| c Marketa95 |
 |
(27.5.2025 10:59:17)
Ahoj, měly byste druhé dítě po manželově čtyřicítce v případě, že bz Vám bzlo kolem třiceti? Nebo je rozumnější zůstat u jedináčka?
Předem děkuji za odpovědi.
|
| Federika | 
|
(27.5.2025 11:00:29)
A v čem vidíš problém?
Poslední dítě jsme měli v mých skoro 40, manžel 43... Kdyby to bylo jen na něm, klidně by pokračoval
|
| Jerry G. |
|
(27.5.2025 11:10:57)
My jsme meli prvni dite, kdyz manzelovi bylo 43. Kdyby se syn narodil v terminu a ne o dva mesice driv, tak by mu bylo 44.
|
|
| Rigel | 
|
(27.5.2025 11:58:07)
Třeba se zakladatelka obává toho vyššího věku otce. V poslední době jsem četla několik článků o tom, že vyšší věk otce znamená vyšší riziko některých nemocí pro dítě. O některých rizicích u starších matek se hovoří hodně dlouho, toto mi přišlo pro mě jako nová informace.
např.
https://stridavka.cz/starsi-otcove-jaky-ma-vek-muze-vliv-na-zdravi-ditete/
"Psychické nemoci potomků jsou spíše doménou otců
V roce 2014 proběhla ve Švédsku rozsáhlá studie, která analyzovala zdravotní záznamy přibližně 2,6 milionu jedinců narozených mezi lety 1973 a 2001. Kromě jiných aspektů byl pozorován vliv věku otců na potomky z řad sourozenců. Ukázalo se například, že děti, které se svému otci narodily po 45. roce života, měly až 3,5krát vyšší riziko výskytu autismu, 13krát vyšší riziko ADHD, a dokonce 24,7krát se u nich zvýšila pravděpodobnost výskytu bipolární poruchy oproti sourozencům, kteří se jejich otcům narodili mezi 20. a 24. rokem. Zdá se tedy, že vysoký věk otce se může časem nepříznivě projevit na psychické kondici jedince."
|
| kosatka2 | 
|
(27.5.2025 12:15:24)
Rigel, zas kolik otců má dnes děti mezi 20.- 24. rokem? To už leda pár jedinců z vyloučených lokalit...
|
| Federika |
|
(27.5.2025 12:18:02)
No já mám kluky 20 a 26 a pevně doufám,že se do rodičovství brzy hnát nebudou
Vůbec si je nedovedu představit
A mám víc kamarádek s dcerami okolo 30 let a žádná do dětí nepospíchá.
|
| Ropucha + 2 | 
|
(27.5.2025 12:25:51)
Federiko, spousta lidí okolo třiceti na děti nepospíchá, na druhou stranu jsou i lidé, kteří už tenhle trend nenásledují a vracejí se k zakládání rodin před třicítkou.
A asi to tak vždycky bylo a je to tak přirozené, že každý má svou individuální cestu (snad s výjimkou socialismu, kdy se živelně rodilo v maturitním věku, a následných desetiletí, kdy se naopak rodičovství začalo odkládat do středního věku).
|
| Dari79 |
|
(27.5.2025 13:18:29)
No, před třicítkou, ve smyslu v 27 či 28, je to pro mě v pohodě. Návrat k trendu, že děti mají 20ti leté matky s 22ti letými otci, opravdu za následováníhodný nepovažuji...
Za mě - u holek od 25 výš, OK, u kluků klidně na hranici té třicítky...
Pro mě by byl ideál, kdyby holky stihly odrodit celé potomstvo od 25 do 35 let, kluci s tím posunem + 5 let třeba.
To mi přijde fajn z hlediska mládí, ale už i nějaké vyspělosti, nějakého toho finančního zabezpečení, zajištění bydlení a tak. Samozřejmě, u VŠ absolventů je to komplikovanější...
Tj. matka v 35 a otec ve 40 letech, je za mě naprosto, ale neprosto v pohodě. Nevím, na co by neměli mít energii... Jestli je někdo ve 40 zralý "na důchod", tak co bude dělat celý zbytek života?
(Velký syn má 25, dokončuje VŠ, začíná chodit s holkou (asi 4.), fakt poněkud vnouče dřív než za 5 let neočekáváme... To nic nemění na tom, že i on má už spolužáky z gymplu (i kluky), kteří už nějaké to dítě mají).
|
| Čumča. | 
|
(27.5.2025 13:39:52)
"Návrat k trendu, že děti mají 20ti leté matky s 22ti letými otci, opravdu za následováníhodný nepovažuji..."
Dari, mě by se ten trend docela líbil, měl něco do sebe - menší riziko zdravotních komplikací všeho druhu, věk 30+ a 40+ věnovat kariéře a cestování, už s větším dítětem - ale chce to poznat toho chlapa snů v 19, no a mít od rodičů 1+1 do začátku
|
| neznámá |
|
(27.5.2025 14:01:20)
Tak to bych dětem nepřála, ve dvaceti se mají vybouřit a ne řešit mimino, ve dvaceti jsou stále ještě děti,
Já měla první ve 23 letech a byla jsem tele a špatně jsem to nesla, všechny kamarádky užívaly života a já řešila mimino, prostě dítě mělo dítě.
|
| Fern |
|
(27.5.2025 14:08:44)
ve 23 už opravdu nikdo není dítě.
|
|
| Čumča. |
|
(27.5.2025 14:13:31)
já byla tele ještě v 25, ale spousta dívek/žen jsou fakt v 19/20 hotové osobnosti
výhoda toho, když máš dítě jako mladá dvacátnice, je, že mladí prarodiče ti v pátek i v sobotu pohlídají batole, aby ses mohla "vybendit", teda pokud jsou uznalí, no ale nesmíš přijít domů pod obraz, protože se o půl šesté vstává k dítěti
|
| Fern |
|
(27.5.2025 14:20:24)
ani ten stav podobraz nebyl na překážku, protože v mládí je fakt rychlý restart a rychlá regenerace.
|
|
| neznámá |
|
(27.5.2025 14:20:52)
Tak prarodiče mladých rodičů ještě chodí do práce a jak tu bylo řečeno jsou to rozkdylé matrony a mají málo energie.
Moji rodiče už jsou důchodci a hlídají celkem ochotně.
