Analfabeta |
|
(29.9.2019 10:54:08) To je dilema, protože do kopru jde obojí. Do školství pár ideálistů prosadilo inkuzi. O úrovni učňovského školtví se bavit nebudeme, to už jev kopru úplně. Zdravotnictví se pomalu stává nedostupným. Před r.1989 byli lékaři a zubaři v každé střediskové obci. Dneska si sice můžete vybrat lékaře i zubaře, ale ne každý vás vezme. Když odejde jeden z nich do důchodu, dalšího nenajdete, a pokud ano, tak třeba taky 20-30 km daleko. Pokud nemáte auto, necháte se třeba s chřipkou odvézt sanitkou na ošetření, protože autobusem je to na celý den? Takže si svobodně zvolíte tak leda co?
Před r.1989 byly základky v každé středisko obci. Ty jsme v mnoha případech zrušili a děti už od 1.třídy dojíždějí taky 15 km. To není jenom o dojíždění do města, ale i od toho autobusu se se musejí ještě dopravit do školy. Pokud teda pro dítě nemáte doprovod, můžete zůstat doma z práce ... a chroustat kořínky, protože v ten okamžik nemáte na živobytí. Uvedu reálný příklad: vnouče chodí do školky, vzdálené 12 km. Měla jsem ho tam odvést a v poledne vyzvedout. Ráno cesta tam cca hodinu, protože je to s přestupem, zpátky už se ale nedostanu, protože mi všechno ujede. Přijela jsem domů, byla doma půl hodiny a šla pro něj, chodí domů po obědě. Suma sumárum: dát dítě do školky a vyzvednout ze školky mi trvalo čistého času pouhé 4!! hodiny! (S autem je to za cca hodinu. Takže snaha Gretky o omezení cestování mne nechává zcela chladnou. Pěšky to chodit nebudu a na koni taky jezdit nebudu).
Kurňa písek, jak to ti komunisti dělali, že měli školy i lékaře v každé střediskové obci? PS: nikdy jsem si nemyslela, že budu nostalgicky vzpomínat na doby minulé, jak to nebo ono bylo lepší.
|
Senedra |
|
(29.9.2019 11:10:08) Analfabeto - inkluzi neprosadilo pár idealistů,ta se do škol se nacpala téměř bez přípravy shora, protože EU se něco nelíbilo...
Kdyby aspoň šlo o idealisty. Bohužel, realita je zcela jiná. Teď se berou peníze na asistenty, na kterých hodně inkluze stojí. Jo, kupodivu se zjistilo, že zaplatit tolik asistentů, kolik jich ve školství je ( a bylo by jich potřeba víc) je dost drahé. A na integrované žáky se nesmyslně vyplácejí peníze na pomůcky a učebnice, které pak chybí jinde.
|
Okolík |
|
(29.9.2019 11:18:53) Nemluvě o ostudně nízkých platech asistentů ve školství....
|
Analfabeta |
|
(29.9.2019 11:35:42) A navíc nemluvě o vzdělání asistentů. Pokud může asistenta dítěte s problémem dělat pekařka s maturitou, když o práci s podobným dítětem pomalu nic neví ani pedagog, tak co chceme po inkluzi?
|
|
|
|
Roya |
|
(29.9.2019 12:02:30) Učitelé dostali umístěnku a museli jít (třeba do pohraničí). Jestli to tak bylo i s lékaři, nevím.
|
Vaitea |
|
(29.9.2019 12:04:02) Bylo. Rodiče začínali v Plané u Mariánských lázní.
|
|
* Liv |
|
(29.9.2019 12:06:50) Myslím že umístěnky měli všichni vysokoškoláci, rozhodně lékaři ano a absolventi ČVUT také.
|
Jahala. |
|
(29.9.2019 12:11:24) Přesně umístěnky a učit v klidu na umístěnky poposílali ne jen absolventy peďáku, ale i přírodovědných a jiných fakult, prostě kdo se hodil toho umístili kam chtěli, že to bylo před půl republiky, doma nechal manželku pro kterou tam kam ho poslali práci neměli je nezajímalo.
