Janinka a dvě princezny |
|
(20.1.2021 10:27:53) Ráda bych se zeptala na zkušenosti těch z vás, které jste z různých důvodů dopadly tak, že dítě i ve školním věku sdílí stále lože s rodiči nebo rodičem. Ne třeba denně, ale celkem pravidelně. Důvody proč se tak stalo mě také zajímají. No a to hlavní, kdy se tak nějak přirozeně stane, že dítě se toho dobrovolně vzdá a začne vyžadovat vlastní prostor tedy spaní odděleně ve svém pokoji. Moje první dcera s námi spala opravdu dlouho, do téměř 9 let a do pokoje byla přesunuta nedobrovolně, kolegyně má syna v 6. třídě tj. bude mu 12 a kdykoliv má možnost a táta není doma tak se synek stěhuje k mamince. Hodně dětí přechází k rodičům v noci, modelů je tedy hodně. Vím, že to není častý jev a najde se jen málo rodičů, kteří "toto dítěti dovolí", ale někdo přece jen. Názory, zkušenosti, i z doslechu... nezávazně
|
Dari79 |
|
(20.1.2021 10:38:40) Moje dítě se mnou spí v posteli v podstatě pořád (skoro 10let). Když nejsem doma, spí sám. Přeleze občas i k tátovi, ale ten ho vykáže do svojí postele. Spí beze mě jen, když má v pokojíku někoho jiného - kamaráda, bratrance atd. Nebo teda, když nejsem doma. Ale i v takovém případě se choulí na moji část postele, příp. spí s mým pyžamem nebo tak. Muž říká, že je jak štěňátko a potřebuje mě čuchat.
U nás je důvod jasný - dlouhodobý inkubátor, několikatýdenní izolace ode mě hned po porodu. Dlouho byl na mě naplácnutý pak i za bdělého stavu. Dokud mě bude potřebovat u sebe, budu mu to tolerovat, slíbila jsem mu to tisíckrát, když jsem ho v té nemocnici musela nechávat. Jo, taky je jedináček, takže s ním jinak nemá kdo být... Je to hodně vidět, jak u nás někdo přespává, spí naprosto v pohodě s jinýma dětma (každý v jiné posteli).
Počítám, že odejde s pubertou...
|
|
Bouřka |
|
(20.1.2021 10:42:15) No u nás je to vynucený okolnostma, máme jen 2 pokoje a navíc obě děti PAS, takže změny obecně problém. Starší by asi už přesunout šel, ale ten posun je relativně nedávný, bude mu 9. Mladší je přílipka, jsem ráda když zůstává v přisunuté postýlce a jen si ke mně strká nohu,aby měla kontakt, ale většinou se stěhuje pod rodičovskou peřinu celá a když jeden vyleze, promptně se přesune k druhému. V nouzi bez rodičů si vleze i k bratrovi. Po všech těch letech už z toho máme záda v háji, zejména já. Výhledově snad přibyde pokoj pro staršího a mladší přesuneme do jeho odsunuté postele s nadějí, že se bude méně přesouvat, protože se na to musí alespoň částečně vzbudit.
|
|
caira (Vojta1/03,Mates11/04) |
|
(20.1.2021 10:48:41) Kamarádky dcera odešla ve chvíli, kdy zjistila, že jinak hřeje objetí od mámy a jinak od kluka (cca 15+). Jsem ráda, že jsem tohle nemusela řešit, a naši kluci opustili ložnici ve chvílích, kdy nastoupili do školy (ve školce spali v pokojíčku, ale občas se ještě po ránu přišli pomazlit, když už jsme tam byli oba - pracujeme o víkendech)
|
|
Lenka Pražanda |
|
(20.1.2021 10:50:04) Myslím, že dobrovolně se přesune až v pubertě V tomto věku už vyžadují soukromí. Já bych to nehrotila, pokud jim to tak vyhovuje. Co je na tom? To je přeci každého věc, jak to má doma zařízené. Hodně záleží na povaze dítěte. Můj 14 letý se chodí mazlit ještě teď. Jak si sednu, už je ke mě přilepený. I během dne přijde a chce obejmout. Starší toto nedělal nikdy. Ani ve školkovém věku Do dětského pokoje jsme je přesunuli kvůli našemu pohodlí. Dobrovolně by asi nešel ani jeden Zrovna tohle mi nikdy nevadilo. Přes den jsem v práci, pak další povinnosti, večer v posteli byla jediná možnost s tím dítětem pobýt. Povídat si, užít si sebe. Jinak by se mi to smrsklo na pár hodin o víkendu Předpokládám, že se jedná jen o plkací téma, ne že to chce někdo řešit.
