| Despi | 
 |
(11.7.2023 23:35:15)
Ano či ne?
Potkala jsem v našem sportu někoho, že tak citově stabilního člověka jsem nikdy nezažila a mám trošku pocit, že tento člověk neumí být vášnivý, zaujatý svou partnerkou, nebo čímkoliv vlastně. Že je pořád konstantne stejný. Žádné výkyvy. Nevím jak to popsat. Nevypadá že by měl nejakou poruchu.
Bude spolehlivý, milujici, pečující, ale chybí mu nějaké buňky pro to správné citové zabarvení. Takové ty niance kdy projevit své city nebo dát něco najevo. Nejen ve sportu, počítám, že i (hlavně) ve vztazích. Prijde mi takový pořád stejný 
Se vztahy má podle mého problem. Zeny s ním chvili (kratší či delší jsou) a pak ho opustí a on je zas delší dobu sam. Myslím si, že to bude jeden z důvodů, tahle jeho povaha. Někdy mě to stve děsně a někdy ve vypjatých (sportovnich) situacích skvělé. Asi člověk do nepohody, ale co s ním v dobách klidných? 
Uvidím kam se to přesune. Je to vztahové téma ale mohla by to být i pěkná drbarna. 
|
| Beat | 
|
(12.7.2023 4:30:05)
Dej situaci pro příklad.
|
| Despi |
|
(12.7.2023 7:10:32)
Vyhra i prohra má v podstatě velmi podobný emoční naboj. Žádné vykyvy smerem nahoru nebo dolů.
Vsechny emoce vyjadřovány spíš slovně, ale ne emočne. Tj. Super(vyhravame, jde nam to) je jen o velmi malý emoční stupeň výše než "nevadí "(podelali jsme to). Žádná dodatečná gesta typu ruce nahoře (vyhra) nebo treba švihnutim rukou do vzduchu, když se nedaří. Jadrna slova nebo komentáře vubec.
Rád tě vidím je usmev. To tedy umí. Ale to je asi jediný výrazný prostredek. Jinak je u chlapů velmi oblíbený jako spoluhráč. A vlastně i u žen. Jen s ním žádná nechce být. Kontakt s lidmi normalni. Jen je tak nejak pořád stejně "v pohode". Nikdy jsem ho neviděla nastvaneho. Ani radostně mavajiciho třeba.
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(12.7.2023 10:21:45)
ehm, já myslím, že umím vyjadřovat emoce, ale rukama to nedělám, křikem taky ne a když se nedaří, tak nenadávám, když se daří, tak se třeba usmívám, ale nemám potřebu to křičet do okolí ani to chodit říkat jiným
ale nejsem sportovec, možná to máte jinak
|
|
| Žžena |
|
(12.7.2023 15:44:03)
Takhle to mám taky a upřímně, nějakých výronů emocí u sportu bych se spíš obávala. Není přece děcko, aby při výhře jančil a při prohře nedejbože kňučel nebo se vztekal (to by pro mne byl upřímně signál k rychlému úprku), je to jen sport, jde o kulový.
A mimochodem, i když jsem klidná, sex je pro mne velmi důležitý, takže bych to vůbec nespojovala s nějakou asexualitou.
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(12.7.2023 15:48:13)
Jak se MM projevuje při sportu vůbec netuším, my jsme chodili tancovat, sportoval s kamarádama.
|
|
| Despi |
|
(12.7.2023 16:15:16)
Žzeno, to jsem přeci nepsala. Psala jsem, že normálně lidé na sportech se nejak projevují. On prostě o dost dost méně.
Tak jsem k tomu vztahla ty jeho vztahové peripetie. Že jestli to není tím že to neumí projevit.
|
| Žžena |
|
(12.7.2023 16:29:44)
Despi,
lidé se normálně projevujou různě (i sportovci) a bejt kliďas není nutně deficit.
Já prostě myslím, že mícháš jabka s hruškama (jestli "správně" jásá při výhře ve volejbalu versus jaký přesně je partner v soukromí... dost možná má úplně jinou partnerskou "vadu", než si představuješ).
|
| Despi |
|
(12.7.2023 17:01:58)
No to je přesně to co jsem tu zjistila. Že vsechno je možná jinak.
A dekuji vsem za účast. 
|
| Ropucha + 2 | 
|
(12.7.2023 17:15:56)
Despi, emoce vyjadřované navenek bývají kolikrát povrchní a pomíjivé oproti emocím, které lidé prožívají uvnitř.
Pocit, že je z tebe unesený, ti dokáže dát obratný mluvka, jsou o tom světoznámé romány  O jeho skutečných citech to nevypovídá nic.
Může to být jen svůdník, který se baví.
Za mě jsou podstatné jiné vlastnosti a je pravděpodobnější, že je najdu právě u stabilního člověka, který nevzplane ze všeho, ale když už se něčemu/někomu věnuje, bere to vážně.
Ale chápu, že každý potřebuje něco jiného.
|
| Žžena |
|
(12.7.2023 17:54:39)
Taky je možné, že ho má malýho... nebo je sobec v posteli, nebo ve vztahu macho nebo naopak nemacho (protože jsou ženy, u kterých by umytím nádobí nenávratně ztratil na mužnosti), má nesnesitelnou rodinu no a nebo sbírá strašidelné hlavičky porcelánových panenek...
|
| Despi |
|
(12.7.2023 17:58:33)
I s malým kašpárkem se dá hrát velké divadlo.
To už jsem tu kdysi psala v jiném tematu. Že když muž chce, všechno se dá i v nefunkčním provedení.. Ale musí tomu dát tu chuť energii a čas.
Ovšem panenky by mě umrtvily. 
|
|
| Despi |
|
(12.7.2023 18:00:53)
Každopádně se říká, že muž musí být hodný jen přimerene. Jinak už je blbý.
|
| Žžena |
|
(12.7.2023 18:05:58)
Despi
mám moc hodného a hodně inteligentního a blbý není. Je samostatný a nevisí na mně.
Znám i hodného a blbého... ale ten je fakt málo chytrý... a je ve vztahu jak děcko, furt očekává vedení a v podstatě by potřeboval něco jako matku... a to je teda dost nesnesitelné.
|
| Despi |
|
(12.7.2023 18:12:27)
Taky jsem takového měla. Leč ne každý je takový.
Tohle je prostě jiná liga. I když já s ním nežiju a nebudu. Tak cítím že fakt bude v něčem hodně jiný.
|
| Žžena |
|
(12.7.2023 18:13:47)
Taky se plno věcí nepozná zvenku, ale prostě až člověk v tom vztahu je. No a co si budem, taky jsou věci, co se poznat dají, ale člověk je v počátečním nadšení prostě dočasně ignoruje.
|
|
|
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
|
(12.7.2023 18:30:58)
Pozor, blbý není vyšší stupeň hodného, to je zažitý omyl!
Blbý ve smyslu bačkora, mouchy snězte si mě, osoba bez sebeúcty, osoba bez vlastního směru v životě, osoba poskočná... to jo, to nebrat.
Ale hodný je pro mě laskavý, vstřícný, empatický (ne tzv. citlivý, prosím pěkně, páč takoví pánové jsou citliví hlavně na to, co jim kdo řek a udělal), dobrosrdečný, přející. Což může být zároveň muž velkého charismatu, sebejistoty a nadhledu.
|
| Despi |
|
(12.7.2023 18:49:29)
No přesně jsi to popsala.
Ten rozdíl. Hodný ano. Blbý ne.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Monika |
|
(12.7.2023 6:56:22)
No, možná nějaká forma autismu? Ale lidé jsou prostě různí ... Dá se s ním o tom mluvit? Jestli si to uvědomuje a taky jestli nějaké emoce třeba prožívá a jen je nedává najevo nebo ani neprožívá? Dvě moje kamarádky měli asi trochu podobné muže, oba byli ajtaci
|
| Despi |
|
(12.7.2023 7:16:07)
Autismum určitě ne.
Nikdy jsem nikoho podobného nepotkala. Par IT znám, i když v té komunitě se nepohybuji, tak podobný nikdo nebyl. Byli to lidé zatížení na přesné vyjadřování, s menším zajmen o okolí, ale když už je něco zajímalo, tak ty emoce tam byly. Typicky u her třeba.😀
Ano určitě něco prožívá. Ale na běžném člověku to je prostě vidět.
|
|
|
| babi_ | 
|
(12.7.2023 7:14:40)
Dá se naučit projevování emocí. Snáze, pokud je vůbec má. Tedy: mám na někoho vztek, ale "přirozeně", protože jsem klidná povaha, schopná značného sebeovládání, slušně vychovaná... mu řeknu klidným hlasem: "Mám na tebe vztek." Postupně zjistím, že to "nefunguje". Tak se naučím v takovém případě zvýšit hlas, přidat nějaké gesto a výraz obličeje. Aby si ten člověk vůbec všimnul, vzal na vědomí, že mám vztek. Jo, tohle se naučit dá. Ale pokud tam není ani ta emoce, tak je to těžší. Protože ještě před tuhle fázi musím přidat rozumové vyhodnocení, že tohle, co ten člověk dělá, by mě mělo naštvat. A to je dost náročné, zvláště v těch jemnějších nuancích, jak píšeš...
|
| Despi |
|
(12.7.2023 7:24:08)
Babi delala jsi někdy nějaký skupinový sport? Tam jsi také klidná povaha? S velkým sebeovládáním a slušným vyjadrovanim? To přeci nejde dohromady. Tam se do těla vyplavuje tolik látek, že člověk přeci nemůže být už jen po fyzické stránce v jednom emocnim bodu s běžným zivotem.
