MysLenka |
|
(26.4.2016 10:25:52) Zdravím, mám dotaz na Vás, které učíte podle H-mat. Dcera v 1.třídě jela klasickou matematiku, teď bychom chtěly začít s Hejnym. Lze navazat přímo ucebnicí pro 2.roč. nebo je třeba projit si základy a koupit i učebnice pro prvni třídu? Předem moc děkuji za Vaše názory.
|
MysLenka |
|
(26.4.2016 14:15:25) Děkuji za reakci. V čem se Vám zdá nedostačující? Mě nejdřív metoda nezaujala, no teď po 1.třídě jsem si přečetla (dočetla) metodiku a líbí se mi, že se řeší příklady praktické, logicky a systematicky. Dcerku nebaví pořád ty samé příklady v matice a často chybuje jen z nepozornosti nebo proto, že si nepřečte dostatečně pozorně zadání, pže jsou tam pořád příklady na jedno brdo. V podstate nemusi moc přemýšlet a tady by musela. Myslím, že tohle by ji mohlo víc bavit. Za kolik byste prodala mat.H.? Ještě to promyslím, kvůli poštovnému, jestli koupím vše naráz ( budu potřebovat učitelskou příručku) nebo bych vzala od Vás. Jinak budu učebnice pro 2.třídu vybírat až o prazdninach, takže teď to určitě nehoří, když tak se ozvu po průzkumu. ;)
|
MysLenka |
|
(27.4.2016 10:02:07) Děkuji za nabidku, ale koupim zároveň s tou priruckou, prac.sesity uz nejsou tak drahe, tak at neplatim 2x postovne. :)
|
kotrmelka |
|
(27.4.2016 10:31:17) MysLenko: nevím sice,jestli ti ta informace k něčemu bude ,ale u Frausů si lze půjčit na měsíc za pakatel(tuším 19kč)online učebnici matiky.Třeba na kouknutí,jestli ji vůbec potřebujete. Moji příručku má Jodie,možná by ti ji poslala.Už by ji neměla potřebovat :) mám Ji napsat? Nebo možná nás čte.
|
MysLenka |
|
(4.5.2016 14:11:40) Kotrmelko, diky...Napada mě tedy moznost- prirucku poridit pouzitou a zkusit cviceni z on-line ucebnice. Tim zjistim, zda porizovat jeste pro 1.rocnik nebo zda uz je to pro nas lehke. Byla by teda prosim moznost vzit od Tebe tu prirucku a jak cenove? Prodavas ji nebo pujcis za nejaky poplatek? ? :)
|
MarikaP+3 |
|
(6.5.2016 11:21:51) Ahoj všem, dlouho jsem se tu neukázala, ale snad si ještě vzpomenete, mám Elišku v druhé třídě, z počátku jsme zápasily se čtením a psaním, vše najelo až na konce první třídy. Přes počáteční obavy jsem tomu dala čas a první pololetí v druhé si fakt užívala, Eli začala chodit 2x týdně do komunitní školy, kde se nabažila dětí a my se v našem učení věnovaly tomu, co jí bavilo. Jenže v pololetí neproběhlo hodnocení zrovna růžově. Eliška ho víceméně zbojkotovala, chovala se tam opravdu nemožně, odmítala cokoliv předvést atd. S paní Kapicovou jsme si domluvily schůzku ještě v půlce pololetí u ní doma, Eli se začala chovat přes vešekré domluvy a ujištovaní podobně (mám dojem, že se tak chová z rozpaků, neví, jak se má chovat, občas to dělá před návštěvami, ale působí to opravdu odpudivě), pak jsem ale prohlédly celý dům se zvěřincem, na závěr něco přečetla a závěr byl, že snad dobrý. Já jsem už ale hrozně nejistá, protože přes počáteční ujištování, že tomu mám nechat volný průběh, jsem ted získala dojem, že pro DŠ je lepší být napřed, aby, až jednou půjde do školy, nemusela dohánět. Ve čtení to ještě jde, čte pomalu, šeptem hláskuje, pak přečte. Ale psaní - píše hůlkovým, učí se psacím, ale nepoužívá ho, vynechává háčky čárky, tečku na konci věty musím upozornit. Občas vynechá písmenko nebo nenapíše slovo úplně správně. Tak mě nějak jímá strach, že to vůbec nezvládáme. V matematice jsme se taky příliž neposunuly, počítá celkem dobře, ale hrozně jí to trvá, čísla do 100 přes desítku zvládala už loni, ale přijde mi to pořád tak nastejno. Navíc učení jsou neustálé dohady, věnujeme všemu chvilku a už chce přestávku, neeebaaavíííí, přitom se snažím maximálně vyjít vstříc v tom, čemu se budeme věnovat a co budeme dělat. Od toho pololetí jsem trochu přitvrdila a už nejedeme tak lážo plážo co nás baví. Vážně zvažuju domácí školu ukončit, v dojezdové vzdálenosti mámě školu Jedna radost nebo tu komunitní školu, kam chodí teď, i když mě to hrozně mrzí, nevím, jak dál. Často při výuce končíme dohadováním a nakonec pláčem, protože mám opravdu pocit, že takhle to dál nejde.Do toho se ale děsím, že to tam Eliška nebude stíhat, protože je pozadu. Děkuju za prostor, kde se můžu z toho vypsat.