|
Janinka a dvě princezny |
|
(20.1.2021 10:54:27) jojo plkací téma, taky utvrzení toho, že "nás jiných" je docela dost já to řeším spíš v sobě a puberta se mi zdá daleko... fakticky to nevadí, prakticky to komplikuje spaní mimo domov (dítěte i maminky) což omezuje jak jí tak mě, ona by už ráda kamarádky a maminka by rajzovala "neb má velké děti"
|
Lenka Pražanda |
|
(20.1.2021 11:18:00) Chápu správně, že vlastně nejde o to společné spaní, ale spíš o to, že dítě nechce zůstat přes noc bez maminky? Pokud ano, tak na to ještě není připravené. Tohle bych určitě nehrotila. A upřímně, je mi jedno, že Anča od sousedů si trajdá každý týden a její děti jsou v pohodě. Třeba nejsou. Třeba je to Anče jedno.
|
Janinka a dvě princezny |
|
(20.1.2021 11:22:06) ano jde o spaní výhradně s maminkou, nikdo jiný není "dost náhražka" vzdát se nechce, ale v létě by chtěla jet na koňský tábor a bojí se, že se do té doby nenaučí
|
Lenka Pražanda |
|
(20.1.2021 11:42:37) Tak to si bude muset vybrat. Maminka nebo tábor Já jsem se shodou okolností nedávno ptala svého mladšího syna (14) jestli by mu vadilo, kdyby zůstal přes noc sám doma. Nebo se skoro plnoletým bratrem. Řekl, že vadilo. A s bratrem tuplem. S tím by tam prý sám nebyl To jen pro představu, že ohlížet se na věk opravdu nedá Jasně, že by neprotestoval, kdybych to oznámila jako hotovou věc. Ale mě zajímal jeho názor.
|
A. Andrs |
|
(20.1.2021 11:50:43) ja se nedavno ptala syna, jestli zustane sam doma, spis to byl dotaz jestli nechce jet s nami, rikal, ze on neni nikdy sam, ze je s nim vzdycky Buh, to je odpoved i na otazku, zda ma vira smysl nebo nema, tak jsem spokojene odjela s dcerou sama, akorat ho upozornila, ze nesmi varit, protoze to nezvlada
|
|
|
Marika Letní |
|
(20.1.2021 11:44:33) "vzdát se nechce, ale v létě by chtěla jet na koňský tábor a bojí se, že se do té doby nenaučí "
Jé tak to bych ji neučila, to se z toho udělá jen větší drama. Klidně ať spí s maminkou a když bude chtít, tak pojede na tábor.
|
|
TaJ |
|
(20.1.2021 12:04:26) Janinko, syn taky vždycky chtěl jenom mne...a o tábor bych se nebála, syn byl poprvé pryč přes noc až ve 2. třídě a tam usnul normálně jako ostatní, byli tak utahani a vylitani a je Ali s klukama v pokoji a nakonec usnuli všichni, to asi není něco, co by se měla "učit"...
|
TaJ |
|
(20.1.2021 12:05:44) Kecali s klukama, tam mělo být😀
|
|
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.1.2021 11:34:34) Přesně, je to každýho věc.
|
|
|
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.1.2021 10:55:05) Uznávám, že mi do toho nic není, ale první co mě napado, že musí hrozně trpět sexualní život.
|
Janinka a dvě princezny |
|
(20.1.2021 10:56:42) ano trpí, to já rozhodně nezastírám, zlepšuje se to časem jen tím, že děti již netráví s rodiči většinu dne, ale lítají po venku
|
|
A. Andrs |
|
(20.1.2021 10:57:53) Inko, prestoze nase dcera s nami spala tak jsem dokazali stvorit jejiho mladsiho bratra.
