| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Jak reagujete na drzost dětí?

 Celkem 172 názorů.
 lela, rosa, niki 


Téma: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 18:57:36)
Moje 12-leta dcera, ktera vsude pusobi velice vzorne a vychovane, na me doma dokaze bt velmi drza. Je mi jasne, ze hormony pracuji a holka po mne zdedila moji nervozitu, takze ve vypjatych situacich - kdyz ji neco nejde, kdyz je ve stresu - na me proste rve - dnes treba hnusnym hlasem - mlc! - atd... pravidelne to takto boucha, kdyz se ji pokousim pomoct s ucenim. Samo ze me to vzdy vytoci - ja ji chci pomoct a ona takto - u toho uceni proste odchazim z pokoje s tim, ze tohle si dovolit nemuze a bud se prijde omluvit a v klidu to dodelame, nebo proste ne a ma smulu. V jinych situacich bud rvu taky, nebo ji v klidu vysvetlim, ze takto to tedy nejde...Jak reagujete vy? Jak vysvetlit, ze pres urcitou hranici nemuze prekrocit? nebo je to normalni? Ja si nedokazu predstavit, ze bych si toto mohla v jejim veku dovolit na svoji matku...Mozna ze jsem si dost veci myslela, ale nedovolila bych si ji to takto vmetnout do ksichtu. Vim, ze dnesni deti jsou jine. Ale ja se opravdu snazim ji pochopit, mluvim s ni, dokazu se omluvit za svoji chybu, myslim, ze mam pochopeni a nekladu na ni zbytecne naroky, mozna ze jsem nekdy az prilis liberalni. A slecna takto.
 Senedra 


Re: Jak reagujete na drzost deti? 

(8.1.2017 19:10:46)
Zefýr, já chodím na procházky sama.. nebo jako dneska, jdu něco dělat ven ( například odhrabovat sníh).

Dneska ke mě 11.5 letá přišla, sedla si mi na klín, strašně se tulila a v klidu jsme si povídaly o věcech, které nás trápí. Jindy by odsekávala, vztekala se, předváděla...

Lelo, dám jasně najevo, že překročila mez a za takovýchto podmínek se s ní bavit nebudu. A bouchnu občas taky. Pak přijde, omluví se, občas si pobrečí(me)... a jedeme znova.
 Z+2 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 19:13:00)
Osobně jsem přesvědčený, že je lepší vědět co si děti myslí než to nevědět. Já jsem ke všem dětem v tomto hodně tolerantní.
 Senedra 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 19:20:51)
Jano, já to beru, že toho má puberťačka moc - začala dojíždět na víceleté gymnázium, takže úplná změna, co se školy týká, i zázemí - první stupeň odchodila v místní škole, kam doběhla za 5 minut, premiantka třídy bez nějakého většího úsilí, stačilo jí, co ve škole slyšela. Teď dojíždí, ve škole si rozhodně šunky neválí, najednou si musí sama hlídat spoustu věcí... a do toho démon puberty. I v oblíbeném sportu má nějakou krizi, zatím každý rok postupovala výš, teď už tak rychle nemůže... je toho na ní hodně.
A zase jí nechceme dovolit, aby rozložila rodinu.
 Senedra 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 19:22:42)
Můj velmi oblíbený článeček od Marka Ebena o pubertě. Také teď často čtu Co život dal a vzal od Betty MacDonaldové.

" Možná, že puberta je jeden z nástrojů, jak příroda pečuje o lidský rod, aby nevyhynul. Protože člověk by asi nikdy dobrovolně neopustil to bezpečí vlastní rodiny, kde je o něj postaráno milujícími rodiči a rodiče by těžko přenesli přes srdce, že to rozkošné a bezproblémové dítě najednou odchází. Ale pak přijde spásná puberta a z toho rozkošného dítěte se stane nesnesitelný jedinec, který opovrhuje svými rodiči, jejich hudbou, jejich oblečením, jejich životním stylem, takže nakonec jednou, když praští dveřmi a odejde, rodiče to jakž takž přežijí.
A co je zajímavé, že hned venku na toho nesnesitelného jedince čeká jiný nesnesitelný jedinec, ovšem opačného pohlaví, který také před chvílí někde praštil dveřmi a ti dva nesnesitelní pocítí k sobě tak neuvěřitelnou náklonnost, že spojí své životy, a stanou se z nich ti báječní milující rodiče, od kterých by žádné dítě neodešlo, nebýt puberty. Je to podle mě velmi rozumné, a co příroda dělá, dobře dělá."
 wer 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 20:19:58)
~R^~s~
 Kafe 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 19:17:18)
Má velmi stydlivá introvertní dcera, která je neustále s kapucou na hlavě a skoro nepromluví (na veřejnosti), je doma drzá jak veverka. Snažím se konfliktním situacím předcházet, tedy neřešit její úkoly, apod..
 lela, rosa, niki 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 19:23:48)
no, ale neresit skolu...Ja jsem ji vysvetlila, ze skolni povinnosti jsou jeji povinnosti a ja ji muzu pomoct, pokud bude chtit a pokud se u toho bude chovat. Pokud ne, nasledky musi nest sama - no a taky ze nosi domu kule. Doted jsem za znamky netrestala, ale dostat kouli z dejepisu, to mi prijde trapny...Ono jako nic neresit a nechat to byt , ja jsem v jejim veku doma pomahala, ona nedla skoro nic a tvari se dotcene, kdyz si ma poklidt svoje veci. Kdyz ma dobrou naladu, tak vari a pece, to jo...ale..
 Kafe 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 20:15:49)
U dcery je zatím nejhorší známka 2, takže úkoly řešit nemusím.
 Monty 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 19:21:05)
Můžu se zeptat, co si pod pojmem "drzost" mám přesně představit?
 lela, rosa, niki 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 19:28:30)
Drzost? Kdyz na me zacne rvat - jsi strasna, hrozna, jsi krava, to uz jsem taky slysela, ty tomu nerozumis, .....

Je mi jasne, za nezvlada naval emoci a hlavne stres. Je velmi citliva a tim si vlastne ulevuje, jsem jeji hromosvod. Na druhe strane, jsem sakra matka, ktera vada velke usili, aby se mala dobre. Ja tohle proste tolerovat nechci a nemela bych, myslim si...

Monty, tohle od kluka nuslysis, ti jsou jini. ver mi, mam taky syna.
 libik 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 19:29:52)
Kráva???? no to promiň, citlivá, necitlivá, ta by jela~:-D
 Evelyn1968,2děti 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 19:32:03)
No to teda~a~ mam kluka i holku, jeli by oba.
 TaJ 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 23:06:16)
Evelyn, co máš přesně na mysli tím, že "by jeli oba"? Nemyslím to teď nijak zle, ale vždycky mě tyhle odpovědi trochu zarážejí...co bys udělala? Dala jim facku, vyhodila je z domu, nebo co vlastně přesně? A kdyby ti facku nějakým způsobem vrátili, co bys dělala pak? Právě tohle myslím není žádné řešení, aspoň u nás ne, jen je to pak všechno ještě mnohem horší a složitější...a tresty typu zakázat něco apod., ty nefungují už vůbec, je mu to jedno...
 Evelyn1968,2děti 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 7:01:27)
Tino, taky to nemyslím zle, ale vůbec si to neumím představit.
 TaJ 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 8:59:35)
Evelyn, no, já jsem si to taky nedokázala představit, dokud se to nestalo...netuším, kde jsme udělali chybu, vždycky jsme se k němu chovali pěkně, k sobě navzájem taky, z rodiny tohle odkoukané nemá...buď ráda, že si to neumíš ani představit a že se ti to nestává...sama netuším, kde se to v něm bere...a jak s tím pracovat....přitom jindy dokáže být úplně zlatý, milý, empatický, až člověk nestačí koukat....takže o to víc potom takováhle věc zaskočí....
 zerat 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 9:24:51)
Tino, na každé dítě něco platí. Mám děti dvě a přesně už vím, co na které platí.
A že by dítě vrátilo facku??? Tak to si vůbec neumím představit - kdyby se to stalo, tak jdu s dítkem na psychiatrii a reálně bych se začala bát, že když mi teď dokáže vrátit facku, tak co mi udělá za pár let??? ~e~~e~
 zerat 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 9:48:16)
~e~~e~~e~ Zefýre, to jsou jen řeči - něco jako např. že masojedové jedí mrtvolky ~j~ - znám x dětí, na které nikdy nikdo nesáhl a sami děti bijí absolutně bez zábran a říkají, že je to lepší než psychický . Na každé dítě opravdu platí něco jiného - jedno potřebuje i čas od času dostat přes pusu a jinému stačí vzít ho a promluvit s ním...
Spíše bych se opravdu bála toho, že pokud nemá dítě úctu k rodičům, tak bude bít je, vydírat... bude pokračovat v tom nač byl zvyklý.
 Monty 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 13:01:54)
zefýr,
njn, když ono to samotné "na něj platí" je takový... divný.
Cítím v tom, jak rodič moc chce mít navrch a to dítě "ovládnout". I když to v tom být nemusí.
Já třeba nechci dítě ovládat a nepotřebuju mít navrch. Dokonce ani nechci, aby mne "na slovo poslouchalo". Pamatuju si, jak moje matka kvílela, jak je strašný, když v komunikaci s tehdy tříletým dítětem používám slova "prosím" a "děkuji", protože děti se přece neprosí, dětem se rozkazuje. ~;)
 Monty 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 13:26:26)
zefýr,
no vidíš, já bych zase s dítětem, který by bylo jako já vycházela asi bez problémů.
Bohužel syn po mně zdědil jen smysl pro humor a možná určitý "kreativní vidění", povahově je úplně jiný. Já jsem dobrodruh a střelec, on je konzerva a těžce prožívá věci, který by mne třeba taky štvaly, ale rozhodně bych kvůli nim nepropadala depresi.
 TaJ 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 13:19:49)
Monty, já taky nevyžaduju, aby mě dítě na slovo poslouchalo, nemám potřebu ho úplně ovládat, naopak, kde to jde, tak ho nechávám, ať si to udělá po svém...ale občas je potřeba, aby udělalo něco, i když nechce, dohodnout se s ním třeba nedá, tak co potom? Prostě občas je potřeba dělat i něco, co se nám zrovna nechce...
 Alraune 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 13:21:44)
Tvůj syn je ještě poměrně malý... ono se to s věkem pořád mění. S dítětem v pubertě se v zásadě dohodnout musíš, silově donutit tak velké dítě prakticky nelze.
 TaJ 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 13:49:19)
Alraune, tak ono to dávno nejde už ani teď, ho k něčemu na sílu donutit...na to, jaký je drobek (24 kg), tak má už teď větší sílu, než já...
 Federika 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 13:51:11)
Tino,
tak to počkej, až bude mít 90, jako ten můj~t~
 Monty 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 14:00:59)
Federiko,
můj syn má zhruba 65 - 70 kg, měří 180 cm... a ještě mne nepřepere. ~;)
 K_at 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 14:32:14)
Monty, buď ráda. Moje berunka má 157cm a 53kg. Figura po otci. A já nemám šanci. Stačí, když mi skočí kolem krku a jdu k zemi :-)
 Alraune 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 14:41:09)
To není o kilech. Když mi začne jít z nozder kouř, tak utíkají i narkomani na pervitinu :D
 Federika 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 18:30:53)
Monty,
mě taky nepřepere, ale kdyby chtěl, tak levou zadní...~:-D
 Monty 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 21:45:45)
Danulu,
já ho taky ještě unesu, ale už ne moc daleko. ~;)
Vyrostl, no. Asi deset čísel za rok, odhadem.
 Monty 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(10.1.2017 13:43:18)
jentak,
syn rád blbne, no. Zkouší, jestli mně unese, chce aby zkusila já unést jeho...
 TaJ 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 14:41:17)
Federiko, to doufám, že snad nebude mít nikdy~;) - my jsme oba malí - 165 a 175 cm, takže moc vysoký nebude a při tom, jak je zatím jako tyčinka, si nedovedu představit, že by takhle nabral, to by byl při té výšce tlustý a to asi moc nehrozí...momentálně si neumím ani představit, že na něj přijde v pubertě ta pověstná žravost - zatím mu v 9 letech stačí k omáčce 2 knedlíky a má dost~:-D
 Federika 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 18:31:34)
Tino, moje osmiletá doslova sežere klidně 6 knedlíků~:-D
 TaJ 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 18:40:19)
Federiko, tak 6 knedlíků u nás sní leda tak manžel a i ten si většinou dává 5 :-), syn někdy, když je fakt hladový, tak sní i 3, ale to je obvykle maximum :-), na dopolední svačinu ve škole mu stačí jedno jablko, to má tak akorát, aby pak snědl oběd...
 Lída+4 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 18:57:05)
~e~ U nás všichni začínají minimálně na čtyřech, ale spíš na šesti až osmi. (Nepočítám tedy svoje rodiče, kterým je už přes 70 let.) A obvykle se s dětma zastavíme až někde u deseti a víc, podle toho, co je to za jídlo.
 Lída+4 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 19:42:16)
Zef, to už taky tak úplně není pravda ~t~
 Federika 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 19:32:26)
já mám žrouty, strašný..Utíkám před nima a jak otevřou pusu, tak s e bojím,že t zase bude "co máme k jídlu???"~t~
A malou musím držet zkrátka.
 Alraune 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 13:25:37)
Složitý, to uznávám. Dcera aspoň bere telefon a antibiotika :)
 Alraune 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 13:08:44)
No, já za sebe jako dítě musím říct, že na matku bych se neohnala jinak, než v legraci, ale otci jsem v hádce vypálila pořádnou. Ale on si začal :)