Zrovna mám nejmenší děti už druhý den u našich a ještě tam asi pár dní budou, manžel je pracovně pryč a já jsem ležák. A zvládají to dobře, zrovna jsou na výletě ZOO.
|
| Čumča. |
|
(27.5.2025 14:30:35)
"Tak prarodiče mladých rodičů ještě chodí do práce a jak tu bylo řečeno jsou to rozkdylé matrony a mají málo energie."
 právě proto by si zasloužili nějaké to hyperaktivní batolecí vnouče, aby se vyběhali do nerozkydlé kondice, snáze tak budou čelit pubertě s vnoučetem-psychoušem (sorry, tohle jsem si prostě od Fern musela půjčit)
|
| neznámá |
|
(27.5.2025 14:38:20)
Jestli by hlídali, moje mamka měla po čtyřicítce segru a fakt nechtěla hlídat vnoučata, užívala si s posledním dítětem, jezdili po dovolených, starali se o hospodářství. Jako pohlídala, ale ne kvůli kalbě,
Ted hlídá ochotně a ráda, akorát uvidím, jak moc budou zničený po tomto týdnu, kdy budou mít děti na starost o rána do pozdního večera.
A co vidím kolem sebe, tak mladší prarodiče moc nehlídají, chodí do práce, užívají života, ale vnoučata je moc neberou. Možná v důchodu by hlídali ochotněji, stejně jako u nás.
|
| Čumča. |
|
(27.5.2025 14:44:07)
neznámá, promiň zvědavost - proč jsi ležák, něco se stalo na té biologické léčbě?
|
| neznámá |
|
(27.5.2025 14:47:22)
Ne po uraze, rozsekla jsem si holeň, do dost hluboko prý i svaly, takže to bolí jak hrom, ale pry to bude bolet max týden a pak už budu nějak fungovat.
Ale dost dramatický, chvilku to vypadalo, že jsem vzala i nějakou žílu, pode mnou koláč krve a nechtěla se zastavit, tak se volala rychlá.
|
| Čumča. |
|
(27.5.2025 15:18:07)
pane jo, takový nedobrovolný odběr krve
jde s tím spát, nebo musíš mít pořád něco na bolest?
|
| neznámá |
|
(27.5.2025 15:23:36)
No, moc nejde, bolí to.
Mám střídat po čtyřech hodinách ibalgin s paralenem a dostala jsem antibiotika.
Ono se rychle lepší, ještě včera mi tekly slzičky při každém pohybu a dnes už netečou. Cesta na záchod je dlouhé dobrodružství.
ALe nudím se, jsem tu sama, manžel mě nějak dostal do patra do ložnice, netuším, co se děje dole, nějak se nemůžu začíst do knížek, tak sjíždím Netflix a na Temu jsem naházela do košíku věci 9tis.
|
| Čumča. |
|
(27.5.2025 15:29:48)
neživ Temu, já ti dám tipy na nějaké weby s kytičkama
|
| neznámá |
|
(27.5.2025 15:33:41)
Tak pošli, budu ráda, zakladatelka určitě promine, nebo to pošli na diskuzi o zahradě.
|
| Čumča. |
|
(27.5.2025 15:40:28)
OT :
www.albamar.pl
www.rosen.de
http://www.gladiris.cz/nabidkakosatcu.htm
|
|
| apo-lena |
|
(27.5.2025 16:43:42)
Neznámá, přeji rychlé a bezproblémové uzdravení.
Super pivoňky jsem koupila na irises.cz
Mají pivoňky, kosatce, denivky a hosty.
|
| kosatka2 |
|
(27.5.2025 16:52:30)
 Jééé to mi nedělejte 
A když z tohohle něco teď objednám - to se ještě dá sázet teď?
|
| apo-lena |
|
(27.5.2025 18:28:50)
Z toho irises jen některé kosatce. Má to tam rozepsané, kdy co zasílá.
|
| Beat | 
|
(27.5.2025 18:39:33)
Ja souhlasím s Ropu. Ne, ze by spěchaly, ale prijde jim přirozené mít první dítě mezi 25- 31 myšleno u zeny. A muž může byt stejně starý ci starší… ci mladší . Tohle vidim kolem sebe v okruhu kamarádu mých dětí.
|
| Beat |
|
(27.5.2025 18:43:49)
Fed, ty mas deti mlade, a starsi syn, co tak pises, neni uplne běžný vzorek . A taky se to po te 27-28 přehoupne. Pred rokem bych tady hlásala, ze budu babička až někdy za 3-4 roky.
Ale když si pak mladí uvědomí, že tamhle kámoši čekali do 36 a ono to nejde, a tyhle taky nemohou mít, tak proc čekat a nezkusit to dřív, když máš dobrý podmínky a po světe si už jezdíš od 18. Tak někdo už chce ten život zase posunut jinam..
|
| Federika |
|
(27.5.2025 18:47:59)
Jo, starší syn mi řekl, že děti nechce. A mladší má zas tolik plánů, že nevím, kam by se tam vešly děti
Jen dcera nevím Kamarádky ze školy jí říkaly, že se má, že má mladou mámu, že si od ní ní neustále půjčuje dobrý hadry Ehm
Tak ta možná nejdřív
|
|
|
| Federika |
|
(27.5.2025 18:45:39)
Tak 25-31 na první dítě u žen je asi v pohodě. Další děti můžou být pak klidně později
Ale nové statistiky ukazují, že počet bezdětných do 31 let narostl o dalších 35 procent.
|
| Čumča. |
|
(27.5.2025 23:35:42)
"nové statistiky ukazují, že počet bezdětných do 31 let narostl o dalších 35 procent."
Fed, přesně, a opravdu smutné je, že přibyla spousta párů kolem 35 let a dítě si neplánují pořídit, prostě chtějí být bezdětní Neexistuje k tomu racionální důvod, jenom ten zásadní - oni nechtějí, nevědí, proč mít dítě
|
| Federika |
|
(27.5.2025 23:41:26)
Já se jim ale ani nedivím.
Moji rodiče chtěli děti brzy, dostali byt, práci,novomanželskou půjčku, nebyly žádné jiné možnosti, většina to tak dělala.