|
Analfabeta |
|
(29.9.2019 14:59:16) Umístěnky byly ale zrušeny už v 50.letech. Jediný, kdo pak měl umístěnky, byli vojáci z povolání a možná policisti. Učitelé ani lékaři ne. Obce mívaly i tehdy s lékaři problémy, nabízely byty přednostně (na které se normálně v pořadníku čekalo xx let), bylo i užívání služebního bytu zdarma (a při výpovědi pak normální nájem). Byty zdarma měli třeba i školníci.
|
Yuki 00,03,07 |
|
(29.9.2019 15:05:13) analfabeto, moje maminka měla umístěnku po střední ekonomce v roce 1964
|
|
Žžena |
|
(29.9.2019 15:16:32) Houbeles. Moje babička (stejně jako ostatní absolventky z její třídy) šla na umístěnku po škole po roce 1960. Pracovala v lékárně, dostala umístěnku 200 km od domova, až za dva roky se jí podařilo to vyměnit.
|
|
Jahala. |
|
(29.9.2019 15:22:58) Táta je maturitní ročník 57 4 roky VŠ je 61 pak min rok pracoval v místě a pak dostal umistenku stejně jako jeho spolužák z VŠ takže nějaký 62 - 63 máma se za ním dostala až jako těhotná v 66. Tady neměl ani bydlení bydlel ještě s kolegou u kolegyně v pronájmu. Od kolegyně odešel manžel a s dvěma malým a dětma by platila nafmer, tak pronajimala pak se z domu kde bydlela dělal obchodní dům a ona i posnajimnici tedy dostali byt v nově postaveném paneláku.
|
|
Okolík |
|
(29.9.2019 16:37:38) Haha, moji rodiče, učitelé, měli umístěnku v r. 1964 a 1965...
|
|
Liaa |
|
(29.9.2019 18:17:38) Analfabeto,
umístěnky nebyly zrušeny v 50. letech, ale v roce 1968.
|
Analfabeta |
|
(30.9.2019 16:35:39) Aha, dík za info, já myslela že už v 50.letech. Táta byl lékař, taky "byl umístěn".
|
|
|
|
|
|
Vítr z hor |
|
(29.9.2019 12:07:40) V některých zemích je to tak i s lékaři. Takže kdo může, utíká rovnou do zahraničí. Zvýší si kvalifikaci, v rodné zemi ho pak většinou přijmou s otevřenou náručí, kdyby se někdy chtěl vrátit, ale mnoho z nich už nechce. Jakž takž to funguje v zemích, kde mají lékaři extrémně dobré podmínky, takže ty povinné 2–3 roky na umístěnku "ve vyhnanství" nějak vydrží.
|
* Liv |
|
(29.9.2019 12:26:59) No, vzhledem k tomu, že dnes je těžké sehnat lékaře absolventa nejen v městské nemocnici ve Vyšných Vlkodlakách, ale i ve fakultní nemocnici v Praze, tak případný systém umístěnek pro lékaře systému zasadí poslední ránu z milosti a lékaři absolventi už nebudou o práci Čr vůbec uvažovat.
Takže, učte se rusky/ukrajinsky, ať se jako pacienti s perzonálem v nemocnici domluvíte
|
|
|
Dana |
|
(29.9.2019 19:26:34) S lékaři to bylo stejně. Vystudovali za dělnické peníze, tak hybaj s umístěnkou do pohraničí. Později, když již umístěnky nebyly, tak zase soudruzi práci lékaře v pohraničí či Horní Dolní uměli víc ocenit. Dostal byt nebo Okál, měl různé příplatky, studenti dostávali již za studií krajská stipendia, za to, aby pak alespoň pět let sloužili lidu v daném kraji, kde lékaři chyběli. Dále se do takových míst chodilo za trest a hlavně proto, že v Praze i Brně byl jen regulovaný počet míst a všichni tam jít pracovat nemohli. Teď chybí lékaři všude, i v té Praze.
|
|
|
Alena |
|
(29.9.2019 12:55:11) Kdyz pominu jine okolnosti, tak deti i pacientu je nyni na vesnicich nasobne mene.
|
Analfabeta |
|
(29.9.2019 16:46:55) A proč asi? Školy jsou zrušené nebo jednou na výjimku ministerstva školství, prodejna zavřela, hospoda taky, autobus jede každý sudý týden do města na ranní a lichý na odpolední, doktor daleko, zubař ještě dál - na vesnici jsou jen důchodci, a to ještě jen do té doby, dokud si zvládnou v zimě topit. Až to nezvládnou, čekají několik let na umístění do domova důchodců.
