| Červená řepa | 
 |
(11.4.2017 13:43:22)
Dokázala jsem několik let, ano, kvůli zachování klidu v rodině s malými dětmi. Když jsem potom řekla dost- které trvalo asi půl roku, dělal mi peklo doma, na ulici, před lidmi, před přáteli, když jsem řekla rozvod - šel se tzv. sebevraždit.... Vyžadoval x hodinové rozebírání problému, chtěl slyšet proč, chtěl to změnit, ale už jsem nemohla - nemohla jsem si ho vážit, odepsala jsem náš vztah a neměla jsem ani zájem na tom odhalovat mu nějak své pocity, obávala jsem se, že by je mohl někdy zneužít. Pak jsem zas na chvíli povolila, měla jsem pocity viny že on trpí, nyní spolu opět už intimně nežijeme asi 8 měsíců. Po aktu jsem si dost často připadala jako znásilněná, a to i když nijak moc netlačil, a udělala jsem "matraci" dobrovolně, aby byl klid. Vybavuji si ale i několik situací, kdy mě donutil řevem a obviňováním, křičel na mě něco o manželské povinnosti zpoza dveří koupelny, kde jsem byla zamčená a brečela. Je to hnus. Nikdy na mě nevystartoval fyzicky, ale po "utažení šroubů" (jak on říká )v sexu, začal on utahovat šrouby finančně - tedy- zaplatí co uzná za vhodné sám - v naprosto nedostatečné výši, a ne to, co je potřeba. Nemluvím o výdaje pro mě, ale pro děti, samozřejmě, sama je finačně neutáhnu. Sháním tedy prachy kde se dá a rozvod je za rohem. Z toho mám samozřejmě taky strach, už si umím představit jak se může chovat a bojím se že si i dost věcí představit neumím.
|
| mapka | 
|
(11.4.2017 14:20:16)
Cervena repo,dekuju a drzim palce. My nejsme manzele. Kdybych mela penize na zajisteni deti,jsem uz davno pryc.
K azylaku...dceri bude 18,kam bych ji dala? To neni reseni. Musime sehnat podnajem. Bude to financne tezke. Nejvetsi strach mam z penez a z toho,ze pridu o syna. Ma tatu rad a neni jeste dost velky aby pochopil. A jeho tatinek toho znacne vyuziva.
|
| Adda6a |
|
(11.4.2017 14:23:07)
A ten zadluzenej dum je jenom jeho (alespon nejake stesti v tehle silenosti) nebo jsou dluhy spolecne?
|
| mapka |
|
(11.4.2017 14:29:35)
Dluhy jsou jeho,ale na jeden mu bohuzel ruci nekdo me blizky. Neda se to nijak vyresit. To je jeden z duvodu,jak me tu drzi. Dalsi je syn.
|
| mapka |
|
(11.4.2017 14:31:47)
Rika tomu:jedina paka,kterou na tebe mam.
|
| kambala pláááckááá | 
|
(11.4.2017 18:06:23)
To ale není žádná jeho páka. Jen jak to yo pořád říká,uz jsi to přijala jako skutečnost
|
| mapka |
|
(11.4.2017 19:01:48)
Ona to bohuzel paka je. Nemuzu tady psat vsechno. Ale ted uz se to dostalo do stadia,kdy musim na misky vah dat na jednu stranu zdravi a na druhou riziko,ktere plyne z moho odchodu.
|
| Z+2 | 
|
(11.4.2017 19:10:09)
Pokud neodejdeš, tak každý den co zůstáváš, se o kousek života připravuješ. Nenech se vydírat. Čím dřív to ukončíš, tím víc času máš na to se vzpomatovat a na šťastný život. A nechat se celý život vydírat je strašné a za nic to nestojí a ani ti pro, které to děláš by to nechtěli. Zvlášť pokud tě mají rádi.
