| *Hany | 
 |
(31.5.2015 22:17:24)
Milado, jasně že Cita tam má kamarádky. Však tu přece psala, že někoho potkala a ten jí hned začal vykládat, jak mají Michalákovi ty děti hladové, nechávají je stát před školkou a že jim děti utíkají z domu. A až po dlouhých 3 letech byly děti konečně šťastně umístěny do dokonalých bohatých norských rodin (ovšem ta první rodina nechtěla sourozence, tak je rozdělili, a teď ta další rodina už nechce staršího kluka, ale tu donutili si ho nechat).
|
| :-) zaregistrovaná | 
|
(31.5.2015 22:28:43)
Říkám si - a to je to královské rodině jedno, co se v jejich zemi děje?
|
| Sandefjording | 
|
(1.6.2015 9:55:33)
Královská rodina se z principu nesmí vyjadřovat k žádnému politickému tématu, to je její úděl ve všech konstitučních monarchiích. Lehkou výjimkou je Nizozemí, kde královna Beatrix občas politiku aktivně ovlivňovala, a také za to byla kritizována.
Jinak to, co se v Norsku děje, podle mě není specificky norské, je to pouze naplnění odvěké touhy velké části populace po "čisté" společnosti, po dokonalosti; představa, že odstraní-li se to, co je "špatné", zbude jen to "dobré". Rozdíl mezi Norskem a jinými zeměmi je jen v tom, že norská společnost na to najednou získala peníze. Jinak až v Norsku jsem došel k jednomu takovému poznání - když jsem žil v Česku, velmi se mi líbily "spořádané" země. Nikdy mě nenapadlo, že nedostatek různých "živlů" může být problém, stejně tak to, že většina společnosti žije v (podobném) dostatku. Jenže on to problém je - jakmile není společnost sociálně různorodá, nedokáže odolat pokušení sebe samu ještě více "zdokonalovat" i kdyby to bylo proti zdravému rozumu. V zemi jako je Česko nebo Spojené Království, kde žije proti Norsku relativně hodně chudých lidí je chudoba něco, co není v silách nikoho napravit - pročež se bere jako normální, přirozená věc. Ti chudí lidé sami to možná tak nevidí, že to je výhoda, ale výhoda to je obrovská - taková společnost nemá potřebu posuzovat bližní podle toho, jakým způsobem žijí, a není-li to životní styl život ohrožující, pak je nechá na pokoji. V Norsku to začalo v 50. a 60. letech v podstatě likvidací romské komunity (násilné lobotomie, sterilizace, odebírání dětí na převýchovu, atd.), kterou viděla většina společnosti jako způsob, jak "vyřešit" problém, kdy potkávají na ulici lidi, kteří se nechovají jako "správní občané" a kteří "kazí" tvář místa kde žijí. Problém je v tom, že společnost se tím naučila myslet určitým způsobem - tedy je-li někde "problémová" skupina, stačí ji rozprášit a hned nastane idylka - a to je něco jako droga. Když takhle rozbili komunity norských Romů, pokračovalo to s nemanželskými dětmi a neprovdanými matkami, dále pak s alkoholiky, drogově závislými a podobně. Místo aby jim stát pomáhal se dostat z jejich problému, cílem bylo jim maximálně ztrpčit život. To se děje dodnes - v Norsku lze přijít o řidičák, pokud člověka chytí, že kouří marihuanu, přestože není za volantem a neřídí pod vlivem. Zkrátka a dobře proto, že "co kdyby ho náhodou napadlo za volant sednout", ve skutečnosti to ale spíš vypadá tak, že společnost nemá ráda příznivce marihuany a tak jim to dá sežrat. No a během těch let se nároky postupně zvyšovaly a zvyšovaly, čím víc ubývalo "nepřizpůsobivých", takže i ti, kteří byli zcela OK a přizpůsobiví podle kritérií roku 1990, nejsou přizpůsobiví podle kritérií roku 2015 - takže cílem společenského tlaku jsou teď ti. Problém je v tom, že étos těchto opatření - tedy "usilujme o idylickou společnost" - je natolik "pozitivní", že kdokoliv by proti tomu chtěl usilovat, tak vypadá jako blázen - kdo by nechtěl, aby se všichni lidi měli dobře? Kdo by nechtěl, aby nebyla chudoba, aby nemohli všichni žít zářivým životem jak vystřiženým ze Stepfordských paniček? Právě to, že tahle změna se dala díky ropě ufinancovat, je to, co pomohlo z Norska udělat takový Stepford. A upřímně, když jsem byl nedávno služebně po letech v Portugalsku a viděl jsem oprýskané domy v Portu, špínu, stavební chaos a lidi sice chudé, ale veselé, tak to bylo jako balzám na duši, protože ono to bylo takové lidské. Ano, je tam bordel, je tam chudoba (v mnohých částech Portugalska je chudoba podobná té ze Šluknovska), ale je tam mnohem více lidskosti, než ve sterilním Norsku.