Obec, ze které pocházím, měla před r. 1989 cca 1.700 obyvatel, menší středisková obec. Každý školní ročník měl cca 40 dětí, 20 místních, 20 ze spádových obcí. Ve spádových obcích byly málotřídky. Mámy v malých obcích bývaly doma do 6 let věku dětí (jak jinak než zadarmo, že), protože by musely vozit děti do školky do střediskové obce. Děti tak nikdy nechodily do školky, šly rovnou do školy. Některé mámy teda chodily do kravína, kde byly v noci, a pak zase odpoledne, ale to už děti hlídal manžel, když se vrátil z práce. Dnešní stav: cca 1.100 obyvatel. Málotřídky všechny zrušené. Školní ročník má 10 - 18 dětí včetně spádových obcí. Kompletní ZDŠ má 149 žáků, t.j. 16,5 žáka na třídu (tedy ani ne polovina dětí, co tam byly před 40 roky). Zůstala tam ještě školka. Prodejnu má Vietnamec. Hospoda skomírá, občas zavře, pak ji zas někdo otevře, ale výdělek vcelku nula nula nic (hlavně ale, že musí vést EET, že). Pošta ještě přežívá. V obci je zbytkové JZD a továrnička, kdyby to tam nebylo, obec postupně vymře. Další pracovní příležitosti 12 km (město) a 30 km (další město). Mladí lidé utíkají do města. Vedlejší obec: ze 70 trvale hlášených obyvatel tam žijí 4. Chalupy buď slouží jako rekreační chalupy nebo jsou prázdné a chátrají. Není to pohraničí, ale Vysočina.
|
Termix |
|
(29.9.2019 18:11:17) Analfabeto, přesně v takové obci ve stejné lokalitě žije moje kamarádka. Za pár stokorun měsíčně tam udržuje v chodu místní knihovnu. Rozuměj jednu místnost, do které shání knihy, kde to jenom jde. Škola má obdobný počet dětí, kroužky žádné nemají, protože je nemá kdo vést. Nakonec tyhle vesnické děti tráví uvnitř ještě více času než děti městské. Ve vesnici není ani hřiště. Nic.
|
|
Alena |
|
(29.9.2019 18:34:27) Ale ty lidi neodchazej, protoze se prodavacce nevyplati provozovat konzum, je to spis obracene. Jdou za pracovni prilezitosti, prezamestnanost v zemedelstvi je minulosti, porodnost je nizsi nez v sedmdesatkach. migrace do mest je prirozena.
|
Analfabeta |
|
(29.9.2019 20:01:17) Aleno, protože my ty lidi z vesnic už asi přes 70 let systematicky vyháníme. Ještě na poč, 20.stol. měla vesnice dost vysokou porodnost, ale hospodářství mohl převzít jen jeden. Někdo šel "na panáčka" (stal se knězem, což bývalo dost obvyklé, hlavně na Moravě), další se vyučil řemeslu, stal se hospodským... Statek převzal jen jeden, a ten se obvykle staral i o rodiče. Pak tam bylo cosi jako venkovská střední vrstva, tedy lidé, co měli políčko a nějaký dobyteček, ale to je neuživilo, takže chlap dělal řemeslo, ženská obstarávala domácnost a i třeba to pole, chlapudělal jen tu nejtěžší polní práci. No, a chudina žila na statku, pracovala pro statkáře a za to měli stravu a bydlení. Protože měli hodně dětí, nikdo se nepozastavil nad tím, když děti odešly do města do fabriky. Města měla porodnost už od středověku nízkou. Odchod začal hlavně po zrušení roboty po r. 1848. Ve 2.pol.19.stol a prakticky až do 2.sv.války odcházeli lidi z venkova hodně nejen do měst, ale i do zahraničí. Do r.1918 hodně do Vídně a do Rakouska, ale hodně taky třeba do Ameriky, do obou Amerik, jak do USA, tak do jižní Ameriky (ono se tam teda odcházelo i z měst). Z celé Evropy do Ameriky odešlo hodně miliónů lidí. Nechce se mi teď hledat přesná čísla, ale vím, že mi to před časem docela vyrazilo dech, Kolik lidí z celé Evropy do obou Amerik odešlo. Vystěhovalectví od nás do Ameriky trvalo do r.1948, pak - se změnou režimu - prakticky skončilo. Za komunistického režimu už to byl jen zlomek.