A když člověk neumí vášeň předvést ve sportu neumí to ani ve vztahu? Hádám duvod jeho neúspěchů. Je fajn človek. Ale pokaždé to dopadne stejně.
|
| babi_ |
|
(12.7.2023 7:33:01)
Hrávala jsem volejbal, rekreačně, radostné výskoky a plácání jsem se fakt jen "naučila". Přirozeně, z povahy, jsem se radovala či byla zklamaná jen uvnitř a mírně. Je to jen hra, přeci. Naopak jsem byla poněkud konsternovaná, jak se dokážou rozčílit (a zhádat o balón) či bláznivě radovat jinak mimo hřiště kultivované osoby.
|
| Despi |
|
(12.7.2023 7:56:49)
Babi, nechci vyzvídat, vím jaké je pro tebe vzpomínání, ale jak se taková povaha dá skloubit se vztahem? To je přeci také "jen vztah". Já si to neumím predstavit. Já jsem tedy normálně emoční člověk. Ale s takovým kliďasem bych být asi nechtěla. Takové pořád stejné. Promiň mi to jestli do tebe nejak šiju. A nemusíš odpovídat.
|
| babi_ |
|
(12.7.2023 8:02:01)
Despi, vztah je opravdový, ne jen hra. Emoce mám, řekla bych i dost silné, jenom pro mě není přirozené je dávat výrazně najevo. MM je vycítit dokázal ...ale tedy fakt málokdy mě někdo opravdu naštve, neumím se na lidi moc zlobit. To mu nevadilo
EDIT: jo, a nešiješ, to je v pohodě, jsem v klidu
|
| Despi |
|
(12.7.2023 8:22:23)
Já bych si predstavovala, že ty emoce a zaujetí budou ve vztahu i sportu podobné. Sport je přeci také opravdový v tu chvili. I když je to hra.
Myslím že se právě po tvé odpovědi cítím přepjate.
|
|
| Despi |
|
(12.7.2023 8:30:26)
Troufám si tvrdit, že muži (vetsina) jsou obvykle méně nároční v tomto směru. Sami se dost často angažují méně nebo jak bych to vysvetlila. Nepotřebují tak vyraznou citovou odezvu jako ženy.
Můj BM byl asi podobna povaha jako ty. Možná o stupínek emočnejsi. Tenhle je zas o dva stupínky níž.
Už mi to prijde pro ženy (obecně) málo čitelné a zajímavé. Podle mého to nedokáže vzbudit tu odezvu velkého třesku.
|
| Půlka psa | 
|
(12.7.2023 8:47:54)
Nemůžu si pomoc, ale přijde mi to jako ideální partner. Stabilní a racionální člověk je pro mě výhra. O velký třesk jsem stála možná tak v pubertě a ani tím si nejsem jistá. Nenapadá mě, proč by se to měl vlastně učit. Je jaký je, a pokud stojí o partnerku, tak by asi měl chtít ženu, které bude jeho povaha vyhovovat a ne si najít takovou, co chce, aby byl někým jiným.
|
| Despi |
|
(12.7.2023 8:53:48)
No bohužel takovych žen je asi málo. Je mu 50. Je opravdu velmi stabilní. Nerozčiluje se. VŠECHNO řeší v klidu. A mel pár dlouhodobych vztahů co vím, v řádu 5 let a méně. Jen nikdy nedopadly dobře. Deti nemá. Pokaždé vztah skončil neverou.
Hledá ženu co to bude vyhovovat. Ale asi mu ve vyjadřování chybí něco, co ty ženy udrží ve vztahu s ním.
Já s ním hraju ráda. Je takový "pořád spokojeny" spoluhráč. Pro vztah bych si troufla tvrdit že to není ideální. Jen muj pocit.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(12.7.2023 9:26:07)
Mně to pro vztah ideální přijde. Proto mám cholerika
Ale za ty léta už je vyčpělej.
|
|
| jak | 
|
(12.7.2023 20:19:21)
Despi, já jsem asi podobná. Zodpovědná, výkonná a emoce moc nedávám najevo, rozčilená jsem tak málokdy...asi působíme jako ledová královna...u sportu by mě fakt nenapadlo se rozčilovat.
|
|
|
| Rodinová | 
|
(12.7.2023 8:57:06)
Joooo, ja takovyho mam
Je to klidas, az stoik, az me to nekdy stve, vytocenyho jsem ho za ty leta videla tak 3x.
Nekdy mam pocit, ze ho deni kolem moc nebere, ale to tak neni, jen se nenecha rozhodit
Na zivot do penze ideal
|
| Despi |
|
(12.7.2023 9:03:32)
Je to hloupé se na to ptát, ale zajímala by mě ta citova osobní stranka a intimní. Jak přímo tobě vyjadřuje tu naklonnost když je pořád tak stoický.
Treba s timhle člověkem si nedokážu predstavit bouřlivý divoký sex treba. 
Prostě si nedokážu predstavit živelnost a neplánovanost v tehle cásti vztahu.
|
| Rodinová |
|
(12.7.2023 9:13:02)
No, my jsme se dali dohromady az v pokrocilem veku, takze duraz klademe na jine hodnoty
S vyjadrovanim naklonnosti, neumi to moc, spis ciny nez slovy, obcas z nej neco musim vypacit, ale proste vim, ze od nej nemuzu cekat zadny velky projevy emoci.
Vubec ma trochu potize s komunikaci a to uz se se mnou hodne zlepsil.
Zas tak mi to nevadi, taky nejsem clovek velkych emoci, mozna proto.
|
|
| Monika |
|
(12.7.2023 9:26:49)
Despi, on možná každý nepotřebuje bouřlivý divoký sex (třeba já) Pokud tomu člověku nevycházejí vztahy opakovaně, tak asi je ta jeho povaha poněkud extrémní, ale tqaky možná jen opakovaně hledá, případně přitahuje nekompatibilní partnerky a zatím neměl štěstí na nějakou, která se obejde i bez silných emocí? Jak píšeš, že každý vztah skončil nevěrou, myslíš jeho nevěru nebo té partnerky? Není taky možné, že vůbec není moc na sex (ať bouřlivý nebo klidný/nudný)? To by vadilo asi většině žen, že ...
|
| Despi |
|
(12.7.2023 9:30:08)
Moni, no s tim sexem je to možné. To nevím.
Dělá různé sporty a je možné, že si saturuje tu emoci ve sportu a na ten sex už nebude mít treba energii? Čas? Chuť?
Já dodneška myslela že bouřlivý sex alespoň sem tam prostě být má.
Nikdy by mě nenapadlo, že sex bude nudný až stoický.
Nevěra partnerek to byla.
|
| Monika |
|
(12.7.2023 9:33:13)
Tak údajně existují i "přirození" asexuálové a nic s tím prý nenadělají, ale těžko říct ...
|
|
| babi_ |
|
(12.7.2023 9:37:37)
V sexu to může být jako ve sportu. Dokáže skvěle zasmečovat, ale nekřičí přitom ani potom. Je tam ta sila, energie, prožitek. Není tam vítězné zdvihání rukou.
|
| Despi |
|
(12.7.2023 9:45:40)
Babi, a já si vždycky říkala že tiché ženy a muži pri sexu je mýtus.
|
| babi_ |
|
(12.7.2023 10:45:35)
V paneláku to není mýtus, ale nutnost.
|
| Bouřka | 
|
(12.7.2023 10:55:09)
"V paneláku to není mýtus, ale nutnost"
No jak pro koho Choť i já jsme zažili sousedky, o jejichž intimním životě měly přehled všechny partaje okolo. A to nezahrnuju život na koleji, to byla ještě jiná kategorie Takže já vím, že hlasité typy z porna mýtus nejsou, ale nikdy jsem je nechápala
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(12.7.2023 11:08:36)
Pro mě je mýtus řvaní při sexu.
|
| K_at |
|
(12.7.2023 11:14:05)
Inko, není to mýtus. Jedni sousedí kdysi způsobovali zácpy na chodníku. I přes zavřená okna.
|
| Despi |
|
(12.7.2023 11:29:00)
Kat a ostatní.
Já nemám na mysli sex ve stylu "nespí celý panelák". To už je extrém. Ale zas asi si to nedokážu predstavit bez tech zvýšených emocí.
|
| babi_ |
|
(12.7.2023 11:53:37)
Despi, znovu, emoce neznamená hlasitost.
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(12.7.2023 10:16:57)
"Je tam ta sila, energie, prožitek. Není tam vítězné zdvihání rukou."
Babi, ano, tak nějak.
|
|
|
|
|
|
|
|
| babi_ |
|
(12.7.2023 8:59:18)
Výrazná citová odezva není totéž, co její projevy.
Lidi potřebují spoustu lásky bez ohledu na pohlaví.
Velký třesk je dle mého spíše záležitostí vůně a dalších ne úplně vědomých věcí. A v dlouhodobém vztahu pak skutečně jde spíš o péči než vášeň. Prudká intenzivní touha je spíše sobecká. Je to "chci tě". Ne "chci pro tebe to nejlepší".
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(12.7.2023 10:14:15)
"Tam se do těla vyplavuje tolik látek, že člověk přeci nemůže být už jen po fyzické stránce v jednom emocnim bodu s běžným zivotem."
To si myslíš.
Každý to vyplavování tak neprožívá, někdo to téměř nepociťuje a jsou lidé nastavení na vnitřní prožívání, kteří nemají valnou potřebu ventilovat emoce směrem ven.
|
|
| Blanka+Adámek | 
|
(12.7.2023 11:25:33)
Nevim, jak ve vztazich, ale co se tyka sportu, tak myslim, ze je to i o soutezivosti. A to se asi naucit neda. Bud jsi souteziva, nebo ne. Ja od detstvi hodne sportuju, delala jsem a delam kolektivni i individualni sporty, ale tohle v sobe proste nevykresu. Jasne, ze mam radost, kdyz vyhrajeme, ale takovou mirnou, vpodstate uprimne musim rict, ze mi to je jedno, odchazim z vecerniho zapasu a uz pomalu nevim, jak to dopadlo a jak to probihalo. To samy i ve hrach - clovece, karty... rada to hraju, ale vysledek mi je uplne jedno. Naopak takovi ti premotivovani extremne soutezivi lidi, co maji uplna zatmeni, mi pripadaji spis legracni. I kdyz oni za to taky vlastne nemuzou, proste jsou hodne soutezivi a chteji za kazdou cenu vyhrat.