Jeden takový pár, co se rozhodl nemít nikdy děti, znám zblízka. Fakt si hezky žijou, cestujou, občas ten či ten druhej dostane nabídku na měsíc do Paříže,pracovně, pak si jedou do Japonska, užívají si. A jejich život s jim líbí takovej, jakej je. Nemají potřebu mít děti a budiž jim přáno, jejich rozhodnutí a jejich život, jejich právo žít si ho tak, jak chtějí.
|
| Čumča. |
|
(27.5.2025 23:48:49)
Fed, já to neodsuzuju, absolutní respekt, nechtěných dětí jsou plné ústavy a ospody - já jen že se mi špatně chápe, že za 20 let plodného života nepřijde potřeba/touha mít dítě, biologická přirozenost, pud
|
| Federika |
|
(27.5.2025 23:53:42)
No hele, já si třeba ve 28 letech žila tak nádherně, že jsem vlastně děti vůbec nechtěla. Jako že vůbec, nejlépe, nikdy.
No a pak se to neplánovaně stalo a já vždycky do všeho jdu naplno, tak mě pohltilo i tohle a přes fakt rozsáhlé problémy s. tím první, jsem měla ještě další dvě Když už, tak už
Ale rozumím tomu, že někdo se rozhodne, že děti jsou na něj moc.
|
| Čumča. |
|
(27.5.2025 23:59:10)
chápu, dítě rodiče, který rodičem být nechtěl a dál nechce (dítě to z něj načítá), to má sakra těžký, ten rodič to má těžký taky - společnost ho nepochopí a označí za sobce
já jen, co to s tou přírodou je? Někdo za 25 let neprožil ani kratičké zatikání biologických hodin (ne že by měl strach z rodičovství a nepřekonal ho), prostě to jenom nepřišlo - a někdo od 30 skoro leze po zdi, aby vytoužené vymodlené miminko měl
takhle bolestně to prožíval spolužák s partnerkou, trvalo to roky, a jednou jako mávnutím proutku dítě přišlo a pořídili si pak další tři - dneska strhaní říkají "krapet jsme to přehnali"
|
| Federika |
|
(28.5.2025 0:01:06)
Čumčo,
ale já si myslím,že každému tu biologické hodiny netikají a každý tu potřebu fakt nemá.
Často tě nutí spíš ta společnost,zvyk, není to tak, že by každý měl potřebu mít děti.
|
| Čumča. |
|
(28.5.2025 0:07:47)
asi jo, spousta lidi v minulosti do toho byla dotlačená
možná s tím souvisí i antikoncepce, 40 let na práškách bez pauzy - možná se ta příroda naštve a ty bio hodiny nepošle
|
|
|
|
|
| c Marketa95 |
|
(28.5.2025 8:35:47)
Já myslím, že biologická přirozenost-pud, nemají se samotnou touhou po dítěti až tak moc společného, pudy spíš, dle mého, zajišťují touhu po sexu a následnou péči o dítě, které z toho sexu vnikne, příroda asi nemohla počítat, že lidstvo vynalezne opravdu účinnou antikoncepci.
|
| Čumča. |
|
(28.5.2025 10:47:14)
"biologická přirozenost-pud, nemají se samotnou touhou po dítěti až tak moc společného"
Markéto, já myslím, takové to "já chci dítě, chci pokračování našeho vztahu, toužím vidět v něm svého partnera, jeho geny, mám potřebu mazlit se s mládětem"
|
|
|
|
|
| Vítr z hor | 
|
(28.5.2025 2:22:14)
No ono je naprosto logické, že nechtějí. Celá léta jim vykládáne, že mají být zodpovědní, tak jsou. Mít děti se nevyplatí (bez dětí si lidé snáze ušetří na hezký důchod), je to náročné a oni vidí, že zvládnout rodinu i práci na slušné úrovni je takřka nemožné.
Ženy teď furt čtou, jak se jim nechce rodit a nést břímě budoucích pokolení. Když skončí jako samoživitelky, udřou se, jejich děti budou mít chudé dětství a jimi samotnými bude společnost pohrdat. Muži dávají najevo, že se do žádné odpovědnosti nehrnou a dětí narozených vvmanželství je čím dál míň.
No a kde jsou muži? Je trendy hlavně se nevázat, muži jaksi často odmítají převzít část rodinného břemena, zatímco ženy už se přizpůsobily a holt se věnují práci, protože jim nic jiného nezbývá. Takže se čeká, jestli do toho půjdou muži. Žena totiž sama (a navíc ideálně před třicítkou) nemůže dělat všechno a ještě k tomu rodit.
Jo a nedostatkem školek to není. Školka (zatím) neuvaří pro celou rodinu, nevypere, nevyžehlí, neodveze k zubaři, nevyléčí nemocné dítě, neozdobí stromeček, nepřevlíkne doma postele, nevyluxuje…
|
| Ropucha + 2 |
|
(28.5.2025 10:14:51)
"Celá léta jim vykládáne, že mají být zodpovědní, tak jsou."
To je pravda.
A já si myslím, že ten apel je až přehnaný.
"Mít děti se nevyplatí (bez dětí si lidé snáze ušetří na hezký důchod), je to náročné a oni vidí, že zvládnout rodinu i práci na slušné úrovni je takřka nemožné."
Náročné to je, ale je otázka, jestli život má být nenáročný.
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(28.5.2025 10:42:30)
"smutné je, že přibyla spousta párů kolem 35 let a dítě si neplánují pořídit, prostě chtějí být bezdětní Neexistuje k tomu racionální důvod, jenom ten zásadní - oni nechtějí, nevědí, proč mít dítě"
Z pohledu prorodinně založeného člověka to smutné je, ale jinak proč?
Ať si každý žije, jak chce.
A z hlediska společnosti holt je to asi známka nějakého vývojového vrcholu, kde si jedinec může žít zcela nezávisle sám pro sebe. Což může být slepá vývojová větev,
která bude převálcována.
|
| Buřt |
|
(28.5.2025 10:54:03)
V Deníku N teď o tom byl zajímavý článek, psali tam, že jedna z příčin nárůstu dobrovolné bezdětnosti může být ve stále rostoucích nárocích na rodiče.
A nebylo to myšleno ani tak finančně, spíš mentálně.
Já to ve svém okolí taky vidím, třeba na své mladší sestře. V jejím okolí je tak nějak nepřijatelné, aby dítě třeba zůstalo ve školce na spaní. Takže to pak je zase často neskloubitelné s prací. Nebo obecněji, trend respektujícího rodičovství je opravdu pro rodiče náročný. Fakt se mi zdá, že se dnešní maminky hodně vyčerpávají těmi nároky, někdy až zbytečně. Nebo škola - hrozně se teď řeší už základka, soukromé drahé školy nebo alternativní (kde rodič vyrábí učebnice a blízce spolupracuje se školou) nebo dokonce homeschooling... vidíte to taky kolem sebe?