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
|
(11.4.2017 19:51:26)
Mapko, žila jsem v tom 13 let, nakonec už jsem to nedokázala zvládat a odstěhovala jsem se na ubytovnu, děti zůstaly tam, jinak to nešlo, ale starala jsem o ně, vyzvedávala je ze školky a školy, kupovala jim, co potřebovali atd. Teď jsem přes dva roky pryč a pořád ještě nejsem psychicky v pořádku, 5 let beru antidepresiva a asi to mám na celý život, mám problémy sehnat stálou práci. Spousta lidí mne odsoudila, ale zase mi hodně lidí pomohlo. Chodím na terapii. Hodně mne podporují naši, koupili mi byt, jinak bych se z té ubytovny nehla, byla jsem tam rok a čtvrt, ale fakt radši ubytovna než to, v čem jsem žila. Mám spoustu problémů, chlap nekoupí dětem ani boty, nedává mi žádné peníze, nic, ale stejně nelituju, že jsem od něj odešla.
|
| mapka |
|
(11.4.2017 20:00:48)
Jani,ted uz mas deti u sebe?
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(11.4.2017 20:20:55)
Máme společnou péči, přes týden spí děti u táty, on je ráno hodí do škol, já je odpoledne vyzvednu, kluci teda už chodí sami, rozvedu po kroužcích, uděláme úkoly, jídlo atd., večer si je táta odveze, přes víkend spí u mně. Zatím nejsme rozvedení, protože mi to nechce podepsat, ale už to dořeším, abych měla aspoň nárok na nějakou hmotnou nouzi. Bydlíme kousek od sebe. Děti jsou spokojené, mají nás oba, tátu milují, ale už si občas i něco uvědomují, jakej je. Nejhorší to bylo v ten čas, co jsem se odstěhovala, byli strašně malí, vzala jsem jim dost jistotu, plus táta se strašně snaží, aby je na sebe nafixoval, takže bez něj dokázali být tak dvě hodiny, spát u mne nechtěli, na ubytovně to ani nešlo, bylo to tvrdý, ale dneska už v pohodě, máme hezké vztahy. Chlap mi zase až tak velké problémy nedělá, akorát mi teda nedává žádné peníze a nepřispívá na děti. Jinak jsem si myslela, že to s ním bude horší. Strašně se snažil všechnu vinu házet na mně, ale lidi kolem vidí, kdo se jak chová atd., takže jim moc bulíky na nos věšet nemůže. Jinak já jsem po celou dobu se snažila chodit po terapiích, netajila jsem, jak to u nás vypadá, takže jsem nakonec měla i nějakou podporu od lidí okolo, hlavně třeba ve škole, ve školce, u doktorky, mojí i dětské i na psychiatrii.
|
| mapka |
|
(11.4.2017 20:41:12)
U me je to podobné. Velke deti to chapou,vidi co mi dela a hlavne co delal. V moji praci si take nemohli nevsimnout. Pozvali si nas i do skoly,kdyz syn nedokazal ustat jeden z jeho vylevu. Jsme obec,takze se to tu vi. Ale znaji i jeho druhou tvar...je zabavny,na oko pratelsky,uzasny muzsky. Kazdeho dokaze presvedcit k tomu co on chce. Takze kdo neni svedkem,tezko uveri. Syn je ale bohuzel jeste maly na to aby to pochopil a on si ho kupuje darkama a tim,ze vsechno muze a nic nemusi. Je strasne tezke tomu celit.
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(11.4.2017 20:54:12)
Já tomu rozumím, já jsem taková ta matka, co všechny děti minimálně dva a půl roku kojila, spala jsem s nima v posteli a najednou mne nechtěli, a to jsem odešla hlavně kvůli nim, malé bylo 3 a půl, taky samozřejmě kvůli sobě, protože já už jsem na něj vzala nůž, aby ztichnul, to mne vyděsilo natolik, že jsem byla do dvou dnů odstěhovaná, asi bych mu nedokázala účinně ublížit, ale náhoda je blbec a jak by to dopadlo: já v kriminále nebo na psychiatrii, on mrtvý nebo v nemocnici a děti? Ani nemyslet. 14 dní po mém odchodu dostali všichni neštovice. Do toho mne odmítali...  Jsem ráda, že je to za námi.
