angrešt |
|
(31.7.2016 10:12:04) Jinak teda, Z+2, s tím poměrem ceny - myslím, že hluboce se mi zapsaly jak zážitky drahé, tak levné až zdarma. Nemůžu říct, který z nich by byl lepší či nejlepší, s cenou to nemá nic do činění. Zároveň ale - těch echt drahých jako byly tři pobyty u moře (na Rujaně jsme byli dvakrát), výlety do Drážďan a vlastně i dovolené po Čechách, které určitě taky nebyly laciné, mám teda výrazný zážitek ze všech, určitě peníze rodiči do mých zážitků investované nepřišly vniveč, tyhle "velké drahé" si pamatuju všechny. Kdežto je velmi pravděpodobné, že nějaké krásné zážitky zdarma jsem dávno zapomněla.
Ono to asi dost souvisí s tím, o čem jsme si pak doma dlouho povídali, máme z toho hodně fotek a tak, takže ty dražší zážitky jsou víc zdokumentované a apměťová stopa upevňovaná.
|
Monty |
|
(31.7.2016 10:24:35) "...myslím, že hluboce se mi zapsaly jak zážitky drahé, tak levné až zdarma"
angrešte, myslím, že takto to bude mít většina lidí.
|
Z+2 |
|
(31.7.2016 10:29:24) Myslím, že to je hodně o nastavení. Lidé to budou mít různě. Ale máš pravdu, že super zážitky mohou být jak drahé, tak zadarmo. Já si zase, když to tu čtu uvědomuji, jak strašně moc mám posunutou tu laťku v tom co bylo, nebo je levné a co drahé. A máš pravdu, všechno nakonec něco stojí.
|
Monty |
|
(31.7.2016 10:35:01) Z+2, tak ony jsou to často spojený nádoby - zážitek sám je "zadarmo", ale ty věci kolem stojí prachy. Pro syna byl třeba jeden z největších zážitků, když mohl vypustit do volný přírody gekona (nebo co to bylo), což je reálně vzato "zadarmo" - ale dostat se na to místo stálo prachy. Gekona samozřejmě nikdo neplánoval, to se přihodilo. Kdybych to brala "za sebe", tak většina zážitků, na které ráda vzpomínám nebo které mi hodně utkvěly jsou přesně tohoto typu - neplánované, spontánně vzniklé, ale omáčka kolem nich zadarmo většinou nebyla. Když nám např. chcípl motor lodi na Lipně a my uvízli na mělčině, byl to velmi silný zážitek. Nebo stávka železničářů ve Francii, když nás rozváželi do cílových destinací taxíkem a s námi v tom taxíku jela nějaká anglická "lady", co se nás vyloženě štítila, protože ona byla ta dáma v klobouku a rukavičkách a my trapní vandráci v kraťasech a s batohem na zádech.
|
Z+2 |
|
(31.7.2016 10:42:54) Gekon je dobrej. Já jako na velký zážitek vzpomínám, když jsem si v ZOO Praha choval malého tygříka a pak mně a ségru nechali si s ním dlouho hrát. Taky asi zadarmo, ale jen díky kontaktům rodičů. Což jsem v té době vůbec nevnímal. Dcera když letos přiletla z Kanárů, tak taky nejvíc vyprávěla o tom jak ji tam kousnul Lemur.
|
Monty |
|
(31.7.2016 10:50:21) Z+2, když jsem četla příspěvek Lassie, napadlo mne, že rodiče často žijí v přesvědčení, že dítě musí být nadšený něčím, co oni sami naplánovali a co jim připadá super. A čím je to dražší, tím by mělo být nadšenější. A pak jsou zklamaní, že dítě nevzpomíná na tobogán v hotelu nebo na nějaký jiný atrakce, ale na to kousnutí lemurem. Anebo na komáry u rybníka. On je obvykle možný nějaký kompromis, byť u hodně malých dětí myslím, že moc ne, ale daleko lepší mi přijde respektovat zájmy obou stran. Když beru dítě někam, kam chce a je to jeho sen/přání, nebudu ho na místě samém tlačit do aktivit, o který vůbec nestojí.
|
Lassiesevrací |
|
(31.7.2016 10:52:32) "že rodiče často žijí v přesvědčení, že dítě musí být nadšený něčím, co oni sami naplánovali a co jim připadá superů
Tak ono to tak vlastně je. Jak jinak se plánují dětem prázdniny? Prostě se snažíš trefit do něčeho, co se jim bude líbit. Jinak by tolik lidí nejezdilo k moři jen kvůli dětem, ačkoliv by nejraději zůstali doma na chalupě.
|
Monty |
|
(31.7.2016 10:56:45) "Tak ono to tak vlastně je. Jak jinak se plánují dětem prázdniny? Prostě se snažíš trefit do něčeho, co se jim bude líbit."
