| Bouřka | 
 |
(22.5.2023 18:35:17)
Je to mimořádně blbé a sociálně tupé. Dobré leda jako důkaz toho, že dotyční nemají tušení, jak žijí jejich voliči. Hodlají v rámci toho zajistit taky dopravu do škol a dlouhý provoz družin nebo to bude znamenat matky v domácnosti  ? A střední školství - to jako si svoje profesní zaměření u odborných škol bude mládež vybírat podle nabídky kraje a kdyby náhodou někdo z Horažďovic chtěl studovat rybářství, tak má smůlu, protože Vodňany jsou už v jiném kraji? Přemýšleli ti pánové taky mimo gymnaziální (a velkoměstskou s existencí MHD) bublinu?
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(22.5.2023 18:48:25)
To už zase přeháníš. Nebo je někde napsaný, že na školu, která je jediná v republice budou smět jenom děti z nejbližšího okolí?
|
| Bouřka |
|
(22.5.2023 19:16:16)
Inko, spádovost středního školství by něco podobného znamenat mohla. Přednostně by se vzali místní a pak teprve zbytek republiky. Nebo kde dáš tu hranici, od kdy spádovost řešit nemusíš? Dvě školy na republiku? Nebo cokoliv, co není v každém kraji? Nebo alespoň v půlce krajů? Co lidi na hranici krajů? Půjde jim dítě na intr na druhou stranu kraje, když by mohlo kousek dojíždět,ale smůla, jiná administrativní jednotka. Spádovostí můžeš řešit věci, co se nabízejí ve srovnatelném pojetí a kvalitě. To tady fakt nehrozí. A je to cesta, která ti ještě posílí problém nejen vyloučených lokalit, ale i různých periférií. Kdo tam půjde žít, když tím rovnou potopí budoucnost svého dítěte? Zařve ti na to velká část venkova.
|
|
| vlad. | 
|
(22.5.2023 20:58:03)
Něco jiného jsou střední odborné školy. Ale u všeobecných gymnázií si v době krize jako je tato, dokážu představit, že by byla spádovost kraje. Pražské děti by se vešly, pokud ale do ročníku nastoupí 40 % dětí z jiného kraje, je velký problém a děti skončí na škole, kterou by si nikdy dobrovolně nevybraly nebo na ÚP..? Nemluvě o tom, že je to diskriminační, kdyby bydlely kdekoli jinde v ČR, na SŠ by se dostaly s podstatně menším počtem bodů, musí to být pro ty rodiny zoufalá situace.
|
| Vážný2 |
|
(22.5.2023 21:11:27)
Potíž je, že Praha s částí SČK vytváří i pro EU takzvanou metropolitní spádovou oblast a Praha dostává výrazně vyšší příspěvky na 1 občana právě proto, že je spádová i pro SČK.
SČK je divnokraj, nemá krajské město, jeho sídlem je také Praha, kde má svoje úřady. A SČK je logicky ekonomicky, dopravně i školsky spádový do Prahy.
Ale kdyby se Praha a SČK spojily tak by vznikl Megakraj s více jak 2,5 mil. obyvatel, který by válcoval vše ostatní.
Logické by bylo připojení aspoň půlměsíců okresů Praha-východ a Praha-západ ku Praze. Jenže Praha není kraj, ale obec se statusem kraje, nemá zvlášť krajské zastupitelstvo a městské zastupitelstvo. Má jen městské (obecní) s rolí i krajského a primátor je i hejtman. A proto by to znamenalo všechny ty obce včlenit do Prahy jen jako městské části. Což díky omezení práv, majetku i peněz žádná nepřijme.
|
| Půlka psa | 
|
(22.5.2023 21:16:17)
Za půlměsíce hlasuju, že přičlenit k Praze opravdu nechci  . Nestěhovala jsem se z Prahy, abych byla zase v Praze. Ale neposílám tam teda vůbec žádné z dětí do škol, takže třeba by se našli tací, co by jim přičlenění vyhovovalo. Dokážu si představit, že by to v některých úhlech pohledu asi výhoda byla - třeba ve školství a potom, když byl leckdown a nesmělo se za hranice obce.
|
|
|
|
|
| X__X |
|
(23.5.2023 0:20:16)
Hodlají v rámci toho zajistit taky dopravu do škol a dlouhý provoz družin nebo to bude znamenat matky v domácnosti ?
tak ale v tomto kontextu by spádovost měla být v pořádku, ne? protože když se nespádové dítě nedostane do blízké školy, tak pak rodině vznikne komplikace při dovážení dětí do některé ze vzdálenějších škol 
A střední školství - to jako si svoje profesní zaměření u odborných škol bude mládež vybírat podle nabídky kraje
v článku se psalo o základních a mateřských školách, které ostatně svoje spády mají už dneska, jenom je někteří obchází účelovým přepsáním trvalého pobytu dítěte ke známým či přes agentury. o středních školách v tomto ohledu nebyla řeč
|
| Aninabe | 
|
(23.5.2023 6:37:57)
X__X, jak kde. U nás je spádová škola jedna z více vzdálených, vlastně 20 minut autobusem a kus pěšky. Blíž je hned několik škol. Do těch je to 7-10 minut. Který (doplňte vulgární slovo dle vlastní volby) to vymýšlel, to netuším. K tomu změnili jízdní řád tak, aby se muselo jezdit jiným spojem a pak šlo ještě přes několik křižovatek, ten co jezdil blíž ke škole, tak ten přesunuli a jezdí, až když je škola ráno zamčená. Naopak na gympl to děti od nás mají těch 10 minut a staví jim to kousek od vchodu.
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(23.5.2023 7:01:54)
My jsme měli spádovou školu na druhém konci města, protože na tom konci bydlí hodně důchodců a školy se nenaplnily. Když jsem viděla ty prvňáčky v zimě ráno u autobusu, tak bych se snad i přestěhovala o dům vedle, který měl spádovou školu 5 minut pěšky.
Naštěstí to nebylo potřeba, děti byly slabší ročníky a vešly se do místa bydliště.
|
|
| K_at |
|
(23.5.2023 7:07:14)
X_x, udělat spádovost neznamená vždy logické řešení. U našich MŠ je spádovost ta, že rodiče hledí na ZŠ a MŠ z okna, ale spádovou MŠ a ZŠ mají 0res polovinu sídliště jinde. Jenže u nás je to i tak v pěší vzdálenosti. Být s 3letym dítětem to může být klidně 20 minut pěšky. Pokud se tato logika uplatní i jinde, klidně může spádová škola být nelogická.
