Konzerva |
|
(2.4.2021 23:02:40) Ze začátku asi nic. Kdy se začalo proslýcháat, co to ve skutečnosti je a odkud to prosakovalo?
|
P.T. Cruiser |
|
(3.4.2021 7:39:15) Rodiče mého muže pocházeli z Bohušovic, na bohušovické nádraží přijížděly první transporty do Terezína a v té době byl ještě Terezín (město, ne pevnost) volně přístupný, takže se tam byli prý přes zákaz svých rodičů i podívat, ale jak Židé přibývali a začalo to tam být přelidněné, město se uzavřelo a protože nebylo žádoucí aby z Bohušovic do Terezína dál chodili lidé z transportů pěšky jako dřív, vybudovala se vlečka až do Terezína a už se pak nevědělo nic. Teta s rodinou tím jako dítě a puberťák prošla, v Terezíně hrála v Brundibárovi a v podstatě na něj vzpomínala jako na idylku proti tomu, co zažili potom. Osvětim už přežila jediná z rodiny, pak Ravensbruck, odklízení trosek v Hamburku a osvobození maršálem Montgomerym v Bergen -Belsenu. Po válce byla nejdřív na ozdravném pobytu ve Švédsku(?) a pak v židovském sirotčinci v Praze v Belgické. S "dětmi" ze sirotčince se považovali až do smrti za sourozence.
|
Klauri |
|
(3.4.2021 8:06:45) Ano po válce Švédsko nabídlo pro lidi z koncentráků ozdravné pobyty. Píše o tom i Zdenka Fantlová ve své knížce. Běžní lidé neměli o koncentračních táborech v podstatě žádné informace. Můj prastrýc v Mauthausenu zemřel a chudák prateta tam jela s urnou a myslela si, že si odveze alespoň popel. Vůbec netušila, že skončil v hormadném hrobě.
|
|
|
petluše |
|
(3.4.2021 7:59:58) Minimálně od očitých svědků duben 1943 Pilocki, 1944 Vrba. Od začátku se sirilo co je to zač. Ale nebylo to nic platné.
|
Cimbur |
|
(3.4.2021 8:28:23) Když vlastně Vrba a Wetzler utekli z Osvětimi a dorazili na židovskou obec v Žilině, ani soukmenovci jim nevěřili.
|
Cimbur |
|
(3.4.2021 8:32:43) Mimochodem, koná se už pár let na památku té jejich nebezpečné cesty pamětní pochod, putování po jejich stopách. Má to několik úrovní obtížnosti od spaní v hotelu po bivakování. Mezinárodní účast. Teď už to asi druhý rok kvůli koroně nebude. Ale láká mě to. Když jsem to řekla šéfovi, má také židovské příbuzné, byl nadšen, také by se někdy rád účastnil. http://www.vrbawetzler.eu/
|
Hadice a hadi |
|
(3.4.2021 9:10:06) Cimbur, díky za odkaz. Toho bych se moc ráda zúčastnila...
K tématu, řekla bych, že většina netušila. Jinak by tak poslušně a odevzdaně nešli s rodinami do transportu. V průběhu války určitě nějaké kusé informace prosákly, ale vůbec bych se nedivil a, kdyby tomu lidí neuvěřili.
|
K_at |
|
(3.4.2021 9:46:45) Ne, nevěřili. Jak by mohli. Vždyť to je k neuvěření i dnes
|
|
Analfabeta |
|
(3.4.2021 12:37:28) Mnozí tušili, že to je něco špatného, že špatný je i Terezín. Ale Terezín byl při vší své hrůze ještě idylka proti tomu, co pak následovalo v Osvětimi. Když jsem kdysi pracovala v muzeu, dostal se mi při katalogizaci do ruky deník asi 12- nebo 13-leté židovské dívčiny, který končil slovy: (nepamatuju si to přesně, takže jen volně) "dostali jsme předvolání, že máme jet do Terezína. Nikdo z rodiny neví, co bude dál, ale všichni se toho strašně bojíme. Nikdo z těch, co tam odjeli dříve, se zatím nevrátil". Nepátrala jsem dál po autorce, nevím, jestli přežila, ale z toho deníku mne ještě dost dlouho po jeho přečtení mrazilo v zádech.