Deti nejdriv odesly z nasi postele, ale spaly spolu, ted uz spi oba oddelene. Probehlo to bez nasili. nechali jsme tomu volny prubeh. Obcas jdu ja k nim, treba vecer si povidat. Nebo prijdou ke mne.
|
|
Janinka a dvě princezny |
|
(20.1.2021 10:58:07) no ale nutno říci, že i v případě vlastní ložnice to někdy není žádná výhra. Nevím jak jinde, ale já teda nemůžu a ani nesexuju když vím, že si moje dítě vedle vzhůru čte
|
|
adelaide k. |
|
(20.1.2021 11:38:49) Inko, pokud to není jediný pokoj v bytě, tak není důvod
|
|
|
Gajka + 2 |
|
(20.1.2021 10:57:55) Jedno 11 leté dítě chodí stále...s frekvencí 2-3 do týdně...naštěstí už nevyžaduje, abychom pro něj došli do přízemí a dovedli ho nahoru k nám do ložnice....máme noční světýlka a led pásky na schodech a dítě už si přinese svou deku i polštář (na tom trvá)....už měří skoro jako já a ačkoliv máme velkou postel, pořídili jsme mu na zem takovou tu matraci, co je přes den jako křeslo. V té posteli už to prostě nešlo, dítě se stále převaluje, kope, skřípe zubama atp. Občas odešel pak manžel do jeho pokojíku, aby se v klidu vyspal do práce. Tak jsme to vyřešili tou matrací. Zpočátku protesty, postel je měkčí, teplejší a chci být s Vámi atp. ale řekli jsme buď toto nebo nic. Jakmile manžel vstane ráno dříve do práce, dítě se v polospánku přesune na jeho místo. Jak není doma, tak tam je automaticky a když nejsem já doma, také jde do mé postele. Starší dítě toto vůbec nemělo, jen např. při nemoci. Mně to nevadí, myslím, že do 18 takto chodit nebude...už teď se frekvenci zmenšuje..loni to bylo skoro každý den...v různých časech během noci.
|
|
Rodinová |
|
(20.1.2021 10:59:09) Deti s nama spaly tak do dvou let, pak jeste chvili, kdyz byly nemocny. Dost jsem se branila, spatne to snasim, nespim moc dobre i tak.
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.1.2021 11:31:20) V posteli s náma nespal nikdy, v ložnici asi do roka, ale museli jsme přijít až usnul, jak byl v místnosti někdo, kokal a nespal. O mně se traduje historka, že že v mých 4 letech, když jsme se přestěhovali do nového bytu, se mě zeptali jeszli nechat aspoň otevřené dveře, řekla jsem ne a práskla dveřma.
|
|
|
Marika Letní |
|
(20.1.2021 11:03:26) Bývá to u citlivějších jedináčků. U dětí, které se potýkají s dlouhodobou nemocí. V pubertě nejpozději to přejde. Důležité je, aby to vyhovovalo rodičům i dětem. Pokud ne, je potřeba nelézt kompromis. Co si myslí okolí, je fuk.
|
|
libik |
|
(20.1.2021 11:04:09) Tak moje dítě vždycky mělo postel a pokoj, ale do 12 spalo s rodiči (tedy od 10 jen se mnou), dneska(15), když má depku nebo je jí blbě nebo naopak hezky, taky přijde
|
|
77kraska |
|
(20.1.2021 11:10:50) dcera jednoho dne odesla sama a uz se nevratila...bylo ji asi deset nebo jedenact...myslim, ze k tomu dozraji sami
|
|
Termix |
|
(20.1.2021 11:22:00) Dcera se mnou spala téměř každou do 13.narozenin. Pak úderem dne najednou nepřišla a od té doby už ani jednou. Je to pár měsíců a zatím si zvykám spíše já . Proč? Netuším. Řekla bych, že jsem prostě vždy byla úzkostná matka a mohla jsem za to tak trochu já. Syn to měl podobně. Jen je o dva roky starší, takže u nás v ložnici už nepsí o trochu dýl.