Obecně si myslím, že pokud člověk dítě fyzicky napadne, není zas tak divné, když se dítě fyzicky brání.
A těch případů, kdy děti rodiče, co je fyzicky trestali, v pubertě seřezali, pár znám.

není to tedy můj případ, otec byl hysterickej, ne, že by nás fyzicky trestal.
 Monty 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 13:10:58)
Alraune,
no jistě. Mne matka řezala jako psa a když jsem se v určitém věku začala bránit, tak se děsně divila. Ale je fakt, že od té doby si už netroufla na mne vztáhnout ruku. Bála se, že by dostala přes hubu. Oprávněně.
 Alraune 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 13:14:21)
U Karla to bylo podobně... fakt je, že po tom, co otce v patnácti přirazil mezi dveře, spolu až do smrti otce už nemluvili. Prostě spolu nemluvili.
 Ropucha + 2 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 13:20:14)
Já považuji za naprosto logické, že bité dítě se pokusí jednoho dne rodičům postavit nebo jim to přímo vrátit.
Vůbec bych to dítěti nezazlívala.
Ani si neumím představit soužití a vztah s rodičem, který by mě bil.
 TaJ 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 13:44:42)
Anett, tak ono to taky logické je...proto to taky v sobě pořád tak řeším....na druhou stranu myslím, že téměř každému (i když určitě výjimky jsou~;) ) se aspoň jednou stane, že mu to prostě ujede a prostě plácne...i když vlastně ani nechtěl...to ale nepovažuju vyloženě za "bití"...my jsme jako děti taky sem tam dostaly a přesto mám s mojí mamkou moc pěkný vztah a můžeme si říct všechno, nemám jí to zpětně za zlé....ale v případě nějaké dlouhodobého bití to samozřejmě následky zanechá a dost velké...
 Ropucha + 2 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 14:04:46)
Tino, rozumím, někdo to tak asi má, že v bezvýchodné situaci prostě fyzicky útočí.
Asi prapozůstatek zvířecích instinktů.
Ale sama vidíš, že je to slepá ulička a nic tím nevyřešíš.
Já dítěti, které se zkouší stavět na zadní, říkám - podívej, ber to rozumně, přece tu spolu nebudeme bojovat, musíme se nějak domluvit. Nechám ho vychladnout a nějak se pak obvykle domluvíme.
Ony to některé povahy nemají snadné samy se sebou, špatně snášejí jakékoliv vedení, chtějí si vše dělat po svém, jenže do určitého věku to nejde, musí se přizpůsobit. Chce to citlivý přístup, trpělivost, trvat jen na základních nejdůležitějších věcech a jinak nechat co nejvíce volného prostoru.
 Alraune 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 14:28:58)
Jo a vždycky nechat dětem cestu, aby mohly ustoupit "čestně". Aby to pořád vypadalo jako dohoda, a ne jako bezpodmínečná kapitulace :)
 TaJ 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 14:47:43)
Anett, víš co, já to v podstatě vím, že to nikam nevede a vím, jaký přístup je pro něj ideální a většinou se tím taky snažím řídit...ale občas prostě on bouchne a mě zrovna taky dojde trpělivost, i když se dokážu ovládat hodně dlouho...jsem býk a o těch se říká, že vydrží dlouho hodně, ale pak prostě chvilku pořádně zuří...takže já ty jeho afekty dokážu stokrát zvládnout v klidu, ale po sto prvé už pak bouchnu, i když nechci a mrzí mě to pak...není to moc často, snažím se s tím fakt pracovat, ale někdy je toho už prostě moc a nedám to...
 Ropucha + 2 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 18:25:43)
Tino, jsme lidé, nejsme stroje.
Každý se někdy neudržíme a chováme se hloupě, směšně, kontraproduktivně ... Já samozřejmě také.
Ale děti nejsou hloupé, poznají, co je norma a co je výjimečný zkrat ze zoufalství. Myslím, že si to bez následků přeberou.
A někdy holt nám ten zkrat vrátí, abychom si uvědomili, že blbneme ;-)
 Hadice a hadi 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 15:02:08)
Anett, moc se mi líbí, co píšeš. Souhlasím s tebou. Jen teda někdy nejsu schopná dodržovat. Občas mám nějaký zatmění a chovám se jak to děcko. Já teda, když vidím našeho vztekajícího se chlapečka, slyším ty argumenty, tak zcela přesně vím, kde se to naučil...
 Ropucha + 2 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 18:27:10)
"když vidím našeho vztekajícího se chlapečka, slyším ty argumenty, tak zcela přesně vím, kde se to naučil..."

