo! čím to je a jak to zastavit? Mluvit s ním o tom nechci, nijak mu nedávám nic najevo, vše to držím v sobě, ani by mě nenapadlo mu něco vyčítat (vím, že to chlapi nesnášej) Prostě mám hrozný strach, že ...odejde nebo já nevím. Přitom je moc hodný, takové ,,to rameno" co žena potřebuje, nikdy nebyl na děti ale semnou se o miminko pokouší a chce, pořád mi opakuje že mě má rád, objímá mě, lidé kolem ho nepoznávají, byl to vždy bručoun a teď je vidět že roztál....ALE.... co mám dělat? Nechci dojít do fáze, kdy bouchnu a sesypu se...chci mít zase svůj nadhled, být v klidu, to přece na mě vždy muži ocenili, že nejsem hysterka...a teď..nejde to ovlivnit
|
forget |
|
(9.1.2013 19:23:41) ještě chci dodat- vždycky jsem spíš byla ten typ potvory, co měla každého omotaného kolem prstu a byla jsem si toho dobře vědoma-a vždy jsem měla hodné kluky...teď se karta obrátila, uklidnila jsem se, neumím být zlá, neumím ublížit...a mám právě chlapa, co si omotal kolem prstu mě..může to být tím?
|
|
Margot+1 |
|
(9.1.2013 19:27:03) Na tyhle pocity je nejlepší zalézt někam do kouta a počkat, až to přejde. To, že mu nic neříkáš, je podle mě dobře. Žárlivost podle mě nikdy nezpůsobí nic dobrého - a pokud ji člověk pociťuje, neměl by jí obtěžovat partnera, ale odžít si to sám. Ale je to těžké
|
forget |
|
(9.1.2013 19:30:45) jenže to nepřechází když mu pípne v noci mobil, už neusnu, když příjde z akce ve 4 ráno (chodíme i spolu v tuto dobu, ale teď mám u sebe dítě) nespím. Když sedí u PC na facebooku mám tendenci utírat kolem prach a koukat přes rameno. Když mu někdo volá a on se na to podívá a odloží zpět s tím, že to nezvedne, chci moc vědět proč (ale jen ve své hlavě) ...když si bere mobil do vany mám chuť stát tiše za dveřmi a poslouchat jak blbá
|
Margot+1 |
|
(9.1.2013 19:34:52) pak bych při každém podobném hnutí mysli udělala dvacet kliků nebo čtyřicet sed-lehů, ony člověka ty obsesivní myšlenky rychle přejdou
|
forget |
|
(9.1.2013 19:39:31) to bych byla do týdne vhodná kandidátka na mistrovství světa v kuluristice ještě dovysvětlím proč mám ty pocity- stejně jako já kdysi byl i on ten ,,lamač" co měl spoustu žen, když jsme spolu začali žít, všichni mi přáli hodně štěstí (s takovým tím pozvednutým obočím) zároveň ale dodali, že ON je milý a hodný chlap, který už by potřeboval trochu zkrotit a že myslí, že jsem právě já ta, která to dokáže právě tím, že nic neřeším no, je fakt, že je prý jak vyměněný, že ho tak nikdy neviděli, on slovo ,,miluju tě" snad nikdy nepoužil, u mě už tolikrát... ale.. mám strach jestli nejsem zase jen další..nebo... co kyž příjde jiná lepší... představa, že bude s jinou ze mě dělá budoucího sériového vraha
já ale nechci! nechci tyhle myšlenky, obtěžují mě..a neumím s tím nic udělat
|
Margot+1 |
|
(9.1.2013 20:12:05) Nedávno jsem se - naprosto nezaslouženě - stala terčem žárlivosti: Přítelkyně kolegy z práce usoudila, že s jejím chlapem něco mám (asi proto, že si kvůli práci někdy musíme zavolat i o víkendu nebo v 11 večer). V nestřeženém okamžiku mi z jeho mobilu poslala "testovací" sms. Nechytila jsem se, obratem jsem mu volala zpátky, abych si z něj udělala legraci. Nicméně pak mi došlo, jak je to ubohé - a co by se mohlo stát, kdybych doma měla podobně žárlivé pako, které by si její testovací sms přečetlo... Žárlivost je prostě fuj a člověk má na sebe být přísný.