|
TaJ |
|
(20.1.2021 12:11:57) Termixi, tohle teď máme se synem my podobně...do podzimu jsme jo měli celé dny za zády, pořád byl s námi, sám v pokoji byt nikdy nechtěl...no a za chvíli mu bude 13 a celé dny je zavřený v pokoji, vidíme jo jen u jídla a chvíli večer, jinak je zavřený u sebe a kecá s kámoši...taky je to pro nás docela nezvyk😉
|
|
|
Muumi |
|
(20.1.2021 11:28:26) Taky jsem zvědavá. Nejmladší skoro pětiletá chce spát výhradně se mnou a držet mě za vlasy. Jak tam nejsem, v noci se budí a šátrá kolem sebe a hledá a volá. Myslím, že má nárok, jednak je předčasně narozená, takže inkubátor, následně v roce vážně nemocná, to byla 3 týdny sama v nemocnici:( Spí nejhůř ze všech dětí, podle mě to je určitě následek toho odloučení. Já z toho mám koneckonců noční můry dosud. Takže v našem případě mi to nepřipadá jako něco k řešení, prostě mě zatím potřebuje a pomalu se to zlepšuje, ale prostě pomalu. Nicméně v létě plánujeme pokojíček. Ale prý tam budu spát s ní:)
|
Termix |
|
(20.1.2021 13:00:38) U syna jsem si to taky vysvětlovala tím, že měl osm operací. Sice jsem tam vždy byla s ním, nebo manžel, ale pamatuju si, jak pokaždé brečel, když ho ode mě brali na sál. A to jsme ho pokaždé směli doprovodit až téměř do předsálí. U dcery si to vysvětluju tím, že jsme prostě byli ve stresu z těch operací syna a jednoduše jsem přenesla svoje úzkosti. A nebo je to jinak a jsou jednoduše rozmazlení .
|
Gertruda |
|
(20.1.2021 13:02:38) Jo, Termix, moji jsou taky trošku rozmazlení. Se synem to začalo tak, že jsme byli spolu sami, bylo to pohodlné a vyplynulo to přirozeně ze situace. No a pak už to jelo samospádem.
|
Muumi |
|
(20.1.2021 14:24:14) Gertrudo, mimo téma. A ještě riskuju porušení mlčenlivosti:) Ale je možný, že sis u mě kdysi objednávala nějaký překlad s razítkem? Jen mi přijde, že jsi to ty:) svět je malý.
|
|
|
Muumi |
|
(20.1.2021 14:22:25) Termix, rozmazlená je rozhodně, o tom netřeba diskutovat:). Protože po "tomhle" jí prostě dovolíme všechno, hlavně že je živá to že jo. S nadsázkou. Nemyslím to až tak, ale asi by byla jako nejmladší a nejmenší rozmazlená stejně. Vidím to u své 35leté sestry:)
|
|
|
|
adelaide k. |
|
(20.1.2021 11:36:36) Naše děti celkem bez problémů opouští rodičovskou postel kolem 3. narozenin. Nejdýl se k nám sáčkovala nejstarší, ale zároveň je to jediné dítě, které s námi nespalo od narození v jedné posteli, tak si říkám jestli v tom není souvislost.
Já jsem jako dítě chtěla spát s mámou v ložnici kdykoliv měl táta noční, i jako starší skolák.
|
|
TaJ |
|
(20.1.2021 11:58:46) Janinko, syn s námi spal v posteli do 3 let, pak se odstěhoval do pokojíčku, ale do 5 let za námi v noci často přišel a byl s námi do rána...pak spal celou noc u sebe, ale na usnutí měl rád někoho u sebe...a tak to zůstalo vlastně doteď... celé dny o něm nevíme, je zavřený nahoře v pokoji, ale večer na usnutí je nerad sám...no tak si tam prostě lehnu k němu, chvíli popovídáme, on usne a já si jdu po svém a nebo taky někdy vytuhnu u něj 😀. Jinak na školách v přírodě a na táborech usíná samozřejmě sám, ale trvá mu to pry dlouho... Tak jestli vám vadí dítko v ložnici, tak třeba by pomohlo, kdybys naopak šla ty k ní...syn když pak usne, tak spí jak dřevo do rána, tak mi ta chvíle večer nevadí, udělám to pro něj ráda...
|
|
Vítr z hor |
|
(20.1.2021 12:06:21) Jedna dcera se sama od sebe odstěhovala z mé postele v cca 8 letech, druhá v cca 10, do té doby u mě spaly vždycky. Jedna dřív dokonce beze mě nemohla usnout. Beze mě spaly do té doby jen u táty o víkendech, nebo výjimečně párkrát za rok u babičky, ale tam občas večer brečely, že tam nejsem.
