| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Adopce

 Celkem 33 názorů.
 bdo 


Téma: Adopce 

(9.3.2018 7:19:20)
Uvažuju předběžně o adopci dítěte. Máme jedno vlastní. Ráda bych se dozvěděla o úskalích, které adopce může přinést. Žijeme v zahraničí a uvažuji o adopci místního sirotka. Za prvé uz jsme s manželem starší, a druhé ne zcela bez genetické zátěže, za třetí si říkám, proč přivést na svět další dítě, když je jich tolik bez domova. Je tu někdo, kdo by se podělil o zkušenosti? Obecně i konkrétně.
 Firenza 


Re: Adopce 

(9.3.2018 7:54:43)
... znám jednu rodinu , která má osvojení (nevím zda adopce nebo pěstounské pece) obe děti . Holku a pak kluka. Jdou úžasna rodina, ale jejich širší příbuzenstvo babičky a tak s tím bohužel srovnané moc nejsou. A to je tě mamince občas lito.
Pak znám rodinu , která má ke svým vlastním dvou dětem
 Firenza 


Re: Adopce 

(9.3.2018 7:59:42)
Holčičku ( o tři roky mladší než jejich dítě ) a ta holka je celé té rodině strašně podobná, až si říkám ze to není ani možné, že není jejich bio. ~t~
A jedna moje spolužačka s mužem jako dlouholetí bezdetna pár adoptovali holčičku -miminko. A jsou z ni tak "poprdeni , že to snad není ani zdravé pro to dítě ~t~
 Firenza 


Re: Adopce 

(9.3.2018 8:03:48)
...jestli se mohu zeptat , v jaké žiješ zemi, že tam jsou "sirotci"? V ČR v podstatě sirotci k adopci nejsou , ( o ty se postará širší rodina). Do pěstounské pece v CR jdou děti spíše "nekompetentnich" a socialne slabých rodičů.
 Žžena 


Re: Adopce 

(9.3.2018 8:06:21)
A co na to manžel? Staví se k adopci kladně? Pro některý lidi je silnej princip "krev není voda". Když ne pro rodiče, vyskytne se to občas třeba u babiček.
Věc, které bych se bála já, je, že to dítě, než přijde do nové rodiny, má už nějakou historii deprivace. Čím dýl v ústavech, tím hůř, to je reálný problém, který rodiče pak řeší.
 K_at 


Re: Adopce 

(9.3.2018 8:17:53)
A obcas se jeste zjusti, ze deprivace neni deprivaci....
 Cimbur 


Re: Adopce 

(9.3.2018 8:07:43)
Znám rodinu, která si vzala do pěstounské péče batole v době, kdy měli svých 7 dětí, poté se jim ještě neplánovaně narodilo další, takže vychovali 9 dětí. Chlapec, jakkoliv se zpočátku jevil problematický a handicapovaný, vyrostl ve spokojeného mladého muže a všechno je v cajku...
 Bouřka 


Re: Adopce 

(9.3.2018 9:20:19)
Položte si otázku, jestli unesete dítě, které může být úplně jiné než vy a vaše rodiny. A může to přinést krušné chvilky. A když to dáte vy, ještě to neznamená, že to musí dát i vaše širší rodina. Mně nejbližší případ dal a dává hodně zabrat, dítě měli od miminka. Ne že by vlastní potomci nedokázali připravit člověku něco podobného, ale asi se jeden neubrání otázce, jestli by se některé věci nezvládli líp, kdyby tam byl bližší nějaký ten mentální základ. Další ve vzdálenější části rodiny je z generace mých rodičů, tam to bylo asi OK. A kamarádka s malým adopčátkem je přešťastná, ale jsou na začátku té cesty.
Vlastní geny rozhodně nezaručí všechno, ale když dojde na lámání chleba, tak to "krev není voda" se nějak projeví. Kritický je taky to, jak se s tím jednou popasuje dítě samo v rizikových letech. Chce to hodně lásky a silnou osobnost :-)
 Gladya, bývalá dasa, 


Re: Adopce 

(9.3.2018 10:00:31)
Mám adoptované dítě, už je mu 19 let. Adopce sirotka v cizině je sice něco jiného než osvojit si v ČR dítě z kojeňáku, ale pokud Tě to zajímá, tady je kontakt gladya@seznam.cz

Dvě věci jsem napíšu.
Chcete dítě adoptovat, právně v ČR osvojit si, NEBO ZVAŽUJETE PĚSTOUNSKOU PÉČI? (caps lock je omyl)? to je docela rozdíl, tedy tady.