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(23.5.2023 8:16:49)
" v tomto kontextu by spádovost měla být v pořádku, ne? protože když se nespádové dítě nedostane do blízké školy, tak pak rodině vznikne komplikace při dovážení dětí do některé ze vzdálenějších škol "
no to platí za předpokladu, že někdo z rodičů pracuje v blízkosti bydliště (školky)...
ovšem nepříjemná stránka bydlení v příměstských oblastech, na vesnici a podobně, spočívá v tom, že si práci tak úplně nevybíráš podle vzdálenosti, ale někam za prací obvykle dojíždíš a pak je nereálné pokrýt pracovní dobu plus čas na dojíždění... je tedy logické, že hledáš školku ideálně co nejblíž práci
osobně mi byla spádová školka s provozem 7-16,30 k ničemu, když odjet do práce musím v 6 a vrátím se v 18...
upřímně úplně nejvíc bych si přála podporu firemních školek, to byl vždycky můj sen, abych měla dítě ve školce kousek od sebe
|
| X__X |
|
(23.5.2023 8:31:54)
rose, jasně, dojíždění u mateřin chápu. na druhou stranu základky a mateřiny provozují obce a představitelé jsou voleni z řad svých občanů. tedy je v jejich prvořadém zájmu, aby jejich občané byli spokojeni a nemuseli své děti nikam zbytečně vozit. jestli budou nebo nebudou spokojeni občané jiných obcí už pro ně není tak rozhodující, protože ti je nevolí, o ty se má postarat zase jejich obec.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(23.5.2023 8:42:10)
X_X, ale to přece není tak jednoduché, jak píšeš... obce nejsou samostatné ostrovy, to je stejná logika jako, že pražáci by byli v pohodě, kdyby jim nezabírali místa náplavy a středočeši...
i v těch obcích chtějí, aby jim běžely podniky, aby jim fungovaly služby a ani větší obce to obvykle nepokryjí z vlastních zdrojů... a nejde jen o viditelné profese, jako lékař nebo učitel... takže za prací dojíždějí lidé i z okolí, což zase přináší komfort a služby pro ty místní...
|
| X__X |
|
(23.5.2023 9:17:46)
Rose, ale jo, já chápu, že někdo má potřebu mít školku u zaměstnání, byť třeba pro mne by to byla spíš komplikace než výhoda. na druhou stranu (minimálně) posledních 20 let se tady razí, že školky nejsou levné hlídárny pro pracující rodiče, ale vzdělávací instituce pro děti, takže se není co divit, že místo výkonu práce rodičů v těch obecních při umístění dítěte nehraje roli
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(23.5.2023 9:25:02)
"posledních 20 let se tady razí, že školky nejsou levné hlídárny pro pracující rodiče, ale vzdělávací instituce pro děti"
no jistě že to není JEN hlídárna, ale pořád platí, že toho školkáče tam musí někdo dopravit a to je poměrně důležitý faktor...
|
|
| Renka + 3 | 
|
(23.5.2023 9:30:05)
Já si myslím, že je dobře, když si školky a školy nastaví svá kriteria, podle kterých děti přijímají. Kritérium spádovosti je jedno z nich. Ale už si nemyslím, že by měl stát plošně nařídit docházku pouze a jen do spádové školy. Spíš dát oporu v zákoně pro to, že je možné kontrolovat skutečný pobyt dítěte, když můžeme do domácností kvůli kotlům, tak proč ne kvůli takovéto věci, že? Ono to sice v některých případech může být sporné, ale jsou případy, kdy je pět rodin hlášeno na jedné adrese, nikdo je nezná, na zvoncích jiná jména a vlastně tam není byt, kde by těch pět rodin žilo. Takže takové jednání prostě postihovat jako přestupek s příslušným postihem. Ono už by si to leckdo rozmyslel jít vyloženě do podvodu, který se hlídá.
Pak jsou lokality, kde takový přetlak není, u nás jsou rádi za každého žáka a nabízejí i různé výhody pro děti, které preferují menší kolektiv. A proč by takové děti nemohly chodit do školy, kde místo je a je pro ně vhodnější než třeba velká sídlištní základka?
|
| Alena |
|
(23.5.2023 9:54:14)
" jsou případy, kdy je pět rodin hlášeno na jedné adrese .... Takže takové jednání prostě postihovat jako přestupek s příslušným postihem" Postihovat za to, ze chci pro dite jinou skolu a hledam reseni je ulet. Praha X zrizuje dve desitky skol, tri jsou alternativni,presto maji spadovost. Nutit chodit spadove deti do vychovneho smeru, ke kteremu nemaji vztah, je zlocin. Rodice (zadni Stredocesi, jen obyvatele stejne Prahy X bydlici o par ulic vedle), kteri tenhle smer preferuji nemaji jak jinak situaci vyresit. Vnucovat typ vzdelani podle trvaleho bydliste mi pripada diskriminacni a v koncovce to alternativni vzdelavani likviduje.
|
| Renka + 3 |
|
(23.5.2023 10:24:20)
"Nutit chodit spadove deti do vychovneho smeru, ke kteremu nemaji vztah, je zlocin"
Osobně jsem téhož názoru, ale myslím si, že pokud se nedostane do školy dítě, které vedle ní bydlí, tak je to také špatně. A v tomto případě vidím jako horší variantu losování, než nastavení kritéria spádovosti od té školy, kde je přetlak. Škola není nafukovací. A dochází pak k situacím, kdy mají rodiče ve škole jedno dítě a mladší se tam nedostane a vozí ho jinam a je to komplikace. Zažila jsem to u svých dětí v MŠ, kdy jsem jedno dávala do spádové školky, kam se mi druhé dítě nedostalo a to jsem vozila 12 km do druhé školky. Horko těžko jsem to dávala a to šlo o jeden jediný rok.
|
| Alena |
|
(23.5.2023 10:29:44)
tak ani jedno neni dobre, je nesmysl pomerovat co je horsi. Mela by byt pro kazdeho v miste bydliste dostupna bezna skola, kde je zarucena urcita uroven vzdelani a chovani k detem, stejne jako dane hodnoceni ( na severu bezne, u nas scifi). Nikdo by nemel potrebu migrovat. Alternativni a specializovane tridy by mely byt mimospadove a mit vlastni pravidla prijimani.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(23.5.2023 10:39:37)
Myslím, že každý by měl mít nárok se dostat do nejbližší školky, ale ne povinnost tam chodit. Pokud tam nechce, sť se přihlásí kam chce, ale přednost by měli mít ti nejbližší.
On to byl problém už před 25 lety, syn musel chodit půl roku do jeslí než se dostal do školky kterou máme pod okny.
|
|
| Vítr z hor | 
|
(23.5.2023 10:53:45)
|
|
| Muumi |
|
(23.5.2023 11:13:08)
Aleno, o kterém severu tu opakovaně píšeš? Já teda znám pouze Švédsko a věz, že boj o školy a školky je tam úplně stejný. S tím, že školu ti opravdu přidělí úřad a máš smůlu a ve většině případů s tím nic nenaděláš. Soukromých tolik není a domácí vzdělávání je zakázané. A samozřejmě existují strašné školy ve strašných lokalitách, kam bys dítě nedala. Tak děláš všechno proto, abys bydlela jinde. Pak vznikají absurdní situace, kdy inspekce zjistí, že nikdo z personálu školky neumí dostatečně švédsky. Nebo že existují školy, kterým připadá fajn právo šaría a kde děvčatům zakazují výuku plavání a podobně.