|
| :-) zaregistrovaná |
|
(1.6.2015 10:53:26)
Olgavo, neřekla bych "češi nesnáší", ale lidé nesnáší. Je to dáno historickou zkušeností a vývojem lidstva.
Kamarád pracoval snad ve všech státech světa, a říkal, že jediné místo, kde měl pocit, že ho kolektiv uznává pro to, co umí, byly USA. Všude jinde byl nějaký problém s tím, že byl Čech. Jenže pak ten samý problém měl kdokoliv jiný, kdo nebyl zrovna zdejší. A ten zdejší měl taky problém, protože pocházel z nějaké sociální vrstvy.
Nechtějme změnit lidstvo, my lidé jsme takoví.
|
| Sandefjording |
|
(1.6.2015 10:58:26)
V USA je zase pro nás nepochopitelný rasový problém. Americký černoch bude pro typického Západoevropana především Američanem, a bude tak na pomyslném žebříčku daleko výše, než Rumun tam žijící, zatímco v USA by to bylo naopak - Rumun by zíral, jak ho dokázala společnost akceptovat proti té v Evropě, ale řídí-li černoch příliš drahé auto, tak ho co chvíli zastaví policie, protože bude podezírat, že ho ukradl. A běda, aby od policie utíkal, to je životu nebezpečné.
|
|
|
| Sandefjording |
|
(1.6.2015 11:55:15)
Problém je v tom, že ze vzoru Ullern, nebo Bærum, chceš-li, se stal vzor tak nějak pro celé Norsko a pokud se zeptáš lidí, jaké jsou jejich aspirace, tak je to většinou bydlet v něčem takovém. Do toho je problém v tom, že zdejší antimonopolní úřad je spíš pro srandu králíkům, takže velké firmy nebo velká výrobní sdružení v podstatě eliminovaly většinu konkurence a tudíž nejen zboží, ale i obchody, kavárny, kolikrát i hospody, to všechno je maximálně standardizované. Můžeš se přestěhovat z Kristiansandu do Tromsø a stejně budeš chodit do stejných obchodů či kaváren. A do toho ten příšerný moderní vkus, který bohužel Norové převzali z globálních hotelových řetězců, což se stalo novou normou pro to, jak má vypadat domov. Tradiční norský dům byl vždy vyvedený v teplých barvách, bylo tam spoustu malovaného dřeva a dřevěného vybavení, všechno bylo stylizované tak, aby to bylo pokud možno útulné. Dnes domy vypadají stylem odstíny šedi mezi bílou a tmavě šedou, minimalismus, sterilní čistota naprosto všude. Ta společnost se zkrátka změnila, a rozhodně ne k lepšímu, řekl bych. Právě to staré Norsko mám rád, to Norsko skromné, útulné, symbolizované tím, že se člověk nemusí honit za konzumem tak strašlivě, jak to dnes často vypadá, jenomže ono se staršími Nory bohužel hodně rychle vymírá.
|
|
| Anni&Annika | 
|
(1.6.2015 12:03:11)
Olgavo, to je ruzne...tohle jsem davala vcera na deni kolem nas. Tady kde ziju je na kazdem rohu citit nacionalismus. Uz kdyz jsme sem prisli tak me vyrazilo dech, ze ve tride byly jen blondaty a modrooky deti /ac na skolnim dvore si hraly i deti Bulharu pracujici zde na jatkach/, a kdyz mi asistentka ucitelky vysvetlila, ze si pani ucitelka /zastupkyne reditelky/ deti vybira.