Jednou za rok je taky přespávání na příměstském táboře, to daly až asi napotřetí. Jednou jsem tam dokonce v 11 v noci v županu jela vyzvedávat (je to kilometr od baráku), protože se dcera sekla a chtěla domů – bylo domluveno, že to prostě zkusí, a že to budu jistit.
Nikdy jsem je ohledně spaní k ničemu nenutila a "odstavily" se samy.
|
|
Fern |
|
(20.1.2021 12:10:15) no ty jo, nestačím zírat,co vše je možné,viz ty i tvoje kolegyně.
My máme třebas děti o 2 roky od sebe. Takže zezačátku,cca rok,jsme měli v ložnice obě postýlky,připadalo mi kruté 2 leté dítko dát pryč a navíc to bylo tak roztomilé se na oba koukat před spaním,jak byli v postýlkách krásně roztomilí,ti spící andílci. Nicméně ano,oba spali ve svých postýlkách,uplně od začátku a mě teda ani nenapadlo něco tak zrůdného mačkat se s dítětem celou noc v posteli. Prostě pohodlné spaní a dobře se vyspat - přes to u mě nic nejede. A jsem ted tomu velmi ráda,když vidím a čtu,kam až je to spaní dítěte s rodičem schopné zajít
Staršího syna jsme pak tuším ve 3 letech přesunuli do pokojíčku, mladšího pak o něco později za ním také a uplně vše probíhalo v pohodě, kluci si pak sami v pokojíku hráli,stavěli lego,než jsme se s postelí s manželem vykopali my konečně. A byli kluci rádi,že maj svůj klídek a prostor na hraní. Samože jsme si je kolikrát obzvlášt jako minina vzali do postele,ale to bylo ráno a jen za účelem pomazlení,jinak mi přijde zcela samozřejmé a normlní,aby každý měl tu svoji postel.
|
TaJ |
|
(20.1.2021 12:17:41) Fren, vždyť je to fuk😉, každému vyhovuje něco jiného a každé dítě se jednou osamostatní...myslím, že v 15 už spát s rodiči nebudou😉
|
K_at |
|
(20.1.2021 15:02:37) TaJ, tohle jsem občas říkala manželovi, na jeho dotaz "myslíš, že někdy....". A jak ráda bych to vrátila chvilku zpět.
|
|
|
A. Andrs |
|
(20.1.2021 12:27:05) pro me je taky spanek velmi dulezity, odmitala jsem vstavat v noci a dite krmit, kdyz bylo u me v posteli, tak jsem ze celou noc nevystrcila paty z postele
|
|
Lenka Pražanda |
|
(20.1.2021 12:30:28) Každé dítě je jiné. Měla jsi štěstí. Moje děti spustily řev, jak se dotkly matrace v postýlce. Spící se okamžitě probudily a nešlo je utišit. Spaly v kočárku, v autosedačce, na posteli, na zemi, na gauči, kdekoliv, ale v postýlce nikdy
|
A. Andrs |
|
(20.1.2021 12:37:18) my jsme meli postylku taky vzdycky jen jako ohradku na suche vyprane pradlo a kdyby nahodou prisla socialka
|
|
|
Lei |
|
(20.1.2021 15:15:40) Záleží přece, zda to člověku, a to jak rodiči, tak dítěti, je či není příjemné.
Mně se líbí ta představa rodinné smečky v jedné posteli, postel máme velkou a vejdeme se tam s holkama (8 a 9,5) všichno čtyři, když na to přijde. Miminka jsme měli také u nás v posteli. Teď už u nás holky nejsou samozřejmě každou noc, ale pokud přijdou, že se jim něco ošklivého zdálo apod., jen se posunu na stranu a spí se dál.
Intimní život tímto netrpí.