|
Okolík |
|
(3.4.2021 12:52:53) Analfabeto, to snad všichni věděli, že je něco špatného sebrat lidem majetek a poslat je do koncentráků. Všichni normální slušný lidi VĚDĚLI, že to neni ok. Ale jak se s lidmi zacházelo ve vyhlazovacích táborech, to nevěděli a mnozí tomu nemohli po válce ani uvěřit...
|
petluše |
|
(3.4.2021 12:59:32) No, to nevím. Většina se otočila když šli na vlak. Menšina si privlastnila jejich majetek. A nikdo je nevital když se vraceli.
|
Okolík |
|
(3.4.2021 13:05:57) Petluše, ano, to je pravda. Antisemitské nálady jsou bohužel ve střední Evropě běžné mnoho set let. Snad se to zlepšuje, možná ne... Proto jsem psala normální SLUŠNÍ lidé. O tom jak si Židé u sousedů schovali cenné věci a někteří je nikdy nedostali zpět, pokud přežili a další příběhy, o tom bychom mohli vyprávět.
|
Rigel |
|
(3.4.2021 14:05:09) A i po válce. Když jsem četla o herečce Idě Kaminské, která "kandidovala " na Oscara za roli ve filmu Obchod na korze. Z polska utekla před narůstajícím antisemitismem v roce 1968 a nebyla rozhodně sama. židé byli v podstatě vypuzeni ze země. I způsob, jakým bylo tehdy židům povoleno odejít , je neuvěřitelný.
|
Cimbur |
|
(4.4.2021 6:31:51) Měla jsem pacientku Polku, původem z Lublinu. Říkala, že židé tam i po válce žili, ona osobně je měla ráda, měla dobrou kamarádku ze třídy židovského původu, ale koncem 60. let prakticky všichni odešli kvůli sílícímu antisemitismu. Skoro jsem tomu nechtěla věřit, ale taky to potvrzuješ...
|
|
|
|
|
Analfabeta |
|
(3.4.2021 16:24:39) "To snad všichni věděli, že je něco špatného sebrat lidem majetek a poslat je do koncentráků. Všichni normální slušný lidi VĚDĚLI, že to neni ok." - Okolíku, ono se toho VĚDĚLO. Horší je, že se proti tomu NIC NEUDĚLALO. Protože ten, kdo by NĚCO UDĚLAL, šel do toho koncentráku taky a taky mu byl sebrán majetek.
To máš stejné, jako v 50.letech. Spousta lidí taky věděla, že je to špatně. Ale z obavy, aby uchránili svoje rodiny, vlastně ani nemohli nic udělat. Dtto to bylo s členstvím v KSČ v dobách pozdějších. Myslíš, že ti, co do "rodné strany" vstoupili, tam vstupovali z přesvědčení? Omyl, hluboký omyl. Vstoupili tam proto, aby mohli dělat svou práci, svou profesi, kterou třeba vystudovali na vysoké škole.
|
|
|
|
|
|
|
|
Klauri |
|
(3.4.2021 8:09:53) Mezi židovskou komunitou alespoň trochu, ale pokud člověk si přečte nějakou knihu člověka, co přežil vyhlazovací tábor, tka často se ten dotyčný dozvěděl, až v Osvětimi a nebo jinde, že ty pece a komíny, tam nejsou pro nic za nic.
|
Okolík |
|
(3.4.2021 10:44:20) Ne, ani mezi židovskou komunitou se nic moc nevědělo, ne o těch hrůzách a utrpení. Očitým svědkům, kteří uprchli z koncentráků, nevěřili.
|
|
|
Půlka psa |
|
(3.4.2021 8:30:24) Nevím, ale taky by mně to zajímalo. Můj příbuzný říkal, že vůbec absolutně nic, ale on byl teda narozen na začátku 30.let, tak byl možná ještě malej.
V jiné části rodiny se odehrálo to, že pán byl němec, ale už dvacet let žil u nás, měl českou manželku a za války odmítal s němci spolupracovat a vyvíjel nějakou lehce protiněmeckou činnost. No a moc jsem to nepochopila, ale asi na něj tak jednoduše nemohli, tak měl vlastně původem jejich. Dostal nějaký trest hodný němce. Nevím, co to přesně bylo, ale byl asi soud a nějaké standardní vězení pro němce v předem stanovené délce a k tomu pokuta nebo tak něco.