Pravda, školky jsou otevřeny obvykle 6-19, někde je i noční školka/družina, ze které pak dítě do kmenové školy na další den hodí taxík. Ale nárok na školku je striktně podle pracovní doby + doby na cestu. Pro nepracující třeba 3x týdně 9-13, víc tam dítě být nesmí.
|
| Muumi |
|
(23.5.2023 11:16:31)
P. S. Jak to v těch školkách dělají, když každé dítě chodí podle aktuálního rozpisu směn rodiče, u kterého zrovna ten týden bydlí, to teda fakt nevím. Pepíček přijde v úterý 6-14, druhý den 14-19, Anička chodí 10-16 a podobně. A spousta dětí tam opravdu je od šesti do šesti (i déle) a to se bavíme o dětech ve věku třeba 15 měsíců. Částečné úvazky sice jsou víc než u nás, ale u zaměstnání typu pečovatelka v domě důchodců by se ty rodiny mohly taky leda pást se zkráceným úvazkem. A děti jdou na celý den v roce, max v roce a půl.
|
|
| Alena |
|
(23.5.2023 11:19:02)
treba Norsko nebo Finsko, kamaradi,co tam ziji potvrzuji, ze proste dite chodi do nejblizsi skoly ( i stredni) a mistni nenapadne hledat neco jineho. Vetsina soukromych skol ma stale misto. Rozumim ale tomu, ze nektere oblasti Svedska musi byt divoke a v dusledku skladby imigrantu maji opravdu velke problemy.
|
| Muumi |
|
(23.5.2023 11:23:15)
Norsko a jejich "jävla oljepengar" - neboli zasraný peníze z ropy:). To ti řekne každý Švéd:). Oni mají úplně jiné možnosti, ale hlavně teda taky úplně jinou hustotu a skladbu obyvatelstva, žádná velká města a problémy s tím spojené (ne že by ve Švédsku nějaká opravdovská velkoměsta byla...).
Každopádně stát ti poskytne možnosti, ale taky vlastně nařídí. S když se ti to nelíbí, moc možností nemáš. U nás máme v tomhle ohledu ohromnou svobodu.
|
|
| Muumi |
|
(23.5.2023 11:24:26)
A Finsko teda domácí vzdělávání má, ale Norsko předpokládám ne. Podle mě by tahle možnost být měla.
|
| Renka + 3 |
|
(23.5.2023 11:28:23)
Zrovna před pár dny jsem četla článek Pýcha a pád finského školství, kde se píše, že ty jejich výstupy nejsou zrovna skvělé, ač donedávna byl jejich systém obdivovaný. Asi přece jen ta kvalita všude není taková.
|
| Alena |
|
(23.5.2023 11:37:00)
V clanku se hodnoti pokles ctecich dovednosti v souvislosti s elektronizaci. Dostupnost stejne kvalitnich skol pro vsechny deti je ale trochu neco jineho.
|
| Renka + 3 |
|
(23.5.2023 11:44:39)
To ale vůbec netuším, jak toho dosáhnout. Kde sehnat kvalitní učitele, kteří budou chtít učit na vesnici nebo malém městě. A učitel dělá školu. Naše děti chodily do spádové malotřídky, chválili jsme ji, ale měli jsme víceméně štěstí. Když tam nastoupil nejmladší, odešla během jedho docházky jedna fajn učitelka (třídní) a hned se z celem fajn školy stala škola špatné kvality, alespoň, co se ročníku syna týkalo. Čtvrtá a pátá třída byla za trest, jediná sehnatelná učitelka byla osmdesátiletá důchodkyně. Nebyla zase až tak špatná na svůj věk, dělala, co mohla, ale nebylo to dostatečné. Celé dva roky škola nesehnala učitelku a byli jsme rádi, že šel syn na osmileté gymnázium.
|
| TaJ |
|
(23.5.2023 13:04:43)
Renko, ten nedostatek učitelů bude asi ten největší problém. Chybějí všude. Když jsme byli na dni otevřených dveří v synově vybrané škole, tak nám říkali, že otevírají jen jednu třídu, že zájem by byl větší, že by klidně další třídu i otevřeli, ale že prostě nemají nikoho, kdo by tam učil. Hlavně ty odborné předměty, ale i ty všeobecné.
|
|
|
|
|
| Alena |
|
(23.5.2023 11:40:10)
Norsko domaci vzdelavani ma. I ostatni severani, jen Svedove s komlikacemi (pisou "vyrazne omezeno" )
|
| Muumi |
|
(23.5.2023 11:44:58)
Švédové domácí vzdělávání nemají - pro normální zdravé dítě. Povolí to jen z důvodu nemoci.
Akorát pak je spousta dětí, kterým se říká "hemmasittare" - sedí doma. Škola jim neumožní takové podmínky, ve kterých by vydržely (typicky autisti a podobné poruchy), tak prostě sedí doma a nevzdělávají se vůbec.
Každopádně ani tak to není domácí vzdělávání jako takové - nevzdělává rodič, ale spádová (nebo pověřená) škola.
|
| Půlka psa |
|
(23.5.2023 12:00:07)
Takže "hemmasittarové" sedí doma, protože musí, nebo protože můžou? Tj autistům je na rozdíl od jiných dětí umožněno domácí vzdělávání nebo musí být doma, protože do školy pro zdravé chodit nemohou a jiná není?
|
| Muumi |
|
(23.5.2023 12:04:49)
Sedí doma, protože prostě nedokážou ve škole být. Nesnesou třeba randál ve třídě. Tak tam prostě nechodí a nic nedělají. Jestli jsou z toho neomluvené hodiny, to nevím, ale každopádně nikdo je do školy násilím netahá, když nejsou schopni tam vydržet. Pak ale třeba skončí s nedokončenou základkou.
|
| Půlka psa |
|
(23.5.2023 12:09:26)
Takže nějaké speciální školy nebo výuku s asistentem nemají?
|
| Muumi |
|
(23.5.2023 12:12:20)
Ale tohle všechno mají (speciální školy jsou pro děti s postižením intelektu). Ale takové ty potíže typu ADHD, úzkosti, deprese,z těch se právě rekrutují ti, co do těch škol nechodí, protože tam prostě nevydrží, nezvládají to prostředí. Zas u nás by se s těmi dětmi asi nikdo nemazal a do školy by je prostě odvezl a měly by zaděláno na celoživotní trauma, počítám.
|
| Půlka psa |
|
(23.5.2023 12:22:14)
Už chápu, takže průměrně nebo nadprůměrně inteligentní autista je doma, zatímco autista s nízkou inteligencí má speciální školu. Holt spádovost, že které vyjmuli jen některé diagnózy.
|
| Muumi |
|
(23.5.2023 12:24:36)
To budou jednotky dětí, žádný rozšířený jev, abych nekecala. Jinak si myslím, že mají školství obecně dobré. Ale když někdo nespadne do žádné škatulky, třeba by pomohla ta možnost učit se po přechodnou dobu doma. Což ale nejde.