A takovy to radostny kolektivni skakani a objimani, typicky treba pro volejbal, mi je vyslovene neprijemny. Vsechny moje spoluhracky to vedely a akceptovaly to. Vesele skakaly a ja se ne na zpovzdali usmivala . Autista nebo asparger urcite nejsem. Jasne, ze bych se to mohla "naucit" a skotacit taky, ale proc bych to delala?
Mozna bych se zapojila, kdybysme vyhraly olympijsky turnaj, ale takhle mi to prijde fakt fuk. Proste je to hra, neni to (pro me) dulezity, co se budu (citove) angazovat.
|
| Despi |
|
(12.7.2023 11:31:06)
No a mě právě prijde, že pro ty sdílené emoce se to dělá ty sporty. Ať dobré nebo špatné. Není to o soutezivosti vubec.
|
| Monika |
|
(12.7.2023 11:35:24)
Sporty nejsou o soutěživosti, ale lidé sportují, aby se mohli objímat a hlasitě radovat? Zajímavé pojetí, to mně teda nikdy nenapadlo ani jsem to dosud neslyšela. Podle mého člověka v první řadě baví ten pohyb a konkrétní hra, potom přijde buď ta soutěživost nebo radost z kolektivní aktivity (to určitě mají lidé různé a v různé míře) a potom až ty "soutěžní" emoce No, ale evidentně to bude stejně různé jako to pojetí sexu
|
| byvala radka |
|
(12.7.2023 14:00:37)
mi jako fandicimu rodici se ten sport zamlouva kvuli atmosfere. Sama jsem nikdy nesportovala, ale diky te atmosfereme zajima ten sport a kolikrat me to pohlti tak, ze komentuju, vstavam, kricim. No muj manzel vedle sedi a deti se za me stydi, ale v tu chvili je mi to fuk...
|
| Despi |
|
(12.7.2023 14:14:11)
Mé deti se stydí i když si zpívám v autě SAMA. Mame vyšší level. Na verejnosti se teď moc neukazujeme. Hlavne syn veskere projevy emoci hned komentuje ať je to cokoliv. Takže to chápu.
Naštěstí má sport kde se nefandí. Tak je rád.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(12.7.2023 14:42:58)
Dcera mi nadávala, když jsem doma cvičila zpěv , ale po prvním koncertě říkala, že je hrdá dcera, když mě viděla na pódiu. Už mi nenadává
|
| kysnutá knedla |
|
(12.7.2023 14:48:14)
Dodnes pamatám, ako som trpela, keď si mamka doma spievala. Koľkokrát som kvoli tomu tajne plakala a zúrila a všetko - nemala som odvahu povedať jej, že mi to vadí.
Moji deťom vadí všetko - ak spievam, príliš sa smejem, tancujem, ak vytiahnem tatínka z gauča "na parket"
Vlastne ich chápem.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(12.7.2023 15:24:47)
Mamka zpívala falešně, až po revoluci jsem zjistila, jak zní melodie některých zakázaných písniček, které zpívala jinak. U známých písniček, jsem ji už jako batole upozornila, že to je falešně
Pak se vdala za operního tenora a přestala zpívat úplně
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(12.7.2023 15:26:08)
tak mámin zpěv mi nevadil nikdy, zpívala krásně, to jsem nepodědila já zpívám obvykle v autě, děti si teda nestěžují, jen jednu dobu nejstarší dceři vadily písničky o lásce - styděla se taky jsem jim zpívala coby miminkům ukolébavky, fungovalo to, říkali jsme, že usínají v sebeobraně
a taky někdy tančím i na veřejnosti, ale děti se za to na mne nezlobí, vždycky jen tak mírně shovívavě koukají, chudáčci zvyklí, že máma občas prostě dělá ostudu
a muž to trochu špatně snáší, neb je stydlivý, ale někdy se nechá strhnout a pak si to vždycky hrozně užívá a myslím, že je vlastně rád
|
| Kopřiva Dvoudomá |
|
(12.7.2023 16:16:00)
Rose, já taky dělám ostudu na veřejnosti, zpívám, tančím, případně rozesmívám (známé) lidi. Děti to snášejí tak střídavě.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Blanka+Adámek |
|
(12.7.2023 12:06:53)
Ja nedelam sport pro "sdilene emoce". Me to proste bavi, ten sport, ten pohyb, ta technika, to vyradeni se na hristi nebo pri behu. Emoce mi jsou fuk. Asi jak me bavi vysivani. A u toho taky neskacu radosti, kdyz pekne vysiju kyticku.
|
| Monika |
|
(12.7.2023 12:11:35)
Blanko, ale mohla bys třeba vyšvihnout přemet po každé podařené vyšité kytce!
|
|
| vlad. | 
|
(12.7.2023 12:13:12)
Blanko, to já taky. Ale MM třeba nebaví žádné individuální sporty, ani výkony, potřebuje tým a sdílet emoce, to je přesné.
|
|
|
|
|
|
|
| K_at |
|
(12.7.2023 7:41:06)
Despi, opatrně. Pokud s ním žádná nevydrží, tak je něco špatně.
Citově stabilní, nebo .... téměř bez emocí?
Tohle se asi naučit moc nedá.... I stabilní kliďas bude projevovat radost, rozrušení, zlost. Resp. Budou ty jeho emoce čitelné.
A to je otázkou, jak to je v sexuální rovině. Protože jestli taky "dobrý, hm", tak to moc nepotěší. 
|
| Despi |
|
(12.7.2023 7:47:43)
Čitelné jsou. Ale když si predstavis normální sinusoidu, tak on bude mít lehké vlnky. Já (a vetsina lidí) budu mít pěkné kopečky a duševně narušení lidé budou mit vlny. Ať na jednu ci druhou stranu. Autisti budou mít podle nasich měřítek skoro placku. Takhle nejak si to predstavuji.
Nemyslím si, že by bylo s ním něco špatně. Že by holky trapil nebo tak. Fakt si myslím že tam bude tenhle důvod. Přeci ve vztahu nejde jen o tu péči, ale hlavne o ty emoce.
A ano, pokud vzrušení v sexu bude stejné jako u sportu...
|
| babi_ |
|
(12.7.2023 7:58:54)
Tak on v tom sportu zřejmě podá vynikající výkon, jde na plno... ale nekřičí při tom. A? Když vím, že má radost, že se povedlo, a mrzí ho, když se nepovede, tak co je špatně?
Možná jenom zatím nepotkal tu pravou.
Mám velmi klidného tátu, který i velkou radost projevuje jen mírným úsměvem. A naopak - nepamatuji, že by na mě kdy zvýšil hlas. Je to člověk naprosto v pořádku, vřelý, s dobrými vztahy jak s rodinou, tak přáteli, kolegy... S mamkou jsou spolu 62 let (respektive déle, tohle je od svatby). Jsem po něm, brácha taky, mamka je "průměrná", ovšem v kontextu naší rodiny působí drobet přepjatě
|
| K_at |
|
(12.7.2023 9:13:21)
Babi, myslím, že jsi vyjádřila to podstatné - tatínek je vřelý. Tedy je zcela jasně patrné toto nastavení. A to bude ta dělící linie mezi klidný, vyrovnaný vs studený, lhostejný. Protože toto chování může ve vztahu klidně dlouhodobě být bráno jako lhostejnost. Ta dělící linie bude tenká.
|
| babi_ |
|
(12.7.2023 9:26:18)
Kat, jak by mohl být lhostejný, když se stará? Bylo napsáno, že je pečující. Mezi klidný a studený je propast, ne tenká linie
|
|
|
|
| caira (Vojta1/03,Mates11/04) | 
|
(12.7.2023 10:49:03)
On má vlnky, Ty budeš mít vlny -
já bych měla sem tam tsunami a můj muž má jemné vlnky, možná klidnou hladinu¨
Jsme spolu přes třicet let a funguje to perfektně - a ve všech směrech
Kluci jsou mladší spíše po mně, starší spíše po manželovi kliďas (ale mladší umí být flegmatik a starší občas, jednou do roka, vyletí.
Třeba si ještě nejdistila , jak mu "VZPRUŽIT" NERVY ;-)
|
| byvala radka |
|
(12.7.2023 14:04:12)
to je fakt, uz se mi za 20 let souziti podarilo u manzela asi 2 krat vyvolat situaci, kdy vybuchl😁
|
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(12.7.2023 9:21:35)
Ha, mám pocit, že píšeš o mně, kdyby nešlo o chlapa.
Dělala jsem závodně sport, nekřičela jsem a nezvedala ruce při výhře a nebrečela a nenadávala při prohře. Při deskovkách mám poker face.
Snad nikdy jsem na nikoho nekřičela.
Emoce moc neprojevuju, prostě "studenej čumák"
Autista myslím nejsem.
|
| Despi |
|
(12.7.2023 9:26:17)
Inko, z autismu ho fakt nepodezřívám. A studený čumák.. mozná? On se usmívá dost. Je vřelý jak psala babi. Ale tam to končí asi.
Přátel má dost. Ale jeho partnerkám to nestačí asi.
|
| babi_ |
|
(12.7.2023 9:34:33)
Musí si najít partnerku, která má raději klidnou vřelost, než "itálii". Respektive mít to štěstí ji potkat. Dlouhodobě v blízkém vztahu projevovat naučeně emoce je nesmysl.
Dám příklad:
Vím, že zamávat někomu na pozdrav při setkání je projev radosti, a tedy mávám lidem, o kterých vím, že ten projev potřebují. S tátou na sebe nemáváme. Vidíme se, netřeba mávat, abychom na sebe upozornili. Vidíme se a oba to vidíme, máme oba radost a oba to víme. Nemusíme na sebe mávat, abychom si tu emoci sdělili.
|
| Despi |
|
(12.7.2023 9:47:38)
Babi, já treba nemám ráda "italii", ale nejak mi ve vztahu ten úplný klid taky nesvedčí. Nedokážu si to představit. Nějaká energie tam musí proudit. A ne jen ta klidná emoce.
