Klicek |
|
(2.6.2015 9:43:15) Ahojte, nejdu si pro radu, spíš se vyventilovat.. V současné době řeším několik poměrně velkých soukromých projektů souběžně. Za pár týdnů mě čeká svatba, našli jsme vysněný byt a vyřizujeme jeho koupi. Prostě vše, z čeho se normální člověk těší. Já se těšila, ale už je toho nějak moc, jsem několik posledních týdnů v jednom kole, práce, úřady, domácnost, práce, úřady, domácnost, stres z termínů... stále dokola. Ne úplně ideální vztahy a různé průběžné potíže v rodině, hledání vhodných řešení mi zrovna teď taky moc nepřidávají. Momentálně mě někteří "blízcí" vysávají a už to nedávám. Situace je složitější - nechci to rozebírat, ale prostě nejde vypnout a neřešit, protože na to by dojeli jiní příbuzní, kteří si bohužel nemohou pomoci sami.. Začíná mě to celé ubíjet a uvědomuju si, že to není normální. Že si neužívám to, co každý normální člověk. Jsem ráda a vděčná, že vše relativně klapne, vím, že všude je něco a že každý má své problémy a starosti. Nějak se ale z těch úspěchů a příprav nedokážu radovat. Dochází mi dech a nevím, kde nabrat nové síly. Když kouknu kolem sebe, jak si jiné holky přípravu svatby užívají, je mi do breku. Neužívám si. Spíš začínám rezignovat a doufat, že to nějak dopadne. Ideálně samo... Řekněte mi, že bude líp...
|
magrata1 |
|
(2.6.2015 9:50:18) Pro mě byla příprava svatby totální pruda. Byla jsem z toho dost utahaná, měla jsem si, blbec, vzít k ruce aspoň 2 kámošky a zaúkolovat. Hostinu teda organizovali naši, ale i tak toho bylo až nad hlavu. Nacvíc jsme měly svatbu společně se ségrou, ta byla v Praze a vyřizovala jsem i za ni. A koupě baráku byla až pár let po svatbě, taktéž náročné. Já si tento typ "zábavy" neužívám. Cítím s tebou, řešit obojí souběžně, asi mě šlehne.
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(2.6.2015 9:53:15) tak nějak. Svatbu jsem teda neřešila 16 let a už asi nikdy nebudu. Zato koupi nemovitosti jo a nervy to jsou. A to jsem de facto z oboru, takže mě toho fakt moc nepřekvapí ( ve smyslu kupních smluv, katastrů, výzev k doplnění řízení, financování, aj.). Držím palce, ať už je to za vámi. A ano souhlasím - některé i obecně společností vnímané věci jak radostné si člověk "neužije".
|
|
|
jentak | •
|
(2.6.2015 9:50:29) Klíčku - bude líp, ale až pochopíš priority a něco s tím uděláš. A nebo přestaneš mít očekávání typu - úžasná svatba, která bude dokonalá a já si ji užiju, i kdybych u toho měla chcípnout.
|
Klicek |
|
(2.6.2015 9:54:41) Nemám očekávání - úžasná svatba. Naopak, snažím se hodně věcí udělat tak, aby to bylo jednodušší a zároveň příjemnější. Nemám ráda zbytečné komplikace jen proto, že jinde je to tak zvykem. Na to nehrajem. Ale celou svatbu si zařizujeme sami, a je to znát. Bohužel není koho zaúkolovat. Použitelní příbuzní mají svých starostí taky dost, kamarádky nemám, chlapům to nesvěřím
|
|
jentak | •
|
(2.6.2015 9:57:56) Klíčku - nebyla to ode mne jedovatost, jen poznámka, co mě napadla. A když píšeš, jak to v rodině a okolí máte, proč se na svatbu nevykvákneš, prostě obřad se svědky a šup na nějakou romantickou dovolenou - třeba i později, když teď se to nehodí. Příbuzní nemají čas, kamarádky nemáš - tak proč teda.
|
Klicek |
|
(2.6.2015 10:05:15) kvůli sobě. Jak se znám, taková svatba by mě mrzela. Pár přátel a rodinných příslušníků by mě mrzelo, kdybych na své svatbě neměla. To, že mají své starosti, na tom nic nemění.
|
jentak | •
|
(2.6.2015 10:06:57) No Co dodat. Jen - určitě bude líp, o tom žádná.
|
|
|
|
|
|