Nevýhodu to pro mne má jen tu, že až to skončí a přestanou mít zájem, tak asi budu koukat .
|
|
|
Vážný2 |
|
(20.1.2021 12:16:19) My jsme museli opačně, dlouhou dobu držet syna v posteli, nejdřív naší, potom v pokoji, nakonec po tom, co byla dcera už také na odsunutí, tak na palandě v kuchyni.
Syn byl ADHD a v cca 9 měsících se začal nejenom stavět, ale rovnou se za ruce vzepřel na hranu žbrlení postýlky a šup po hlavě dolů na zem. Poprvé naštěstí ho žena chytla, podruhé už byl obložen molitanem, ale pak jsme ho radši vzali do postele. Jenže jsme ho museli tak do 4 let držet klidně hodinu, dokud neusnul, jinak by utekl. Později povídal a povídal a usnul v půlce věty. Když se mu narodila sestřička, tak to měla těžký, protože jsme stále museli uspávat hlavně jeho...
Nakonec oba bydleli v kuchyni na palandě, kde jim u hlavičky vrčela lednice a byli spokojení.
|
|
Žžena |
|
(20.1.2021 12:30:10) 11 letý s námi (mnou a menšími bratry) spává když manžel není doma. Ale je to o mojí benevolenci a vždy se zeptá, jestli může. A většinou může, někdy ne. Ale zahajujem přechod prostředního k nejstaršímu do pokojíčku a na jaře tam chci přesunout i nejmladšího (až odstavím), a pak doufám, že zafunguje, že tam jsou pohromadě. Protože já už chci po letech zase svoji postel pro sebe
|
|
Kaliope X |
|
(20.1.2021 12:45:50) Dítko jsem do své postele přesouvala někde kolem 1 roku, jediné řešení jak zmírnit jeho noční můry. Odstěhovalo se někdy v průběhu prvního stupně, postupně víc nocí spalo u sebe, než s námi. Na dovolené nechtělo spát na přistýlkách trošku déle.
I když dítko spalo s námi v posteli, nemělo nikdy problém spát jinde přes noc, včetně školky v přírodě se školkou, do které chodilo jen jeden den v týdnu.
|
|
Evžíček |
|
(20.1.2021 12:52:33) Byli vystěhování, dobrovolně by nešel nikdo- věk 8,10,8..... postupně samože.....a spali denně, cca 2 roky všichni najednou, museli jsme mít obří postel., šířka přes 3 m... bylo to trapné, věk 6,4 a mimino.... to cca 2 roky, teď spíme s manželem sami a koupili jsme si postel 180;, nádhera
|
|
Gertruda |
|
(20.1.2021 12:58:38) Jsem ráda, že se mnou děti spí, je to potěšení. Syn spal s námi do svých skoro jedenácti let skoro pořád, pak se poustupně přesouval k sobě, protože jsem čekala mimino a začalo nám být v posteli těsno a jemu to začalo vadit. Plynule na to navázala dcera, která se ani zatím nemá kam odstěhovat. Jsou jí 4.
|
|
Janinka a dvě princezny |
|
(20.1.2021 13:10:29) účel diskuse splněn na 1000% = nás divných je hodně a to asi až tak, že je to normální dceři bude 9 a spíme tedy spolu v manželské posteli, manžel spí v dětském pokoji místo ní, ten je na spaní citlivej a dítě v manželské posteli mezi dvěma dospěláky nedal on a tak se dobrovolně odstěhoval a já mám místo chlapa v ložnici dceru tedy budu se muset smířit asi s tím, že pokud to nechám na ní tak to bude ještě asi na pár let ale blaží mne, že dcera nechrápe, moc neprdí a má hladký nožičky na manžela si pak asi budu hůř zvykat takhle zpovykaná
|
Rodinová |
|
(20.1.2021 13:27:00) Vas divnych?
Jedina divna jsem ja, s kterou deti nespaly ja ostatne s rodicema taky ne, rano jsem jim lezla do postele to jo, ale jinak sama ...
|
zerat |
|
(20.1.2021 13:35:53) Měla jsem to úplně stejně
|
|
babi_ |
|
(20.1.2021 13:42:18) Rdinová, se mnou taky děti nespaly. Ráno NĚKDY přišly do postele (když už uměly chodit), tak do prvních let ZŠ? ...asi...