Po r. 1948 se začala zakládat družstva a komunisti tzv. rozkulačováním z vesnice prakticky vyhnali sedláky, zkušené zemědělce. Další vyhánění bylo v 70.letech za normalizace, kdy komunisti opět likvidovali tytzv.politicky nepohodlné. No, a poslední Exodus lidí, co by byli schopni a ochotni zůstat na vesnici, se konal po r. 1989. Tehdy se prosadily restituce (nic proti navracení majetku, ale pro vesnici to byla dost velká rána, protože původní majitelé se už do zemědělství nevrátili, a ti, co tam pracovali v r. 1989, přišli o práci). No a vývoj po r. 1989 už to jen doráží. Rušení autobusů, nutnost mít auto na cestu do práce, rušení prodejny, hospody, pošty, odchod zubařů, lékařů... Jo, vznikaly tam malé firmy, ale ty obvykle už v 90.letech zlikvidoval berňák, který musel vykázat nějakou činnost, tak kontroloval a kontroloval, až to OSVČ zavřel a dal se zaměstnat. A nejen berňák, těch kontrolních orgánů bylo víc, až to řada OSVČ prostě zavřela. Nemohli se věnovat kontrolorovi a současně vydělávat na chleba, to prostě nejde. No, a protože jsme nedokázali na vesnice dostat práci, tak jdou lidi pryč, co by na vesnici taky dělali? Vždyť jsme do nich systematicky řadu let vtloukali, že se přece musí za prací odejít, protože na Západě a bla bla bla. Tak začali odcházet. Venkov je dneska na kolenou a bude se z těch změn vzpamatovávat hodně dlouho, pokud se mu to vůbec podaří. A na druhou stranu blekoceme, jak v Praze nejsou byty a jak tam je bydlení drahé. Tak proč nedovedeme dostat práci mimo Prahu? V době, kdy nemáme velké průmyslové firmy, ale mohli bychom mít řemeslníky a menší firmy, v době počítačů a internetu existuje řada profesí, které nejsou vázané na města. Proč nemůže být firma s 50 zaměstnanci ve střediskové obci, aby se do ní dostali i lidi, co bydlí v Horních nebo Dolních Vlkodlakách?
|
Alena |
|
(29.9.2019 20:17:36) Urbanizace je celosvetovy fenomen, lidi uz davno nezivi zemedelstvi a prace je ve mestech. Opravdu tezko budeme jediny na svete, co jdou proti proudu. Pro firmy je zjevne vyhodnejsi byt ve Meste nez v Horni Dolni (kdyby to bylo jinak byly by v tech Kotehulkach, tam bude mensi najem ci jine naklady), protoze firmy maji i zakazniky a obchoduji. Chtit autobusova spojeni jako pred padesati lety je proste nesmysl, to nikdo nezaplati. A lidi take chteji zit pohodlneji a naroky na sluzby stoupaji. U babicky na vesnici za socialismu zadne sluzby nebyly (ted uz je tam aspon hospoda), tech deset skolkovych deti vozili rodice za tmy do skolky 3 km vsichni na sedackach na kolech. Ted jsou ty deti dve tri a nikoho by to nenapadlo, vsichni jezdi na autem. Stejne tak skolaky autem vozi, driv jezdily na kole (a to tam zadny hrozny provoz neni a z pulky je cyklostezka).
|
Analfabeta |
|
(29.9.2019 20:43:28) To nepopírám. Ale jsme ve 21.století. Chápu, prodejna, holič - to asi patří do města. Ale na vesnici může být třeba klempířská dílna, truhlář na zakázku, autoservis. Klempíř jezdí za prací po půlce kraje, ale v dílně si věci připraví a pak všechno u zákazníka zkompletuje. Může tu být účetní, malý e-shop, IT-pracovník - v době mobilů a internetu můžou pracovat z domova. Minimálně čtvrtina kancelářských profesí v těch kancelářích být nemusí. Tím uvolníš domy ve městech pro byty.