|
arsiela, |
|
(6.5.2016 23:36:44) Mariko my tuhle krizi máme taky.Stydím se o tom psát,připadám si,že naprosto selhávám.Jo J se posunuje dopředu,udělal pokrok. I když ,jak píšeš háčky,čárky, občas vynechá písmeno.Ale ta nechut se učit je ubíjející.Vymýšlím neustále jak mu to zpříjemnit,oživit,co dělat jinak.Na všechno néé nechci.Pak má den kdy zapne a udělá velký kus práce.Taky nevím co s tím.Beru,že u něj je všechno složitější,ale myšlení má Ok.Jen se nesmí říct učení.Bohužel radu nemá,jen,že v tom nejsi sama.
|
MysLenka |
|
(7.5.2016 8:54:46) Děvčata, my to máme velmi podobně. Vzala jsem dceru v pololeti z 1.tridy. Z pocatku byla nadšená a "hrála" si na školu. Teď s nechutí dělá povinné věci z učebnice a nechce se jí ani dělat projekty, vyrabet, fotit, vymyslet, resp.skoro nic. Nic řízeného. Skoro kazdy den to resime,je dusno nebo krik, smlouvá,kolik uz udelala a co uz nechce. Zoufalost, tesila jsem se na naši super domskolu, mam radost ze spolecne prace, straveneho casu, ale ( s miminkem) je to narocne a mrzi me, ze ji to nebavi. Mám v plánu dokodrcat rok a pak ji nechat "ladem" pres prazdniny a kolik bude potřeba, že se třeba něčeho chytne a začne pracovat na tom, co ji baví. Ale mám strach z přezkoušení. Jsme na ZŠ nezkušené s DŠ(snad mi nebudou chtit dokazat, ze to je chyba). Čte celkem dobře, počítá dobře, pokud se soustředí, ale psaní je hrůza. Pořád přemýšlím, jestli to zbladame a zvladneme. Omlouvam se za interpunkci, pisu z "chytreho" tel.:)
|
kotrmelka |
|
(7.5.2016 10:39:53) Tak u nás taky boj, ale už se to snad lepší (4 třída :))). Když jsem vzala syna v pololetí 1.třídy domů,tak ze začátku to bylo super, nadšený do všeho, později bojkot, nechtěl nic dělat. V určité míře to trvá doteď,ale myslím,že už to i pochopil, sice je hodně pomalý,ale už více méně spolupracuje. Do třetí třídy jsme měli hodně projektů, výletů, výuku takovou volnější, přezkoušení též,ale časem ho to už nějak neuspokojovalo, asi potřeboval třídu, kolektiv,né jen mě. Teď jsme v Březové, má online hodiny po skypu (4 hodiny týdně) a chytlo ho to, i když tam jedou hodně školně, samé poučky, teorie v čj, odůvodnění (to jsme předtím moc nedělali), ale synovi to nevadí, chce to umět, protože to umí ostatní a mu příjde normální to umět (kdybych ho do toho nutila jen já,tak by řval,že to k životu nepotřebuje) Já mám ulehčenou práci, protože jim to vysvětluje pan učitel a i když to musím potom se synem probrat ještě jednou, už to není tak náročné, už ledacos chápe z hodiny. Takže já vás uplně chápu, vždycky jsem si po přečtení různých domškoláckých diskuzí myslela,že se všem ostatním daří, děti nadšené, spolupracující,ale teď si nemyslím,že to tak je u každého a stále. Asi na každého příjde časem krize, chce to jen vyzkoumat jak z toho ven. Buď něco změnit (klidně i kmenovou školu, i když já si na tu předchozí neztěžuji,ale každá má jiný přístup a o tom to je), nebo přidat kolektiv, nebo udělat výuku jinak,nebo s dítětem uzavřít dohodu, k(ale to chce na to mít věk) Chce to asi zkoušet. Vůbec bych se ale nebránila (a hlavně si nic nevyčítala) dát dítě do dobré komunitní či jiné alternativní školy, pokud by to bylo možné.