Do KT ale odvezli jeho čerstvě dospělého syna, který byl narozený u nás české manželce a byl tedy čech. Něco mu přišili (asi, že věděl o tom, co jeho otec dělá) a syn ve výsledku zemřel v Osvětimi. Ten jeho otec prý (aspoň dle mé babičky) po dobu války vůbec nevěděl, co ten KT znamená, jak to tam vypadá, co se tam děje. Věděli samozřejmě, že je to špatný, že ho odvezli, ale konkrétní okolnosti ne.
|
|
Lída+2 |
|
(3.4.2021 8:38:55) Spíš mě před časem zarazilo, když jsem zjistila, že ty tábory po válce fungovali některé dál. To pro mě byl fakt šok.
Jinak u Pardubic se o těchto táborech vědělo docela dost. Dědovi bylo za války 19.
Z toho jsem byla naprosto v šoku.
A jak koukám na ty dokumenty na Viasat history. O historii 1900-2000 máme ze školy malinké znalosti, prakticky se to neučí. Proč? To nechápu. A to co nás učili byl jeden nesmysl za druhým.
Po tom co vyzkoumali DNA lebek pravěk. Určitě bych zrovna toto ocesala na minimum. Všechno je jinak.
|
Cimbur |
|
(3.4.2021 8:41:11) Jak ty tábory fungovaly po válce, Lído?
|
Lída+2 |
|
(3.4.2021 9:31:35) Cimbur, ty státy v některých případech používali dal pro své vězně proti režimu.
Utajená historie. Tak se to jmenuje. Tam se asi za hodinu člověk doví nejvíc.
A Zakázána historie, prostě dokonale podaný. Já u toho ráda šiju a žehlím, bohužel s koronou málo. Manžel nesnáší toho člověka co to namlouvá český, ten hlas je mu nepříjemný.
A ještě jeden, to mam ráda, protože vysvětlí, proč se stalo co se stalo, historicky, tam je hlavním viníkem historie počasí. A to se jmenuje: počasí které změnilo svět. On je ještě jeden, ale nevím jak se jmenuje. ( Tady třeba podle popisu z deníku postaví zeď a zkouší nasimulovat ten hurikán tenkrát, zjistit podle toho jakou měl sílu- říci který se k tomu blížil z dnešního pohledu, nebo počasí a zvláštní lom světla, oni tu kru třeba videt z Titaniku nemohli, počkají i na ten samý jev někde nyní, znova se zo vysvětlí)
Tohle třeba zase dávají na žlutým H( historie): seriál Největší záhad historie ( někde někdo něco najde, změnilo by to učebnice a je to problém. Co s tím) těch dílům moc není, ale rozhodně je to zajímavé.
|
Analfabeta |
|
(3.4.2021 22:15:14) Lído, viděla jsem pár dílů a je to super seriál. Viděla jsem třeba ten díl o Enigmě.
|
|
|
|
Půlka psa |
|
(3.4.2021 8:46:00) Jaké tábory fugovaly dál?
Jinak mám pocit, že dějiny první poloviny 20. století se učí docela rozsáhle. Aspoň teda na střední, základku si nepamatuju. Za mně se skoro neučila druhá polovina 20. století, což byla škoda, ale mohlo se to teda v mezidobí změnit.
|
Lída+2 |
|
(3.4.2021 9:23:04) V určitých zemích v nich plynule jeli dál, jen si tam dali třeba vězně- proti vládě a tak. A praktiky stejné.
Já totiž naivně myslela, že se osvobodili a zničili, udělali muzea.
|
Okolík |
|
(3.4.2021 10:46:30) Lido, nezlob se, ale praktiky snad nikoli stejné.
|
Liaa |
|
(3.4.2021 11:03:39) Okolíku,
jestli ne stejné, tak často velmi pdobné. Existují o tom svědectví.
|
|
|
Martina, 3 synové |
|
(3.4.2021 18:11:59) V určitých zemích v nich plynule jeli dál, jen si tam dali třeba vězně- proti vládě a tak. A praktiky stejné.
Kunštát u Hodonína: za války koncentrák, pak lazaret Rudé armády, pak shromaždiště Němců neschopných odsunu, pak vězení pro odpůrce režimu. Nakonec rekreační středisko, dětský tábor...
|
Vážný2 |
|
(3.4.2021 19:09:26) V Praze se třeba jakýsi sběrný židovský tábor Hagibor (původně sportovní židovský stadion a klub ve Strašnicích) změnil na internační tábor pro Němce z Prahy. A protože odsun trval skoro 2 roky a dávky pro Němce byly shodné s Židy, tak v táborech (Stadion - Petřín, Hagibor) umíraly prakticky všechny internované malé německé děti.