Potom nárůst potřeb všech těch doktorů a poraden - upřímně, ono úplně stačí, když se ti sejde nějaké ADHD, rovnátka, brejle, alergie, logopedie, tak jen obíháš doktory. Děkuju nebesům, že se nám to vesměs vyhlo, protože to je podle mě pekelnej opruz. Jendou jsem byla odeslána s dcerou na oční (nepřečetla něco z té nejmenší řádky písmen na prevenci), specialistka naměřila 0.25 dioptrie a už chtěla, ať tam chodíme co půl roku, a co víc, se všema dětma! že když jedna hůře vidí, tak že to budeme řešit u všech! Upřímně, nechodím tam, zapůsobilo to na mně tak, že chce jen pacoše do evidence. Čtvrt doptrie, které se vůbec nezhoršují (na další prevenci přečetla všechno), fakt tam nebudu dvakrát ročně běhat. No prostě jsem tím chtěla říct, že nároky na rodiče, kterej je trochu zodpvoědnej, jsou dneska fakt obří. Větší než za nás.
|
| Federika |
|
(28.5.2025 10:58:45)
Buřte,
a já s tím plně souhlasím. Nároky na rodiče a rodičovství jsou stále vyšší.
|
|
| Buřt |
|
(28.5.2025 11:02:06)
Ještě se k tomu vrátím - nechci tím říct, že alternativní školy nebo respektující rodičovství jsou špatné, určitě ne, pro někoho to může být skvělá volba. Ale spousta těch dětí by v pohodě prosperovala i na nejbližší základce s hodnou paní učitelkou. A že v některých kruzích si ty maminky ty tlaky na sebe vytváří samy - dítě se pořád nosí, kojí se kdykoliv si řekne, školka alternativní (stojí hrachy ), stres s výběrem Zš, pak se můžou hroti kroužky (nástroj v ZUŠ musí bejt, i když se dítě vzpouzí), když je dítě bystré, tak jsou zase tlaky, ať ho přijmou na víceletej gympl, no prostě když to sečtu, tak je to všechno dost tlaků, kde jsou některý třeba zbytečný. A když to vidí někdo ještě bezdětnej, tak věřím tomu, že se vyděsí.
|
| Federika |
|
(28.5.2025 11:04:36)
Mě kdysi vyděsily časopisy Betynka a Maminka Co všechno se musí a nesmí, bylo mi z toho fyzicky i psychicky špatně
A dneska je ta masírka ještě mnohem intenzívnější.
|
| Buřt |
|
(28.5.2025 11:06:36)
Fed, ano, je těžké tomu odolávat. A všude pořád ty články o tom, co všechno rodiče kazí, jak svým dětem působí jedno trauma za druhým . Člověk si musí udržet nějakou lehkost, jinak by to mateřství fakt nešlo žít.
|
| Federika |
|
(28.5.2025 11:09:40)
Pro mě byla právě ta zodpovědnost, ještě všelijak přibarvená všude okolo, to nejhorší, to, proč jsem vlastně děti vůbec nechtěla.
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(28.5.2025 11:18:54)
"časopisy Betynka a Maminka"
To jsem nikdy neměla v ruce.
Jestli jsem v něčem v životě měla jasno, tak v tom, jak chci vychovávat své děti. Nehledala jsem k tomu nikdy žádnou radu.
Jediné, co jsem hledala, byly informace o výživě, protože by se mi zamlouvalo nekrmit děti vůbec masem. Dneska už bych to udělala, informací je dostatek, tehdy byly informace ještě nejednoznačné a netroufla jsem si.
|
|
| Čumča. |
|
(28.5.2025 11:25:49)
já jsem ty Maminky a Betynky teda potřebovala, pozitivní vzory veškeré žádné - akorát že člověk zblbnul a nakoupil spoustu blbostí, jež "nutně dítě potřebuje", některé články byly ale výborné, a díky bohu za ně, jinak bych se nechala zmasírovat tchýní, a ta mi fakt v životě ohledně miminka neporadila jedinou dobrou věc (nenosit, nepoužívat zavinovačku, široké balení)
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(28.5.2025 11:35:46)
maminkovské časopisy mi vždycky připadaly jako z jiného světa... nikdy jsem se s nimi neprotla a vždycky když jsem jimi listovala v nějakých čekárnách, měla jsem pocit, že asi žiju v úplně jiném světě než ty ženy z článků, potažmo redaktorky ony byly vždycky takové jako úpravné, úklidné, systematické, připadaly mi jako ze stepfordu a já si pak připadala jako bláznivá ježibaba z chaloupky na kraji lesa lehce stříknutá viktorkou od splavu
dostala jsem teda ještě knihu naše dítě od tchýně (ona mi vždycky dávala ty chytré knihy, když ty její rady mě neoslovily... byla pak překvapena, že jsem knihu přečetla, odložila a rady ignorovala stejně jako ty její )
jedinou knihu o výchově, kterou jsem si koupila já sama byla knížečka horoskopů "můj malý střelec"... dcera se pak ven nijak nehrnula, své znamení klidně propásla a narodil se mi kozoroh nabyté vědomosti jsem pak už neupgradovala a výchovu nechala běžet tak nějak samospádem
|
| Čumča. |
|
(28.5.2025 11:43:58)
Ropucho/Rose Kde jste vzaly tu statečnost? Já čekala skutečně chtěné dítě, ale bála jsem se sama sebe hodně, nevěřila si, že moje instinkty budou správné a tak... Bála jsem se, jestli nejsem typ v mé rodině, který děti opravdu mít neměl (nedostal pro to správnou kartu) Tyhle věci se prostě fakt mohou dědit a neuděláš nic
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(28.5.2025 11:56:05)
čumčo, u mne to nebyla žádná statečnost, spíš jistá nevědomost... já mám pocit, jsem byla jakémsi rauši, všechno se dělo samo, rychle, a já jen chytala ta vajíčka jako vlk v digitální hře
abych teda nekecala, mám neteř o tři roky starší než je dcera, tu jsem hodně "hlídala" (mám k ní mateřské pocity dodnes, ačkoliv se od nás tak nějak sama oddělila a moc s námi nekomunikuje)
|
|
| Stará husa |
|
(28.5.2025 12:06:41)
Já jsem si taky vůbec nevěřila, žádné instinkty se ve mně neprobudila. Jela jsem přesně podle knihy Naše dítě, kromě toho, že jsem děti nenechala vyřvat v postýlce v jiném pokoji. Jinak pravidelné krmení, dvakrát denně dlouhé procházky, žehlení plinek, šťávicky, příkrmy, večerní kaše, koupání, všecko podle knížky. Intuici ani instinkty jsem nějak neměla. Moje dítě bylo první miminko, které jsem kdy z blízka viděla.