Adopce není pro každého, úskalí je dost a není to vždy jednoduché. Ale jít do toho bylo jedno z mých správných a šťastných rozhodnutí.
 bdo 


Re: Adopce 

(9.3.2018 10:38:47)
Dite si chceme pravne osvojit. Zijeme v zemi, kde se deti odkladaji nejcasteji z duvodu umrti rodicu nebo chudoby rodiny, soude podle informaci, ktere jsem zatim nacerpala. Nejsme zdaleka rozhodnuti, manzel vaha velmi, zejmena kvuli jinemu etniku.
 ...j.a.s... 


Re: Adopce 

(9.3.2018 10:55:49)
Shrekyně, takže vám by nevadilo dostat dítě, které někde má i milující rodiče, vlastní krev, ale bylo jim odebráno z důvodu chudoby? Přiznám se, že já bych s tím měla problém.
Jinak jsem myslela, že děti, co osiří kvůli úmrtí rodičů do adopce nejdou, protože se pro ně vždy najde nějaký příbuzný.
Jako Češka můžeš v zahraničí adoptovat i české dítě, tedy česky mluvící.
 bdo 


Re: Adopce 

(9.3.2018 11:03:23)
Deti se tu neodebiraji, na ulicich ziji zebraci a deti spi na zemi a nikdo to neresi. Rodice se jich z duvodu chudoby vzdavaji sami, zejmena kdyz uz jich maji moc nebo kdyz zemre jeden nebo oba rodice.
Nezlob se na me, chceme dite z detskeho domova a nebudu patrat, co byl duvod, proc tam skoncilo. Nebo kdyz se mi ten duvod nebude libit, tak ho tam mam nechat? Chceme dat jednomu clovicku sanci na lepsi zivot. Rodinne vazby jsou tu velmi silne, takze kdyz to jde, sirsi rodina se vzdy stara. Holt to nekdy nejde a opustenych deti je plno.
 ...j.a.s... 


Re: Adopce 

(9.3.2018 11:09:30)
Shrekyně, díky za vysvětlení. Uznávám, že pokud žiješ v oblasti, kde je hodně dětí na ulici, tak je to zas jiné.
Jinak k tématu doporučuju knihy Terezy Boučkové, ve kterých píše o tom, když ona adoptovala děti. Sice mi u ní vadilo, jak ostře a zklamaně pak prohlašovala, že by do toho kvůli špatným zkušenostem nešla, ale zase bez obalu popsala, že ne vždy je adoptované dítko vděčné za jiný život.
 Gladya, bývalá dasa, 


Re: Adopce 

(9.3.2018 11:34:07)
Jo, Rok kohouta je jedna z knížek, kterou by si adoptivní rodiče a lidé uvažující o adopci měli přečíst. V téhle konkrétní adopci toho bylo špatně hodně, i Boučková má svůj podíl na tom, jak to dopadlo, pozor, nechci jí soudit, ale i u ní vidím problémy.
A pak je tu jiný pohled, Domov je místo, odkud Tě nevyhodí, to taky stojí za přečtení. Není to asi tak literárně zdařilé, ale téma náhradní rodiny je tam popsáno pěkně.
 Jana, 2/07+10/08+5/11 


Re: Adopce 

(9.3.2018 22:11:17)
Další titul je Jako stromy bez kořenů nebo Prožívat víc životů, ale to nevím, jestli se dá sehnat.
 Ráchel, 3 děti 


Re: Adopce 

(10.3.2018 11:07:45)
Boučková ve své sebestřednosti adopcím hodně ublížila.
 Pam-pela 


Re: Adopce 

(10.3.2018 1:05:26)
jas, nedávno jsem viděla dokument o dětech, co byli u náhradních rodičů z důvodu chudoby...byli nešťastní všichni.
To bych raději podpořila tu původní chudou rodinu... ~d~
 bdo 