Nindulo, jojo, děti jsou zrcadlo, to už tady někdo také poznamenal :-)
 TaJ 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 9:38:27)
Zerat, hele, já se snažím zjistit, co na něj platí už pár let...doteď jsem na to nepřišla - něco jsem tu teď psala, to na něj neplatí, když řekneme, že nepojedeme na plánovaný výlet, tak si z toho taky nic moc nedělá, ani v případě, že tam fakt nejedeme, najde si nějakou zábavu doma a nijak nad tím netruchlí, že jsme nejeli...a když mi jednou vrátil tu facku, víš co mi u toho řekl? - "No, vidíš, je ti to příjemný? Když jsi mi jí dala ty, tak já můžu taky..." - hele, nevěděla jsem, co na to říct, tak nějak mi přišlo celkem nesmysl se ohradit tím, že on si to dovolit nemůže, ale já k němu jo...vždyť on měl v podstatě pravdu...a nepomohlo ani připomenutí, za co ji vlastně dostal....jo, selhala jsem asi já, když jsem mu jí dala první, nebylo to nijak promyšlené, bylo to spíš z bezmoci, že prostě člověk už nevěděl kudy kam a nefungovalo nic jiného...jasně, že na to nejsem pyšná, jenže co teď s tím?
 Z+2 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 9:44:03)
Tíno, jsi moc hodná. A není to dobře, moc o všem přemýšlíš. Někdy je nutné se řídit intuicí. Pokud ti dítě v první třídě vrátí facku musí poznat, že to přehnalo i pokud facku považuješ za chybu.
Ve vašem případě bych se na tresty vybodnul. K ničemu nepovedou.
 TaJ 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 9:54:51)
Z+2 - jo, možná jsem hodná...jenže od je odmalička taky dost přemýšlivé dítko, každou křivdu si pamatuje, často nestačím koukat, jaké dospělé rozumy z něj padají...je trochu nestandardní...není to s ním jednoduché... Jinak, co myslíš tím, že musí pocítit, že to přehnal, s tou vrácenou fackou? Jak to má pocítit jinak, než že mu to řeknu? Co bys udělal? A není prvňák, je už ve třetí... Jinak vím taky, že tresty u nás nemají smysl, však já ho taky obvykle nijak promyšleně netrestám, když mu nějaká přiletěla, tak to bylo čistě instinktivní, z bezmoci...vím, že je to špatně...a že to žádný efekt nemá...to víme snad už odjakživa - nátlak ani tresty na něj nikdy neplatily... Momentálně zkouším nechat to být, když není ochotný mi s něčím pomoct, tak ho nenutím, ale holt asi nebudu mít čas ani chuť potom pomoci zase já s něčím jemu...
 Z+2 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 10:14:08)
Tíno, stav kdy se vyděsíš co jsi udělala a pak se dohaduješ o tom zda ti může dát facku je špatně. Já jsem dítěti facku nedal. Maximálně tak záhlavec ze srandy, ale pokud by se to stalo a dítě by mi ji vrátilo. Tak ho seřvu na tři doby , že je vyděšené a ví že tohle je špatně. A to ikdyž bych sám považoval facku za chybu. No a po nějaké době bych si o situaci promluvil.
 TaJ 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 10:20:59)
Z+2 - jenže moje dítě, když se na něj zařve, tak začne být ještě agresívnější, úplně ho to rozhodí a přestane se ovládat...a to nemyslím nějaké malé zvýšení hlasu, že by byl nějak přecitlivělý, na něj se fakt řvát prostě nedá, je to pak ještě mnohem horší, už máme taky vyzkoušené... Jinak já jsem se s ním nedohadovala, jestli mi tu facku může vrátit nebo ne...to jsem si myslela spíš pro sebe....ve skutečnosti to proběhlo zhruba tak, že mu jedna přiletěla, on mi ji vrátil se slovy, jestli mě je to příjemný a že jestli ho můžu bít já, tak on může taky...takže jsem mu připomněla, za co tu svojí vlastně dostal a byla další hysterická scéna...to už jsem pak odešla a on pak nějak vyšuměl...ale nevedla jsem s ním žádnou diskuzi, jestli mi ji měl právo vrátit, nebo ne...to fakt ne...
 Ája 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 10:43:40)
Tino, mně připomíná Tvůj syn moji starší dceru - jak zvedneme hlas, zvedá hlas i ona s tím, že když můžeme my, tak může i ona. Taky začne běsnit když po ní chceme něco co ona nechce...
Od psycholožky kam docházíme víme, že není problém v nás. Naopak ona se musí naučit, že není dobře se začít hádat s námi, protože to že se začne hádat, proč já a proč teď a proč zase já... tak to vede jen k tomu, že si sama udělá mylný názor, že ji nemáme rádi, přitom ono šlo jen o to, že si rodiče zrovna vzpomněla na ni. A ona se má naučit to prostě udělat a mít klid. Stejně tak my ji nemáme vyrušovat úkoly v době učení...
Má nám odevzdat mobil na dobu učení a po naučení, vyzkoušení... jí ho máme vrátit.

I psycholožka nám řekla, že dítě se musí naučit i v pubertě fungovat, dodržovat to na čem jsme se domluvili, a to opravdu jakkoliv.
Dcera na nás křičí a ulevuje si tím, uvolňuje přetlak - já když jí dám přes pusu nebo přes zadek, tak si tím fakticky neulevím - často je mi pak ještě hůř, že to zase a opět nešlo jinak.
K psycholožce s dcerou jít jsem nechtěla, pořád jsem si myslela, že to není potřeba... teď jsem strašně moc ráda, že jsem tam s ní šla. Pokud nevíš, jak na syna možná by nebylo na škodu tam taky zajít ~x~
 TaJ 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 11:20:51)
Ájo, všechno, o čem tu píšeš, moc dobře znám...i ty pocity, že to zase nešlo jinak...no, někdy prostě fakt nejde, ať se člověk snaží sebevíc...jinak u psycholožky jsme byli už několikrát, i když primárně kvůli té dysfázii, ale i později jsme s ní řešili nějaké další věci...rady jsme nějaké dostali, ale obvykle fungovaly jen určitou dobu a pak už jsme museli hledat zase jiný přístup... Předcházení konfliktu pomáhá asi nejvíc, jenže ne vždycky to úplně jde, nebo člověk na to pokaždé nemá sílu, náladu...jsme prostě jen lidi...no a tak to občas bouchne, no...
 Monty 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 19:35:30)
Libiku,
mého až chorobně slušňáckého syna rozčiluje moje puberta, takže mi často vyčítavým hlasem sděluje, že se chovám jako pako a prosí, abych to nedělala.
Krávu by si pamatoval dlouho, protože bych začala bučet a stříkat po něm mlíko nebo něco na ten způsob. Ale myslím, že to u něj nehrozí.
 libik 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 19:43:03)
Monty, jak jsem vás tuhle viděla, řekla bych veřejně, že tě mladej fakt má rád a bere.

(já jenom než dojde k litování St., co že si to pořídil za divnomatku~t~)
 libik 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 19:31:30)
Mně dítě v hysterii řeklo, že jsem jí zkazila život (oznámila jsem její kamarádce, že je jí pouhých 13 a proto nepůjde na diskotéku), ale s oslovením si dalo teda bacha~;)
 Balbína 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 19:52:03)
Říct mi kráva, tak jí dám facku. To je hodně přes čáru a neudržela bych se. Mám stejně starou dceru a facku jsem jí dala jedinkrát před pár lety právě kvůli podobné drzosti. A dala bych s ní řeč, že jsou určité hranice. Omlouváním se nic nezlepšï, bude to časem horší. Přijde mi, že děti se zas tak nezměnily,to spíš my, rodiče.
 wer 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 20:17:39)
Podle situace, buď bych řvala víc než ona a trvala na dodělání úkolu, a odešla a počkala až se uklidní a znovu bych trvala na dodělání úkolu, znovu nabídla pomoc (případně se sní znovu pohadala).
Nebo bych jen odešla a nechala ji ať se uklidní.

Někdy když jsme obě v klidu bych si s ní promluvila o tom, že se mi takové chování nelíbí. Ale nestavěla bych to jako "to si ke mě nesmíš dovolit holčičko". Jenom "takto se přece nebudeme k sobě chovat".
 TaJ 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 22:34:50)
Lelo, ale tohle umí i kluci...něco podobného zažíváme teď poslední dobou s naším téměř 9 letým...nevím, jestli na něj leze nějaká předpuberta, nebo co, ale poslední dobou se každou chvíli vzteká, nadává, odmlouvá, když po něm něco chceme, nebo mu naopak něco nechceme dovolit, tak jsme zlí, blbí, nemáme ho rádi, už ho doma nikdo nechceme apod...často se po nás i ožene...pak se jako mávnutím proutku něco změní a on je najednou vstřícný, udělá co je potřeba i sám od sebe, přijde se omluvit...ale ty scény jsou fakt někdy na hlavu, strašně mě to mrzí, měli jsme vždycky pěkný vztah a teď každou chvíli posloucháme tohle...zatím jsem nepřišla na to, co za tím vězí, ve škole s učením žádné problémy nejsou, doma se téměř neučíme, úkoly prakticky nedostávají...i když do školy nijak nadšeně nechodí, ale to on školou nadšený nikdy nebyl, ani jako prvňák...
 TaJ 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 22:49:35)
Ach jo, to jsi mě moc nepotěšila...čekala jsem to později, když je to kluk...akorát se děsím, že když předpuberta vypadá takhle, co bude potom, až přijde ta "pravá puberta?
 K_at 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 6:48:32)
Tino, nehazej flintu do zita. Ono to prejde a bude sice celkove vic drzticka, ale uz treba nebude tak emocionalne nahoru-dolu.
 K_at 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 6:46:25)
Jo, u nas taky kolem 9.az 10.roku bylo hodne emocne nevyrovnane obdobi. Podobne vylevy ale mlada ma uz od mala. Nekdy jsem to teda nedala a nezvladala. Ale ted uz se to opakuje mene.
 Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 19:22:27)
my řešíme spíš tón než obsah (vyloženě drzé řeči utínám okamžitě větou "mluvíš s mámou, ne kamarádkou", ví, že pokud by pokračovala, bude fakt zle), vadí mi když odsekává nebo po mně zařve, podle vlastní nálady to někdy přejdu, ale obvykle nasadím podobný tón a zeptám se jí, jestli spolu budeme mluvit takhle nebo normálně, zatím si vždycky vybrala, že normálně ~;)
ví, že mi může říct, když něco považuje za nefér (a pak to spolu probereme), ale její hormony po mně štěkat prostě nebudou ~;)
 Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 19:24:36)
ale je to určitě hodně tím, co dětem dovolíme, třeba tátu klidně pošle do hajzlu (jednou dokonce i "tam"), ale protože on to neřeší, mně by to tak nikdy neřekla...
 libik 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 19:28:27)
Tak mně by jako matce vadilo, kdyby se takto dítě chovalo ke komukoliv a netrpěla bych mu ani aby externího tatínka (kterého bych nemusela) "kamsi" posílalo.
 Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 19:32:23)
tak tatínek je interní a je to můj milovaný muž ~;)
pokud jsem u toho, okamžitě ji umravním a umravnila bych ji i pokud by to řekla komukoliv jinému (to se prostě nedělá a i puberťák má mít své hranice), ale vím, že když u toho nejsem, on to přejde s tím, že na tom nezáleží...
 Pruhovaná 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 22:31:09)
Tátu pošle do hajzlu i do p.dele a on si to nechá líbit?
Hezky dobře.
To pak fakt není co řešit, to je marný.
 libik 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 19:24:02)
Mé děti nejsou drzé, ale občas "hodí ksicht", že by jim dal jeden korunu. Neřeším to, vím že jsou to v podstatě miláčci.
 Monty 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 19:25:41)
Dnešní děti nejsou jiné, jiná je většinová "nálada" ve společnosti. Malé děti se rozmazlují a na větší se pak nadává, že jsou "drzé a nevychované". Což logicky jsou, když je jako malé rodiče nevychovávají, pouze jim plní každý rozmar a podřizují jim celý život.
 lela, rosa, niki 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 19:34:24)
To mas mozna pravdu. Ja jsem ale sve deti takto nerozmazlovala, nemam ten pocit. Byla jsem liberalnejsi, ale snazila stanovit hranice. Od me matky si lisim tim, ze se s detmi bavim a konfliktech, jsem schopna se omluvit za svoji nervozitu ci blbou reakci, vysvetluji, ze jsem jenom clovek a mam sve starosti. snazim se sve deti pochopit a snazim se aby oni chapaly a respektovaly ty druhe.
Ale je pravda, ze jine jsou. My jsme mely se setrou vetsi respekt. Sitauace - jedeme autem, je trochu nervozni atmosfera a oni zlobi - my je poprosime, at jsou zticha, ze je naledi, tralala - a oni zlobi dal. A ja mam ale priserny vztek, ze tohle v tehle situaci nerespektuji. Z toho byvam zklamana.
 Kudla2 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 19:38:37)
To s tím autem, neporadím, ale soucítím. ~6~ Naše děti dělaj to samý (jeden druhýho podpichujou a na výzvu, aby toho nechali, to dělaj ještě víc).