Takže třeba já bych dítě ve švédské škole měla ráda, spousta věcí se mi líbí. Ale opravdu nevěřím na severský ráj na zemi, kde jsou všechny školy kvalitní.
|
| Muumi |
|
(23.5.2023 12:28:52)
https://www.expressen.se/ledare/fel-att-ge-foraldraledigas-barn-annu-mer-forskola/#Echobox=1684783684
Zrovna na mě vyskočil článek. Pouze 40 % učitelek ve švédských MŠ je kvalifikovaných.
A ve FB skupině Swedes in Prague zrovna nějaký novinář hledá k rozhovoru rodiče, kteří se vystěhovali že Švédska, aby se vyhnuli švédské povinné školní docházce, že má indicie, že Praha je jedním z populárních cílů takových rodin.
|
|
|
|
|
|
|
| Muumi |
|
(23.5.2023 12:06:38)
Ne, na domácím vzdělávání právě nejsou
To jsou prostě děti, co propadly systémem. Které by asi to domácí vzdělávání (resp. tu upravenou výuku v domácím prostředí) potřebovaly, ale buď se na něj nekvalifikují, nebo jim to nikdo neumí vyřídit, nebo se prostě neví, co s nimi. Vlastně záškoláci, ale jaksi se nad tím přivře oko...
|
|
|
|
| Muumi |
|
(23.5.2023 11:52:19)
Odkud ty informace čerpáš, prosím? Já to mám že stránek jejich školského úřadu.
|
|
|
|
| Vítr z hor |
|
(23.5.2023 13:53:55)
Zrovna Finsko me prekvapilo. Znam nekolik Finek, ktere “propadly systemem”, a aby vubec mohly vystudovat, co chtely, prijely v 18 letech k nam. Tady se nejdriv naucily cesky (za rok), pak udelaly normalni prijimacky a sly na vybrane VS. Pritom tam byly svymi uciteli delegovane na ne tak prestizni vzdelani. Po vystudovani se vratily a pracuji v tom, co vystudovaly.
Jejich deti bud chodi na skoly, ktere jim peclive vybraly, krome jedne, ale ta strasne se divi nizke kvalite skoly, kterou necekala. Uverila napriklad slibum, co skola uci - ale ona to nabizi jen v pobocce 2h cesty od nich a jen par hodin. Je to jazyk s velmi nizkym vystupem (tusim A1 nebo 2).
A jsou i jine pro nas sokujici veci tykajici se pro zmenu zivota.
|
| Tinity |
|
(23.5.2023 14:11:21)
Lepím náhodně - ještě ke Švédsku pokud by to někoho zajímalo je fajn knížka Rok v Bullerbynu od Gunnara Herrmanna. Zde je popsán život ve Finsku, včetně školského systému. Je to psáno s humorem a popisuje vlastní zážitky spisovatele (napůl Němec a Švéd) s rodinou. Po přečtení a poté co jsem hovořila s jednou stážistkou co žila delší dobu ve Finsku, tak za mne zaplaťpánbůh za svobodné Česko.
|
| Muumi |
|
(23.5.2023 14:14:46)
To je bezvadná knížka (o Švédsku teda, o Finsku tam není ani slovo). Přišlo mi zajímavé, kolik toho máme s Němci společného. Jak nás rozčilují stejné věci:).
|
| Tinity |
|
(23.5.2023 14:26:13)
Pardon, vše samozřejmě o Švédsku (to Finsko je tam omylem).
|
|
| Ropucha + 2 | 
|
(23.5.2023 17:15:45)
"kolik toho máme s Němci společného. Jak nás rozčilují stejné věci:)"
Však jsme s nimi žili pohromadě dlouhá staletí
|
| Muumi |
|
(23.5.2023 17:18:11)
Vždyť jo, ale prostě mi to přijde vtipný. To společné soužití je už po několik generací pryč, přesto tu knihu klidně mohl napsat Čech. U kapitoly o švédském chlebu jsem se smála nahlas (i jinde teda, fakt je to vtipná knížka).
|
|
|
|
| Vítr z hor |
|
(23.5.2023 14:17:23)
Mne tedy s dovolenim vydesilo i Svycarsko. Tam si obce strezi tak zarlive sve skoly, ze jsou schopne dite vyhodit uprostred skolniho roku, kdyz se odstehuje do vedlejsi vesnice.
|
| Muumi |
|
(23.5.2023 14:35:49)
Ano, ale to je to přece jedno, protože ve Švýcarsku špatné školy neexistují:) (jak pravila jedna místní uživatelka)
|
| Vítr z hor |
|
(23.5.2023 15:28:53)
No jo vlastně 
|
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.5.2023 17:06:24)
"nárok na školku je striktně podle pracovní doby + doby na cestu. Pro nepracující třeba 3x týdně 9-13, víc tam dítě být nesmí."
Tohle pravidlo mi připadá smysluplné a fér.
Školka primárně jako služba pro pracující rodiče, v omezeném rozsahu pak socializační funkce pro ostatní děti.
V propojení s tímto: "školky jsou otevřeny obvykle 6-19, někde je i noční školka/družina, ze které pak dítě do kmenové školy na další den hodí taxík" bych to viděla jako ideální model.
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(23.5.2023 17:14:53)
Ropucho, fakt bys považovala za ideál pro předškolní nebo malý školní děti noční školku nebo družinu? a školku každý den jinak, někdy brzo, jindy pozdě?
děti potřebují nějakou pravidelnost, předvídatelnost, toto je spíš neštěstí, co se děje, to je pomoc rodičům, která se ale časem může vymstít jim i společnosti
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.5.2023 17:21:48)
Yuki, tak předpokládám, že noční provoz je nouzová záležitost pro nejnižší sociální vrstvy, které pracují v noci a nemohou si dovolit platit soukromé hlídání. Těm ta služba pomůže a považuji za dobrou věc, že ji stát poskytne.