Re: Adopce 

(10.3.2018 4:18:22)
Myslim, ze moznost podporit chudou rodinu ma dnes kazdy, takze s chuti do toho.
Ja se tu bavim o adopci ditete odlozeneho. Chceme dalsi dite, chceme pomoct diteti, ktere jeho rodice nechteji. Myslim, ze je to lepsi, nez neudelat nic a pak rikat - kdybych ja chtela nekdy adoptovat dite, tak radsi financne pomuzu jeho puvodni rodine. Uz jen proto, ze ta situace je ciste hypoteticka.
 Pam-pela 


Re: Adopce 

(10.3.2018 6:49:19)
Ale tak samozrejme je to na vas, pokud i manzel to tak vnima. Ja bych aspon par mesicu pockala a znovu zhodnotila pro a proti....jestli moje touha trva.
 Ráchel, 3 děti 


Re: Adopce 

(10.3.2018 11:09:20)
Šuplíku, i tady v ČR jsou adoptované děti jiného etnika, než jsou rodiče, a nemyslím tím zdaleka jen romské děti
v zahraničí jsou adopce dětí ze zahraničí, které tam nikdo nechce, běžné - a může to normálně fungovat
 Ráchel, 3 děti 


Re: Adopce 

(10.3.2018 11:06:31)
znám dvě rodiny, které adoptovaly děti jiného etnika (asiatské dítě, dvě míšené černošské děti) plus jednu, adoptovala několik romských dětí. všechny ty děti jsou dnes již dospělé a vše je ok. jako problémy byly, ale tak nějak normální, jako s vlastními dětmi.
 Eudo 


Re: Adopce 

(9.3.2018 11:37:38)
Zkusenosti osobni zadny nemam, jenom s detmi ve skole, ktere byly adoptovane z jine zeme sem (=jine etnikum).

Nedavno jsem videla krasny film, zalozeny na skutecnych udalkostech. The Lion - o mladem muzi, ktery v 5 letech byl adoptovan australskym parem a v dospelosti zacal patrat, odkud pochazi a jestli nekdo z jeho rodiny zije.



Nedoporucuju kvuli nejakym prikladum, ale film popisuje hodne detailne, jak to dospely adoptovany muze po letech vnimat.
 Eudo 


Re: Adopce 

(9.3.2018 11:38:49)
Dite bylo adoptovano z Calcuty.
 libik 


Re: Adopce 

(9.3.2018 11:44:25)
Moje nevlastní ségra má 2 adoptované děti (krátce po narození) a všichni působí jako přirozená rodina, mám je moc ráda.

Sama si umím představit i model, který navrhuješ. Uvažuju, že když už dítě máš, nebudeš mít tolik mateřských ambicí a nejistot, vpluješ do toho snadno.

Líbí se mi to~;((
 Marika Letní 


Re: Adopce 

(9.3.2018 14:52:13)
Já osobně si myslím, že k jednomu vlastnímu adoptovat další je velice rizikové. Máš srovnání s vlastní krví (ale jen jednu) a to může činit problém. Viz kniha Terezy Boučkové.

Schůdnější varianta je jen nebio děti. Nebo pozdější adpoce k více vlastním odrostlejším dětem, kdy už má člověk odstup. Hlavně nečekat od těch dětí nic, hlavně nemít pocit zachránce a čekat jejich vděk. To je cesta k průšvihu.
 bdo 


Re: Adopce 

(9.3.2018 15:35:06)
Tak my jsme hlavně inz představy, že vlastní dítě bude dokonalé, když se mu budeme řádně věnovat, už dávno vystřízlivěli. Proto mi adopce už přijde mnohem přirozenější, protože ani u vlastní krve člověk nemůže tušit, jak se ty geny namíchají. Jinak se budeme jednoho dne vracet do ČR, takže i z toho důvodu uvažuju spíš o holčičce, která to bude mít jednodušší.
 Firenza 


Re: Adopce 

(9.3.2018 19:33:15)
Nic mi di toho není neni samozřejmě ,ale holčička jiného etnika by to v Evropě určitě měla jednodissi než chlapec/mladý muž a navíc málokde na světě jsou ženská práva tak respektována jako v Evropě. Takže pro děvče vy to byla dvojitá výhra.
 Pam-pela 


Re: Adopce 

(10.3.2018 0:57:35)
Já jsem vždycky měla touhu adoptovat dítě...přesně s tou touhou, takže i chápu.
Dneska jsem ráda, že jsem to neudělala...ale já ani nemám chlapa, který by byl schopen starat se o cizí dítě.