Snad je to časem přejde, maj momenty, kdy jsou zlatý a maj momenty, kdy by je člověk uškrtil. Ale to je asi všude stejný. ~d~
 Monty 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 19:38:42)
Lelo,
to je právě ta výchova.
My jsme zmlkli, protože nám hrozilo pár facek. Dneska se dítě nebojí ničeho, tak má rodiče na salámu.
Moje dítě tedy ode mne dostalo facku jednou, ale jinak jsem na výchovu ke slušnosti a ohleduplnosti byla pes. Na rozdíl od uklízení pokoje nebo jedničky ve škole. To pokládám za méně důležité.
 libik 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 19:40:09)
Já myslím, že matky příliš prožívají domnělá myšlenková hnutí svých miláčků.

Já třeba děti nebiju, nicméně moc se s nima nepářu. Pokud bych potřebovala ticho k řízení, nebudu prosit, ale oznámím, že bude v zájmu jejich bezpečí ticho nebo můžou jít pěšky. Nějaká očekávání toho, že empaticky zareagujou na mou tichou prosbu, když mají rozchechtáno, bych tedy nepřeháněla.

Zrovna tak ty omluvy, děcko potřebuje jistotu, ne nerváka. Taky někdy řeknu ,promiň, že prudím, ale není v tom žádné sebemrskačství nebo sebeobviňování.
 Monty 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 19:41:38)
Libiku,
~R^
 lela, rosa, niki 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 19:48:37)
No ale ja taky rvu, a jak! A facky taky umim, i kdyz teda ta pristane spis u kluka. Ale asi mate pravdu, asi to moc analyzuji.

Vis, Monty, kazde dite je jine, je fajn, ze mas takoveho syna, ale deti jsou ruzne ...

A vztah matka.dcera a matka-syn je uplne jiny....

A pravda je, ze jsem ji jednou kravo v pekelne nasranosti rekla. A ona to zopakovala...
 Ropucha + 2 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 19:54:54)
lelo, také mám syna i dceru.
Nikdy neřvu, nefackuji. Opravdu ne. Nepotřebuji to. (Dětem bude 16 a 14, takže myslím, že už to potřebovat ani nezačnu.)
Drzost zastavím mnohem dříve, než by mohla dojít tak daleko, jak popisuješ. Klidně, ale důrazně dítě upozorním, že pokouší hranici, která už je tabu. Ale sama jdu příkladem a chovám se k dětem slušně. Ovšem také nekompromisně tam, kde uznám za vhodné.
 Lady V. 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 20:02:51)
Taky tak, Anett.
Mám teda o dva roky mladší děti než ty.
Já jsem ovšem vůbec člověk extrémně liberální a shovívavý a asi bych si od dětí nechala líbit úplně všechno, bezpodmínečně je miluju.
Zatím ale to z nich vytahuje to lepší, svěřují se mi, mazlí se se mnou, a drzá je jen dcera, ale tak nějak mi to spíš připadá vtipné, než aby mě to uráželo.
 Monty 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 20:11:59)
Lady,
jsem extrémně liberální a shovívavý člověk od určitého věku dítěte a od chvíle, kdy už jaksi sklízím to, co bylo zaseto.
Syn je ve 14 letech daleko víc "rozmazlovaný" než když mu byly čtyři, protože už to je rozumná osoba s nějakými návyky a vlastnostmi, které mi dovolují brát ho jako rovnocennou bytost. Kdyby ve čtyřech letech chtěl prosazovat cokoli, s čím bych nesouhlasila a vyžadovalo to ode mne nějakou aktivní účast, měl by chlapec dost smůlu. Malý dítě bude prostě dělat to, co chci já (dojde-li ke střetu zájmů, jinak ať si dělá co chce) a neexistuje, aby se mnou manipulovalo.
 Ropucha + 2 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 20:21:51)
Monty, jenže to děláš kvůli sobě, že se nechceš podřizovat malému dítěti. Nechce se ti, to je celé.
To si jen namlouváš, že vyhovět čtyřletému dítěti by znamenalo jeho nenávratné zvlčení.
Respekt funguje od malička, i dohody a kompromisy. Všechno se vyvíjí a posouvá na vyšší level postupně s dítětem.
 Z+2 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 20:26:15)
Souhlasím. Každý má jiné cíle s dětmi a dle toho se chová. Pokud je cílem, aby nebyly drzé je to určitě řešitelné.










 Kafe 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 20:45:24)
A každé dítě je jiné a fungují na ně různé věci. Na některé děti asi funguje jen izolace.
 Monty 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 20:34:01)
Anett,
tak ty si myslíš, že si to namlouvám, to je samozřejmě tvoje věc a nikdo ti to nemůže vymlouvat.
Já to vidím jinak. Dívám se občas na ty výsledky.
Ano, je možné, že i přístup, kdy dítěti rozmary neplníš a nepřizpůsobuješ se mu může mít za výsledek nevychovaného spratka. Právě proto, že jsou lidé - včetně dětí - různí. Ale pokud s něčím v principu nesouhlasíš (a je fuk, jestli tě to baví nebo ne), tak to zkrátka neděláš. I kdyby se ti okolí den co den snažilo vymývat mozek a apelovalo na co chtělo, neděláš. ~;)
 Ropucha + 2 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 20:43:59)
Monty, jenže ty pořád vidíš nějaký extrém, kdy se rodič nechá dítětem nekontrolovatelně vláčet. Takoví rodiče sice samozřejmě také existují (a nejspíš existovali vždycky), ale není to automaticky každý, kdo je s dítětem na rodičovské dovolené, kdo s ním podniká "dětské" aktivity, kdo si kvůli němu občas odepře něco svého atd.. To opravdu není rodičovství, které vede zákonitě do pekel.
 Monty 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 20:52:58)
Anett,
spíš ten extrém vidím v něčem jiném.
Netvrdím přece, že se nemáš dítěti věnovat vůbec a nikdy mu nevyhovět. Jen to, že dítě v určitém věku poslouchá rodiče a ne rodič dítě. Není "špatně" jít s dítětem na Kašpárka do divadla, ale to, že si to dítě např. vynucuje nebo je zvyklé, že se mu vždy vyhoví, protože je malé. Píšeme každá o něčem jiném.
 Ropucha + 2 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 21:01:51)
Monty, je to možné, že si nerozumíme.
Já každopádně nepozoruji, že by bylo nějakou všeobecnou normou, že děti si vynucují a rodiče se přizpůsobují.
Zdá se mi to být tak nějak kus od kusu, rodinu od rodiny, a tak to podle mě fungovalo vždycky, že někdo děti rozmazloval a někdo držel zkrátka.
 Evelyn1968,2děti 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 20:56:11)
Ja jsem se detem s klidnym svedomim obetovala, jinak bych je nemela, tedy s batolatama bylo Bibione, parky, hriste, koupani, s vetsima hry, krouzky, zoo apod. A nelituju, ted delame dovolene jineho typu, nic nam neuteklo. Jezdi s nami nas 22 lety, dokonce nam dovolene i zaruje, dela delegata a tlumocnika~;). Deti rozmazlene nejsou a ja mam ted zase more casu jen pro sebe.
 libik 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 20:55:51)
Tady je dobrý přiblížit, co je to ten rozmar.

Já bych dětem asi umožnila jakýkoliv myslitelný kroužek či nápad na tvůrčí aktivitu (momentálně máme novou tavnou pistolku, běs~t~), ale nedovolila bych mu lézt v tramvaji cizímu pánovi na hlavu, abych se mohla zajíkat štěstím, jak je svobodomyslné a umí se prosadit.

Takže si myslím, že se lze dítěti hodně věnovat (ostatně jsou rodiny, kde to tak bylo i před 100 lety), ale zároveň mu netrpět "rozmary".
 Monty 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 21:04:13)
Libku,
to taky, viz časté debaty o dětech, pobíhajících v restauraci a lezoucích do cizích talířů.
Ale nejde jen o chování k cizím. Ani doma se "rozmary" trpět nemusí. Pokud si bude dítě něco vynucovat řevem nebo vztekáním, tak bych byla blázen, kdybych mu vyhověla. Prostě já jako rodič nastavuji základní pravidla hry. Ne to dítě.
 lela, rosa, niki 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 21:13:03)
Ja ti Monty rozumim, tohle taky pozoruji ve svem okoli. My jsme v tom jeli tak napul - nekdy jsme detem vyhoveli i proto , abychom meli klid. Ale rozhodne ne za kazdou cenu a rozhodne nemely nikdy posledni slovo. Spis jsme vzdycky mluvili a diskutovali ale dali jim na vedomi, ze rozhodujeme my, rodice.
 Ropucha + 2 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 21:07:32)
"myslím, že se lze dítěti hodně věnovat (ostatně jsou rodiny, kde to tak bylo i před 100 lety), ale zároveň mu netrpět "rozmary""

Také myslím.
Jsou i děti velmi pečlivě opečovávané, třeba ze zámožných rodin, které mají první poslední a vše se kolem nich hodně točí, přesto se umějí chovat a nejsou pro okolí nesnesitelné.
 Marika Letní 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 20:47:22)
"A pravda je, ze jsem ji jednou kravo v pekelne nasranosti rekla. A ona to zopakovala..."

Ale čemu se tedy diviš? Styl komunikace nastavuje rodič.
 Ropucha + 2 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 20:57:34)
"Styl komunikace nastavuje rodič."