Takže dokážu pochopit ženy, kterým to nesvedčí.
Nemavat na lidi je dobrý priklad. Ale přiznám se že moc takových lidí neznám. My jsme objímací rodina. I naši studení čumáci se dotknou alespoň ruky, ramene. Ale možná je to taky jen naučené?
|
| Bára + 4 |
|
(12.7.2023 9:57:31)
Despi, jsem s manželem 27 let.Jeho klid je něco,co bych neměnila.
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(12.7.2023 10:24:06)
"Vím, že zamávat někomu na pozdrav při setkání je projev radosti, a tedy mávám lidem, o kterých vím, že ten projev potřebují. S tátou na sebe nemáváme. Vidíme se, netřeba mávat, abychom na sebe upozornili. Vidíme se a oba to vidíme, máme oba radost a oba to víme. Nemusíme na sebe mávat, abychom si tu emoci sdělili."
Ano. Někteří lidé prostě fungují takhle
|
|
|
| sovice | 
|
(12.7.2023 15:55:08)
Možná přitahuje ženy, které třeba po nějakém divokém vztahu a karambolu touží po stabilitě, a když se "uklidní", je na ně stabilní až příliš...
Někdo s emočně výrazně jinak laděným partnerem vyjde a je to fajn a přínos, někdo ne a je to břemeno.
|
| Despi |
|
(12.7.2023 16:11:18)
Sovice to bych tak tipovala.
Tedy podle toho co říká.
Ale časem se to může posunout v jeho prospech.
|
| Ruth | 
|
(12.7.2023 16:24:00)
Všechno co čtu jsou samé náznaky, úvahy, konstrukce, sny, představy a že sportuje.
O co jde?
|
| Despi |
|
(12.7.2023 16:58:04)
Ruth já si vytvořila v hlavě o něm nějaký konstrukt. A zjistila jsem jak to vidí ostatní. A že něco vidim možná jinak.
A musím říct že jsem ráda že jsem tu diskuzi založila. Jakkoliv mohou být mé motivy nečitelné.
|
| babi_ |
|
(12.7.2023 16:59:58)
Jo dobrá diskuze 
|
|
| Ruth |
|
(12.7.2023 17:13:04)
Tvoje motivy jsou čitelné.
Na tom sportu je přece ideální se víc poznat a i se sblížit.
Nezkoumej, jak a jestli řve gól, všímej si, jak reaguje na tebe.
|
| Ropucha + 2 |
|
(12.7.2023 17:18:17)
Ruth, ty jsi ale indiskrétní
|
|
| Velšice | 
|
(12.7.2023 17:23:06)
Ruth, ano, tak bych to viděla.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Marika Letní | 
|
(12.7.2023 11:12:38)
Autista ale emoce projevuje. Jen nemá emoce zaměřené na ostatní, ale vůči sobě. Sebe prožívá. Však autisti mívají záchvaty, když není něco, jak má být (podle nich). To je emoční bouře až až.
Tenhle pán podle popisu bude asi extrémní flegmatik.
|
|
|
| Lenka Pražanda |
|
(12.7.2023 9:54:27)
Třeba se zdá moc klidný jen ve srovnání s tebou? Každý nemusí dávat hlasitě najevo svoje city.
Sama hodně sportuju a nikdy u toho nekřičím ani nemávám rukama. Nanejvýš řeknu super a usměju se. Mám partnera co se rozplývá nad jídlem tak, že by mohl natáčet videa Já tohle nedokážu. Prostě jídlo, no Ale to neznamená, že jsem studený čumák pořád. V partnerství projevím hodně vášně. Jenom to nechci dělat na veřejnosti.
Jak víš, že v soukromí se neodváže? Ty jsi někdy o tom mluvila s některou jeho partnerkou? Třeba je vztahový problém úplně jinde. Často jsem tu četla, že vám manžel nikdy neřekl miluji tě, ale dává to najevo jinak. Tak tenhle tu vášeň a zaujetí může mít taky jinde než před partou známých.
|
| Despi |
|
(12.7.2023 10:19:17)
Člověče nevím.
Muj BM mi taky nikdy neříkal "miluji te". Ale nejak jsem to citila. Ten emoční zajem tam byl. I v sexu. Ale řekla bych, že se konstantne citově projevoval na verejnosti i doma.
Obcas se rozčílil. Občas se hodně smál a vetsinou byl konzistentní s normální naladou.
|
| Lenka Pražanda |
|
(12.7.2023 10:59:48)
Nemůžeš brát všechno podle sebe. Lidi jsou různí. Chodím hrát pravidelně badminton, plně obsazená hala 12 kurtů. A to co popisuješ jako "normální" projev jsem tam zažila jen výjimečně. Fakt tam nikdo nemává rozčileně raketou, nevyjadřuje nahlas emoce, neplácá si navzájem ani nic podobného. Naopak, když se něco takového stalo, ostatní divně koukali. Není to sice profi sport, ale hodně lidí to tam bere vážně.
|
| Despi |
|
(12.7.2023 11:07:32)
Pražando nevím kde trenuješ benďas ale u nás to třeba takto nevypadá. Rekla bych půl na půl určitě. Hlasite projevy souhlasu a nesouhlasu. Komentáře. Drobet naštvání tam taky vidim. Smích hodně.
I na volejbale. Tenise. Beachi. Házené.
|
| Monika |
|
(12.7.2023 11:17:57)
Despi, ale v případě kolektivních sportů je asi dost rozdíl, jestli se jedná o trénink, případně o partičku lidí, co se sejde, aby si zahráli, pobavili se, zaptili a udělali žízeň a nebo jestli jde o "závodní sport" - nějakou soutěž, turnaj n. i třeba přátelské utkání, ale jde o dvě různé skupiny - byť třeba na nízké výkonnostní úrovni. Emoce v případě, že se "jen tak plácá" někteří lidé asi taky mají a projevují, ale spíše nižší, než když se hraje o přeborníka okresu A badminton a tenis tedy nepovažuju moc za kolektivní sporty ani v případě čtyřhry - dvojice mají ještě jinou dynamiku než celý tým ...
|
| Lenka Pražanda |
|
(12.7.2023 11:50:23)
Asi tak. Nevím proč bych měla skákat metr vysoko když jde jen o zábavu ze hry. Spíš bych se cítila trapně.
Nakonec se ukáže, že pán úplně normální a naopak Despi je excentrik
|
| Despi |
|
(12.7.2023 12:01:14)
Já bych chtěla byt excentrik.
Jsem normálně nudná a normálně se projevující. Sport nás baví všechny. Když to dělá člověk rekreačně není to o urputném vyhráváni. Spíš právě o lidech a radosti z pohybu a hry. Sdilene emoce radosti a neradosti v normální míře k tomu patří. Dle mého.
|
| Monika |
|
(12.7.2023 12:10:22)
Despi, a ty chodíš pořád se stejnou partičkou na volejbal (nebo jiný sport) a pokaždé emočně prožíváš, jestli zrovna dneska ta "tvoje půlka" vyhrála nebo prohrála, případně jestli ty jsi dala 5 es v setu nebo zkazila 5 podání? A když tvůj tým prohraje nebo ti to nešlo, tak potom špatně spíš nebo v případě výhry/dobrého výkonu jsi v euforii do půlnoci? Nebo ti jde o to tleskání a objímání se spoluhráči? A rveš si vlasy, když něco zkazíš? A pořád to máš stejně celý život?
A pokud jde o nějakou amatérskou partičku a ten "tvůj případ" je třeba hodně dobrý - lepší než ostatní (např. dříve dělal ten spor na vysoké úrovni nebo je talentovaný apod.), není možné, že je mu to i trapné to nějak výrazně prožívat, když se mu daří - považuje to v podstatě za samozřejmé a nechce nikoho srážet? Možností je mnoho, ale pořád se všechno stáčí k tomu, že lidé jsou holt různí ...
|
|
| Lenka Pražanda |
|
(12.7.2023 12:39:38)
Takže toho pána vídáš jen při sportu? Nikdy jsi s ním nemluvila ani ho neviděla za jiných okolností? Jak ho tedy můžeš hodnotit?
Podle mě sport je extra situace. Na schůzce se může projevovat úplně jinak. Třeba vášnivě, když se mu protějšek bude zamlouvat
|
| Despi |
|
(12.7.2023 12:46:20)
No známe se trochu i jinak.
Ale na začátku byl dotaz na priklad. Tak jsem hodila sport. Tech situací podobných je víc.
Zdá se mi právě někdy emočne nečitelný. Což je evidentně můj problém.
Nebo jeho?
|
| Lenka Pražanda |
|
(12.7.2023 13:02:21)
Měla jsem partnera, sportovec, strašně to žral. Opravdu extrém. Jde o emočně vypjatý sport kde běžně padají vulgarity. On vždy a za všech okolností vypadal naprosto klidně, po zápase i během něho. Nikdy neřekl sprosté slovo. Ani v autě, vůbec nikdy. Nikdy jsem ho neviděla opravdu naštvaného. Takže na venek pro ostatní mohl působit stejně jako ten tvůj známý. Přesto z něj doslova stříkala energie a vášeň když jsme byli spolu.
Člověka prostě nemůžeš hodnotit, když ho neznáš ze všech stran.
|
|
| babi_ |
|
(12.7.2023 13:03:28)
Vzájemný problém ("Zdá se mi právě někdy emočne nečitelný.")
Ty potřebuješ tučné verzálky, kdežto on používá jemnou kurzívu.
|
|
| Marika Letní |
|
(12.7.2023 13:22:45)
Pusť si Deník Bridget Jonesové.
|
|
| K_at |
|
(12.7.2023 13:24:57)
Despi, on to nemusí být tvůj problém. On může být opravdu jak tajemná komnata. Konec konců jeho partnerkám evidentně něco po pár letech scházelo natolik, že mu zahnuly.