|
forget |
|
(9.1.2013 20:14:51) já vím. já jsem si toho vědoma. Ale neumím se toho zbavit. Já mu samozřejmě nadále nic nenaznačím, vždy ho s úsměvem zajdu večer odprovodit ke dveřím, dám mu pusu, narovnám límeček...a jak odejde chce se mi plakat
|
Margot+1 |
|
(9.1.2013 20:16:37) hele, ale já jsem si tak úplně nedělala legraci - fyzická aktivita opravdu dělá zázraky!
|
forget |
|
(9.1.2013 20:20:37) je fakt že fyzicky nic nedělám...a vlastně nevím kdy :) ráno mi začíná kolečkem snídaně, školka, práce, školka, domácnost, večeře, práce z domu...a jelikož jsem blbec tak čekání na něj u telky, takže jsem neustále tak unavená, že nezvednu zadek ale dám se dokupy a třeba s něčím začnu:)
|
Margot+1 |
|
(9.1.2013 20:26:03) No vidíš Pro útěchu - já zase pomocí sportu právě zaháním nežádoucí zamilovanost (platonickou, ale TAK ráda bych ji naplnila). Pomáhá to.
|
|
wendy mala |
|
(11.2.2013 9:32:01) ahoj, mam dost podobne problemy, taky me chytaji zachvaty zarlivosti, ktere jsem drive nemivala, nekdy tedy nejsou tak uplne neopodstatnene, ale co si budu nalhavat ja obcas taky flirtuju. ale opravdu nejlepsi lek na zarlivost je sport, nejsem tedy tak vytizena, jako ty, ale kdyz me chytne zarleni nebo vztek je nejlepsi si jit zabehat...a pak si taky rikam, proc zbytecne zamestnavat mozek takovyma myslenkama, jestli bude chtit podvest udela to a hlavne by sam prohloupil, protoze jakmile bych se to dozvedela ( a to bych se to dozvedela), odjedu.... a kde by takovou dalsi hledal :D
|
|
|
|
|
Honza +// |
|
(9.1.2013 20:17:33) Margot, já bych jí tak přísně nesoudila, nikdy nevíš jaký má důvod k žárlivosti. Někdy to i vážně chápu.
|
forget |
|
(9.1.2013 20:22:19) asi fakt MILUJU. Možná proto? A i kdyby-chci se toho zbavit :) nepoznávám se a mám strach že mi to přeroste přes hlavu spíš jsem na sbe naštvaná, že tohle, co jsem vždy odsuzovala nakonec sama dělám
|
|
Margot+1 |
|
(9.1.2013 20:22:31) Natalí, ale já ji (srnečku) vůbec nesoudím, naopak! Jen si myslím, že žárlivost vždycky nadělá paseku, takže je lepší jí předcházet (samozřejmě u svých vlastních myšlenek).
A nebo jsi myslela přítelkyni mého kolegy? - to by byla jiná, ta se projevila jako pěkná čůza
|
Honza +// |
|
(9.1.2013 20:35:41) Máš pravdu, žárlivost opravdu vždycky nadělá paseku. Ne, nemyslela jsem srnečku, ale manželku kolegy. Nevím, jestli to má nějaké pokračovaní, nebo se projevila dle Tebe jako čůza tím, že poslala kontrolní sms. Jo, ano je to nejspíš trapný - ale chtěla jsem tím taky říct, že člověk neví co ji k tomu vedlo, neb s dotyčným nežije.
|
Margot+1 |
|
(9.1.2013 20:38:18) Natalí, nevím, co ji k tomu vedlo, nicméně je mi to jedno: Svévolně narušila moje soukromí (soukromí úplně cizí osoby), a ani se neomluvila.
|
Honza +// |
|
(9.1.2013 20:41:58) Já Tě chápu a být na tvým místě naštvala by mě taky, ale jako třetí osoba, které se to netýká říkám, že jestli má doma vola, tak dovedu pochopit i jí, že si potřebovala udělat v životě jasno.
|
Margot+1 |
|
(9.1.2013 20:46:15) Já se spíš divím, že se s ní kolega nerozešel (nejsou manželé, nemají děti, je jim pod 30) - nedovedu si představit, že žiju a plánuju budoucnost s někým, kdo mi nejen projíždí mobil, ale ještě obtěžuje mé kolegy.