|
| Buřt |
|
(28.5.2025 12:16:43)
Huso, a z toho nám zase vyplývá, jak je ta členitější širší rodina fajn. Já jsem vždycky kolem sebe viděla miminka, takže jsem taky nějaké sebevědomí měla.
|
| Stará husa |
|
(28.5.2025 12:25:05)
Buřte, ale holt když členitější rodina není, tak si ji sama nenamaluju. A nepomohlo by mi ani, kdybych dítě měla třeba v 17.
|
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(28.5.2025 14:57:14)
Taky jsem si nevěřila, jela jsem podle doktorky a porevolučních knih. Jídlo po 3 hodinách, 5 hodin denně venku, nejlepší vzduch je za deště, který dítěti nevadí, protože je schované v kočárku
Jen mě rozplakalo, že novorozenec prospí 20 hodin, a co se za tu dobu dá stihnout, náš spal tak 10, a zbytek času prořval.
|
| neznámá |
|
(28.5.2025 15:04:03)
Ještě že jsme nečetla porevoluční knihy a časopisy Miminko a Bettynka jsem si kupovala jen kvuli reklamám na všechny ty hezké kraviny.
Já jsem teda u dětí měla štěstí, že fakt prospaly celé dny, vlastně do roka jen neustále spaly.
Za mě je nejhorší věk dítěte první stupeň základní školy, rodiče už jsou v práci a dítě potřebuje hodně pomoci se školou.
|
| Monika |
|
(28.5.2025 15:18:35)
Neznámá, mě tedy přišlo nejvíc náročné období od 1 do 2 roků věku - děti už moc nespí (jen po obědě), fyzicky už zvládnou strašně moc, všude vlezou, ničeho se nebojí, nemůžeš je nechat ani chvíli bez dozoru a zároveň je ještě těžké se s nimi domluvit, moc nechápou (nebo nechtějí chápat), neřeknou ... S jinými dětmi se zatím nezabaví (v lepším případě si jakž takž hrají v klidu vedle sebe, v horším musíš řešit nějaké nepříjemné interakce). Já byla na RD a byla jsem na ní ráda, ale v tomto období jsem nejvíc toužila po 2-3 půldnech v týdnu, kdy bych si odpočinula v nějakém kanclu
Po 2. narozeninách se to zlepší, člověk si může třeba někdy vedle dítěte i číst časopis nebo něco udělat v domácnosti, aktivity s většími dětmi mi taky přišly zábavnější i pro mě, ale to už aby se matka chystala do práce nebo je znovu těhotná
|
|
| TaJ | 
|
(28.5.2025 15:29:49)
Neznámá, tak syn prvních pár měsíců spal přes den 2x půl hodiny a v noci někdy i 8, ale rozhodně ne v kuse. Zbytek dne vyžadoval intenzivní kontakt, jinak řev...Někdy kolem roku začal spát po obědě třeba 2 hodiny a to jsem se chodila koukat, jestli je naživu. Ale doma v postýlce ani náhodou, musel být v kočáru a na vzduchu, jinak prostě nespal, naštěstí v tom roce už spal i ve stojícím kočáru, stačilo ho uspat ježděním a pak se dal odstavit na zahradu, to ten první rok vůbec nešlo. No a v necelých 2 letech přestal spát přes den úplně. U nás bylo nejhorší období mezi 2. a 4.rokem, pak už to bylo jen lepší. První stupeň školy byl celkem pohoda.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(28.5.2025 15:43:21)
"nejhorší věk dítěte první stupeň základní školy, rodiče už jsou v práci a dítě potřebuje hodně pomoci se školou"
S učením moje děti žádnou pomoc nepotřebovaly, ale náročné bylo období doprovodů a taxikaření. To se náš život řídil primárně podle jejich rozvrhu. Ve městě to období ale netrvá dlouho.
|
|
|
| Stará husa |
|
(28.5.2025 15:08:47)
Moje děti celkem spaly, sice asi ne 20 hodin, ale dost. Zato syn do tří let vstával denně o půl čtvrté ráno. To bála každý den pecka do hlavy. Usnul zase asi v 8, jenže to už byla vzhůru dcera. Celou tu dobu mám ve vzpomínkách zahalenou šedou mlhou, pořád jsem byla totálně nevyspaná. Když přišli naší, aby vzali děti ven, tak jsem sebou práskla a spala a spala.
|
|
| TaJ |
|
(28.5.2025 15:37:49)
Evelyn, já trávila procházkami s kočárem větší část dne, protože spal jedině v jedoucím kočáru a venku na vzduchu...případně nespal, ale nebrečel. Nevadilo mi to, jsem venku ráda, chodila jsem i za deště...později, když už chodil, tak jsme byli venku od rána, celé dopoledne, doma rychlý oběd, chvilka spánku, nebo u něj spíš odpočinek a zase venku až skoro do večera. Akorát tedy moje představy, jak odstavím kočár na zahradu a budu si doma něco dělat, vzaly brzy za své, no...😉
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(28.5.2025 12:35:36)
Čumčo, nevím, jestli to byla statečnost. Asi jsem nějaká instinktivní matka, těšila jsem se na vlastní živé miminko od svého předškolního věku a byla jsem si jistá, že vím, co se s miminky dělá
Poslední miminko, které jsem pozorovala zblízka, byl mladší sourozenec, pak šly děti dvacet let mimo mě, ale asi jsem měla mnohé uložené v paměti.
|
|
|
| Čumča. |
|
(28.5.2025 11:55:42)
"ven nijak nehrnula, své znamení klidně propásla a narodil se mi kozoroh "
já to měla s dcerkou domluvené, poslušně se rodilo poslední den Kozoroha, ale večer se mi přišel představit nový sloužící lékař, místní postrach, já jsem přestala špacírovat, hezky si lehla, domluvila se s holčičkou, že teda bude Vodnář, že to nevadí, kontrakce ustaly a narodila se až po jeho službě
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(28.5.2025 11:58:57)
no dcera to prošvihla o dost... měla krásné datum 12.12. - to doslova zazdila... tak doktor rozhodl, že na vánoce už bychom měli být 3, porodíme 23. - no ani to nebylo dámě dost dobré a počkala si až do 24.
|
| Čumča. |
|
(28.5.2025 12:20:56)
Rose, když jsem syna přenášela už o 12 dní, tj. nenarodil se jako Býk, ale bude to jasně Blíženec, kterým nerozumím, ať se snažím jak se snažím, tak moje máma vzdychala do telefonu "škoda, že to nemůžeš vydržet dýl, aby to byl Rak jako já"
Mami, já už s dovolením o měsíc dýl být těhotná nebudu (a ani to nejde, 14 dní je absolutní strop), denně jsou třiatřicítky vedra, časté bouřky, nohy mám jako konve (o Leidenské mutaci jsem tehdy ještě ani nevěděla).