(Mariko, v komunitní škole by asi to,že jste pozadu tolik nevadilo,ne???) A také jsem se už odnaučila si dávat neúspěch dítěte za vinu, protože dělám co je v mých silách, v klasické škole o 30-ti hlavách by to lepší nebylo, nemají na dítě tolik času, kolik jim věnujeme my. Když jsem měli volnější režim,tak jsem věděla,že dítko do školy poslat nemůžu, že spoustu věcí děláme jinak, nebo vůbec, nebo to tolik neprocvičujeme,ale teď se už nějak srovnal (asi je to tou Březovou, děti tam mohou dělat klasické testy (dobrovolně), přezkoušení je normální zkoušení..),takže jsme si v té výuce tak nějak jistější, i když u syna by to ve škole vázlo zase na té pomalosti, u přezkoušení to tolik nevadí, pan učitel má trpělivosti dost a už syna zná.
|
kotrmelka |
|
(7.5.2016 10:52:01) MysLenko: u nás jsme psaní vyřešili přechodem na Comenia Script. Je to mnohem lepší, písmo se dá přečíst, syn tím píše raději než psacím (ale neříkám,že vyloženě rád :))...ale chce to pořešit se školou, jestli by to umožnila (v tom jsou třeba i lepší ty školy, které mají s domškolákama zkušenost)
|
MysLenka |
|
(9.5.2016 14:21:28) Jj, rikala jeem si, ze doklepem sk.rok a pak CS zkusim male nadhodit. Nejsem si tim uplne jista, kdyz uz se rok trapi s psacim. Ale aspon bude umet psaci cist a jde o to, jestli se ji ulevi- nabidka, pokus. Stejne velke procento deti uz na ZS prechazi do vlastniho rukopisu, polopsaciho a s rozvojem techniky to bude cim dal vic markantnejsi. Taky se mi nibi dopisovani interpunkcnich znamenek dodatecne, pze na ne zapomina. Takhle by se zice zase ucila navic dalsi pismo, ale mohlo by to stat za to.
|
|
Ráchel, 3 děti |
|
(10.5.2016 17:40:58) Comenia Script mohu také vřele doporučit, šetří nervy nám oběma
|
|
|
|
MarikaP+3 |
|
(7.5.2016 11:27:27) Děkuju moc, že jste se ozvaly, už jsem myslela, že všichni domškoláci to mají růžové, děti způsobně a nadšeně přistupují k učivu... Dneska jsme měli po dlouhé době krásný den, že si zase říkám, že se mi skončit nechce. Ne, že by to bylo úplně bez keců, ale Eli nakonec musela přiznat, že jí to baví, i když prý jen malilililinko. Do toho jsem tu obíhala stůl, protože jsme pracovali všichni, i moje mladší děti, které jsou momentálně po "úkolech" jak zběsilí. Když nám to nejde, tak mě děsí představa, jak se zvládnu věnovat všem, ale dnes to bylo opravdu úplně jiné, takhle bych to chtěla každý den. Bohužel těch nepěkných dnů je více a já se tím pak tak trápím, že už se někdy obávám o svoje psychické zdraví.
|
|
7kráska |
|
(9.5.2016 8:41:54) Šmarjá, Mariko, klíííídek! U nás začíná den takto: "Achjoooo, mně nechce učit!" "A co se ti CHCE?" "Nevím." "Tak to se půjdeme učit." "To se mi nechce." "Tak tě odvezu do školy mezi děti, které chápou, že se učit musejí." "To ne. Už se mi začíná chtít."