|
Honza +// |
|
(9.1.2013 20:51:20) Třeba jí to dělá taky Víme prdlajs. Proto říkám, že do toho člověk nevidí.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Maugha |
|
(9.1.2013 19:43:18) V noci mu pípá mobil? Bere si ho i do vany? Tak to bych žárlila taky. Co by ti řekl, kdyby ses ho normálním hlasem zeptala, kdo ho to v noci otravoval?
|
forget |
|
(9.1.2013 19:47:43) no mu chodí SMS v noci když se zavře jeho podnik a někdo ho zakoduje, tak mu na mobil dojde SMS uzamčení objektu...Jenže někdy dojdou 3 za sebou a to už jsem zase pak vzhůru :(
Do vany si mobil bral vždy, mobil od ucha prakticky nesundá, neb má moc práce, a tak si ho bere i do vany a vyřizuje pracovní hovory , nebo obvolá kámoše...ale stejně...co když nějaké holce píše....prostě nervy NICMÉNĚ mí minulí partneči dělali horší věci a nikdy jsem nežárlila prostě jsem si řekla, že je to jejich boj, že taky můžu jít...
|
|
|
|
|
Kukurice25+Nik09+Seb12+Dom14. |
|
(9.1.2013 19:40:11) Mozna to prejde casem. Ja jsem zarliva, manzel taky(to jsme dvojka)Nikdy jsem se tim netajila. Prosli jsme obdobim, kdy ja jsem se snazila nezarlit a bylo mi dost blbe, pak jsme prosli obdobim, kdy slo vsechno ven, vsechny emoce, ktere se nahromadily atd. A ted je to O.K. Zname se, vime jaky pohled mame na neveru, na flirt, na kamaradky vs kamarady. Na nic si nehrajeme a uz tolik nezarlime. Oba jsme nevedomky delali veci, ktere nas drazdili. Pak jsme si to vyrikali a staci pouhe, hele vola Karel, ted se mi s nim nechce mluvit. Pojd se podivat co za kraviny tady na FB davaji atd. Ale kdyz to nevi, tak to nemuze delat.
|
forget |
|
(9.1.2013 19:45:10) kdysi, v začátcích jsem mu naznačila, že mě jedna z jeho bývalých dost ,,štve" že s ní mám problém, a v ten samý den ( večer) když došel domů z akce a usnul, mu nad ránem volala jeho kamarádka, a to jsem nevydržela a byla uražená, že jestli je jako nutné, aby mu volaly žensé v noci když ví, že je doma semnou...Začal se smát, a řekl mi, ať se nezlobím, ale že na tohle se bude vždy jen smát, protože je to hloupost. Tím to skončilo. On dává najevo všem okolo, že je mu spousta věcí vlastně jedno, a lidé to moc nepobíraj, a já mám někdy pocit, že když mě podvede a já ho opustím, tak prostě jen půjde zase dál. Já nevím jak to ještě více přiblížit abych nevyzněla nějak hloupě...a hlavně to chci ze sebe dostat
|
Kukurice25+Nik09+Seb12+Dom14. |
|
(9.1.2013 19:50:52) Ja to chapu, muj manzel byl taky takovy. Do 30 sam, obklopen zenskyma. Pak jsem prisla ja s dcerou. Prvni pul rok to bylo stejne, kamaradky chodily v nedeli vecer, jestli nejde na chvili pokecat ven. Pak jsem to jednou nevydrzela a razne zakrocila a s co na srdci, to na jazyku jsem odjela na dovolenou, ale nemluvila jsem o rozchodu a uz na dovolena mi psal, ze mu strasne chybime a pak jsme prijely a to byla ta chvile, kdy se do me doopravdy zamiloval. Od te doby je jako jiny clovek.
|
forget |
|
(9.1.2013 19:55:04) přesně tak! do 30 sám, mama hotel u rodičů, poslední rok a půl s přítelkyní, která ho opustila prý ji podváděl, znám je oba už dlouho, takže se mu nedivím ale ani jíobkopen ženami, po rozchodu s ní mi bylo na rovinu řečeno, že se budu dovídat škaredé věci, neb měl období kdy ,,šel s každou" ..a ty holky se mu nyní stále ozývají a já pěním Ale byl to on, kdo si nás k sobě s dítětem nastěhoval a moc o to stál a je fakt, že mi opravdu dává na jevo, že nejsem jako ostatní...ALE..