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(11.4.2017 21:01:11)
Pamatuju si, že na teambuildingu někdy v říjnu jsem prohlásila, že od chlapa nemůžu odejít, protože to nemůžu udělat dětem. Koučka mi na to řekla, že si to taky myslela, ale nakonec jí došlo, že jim to udělat může, protože to nemůže udělat sobě. V únoru jsem byla odstěhovaná. Odešla jsem přesně v den 13. výročí svatby, to mi připadá jako znamení.  Je k tomu potřeba dozrát, ale je to potřeba udělat, prostě je.
|
|
| mapka |
|
(11.4.2017 21:48:57)
Jani,to je dobre. Uz to chci mit taky za sebou. Snad uz je tohle zacatek toho prvniho kroku.
|
|
|
| Ruth | 
|
(11.4.2017 20:55:11)
Velké děti trpí s tebou, z malého roste rozmazlenej spratek. A tatínek je žoviální a zábavný, celá dědina to vidí. 1896? 2017? Maminka mu ručí na půjčku? Už vyhrožoval i jí? Vlastně je to všední situace, i na tom BKB si to myslí, jen by tu rodinnou pohodu bylo dobré trochu doladit. On se domnívá, že sexem, bez zásunu to není podle něj znásilnění, tak si vyhrneš rukávy, o co de.
|
| mapka |
|
(11.4.2017 21:55:04)
Ruth...drsně napsane,ale mas skoro ve vsem pravdu. Jen...dovoluje si jen na me a jen doma. Na venek chce aby to vypadalo,ze to neni pravda a ze si vymyslim. Lidem,kteri neco vi se vyhyba jak jen muze.
|
| Ruth |
|
(11.4.2017 22:17:52)
Mapko,
jedno slovo tady ještě nepadlo a není zaplaťpánbů aktuální, ale - věz, že Policie ČR má celkem zmapované domácí násilí, vědí, jak to chodí, že je to prakticky všude jak přes kopírák. Charakteristické prvky DN se všude opakují. I u vás. Kdyby něco, obrať se na ně. Neboj se. Přinejmenším právě čelíš vydírání.
|
| mapka |
|
(11.4.2017 22:28:02)
Dvakrat jsem mela prilezitost volat policii a mel by z toho byval velke problemy. Dnes si to vycitam,tehdy jsem se bala to udelat a ted uz si zas on dava velky pozor aby nebylo co dokazat.
|
| Kafe | 
|
(12.4.2017 9:32:59)
mapko - jednou jsem volala policii na souseda, který mlátil svoji přítelkyni. Byl to mladý pár. Policie byla velmi profesionální - přišli, zazvonili, po dlouhé době on otevřel a co jako chtějí? Oni, že mají hlášeno domácí násilí/křik a že chtějí vidět jeho partnerku. On, že se jí nechce nikam chodit. No dotlačili ho, že pro ni zašel, ona přišla, něco zašeptala, jako že je asi v pořádku. Oni na něj výhružně, že ať si dá pozor, že je to trestné. A na ni, že má možnost násilné chování nahlásit. Pak odešli a řev jsem už od nich neslyšela. Asi za 2 měsíce se odstěhovali. Oni tihle násilníci často sklopí uši, když vidí, že by mohli mít problémy.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Líza | 
|
(11.4.2017 14:45:39)
Ručí mu někdo tobě blízký, ale pravděpodobně se k tomu rozhodl svobodně a svéprávně. Tím se v žádným případě nenech vydírat.
|
|
| Simeona+3 | 
|
(11.4.2017 14:55:43)
Tim ze zustavas ucis syna, ze takto se ma chovat ke sve partnerce v budoucnosti. Pokud mas dceru, ucis ji, ze je tohle v poradku, nechat si to vsechno libit. Zdrhej.
|
|
| Červená řepa |
|
(11.4.2017 15:10:36)
Peníze a děti - obvyklé důvody, jestli už v tom není ale nic jiného, tak jsi snad rozhodnutá a na cestě. Věřím, že to zvládneš, udělej první krok.
|
| mapka |
|
(11.4.2017 15:33:37)
Dekuji vsem.
|
|
|
|
|
| Ruth |
|
(11.4.2017 14:55:36)
Mapko na bydlení přece můžeš pobírat ten příspěvek od úřadu práce.
|
|
|
|
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)