A máma stejně vzdychla "ale je to stejně škoda teda"
mm suše podotkl: "buď ráda, že moje máma nechce Lva, jako je ona"
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(28.5.2025 12:26:20)
čumčo, to je pěkný
ačkoliv u nejmladší si taky vyčítám, že jsem mohla týden vydržet a porodit si ji k svátku, místo abych ji porodila v den narozenin sestřina psychopatického manžela
ale teda je fakt, že to byl plánovaný porod, tedy šla jsem na vyvolávání (původně už měla být týden venku, mohla se narodit na narozeniny mé mamky )
|
| Čumča. |
|
(28.5.2025 12:34:22)
Rose, 21.1. se narodila manželova sestra, jeden z největších sobců, co jsem kdy viděla, a můj děda, mnou v dětství milovaný, ale v závěru života předvedl "grande manipulativní akci" nejvyššího kalibru (dodnes je mi líto, že jsem ho k nám tak často brala na víkendy, věnovala se mu, vozila ho po milovaných místech, když se o něj nikdo jiný nezajímá, je to povinnost atd.)
Takže, "pošeptej osudu své plány, ať se může škodolibě od srdce rozesmát"
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(28.5.2025 13:42:49)
Mně se jedno dítě podle výpočtu mělo narodit den před mými narozeninami. Tak jsem byla napjatá, jestli se nestrefí přímo na stejný den.
Ale nakonec nemáme shodný ani měsíc, rodila jsem dříve.
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(28.5.2025 12:39:03)
"se mi přišel představit nový sloužící lékař, místní postrach, já jsem přestala špacírovat, hezky si lehla, domluvila se s holčičkou, že teda bude Vodnář, že to nevadí, kontrakce ustaly a narodila se až po jeho službě"
|
| Čumča. |
|
(28.5.2025 12:46:38)
Ropucho, následující lékař mi ráno píchl vodu, "abychom to iracionální utichnutí kontrakcí polechtali" a odešel na oběd, že se za těch pár minut nic nestane - když se vrátil, tak už mě šili - já jsem prostě byla ochotná rodit už toho 20.ledna, a porod byl "ve frontě", byla jsem vyrovnaná, bez strachu, připravená na bolest, akorát by nesměl na noční 20/21. přijít lékař, o němž si vypráví celé okresní město Tak měl aspoň klidnou noční, jediná rodička na oddělení se rozhodla nerodit, a prospala celou noc.
|
| Ropucha + 2 |
|
(28.5.2025 13:35:39)
Čumčo, to je až nadpřirozená ukázka síly psychiky
|
|
|
|
|
|
|
| Stará husa |
|
(28.5.2025 11:31:27)
Za mě nebyl internet, nebyly žádné maminkovske časopisy, měla jsem jen knížku z 50. let Naše dítě. A nějak jsem dopředu o ničem moc nepřemýšlela, prostě jsem byla vdaná, měli jsme svůj byt, přiměřený věk, tak jsem chtěla dítě. Vůbec mě nenapadlo ho nemít, pokud to šlo. Koneckonců tehdy gynekolog mladé bezdětné ženě ani antikoncepci nepředepsal. Měla jsem děti ve 26 a 28 letech, z hlediska tehdejší doby to bylo celkem pozdě, ale pro mě tak akorát.
|
|
| TaJ |
|
(28.5.2025 13:52:14)
Federiko, časopisy Maminka, Betynka a další podobné jsem čítávala, když jsem začínala o dítěti uvažovat. Ale nijak mě neděsily, spíš jsem sbírala ze zvědavosti informace a pak jsem si z toho vzala to, co mi dávalo smysl...no a pak jsem v reálu zjistila, že stejně ty rady jsou většinou tak nějak k ničemu, protože moje dítě mělo všechno jinak a osvědčené rady prostě nefungovaly. Ať se to týkalo jídla, spaní, chování...Takže jsme nakonec stejně fungovali metodou pokus omyl.
|
|
|
| Čumča. |
|
(28.5.2025 11:19:18)
Buřte, je to zbytečný, jak píšeš, spoustu věcí jsme si udělali jednoduše (malá malotřídka kousek od domu, bez ohledu na alternativní možnosti), ale ve spoustě věcí jsme podlehli masírce a šli s moderním davem - dneska si klepu na čelo, proč jsme si na sebe a ty děti tehdy upletli vlastní bič
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(28.5.2025 11:06:10)
Buřte, souhlasím, také si všímám, že narůstá to, co označuješ jako mentální náročnost.
A také jsem docela vděčná, že jsme vychovali děti ještě v časech uměřenosti.
Mělo to i nevýhody, např. ve zkostnatělém přístupu vzdělávacích ústavů nebo nedostupnosti některých služeb.
Ale cítili jsme se jako rodiče hodně svobodně.
Já první roky rodičovství neměla ani internet , žili jsme si úplně po svém.
A řekla bych, že to dopadlo dost dobře
|
|
| Čumča. |
|
(28.5.2025 11:15:00)
"rodič vyrábí učebnice a blízce spolupracuje se školou) nebo dokonce homeschooling... vidíte to taky kolem sebe? Potom nárůst potřeb všech těch doktorů a poraden - upřímně, ono úplně stačí, když se ti sejde nějaké ADHD, rovnátka, brejle, alergie, logopedie, tak jen obíháš doktory."