Mezi temperamentem a plochostí reakcí a mimiky a verbálního projevu může být velký rozdíl. Ten klid a stabilita může být v delším měřítku opravdu spíš neschopnost projevu něčeho a možná i prožívání. Než pozitivum jako vyrovnaný, klidný.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(12.7.2023 13:30:43)
no ono to může být i trochu složitější... často ženy trpí utkvělou představou, že chlapa změní podle svých představ a on mívá tendence se nezměnit nebo třeba i změnit, ale ne "správným" směrem takže si umím dost dobře představit, že ty partnerky očekávaly, že on se tu vášeň naučí (stejně jako to předpokládá despi ) no a nebo měly dost těch vášní předchozích partnerů a proto si vybraly záměrně někoho hodně klidného, aby pak zjistily, že jim to dlouhodobě nesedí...
no a stejně tak on může mít problém, že ho lákají třeba ty projevy emocí a tak preferuje emotivní partnerky, aby pak zjistil, že s jeho povahou je to nekompatibilní...
vůbec to nemusí znamenat, že je s ním něco v nepořádku
|
| Despi |
|
(12.7.2023 13:47:43)
Nene Rose,
Já věděla že na Rodině dostanu dosti pozitivních i negativních emoci i rad.
Takže rozhodně nad tím prestanu přemítat -
"Jak je možné takto žít a jestli se to dá zmenit."
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(12.7.2023 13:59:39)
despi, rozhodně jsem se tě nechtěla nijak dotknout 
jen mi přijde obecně zvláštní, předpokládat, že někdo může změnit dospělého člověka
jako u dítěte můžeme některé věci trochu modifikovat, směrovat ho, ukazovat cestu a podobně, ale dospělý člověk už není obvykle moc tvárný... jasně, opět můžeme trochu korigovat, ukazovat, ale ten výsledek je obvykle znát až po dlouhé době a není zrovna zaručený
|
| Despi |
|
(12.7.2023 14:06:50)
Rose vidíš jak lidé různě vnímají ten text. Do textu jsem dala smajlíka, abych právě podtrhla, že to je mysleno s nadsázkou. A neurazim se.
Neomlouvej se.
Já to cekala i horsi.
Já dnešní diskuzi oceňuji.
A ano, nadpis byl trošku kontroverzní právě abych zjistila ty reakce. Moc mi to pomohlo.
Menit nikoho nebudu. A naštěstí ani deti moc nemusím. Doufám. Zatím to vypadá že nebudou vybočovat z rodinného chování nijak výrazně.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(12.7.2023 14:44:59)
To sportovní přirovnání je pro mě zavádějící. Sport mě nebaví provozovat, ani sledovat.
|
|
|
|
|
|
| Lenka Pražanda |
|
(12.7.2023 13:35:11)
V tomhle věku může být pán impotentní prostatik co strašně chrápe. Proto si neudrží partnerku. Nebo cokoliv jiného. Bordelář, škrt, žárlivec. A Despi v tom hledá vědu
|
| Despi |
|
(12.7.2023 13:38:01)
No o prostate se fakt nebavíme.
|
| Lenka Pražanda |
|
(12.7.2023 13:56:16)
Myslím, že ani to chrápání by veřejně nepřiznal
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(12.7.2023 10:08:56)
Despi, temperament se naučit nedá.
Pokud je člověk vyrovnaný, jak popisuješ, těžko z něj vydoluješ exaltované projevy.
Rozumím, že pro vášnivé spontánní lidi může být taková stabilní hladina matoucí až iritující, ale dotyčný by se asi cítil jako kašpar, kdyby se měl projevovat jinak.
Znám to, partnerským vztahům to bránit nemusí.
Dotyčný pán asi nenarazil na kompatibilní partnerku, nebo je problém ještě jinde.
|
| Despi |
|
(12.7.2023 10:26:18)
Ropucho, je to možné, že problém může být jinde. S jeho partnerkami se neznáme. Jen sportujeme. Ale na kurtu se odlišuje, když ty lidi dlouho pozoruješ. Vidíš to.
|
| Ropucha + 2 |
|
(12.7.2023 10:34:30)
Despi, věřím, že v kolektivním sportu je tento typ menšinový.
Ale jako může úspěšně sportovat, muže i úspěšně fungovat v partnerském vztahu. Jen potřebuje potkat kompatibilní protějšek.
|
|
|
|
| Bouřka |
|
(12.7.2023 10:24:13)
Nedá, akorát se dá do nějaké míry naučit předstírat ty správné signály, ale žere to strašně energie a šťaví to. Čím jsem starší, tím víc mě to obtěžuje. Spousta věcí ve mě prostě žádné velké emoce nebudí, nahlížím na ně jen racionálně nebo mě to prostě nezajímá, výhry a prohry ve sportu tuplem, ale to už dávno řešit nemusím. Nicméně že s někým nemávají emoce ještě neznamená, že nic necítí. Akorát to může být čistě vnitřní pocit nebo to dává najevo méně čitelným způsobem.
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(12.7.2023 10:26:38)
S manželem jsem od necelých 18,tak vůbec nevím, jak to mají při seznamování starší lidi
Pro nás to byla tenkrát naprostá euforie, úplná smršť, mně to trvalo dýl, ale pak to stalo za to. Dodneška z toho čerpám, když je nějaká krize, jsem schopna si ty pocity vrátit a na manžela kouknout očima zamilované osmnactky
Jsem hodně emocionální výbušný cholerik, během 5 minut dokážu vystřihnout cholericky záchvat a okamžitě na na to zapomenout.
Manžel spíš racionální kliďas, technik. Drží mě při zemi. Ale v době zamilovanosti byl hodně emocionální, kdyby nebyl, tak bych myslela, že ho moc nezajímám. Ale to byl mladý, jak by to bylo u staršího netuším.
Měla jsem kluka, z kteryho jsem měla pocit že až tak zamilovanej není, ale když jsem se s ním rozešla kvůli MM, tak to s ním hrozně zamávalo.
|
| Bouřka |
|
(12.7.2023 10:36:20)
"Měla jsem kluka, z kteryho jsem měla pocit že až tak zamilovanej není, ale když jsem se s ním rozešla kvůli MM, tak to s ním hrozně zamávalo."
Ono pro dost lidí je obrovské vyjádření citu už jen to, že s někým vůbec jsou. Protože proč by tp jinak dělali. Jsou to protipóly těch, co jsou v nějakém vztahh furt, protože prostě furt někoho potřebují a dokaží navàzat vztah i na málu.
|
| Ropucha + 2 |
|
(12.7.2023 10:58:15)
Bouřko, přesně tak.
Človek, jako ten zde popisovaný, nejspíš považuje už samotné navázání a udržování partnerství za dostatečný projev citové náklonnosti.
Pokud k tomu partnerka potřebuje citovou bouři, s tímto člověkem se nedočká. Což může být k její škodě, neboť stabilní spolehlivý partner, který to má v hlavě srovnané a vyrovnané, je z dlouhodobého hlediska perspektivnější než jakákoliv citová bouře. Ale každý holt potřebuje něco jiného.
|
| Despi |
|
(12.7.2023 11:03:04)
Ropucho, tak i "normalni" partneři mohou mit spokojený a vyrovnaný vztah. Na to nemusí být "studeni cumaci". A klidně se monou občas pohádat.
Já mám zkusenost negativní. Takto neprojevují se klidný člověk dokáže pri nesouhlasu a naštvání tydny a měsíce držet tichou domacnost. Protože to prostě jinak neumí.
No to se radši pohádat a jede se dál. Čistý stůl.
|
| Ropucha + 2 |
|
(12.7.2023 11:09:54)
Despi, ale jistě, spokojené vztahy mohou mít různé povahy, bezpochyby. Jsou i spokojené "italské domácnosti".
Záleží na konkrétní dvojici.
|
|
| babi_ |
|
(12.7.2023 11:11:56)
Tichá domácnost není projev citově vyrovnaného člověka.
|
| Čumča. | 
|
(14.7.2023 14:31:37)
babi, souhlasím, tichá domácnost je vydírání, malé tiché týrání...
V mé původní rodině dokázala žena nemluvit několik týdnů. Je to dost hrozné.
|
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(12.7.2023 11:13:16)
"Ono pro dost lidí je obrovské vyjádření citu už jen to, že s někým vůbec jsou"
No, to je dost málo, když už je takhle rezervovanej od začátku, co by bylo po 30 letech? Vyhovovalo mi, když do mě byl ten druhý úplný blázen
|
| babi_ |
|
(12.7.2023 11:16:41)
No po 30, 60... letech je to stejné. Žádné zklamání, že z kraje to byla bouře. Je to hezké od začátku do konce, ale není to holt alpská řeka, ale Nežárka.
|
| Despi |
|
(12.7.2023 11:26:30)
Babi tak na základě ceho si s takovým clovekem začne? Nejak to na začátku musí být víc emoční. Jinak to je pořád kámoš. Proč bych se libala a sexovala s kámošem?
|
| Monika |
|
(12.7.2023 11:31:48)
Despi, tak jdeš třeba s "kámošem"/kandidátem vztahu na procházku k rybníku nebo tančit nebo do kina a někdo prostě "zahájí kontakt"? U toho přeci nemusíš křičet, hlasitě vzdychat nebo předtím recitovat milostné básně???
|
| Despi |
|
(12.7.2023 11:34:43)
Moni
To jo. Ale musíš citit ten zajem. Ty emoce. Tu energii. I asi ta vášeň se musí projevit. Nebo je to pořád jen kámoš s vyhodou. A budu s ním tady žít a bydlet.
|
| Monika |
|
(12.7.2023 11:38:17)
Despi, tak já nevím, jestli poznám, že mě někdo líbá s emocemi nebo bez? Pokud tedy u toho výslovně nevykřikuje, jak mě miluje a nemůže beze mně už víc být - což myslím klidně někdo je i schopen vykřikovat aniž by tu emoci skutečně prožíval. Čemu vlastně říkáš projevy emocí v začátcích vztahu (dejme tomu ještě před prvním "komplet" sexem)? Myslíš, že nějaký "studený čumák" líbá aniž by u toho hnul brvou?