Ano.
Tím, jak komunikuje s dítětem samotným (od malička) a tím, jak komunikuje s druhými lidmi okolo.
Nazvat někoho "krávou" je tak vzdálené způsobu vyjadřování u nás doma, že si neumím představit ani v nejdivočejším snu, že by tak dítě nazvalo mě. Nenazvalo by tak v mé přítomnosti ani nikoho jiného, to je prostě automatická norma.
 TaJ 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 22:47:54)
Anett, my třeba doma mluvíme slušně, nenadáváme si, nenadáváme podobnými výrazy ani jemu ani nikomu jinému a přesto z něj pak ve vzteku někdy padají takové nadávky, že žasnu, že si to vůbec dovolí....přitom na veřejnosti a ve škole je to tiché nesmělé dítko, které se zdráhá jít si samo koupit něco do obchodu, kde to nezná, nebo se někoho na něco zeptat...
 Alena 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 7:15:06)
A co se stane, kdyz si takovou nadavku dovoli?
 TaJ 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 9:15:28)
Aleno, tak samozřejmě se ohradíme, že takhle s námi mluvit nebude, nebo něco v tom smyslu, pokud byl fakt hnusný, tak mu už i jedna přistála...efekt nula...zakázat mu prakticky není co - u počítače prakticky vůbec nebývá, ven s klukama nechodí, mobil nebo tablet nemá, na TV se večer nekouká...můžu mu dát za trest nějakou práci, ale těžko ho fyzicky donutím ji opravdu udělat, když se šprajcne...dřív jsme zkoušeli zabavit oblíbenou hračku - nefungovalo, pohodil hlavou a vzal si jinou....jak jsem psala, on umí být skvělý, dělat věci sám od sebe, kolikrát projeví empatii až zíráme...ale když ho tohle chytne, tak s tím nic moc dělat nedokážeme...kde děláme chybu, netuším...
 TaJ 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 9:31:52)
Zefýr, myslíš, že mám na něj velké nároky? Já ti nevím, vždyť do školy nedělá prakticky nic, zatím mu to jde tak, že doma se vlastně vůbec neučí, občas mi večer něco málo přečte, domácí úkoly od první třídy téměř nedostávají...a ani teď ne...doma po něm chci jenom aby si uklidil po sobě svoje věci a občas pomoc typu utřít nádobí, vynést koš, něco málo v kuchyni, ale ani to kolikrát není každý den...pokud dělá doma nebo na zahradě něco víc, tak to obvykle vyjde od něj, že se do toho sám hrnul....tak kde mám snížit nároky?
 TaJ 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 9:41:41)
Ale tak to já od něj ani nečekám, na to ho dobře znám a on se celkově chová jako mladší dítě, ale poslední dobou má tyhle svoje výlevy a nálady až moc často...
 Z+2 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 9:45:13)
Dej Jiříkovi víc prostoru a bude to lepší. Uvidíš. Případné trestání nechej třeba na manželovi, pokud ten má ještě autoritu.
 TaJ 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 9:58:37)
Z+2 - s tou autoritou je to u něj těžké, on odmalička ten autoritativní přístup nesnáší, nikdy na něj nefungovalo, že někdo bude, protože jsme to tak řekli, fungoval na něj jedině přístup vysvětlit, proč je ta určitá věc nutná, jaký má smysl, proč ji po něm někdo chce...
 zerat 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 10:05:35)
Tino, tak třeba na moji téměř devítiletou platí to, že si s ní promluvím. Zkusíme spolu najít řešení, jak z toho či toho ven. Zákazy na ni také neplatí a hlavně není důvod jí cokoli zakazovat, protože mobil má opravdu jen na volání, na tabletu si procvičuje angličtinu... TV v pokojíčku nemá a hlavně ji nebaví koukat na TV, pohádky, hrát hry... takže toho moc není co zakázat. Tudíž s ní promluvím a vysvětlím, že když se ona chová ke mně takhle, tak já se k ní tak taky mohu chovat a jestli to chce... Zatím to na ni vždycky fungovalo a funguje. Uvidíme, co bude dál.
 TaJ 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 10:14:31)
Zerat, promluvit si a najít nějaké řešení, dohodu, jak se co bude dělat...to jsme zkoušeli už mockrát...vydrží to jen chvíli...u něj je to fakt těžké, na spoustu dětí funguje nějaký systém odměn - když každý den splní nějaké svoje povinnosti, tak si třeba nalepí nálepku, za celý týden si pak může vybrat nějakou odměnu - slyšela jsem, že někdo to takhle praktikoval...na něj to nefungovalo ani když byl menší...vydržel to dva, možná tři dny a pak mu byla nějaká odměna fuk... A jemu je právě dost těžké něco zakázat, nebo najít, co na něj platí...televizi v pokojíčku taky nemá, mobil má jen obyč tlačítkový, používá ho jen jako budík a občas z něj zavolá, ani ven ho s sebou nenosí, tablet doma nemáme, nijak nám doteď nechyběl a všichni dohromady máme jeden notebook, ale on o to ani nijak zvlášť nestojí, jednou za čas koukne na nějaká videa, nebo si najde jízdní řád, jeden čas si zahrál nějaké dětské hry...ale strávil u toho tak hodinu týdně...teď už dlouho ani to ne...on se třeba moc nedá motivovat ani koupí nějaké hračky, nebo tak něco, není typ, co pořád někde něco chce, odmalička jsem s ním klidně mohla procházet hračkárny a jiné obchody - kouknul se, pohrál si a šli jsme, nikdy jsem nezažila, že by se něčeho dožadoval, že to musí mít...když byl větší, tak občas prohodil, že tohle nebo tamto by se mu líbilo, ale pak se o tom třeba už ani nezmínil a zapomněl na to...abych mu zakázala někam jít s klukama, to taky nejde, nikam nechodí, ani nikam sám chodit nechce, v okolí kamarády nemá a spolužáci bydlí daleko... Fakt není jednoduché přijít na to, co by na něj "platilo"....
 Z+2 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 10:17:03)
Tino, tak je třeba mu vysvětlit, že jsou situace kdy je nutné aby poslechl i bez vysvětlení a proč. Jinak vysvětlování já považuji za velmi důležité. Já osobně dětem vysvětluji proč něco chci.
A autoritu můžeš mít i bez autorativního vedení. Já dávám dětem velmi často na výběr, ale i tak občas rozhoduji já.
 TaJ 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 10:22:51)
No, my jsme právě taky zvyklí všechno vysvětlovat...a většinou to i funguje, i na výběr dostává, všude tam, kde je to možné...ale občas prostě přijde nějaká slabší chvilka, kdy na něj neplatí prostě nic...
 Z+2 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 10:24:55)
Tino, a poznáš to dopředu? A bavili jste se s ním o tom jak situaci vnímá on? Osobně bych na to téma zapředl hovor za nějaké pohodové situace a řešení hledal s ním.
 TaJ 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 10:36:26)
Z+2 - zkusím to, ale neodhadnu to pokaždé, někdy dokážu předvídat, že bude problém, ale někdy to bouchne nečekaně tam, kde bych to ani nepředpokládala...problém u něj odmalička je, že vždycky nějaký postup nebo přístup fungoval a pak najednou po nějaké době přestal a hledali jsme zase jiný...prostě člověk si říkal "hurá, už jsme konečně přišli na něco, co funguje a je přijatelné pro obě strany..." a ono bum, za pár týdnů už bylo všechno zase jinak...
 Federika 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 10:32:22)
Tino,
mám podobně starý dítě, ale tu jako příklad použít nemůžu, tu jsem dostala za odměnu~:-D
Ale mám rozsáhlý zkušenosti se svý nejstarším, ani bych nechtěla vypisovat, jako problém s ní byly, jsou. Má ADHD, bývá agresívní má sníženou schopnost ovládání.
Psycholog i psychiatr mi vždycky zdůrazňovali:" vyhýbat se situacím,který konflikt vyvolávají.."
a já si říkala, pitomci, vždyt to nejde prostě nejde!!!"
Ale dneska jim dávám za pravdu, bylo to vlastně víceméně jediný řešení:-) A k tomu se k němu nikdy nechovat tak,jak bych nechtěl,aby se on choval k nám. Tyhle děti jsou na to fakt extrémně citlivý, moc nepochodíš s vysvětlením typu-já můžu, ty jsi dítě, ty poslouchej...
A víc zmůžeš po dobrým, i když se ti často nechce. A k tomu pevná pravidla, těch ale málo, jen ty zásadní... Zřetelně stanovený.
 TaJ 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 10:41:21)
Federiko, jo, je to přesně tak, jak popisuješ, přesně takovýhle přístup na něj platí nejvíc, i když občas se právě stane, že se zasekne a nejde to ani tak...ale jsem ráda, že někdo má podobnou zkušenost...jinak on syn je taky trochu nestandardní, má od psychologů oficiálně sice jen dysfázii (už v podstatě ale jen zbytkovou), ale stejně mám už dlouho pocit, že se pohybuje někde na hranici ADHD nebo AS...rysy má z obojího, navíc je úzkostná povaha a v téhle kombinaci je to s ním někdy fakt složité...
 Ropucha + 2 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 12:48:43)
"se k němu nikdy nechovat tak,jak bych nechtěl,aby se on choval k nám."

~R^

"Tyhle děti jsou na to fakt extrémně citlivý"

Na to je citlivý každý.
Já bych to brala jako základní pravidlo pro všechny děti.
 pipka pipka 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 9:46:14)
Já mám v různém věku různé prblémy. Nejstarší syn byl ve 12 letech strašný, ADHD,záchvaty vzteku, nespal, výbuchy..děsný...teď je mu 16 a je milionovej, skvělej a milej. Já jsem jen dělala to, aby cítil, že ať je vše jak chce, tak ho miluju..když nměl svůj výbuch, v klidu jsem se oblékla a odešla prostě ven nebo poslala ven jeho-ostrá procházka emoce zklidní než se stane něco horšího.

teď je 12 ti letá dcera tak hustá, že mám problémy to ustát-holky to mají jiný. Opakuji si donekonečnma větu-"děti se nejvíce vymezují největší autoritě a tomu, koho mají nejradši"-chová se ke mně podobně jak píše tazatelka, někdy děs a hrůza, bouchnou saze..ale pak zas máme chvilku, kldy se přijde ještě přitulit a i v tu chvíli si vzpomenu na slova nevímjaké herečky-"v pubertě byly holky strašný, ale v osmnácti se z nich najednou vylouply nejlepší kamarádky".