Znám pár rodin s adoptovanými dětmi...a ty, které znám, nebyly a nejsou nadšené, jedno nestandardní dítě tím navíc aktuálně velmi trpí. Dospělejší děti by to možná pochopily, malé batole možná úplně neporozumí, předškolák, mladší školák - za mě, co vnímám - může být velký problém.
 Pam-pela 


Re: Adopce 

(10.3.2018 1:03:58)
...a vlastně jsem si vzpomněla, jezdila k nám rodina Dánů, měli adoptované 3 děti - Eskymačku a nějaké dvě tmavší děti myslím z Afriky, dvě holčičky a kluka.
Už jako malé děti se projevovaly na naše poměry dost nestandardně...čím byli větší, rodina s nimi měla čím dál větší problémy a nedávno jsem se dozvěděla, že už se ani s jedním dítětem (jsou už všichni dospělí) nestýkají.
Jedno nechce, jedno je nějak okrádalo a třetí se ztratilo někde ve světě. Vlastní děti neměli.
Rodiče svůj úkol, co si vybrali, splnili...k dospělosti je dovedli, nechali vystudovat a tak...ale říkali, že radost jim to přinášelo hlavně když byly děti malé...pak se ty etnické rozdíly a jakési vzájemné nepochopení a rozdílné směřování asi přece jen projevilo.
 Inaaa 


Re: Adopce 

(10.3.2018 3:55:06)
Kupodivu jsem se s tím v poslední době setkala.

Jedna kamarádka, herečka, má adoptovanou dceru. Mluvi o tom veřejné v rozhovorech. Holčička je hezká, sympatická, a zdá se šikovná. Jsem zvědavá jak to bude dál.

Syn naší kamarádky měl na horách přítelkyni, údajně adoptovaná. Dcera jedné starostky, ale víc nevím.

Bratr kamarádky má jedno dítě své, druhé adoptované, ale víc nevím. Klady a zápory atd.
 Inaaa 


Re: Adopce 

(10.3.2018 3:56:22)
Tedy ten prostřední případ.Taky jedno dítě vlastní, jedno adoptované.
 Inaaa 


Re: Adopce 

(10.3.2018 3:59:23)
U známých osobností je to Lucie Benešová, jedno dítě cizí, Pavel Novotný, Hana Čížková, herečka, dcera snad šikovná, myslím, že zpívá. A Milada Kratochvílová.


U Terezy Boučkové to asi bylo dáno etnikem. Zmiňuje se o tom dosud. Myslím, že jeden syn je ve vězení, druhý nevím....ale radostí to nebyly.
 Ivka (dva kluci) 


Re: Adopce 

(10.3.2018 15:45:18)
Ano, máme osobní zkušenost-jeden syn se nám narodil a druhého jsme si přivezli z "kojeňáku".
Adoptovanému je nyní 12, je u nás v rodině od miminka a máme jen samé pozitivní zkušenosti.
Je prostě úžasný.
Jestli je narození miminka zázrak,pak adopce je pro mě zázrak na druhou (to, že jsme se vůbec našli, potkali...)
Obě děti od malička o adopci vědí. A ano, byly krušnější chvíle, kdy to syn hodně řešil (že byl nechtěný, odmítnutý, opuštěný...).
A to navzdory tomu, že jsme o biologické matce mluvili vždy jen dobře a často mu opakujeme, jak moc jsme po děťátku toužili a jak moc chtěný a očekávaný byl námi.
Určitě se tím bude znovu a znovu zabývat. Tak to prostě je. Každý si neseme své břímě.
Jedno bych chtěla zdůraznit: krev opravdu není voda a to je dobře! Záleží na vás, zda se toho budete bát, nebo se na to těšit :-)
Pobavte se s manželem o tom, zda je to problém, že dítě bude jiné než vy.
Ani u biologicky vlastních dětí není jasné, jak se geny "namixují" a jak moc podobní si budete.
Není to naopak příležitost a výzva?
Můžete s ním poznat jiné a nové obzory, které by vás nikdy nenapadlo okusit.
Může vaši rodinu obohatit a rozkošatět, jako se to podařilo našemu synkovi.
Držím vám moc a moc palce!

Komerční sdělení

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.