*Owls* |
|
(25.12.2014 10:16:22) Tak v mé rodině se od stolu mohlo odejít pro cokoli a v rodině mého manžela se nesmělo ani vstát. My vstávali, oni seděli a nezemřel nikdo. Tedy pár lidí odešlo na věčnost, ale nejspíš to nebylo na "vstaní od stolu", protože odcházejí i z manželovi rodiny
Už mnoho let jsou u nás na večeři manželovi rodiče, takže od večeře nevstáváme. Ovšem žádný stres v tom necítím. Jíme rybu, řízky, klobásy a salát. Co se dá zapomenout? Skleničky, příbory, sůl, citron, vodu... a já nevím co ještě, mám na stole připravené předem. Večer musíme uklídat maso, přílohu, pití. Když bylo dítě malé, připomněla jsem mu, že má jít na záchod. Nevidím v tom problém Ale já obecně nemám z vános tres. Myslí, že jediné oč jde je to, aby děti byly šťastné. Tomu vše podřídím. Když nebylo dítě, v klidu jsme se navečeřeli a hotovo. Hezký večer a zase žádný stres.
Krásné a klidné svátky
|
Evelyn1968,2děti |
|
(25.12.2014 10:32:42) aperitiv/skleničky, předkrm/zvláštní příbor, polévka/krutonky, hlavní chod, další dvoje sklenice+výběr pití/pivo, víno, džusy, cola, dezert/další lžičky, výzdoba, zapálit svíčky, pustit hudbu... Toho je, co se dá zapomenout, ale už to máme celkem vymakaný
|
*Owls* |
|
(25.12.2014 11:36:44) Evelyn, máme to zjednodušené tím, že k večeři máme "pouze" salát a přílohu. Během dne totiž pořádáme kanapky, slané a jiné chuťovky, v poledne máme kubu a tak večer (kolem 17,30h. večeříme) máme jen tu holou večeři. Předkrm - polévku jím jen já a raději si ji dám druhý den. To mám na ni skutečnou chuť. U stolu sedí, mimo mne, samí abstinenti, takže nám stačí, pokud jde o alkohol, pouze sklenky na sekt na přípitek. Píšeš, že zapomenout se toho může mnoho, ale já jsem psala, že si to připravuju dopředu, takže v tom opravdu problém nevidím. U polední kuby zjistíme, co u stolu ještě schází. Nepamatuji si, že by se u večeře něco postrádalo.
A jak tu někdo psal, co když zaskočí kost, nebo se dítěti chce na záchod... No máme snad mozek. Ne? Když někomu zaskočí kost, určitě ho nebudu držet u stolu zuby nehty. Mohl by být tím prvním, kdo zemře, i když nikdo nevstal. A traumatizovat dítě, že se asi u stolu po..., protože děda se ještě neprobral kostmi ryby... To by mě taky nenapadlo
|
|
|
Lonai |
|
(25.12.2014 13:11:16) Tak tuhle tradici dodržujeme také. Jediný rok, kdy jsem to nedokázala bylo, když jsem měla novorozeně (před 20 lety, tudíž s látkovými plenami). Bez každodenního praní bych neměla mimino čím přebalovat.
|
|
|