Děti si musí v adekvátním věku období vzdoru a vyhranění prožít, je to důležité pro identitu...myslím, že jsme byly stejné, jen si to nepamatujeme a idealizujeme si to.
 Ája 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 9:53:22)
Pipko, jenže opravdu každé dítě jiné. Jak jsem tady psala - moje dcera je najednou schopná poslat i svého tatínka do prdele a ani nehne brvou.
Nejenomže si vylévá vztek na nás, ale přestává brát ohledy i na sousedy. A to opravdu nebyla roky bita. Najednou šílený obrat a chová se jako cáklá. Na rodičovských schůzkách říkají učitelé, že celé ročník sedmáků je šílený. Chovají se jako banda nevycválanců.
Já jsem tu přece od toho, abych usměrňovala své dítě a vychovávala ne, aby si to s ní jednou řešili sousedé, že kvůli ní nemohou spát... Za mnou přijde policie, že rušíme noční klid - ne za dcerou...
 pipka pipka 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 10:15:23)
Ájo-jo, to znám-..když puberťák běsní a já vím, že to slyší celý barák..dobře znám ty šílený bezmocný stavy.

Sedmáci-v tomhle věku jsou prý standardně nejhorší.

Nezbývá než doufat, že to přejde.
 pipka pipka 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 9:48:02)
Já radím-odejít ve vypjaté chvíli z konfliktu-obléct se a jít pryč, třeba v zástěře. Stačí na 10-15 minut.
 Federika 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 9:50:41)
třeba v zástěře~t~
 Monty 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 9:44:27)
zefýr,
samozřejmě, protože od určitého věku už dítě není ani tak malé, ani tak blbé, aby se od něj dalo očekávat nadšené plnění rozkazů. On takový tříleťák může brát "pomáhání mamince" jako hru, ale -náctiletý dospívající má dost jiné představy o trávení volného času.
Čím více je "pitomostí", na kterých jako rodič bazíruješ, tím větší je prostor ke střetu.
Často tu zaznělo "dítě si neuklízí pokoj". Já taky neuklízím, když mi to někdo poručí a asi bych se hodně zpěčovala, kdyby to po mně někdo chtěl, takže to nečekám ani od dítěte. Syn měl řadu let ve svém pokoji bordel jako v tanku, on je sběrač a nevyhazovač, ale přišel okamžik, kdy mu samotnému začalo dost vadit, že furt něco hledá a nenachází, což ho rozčilovalo, no tak si uklízet začal. Kdyby nad ním x let předtím někdo stál jako dráb a nutil ho k tomu, věřím, že by radši skřípal zuby, když něco nenajde, než aby si zavedl do věcí systém. Aspoň já bych to v pubertě nejspíš udělala. ~;)
 Ája 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 10:01:23)
Monty, problém je když nemáš jen jedno dítě. S jedním dítkem si umím představit situaci, že ho nechám ať má bordel v pokojíčku, ať nepomáhá, ať neuklízí, ať mě neposlouchá, ať si ve škole klidně smrdí jako ostatjí... ale když mám děti dvě, tak si to nemůžu dovolit, protože to mladší se začne puberta nepuberta chovat podobně a nemůžu to starší dítě omlouvat pubertou u všeho. Když budu žít u lesa na samotě, tak ať tam dítě řve z plna hrdla, že má kretény rodiče a debila ségru a všechny ať posílá do prdele, ale nebudu jí totéž trpět když žijeme mezi lidmi a vím, že to i to je budí, obtěžuje... ~d~
 TaJ 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 10:06:47)
Monty, já už jsem jeho pokoj taky poslední dobou přestala řešit, dřív jsem ho naháněla, ať si tam uklidí, nebo jsem mu s tím i pomohla...už to nedělám, ať si tam ty věci pak hledá sám...ale pokoj má nahoře v patře, takže stejně má nějaké věci a hračky i dole v obýváku a tam ale chci, aby si to uklízel, to už není jenom jeho území...tam nehodlám přeskakovat a zakopávat o rozkramařené věci...to snad po něm zase tak moc nechci, ne?
 zerat 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 10:14:16)
Tino, u nás je problém ten, že pokojíčky mají naše holky malé a starší ho má vlastně nejmenší, protože už si nehraje a když tam přijdu a je tam binec, tak nemůžu najít ani špinavé a ani čisté oblečení. Já se s tím peru, skládám a ona to švihne někam do kouta. Nenosí pomůcky do školy, protože je nemohla najít... Navíc máme psa a ony si ho volávají do pokoje... Já puberťačce kupuji oblečení a ona ani neví, že ho kdy dostala, protože je pohřbené ve skříni pod hromadou jiných odhozených věcí a ona už zapomněla, že ho kdy dostala... tohle už jsou žel věci, které se mě dost dotýkají, takže minimálně jednou týdně bude pokojíček uklizený, věci poskládané, přebrané, bude tam vysáto a vytřeno, prach setřený. Jednou týdně a přes to vlak nejede.

Také máme děti alergiky podobně jako Jana a nebudu jim přece zvedat dávkování léků jen proto, že jsou líné si uklízet a ani tam nebudu když přijdu z práce večer uklízet za ně.
 TaJ 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 10:31:51)
Zerat, syn má pokojíček taky malinký, ale oblečení v něm nemá, skříň má dole v předsíni, jinak roznošené oblečení si věší dole na věšák, takže to v pokoji vůbec nemá, s oblečením obvykle problém není, spíš jsou po zemi záplavy hraček a stůl občas zarovnaný vším možným...což mu ale nijak moc asi nevadí, protože úkoly téměř žádné nedostávají a když už, tak si je namastí dole v kuchyni, kde si i maluje apod...takže jeho pokoj ani tak neřeším, ale vyžaduju, aby si uklízel svoje roztahané věci ve společných prostorech...
 Ropucha + 2 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 12:52:30)
"Čím více je "pitomostí", na kterých jako rodič bazíruješ, tím větší je prostor ke střetu."