Kdyz nam starousedlik vysvetloval, kam mame chodit nakupovat, ze dal chodi jen cizinci. Manzel mu vysvetlil, ze to jsme take, ale to my pry ne, cizinci jsou tu jini.
V Berline tohle neznam. Je to velke mesto a je multikulti.
A teda neznam ani poskrabane auto v Cechach. A to jezdime Mercedesem a auto bezne stoji na obrim parkovisti za domem mezi panelakama.
Ja si myslim, ze to nejde pausalizovat. Proste lidi jsou ruzni, kraje jsou ruzne, jine je to ve velkem meste, jine na malem ci na vesnici atd..atd..a je jedno jestli Nemecko nebo Cesko.
a tady ten prispevek...
Jen teda k te lasce k bliznimu svemu. Kamaradka se s rodinou prestehovala do horni casti mesta. Koupili tam dum. Sousedi mluvi arabsky /ale odkud jsou nevim/. Kamaradka ma 12ti leteho syna, sousedovic klukovi je 10 let. Dnes u nich zrovna byl. Vyrazilo mi dech, co rikal. Je nadseny, ze konecne existuje kluk, s kterym si muze hrat. Pry by strasne rad s nekym kamaradil, ale nikdo o nej nestoji. Neb kdyz se rodice deti dozvi, ze je cizinec, tak detem zakazou si ho privest domu, ci s nim kamaradit. Jo, tady to je takovy nacionalisticky kout. Kamaradka taky rikala, ze to tu tak chodi.
Bylo mi kluka lito. Deti by nemely trpet. A kdyz si tak vezmmu, ze v tomhle vyrusta, co z nej asi vyroste. Vzdyt mi si ty teroristy tady sami vychovavame.
|
| Sandefjording |
|
(1.6.2015 12:10:35)
Bohužel hodně málo lidí tohle chápe, že právě zážitky typu "nikdo si se mnou nechtěl hrát, protože jsem Arab" generují nejvíc extremismu a problémů v pozdějším věku. A přitom by stačilo tak málo - normálně se s těmi lidmi bavit. Skvělý příklad je ten inženýr z Číny, co byl antikomunista a žil v USA, kde pracoval v tajném vojenském jaderném programu, no a snášel nějakou dobu různé podobné ústrky, až jednoho dne přišla poslední kapka a on se sbalil a odjel do Číny a dal ČLR jaderné zbraně. A přitom stačilo tak málo - aby se k němu lidi chovali slušně.
|
|
| Anni&Annika |
|
(1.6.2015 12:21:32)
No jo no...me casto prijde, ze vsichni krici jak jsou multikulti, ale je to jen zasterka. Ve skutecnosti je vetsina z nich proti multikulti a nedej boze, aby si syn nebo dcera privedla domu nekoho jineho nez jsou sami.
Je to problem a je to problem nejen Evropy. Ja vzdycky obdivovala Kubu. Me prijde, ze to je snad jedina zeme, kde to zvladli vsichni. Misenci, bili, cerni, prijde mi, ze tam je to kazdemu sumak. Aspon teda soudim podle kubanske vlny u nas v Cechach/, kdy k nam do Cech prislo hodne Kubancu /skoleni, prace atd. jeste za socialismu./
|
| Raduna |
|
(1.6.2015 12:29:07)
Anni,
já jsem vždycky hodně cestovala a mám známé a kamarády všude možně a musím říct, že se se mnou bavili všude slušně, ale stejně je znát, že nás na Západě považují za póvl i když o nás třeba vůbec nic neví. Myslím, že 25 po pádu železné opony je to dost smutné. Ale samozřejmě jsou to spíš méně vzdělaní lidé nebo hodně konzervativní, nemůžu všechny Zápaďáky házet do jednoho pytle.
|
| Anni&Annika |
|
(1.6.2015 12:38:43)
Raduno, ale to ja ani nahodou nehazim...zapadaci jsou i ma vlastni rodina /teda byla, deda uz umrel/.