dáváš mi naději díky
|
forget |
|
(9.1.2013 19:59:16) a nebojíš se, že i přesto, že Vás moc miluje a dává vám to na jevo třeba uklouzne-páč co si budeme povídat-je to pořád jen chlap? :)
|
Honza +// |
|
(9.1.2013 20:14:34) Jistotu Ti nikdy nikdo nedá. Za žádnýho chlapa, bych nedala ruku do ohně.
|
|
|
|
Ursus+3 |
|
(9.1.2013 20:24:31) ty jo, poslala jsi ho před sexem na testy? já bych se bála jenom přiblížit k jeho posteli, abych něco nechytla, když to tak střídal...
|
forget |
|
(9.1.2013 20:31:27) hele..nebyla jsem jiná..za mlada a myslím, že je nás takových více, jen mlčí a to je jedno, tohle není předmětem debaty
|
|
Maláá |
|
(9.1.2013 23:42:06) Ty si testuješ chlapy...?! :-D Ale jak napsala zakladatelka tohle není předmětem diskuze....
|
|
|
|
|
|
|
Ananta |
|
(9.1.2013 20:30:26) Ale tohle není milovat, to je vlastnit nebo ta zamilovanost, miluje matka dítě bez podmínek a to taky ne zdaleka vždycky.
|
Ananta |
|
(9.1.2013 20:34:59) A na jaký akce musí chodit bez tebe a mobil v koupelně by mi byl taky divnej...
|
forget |
|
(9.1.2013 20:38:57) je majitelem jednoho podniku, kde se pořádají různé koncerty a podobně. Je tam každý večer pracovně, někdy se to zvrhne, a posedí.. Když je dítě u ex manžela tak chodím denně s ním, ale jinak chodí sám. S mobilem v koupelně se také nemohu vyrovnat nicméně co s tím..Když mu řeknu že mi to vadí, udělám akorát zle...
|
Maugha |
|
(9.1.2013 21:20:06) Srnečko, nemůžeš se takhle užírat. Jestli o tebe stojí, tak nemůže pořád dělat takovéhle tajnosti. Musíš mu to alespoň naznačit, že ti něco vadí. Jestli on se chová jinak, než ve svých předchozích vztazích, to bych brala jako pozitivní známku, třeba by mu ani nevadilo, když se zeptáš, co se děje, kdo nás zase ruší a tak.
|
adriM+M+N |
|
(10.1.2013 7:35:18) Ja si teda zazila hodne zarliveho chlapa a ted mam manzela, ktery je "normalni", zarlivy spise kdyby byl duvod. Zpocatku jsem zarlila dost a nejak se to uplne zmenilo, mozna jsem to v sobe hodne resila v souvislosti s tim, ze jsem vzpominala na to zarleni protejsku z minulosti. Myslim si, ze ted fakt zarlim minimalne snad vubec (pritom muz rozhodne neni z tech za kterym by se zenske neotacely) a fakt nemuzu rict, ze bych ho mela rada mene. Kdyby se stalo neco konkretniho a mela bych konkretni duvod zarlit, asi by to bylo jine, ale mozna by to bylo spis ze zklamani a z reseni budoucnosti a tech problemu okolo nez zarlivost, nevim. Proste jsem nejak nabyla dojmu, ze zarlivost je slabostvi toho, ktery zarli, je nejakym zpusobem jakoby zakomplexovany nebo neco podobneho. A jedna se o boj s nim samym nez o lasku k druhemu. A to ja nechci, snazim se zit tak, abych byla sobestacna v pripade nutnosti, nebyt naprosto financne zavisla atd. Tim rozhodne nenapadam zakladatelku, ja myslim, ze tam velkou roli hraje ta zamilovanost pocatecni. Na pocatku vztahu si myslim, ze je to jine, ze tam asi ta zarlivost je snad vzdy nez se ti dva poznaji, zjisti co od sebe muzou cekat apod. Myslim, ze to chce cas pokud tam fakt neni konkretni duvod k zarlivosti. Ted rozhodne nemam jistotu, to nema nikdo, ale rikam si, ze manzel vi snad co ma doma a pokud se rozhodne vse zahodit, bohuzel s tim nic neudelam..