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(12.7.2023 15:52:06)
"musíš citit ten zajem. Ty emoce. Tu energii. I asi ta vášeň se musí projevit"
A tys s tím člověkem zkoušela randit, abys mohla posoudit, jak se projevuje? Projevit se lze pohledem, dotykem, rozhovorem... Co si představuješ, že tomu člověku nutně chybí? Třeba mu nic nechybí, jen se tobě zdá málo vášnivý podle tvých měřítek.
|
|
|
|
| babi_ |
|
(12.7.2023 11:52:58)
Despi, už jsem to psala. Voněj si, "něco" je vzájemně přitahuje, a ty emoce a energie tam samozřejmě JSOU. Je to ten "normální" bouřlivý elixír hormonů, jenom se to moc neprojevuje navenek. Ti dva to ale samozřejmě cítí.
|
| Despi |
|
(12.7.2023 12:12:30)
Babi
To je asi ten problem. Neprojevuje se to.
Někdo to cítí a někdo asi ne.
Takže když se potká vizuální typ s nevizualnim klidným, prostě to nemusí fungovat, že navzájem si nepřečtou ty projevy.
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(12.7.2023 12:00:02)
Když je začátek slabej, a kdysi se tu psalo Až tak moc tě nežere, tak už není kam ustupovat. Jak to pak vypadá po těch 30 letech?
|
| babi_ |
|
(12.7.2023 12:03:37)
Ale on tě žere, akorát u toho nemlaská... no a žere tě i za těch 30, 60 let. To není slabej začátek, to je nepřepálenej začátek.
|
| Pruhovaná | 
|
(12.7.2023 22:08:55)
👍 to je moc hezky řečeno
|
|
|
| Monika |
|
(12.7.2023 12:04:09)
Evelyn, ono to po třiceti letech může být stejné (stejně klidné) jako na začátku, kdežto nějaké šílení už po 30 letech asi fakt nehrozí
My jsme s manželem zatím jen 18 let, ale emočně jsme na tom asi celou dobu dost podobně? No, možná jsme teď naopak emočnější, bohužel tedy se jedná spíš o ty méně kladné emoce, když už jsme vzájemně trochu alergičtí na některé stále stejné (až zhorušíjící se) "chyby" toho druhého
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(12.7.2023 12:09:23)
"kdežto nějaké šílení už po 30 letech asi fakt nehrozí"
Jsme spolu 38 let a hrozí
Zvláště, když se po 30 letech odstehují děti
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(12.7.2023 12:17:22)
My 39 let a je to pořád stejný, žadný výlevy jsme neměli ani na začátku.
Já to nesnáším, takže, kdyby se na mě někdo vrhal a při tom výskal, uteču.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(12.7.2023 12:18:39)
"kdyby se na mě někdo vrhal a při tom výskal, uteču"
No to já taky, to snad nikdo normální nedělá
Zvláštní představa o zamilovanosti.
|
| Despi |
|
(12.7.2023 12:41:40)
To je spíš o té vstřícné aktivitě bych řekla. Prostě vidíš že je z tebe unešen. Nevím jestli tyhle typy to umí. Spíš moc ne.
A právě zvýšený emoční zajem. Nez jinak. Má radost která je vidět.
|
| Monika |
|
(12.7.2023 13:19:14)
Despi, "vídíš, že je z tebe unešen"? No, nevím, když to je člověk, kde se ten vztah vyvíjí z nějakého "kamarádství", tj. třeba kolega v práci, dlouholetý soused, člen dlouho fungující party ... To asi těžko najednou z ničeho nic "bude unešen", ne? To si dovedu představit nějaké to "zahřmění z výše", že se podíváš na někoho v tramvaji a máš pocit "ano, to je on, mého srdce šampión" a rychle zahoříš vášní a touhou (teda nestalo se mi to zatím, ale teoreticky si to umím představit). Ale když s někým chodíš rok každou středu na volejbal a pak tě pozve do kina a doprovází tě domů, tak nevím, jak najednou poznáš, že teď už je z tebe unešen? Já bych asi ani nepoznala (i kdyby recitoval básně nebo se mi vrhal k nohám), jestli mu jde o vztah nebo jenom o tuto noc
|
|
| Ruth |
|
(12.7.2023 13:20:44)
Vidět.
Když na někom je vidět akorát to, že pohne obočím.
|
|
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(12.7.2023 12:12:41)
Tomu, co vás na počátku vztahu na druhém přitahovalo, se po dvaceti letech říká motiv
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(12.7.2023 12:15:43)
no z mých zkušeností je možná lepší "až tak moc tě nežere", co postupně přejde do "poznal mě a pochopil, že beze mne už nemůže být a vůbec neví, jak mohl dřív existovat beze mne"
ty přepálený začátky a výbuchy emocí mě u partnerů vždycky nějak moc vyčerpávaly... nejsem stavěná na nějaká dramata, obvykle mě to rychle začne nudit
|
|
| Marika Letní |
|
(12.7.2023 12:19:25)
"Když je začátek slabej, a kdysi se tu psalo Až tak moc tě nežere, tak už není kam ustupovat. Jak to pak vypadá po těch 30 letech?"
Tohle ale asi bude jinej případ. Ten "stabilní" pán zájem má, projevuje ho, chce se vídat atd. A bude takový po 30 letech.
Ale moc tě nežere, což bývá asi obvyklejší situace (než zvláštní případ známého zakladatelky) je člověk, co s někým jiným je mnohem víc emoční, ale konkrétní partnerku nežere, tak se nepřetrhne. A pak potká jinou, kterou žrát bude. Takhle si to představuju.
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(12.7.2023 15:32:47)
"když už je takhle rezervovanej od začátku, co by bylo po 30 letech?"
Otázka je, co je pro koho rezervovanost.
Člověk nemusí vášnivě nadskakovat, když se mu něco líbí nebo naopak nelíbí, ale může být výborný soulmate, může druhému projevovat spoustu pozornosti, věrnosti a spolehlivosti a může mu to vydržet 30 i 60 let.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(12.7.2023 15:42:38)
No, to sportovní přirovnání je zavádějící.
Prostě se s NÍM cítit jako princezna, nejúžasnější žena na světě. Podle mě, pokud tohle není na začátku, po 30 letech už to nikdo ze vztahu nevydoluje, pokud to tam je, tak se to nikdy úplně neztratí.
|
|
|
|
|
| Despi |
|
(12.7.2023 10:47:51)
Meli jsme to podobně. Jen ten konec nebyl dobrý.
Můj BM si ty pocity zpětně neuměl nebo nechtěl vyvolat. Já to delala stejně. V době krize jsem čerpala z těch začátků. A možná proto jsem asi prošvihla ten správný čas na nejakou záchranu vztahu. Kdo ví.
|
|
|
| Stará husa |
|
(12.7.2023 10:44:42)
Můj BM je velmi střídmý, racionální člověk. Nikdy jsem nezažila, že by se nahlas smál, křičel nebo brečel. Nikdy jsem ho neviděla rozčileného. Taky neprojevovala navenek emoce. Když se radoval, usmíval se, když ne, tak se tvářil normálně. Pro mě, která jsem v mládí byla hodně emotivní, to byla taková kotva v životě, vyhovovalo mi to, že je stabilní, mohla jsem se na něj spolehnout. Jak se člověk má chovat ve sportu, to nevím, nikdy jsem nesportovala, ani BM. Křičet, brečet, skákat, mávat rukama, nadávat a třeba mlátit tenisovou raketou mi přijde divné a trapné. S věkem a s dlouhodobým užíváním AD jsem se velmi zklidnila a nějaké emocionální výbuchy už desetiletí nezažívám. Už ani nechápu, že jsem někdy zažívala. Mám ráda klidné, emočně stabilní lidi.
|
| Despi |
|
(12.7.2023 10:49:26)
Huso pošlu ti číslo na nej. 😀😀😀
|
|
|
| magrata1 | 
|
(12.7.2023 11:00:40)
Myslím si, že moje dcera je trošku asperger. Vlastně až do 2,5 roku vůbec neplakala, moc se nechechtala, usmívala se tedy, to jo. Plakat, vztekat se, chechtat... se naučila od mladší sestry. A ten, kdo ji nezná, si myslí, že třeba pláč hraje, je to takové strojené. Já vím, že tu situaci prožívá, ale vyjadřuje ji naučeně, nikoli přirozeně, a je to vidět. Navíc se učila od sestry, která je zas taková trochu italka, mává rukama, hned se vztekne, hned se raduje (častěji se vztekne), takže trénovala extrémní vyjadřování a fakt to vypadá divně. Moc totiž u toho nemění mimiku, když mění, tak zase přehnaně. Citově žije normálně. Chodí se za mnou přitulit, když potřebuje (několikrát denně), když nemá sama potřebu, je jí fyzický kontakt nepříjemný.
Ale zase nebude mít vrásky
|
|
| Len | 
|
(12.7.2023 11:23:58)
Vasen se urcite naucit neda. To jsou hormony. A projevy vasne mohou byt velmi ruzne.
Ja vitam klid a stabilitu, bez vykyvu a vypjatych emoci. Hlasite projevy mi vadi, smich tedy ne, ale to zase neni tak caste, ze by neco bylo k popukani. Ja sama takova jsem prirozene, nesnasim hadky, dohadovani a zaroven i tu zminenou tichou domacnost a dusno, fakt to jde bez obou protipolu. Ovsem mam manzela se silnym ADHD, pokud neni medikovany, tak proste vypinam sluch, to jsem se u naucila.