Lassie, já se nesnažila do ničeho trefovat, prostě jsem se zeptala dítěte, kam by chtělo jet. Jediná výjimka byl letní tábor, tam jeden rok musel, i když nechtěl - dohodly jsme se na tom s kamarádkou, že nepovolíme. Oni naši chlapci měli trochu problém s tím, že se po nich chtělo, aby ráno vstávali v 7 hodin a pak šli na rozcvičku. U starších dětí se lze domluvit na tom kompromisu.
|
Lassiesevrací |
|
(31.7.2016 11:05:40) Já s tím, Monty, nesouhlasím. Aby si dítě mohlo vybrat, musí to nejdřív poznat. Takže děti bereme i tam, kde nikdy nebyly, velmi často i tam, kde jsme ani my nikdy nebyli. Ono člověka až překvapí, co ty děti nakonec zaujme. Nám se to celkem daří. A to ladíme vše tak, aby to zvládly všechny děti. Mladší ještě nebyly čtyři a nadchla jí třeba noční prohlídka Kašperku, bylo to dobrodrůžo.
|
Monty |
|
(31.7.2016 11:12:45) mandelinko, ve věku sedmi let syn chtěl jet do Oceánopole v Brestu. Opravdu chtěl, byl to jeho sen. Nakonec tam strávil dvakrát osm hodin a klidně by tam šel třetí den zase. Co je kde k vidění se dá poměrně lehce najít na internetu.
|
Lassiesevrací |
|
(31.7.2016 11:14:43) Monty, ty dovolené, na které tu mnozí vzpomínají, na internetu nenajdeš.
|
Monty |
|
(31.7.2016 11:16:26) "... ty dovolené, na které tu mnozí vzpomínají, na internetu nenajdeš"
Lassie, moment, bavíme se o plánovaných dovolených - tvoje vlastní slova. Pokud nejde o prázdniny u babičky, jakékoli jiné místo si musíš vybrat. Je fuk, jestli na internetu, v cestovce nebo v knížce.
|
|
|
Monty |
|
(31.7.2016 11:28:06) mandelinko, ale moje dítě do těch šesti let taky nesedělo jen doma na zadku. Kromě jeho otce, kde je to ovšem hodně dané jeho nemocí, má kolem sebe velice akční rodinu, takže o zážitky všeho druhu nikdy neměl nouzi. Ovšem na většinu z nich si dneska vůbec nepamatuje. Na těch zážitcích v raném dětství je mnohem podstatnější budování vazeb s blízkými lidmi, pocitu nějaké "rodinné sounáležitosti", než ten samotný zážitek. Kde byl nebo nebyl, když mu byly tři roky prostě dávno NEVÍ. Ukazovat cokoli tříletýmu je sice hezký, ale nevybuduje to v něm lásku např. k návštěvám hradů, pouze to utuží jeho vazbu s tím, s kým tam trávilo čas. Event. se postupně učí, jak se na kterém místě chovat - je-li jeho doprovod příčetný a nenechává ho tam vyvádět dle libosti, protože je "přece dítě a nemá rozum".
|
TaJ |
|
(31.7.2016 22:43:19) Monty, taky si nemyslím, že by 6 nebo 7 leté dítě samo řeklo, kam chce o prázdninách jet...aspoň určitě ne každé, možná některé jo, ale to budou spíš výjimky...náš 8 letý na otázku kam by chtěl jet, prostě neví...dokáže si hledat ledacos na internetu, ale vybrat si dovolenou, to asi ne...takže je na nás, abychom mu ukázali, jaké jsou možnosti, vybíráme samozřejmě s přihlédnutím k jeho zájmům a taky aby třeba viděl a poznal něco nového, protože těžko přijde na to, že by ho to bavilo, když to nezná nebo nezkusí... Právě jsme se vrátili z dovolené - prožili jsme úžasný týden v jižních Čechách - jezdili jsme úzkokolejkou (syn miluje vlaky a strašně se na ni těšil), byli jsme na Choustníku a Kozím Hrádku, na Červené Lhotě, půjčili jsme si tam dvakrát i lodičku a projeli se kolem zámku, svezl se tam na koníkovi, byli jsme v ZOO a Muzeu čokolády v Táboře, viděli jsme největší lidový betlém na světě v Jindřichově Hradci, v tom J.Hradci byl super zážitek i světelná a vodní fontána (zcela zdarma - byli jsme asi 4x), super bylo Muzeum rekordů a kuriozit v Pelhřimově...k tomu jsme byli ve výborné cukrárně, všude možně si dávali zmrzlinu, vyzkoušeli koupaliště v místě ubytování - bydleli jsme ve zrekonstrovaném mlýně s funkčním mlýnským kolem....syn byl ze všeho nadšený, líbilo se mu všechno a zrovna tak přemýšlím, jestli by si tohle dokázal sám najít a naplánovat - asi těžko...Jinak největším zážitkem byla podle něj ta úzkokolejka - jeli jsme několika různými vlaky, jeden z nich vypadal jako ponorka (s kulatými okny), určitě bude vzpomínat, jak jsme téměř každý večer chodili koukat na místní nádraží vzdálené asi 10 minut pěšky, na příjezd posledního spoje ve 20:43 , jinak se mu nejvíc prý líbila ještě ta fontána a taky veslování na lodičce kolem Červené Lhoty...ale jinak s velkým zájmem absolvoval i všechno ostatní, snad jenom prohlídka na Č.Lhotě mu přišla trochu dlouhá (50 minut). Ale beze sporu největším zážitkem, který si bude pamatovat dlouho, bylo určitě to, jak jsme v J.Hradci omylem nastoupili do jiného vlaku, vystoupili pak na první stanici a šli zpátky 5 km pěšky - byla to sice neplánovaná, ale krásná procházka mezi poli, bylo to po rovince, nebylo vedro a nakonec jsme si to vlastně všichni užili
|
Monty |
|
(31.7.2016 22:48:29) Tino, tak si to nemusíš představovat až tak "dramaticky" - to šesti nebo sedmileté dítě prostě přijde s tím, že vidělo/slyšelo/četlo o tom či onom a že by to rádo vidělo. No tak tam s ním jedeš. Není to tak, že by kupovalo letenky a zabookovalo hotel. U nás je trochu výhoda, že je syn zaměřenej jen na dvě ústřední témata a sleduje si to. Takové ty neutrální věci plánujeme my a jeho se následně zeptáme, jestli se chce účastnit nebo ne.
