| JiBi* | 
 |
(26.8.2018 19:02:49)
Prosím vás, jak probíhá psychoterapie a kde se vůbec takový dobrý psychoterapeut hledá? Beru už léta antidepresiva a vůbec nemám pocit, že mi trvale pomáhají. Vždy je mi nějakou dobu dobře, to je život pěkný, věci mě i baví a ráda si povídám s lidmi, ale pak tak nějak znedání se to zase sveze a je problém přežít následující dny až týdny. Tentokráte úplně přesně vím, co za situace tuhle hrůzu rozběhla, ale to samotné vědomí a vnitřní odstoupení od rozhodnutí, které jsem původně chtěla udělat, mi už nepomohlo. Doktorka mi nikdy žádnou psychoterapii nenabídla. Mám dojem, že kdybych léky nebrala, že to bude stejné, ale už nemám ani odvahu je vysazovat. Několikrát jsem měla změněny léky, ale trvale nepomáhá nic. Už nevím, jak dál.
|
| nekázanka | 
|
(26.8.2018 19:14:39)
Psychoterapeut se nejlépe hledá na základě osobních referencí. A když nejsou, pár tipů
* určitě bych hledala psychoterapeuta s atestací, tedy klinického psychologa; nejen že u něj je šance na to, že péče bude hrazena pojišťovnou, ale také je tu záruka vzdělání (o když to samozřejmě není všechno, důležitá je pochopitelně i osobnost)
* projela bych si profily klinických psychogů-psychoterapeutů v dostupném okolí, přečetla si jejich charakteristiky, případně i reference, a dala na svůj instinkt (a pokud bychom si pak nesedli, nebála bych se změny)
* poradila bych se se svým psychiatrem
Jak psychoterapie funguje? Základem je vztah, který vznikne mezi terapeutem a klientem, atmosféra důvěry a bezpečí (nic se nesmí dostat ven, můžu říci cokoli, co mě napadá, a nikdo mě za to neodsoudí). A člověk si pomůže vlastně sám, tím, že o svém příběhu mluví... díky otázkám terapeuta postupně získá schopnost dívat se na věci z jiného úhlu pohledu, z jiné perspektivy.
Držím palce!
|
| JiBi* |
|
(26.8.2018 19:29:42)
Nekázanko, děkuji. Takže dalo by se říct, že taková psychoterapie je vlastně rozhovor. Mám jednu důvěrnou kamarádku, která je velmi moudrá a vnímám, že má takový přírozený psychologický talent. S ní si někdy povídám o svých potížíš. Dá se tedy od člověka v pychologii skutečně vzdělaném čekat ještě něco víc, než od dobrého rozhovoru s kamarádkou?
|
| oranžová | 
|
(26.8.2018 19:49:47)
Jak od kterého, já mám zkušenost opravdu výbornou. Málokterá kamarádka je schopna s tebou projít opravdu těžkými stavy, a ustát to. Taky když dojde na opravdu těžká témata, můžeš se dekompenzovat, zhroutit, jak by si neodborník poradil,v takové situaci? Terapeut pozná, kdy je to vážné, a kdy si může dovolit třeba do něčeho jít. Drží tě, dělá ten mantinel, o který se můžeš opřít, a nezatížíš ho . Kamarádku by takové intenzivní hovory jen o tvých problémech asi brzy přestaly bavit. A taky psychoterapeut pozná, kdy je třeba fakt zasáhnout už medikací, a co je ještě možné zvládnout rozhovorem.
Umí klást otázky, někdy i nepříjemné, ale ví co dělá, má výcvik, je připraven na desítky situací, to kamarádka nemůže být.
Je to podobné, jako když chceme zašít ránu, nejdeme ke švadleně, ale k doktorovi, i když oba umí šít, tak jako terapeut a kamarádka umí mluvit...
|
|
| nekázanka |
|
(26.8.2018 19:52:56)
Ani nejlepší kamarádce bych neřekla vše, co otevřu v terapii. Často i proto, že kamarádka se mě neptá tak, jako to dělá terapeutka. Navíc v terapii se pracuje různými technikami, třeba se modelují různé situace, používají se volné asociace na dané téma, člověk si tam spoustu věcí prožije a někdy i odbrečí. Je to trochu fuška, ale stojí to za to.
|
|
| Termix | 
|
(26.8.2018 19:57:17)
Mám za sebou dlouhodobou psychoanalytickou terapii. Jo, je to rozhovor. Spíše teda monolog v tomhle terapeutickém směru. Terapeut není od toho,aby ti radil, ale spíše poslouchal. Někdy navedl otázkou, ale stejně si na vše vlastně přijdeš sama. Mám blízkou kamarádku a rozhodně se tyto dva vztahy nedají srovnat. Terapeut je člověk, který ti nastaví zrcadlo. Ty toho člověka neznáš, nic o něm nevíš a neposloucháš, co zrovna trápí jeho. Máš jasně dané časové hranice a taky si to platíš. Před terapeutem můžeš plakat, nadávat, smát se, mlčet. Je to tvůj čas a je na tobě, jak ho využiješ. Já skončila před necelým rokem po čtyřech letech. Měla jsem tu nejcitlivější a nejhodnější paní na světě.
Jak vybrat? Nešla bych k žádnému "šarlatánovi". Ideální je klinický psycholog s psychoterapeutickým výcvikem. A hlavně si nejdřív něco nastuduj o směrech. Ne každý směr je vhodný pro každého. Mně třeba psychodynamický vyhovoval maximálně.
|
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(27.8.2018 18:21:14)
vyžadovat atestaci může být docela omezující (ve smyslu výběru) a záruka to není ničeho. klinický psycholog je potřeba především v případě, že je potřeba stanovit diagnózu, pracuje s psychologickými testy atd.
podstatný pro výkon psychoterapie je podle mne především psychoterapeutický výcvik. dost bych si prohlédla stránky, zajímala bych se o to, jaký typ výcviku dotyčný absolvoval. vím totiž, že určité směry psychoterapie nejsou pro mne.
co se týče doporučení, to je tak vošajstlich, jde o to, jak si sedneš lidsky. docela doporučuju to prostě zkusit, jít 3-5x a pak si ujasnit, jestli mi psychoterapeut/ka sedí a podle toho pokračovat, nebo zkusit někoho jinýho. a nebát se prostě jít jinam, když to není ono.
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)