Ve sportu nevim, to je pro mne sproste slovo, zvlast ten kolektivni. Treba pri cricketu se rve docela casto, jednak na vzdalene spoluhrace, za druhe k ovlivneni sudiho. Jeden z duvodu, proc jsem se chodila divat minimalne (druhy duvod, asi ten hlavni, ze zapas trvajici osm a vice hodin je proste plytvani casem a totalne blbej sport ). Ted se divame na Wimbledon a tam mi to prijde fakt nemistne, nesnasim rvouci tenistky. Proste preferuju ticho vsude.
|
| Despi |
|
(12.7.2023 11:32:29)
Len
Dej se na horolezectví.
|
| babi_ |
|
(12.7.2023 11:56:23)
V horolezectví (klasickém, v horách, na laně) se taky křičí: Jistím, jdu, povol, dober, zruš... Je potřeba komunikace řekněme až životní důležitosti, a ty lidi na sebe prostě neviděj. Ne, taháním za lano se to nedělá
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(12.7.2023 12:02:45)
Nesoutěžím nikdy, to bych ty soupeře musela zmlátit, jak jsem cholerická
Při pěší turistice, ani při tanci neřvu, ale jsem euforicka, při zpěvu na pódiu řvu, ječím sopránem a jsem euforická
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(12.7.2023 15:43:06)
"Proste preferuju ticho vsude."
I já.
Hlučné projevy nemám ráda, řev okolo sportu mi vyloženě drásá uši a celou hlavu.
Z hromadných pohybových aktivit mám ráda jen tanec, tam lidé mlčí a poslouchají hudbu
|
|
|
| kosatka2 | 
|
(12.7.2023 12:46:38)
To je důvod, proč mi byly vždycky všechny kolektivní sporty protivný, někde výskat, plácat se navzájem, a ještě ke všemu na veřejnosti, nepochopím.
Jsem kliďas, ale když mám silné emoce, lidé to vnímají silně a já jsem z toho nesvá, že to komentují.
V soukromí je to jinak, třeba když jdu městem, musím si dávat pozor, navykla jsem si doma na mateřské zpívat...
|
| Despi |
|
(12.7.2023 12:57:55)
Zpev. Tak to je dobrý "hardcore".
V dobrém to myslím.
Taky jsem dělala. Jakmile bylo dítě v dosahu ani jsem se nestydela.
Placáni ke sportu patří. I v tom nevrcholovém.
Moje emoce jsou moje. Stydím se jen pri nějaké velmi přepálené negativní reakci. Jinak zač se stydět?
|
| Marika Letní |
|
(12.7.2023 13:18:33)
"Placáni ke sportu patří. I v tom nevrcholovém."
Ale kdeže. Je to jen současná móda.
|
| Monika |
|
(12.7.2023 13:24:01)
Tak třeba zrovna ve volejbale se plácalo už za mého dětství, ono to k těm kolektivním sportům opravdu docela patří jenom se vyvíjejí formy. Jenom mně nikdy nenapadlo, že by to pro někoho mohla být hlavní motivace k provozování takového sportu
Já jsem v normálním životě dost nekontaktní člověk (rodinná tradice), ale zrovna při sportu mi ta "společná radost" vždycky přišla fajn včetně "oslavných koleček". A při "sdíleném smutku z prohry" se tedy žádné fyzické seance nepořádají - maximálně si hráči opět jen "plácnou" - pro změnu jak výraz útěchy a sounáležitosti
|
| Despi |
|
(12.7.2023 13:37:10)
Moniko ale to je přesně ono. Vykriknout "krucis" "do haje" "ty hade". Vsechno s emočním nábojem. Zasmát se že šel tenisák do sítě. Někdy to plácnutí ve volejbale. Chytit se za hlavu.
Nejde o skákání 4 m vysoko kvuli jednomu dobrému podání.
|
| Monika |
|
(12.7.2023 13:40:55)
Despi, tak jasně, někdo takhle emoce projevuje, i když si jde jen zaplácat tenis s kolegou po práci a někdo prostě ne - to mi přijde jako normální projev rozdílů mezi lidmi. A někdo třeba bude skákat a slavit, když jeho tým vyhraje tradiční turnaj o sud piva (nebo třeba krajský přebor nebo extraligu ), ale při tréninku holt bude třeba prjevovat emocí méně ...
|
|
|
|
| Despi |
|
(12.7.2023 13:24:36)
Když k sobě nebudeme mít blizko ve sportu tak už nikde..
To už nas ta elektronika sežere. Samý individualista kterého se nesmí nikdo dotknout emocne ani fyzicky. Pořád každý za sebe a nedej bože se nahlas radovat nebo pohadat.
Společnost se proste musí trenovat. Je to jak s koťaty. Když se nevymazlí na začátku tak je většina z nich nekontaktní doživotně.
|
| kosatka2 |
|
(12.7.2023 13:31:41)
Jo, to jsem přesně já, nevymazlený nekontaktní kotě. Ale prostě já mám nějakou schopnost cítit silnou energii z lidí, když jsou mi moc blízko, a neumím s tím nakládat, někdy mě to ruší, u několika lidí si to užívám, prostě cítit něčí dech, pach, teplotu, drsnost kůže...To je jako by mi někdo zvonil do uší. Chvíli jsem dělala bojové umění a to teda byl rauš. Ale protože Japonsko, tak projevy emocí nepřípustné.
|
|
| Marika Letní |
|
(12.7.2023 13:39:52)
"Samý individualista kterého se nesmí nikdo dotknout emocne ani fyzicky. Pořád každý za sebe a nedej bože se nahlas radovat nebo pohadat. "
Ale vůbec ne. Můžeš. Jen k tomu nenuť ostatní. (ve smyslu, že ta emoční vypjatost je normální a oni divní, mají se to naučit taky)
Naučit pána v 50 letech projevy emocí je mission impossible, abych se vrátila k původnímu dotazu.
|
|
| Len |
|
(12.7.2023 13:47:03)
Ja jsem plne vymazlena, mela jsem mazlici rodice, babicky, dalsi pribuzenstvo, vsichni kontaktni. Ale ja proste nejsem. Kazdy je jiny.
|
| Marika Letní |
|
(12.7.2023 13:51:00)
Já jsem taky plně vymazlena, až moc na můj vkus. Před hladící babičkou jsem od jisté doby uhýbala. Prostě toho kontaktu nepotřebuju tolik.
|
| Despi |
|
(12.7.2023 14:01:14)
Mariko, já neuhýbala, věděla jsem že už jde spíš o ní než o mě. Ale my byly na sebe napojené. Tohle jsem vnímala.
Babicky mají od určitého věku kontaktu dost málo. A pritom ho tak potrebují..
|
|
|
|
| Monika |
|
(12.7.2023 13:47:11)
Despi, s tím "vymazlením" máš asi pravdu, ovšem opět je to relativní - ty prostě předpokládáš, že správná kočka má být vymazlená a kontaktní a chtít být mazlena kdykoliv se páníčkovi zachce, protože k tomu ji přece máme (přitom kočkovité šelmy podle mého nic takového nemají přirozeně v povaze). A správný partner má pořádně vyjdřovat své (samozřejmě kladné) emoce směrem k tobě, aby tě řádně a často ujišťoval, že tě stále a hodně miluje ... Jako já to chápu, že se ti to líbí, ale prostě komu není dáno, na tom si to asi nevynutíš ...
|
|
| Blanka+Adámek |
|
(12.7.2023 13:49:17)
"Když k sobě nebudeme mít blizko ve sportu tak už nikde..
To už nas ta elektronika sežere. Samý individualista kterého se nesmí nikdo dotknout emocne ani fyzicky. Pořád každý za sebe a nedej bože se nahlas radovat nebo pohadat.
Společnost se proste musí trenovat. Je to jak s koťaty. Když se nevymazlí na začátku tak je většina z nich nekontaktní doživotně."
To uz je trochu prehnany, ne? Zbytecne z toho delas vedu. Placani pri podvecernim volejbalku fakt spolecnost nezachrani. Ani to na ni nema zadny vliv.
Z toho co tu popisujes mi tvuj kolega prijde uplne normalni a spis tvoje projevy by pro me (zduraznuju PRO ME) byly divny
|
| Despi |
|
(12.7.2023 13:55:31)
Blanko, určitě ne.
Ono se mi těžko popisuje zaujetí a emoce pri sportu. Nejsem básník abych tady opsala literární stať situací a povah pri běžném sportu. Prostě normální interakce normálních lidí.
Vsichni se nejak projevujeme. A on moc ne. Přišlo mi to divné. A tak jsem chtěla otevřít téma v tomto kontextu.
I když nebudu se srovnávat s babi. To jsme si uz vyjasnily. Oproti té budu už asi emočně přepjatá.
|
|
|
| Marika Letní |
|
(12.7.2023 13:54:47)
"Společnost se proste musí trenovat. Je to jak s koťaty. Když se nevymazlí na začátku tak je většina z nich nekontaktní doživotně."
Ne nutně. Může to být i naopak. Nevymazlené kotě pořád to mazlení vyhledává přes míru i v dospělosti. Potřebuje se domazlit.
|
| Despi |
|
(12.7.2023 13:57:07)
No vidíš. Další varianta povahy.
|
|
|
|
|
|
|
| Dari79 |
|
(12.7.2023 13:52:35)
Můj muž je také veliký kliďas, vrchol jeho nadšení je, že při gólu ve finále mistrovství světa jednou tleskne . My s malým hlasitě fandíme, řveme góóól atd.
Přitom je zarytý, jen prostě to prožívání má jiné a jeho projevy už tuplem...
Ani ve vztahu, pravda, neprojevuje žádné divoké emoce, ani "okázalou" lásku, ani žárlivost. Nehádá se, neřve, neječí po dětech...
Ale je to nejlepší partner, jakého jsem kdy měla. Spolehlivý, o jeho lásce ke mně i k dětem nemůže být pochyb, starostlivý, obětavý, velkorysý...