Předvídatelnost děti samozřejmě potřebují, na pravidelnosti už bych tolik netrvala. Pokud funguje komunikace a důvěra, děti zvládnou i nepravidelnost, jsou přizpůsobivé.
|
|
| Muumi |
|
(23.5.2023 17:29:21)
Yuki,
noční (a víkendová) školka a družina je určitě nouzovka. Většinou to myslím využívají samoživitelky, co fakt jinou možnost nemají. Asi je dobře, že to existuje (někde, všechny obce to rozhodně nemají). Ale zas je tam ta druhá strana mince - u nás by třeba občas dítě mohlo být u kamarádů, příbuzných... V tom Švédsku je to takové hodně "sám za sebe". Od malička až do stáří, domov důchodců je standard.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(23.5.2023 17:52:16)
a bude stanard i dál, když se děti odkládají podle potřeby dospělých bez ohledu na potřeby dětí
|
| Vítr z hor |
|
(23.5.2023 17:59:44)
“ a bude stanard i dál, když se děti odkládají podle potřeby dospělých bez ohledu na potřeby dětí”
Moc hezky shrnuto.
|
| babi_ | 
|
(23.5.2023 18:04:30)
No, zas bych to nepřeceňovala, ono to bude drobet i národní povahou. Přeci jen jsou ti Švédové v průměru, obecně, většinově... jiní, než třeba Italové.
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.5.2023 0:22:24)
"když se děti odkládají podle potřeby dospělých bez ohledu na potřeby dětí"
Já mluvím ale právě o potřebách dětí.
Nebo snad v zájmu tří- až pětiletých dětí je běžet časně ráno do ústavu, i když by mohly být ještě hodinu, dvě... doma s členem rodiny?
Je v jejich zájmu trávit v ústavu více času, než kolik je nutné vzhledem k režimu rodičů?
|
|
|
|
|
| Muumi |
|
(23.5.2023 17:20:08)
Mně to připadá spíš jako blázinec. Ve větších školkách pak to dítě, co chodí jen párkrát týdně, pomalu potká pokaždé někoho jiného (děti i učitele). A nechtěla bych hlídat ten rozvrh, kdy jde domů Pepíček a kdy Mařenka a příští týden zas jinak.
|
|
|
|
|
|
| Vážný2 |
|
(23.5.2023 21:38:33)
" jsou případy, kdy je pět rodin hlášeno na jedné adrese .... Takže takové jednání prostě postihovat jako přestupek s příslušným postihem"
To je těžké nepochopení jak funguje hlášení. Hlášení není do bytu, ale do budovy s č.p., a je to jenom administrativní akt, který podle zákona nesouvisí s bydlištěm, jako spíše se zasílací adresou.
Takže na jedné adrese je imho u nás nalášeno tak 35 rodin. Máme 27 partají, ale vlastníci často zůstávají přihlášení.
|
|
|
| X__X |
|
(23.5.2023 10:36:13)
Takže takové jednání prostě postihovat jako přestupek s příslušným postihem.
no, ale on to není přestupek. trvalé bydliště nemusí být na adrese, kde člověk skutečně bydlí. ano, s ohledem na školy je to neetické, ale pochybuji, že by se to dalo kvalifikovat jako přestupek. spíš je potřeba změnit zákon, aby spádovost byla podle skutečného bydliště a nikoli podle trvalého pobytu. ovšem druhá věc je, že obce asi netuší, kdo u nich skutečně bydlí (= kolik dětí mají očekávat ve školkách a školách), protože ony čerpají právě z evidence trvalých pobytů
|
|
|
|
| babi_ |
|
(23.5.2023 9:34:49)
Právě proto, že školka je vzdělávací instituce, nedává smysl, aby tam dítě bylo déle jak třeba ve škole, tedy brzo ráno a pozdě odpoledne - hlídáno, než rodiče dojedou do práce a z práce. Stačí, že se tam po obědě vzdělává ve spánku.
|
| Renka + 3 |
|
(23.5.2023 9:38:03)
Pak je tady problém, jak rodiče mají stíhat to dítě vyzvednout při provozu školky do 16 hod. A zase jsme u těch nedostupných částečných úvazků. Pokud chceme, aby všichni pracovali, musí to dítě někde být. My máme dojezd do krajského města, kde je nejvíc pracovních příležitostí 40 minut autem. Autobusem hodinu a čtvrt. V okolních vesnicích je to poodobné. Takže zcela logicky jsou lidé, kteří budou preferovat školku v místě zaměstnání.
|
| Vítr z hor |
|
(23.5.2023 9:50:52)
Ten problém vznikl strašnou roztříštěností školství, které už asi nikdo neslepí.
Je tu bambilion zřizovatelů, z nichž většina jsou obce. Obce mají peníze za trvale hlášené obyvatele, a z těch peněz těm trvale hlášeným obyvatelům platí školku/školu.
Je logické, že nechtějí platit školku/školu za lidi, kteří přinášejí svým trvalým bydlištěm peníze jinam.
A další obce si z toho udělaly vyděračský byznys, kdy okresní město (které má zvýšené příděly peněz ve srovnání s malými obcemi, protože musí zajišťovat provoz i pro okolí) žádá výpalné ve výši několikanásobku nákladů po obcích, které mají příjem na obyvatele mnohem nižší, ale že jsou malé a odloučené, technicky si to školství prostě zajistit nemůžou.
Je to džungle.
|
| Monika |
|
(23.5.2023 9:57:51)
Větře, přípspěvek na žáka ve škole není žádné výpalné, je to legální řešení situace, kdy malá obec nechce/nezvládá/nedává smysl mít vlastní školu. Samozřejmě otázka, kde na to mají malé obce vzít je relevantní. Možná by se při dělení daní mělo brát ohled i na počet dětí žijících v obci, ovšem zase jsme u toho, že spousta lidí je trvale evidovaná jinde než žije a třeba ještě jinam by ráda dala dítě do školy ...
|
| Vítr z hor |
|
(23.5.2023 10:06:01)
Moniko, když máš roční náklad na dítě 14.000 a žádáš skoro 40.000, tak je to takové hezké výdělečené legální řešení situace.
Samozřejmě je v tom byznysu třeba počítat s tím, že na občana dostává ta zřizující obec (okresní město) víc než ty malé, tedy by mělo zbýt i něco na přespolní (tak je to míněno), neinvestiční náklady kolem těch 14.000 dostává taky podle hlášení počtu umístěných dětí/žáků, takže to, co žádá od malých obcí za umístění dítěte, je víceméně čistá ruka
Jen mi vrtá hlavou, že nežádají na dítě třeba 60.000. To by bylo jistě také legální a vydělali by ještě víc. 
|
| Monika |
|
(23.5.2023 10:10:55)
Větře, já se nechci hádat, vůbec do těch částek nevidím. Podle zákona má v případě sporu záležitost řešit krajský úřad ...
|
|
| Alena |
|
(23.5.2023 10:25:41)
Kdes prisla na tech 14 tisic?
|
| Vítr z hor |
|
(23.5.2023 10:52:49)
Aleno, vidím do nákladů několika škol a na ty příjmy jsem se normálně zeptala jednoho zřizovatele.
|
| Alena |
|
(23.5.2023 11:07:46)
a tech 14 tisic je co? To co prispiva skole zrizovatel na budovu apod?