Přečtěte si svědectví Přemysla Pittera, člena sociální komise, Spravedlivého mezi Národy, držitele nejvyšších č. i něm. vyznamenání. http://praguecoldwar.cz/reakce_premysla_pittra.htm
|
Senedra |
|
(3.4.2021 19:15:34) Neskončil v tomhle táboře i Oldřich Nový? Měl za ženu židovku a paradoxně nastoupil dřív on než ona.
|
|
Liaa |
|
(3.4.2021 19:32:40) Stejně tak se na internační tábor pro Němce změnil Terezín...
|
|
|
|
|
Liaa |
|
(3.4.2021 9:58:41) Tak kupříkladu Malá pevnost v Terezíně se bezprostředně po válce proměnila v internační tábor pro německé obyvatelstvo. Existovali lidé, obvykle Židé, kteří přežili koncentráky v Německu či jinde a po pár měsících se ocitli v Terezíně, protože jejich mateřštinou byla němčina, k čemuž se přihlásili v předválečném sčítání lidu.
|
|
Analfabeta |
|
(3.4.2021 15:18:41) Půlko, jsi na omylu, ale 20.století se prakticky neučí. Dneska už teda docela jo, ale před r. 1989 se toho moc neučilo, maximálně nějaké úspěchy socialismu v budování komunismu nebo něco na ten způsob. Neučí a neučilo se to proto, že hodně věcí z toho je vlastně politika a ani učitelé nebo profesoři vysokých škol o tom sami moc nevěděli. Jak mohli učit něco, co sami neznali? A nezapomeň, že o spoustě věcí se prostě nevědělo a ani ještě dneska neví.
Tuhle jsem se dívala na dokument o potopení luxusního zaoceánského parníku Lusitania (7. května 1915, kdy zemřelo cca 1.200 lidí včetně cca 100 dětí. Vice: https://cs.wikipedia.org/wiki/RMS_Lusitania ). Britská admiralita ani po 100 letech (!!!) nepřiznala, že na palubě parníku byly tuny zbraní, přesněji řečeno nábojů do děl i ručních pušek. Když se hlubinní potápěči, pro které je objevování podobných potopených pokladů v moři koníčkem a velkým dobrodružstvím, admirality dotázali, zda je potopení k vraku lodi bezpečné, sdělila jim admiralita opatrně, že: "na palubě lodi by se případně mohly nacházet výbušniny". Hlavně, že ve své době vyvolalo potopení lodi veřejné odsouzení Německa a bylo marketingově zneužito v rámci americké válečné propagandy.
|
Půlka psa |
|
(3.4.2021 16:30:12) Tak před rokem 89 jsem dějepis ještě dlouho neměla ani já, natožpak moje děti. Měla jsem na mysli současnost - letošní nebo loňský školní rok.
|
|
|
|
Markéta |
|
(3.4.2021 9:47:00) Syn je na gymplu, moderní dějiny mají jako volitelný předmět.
Podle mého se moderní dějiny neučí, protože to prostě ještě nejsou dějiny. Chce to nějaký odstup. Kdyby válku vyhráli Němci, tak se zřejmě teď učíme o blahodárném vlivu koncentráků na národnostní složení obyvatelstva v Evropě.
My jsme se ve škole učili o 25. února 1948 jako o dnu vítězství pracujícího lidu nad zlými kapitalisty. Hle, teď to vypadá o dost jinak.
Jedna moje babička pana prezidenta zbožňovala. Druhá ho považovala za hajzla, co nechal střílet do dělníků.
A tak dále a tak dále.
|
Senedra |
|
(3.4.2021 10:42:36) Naše dějepisářka říkala, že lehce nestranně lze dějiny posuzovat až zemře generace, která danou událost zažila.
A že se dají zneužít i věci, které se staly už před x staletími - jak se před rokem 89 učilo třeba o husitství nebo Karlu IV...