Já sama jsem se s ním velmi zklidnila.
Při samotném sportování ale i já vedu dítě k tomu, že to není o emocích, ale o hře jako takové. Vždycky mu říkám, že jestli ho ta hra (sport) rozčiluje, tak ji nemá hrát, protože to má být pro radost a ne pro zlost. A že nikdo nevyhrává furt, ani ti nejlepší. Nejde nezkazit míček, dát v každém zápase gól (nebo 3) a být vždycky první. Jednak to není možné a jednak by to nikoho (ani jeho, ani ty ostatní, co by logicky furt prohrávali) nebavilo - viz např. nyní Verstappen ve formuli... Radši uznale pokývnu hlavou a řeknu, že tohle byla moc pěkná výměna - není důležité, kdo to nakonec "zkazil", čili kdo uhrál/neuhrál bod, ale že hra je hezká. A když to nejde, tak spíš, než se vztekat, tak upozorním, že "hlavu níž", líp mířit, víc se soustředit, pořádně se dívat... Vlastně jsem radši, když se jen hraje, a nepočítá skóre...
U kolektivního sportu je mi kolikrát víc líto těch, co nevyhráli, že jsou smutní (pokud jsou smutní)... Extrémní radost (i smutek) fakt chápu u stěžejních zápasů, výher ve finále atd. U běžné hry s kamarády teda vůbec.
Myslím, že na klidném prožívání hry i vztahu není nic tragického. Určitě klidná povaha (zdánlivě bez emocí) nebrání spokojenému partnerskému životu. Samozřejmě, pokud někdo potřebuje ve vztahu itálii, tak asi spokojený nebude. Ale jinak si myslím, že můj klidný partner je perfektní volba a podstatně větší záruka, že nám to dlouhodobě vydrží.
|
|
| Koníček mořský | 
|
(12.7.2023 15:29:08)
Vášeň se asi těžko dá naučit. Vychází z typu osobnosti, z temperamentu, to jsou vrozené vlastnosti, které se jen těžko přeperou. Dají se asi "naučit" nějaké projevy, ale je to takové "tlačení na pilu". Zda k nějaké všeobecné spokojenosti těžko říct.
Myslím, že když je někdo nevášnivý, dá se to jen akceptovat a najít si na člověku třeba jiná pozitiva. Někomu nevášnivý člověk může připadat nudný, někoho může bavit objevovat jeho tajná zákoutí.
Myslím, že během života může člověk trošku změnit svoje osobnostní nastavení, vlivem různých okolností a životních událostí. Ale je to fuška.
Osobně moc ráda vášnivé projevy nemám, zejména na veřejnosti. Všeobecné plácání, radování, hlazení a objímání, hádání, naštvávání si nechávám jenom do soukromí. A můj nevášnivý muž jenom zírá. Mám vášně hodně hluboko ukryté.
|
|
| karma |
|
(12.7.2023 15:41:39)
Můj bývalý manžel se projevoval stejně. Nikdy by nějak nemístné neřval na sportu atd.Nejprve jsem měla za to, že bud perfektní, klidný, můj celkem velký temperament uzemnujici. A taky žw jeho absence bouřlivych emocí vylučuje nevěru. Neumí li vzplanout, nepodlehne tomu zážehu. Spletla jsem se. Lety se ukázalo, že on je prostě narcis, že se stále jaksi kontroluje. Projevy lásky a i prijemnych emoci vůči sobě má rád, vlastně hodně vyžaduje, ale reciprocita zádná. A Třeba když veterinář kdysi řekl, že psa asi bude nutno utratit....a já začala brečet, sjel mě pak venku " jak to vypadalo, brečet u veterináře?" Atd. Jo a za jinou ženou odešel na mé mateřské. Dokonce bych řekla, že ačkoli mou emocionalitu potíral a někdy nesnášel, jakoby mu imponovalo, že si " dovolím" být spontánní. A má taky už hodně vztahu za sebou, neznám ty ženy, ale mám dojem, že jsou taky emotivní... takže i to je moznost
|
| karma |
|
(12.7.2023 15:44:00)
Jakože u byv.manzwla byla prostě obří sebekontrola, aby byl perfektní, vkusný, co nejdokonalejší. Fakt narcis. Jakoby se stále pozoroval zvenku. Neříkám, že takový je tento muž. Jen mi to připomnělo ex.m.
|
|
|
| Velšice |
|
(12.7.2023 17:20:52)
Podle mě se naučit nedá. Musí se najít správný “protikus”, kterému to vyhovuje. Měla jsem takového přítele a ač mě v době, kdy jsme byli jen kamarádi, ten jeho klid vyhovoval, tak v partnerství jsem z toho šílela už po měsíci. Brzy z něj byl zase jenom kamarád. V jeho manželství to dopadlo podobně, žena na něj byla opravdu zlá, ale já ji časem snad i chápala. Jo a dělal v jednotce rychlého nasazení, to mi na tom přišlo nejvtipnější. Každý člověk je ale jiný
|
| Půlka psa |
|
(12.7.2023 17:25:56)
"dělal v jednotce rychlého nasazení, to mi na tom přišlo nejvtipnější"
Tak zrovna tam bych si právě laicky i představila stabilního a racionálního člověka. Předpokládám, že labilní splašence tam snad nevezmou. Nic o tom oboru teda nevím, ale kdybych měla tipovat....
|
| Velšice |
|
(12.7.2023 17:32:28)
Ano Půlko, to určitě ano, byl/je velmi stabilní. Jen je celkově krom stability i pomalý. Ale to asi jen v civilním životě.
|
| Despi |
|
(12.7.2023 17:37:15)
Velšice pomalych lidi jsou mraky. Jedna moje lekařka mluví děsně pomalu. Odjakživa. Hrozné. Ale odborník na slovo vzaty. A znám i jednoho pomalu mluviciho ekonoma. Ale já to spíš pricitam tomu, že mají v hlavě tolik myslenek že to musí utridit. Pomalé chování nevím jak definovat. Myslíš jako lenochod v Zootropii?
|
| Velšice |
|
(12.7.2023 18:38:06)
Ano, přesně ten lenochod! Vždy se tomu směju dvojnásob, protože ho v něm vidím.
|
| Despi |
|
(12.7.2023 18:45:20)
Jojo. Ta pohádka je celá boží. Taky me baví lenochod. A vím co myslíš. Naštěstí jsem s nikým takovým nikdy nebyla. Já jsem líná ale ne zpomalená. I když naše hyper kamarádka to vlastně taky vidí jinak. A já bych zas z jejiho tempa zcvokla.
A ona v nás vidí lenochody a taky si lenochoda pořídila domů. Trpí.
|
|
|
|
|
|
| Despi |
|
(12.7.2023 17:29:54)
Velšice,
Mě to právě taky děsně rozčiluje ten klid. Mohl by být řidič letadla.. A jsme jen u té hry. Trošku jsem si zapřemýšlela a zakonstruovala nad jeho osudem.
Hele a pravda je, že má dost kamaradek. Že by bývalé přítelkyně co to nedaly? Nebo se do toho ani nepustily. Ale je fajn a dost casto má čas na sport tak mu zustaly.
|
| Velšice |
|
(12.7.2023 17:36:49)
Despi, já jsem velice klidný člověk, ale tohoto člověka bych umlátila, opravdu ve mně probouzel mé horší já., jak jsem chtěla jakoukoli emoci. Jako kamarád je ale moc prima
|
| Despi |
|
(12.7.2023 17:38:45)
Tak přesně takhle to podvědomě cítím z něj. Ale budu k němu odteď pristupovat s větší elegancí.
|
| Ruth |
|
(12.7.2023 17:44:17)
Despi,
já ti zase nerozumím. Jaká elegance?
|
| Despi |
|
(12.7.2023 17:47:38)
Jako že z nej ty emoce nebudu páčit. Ani při tom sportu.
|
| Ruth |
|
(12.7.2023 18:03:52)
To je nějaká sranda?
Jak se páčí emoce?
|
| Despi |
|
(12.7.2023 18:17:14)
Ruth
Nechci zabředat do detailů. Ok?
Ty asi chceš přesný popis naší interakce, vztahu, sportu, jednání, abys to mohla správně analyzovat. Já ti rozumím. Mlžím trochu. Ale já to nechci víc vysvetlovat.
|
| Ruth |
|
(12.7.2023 18:37:18)
Budeš se divit, ale mně tvoje reakce stačí. Myslela jsem to obecně a ukončím zrovna tak - muže není možné uhánět, i kdyby mu z kapsy čouhal certifikát o tom, že je introvert.
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(12.7.2023 21:48:35)
"Jako že z nej ty emoce nebudu páčit."
To mu chudákovi fakt nedělej.
Jednak emoce stejně nevypáčíš, a jednak tlak a manipulace jsou logicky každému nepříjemné, i když tento člověk to nemusí dát hned najevo.
Každopádně každý chce partnera, vedle kterého se může cítit sám sebou, přijímaný, respektovaný a milovaný takový, jaký je.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Balbína | 
|
(12.7.2023 18:16:25)
Podle toho ale nepoznas vasen, to jak se chova v soukromi.
Bude introvert. A ten se pak v soukromi muze hodne otevrit.
|
|
| Čumča. |
|
(14.7.2023 14:42:33)
"Někdy mě to stve děsně a někdy ve vypjatých (sportovnich) situacích skvělé. Asi člověk do nepohody, ale co s ním v dobách klidných? "
Despi, tebe to děsně štve už teď? To je fakt dost brzo
|
|
|
V její náručí
19. ročník rodinného festivalu Respekt k porodu již brzy
Westernová hernaPlzeň-město 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Den koní na EdenuŽďár nad Sázavou 
Česká píseňSvitavy 
Valdštejnské slavnostiJičín 
Westernová herna
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Den koní na Edenu
Česká píseň
Valdštejnské slavnosti
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)