Co ctu,tak nejvic pry vybira Beroun - 32 tis., az pro nove zaky. A pokud tvrdi, ze tretina zaku je prespolnich a potrebuji prispevek na dostavby, tak se zase nedivim.
|
| Vítr z hor |
|
(23.5.2023 14:09:07)
Provozni ci investicni penize, jak se to nastavi (v podstate vse krom platu, na ty dostavaji komplet vse, ale v jine hromadce).
Beroun mohl minimalne a bez vlastnich nakladu spolupracovat a povolit okolnim obcim na svem uzemi postavit svazkovou skolu, na kterou by si samy koupily pozemek, a jejiz vystavbu by si samy zaplatily. Jenze se sprajcl, kdyz zjistil, ze by pak ta skola nebyla jeho.
Pritom by to bylo idealni reseni - je to v podstate jedine misto, kam mohou dojizdet deti z sireho okoli. Mimochodem je to problem soucasneho vedeni. Berounska opozice souhlasi a ma take mnoho progresivnich planu na rozvoj Berouna. (S nimi nemam nic spolecneho, nejsem dokonce ani volic, deti mi nechodi do berounskych skol - jen na to koukam zvenku a ziram.)
|
|
| Vážný2 |
|
(23.5.2023 21:51:54)
K těm poplatkům za předškolní.
Ono se to dá udělat taky tak (podle stížností co slyší na kraji syn, co spolupracuje se starostou jednoho ORP), že jako starosta malé obce (nebo velkého městečka) prostě tu školu nezařídíš a veřejnoprávní smlouvu s jinou obcí o škole neuzavřeš abys nemusel platit. Pak dítě není v žádném školském spádovém obvodu, nebo se nevejde - a nahonem musí školský úřad na ORP rozhodnout, kam ho zařadí. Obvykle k sobě, protože ho jinde nebudou chtít. Ale žádný závazek platit není, akorát obec nesplnila školskou povinnost.
Snad jsem to podal správně.
|
|
|
|
|
|
|
| byvala radka |
|
(3.6.2023 22:38:54)
jako vsechno tady diky prosranym devadesatkam, kdy nebyla zadna vule nastavit jakekoli mantinely v cemkoli
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(23.5.2023 9:51:26)
Po škole je většinou v družině.
|
|
|
| Monika |
|
(23.5.2023 9:54:35)
Tak školky jsou nepochybně vzdělávací institutce a součást školského systému, ale zároveň je zcela jasné, proč historicky existují - aby mohly matky (oba rodiče) pracovat. Prostě spojují (měly by spojovat) obě funkce - jak "hlídací", tak vzdělávací. Na druhou stranu, co je dobré pro rodiče, resp. "společnost" (která potřebuje, aby všichni makali), nemusí být dobré pro děti, těm by určitě stačilo to vzdělávání a společná hra s jinými dětmi do oběda nebo max to spaní, svačinka a domů ...
|
| Vážný2 |
|
(23.5.2023 22:18:46)
Mateřské školy u nás zakládaly po vzoru Německa naše národní obrozenkyně (Riegrová-Palacká a spol.) pro matky v dílnách a manufakturách. Ale místo dětských zahrádek zvolili Komenského název "Škola mateřská". Byť Komenský mateřskou školou myslel opravdu to, co se má malé dítě naučit doma před školou.
|
|
|
|
|
| Renka + 3 |
|
(23.5.2023 9:07:39)
Jenže ono je to těžké. U nás je MŠ otevřena do 16 hod. V 15.30 je prakticky většina dětí pryč, ve školce je jedno nebo dvě děti. Nevím, jak to všichni dělají, ale pro nějaké cca 3 lidi určitě nikdo nebude školku provozovat do 17 hod. Takže těžko tohke po obci žádat.
Pak je ale jasné, že pokud člověk má možnost, vozí si dítě do školky vedle pracoviště. My teď máme dokonce firemní školku, tam se asi na spádovost nebude hrát nikdy.
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
|
(23.5.2023 9:17:07)
Taky jsem nikdy nepochopila, jak může být školka o půl čtvrté prázdná.
Ale prostě choděj babičky, dědečci, fakt to tak u nás na malém městě funguje.
|
|
| X__X |
|
(23.5.2023 9:19:55)
My teď máme dokonce firemní školku, tam se asi na spádovost nebude hrát nikdy.
tak jasně. firemní školku provozuje firma pro své zaměstnance, kteří spádoví nejsou obecní zas provozuje obec pro své občany.
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(23.5.2023 8:59:52)
Mně by přišlo lepší, kdyby školka měla delší otevírací dobu než dítě vláčet s sebou na pracoviště.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(23.5.2023 9:22:34)
inko, já ti nevím, ale i ten čas na cestě byl s dětmi fajn za mne lepší vyzvednout dítě dřív a pak zajít třeba ještě na hřiště nebo na zmrzku a cestou domů si povídat, než hnát z práce, abych vyzvedla dítě, co už je ve třídě jen s paní učitelkou...
|
|
| Vítr z hor |
|
(23.5.2023 9:45:31)
Školky jsou otevřené většinou 10 hodin. Už tak tam některé děti jsou celých těch 10 hodin. Malé děti, klidně tříleťáci, předškoláci – 10 hodin jsou takhle malé děti samy v instituci a někomu to ještě připadá málo? 
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(23.5.2023 9:50:28)
10 hodin je dost, to je 7-17, ale někdo tu psal 8-15,30 a to nestačí, když rodiče musí pracovat.
|
| Vítr z hor |
|
(23.5.2023 9:52:39)
Asi si to svoje dítě přivedou až v 8. Neznám státní školku, která by otvírala v 8
Věř tomu, že někteří by si rádi přivedli dítě až v 10.
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.5.2023 10:01:39)
"někteří by si rádi přivedli dítě až v 10"
A měli by mít tu možnost.
Proč by tříleté dítě mělo nabíhat do ústavu v šest ráno jen proto, že rodiče musí do práce.
Ta samá babička, která vyzvedává dítě v poledne, ho může naopak během dopoledne přivést a odpoledne si ho vyzvednou rodiče.
A nebo jakkoliv jinak, jak to které rodině vyhovuje.
Při dnešní pestrosti pracovních režimů by měla být flexibilní nabídka.
Ohánění vzdělávací institucí je liché, do předškolního věku děti nejsou povinné se vzdělávat.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(23.5.2023 10:17:28)
Taky si myslím, že by to mělo být volnější. Třeba zavřená školka jenom během oběda a spaní.