|
TaJ |
|
(31.7.2016 23:02:31) Monty, jo, však já to chápu..., naše dítě má v podstatě jedno hlavní téma, ve kterém jede už od necelých 2 let - a to jsou vlaky...první návštěva nádraží (myslím to byl tehdy Smíchov ) pro něj znamenala lásku na první pohled a od té doby se v tom vezeme - všechny možné železničářské akce, modelářské akce, železniční muzea, odjezdy parních vlaků (stačilo mu i jít koukat do Bráníka na odjezd), pamatuje si názvy a přezdívky jednotlivých mašin, časem k tomu přibral i MHD, ale vlaky jsou pořád jeho srdcovka, takže právě se strašně těšil na tu úzkokolejku a prozkoumali jsme ji fakt důkladně...dneska si tu celé dopoledne stavěl kolejiště, napodoboval trasy, hlásil zastávky, které si téměř všechny hned zapamatoval, hledal si tu videa JHMD na YouTube apod. . Ale kromě těch vlaků se mu líbily i všechny ty ostatní zážitky, ale ty už by sám asi těžko objevil, kdybychom mu je nepřiblížili my...
|
|
|
|
|
Tragika |
|
(31.7.2016 11:28:49) Vzpomínám si velmi dobře na dobu, kdy jsme měli lázeňskou promenádu pod okny, voněly tam oplatky a hrála kapela. Rodiče hráli tenis, zatímco já seděla jak přibitá v první řadě před pódiem a poslouchala kýčovité valčíky a pochody. V zimě byly v lázních cesty zaváté sněhem, nikde ani noha a já s kamarády jezdila na saních po hlavní třídě. Taky mám v paměti dovolenou v r. 78. Seděla jsem na člunu a koukala na památník bitvy u Thermopyl. Zrovna jsme ji ve škole probírali, takže mi přišlo úžasné, že ta místa vidím na vlastní oči.
|
|
|
|
|
|
Monty |
|
(31.7.2016 11:10:14) Lassie, asi mluvíme každá o jiné věkové kategorii. Já začala syna brát na dovolené a výlety PODLE NĚJ až v době, kdy byl školák.
|
Lassiesevrací |
|
(31.7.2016 11:13:07) Tak naše věková kategorie je skoro 4, 8 a 10, děti bereme od mimin a žádný problém.
|
Monty |
|
(31.7.2016 11:14:46) Lassie, mimino z toho ovšem žádný zážitek nemá, to je zase úplně jiný příběh.
|
Lassiesevrací |
|
(31.7.2016 11:22:12) Tak mimino je součástí rodiny a určitě je mu dobře, když je mezi svými. V tomhle, Monty, za jedno nikdy nebudem. Pro každou z nás jsou podstatné jiné věci.
|
Monty |
|
(31.7.2016 11:29:32) "Tak mimino je součástí rodiny a určitě je mu dobře, když je mezi svými."
Lassie, to já vůbec nezpochybňuji, pouze konstatuji, že z nějakého "zážitku" má kulové prd. Jasně, že je mu dobře mezi svými, ale jde mu o ty LIDI, nikoli o nějaké "zážitkování".
|
Lassiesevrací |
|
(31.7.2016 11:42:57) Monty, kápla jsi na to. Protože dovolenou a zážitky míváme spojenou někdy i s lidmi. S kým tam jsme, nejen kde jsme. Ale my se neshodneme mj. proto, že každá z nás za "zážitek" považuje něco jiného. Najít si něco na netu - pěkný. Ale může to být nakonec špatný zážitek, špatná volba, někdy za dost peněz. Stejně jako když ti dovolená nevyjde, vezmeš nějakou nouzovku - a můžeš na to vzpomínat.
|
Monty |
|
(31.7.2016 11:44:40) "Ale my se neshodneme mj. proto, že každá z nás za "zážitek" považuje něco jiného."
Lassie, a jak víš, co já považuju za zážitek? Hraješ si na Kudlu nebo co?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|