|
Okolík |
|
(29.9.2019 20:46:48) A tihle řemeslníci budou pak vozit děti x km do škol a školek, ke kadeřnikovi a za jinými službami totéž? Já nevím, jak oživit vesnice, okolo Prahy to ještě jde, ale ve vzdálenějších okresech .
|
Analfabeta |
|
(29.9.2019 20:54:15) Když tam vrátíš řemesla, vrátíš tam práci. Budou se tam držet lidi. Můžou tam najednou být i služby, protože se tam uživí. Může tam být místní poskytovatel wifiny. A nakonec tam může být i ta škola a školka, protože tam bude dost dětí.
|
Alena |
|
(29.9.2019 21:11:13) "Když tam vrátíš řemesla, vrátíš tam práci. Budou se tam držet lidi. Můžou tam najednou být i služby, protože se tam uživí" Kupodivu to takhle nefunguje. Venkov se vylidnuje na celem svete a pokusy zastavit to se resi dotacni politikou s nejistym vysledkem. I mesto musi mit urcitou hustotu, aby se sluzby vyplatili.
|
NovákováM |
|
(29.9.2019 21:18:05) Souhlasím.
Neuživí se kadeřnice, když k ní přijde někdo ze vsi s 300 obyvateli (z toho žen půlka) 1 x za 2-3 měsíce, neuživí se pekárna, kde jsou lidé zvyklí pečivo si nakupovat jednou týdně a mrazit, nebo pečou sami, neuživí se soukromá školka, protože náklady jsou vysoké a málokdo může dát 5-7 tisíc měsíčně.
a pak se třeba uživí cukrárna s parkovištěm v dosahu, kam jezdí lidé ze širokého okolí nebo cestou odněkud, nebo zahradnictví - kam si lidi dojedou, ale ty investice na počátku a než se to lidé dozví nebo inzerce, - to jsou náklady šílené.
|
Analfabeta |
|
(29.9.2019 21:43:28) Ale pekárna třeba rozváží. 25 km od nás je na vesnici (700 obyvatel) pekárna, rozváží po celém okrese a pečou výborně. Další je v sousedním městě (cca 7.000 obyvatel). Zato bývalá okresní pekárna prakticky zkrachovala.
Těch drobnějších výroben, co můžou být na vesnici, je dost. Jen jde o to, aby je nezabila přílišná úřední horlivost a povinnosti, co jsme na ně navalili. Než v sousední obci zavřela hospoda (se sálem, prakticky místní kulturní dům),kterou dorazilo EET, tak za půl roku měli "jen" 7 kontrol. Berňák, hygiena (jestli mají na mrazáku přehled, že 2x denně kontrolovali teplotu a běda, kdyby tam papír neležel, jestli nemají prošlé zboží a další),veterináři (jak likvidujou škůdce. Hospodský na ně koukal jak zjara a ukázal jim, kam dal pastičky na myši. Měl na to umístění ale mít interní směrnici, tak nafasoval pokutu), atd. atd. Se zavedením EET skončil a nechal se zaměstnat, měl toho tak akorát dost. Mladý člověk, nebylo mu ani 40, zaměstnával 5 lidí, několikátá generace hospodských.
|
NovákováM |
|
(29.9.2019 21:49:45) Ono to všechno tak nějak souvisí se vším.
Podle mého na počátek podnikání na vsi musíš mít jednak nápad (a být mobilní, tj. auto, řidičák) a ještě koule na to ustát úředního šimla. TO je jasné, že hůř se kontroluje velká firma se zástupem poradců a právníků než malá hospoda... A ano, tam, kde je jídlo, ještě řádí hygiena a řeší kritické body apod.. samozřejmě v zájmu nás, zákazníků.
A pak vyrazíš do světa, stačí po EU a koupíš si bagetu na ulici, kterou ti naplní přímo před nosem. A nezdrhají před policí ani finanční. EET sice někde vyjedou, ale někde ani netuší, co to vlastně je.