Ale zase chápu, že by se pak nemohli hnout ze zahrady.
|
|
| 77kraska |
|
(23.5.2023 10:22:04)
bylo legracni, jak u nas ve skolce (Praha) ruzne tzv. volne nohy (architekt, spisovatel, malir) dobihaly do skolky tesne pred 8:15 (to byla hodina, kdy se skolka rano zamkla), aby tam stihly dat dite....a ucitelka tam stala se zalozenyma rukama a pronášela dulezitym tonem "stále stejní rodiče chodí pozdě"....a jednou spisovateli zamkla pred nosem a dite tam nepustila
|
| Monika |
|
(23.5.2023 10:26:11)
77krásko, u nás se to taky pořád řešilo, že pozdní příchod dětí (tuším že po 8.30?) narušuje program, což asi byla pravda. Ale zamykali myslím až o 15 minut "po limitu", nikomu se nechtělo chodit odmykat, asi
|
| 77kraska |
|
(23.5.2023 10:50:20)
jo, je pravda,ze pozdni prichod narusuje kazdou akci, ja pozdni prichody nemam rada, jen vyjimecne se stane neco nepredvidatelneho, napr havarie v dome, nemoc v rodine apod.
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.5.2023 16:37:18)
77krasko, ano, přesně takto to funguje ve školkách, které jsem poznala: nástup nejpozději do 8:30 (8:15, 9:00, jak kde) a od té minuty veliké drama, pokud někdo chce dítě přivést později.
Chápu, že mají řízenou činnost, kterou si nechtějí nechat narušovat, ale zase to není tak veledůležité, pro děti mladší než předškolní ročník to není ani povinné, a když se chce, všechno jde, tedy jistě i zapojit pár dětí do činnosti později.
Denní režim v MŠ je stejný minimálně padesát let, nevidím důvod, proč by se nemohl upravit podle potřeb současnosti. Jde jen o stereotyp.
|
| 77kraska |
|
(23.5.2023 17:10:29)
Ropucho, ja jsem rano vstala, ale jine volne nohy pracuji treba v noci - nebo dlouho do noci sbiraji inspiraci v kulturnim nebo restauracnim zarizeni, tak tam to bylo trochu nefer vuci nim
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.5.2023 17:24:35)
77krasko, ať má člověk jakékoliv důvody, v dnešní době bych už považovala za standardní respektovat, že zdaleka ne všichni pracují 6 - 14:30 jako v minulém století.
|
| 77kraska |
|
(23.5.2023 19:27:25)
ja bych nařídila prichod do skolky do 9 hodin rano....to se snad stihne vykopat z postele i proklety basnik nebo malir bez jednoho ucha.....dyt uz ty deti jsou vzhuru a otravuji je, tak at je odvedou do skolky
a zakazala bych zavirat rodicum pred nosem...hele, jde pan inzenyr architekt, ale uz je tricet vterin po 8:15, takze zamykam a zamavam mu pres okno
|
| K_at |
|
(23.5.2023 20:49:14)
...77, jak s tím souvisí inženýr architekt? Je mi fuk, jestli rodič je paní na úklid, nebo lékař. Pokud mi rodič sdělí, že po noční vodí dítě o hodinu později, tak ok.
Ale nerušit, kdy mi kdo dorazí, a jestli vůbec....
Příchod do 9.00... no, to by hypoteticky šlo. Jen v běžnému systému přijde o cvičení a kruh. Půjde rovnou k řízené činnosti. No lepší než v 10.00. Nicméně tím se ale neřeší opruz s chozením do probíhající činnosti ostatních dětí....
|
|
| babi_ |
|
(24.5.2023 10:02:41)
Sedmi "bych nařídila prichod do skolky do 9 hodin rano....to se snad stihne vykopat z postele i proklety basnik nebo malir bez jednoho ucha.....dyt uz ty deti jsou vzhuru a otravuji je, tak at je odvedou do skolky"
Nejsem proti pravidlu, že příchod je do nějakého času - třeba těch 9,
ale jsou i děti, které vzhůru nejsou, natož aby otravovaly. Vnučku mám jednou týdně, a protože ráno ani dopoledne nikam nemusíme, nechávám ji spát, jak má chuť. Jak večer, tak ráno. Někdy jde spát kolem osmé večer a vstane v deset ráno, někdy naopak Doma ji do školky pravidelně musí budit, protože mají příchod do lesa do 8:45, cesta asi půl hodiny, nějaká příprava... a vstávání před osmou prostě pro tohle dítě není přirozené. Z jiné větve rodiny znám totéž, o prázdninách i v batolecím věku (a pak již pořád dosud do dospělosti) spaly cca do deseti, za deště pokud byly nechány klidně do oběda.
No a to dítě tedy vstane někdy mezi osmou a desátou, a natáhne se na pohovku nebo do křesla, aby se v klidu probralo, rozhodně neotravuje další cca hodinu
Jo, znám děti, co vstávají v šest (i dříve) výskokem z postele a nezastaví se do poledne či jedné, kdy ochotně padnou do odpoledního spánku. Děti jsou různé, jsou to normální lidi
|
| 77kraska |
|
(24.5.2023 10:18:54)
babi, moje dcera ve skolkovem a jeste predskolkovem veku (kdyz uz mluvila) vstavala vyskokem z postele a volala "uz je rano, vstavejte, co budeme dneska delat? je krasne pocasi"
ale na chalupe v lete spala treba do 9, tam byla utahana a taky tam byl - jak vsichni rikali - "silny vzduch"
|
| babi_ |
|
(24.5.2023 10:37:27)
Vnučka vstává samovolně obvykle nejdřív v osm jak doma - tj. v činžáku na Vinohradech na rušné ulici s tramvajemi, tak u mě, tj. na kraji velmi tiché vesnice se "silným vzduchem".
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(24.5.2023 10:50:04)
tenhle posunutý režim měla nejstarší dcera coby miminko... před půlnocí nespala a nespala, ale ráno vyspávala do 9, do 10... to mi vyhovovalo
bohužel dojíždění do školky nás donutilo ten režim posunout a po nějaké chvíli si tedy přivykla a zůstalo jí to... mám celou rodinu skřivanů a jako jediná sova dost trpím... ale uznávám, že tahat ráno z postele do školy skřivany je podstatně snazší, to zase jo (a jako bonus mívám večer aspoň hodinku klidu, kdy jsou už všichni v postelích, nádhera )
|
|
| Kopřiva Dvoudomá |
|
(24.5.2023 10:57:20)
Naše děti vstávají v sedm nejpozději (v sobotu a v neděli), v týdnu spíš kolem šesté. Dobrovolně, do školy to mají 15 minut a začínají po osmé.