Buřte, to je pravda vlastně, k tomu ještě trend "nesmíš na dítě zvednout hlas nebo ho plácnout přes ruku" (ne že by to bylo špatné, ale pro někoho už takový soubor povinností a limitů je jako "klec")
na druhou stranu - pokud má dítě problém - máš se na koho obrátit (řeč, zuby, alergie, adhd a dostane se ti podpory, vysvětlení, účinné pomoci), představ si historii, matka měla 5 dětí, a u nich mix výše uvedeného - to musel být teprve očistec
|
| Ropucha + 2 |
|
(28.5.2025 11:23:21)
Čumčo, ano, dneska jsou všestranné možnosti, což je dobře. Jen je asi pro ledaskoho obtížné brát je pouze jako nabídku, ze které si mohou vybrat, nikoliv jako tlak, že to všechno musí.
Zrovna respektující vztah k dětem je ale podle mě dobrá věc, v tom kultivaci potřebujeme.
Jen je třeba pochopit, že opustit šikanu a tělesné tresty neznamená nechat dětem bezbřehost.
|
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(28.5.2025 11:07:45)
"přibyla spousta párů kolem 35 let a dítě si neplánují pořídit, prostě chtějí být bezdětní Neexistuje k tomu racionální důvod, jenom ten zásadní - oni nechtějí, nevědí, proč mít dítě"
no já mám pocit, že to není nic nového... vždycky byla ve společnosti celkem početná skupina lidí bezdětných... většinou teda nežili v páru (holt ta antikoncepce umožňuje bezdětnost i párům )...
ale kdyby se spočítalo procento bezdětných, myslím, že by se to víceméně rovnalo...
ať už šlo o služebníky boží, učitele, vychovatele, různé služebné, děvečky k ruce, hospodyně... vždycky byla nějaká skupina obětující vlastní potomstvo, aby nějak sloužila potomstvu druhých...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Beat |
|
(27.5.2025 15:31:11)
Fibo, je dobry, kdyz je clovek se svým rozhodnutím spokojený. Ty jsi, ja jsem. Mela jsem deti mezi 26-30, užila jsem si dost pred nimi, hodne s nimi a ted se těšim na vnouče.
S dětmi i sami delame porad všechno a život jsme si zařídili tak; ze se vnoučeti budeme moct věnovat. Vnouče je jiná dimenze vlastního dítěte a trávení času s rodinou je proste fajn v každém věku.
Prijde mi divný říkat. Jsem rada s dětmi , rada s nima lyžuju a nechci byt babička s vnoučetem .. vzdyt to je jen další člen rodiny!
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(27.5.2025 16:00:25)
Vnouče je nejúžasnější tvor na světě. Je se na co těšit.
|
| Beat |
|
(27.5.2025 16:03:46)
Inko vid, taky to tak planuju mit
A co se týká důchodu, jako OSVČ nemusím az tak čekat na důchod
|
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(27.5.2025 15:50:00)
"na Temu jsem naházela do košíku věci 9tis."
já si našla na netu nějaké závěsy a záclony a než jsem se nadála, mám v košíku věci bezmála za 5 tisíc a to jsem už polovinu zase vyházela
začínám chápat, proč je muž tak obezřetný, když mě vidí chodit po bytě s metrem - záclonou to začne a pokračuje šatičkama (ale musím uznat, že je zlatý - záclony by sice raději vynechal, ale v hadrech mě podporuje a ještě by přidal nějaké další )
btw ty záclony vypadaly tak levný, ale když jsem to propočítala na správné rozměry, taky to nějak poskočilo
|
|
|
|
|
|
|
|
| Žžena |
|
(27.5.2025 15:50:04)
Tak mně je 42 a babička mých dětí má do důchodu ještě 5 let.
Kdybych čekala na prarodiče, musela bych začít rodit až daleko po čtyřicítce.
|
| Dari79 |
|
(27.5.2025 17:19:02)
Podobně, moje máti chodí do práce ještě teď a nejmladší vnouče má 13 roků... To bysme museli rodit v 50ti, abychom měli (70ti letou) babičku v důchodu... HOlt, to je ta nevýhoda té generace, co měla děti ve 20 letech...
Z tohoto úhlu pohledu je vlastně rození ve 30 + 30 letech ideál - v 65 letech půjde babička do důchodu a bude mít 5 leté vnouče... a ještě dostatek energie.
Na druhou stranu - muž měl 40 a tchýně už byla v důchodu... Ale stejně nám mimino nehlídala ani kočár nevozila... Ale jo, teď se to hodí, i když už má 80 let, tak navaří a tak. Ale to taky nemůžeš počítat vždycky, spousta lidí v jejím věku už může být na cokoli nepoužitelná.
A naopak - mám 50ti letou kamarádku, co má už 4 leté vnouče (dcera má 30 let), do práce nechodí, takže ta hlídá vnouče skoro furt. Ale zase, kdo si může dovolit nechodit už v 50 do práce??
¨
Spoléhat na babičky je prostě strašně individuální.
|
| TaJ |
|
(27.5.2025 18:22:28)
Dari, nám bylo 34 a 38, když se narodil syn, manželově mamce bylo v tu dobu 68, mojí mamce 58... dědečkové už oba taky v důchodu. Ale my jsme nikdy tohle v úvahu nebrali, že bychom se třeba podle toho rozhodovali, kdy mít dítě...prostě jsme si s manželem spolu spokojeně žili a užívali a jednoho dne jsme dospěli k tomu, že bychom rádi potomka, tak ho máme 🙂
|
| Federika |
|
(27.5.2025 18:26:31)
...A my jsme si užívali a o dětech ani manželství jsme vůbec neuvažovali a najednou šup, pozitivní test, šok, konec života- mě hned napadlo
|
|
|
|
|
|
| monam |
|
(27.5.2025 20:47:24)
Já měla první dítě téměř ve 34 a za mě to bylo tak akorát. Asi bych si to uměla představit třeba o dva roky dříve, ale určitě ne před třicítkou.
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(27.5.2025 18:37:30)
"chce to poznat toho chlapa snů v 19, no a mít od rodičů 1+1 do začátku"
Poznat partnera ano.
Ale to ostatní se doladí za pochodu, není třeba čekat na ideální podmínky.
My jsme měli úplně holé zadnice, pořádnou domácnost jsme zařizovali, až když šlo starší dítě do školy.
Do té doby jsme si vystačili s panelákovým bytem a skromným
vybavením z druhé ruky, ať šlo o
nábytek, oblečení, auto, všechno.
A poskytli jsme dětem myslím pěkné dětství.
Dneska (50+) si žijeme hezky, pohodlně živíme vysokoškoláky a nestojí nás to žádné galeje.
|
| Čumča. |
|
(27.5.2025 23:31:18)
"Ale to ostatní se doladí za pochodu, není třeba čekat na ideální podmínky.