Jinak já mám mezi klienty i mezi dodavateli - skvělou pedikérku, co dojíždí, masérku podobně (většinou čerpáme služby rodinně, tak se to vyplatí i jí - jedna cesta = více klientů), řemeslníky atd. Ale uchytit se na úplné vsi opravdu předpokládá mobilitu.
|
Analfabeta |
|
(29.9.2019 22:21:30) Terezo, třeba ta pekárna předokládá mobilitu, i když bude ve městě, truhlář nebo zahradník taky. Byrokracie je dneska neskutečný šiml. A EET Evropa nemá, mají jen registrační pokladny, třeba i s fiskální pamětí, t.j. nemusejí být permanentně připojeni na internet, ale data předají co já vím jednou za měsíc? A stačí to. Můžou se věnovat svému řemeslu a podnikání.
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/farma-stehlik-eet-samoobsluzna-lednice-chodoun-konec-brezen-2020.A190918_084648_domaci_brzy
https://echo24.cz/a/wzdjs/stankari-kvuli-eet-konci-farmarske-trhy-uz-nekde-ani-nezacaly
Jinak mám obavy z poslední vlny EET. Říkal elektrikář, že s tím sekne a jde do Německa do fabriky, 3 týdny tam, týden doma. Je mu 50, nechce se učit EET. Co má známé elektrikáře, skončí jich v tomto roce šest. Kvůli byrokracii a EET, nemají tu buzeraci zapotřebí. Ví jen Pámbu, kdo tady tu práci bude dělat. Ukrajinci? A to je to revizák, se zkouškou padesátky.
|
NovákováM |
|
(29.9.2019 22:31:25) Ani Ukrajinci.
Už těch je nedostatek a často, jak tu pracují dlouho - z nich jsou kvalifikované síly a šéfové jejich malých firem, co nějak zaměstnávají ty nově příchozí nebo z jiných států.
Zcela vážně.
Živím se administrativou podnikatelů, daněmi, účetnictvím, nedávno jsem skenovala doklady o nabytí alkoholu za 2 roky zpátky, pak zase doklady o nabytí masa za rok zpátky, jedno kontrolovali celníci, druhé veterina. O hygieně, bezpečnosti práce, inspektorátu práce, ti krom evidence pracovní doby také chodí na nelegální zaměstnance, - (sociálka, zdravotní pojišťovny a finančák opomíjím - to je běžné), bych mohla vyprávět romány.
přesto stále mnoho lidí podniká, resp. živnostničí. Živnostničím přes 20 let. Někdy mne to obr štve a někdy toužím být zaměstnaná. Být nemocná úplně, mít dovolenou.
Nejsem nezávislá, mými šéfy jsou klienti a úřady. Přesto jsem paní svého času. No já špatnou. Ale jsem.
|
Analfabeta |
|
(29.9.2019 23:35:32) Ukrajinci a třeba taky Vietnamci jako šéfové malých firem slouží jako hlavně poskytovatelé levné pracovní síly, kterou sem ze svých mateřských zenmí dovezou. Mám nedaleko dvě Babišovy firmy. V obou působí malé ukrajinské firmy. Obě Babišovy firmy zaměstnávají krom toho hodně Ukrajinců. Někoho dovezou sami, zbytek ukrajinští bossové. Vietnamci dělají totéž v bleděmodrém.
|
|
L+ 2m |
|
(30.9.2019 11:05:25)
Terezo, máš pravdu, to papírování a buzerace začíná být neúnosné My jsme s manželem taky OSVČ, zaměstnáváme pár hlav. Ale když srovnám těch papírů, co je teď, a co bylo třeba před 15 lety, ten nárůst je extrémní. To aby člověk jen hlídal termíny. Pak přijde hygiena nebo SZPI, ani nejdou do provozu (kde dva dny lezeš po kolenou a šůruješ) a zajímá je, co je v papírech . A tak řešíš papíry, místo toho, aby se něco vytvářelo. A že někdy ty předpisy jsou fakt "na hlavu", asi znáš dobře. No, a když přijde kontrola na kontrolu, tak se třeseš, co zas bude, poněvadž každej si ty §§ vykládá jinak. Taky s tím někdy toužím prásknout a jít se nechat zaměstnat, ale vím, že teď už to není možné. Ale ta představa vzít ráno v 6 za kliku a odpoledne za sebou zavřít dveře je krásná.