Po obědě přestali spát strašně brzo. Ale je fakt, že osmá hodina večerní je vyhlášena jako posvátná, to mají být připraveni na další den a umytí a ve svých pokojících (jestli si pak čtou, hrajou deskovky nebo poslouchají audio, to je na nich).
Zaplať PB za ty večery.
|
|
| Pole levandulové | 
|
(24.5.2023 11:23:50)
Babi, popisujes presne nase deti. Vsichni jsme sovy, deti uz od narozeni, do skolky jsme je vozili na devatou a byvalo to jentaktak. Ano, zvladaly pak skolu od osmi, ale hned jak to slo, si to starsi uziva skolu, kde si muze rozvrh nastavit tak, aby zacinal pozdeji, nektere dny ma i od 11 a to mu vyhovuje nejvic, prichod domu vecer mu problemy nedela. Jen doufam, ze pristi rok se tam dostane i dcera, te se tenhle zpusob vyuky taky moc libi.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.5.2023 17:02:37)
Babi, ano, přesně tak.
Děti jsou "normální lidi" a přestože biorytmus se u všech s věkem trochu mění, potřeba spánku a odpočinku je individuální.
Já jsem přesně to dítě, které popisuješ, že se probudí, zůstane ležet a potřebuje čas k tomu, aby se v klidu probralo. Mám to tak, kam mi paměť sahá, pamatuji z dětství dlouhé blažené chvíle snění ve dnech, kdy jsem nikam ráno nemusela.
A stejně tak pamatuji nepohodu dnů, kdy mě ráno násilím budili a tlačili k aktivitě.
Po celou školní docházku jsem s ranními nástupy bojovala, důtky jsem dostávala, rodiče mi nadávali, posílali mě spát "se slepicemi", ale k žádné "nápravě" nedošlo. Prostě mám takovéhle nastavení.
Měla jsem ráda letní tábory s budíčkem v 7:30, kdy jsme vyběhli na louku, měli čas na rozcvičku a hygienu, v osm jsme se v klidu nasnídali a teprve někdy kolem deváté začínaly řízené aktivity. To byl přirozený, pohodový režim, který školní docházka na osmou nebo dokonce na sedmou neumožňuje.
Moje děti to měly úplně stejně, školní docházku přetrpěly, na SŠ už se prvním hodinám poněkud vyhýbaly, na VŠ se jim vyhýbají intenzivně.
|
|
|
|
|
|
| Vítr z hor |
|
(23.5.2023 17:59:06)
Ropucho - v te skolce se totiz od cca 8-8:30 neco velmi konkretniho deje, a kdyz bude do rizene cinnosti s treba 25 detmi ucitelce porad nekdo prichazet, tak zadna cinnost nebude
Jestli te poburuje systematicka prace s detmi dopoledne, prijd se podivat do mistni ZS. Tam ti dite z druziny pred 14:30 vubec nevydaji, abys jim nenarusila hru na piraty.
|
| Federika | 
|
(23.5.2023 18:37:49)
A jinak,
já jsem měla s voděním dětí do školky problém, nebyla jsem ještě nastavená na režim
Nicméně, samy děti mě pak prosily, aby tam každý dne byly do osmi, protože pak už něco důležitýho dělají a když přijdou pozdě, špatně se zapojujou.
Tak jsem se holt vždycky vzchopila a dojela před osmou
|
| K_at |
|
(23.5.2023 18:40:57)
Federiko, Jo.
|
|
|
|
| K_at |
|
(23.5.2023 18:00:12)
Ropucho
"Chápu, že mají řízenou činnost, kterou si nechtějí nechat narušovat, ale zase to není tak veledůležité, pro děti mladší než předškolní ročník to není ani povinné, a když se chce, všechno jde, tedy jistě i zapojit pár dětí do činnosti později."
Díky moc, my víme, že naše vzdělávací snaha je vlastně k ničemu a nepotřebná
Hele, tady nejde úplně o to přicházející dítě. Jde o to, že přimět bandu dětí k soustředění se, ke klidu a k tomu, aby byly na příjmu, dá fakt leckdy mnoho práce.
A do toho se ozve zvonek..... a ty to můžeš zabalit. Nemáš libovolně mnoho času. A děti chodící mimo obvyklou dobu ti ty ostatní prostě vyvrátí z kořenů.
V normální školce se samozřejmě domluvíš na tom, že dítě přijde později, neboť ráno lékař atd. Ale rodiče vodící děti plynule třeba do 10.00 mj znamenají, že chystáš třeba pomůcky a vůbec netušíš, kolik dětí ti bude pracovat. A taky to, že ty děti prostě už nestihnou začít, dokončit, netuší vůbec, na co druhý den navazují. O čem jsme se bavili. Protože někdo něco chytne, někdo přijde v půli, něko na konci.
Neznají rituály, neznají pravidla. Tohle může fungovat tam, kde si děti opravdu "jen" hrají, a k tomu děají tak nějak něco, co nabízí učitelka, nebo u čeho učitelka asistuje. Ale když si představím, že by mi třeba 8 - 10 dětí přicházelo průběžně dopoledne kdykoliv, tak neuděláme nic, protože neustále bude někdo zvonit, někdo se s někým bude vítat na celou třídu s hurónským řevem a radostným fotbalistických válením se a taaaak  
|
| Vítr z hor |
|
(23.5.2023 18:28:02)
Kat,
1) svata pravda.
Meli jsme tu kdysi soukromou skolku, ktera se uplne a totalne prizpusobila rodicum ve vsem. Deti mely sem tam naznak cinnosti, jinak volno. Skolka prizpusobila i vysi mesicniho skolneho chuti rodicu (na coz nakonec dojela). Videla jsem vystupy deti jinak vysoce vzdelanych rodicu - bida. Dite rodicu s narocnymi povolanimi a velmi prestiznim vzdelanim se nakonec nedostalo pres “prijimacky” do vysnene soukrome zakladky - naprosty sok pro rodice i pro dite. Poprve po nem nekdo neco chtel.
2) Co je to fotbalisticke valeni po koberci?
|
| K_at |
|
(23.5.2023 18:32:59)
Větře, víš, co dělají fotbalisti, když dají gól? Na hřišti? Všichni do jedné grupy, slajdovani po kolenou a u toho RADOSTNÝ ŘEV A HÝKÁNÍ! 
|
| Vítr z hor |
|
(23.5.2023 18:41:37)
Kat, nevim, ale musi to byt dobry dik za vysvetleni
|
| K_at |
|
(23.5.2023 18:45:00)
Větře, no je to fakt výborný! 
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Masopust na Dlaskově statkuSemily 
Rozloučení s masopustemChrudim 
Swingový plesOpava 
PopelkaČeské Budějovice 
Posezení s cimbálemKroměříž 
Masopust na Dlaskově statku
Rozloučení s masopustem
Swingový ples
Popelka
Posezení s cimbálem
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)