Souhlas.
Když slyším některé rodiče, jak pálí po dětech jeden pokyn za druhým, jednu připomínku za druhou, trpím za ty děti. Musí to být nesnesitelné, já bych vyletěla z kůže. Nedivím se, že takové dítě pak bouchne.
 pipka pipka 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 9:49:44)
Tino-kolik mu je-devět????
 TaJ 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 10:01:19)
Pipko, bude mu 9 za dva měsíce...
 Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 19:45:26)
no a to já jsem schopna i zastavit na krajnici, otočit se a velmi důrazně je upozornit, že se potřebuju soustředit na cestu, že mě ruší a svým chováním mohou způsobit i nehodu, že prostě budou muset zůstat sedět, pokud možno se moc nehýbat (na náledí pak je třeba cítit, jak ten zadek auta podkluzuje) a bude klid... zabírá to zatím velmi dobře (v reálu jsem zastavila snad celkem třikrát, jinak to stačí připomenout i za jízdy)
 lela, rosa, niki 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 20:43:20)
presne to jsme uz udelali taky
 Ropucha + 2 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 19:50:28)
lelo, jestli tě děti nerespektují, tak to není tím, že by se dneska nějak zázračně začaly rodit jiné děti, než se rodily dřív.
Děti se rodí pořád stejné a záleží, jak s nimi jednáš a k čemu je vedeš.
Nevycválaní spratci byli vždycky, slušné děti také byly vždycky.
 1kulička 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 20:05:10)
Anette, ta moje prostřední se nevycválaná prostě narodila, jako taky bych tomu nevěřila, kdybych to neviděla na vlastní oči - ona je prostě celý tatínek, je velmi zábavný,vtipný, ale někdy vůbec nekontroluje, co vypustí z pusy, navíc se rád rozčiluje, baví ho to ~8~
Chudák holka je celá po něm, vůbec si ani neuvědomí, že reaguje přes čáru. Jako ty jako cizí člověk bys to asi neviděla, ve škole si nic nedovolí, ale doma je její chování občas hodně přes čáru (teda nadávat si nenecháme, ale to odsekávání a na druhé straně ignorace je děs) Zejména právě tatínek z ní leze po zdi a zalejzá řka, že by ji musel zabít, úplně z něj jde pára.....
 Ropucha + 2 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 20:09:13)
Kuličko, ale jo, věřím samozřejmě, že každé dítě má vrozený temperament a nějaké sklony, ale s tím lze pracovat a určitě ani ty nenecháváš dceřino chování úplně bez reakcí a nějak se ho snažíš korigovat.
 Modřinka 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 21:39:38)
Tak zrovna auto mám zmáklý:-). Zastavím bez řečí a stojím,až jim dojde, že je něco divně, začnou se vyptávat a já jim řeknu, že dál nejedu, dokud nepochopí závažnost situace. Nejstaršího jsem před rokem klidně dovezla pozdě do školy a řekla jsem mu, že já mu to omlouvat nebudu, aby vysvětlil pí učitelce proč. Jinak drzý puberťák a ulhaný k tomu se mi právě rodí před očima a nevím, jestli to přežiju čtyřikrát po sobě~:(
 Ropucha + 2 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 19:46:33)
Monty, paušalizuješ a nemyslím, že máš pravdu.
Rozmazlené děti se vyskytovaly vždycky, drzé také, stejně jako se vždycky vyskytovaly děti přísně vedené a děti slušné.
Co se v poslední době plošně změnilo, je postoj k tělesným trestům, ty už patří podobně jako jiné násilí k překonaným komunikačním metodám.
 Monty 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 19:52:25)
Anett,
nepíšu všichni, píšu většina. Až mi naskočí comp, tak to vysvětlím, na mobilu se mi ztrácí ikony, když píšu dlouhý příspěvek.
 Monty 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 20:05:10)
Takže tedy - to, co se změnilo (obecně) je přístup k dětem.
Dřív se VĚTŠINOU děti vedly k tomu, aby se plně přizpůsobily potřebám dospělých, dnes převažuje výchovný styl, v němž se rodič podřizuje potřebám dítěte.
Oba extrémy jsou stejně blbé, protože ve vztahu rodič - dítě nemůže jeden jen ustupovat a druhý neomezeně vládnout.
Když si přečteš knihu Naše dítě, podle které se notná část rodičů dnešních čtyřicátníků a třicátníků řídila, tak ten základní rozdíl jasně uvidíš. Je to i v tom, že naši generaci bylo běžné odložit do jeslí co nejdříve, dnes se ještě čtyřletý děti přechovávají doma s maminkou, protože na kolektiv "nejsou zralé". Samozřejmě že některé ne, ale většina dětí ve čtyřech letech na školku zralá je a nijak ho nepoškodí.
Ale to je jen špička ledovce. Kolikrát už tu proběhly debaty o tom, kam všude je správný tahat mimina a batolata, o tom, jak tříletý dítě "projeví zájem" chodit na gymnastiku a rodič ho běží přihlásit atd. atd.
Vyhovuje se primárně dětem, ustupuje se jim, dělá se jim pomyšlení. Nedělají to všichni, pochopitelně, ale je to běžný přístup. Stejně jako tlaky na výkon, na známky, rodiče se s dětmi učí, dělají přípravu do školy, platí jim všelijaké kurzy. Jasně že výstup není vždy stejný, protože ty děti nejsou stejné a nedělá to každý ve stejné intenzitě. Ale je to úplně jiný přístup, než jaký převažoval před těmi 30 - 40 lety. Takže i ty rozdílné výstupy je třeba hodnotit optikou převládajícího "vstupu" a ten je poměrně jasně odlišný od "dřívějška".
 Ropucha + 2 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 20:16:03)
Monty, já ti nevím.
Registruji, že tady dlouhodobě razíš tuto teorii, ale podle mě to zjednodušuješ.
Já jsem podle tvých měřítek ta matka, která se dětem hodně věnovala a "podřizovala", přitom si myslím (nejen na základě vlastních dojmů, ale i na základě reakcí okolí), že mé děti jsou nadstandardně slušné, ohleduplné, nesobecké, samostatné ... Jsou myslím ve všech směrech dál, než jsem v jejich věku byla já, produkt té výchovy sedmdesátých let, kdy maminka nastudovala "Moje dítě" a šoupla mě do jeslí.
 Monty 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 20:19:10)
Anett,
vždyť jasně píšu, že výstup není stejný, protože děti nejsou stejné.
To, že v tvých dětech nic negativního nezanechalo/nevypěstovalo neznamená, že je to obecně platné. Nic ve výchově totiž není univerzálně platné. Jen má každý přístup nějaká potenciální rizika a je na každém, jak se k tomu postaví.
 Ropucha + 2 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 20:24:35)
Monty, jenže já si myslím, že je to jinak.
Mé děti nejsou přijatelné nijak navzdory nevhodné výchově, ony jsou přijatelné proto, že výchova, kterou považuješ za škodlivou, může ve skutečnosti docela dobře fungovat a kupodivu obsahuje i prvky, které bys nečekala.
 Evelyn1968,2děti 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 19:26:39)
Nevim, mne puberta mych deti vetsinou nevadila, nejaky protoceni oci nebo odmlouvani k tomu patri, batolata a mimina byla horsi, to jsem byla schopna se vytocit.
 1kulička 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 19:56:44)
Naše prostřední se do "puberty" dostala tak nějak po druhém roce života, neuvěřitelně pohotově prostořeká, nereagující na příkazy, nepoučitelná.....no a pak tak od devíti leuž celkem klasika - drzé hlášky na rodiče, ignorace, protáčení panenek - teď je jí 11 a stále se to horší - už jsem na ní taky vyjela a donutila k omluvě, vysvětluji, že nemůže na každou žádost rodičů odpovídat hýkáním ("zvedni si tu mikinu" vyvolá zvukový výlev a škleb v obličeji ale děvče se nehne....), zatínám zuby a doufám, že to třeba přejde o to dříve, ale nejspíš je to jen iluze a ještě si s ní užijeme. Starší dcera má 12, je hodná, zodpovědná, slušná, ale taky se občas nějaká ta drzost objeví, ale s ní zas člověk musí jednat v rukavičkách...někdy z ní mám pocit, jen "aby se nerozplynula", často třeba pláče, že nestíhá dodělat úkol a tak. Což by tu druhou absolutně nerozdilo (...nějakej blbej úkol, koho to zajímá, že jo).
To co napsal Eben, je moc pěkný a popravdě, taky se občas těším, že jednou děti odejdou z domu ~y~
 Ropucha + 2 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 20:05:32)
Hm, tak nějaké hýkání jako reakce na mé žádosti mě vůbec nerozhodí. Tomu se zasměji, případně to nějak okomentuji, ale odlehčeně, celé to převedu do legrace. Neberu takové projevy jako útok na svou osobu. Odsouhlasím dítěti (v žertu), že jsem odporná osoba a chci po něm strašné věci, ale že se nedá nic dělat a musí to udělat.
Obvykle to otrávenému potomkovi zvedne náladu a věc udělá.
Ale na druhé straně neplýtvám nesmyslnými pokyny, abych děti pořád jen nebuzerovala, snažím se je co nejvíce nechávat dýchat.
 1kulička 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 18:12:48)
Ale jo, taky jsme se tomu smávali, ale už to je fázi, že čeho je moc, toho je příliš a někdy je to vyloženě drzost svelkým D....ale jak píšeš, když je člověk v pohodě, tak ho nic nerozhodí, bohužel ne vždy je rodičč v ideálním stavu.
 wer 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 19:58:32)
Zajimalo by mě, jak reagovala v takovém případě tvoje maminka. Co dělala, jak se chovala, že ty bys si takové chování nedovolila.
Můžeš si vzít příklad. (Taky to nemusí být výchovou, ale tím, že máte s dcerou jiné povahy.)
 Tizi 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 20:03:54)
Syn se taky nejvíc vzteká při učení, pokud mu to nejde. V tom případě odcházím z pokoje a řeknu mu, ať si pomůže sám. Když se zklidní, vysvětlím mu, že může říct, co se mu nelíbí nebo co by chtěl jinak, ale slušně. Základy sebeovládání a slušnosti považuji za důležitou součást výchovy.
 wer 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 9:38:19)
~R^
 Mili+2 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 20:40:01)
Dcera dela ksichty a odmlouva. Snazim se ignorovat. Kdyz to prepiskne a snazi se mit za kazdou cenu navrch, nahodim ksicht pred kterym se jako rychle omluvi. "Krava" u nas zatim nepadla, ale to bych ji teda vrazila facku.
Svagrovo syn (12) uz od mala nadaval dedovi do svini, pak se to stupnovalo do zmrdu, teplousu, hovad, hnusnych starcu atd., ze ma chcipnout. Tchan loni umrel, tak ted to zkousi na babicku. Svagr si ho bere na prazdniny, a odlozi ho u svy mamy. Ona je v prizemi, my na patre. Ja s manzelem jsme ho odstrihli, zkousel drzkovat i na nas, ukradl mi rtenku a ocni stiny. Ted k nam nesmi, snazim se nepoustet deti dolu kdyz je on tady. Nechapu proc mu to projde, ani proc to dela. Jedine jestli ho navadi matka, ale to by bylo ubohe.
 Sylva Š. 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 21:04:02)
Umím dobře předstírat, že jsem hluchá :-).
Ale já mám (zatím) docela hodné dítko.
Ad fackování puberťáků - vám to nepřipadá divné, bít skoro dospělého člověka?
 lela, rosa, niki 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 21:09:45)
prave ze jo. Ted uz bych ji facku nedala. A ano, ta krava ze me jednou vypadla, ja proste nekdy kleju, tak mi to vratila zpatky. To je blby, beru to jako miji chybu a ta jeji krava tedy nema takovou vahu.
No dobre mi nastavuje zrcadlo...
 Ropucha + 2 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 21:12:30)
lelo, jojo, děti umí nastavit zrcadlo velmi nemilosrdně.
Někdy si říkám, že mě vychovávají více, než já je :-)
A to vůbec nemusí jít o nic dramatického, jsou to drobnosti, které by si člověk jinak ani neuvědomil.
 Ropucha + 2 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 23:35:01)
"Měla bych mít rozum. Já zmítaná hormony nejsem."

Přesně tak ~R^ Tím tedy nechci říci, že se mi vždy daří se tím řídit, ale teoreticky vřele souhlasím :-)
A také si myslím, že je to jeden z důvodů, proč by matka měla stihnout úspěšně dovést potomky k dospělosti (a vyprovodit z domu) dříve, než začne být zmítána klimakteriem. Protože puberťáci a klimakterická matka, to by mohla být třaskavá kombinace :-)
 Senedra 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 23:51:17)
Anett, ano, jeden z mnoha důvodů, proč jsem ve 14 letech odešla na internát, byla kombinace moje puberta + matčin předčasný přechod. Jako introvertní neprůbojná osoba jsem jí dokázala říct, co se dělo, až o 9 let později....
 Z+2 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 21:13:17)
No jo, pro pravdu se ženský zlobí.
 Kudla2 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 21:15:30)
zetko, cože? ~e~~e~~e~~e~~e~~e~~e~
 libik 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 21:21:57)
Zetko a co ty děláš, když na tebe nějaký intelektuální soupeř zvedne prostředníček? Podle mě chlapci jsou v tomto ohledu daleko vznětlivější~;)
 Sylva Š. 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 21:14:09)
Myslím, že to je ta nejhorší reakce. Puberta tím strašně ponížíš.
Naštěstí se mi to nestalo, ale i kdyby, snažila bych se to vyřešit jinak. Asi bych řekla "to jsi přehnala" a asi bych odešla.
 libik 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 21:16:47)
Všechny krávy, co jsem kdy slyšela, byly od účastníků silničního provozu, ta jednak blbě fackuje a za druhý mě to vždycky rozesměje.
 TaJ 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 22:41:51)
Šuplíku, vidím to podobně, není to asi moc ok a pyšná na to fakt nejsem, ale ze začátku mi taky ruka instinktivně vyletěla a jednu schytal...jenže ono to nic neřeší...naopak, se nám to snažil vrátit, takže tohle fakt není řešení, to by ho člověk mohl umlátit a ničeho by nedosáhl...
 Epepe 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 21:47:30)
Je vidět, že se doma cítí v bezpečí, když si to může dovolit ~R^