|
NovákováM |
|
(30.9.2019 20:27:48) L+2, někdy ano. Souhlasím. Přijít domů s vymetenou hlavou a věnovat se svému. Já mám kancl ještě doma, takže někdy mám dojem, že jsem v práci 24/7, ale samo nejsem :-D
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Yuki 00,03,07 |
|
(29.9.2019 20:50:55) můj muž je IT, rád by pracoval z domu, aspoň část týdne, už kvůli dojíždění (30 km, ale to dojíždím i já do školy a kluci na gympl)
jenže jeho šéf o home office nechce ani slyšet
|
NovákováM |
|
(29.9.2019 21:13:30) Jeho šéf je trochu zastaralý, třeba časem pochopí. Asi se bojí, že by se mu lidi flákali, což - když fungují v úkole, moc nejde.
|
|
|
|
|
|
|
petluše |
|
(30.9.2019 6:49:26) Analfabeto, do 6 let jsem žila n polosamotě. Svazel nás obecní autobus, autobusy jezdily často takže spoj do spádové obce byl. Byly tam jesle, MS i ZŠ. To bych se divila kdyby za komunismu mohl být do 6 let doma.
|
Analfabeta |
|
(30.9.2019 8:00:41) U nás se teda nesváželo, fakt ty mámy byly doma. Mě samotnou to zaujalo už v první třídě, protože my právě bydleli ve střediskové obci a do školky jsme chodili. S námi do první třídy nastoupily děti, co do školky nechodily a mladší sourozence neměly. Byly z vedlejší spádové obce, kde školka nebyla. A taky pamatuju, že s námi třeba nastoupil klučík, co ani nebyl u zápisu. Rodiče na zápis zapomněli nebo ho nestihli, to už nevím. No, věkem odpovídal, tak ho prostě zapsali dodatečně až toho 1.září.
|
Vítr z hor |
|
(30.9.2019 10:29:17) Tohle se delo celkem pravidelne na Zizkove. Rodice sice vedeli, ze deti maji jit do skoly, ale netusili, ze je nejaky zapis. No a najednou 1. zari privedli rodice deti, o nichz skola vubec nevedela (a obcas se nevesly, protoze bylo plno).
|
Analfabeta |
|
(30.9.2019 10:45:25) Je to teda už hodně let, ale pamatuju to zděšení pedagogů kolem. Přišel ho tam zapsat sám ředitel školy a i mu honem sehnali sešity a učebnice, aby to dítě nezklamali hned první den, když přišlo natěšené poprvé do školy. Ale my byli ne zrovna velká vesnická škola, tehdy se tam lidi vpodstatě všichni znali.
|
|
|
|
Analfabeta |
|
(30.9.2019 8:02:49) Jo, a ženský s malými dětmi doma být mohly, to sebralo jako péče o rodinu. Akorát že byly doma zadarmo a měly pak malý důchody.
|
|
Analfabeta |
|
(30.9.2019 8:57:34) Petluše, a ještě mne napadlo: kdy jsi chodila do školy? Já šla do 1.třídy v r.1964 a to se fakt nesváželo.
|
petluše |
|
(30.9.2019 18:43:33) V roce 1984. Já vyrůstala mezi udernicemi.
|
|
|
77kraska |
|
(30.9.2019 14:42:25) Petluse, moje matka se mnou byla doma do 7 let, nez jsem sla do druhe tridy, do skolky jsem nechodila....rikalo se tomu "zena v domacnosti" a bylo to povolene, na takovou zenu se nevztahovala pracovni povinnost a nebyla prizivnici....bylo to na prelomu 60. a 70. let....otec vydelaval dost, ze nemusela chodit do prace, ale kdyz jsem sla do druhe tridy, tak si nasla praci s flexibilni pracovni dobou (coz tehdy nebylo bezne)....a zen v domacnosti jsem znala vic, u nas ve meste byl podnik, kde byly velke platy
|
|
TaJ |
|
(30.9.2019 15:05:51) Petluše, já jsem třeba šla do školy v r. 1980 a nikdy jsem do školky nechodila, ani můj o rok a půl mladší bratr, mamka byla doma, tenkrát se to myslím jmenovalo "v domácnosti", samozřejmě zadarmo, no...ale nikdy jsme nestrávili v jeslích nebo školce ani den...a bydlíme od narození v Praze...
|
|
|
|
|
|