To jsem vubec nechtela napsat. Ja jen chtela napsat, ze jsou kouty, mista, lidi, co proste cizince nechteji a daji to znat. No a pak jsou kouty/mesta/ lidi, co to vubec nepocitujes. Ja to teda jeste nepocitila, ale nerikam, ze to neexistuje /slysim to kolem sebe/. Ale mozna ze jsem mela jen stesti. Prvni muz /kdyz jsem zila ruzne po evrope/ byl vrcholovy spotrovec a to byl vzdycky nekdo pro ty kolem /tudiz i cela rodina/, ten druhy je Nemec co tu nepracuje jako delnik na jatkach. Takze ja nic nepocituju a spis shledavam, ze ma povaha lidi jeste vic pritahuje.
Ale kdybych mela hodnotit, tak vztah k cizincum tady co ted ziju a co posloucham kolem, teda idealni neni.
|
| Raduna |
|
(1.6.2015 12:44:28)
Anni,
já právě taky měla štěstí, jenže taky slyším, co si lidi povídají o jiných cizincích a co se třeba píše v diskuzích atd.
|
|
|
| Sandefjording |
|
(1.6.2015 12:40:08)
Existuje pár výjimek - Irsko, Skotsko, Portugalsko. Z vlastní zkušenosti vím, že Holanďané nás mají velmi rádi a vědí o nás hodně - ale to už neplatí o Slovácích, Polácích a dalších, na které se dívají svrchu. V Německu je to složitější, je dost míst, kde nás mají rozhodně radši, než východní Němce (z nějakého divného důvodu). Mám kamaráda z Drážďan, který Česko dobře zná a z toho, co říkal, tak v DD jsou Česko a Češi dost populární...
|
|
| Raduna |
|
(1.6.2015 12:48:28)
Andreji,
ano, v bývalém Východním Německu nás mají hodně rádi, v podstatě jsem se tam vždy cítila, jako kdyby mě brali jako svého jiným jazykem mluvícího rodinného příslušníka. Na Západě jsem se taky s žádnou diskriminací nesetkala, ani s neslušným chováním, ale nepopírám, že třeba na malém městě to může být drsnější. Já jsem navíc vždy byla jen turista, nepřistěhovala jsem se tam a nebrala jim práci.
P.S. Dokonce znám už docela hodně Němců, kteří se dobrovolně naučili česky, což asi o té popularitě něco vypovídá.
|
|
|
| Anni&Annika |
|
(1.6.2015 12:48:35)
Sand..ten duvod je hluboko v historii. Uz tatinek mi jako male rikaval, ze Bavori nemaji radi Prusaky a ze na ne musi dohlidnout, neb Prusko bylo militaristicky/vybojny stat
Ale nevim...Prusaka jsem si vzala a nic takoveho na nem neshledavam.
Co se tyce Sasu, nekde jsem cetla, ze maji snad nejvic patentu /od zubni pasty pocinaje kdesi konce/. Velmi pracoviti, podnikavi, bohati. Take se rika /kdyz si nekdo sladi kavu/, ze je jako sas. Predpokladam, ze driv byl cukr drahy, ale sas si ho mohl dovolit.
No a jestli maji lide z Drazdan radi Cechy...ja bych rekla, ze to cely vychodni sektor. Na svedomi to ma byvaly system. Ti lide si vic rozumi.
|
|
| Anni&Annika |
|
(1.6.2015 12:50:07)
A ano, Portugalci take....tam jsem taktez zila. Cechy maji radi. MOzna to ma taky neco spolecneho s historii. Nekde jsem tam narazila v kostele i na prazske jezulatko
|
|
|
|
|
|
|
Opravdu si říkám, jestli se mi to celé Norsko jen nezdá, jestli ta země fakt reálně existuje. Není to sci-fi?? 
..ty to musis mit fakt tezky ;)
Pelíšku, jsme to v sobotu prokaučovaly, jsme mohly začít už v květnu 
a potřebuju vyklidit mrazáky, neb máme objednaný prasátko
V její náručí
Svatomartinské slavnosti na hradě LoketSokolov 
Herní večerPraha 10 
Předmartinské odpoledne a Martinský trhVsetín 
Archeologický výzkumCheb 
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Svatomartinské slavnosti na hradě Loket
Herní večer
Předmartinské odpoledne a Martinský trh
Archeologický výzkum
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)