Puberta je zdravá a důležitá. Lidi, kteří si pubertou neprojdou, to pak často musí řešit v dalším životě.
 libik 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 22:47:49)
Když se cítím v bezpečí, tak na nikoho nemachruju.
 Alraune 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 10:49:18)
Když nejsi v pubertě :)
 Pruhovaná 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 1:17:04)
To teda nesouhlasím.
Když pošle otce do řiti a on na to nic, tak je to slabej otec, o kterýho se nemůže opřít a žádný bezpečí u něj nenajde.
 Alraune 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 14:27:15)
Zrovna tak to může být sebevědomej otec, kterej se prostě s mládětem nepotřebuje konfrontovat. Chlapi mají v tomhle ještě o něco těžší pozici.
Muž, který nastoupí na dospívající děvče, není ve výhodné pozici, byť je to děcko jeho dcera.
 Alraune 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(8.1.2017 23:39:20)
Mám taky dvanáctiletou dceru. Jo, jde mi na nervy,konfrontuje se se mnou, dneska mi upřímně řekla "mami, mě baví tě prudit". Sprdnu ji, ale většinou to nehrotím. Když mě opravdu naštve, tak běsním tak děsně, že se zavře na záchodě :)

Ono to přejde.
 K_at 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 6:20:17)
Lelo, je otazka, na kolik je ted schopna se fakt ovladat. Spis co ji k tomu vede? Citi se zahnana do kouta? Je ji neco lito? Je ve stresu? Spis asi nezvlada v tu chvili situaci. Resila bych spis to, nez ten ton. Nase holka ma od mala komunikaci postavenou na principu rovny s rovnym. Casto si vuuubec neuvedomuje, co a jakym tonem z te pusy vypusti. A kdyz ji na to nekdo upozorni, je prekvapena. Ona to u sebe neslysi. Je to pakarna.
 margotka78 alias shit-roller 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 7:22:15)
Jak to tak čtu, tak mám veliké štěstí.
Moje dcera je totiž tak nějak v běžném slova smyslu drzá ( říká svoje názory všude nahlas) už od té doby, kdy se naučila mluvit.
Takže i ve školce, ve škole, doma. Tímžtopádem je člověk na to zvyklej, neřeší dítě "dvou tváří", nakonec i učitelé si zvykli ( co jim zbývá ~:-D) a žádnej velkej problém není.
Ale zase teda není sprostá.
 Líza 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 8:15:56)
No jasně, i za druhou světovou můžeš, to jsi nevěděla?
Dobrý je, pokud člověk dokáže do toho nenaskočit s tím pubošem a nenechá se vytáčet. Ono to líp opadne.
Ale mně se to kecá, jedna puberta za náma, druhá snad pomaličku taky dostává rozum...
 sovice 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 10:54:35)
zefýr,

jo jo, stadium "matka za všechno může" je roztomilé. Párkrát jsem svou starší dceru (ta mladší je úplně jiná povaha a vinu za vše mi teda nepřipisuje) odbyla konstatováním, že je mi jasné, že můžu i za vyhynutí dinosaurů. Většinou to zabralo, jednou se vztekla, že se jí vysmívám, tak jsem jí vysvětlila, že se jí nevysmívám, že mi přijde prostě obecně hrozně směšná situace, kdy ona se rozčiluje, já, dospělá rozumná osoba, se ji snažím přeřvat, obě vyskakujeme na střídačku jak čertíci z krabičky a proč? Pro něco ve stylu "venku prší" :-). Pak jsme se teda zasmály obě, schopnost přešaltrovat náladu na pětníku byla v pubertě občas i výhodou.

Ale nejvíc konfliktních situací u nás vznikalo při odchodu někam, protože nemohla něco najít a nestíhala a mohla jsem za to vždycky já. Nakonec se ale naučila, že když mě vyprudí, tak odsekávám a nepomůžu, že zoufalý výraz "maminko, vyžehlíš mi..." nebo "najdeš mi..." je mnohem účinnější, a této metody se naštěstí už drží.
 Martina, 3 synové 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 8:20:27)
boucha, kdyz se ji pokousim pomoct s ucenim.

Zrušila bych svoji pomoc a bouchání by přešlo samovolně. ~:-D

bud rvu taky, nebo ji v klidu vysvetlim

Nedělala bych ani jedno ani druhé. Když zařve hnusným hlasem Mlč!, budu mlčet třeba týden, mně je to jedno, dítě potřebuje mě, ne naopak, vždycky tahám za delší konec. ~b~
 Ája 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 8:56:36)
Lelo, článek od Marka Ebena jsem lajkovala jako o život už před lety, kdy moje dcerka měla ještě cca 7 let a přišel mi strašně kouzelný, skvělý... Dnes, kdy má dcera 13. let se děsím toho, jak moc se občas těším na dobu až se vdá a bude domů jezdit na návštěvy. Těším se na to až doma bude klidná atmosféra jako bývala vždycky, pohoda kam se budeme z práce rádi vracet a ne to v co se proměnil náš domov za posledního půl roku.
Starší dcera se začala jakoby z ničeho nic chovat tak, že nám vytrvale zkouší nastavit hranice dle jejích představ. Její představa nemuset se učit do školy, nemuset mít doma pražádné povinnosti resp. do školy se učit jen to co ji baví a co jí přijde zajímavé, nemuset chodit ven a jen se doma pohybovat od TV k PC a k mobilu. Mít uklizený pokojíček (ale mnou), chodit k připravenému stolu, cpát se mňaminka i těma, které nejsou určeny pro ni; nemuset po sobě uklízet... Do školy chodit oblečená ve smradlavém tričku, protože proč se převlékat když má ráda zrovna tohle triko... Mladší ségru využívá jen když se jí to hodí - třeba sebrat jí mobil s netem když ona zrovna na net doma nesmí, jinak ségru "vychovává", mlátí, protože to tak přece dělají i její spolužáci a nutí ji, aby za ni plnila domácí povinnosti (vím, že mladší taky není svatoušek a ona ví, že když to večer řekne problémy řešíme)... a na všechno mít výmluvu "ona je ta puberta tááák těžká". ~7~
O Vánocích přehnala - poslala tatínka někam před návštěvou, po odchodu návštěvy odmítla odevzdat mobil a začala "se se mnou prát" a přidala jadrná slovíčka (celý den byla na mobilu a nechtěla ani slyšet o tom, že by šla třeba vyklidit myčku, prostě nic - od rána neudělala nic, v pokoji binec, který týden uklízela slovy)... zasáhl tatínek... A já jsem mu tááák vděčná! Dcerunka po letech dostala, protože jiné východisko opravdu nebylo a rodinná rada se usnesla, že od teď budou jiná pravidla. Musí zlepšit známky - my jí pomůžeme, ale ona musí fungovat. Denně jí kontroluji sešity, hledám, zda neměla domácí úkol, zkouším ji z učiva, jestli skutečně umí a nebo se jen tváří, že se učila... Když řeknu, že jde spát, protože ráno odmítá vstávat, a potom spí ve škole, tak když nejde vypínáme net, zaheslováváme přehrávače v PC a nebo manžel vzpomene Vánoce, že byť velmi nerad i to je cesta, jak ji přivést ke správnému jednání... Když na mě začne křičet a pokusí se o nějaký vulgarismus směrem na nás rodiče, tak teď stačí upozornění, že např. mobil máme stále my a net do PC také ovládáme a ona dá nohu z plynu... Na dotaz, jak mi má dát najevo, že je naštvaná jsem jí dnes ráno sdělila, že tak, že bude držet pusu a zavře se v pokoji, kde klidně může nadávat, ale já to slyšet nechci a nebude tím obtěžovat ani sousedy např. když nadává při otevřeném okně!
Také jsme museli dceři vysvětlit, jak vypadá úcta k rodičům - nemůže si stěžovat, že bychom se k ní kdy chovali nějak přezíravě, že by v jakémkoliv ohledu strádala, všichni se snažíme s ní vyjít, přehlížíme její pubertální výlevy, když cokoliv potřebuje, tak do dostane... a přesto se k nám chová jako k někomu kdo jí odpadl od zadku...
Puberta ano, také si ji pamatuji ještě od svých mladých let, ale ne tak, jak si zřejmě ona představuje či jak ona říká, tak se chovají všichni... všichni ať se chovají jak chtějí, ale ona se tak chovat nebude. Máme ji rádi, vztah máme také hezký, ale to co teď poslední dobou zkouší je zkrátka moc. Bojím se, že pokud takovéhle chování vezme za normu, tak se jí nezbaví ani po odeznění puberty :-(
 Alraune 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 11:42:09)
Úcta je něco naprosto nehmontného, co si nevymůžeš tím, že někomu sebereš mobil :)

Neříkám, že chování vaší dcery není přes čáru, možná je, nicméně úcta vychází zevnitř, nedá se vynutit.
 Eržika. 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 11:43:56)
Souhlas.
Podle mě také hodně souvisí se sebeúctou...
 Ája 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 12:02:28)
Alraune, z toho mého psaní to možná tak nevyplývá, ale tím, že jí zabavím mobil nejde o úctu k rodičům ale o to, že ona je motivována fungovat a opravdu funguje. Úctu jako takovou věřím, že si vymůžeme výchovou a vztahem ~;)
 Eržika. 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 10:54:10)
Já mám nějak pocit, že už je to pozdě řešit - že toto chodání, ona drzost, se nastavuje ve vztazích kdysi dávno. A je obrazem našeho chování a chování okolí a prostředí.

Technicky nevím, jak bych řešila, nešla bych do konfiktu.
 Ropucha + 2 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 13:04:51)
"Já mám nějak pocit, že už je to pozdě řešit - že toto chodání, ona drzost, se nastavuje ve vztazích kdysi dávno. A je obrazem našeho chování a chování okolí a prostředí."

Eržiko, myslím si totéž.
A mám osobní zkušenost s tím, že rodiče si vůbec nemusí uvědomovat, že něco "dělali špatně" a překvapeně hledí "kde se to v dítěti bere". Ono se to tam neobjevuje v pubertě náhle, ono to tam může dřímat z dřívějších let a v pubertě to "vybublá".
 Federika 


Re: Jak reagujete na drzost dětí? 

(9.1.2017 19:31:01)
Vážný,
kdybych nevěděla,že můj manžel je internetovýma diskusema nepolíbenej, myslela bych si, že ten príspěvek psal on-o mým nejstarším~:-D

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.