Kafe |
|
(31.1.2017 9:45:38) Všechny naše děti se rychleji učily řeč manžela, než mojí, přestože jsem s nimi trávila více času. Myslela jsem si, že je to proto, že čeština je prostě těžší, než francouzština, ale dnes mi došlo, že manžel používá významově nadřazená slova (např. veškeré druhy pečiva je pro něj pain=chléb, kdežto já používám přesnější označení - rohlík, houska, chleba, .... Náramek je pro mne náramek, korále korále a řetízek řetízek. Pro něj je všechno bijoux=bižuterie). Je to u vás stejné?
|
Citronove koliesko |
|
(31.1.2017 9:47:18) Lebo reč matky, ak s nimi trávi veľa času, už berú ako "šum".
|
|
Girili |
|
(31.1.2017 10:04:58) Jednodussi volbou slov to byt muze. To ale neznamena, ze se jeho rec uci rychleji. Rekla bych, ze tobe budou rozumnet stejne dobre nebo i lepe, jen pomaleji zacnou aktivne pouzivat tu sirsi slovni zasobu. To je zajimave tema. Poptam se kamaradky, jak to maji u nich. U nich je to ale komplikovane faktem, ze s manzelem spolu mluvi anglicky.
|
Eudo |
|
(31.1.2017 12:31:54) U nas jsme meli 4 reci soucasne.
Naucili se rychle cesky a rec zeme, kde zijeme. Anglicky se naucili, ani jsme si nevsimli, a rec otce pochytily , nedela jim potize s domluvou s pribuznymi a jedna z dcer ji ma jako profesionalni rec.
|
Eudo |
|
(31.1.2017 12:36:02) ona to neni rec otcovska, ale spis rec, ktera se nejvic pouziva kolem. Krome toho kazde dite je jine, v jedne rodine se neuci deti ty jazyky stejne. Jedno dite mluvi lip jednou reci, druhe zasadne odmita tou reci mluvit. Obzvlast, kdyz je mu jasne, ze jednou z reci se domluvi se vsemi, zatimco druhou jen s tim nebo onim.
|
Kafe |
|
(31.1.2017 12:50:39) "ona to neni rec otcovska, ale spis rec, ktera se nejvic pouziva kolem"
což u nás nesedí; mluvím tedy o té prvotní řeči, kterou dítě ovládá kolem 2. roku života. Nejvíce času tráví se mnou, mluvím s nimi česky, manžela viděly jen ráno, večer a víkendy a přesto jim ta francouzština zkraje více uvízla pod kůži. Tedy jsem to identifikovala jako:
- používám více slov, než manžel, více detailnějších popisů - čeština je těžší jazyk (skloňování a časování mate) - francouzština má více jednoslabičných slov
|
Eudo |
|
(31.1.2017 13:29:20) Lisko, dvoulete deti mluvi na ruzne urovni - nektere se domluvi jednoslabicnymi "slovy", i kdyz v rodine existuje jen jedina rec. Nektere mluvi vety se dvema slovy, nektere mluvi celkem vice mene viceslovne vety.
Nejake zvlastni vyzkumy o zrovna tomhle veku neexistuji. Zrejme se diteti lip pamatujou a vyslovujou kratsi slova. Plno deti oznacuje ZENY jako MAMA, holcicky casto svym jmenem (pokud je to holcicka), muze jako TATA atd atd - proste slovo, ktere si pamatuji, pouzivaji na to, co to pripomina. Jine deti si pamatuji nazvy presnejsi. Jak receno, nejake extra vyzkumy, jak tohle funguje, nejsou. Jestlize dite zije v prostredi, kde prevazuje jeden jazyk, obvykle se postupne nauci ten, ktery potrebuje. Nektere se nauci jazyku vic, nektere ne, a to i kdyz maji temer stejne podminky nebo vyrustaji ve stejne rodine. Hodne casto nejmladsi dite mluvi jaksi "nejhur" - vi, ze mu rodina stejne rozumi, tak co by se namahalo. Hodne deti se o par let starsi stydi, ze nekdo v rodine mluvi jinak, a odmitaji jazyk pouzivat. Jine zvladnou jazyku vic najednou. Vsechny vyzkumy, pristupne v nejake forme rodinam, ktere to "postihuje", jsou celkem vseobecne formulovane. Kazda matka samozrejme zna kamaradky, ktere to maji "takhle", ovsem to neni nic, co potvrzuje pravidlo, ale jenom, ze u ty kamaradky to funguje "takhle".
|
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(31.1.2017 10:16:51) Jak je to švýcarsky?
Německy, francouzsky, italsky, rétorománsky?
|
|
Kudla2 |
|
(31.1.2017 12:25:45) Aha, děkuji.
|
|
|