|
radka | •
|
(10.1.2013 9:47:24) ad srnéčka: no karta se obrátila, kdysi jsi měla "na háku" své protějšky, bylas to ty, kdo měl navrch, teď je to naopak a prožíváš to z druhé strany, protože ho miluješ a moc ti na něm záleží... co na to říct? nežárli před ním, soustřeď se víc na sebe a na své dítě, na své koníčky, přijde mi z toho, co píšeš, že ses z něj "úplně posrala" - sory, nadsázka - a upadáš do nějaké závislosti na něm... i když to tak vnitřně je a cítíš to, tak mu to nedávej najevo a zkus se nějak odreagovat a taky je to určitě tím, že si představuješ, co by ti mohl udělat, protože to sama dobře víš, třeba jsi to dělala dřív svým protějškům...
|
|
|
|
|
|
|
Gréta |
|
(10.1.2013 10:28:13) je to velmi pochopitelné. každý, kdo pro nás v životě hodně znamená, nám vynáší na světlo naše strachy. je to pro tebe příležitost se na své strachy podívat. dříve jsi je neměla, ale jsou běžné, znamená to, že máš strach o něj přijít. a s tím strachem ti vyskakují spousty věcí z minulosti. odpovědi nenajdeš v něm, ale jen v sobě - z čeho mám strach? co mi to připomíná? pokud budeš ve vztahu, na němž ti hodně záleží a nebudeš se potlačovat, v tomto budeš žít. jsou to ale jen tvé pocity, tedy skutečné pro tebe, ale nemusí být vůbec vyvolané jím, jen potřebou tvé duše vyvíjet se. štěstí bez otázek a touhy v běžném lidském životě neexistuje.
|
|
vlocka77 |
|
(10.1.2013 12:42:09) Prožila a vlastně ještě prožívám něco podobného. Nikdy jsem na chlapa nežárlila. S tímhle aktuálním přišla taková etapa, že bych někdy vyskočila z okna... Malinko mi pomáhaly Bachovky, přemýšlela jsem i o kineziologii... období vážně na palici, obvzlášť pro člověka, který to nikdy nazažil a najednou se s něčím takovým musí naučit pracovat. Časem se to zmírňuje, ale proběhlo kolem toho moře debat, bouřek, hádek. Probíhá to vlastně stále, jen intervaly s prodlužují a tak věřím, že se to dá časem do normálu a jistoty úplně (jsme spolu 9 měsíců a začínáme plánovat společné bydlení). Narovinu ti ale říkám, že si myslím, že bez pomoci partnera by to nešlo. Já byla pořád „přina.raná“ on nevěděl kvůli čemu , já nic neřekla, on to cítil, že něco není v pořádku a tak pořád dokola. Jak jsme o tom začli mluvit, tak to začalo být lepší. Držím palce
|
wendy mala |
|
(11.2.2013 9:39:45) u me presne to same, az to doslo do takove faze, ze jsme se pohadali a ja rekla, ze toho mam plne zuby a nemam to za potrebi, nakonec jsme se rozumne domluvili a dali si pravidla a nakonec to docela funguje, samozrejme, ze se obcas pohadame....ale furt si rikam, ze zivot je kratky na to abych byla furt nastvana. Jo a jen vsuvka, jsme spolu 3 roky ale po prvnim roce jsem se vystresovala tak, ze jsem se rozhodla jit k psychologovi a dostala na pul roka antidepresiva, ted uz je to ok, ale vetsina takovych problemu je jen v nasi hlave a v nasem pristupu....
|
|
|
Jardadr |
|
(11.1.2013 22:57:30) Ahoj, taky řeším podobný problém. Bohužel to taky přišlo najednou, a to po změně v chování manželky vůči mně. Tato změna již trvá několik měsíců a mám pocit, že to zatím řeším doma jenom já, tady to řeším v jíné diskusi a na konci měsíce jdeme oba do poradny.
|
|
|