Nebo: "Už je pátek?" "Ne, středa." "Panebóže, zase učení!" (patřičně znechuceně) "No, podívej, jestli je ti moc učení se mnou od 8 do 10, můžu tě zavézt do školy mezi děti, které se učí od 7:45 do 13:20 totéž, co my." "No tak jóóó, už jdu teda."
A tak podobně. Nakonec se naučí, co má, snažím se být kreativní, ale ne vždy to jde, že. Navíc sám nehne prstem. Že by třeba vyndal knížku a něco si přečetl, to nehrozí. Musím denně číst s ním a střídáme se po půlce stránky. Nyní ho učím učit se, a stojí mě to značné úsilí. Takže fakt klid.
|
Barbuschka |
|
(9.5.2016 13:11:19) Ono to (alespoň občas) bude všude podobné. Jen u nás s tím rozdílem, že dcera moc dobře ví, co by dělat chtěla. Hrát si. S Playmobilem, s panenkami, s mladšími sourozenci, popř. si číst. ale zase si říkám, že hrát si s panenkami už nikdy později nebude. To může jen teď. Ale na matematice a češtině trvám, alespoň trochu každý den, kdy jsme doma. Tato pravidelnost pomáhá. Když někdy vynecháme, špatně se k tomu vrací.
Mariko, teď toho je nějak moc, ale ozvu se ještě na mail.
|
MysLenka |
|
(9.5.2016 14:28:32) Vubec Vam nepreji nic zleho, naopak vsem jen zvidave a vzdelani chtive deti, ale jsem rada kvuli svemu psychickemu zdravi, (jeste jednou se omlouvam :) ), ze ctu, ze to neni vzdy idealni. Ja si to asi prilis idealisticky malovala. Kdyz se ohlednu, mam z toho dobry pocit, nakonec jsme udelaly kus prace a porad si myslim, ze zajimaveji a komplexneji nez be skole, ale ten kazdodenni boj: Uz jenom tohle, mne se nechce! Asi si to beru moc osobně:).
|
MysLenka |
|
(9.5.2016 14:30:36) No a pak mam blby pocit, ze jsem ji chtela doma, aby nam bylo lip a ve vysledku se jen dohadujeme.
|
kotrmelka |
|
(9.5.2016 16:54:06) MysLenko: syn taky začínal psát CS až ve 2.třídě. Ale sám chtěl, písmo se mu líbilo. Kdyby dítě se nové písmo učit nechtělo, nutit ho nebude mít smysl. Ale jelikož už psát umí,tak to půjde rychle. Syn vlastně po 2 měsících už psal CS všechno (a to jsme se tomu nevěnovali každý den) A přesně jak píšeš, tak jsem ráda, že si to psací písmo umí přečíst, občas trénujeme,aby nezapoměl, psát už neumí,ale mě to nevadí. Hlavně aby si přečtl dopis od babiček, kamaráda...