Já byla docela překvapená, když jsem četla třeba Pyskatou vévodkyni nebo Narenturm ( vím, nejsou to naučné knížky)
|
Půlka psa |
|
(3.4.2021 10:58:53) Nejde ani tak o nestrannost, ale o to trochu vědět. My třeba ve škole nikdy nedospěli k 68 roku. Zkrátka se to nestihlo a přitom důležité to bylo. Šlo o rok cca 2000, nebyl problém s ideologií, ale s časem. Doufám, že se to od té doby zlepšilo.
|
Senedra |
|
(3.4.2021 11:01:35) Půlko, mě dostala kolegyně dějepisářka.
Loni jsme seděli ve škole a bavili se, jak nám ta distanční výuka jde a nejde. A já říkala :" No, jsem pozadu asi o tři týdny." ( myslela jsem oproti časovému plánu). A ona s vážnou tváří řekla :" Buď v klidu, já jsem pozadu o 200 let."
|
Půlka psa |
|
(3.4.2021 11:03:06)
|
|
Analfabeta |
|
(3.4.2021 22:13:59) Senedro, já zachytila v jedné diskusi tento citát: Čím neskôr po zániku socializmu sa narodíš, tým väčším odborníkom naň sa stávaš. Sama mám ten dojem někdy taky.
|
|
|
Rigel |
|
(3.4.2021 11:09:21) Není to spíš otázka jednotlivé školy, nebo učitele? Maturovala jsem v roce 89, a probrali jsme i rok 68 , v té době ovšem jedna věc byla pojetí školy - internacionální pomoc a pohledu doma "když nás obsadili rusáci " Na gymplu jsme probrali i poválečné "zhuštěné" dějiny zemí jako Čína, Vietnam, Kuba, Kambodža )
|
|
|
|
77kraska |
|
(3.4.2021 10:48:28) Krajino, ted se mluvi o tom, jak komunisti vyuzili/zneuzili husistvi...ze z nej vypustili nabozenstvi a nechali jen socialni otazky
|
77kraska |
|
(3.4.2021 10:49:04) proste dejiny pisi vitezove - to plati i po 600 letech
|
|
Senedra |
|
(3.4.2021 10:51:27) já vyrůstala v "husitském městě" a jakou masírkou jsme si prošli na ZŠ.
Pamatuji si povinnou účast v různých soutěžích, návštěvy muzea a povídání o husitské společnosti.
Že byl Žižka nejdřív lapka a pak značně bezskrupolozní vůdce - to jsem zjistila až po mnoha letech v dospělosti.
|
Monty |
|
(3.4.2021 11:14:26) Senedro, tak to jsi asi chodila do školy někde blíž k centru. Ne že by nás teda nemasírovali, ale v muzeu jsme byli všeho všudy jednou a husitská výročí se nějak extra neprožívala. Jen se v rámci školní výuky poukazovalo na to, jací byli husiti komunisti. Nás daleko víc otravovali s pietními akty na popravišti, vojenskými dny a zdravicemi komančských schůzí v Palcátu. Holt škola na lampasáckým sídlišti.
|
Senedra |
|
(3.4.2021 11:21:55) jj, škola stála kousek od centra.
Pietní akty na popravišti taky pamatuji, jedna spolužačka při dvouhodinovém projevu ve třicetistupňovém vedru omdlela.. Kupodivu se najednou všechny projevy zázračně zkrátily.
Jeden příbuzný pracoval jako civilní zaměstnanec u vojáků, jeho vyprávění bylo velmi zajímavé.
|
Monty |
|
(3.4.2021 11:34:14) Senedro, moje matka taky dělala u vojáků. Dokonce z ní po letech vypadlo, že u kontrášů (též jako civilní zaměstnanec). Děda a otčím byli lampasáci. A každý druhý spolužák měl otce lampasáka. 😉 Nezapomenu na to, jak v době, kdy měl otčím tzv. "pohotovost" mu každý den v 18:40 začala chrčet taková černá hranatá vysílačka a ozvalo se z ní "bílý, osmnáct čtyřicet, bílý, osmnáct čtyřicet". Kdyby vysílačka vychrchlala jinou barvu, musel by běžet do kasáren, protože by to znamenalo, že na nás útočí zlotřilí imperialisti.
|
|
|
|
|
|
|
*Kate* |
|
(3.4.2021 11:09:09) ", ted se mluvi o tom, jak komunisti vyuzili/zneuzili husistvi...ze z nej vypustili nabozenstvi a nechali jen socialni otazky"
77, co myslíš tím "teď "? O ideologickém zneužití husitstvi jsme slyšeli na VŠ v roce 1990 a to jsem ani nestudovala historii.
|
|
|
|