Ani já jsem s rodiči nespala, a kdyby první měsíce (což nevím), tak týdenní jesle mě to bezpečně odnaučily.
|
Rodinová |
|
(20.1.2021 13:50:42) Babi, ja vlastne nevim, proc jsem s rodici nespala, nejak me to nenapadlo, do jesli jsem nechodila, poradne ani do skolky...
Nemyslim si, ze utrpel vztah nebo jsem nejak deprivovana, i kdyz kdo vi , nejsem moc kontaktni clovek, ale s detma jsem se malejma mazlila, ted mi staci muz.
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.1.2021 14:27:56) Taky nejsem moc kontaktní, manžel mi nevadí v posteli o šířce 180 cm.
|
|
|
|
K_at |
|
(20.1.2021 13:42:52) Rodinova, třeba u kamarádek vidím, že někdy by bylo snazší dítě mít v posteli. Dítě třeba tu potřebu má opravdu velkou. Jenže například chronické bolesti pohyb aparátu u mámy to vylučují. A je to blbý. Někdo u sebe to dítě nesnese, nevyspal by se. Já to měla naopak, dítě pod dekou u mě = bezpečí a možnost tvrdě usnout.
|
Rodinová |
|
(20.1.2021 13:47:45) Jo, ja se s nima nemohla vyspat, muz mi nevadi
|
|
|
|
K_at |
|
(20.1.2021 13:39:13) Janinko, tak já spala mezi mm a dcerou. Protože oni se vzájemně (spí stejně) okopávali, budili a prudili. U babiček spala taky vždy s nimi. A obě babi se na to vždy těšily.
|
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(20.1.2021 13:56:24) naše děti s námi spaly obvykle do 2-3 let, pak se přesouvaly do pokojíčku... nějakou dobu ještě chodily občas v průběhu noci, ale starší přestali hlavně jakmile jsem otěhotněla s dalším, jak dcera, tak syn se pak báli o miminko v bříšku mrňavka zase jak se nastěhovala do pokojíčku, tak v noci bylo pro ni jednodušší vlézt si k starší sestře, která ji k sobě brala ochotně
jinak na vašem nastavení by mi hodně vadilo, že muž spí jinde my máme oba rádi, když si ještě v posteli povídáme, tulíme se k sobě, zahřívá mi nohy a záda, jsou to takové intimní chvilky, co podle mne hodně utužují ten běžný všední život, toho bych se dlouhodobě vzdávat nechtěla
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.1.2021 14:25:26) My se někdy držíme za ruce, bez manžela bych spat nechtěla. Ale ne v jedné posteli, na chatě, kde je v každém pokoji jedna postel spíme zvlášť.
|
|
|
beruška sluníčková |
|
(20.1.2021 14:13:46) Tak u nás dcera dlouho jedináček s námi spala cca do 11 let, druhý syn cca do 10 let ale s ním se spalo strašně jelikož se v noci v kozlech obracel a cestoval po celé posteli.Usílal tak že vyžadoval a to snad do osmi let abych ho držela za nohu no a nejmladší tomu je teď 8 se mnou spí v ložnici doposud,naštěstí necestuje po posteli ale zase na mě spí úplně nalepenejManžel to vzdal a odstěhoval se do obýváku.My si spíme s nejmenším jak v nebíčku, nido nám tam neprdí, nesmrdí česnekem a syn má jemné tělíčko takže je radost se přitulit.S pochopením se nesetkávám tak to nikde moc nevykládám.Manželka má přeci sdílet lože se svým mužem
|
|
Lenka Pražanda |
|
(20.1.2021 14:21:33) Jani, ale takhle musí strašně trpět váš manželský život. To by se mi nelíbilo. U nás šlo spíš o usínání. Děti jsme pak přenášeli, nebo si přešly k sobě, když byly těžké. Časem manžel začal strašně chrápat, takže pro mě bylo pohodlnější spát u dětí než na gauči a nabízela jsem své místo v ložnici dobrovolně. To se fakt nedalo Párkrát se stalo, že jsem dítě přenesla spící do ložnice abych si mohla lehnout do jeho postele. Oni spali tvrdě, tatínek je nebudil.
|
|
|
|