Pohrození školou u nás nezabírá. A když,tak jen na chvíli. Syn má dost hroznou zkušenost, z pobytu ve škole,ale nejraději by se neučil ani ve škole,ani doma. Nebo tak, učil by se,ale jen to,co sám chce. Momentálně se učí španělsky,jako samouk :))
|
JODIE |
|
(9.5.2016 23:40:25) Já bych řekla, že krize jsou přirozenou součástí jakékoliv dlouhodobější spolupráce. A doma je to o to intenzivnější, že jsme na to s dětmi sami. Ale jak můj muž s oblibou říká, jsme v tom dobrovolně My jsme si časem vybudovali takový rytmus, že už jsme na krizi připraveni, víme že přijde a s klidem ji přivítáme Prostě ten den/týden jdeme ven nebo kontaktujeme přátelé a rozvíjíme socializaci Nebo vyhlásíme čtecí (tvořivý, kuchařský, stavebnicový...) den. Když jsme všichni naladěni, tak se snažíme pořád po troškách dělat i to co nebaví a co se musí, ať se to pak nenakupí. No a někdy se stane, že se prostě chytneme. Ale pak přijdeme a omluvíme se, řekneme, jak by to příště šlo jinak. A snažíme se, aby nám spolu bylo fajn. A toho si na domácí škole cením. Vše má smysl, člověk nepracuje jen na rozvíjení intelektu, tvořivosti, ale především na komunikaci a toleranci. A když vidím, že nás nějaká krize jen tak nepoloží, že naopak všichni posíleni jdeme dál, tak to dlouhodobě určitě stojí za to!
|
MysLenka |
|
(10.5.2016 14:11:56) Diky vsem za povzbudiva slova, tohle moc potrebuji, protoze ve svem okoli citim spis tlak typu: Vidis, my ti to rikali, ze je to hloupost. Sdileni je dajn. :)
|
MysLenka |
|
(10.5.2016 14:13:19) No, spis FAJN! :)
|
|
|
|
|
7kráska |
|
(10.5.2016 7:54:40) Tak mít dítě doma, vychovávat si jej sama, nesvěřit jej na polovinu (!) dne cizí osobě a cizímu kolektivu, být zodpovědná za jeho rozvoj a vzdělání, to je podstatou DŠ, za to není potřeba se stydět či to cítit nějak špatně MysLenko. Prostě máte krizovku, no. Choďte třeba víc ven ruku v ruce, povídejte si, pište si písmenka na záda, do vzduchu vleže v trávě... DŠ má tu výhodu, že si můžete dát krátký "voraz" a naladit se, jak píše Jodie. Máme to taky tak. Kdyby to bylo na synkovi (jsme 3.tř.), tak by byl od rána tablet, pak Nerf, zahrada, nějaká atrakce, tablet....hlavně ne učení v jakékoliv formě
|
|
|
Tragika |
|
(10.5.2016 12:54:33) MysLenko, jak tě tak čtu, mám pocit, že sama nejsi v pohodě. Já bych třeba DŠ vůbec nedávala, kdybych neměla čas i na sebe, svoji práci, zájmy a na své přátele. Potřebuju čerpat inspiraci ve svém okolí, mít pár hodin jen pro sebe.... Pak je člověk úplně jinak naladěn. Ponorka, která při DŠ hrozí, se časem projeví u každé z nás. Je to ale naše volba. Nic a nikdo nás do ní nenutí. Můžeš kdykoliv skončit a žít zase zcela jiný život. Možná pak zjistíš, že i ten má mnohá úskalí a kolikrát ještě větší, než s jakými se potýkáme v DŠ. Osobně si nedovedu představit dítě, které dlouhodobě DŠ bojkotuje. Možná jsou i děti, které chtějí zasednout do lavic a těm bych v tom určitě nebránila. Já jsem třeba zjistila, že nemohu syna naučit to, co sama neumím a neovládám. Pak bylo také dost věcí, které mne v DŠ vůbec nebavily učit. Na to měl syn radar a zaujal ke konkrétní látce totožný postoj. Na druhou stranu, ráda vzpomínám na naše školní dopoledne a věřím, že kdyby jich nebylo, není dnes syn tam, kde je.
|
MysLenka |
|
(10.5.2016 23:04:41) To ne,jsem za tuhle možnost rada, vybrala jsem si tuto cestu ja, akorat porad hledam lepsi a lepsi zpusob, jak po ni jit. Jak zkloubit, to, co musime, s myslenkou, ze delame, co chceme. Zapojila jsem se zkratka do debaty o tom, ze to vzdycky neni tak ruzove, jak to mnohdy vypada.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
kotrmelka |
|
(6.5.2016 16:17:33) Myslenko: napiš mi prosím tvou adresu na veo@seznam.cz a domluvíme se.
|
|
|
|
|
|