My jsme měli úplně holé zadnice, pořádnou domácnost jsme zařizovali, až když šlo starší dítě do školy"
Ropucho, ty máš vlastně pravdu, mít děti ještě než si člověk zvykne na vyšší standard a zmlsá se, je vlastně super, já když si vzpomenu, co všechno jsem koupila za pitomosti na miminko/batole - později člověk pochopí, že žádnou mega výbavu nepotřebuje, a batole nepotřebuje nutně ani pokojíček, je rádo stále s rodiči....
|
| Ropucha + 2 |
|
(28.5.2025 10:06:46)
"mít děti ještě než si člověk zvykne na vyšší standard a zmlsá se, je vlastně super"
Přesně tak.
Kdo si vymazlí vysoký standard pro sebe, chce ho logicky i pro dítě a čeká na ideální podmínky.
"později člověk pochopí, že žádnou mega výbavu nepotřebuje, a batole nepotřebuje nutně ani pokojíček, je rádo stále s rodiči...."
Ano.
Také jsem si samozřejmě dělala radost líbivými věcmi pro miminko a batolátko, ale bylo to pro mě, ne pro dítě. Dítěti bylo úplně jedno, jestli spí přikryté rozkošnou přikrývkou, klidně by spalo i zabalené do mojí staré
mikiny.
|
| neznámá |
|
(28.5.2025 10:18:57)
Roztomilé zbytné hlouposti nebo krásný kočárek jsou jak třešinka na dortu.
A ono to neplatí jen u dětí, snad všechny hezké věci jsou zbytné a přitom jsou důležité pro život. Nechtěla bych žít život, kde jsou jen rozumné a praktické věci.
Akorát můj manžel to vidí jinak a dává přednost tomu praktickému.
|
| Federika |
|
(28.5.2025 10:29:52)
To bych radši nežila, kdybych měla žít rozumně a prakticky
Můj manžel to vidí taky jinak, ale je mu to prd platný)
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(28.5.2025 10:46:39)
Neznámá, určitě. Ale podle mě jde o míru, kterou si holt musí každý určit sám. V naší současnosti myslím máme luxusní možnost vyvažovat praktičnost i nadstavbu pro radost.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Rigel |
|
(27.5.2025 12:20:02)
Kosatko,u nás na maloměstě to vůbec není zřídkavé, je tu hodně mladých rodičů. Není tu žádná vyloučená lokalita. Potkávám venku s kočárkem spíš samé mladé páry. I mí kolegové v práci, všichni mají - nebo měli - děti v mladém věku, dva "stihli" do třicítky tři děti
ale jak píší v článku, studie se týkala dětí narozených mezi lety 1973 a 2001.
|
| kosatka2 |
|
(27.5.2025 12:28:56)
já tomu vlastně docela fandím, když mají mladí děti.
Průměrný věk otce při narození dítěte je v poslední době přes 34 let, otců ve věku 40-44 let je cca 10%.
Já sama jsem stihla 2 děti před 30 a byla jsem rarita, nejmaldší matka všude okolo. Teď po 40 ve školce nejsem rozhodně nejstarší maminka, jak jsem si myslela.
A je to velkej rozdíl. my jako mladí rodiče jsme museli děsně v práci dřít, neměli jsme hlídání, neměli jsme bydlení, neměli jsme peníze. Teď se nám vychovává mnohem líp, když už má člověk ty jistoty. Mít bydlení a hlídání (nebo aspoň peníze), určitě si pořídíme třetí mnohem dřív.
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(27.5.2025 12:48:56)
To je ale blbost.
Mám v práci několik kolegů, kteří mají první děti okolo 25. Jsou vysokoškoláci, vyloučená lokalita nejsme.
Řekla bych, že se od pozdního rodičovství už docela ustupuje.
|
| Federika |
|
(27.5.2025 13:01:58)
Inko,
to sice nic neznamená:-, ale já kolem sebe takové lidi nemám. Všichni kolem třicítky se teprve chystají někdy v budoucnu zakládat rodiny, děti teď mít nechtějí.
Můj téměř 27 letý syn má spoustu kamarádů a kamarádek, stejně starých a taky, nikdo se na rodičovství nechystá, ani zatím na manželství.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(27.5.2025 13:05:53)
Synovi je lehce přes 30 a většina kamarádů má už děti 2.
|
| neznámá |
|
(27.5.2025 13:08:31)
Lehce přes třicet je synovcům od manžela a děti moc nemají, většina má vážnou známost a děti teprve plánují.
Neteře už většinou mají první dítě nebo jsou těhotné.
|
|
| Federika |
|
(27.5.2025 13:17:10)
Žádné takové dnes neznám. Mají prostě jiné možnosti, než jsme měli my, většinou hned po VŠ mají zajímavé nabídky, dost si vydělají, odcházejí na čas do zahraničí, nikdo se do rodičovských povinností moc nežene.
|
| Fern |
|
(27.5.2025 14:18:56)
Fed, přeci když něco neznáš ty, neznamená,že to vůbec neexistuje
Já si neumím vůbec představit, jak si žiju jen pro sebe a užívám si o 100 péro do 30+ a najednou že byse mi to to mělo o 180st. překopat a změnit život,já bych se snad do toho děcka už vůbec nedokopala, netroufla si do toho jít. A Ještě s tím, jak by člověk kolem sebe slýchal,jak jsou dnes ty děcka samej psychouš,asperger,adhd apod.,šikana na soc.sítích,apod.
Takhle v těch 23 to plynně navázalo na dosavadní povinnosti tak nějak,člověk byl v jednom švunku, tak se z jedné vody holt a naštěstí vzaly i ta děcka.Apodzější dilema se 40kou na krku kdy a jestli a kolik, tak odpadlo.
|
| Federika |
|
(27.5.2025 15:44:48)
Frn,
ale čti pořádně, já psala, že to neznám, ale že to nic neznamená (že to neznám já, pohybuju se prostě v určitý skupině)
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(27.5.2025 18:26:44)
Federiko, mezi přáteli mých dětí je to různé.
Není výjimkou, že zakládají rodiny před třicítkou. A nejsou to žádní sociálně slabí lidé, naopak.
Řekla bych, že odkládání rodičovství bylo trendem u dnešních cca pětatřicátníků - pětačtyřicátníků, mezi nimi znám mnohé dosud bezdětné, kteří se soustředili na práci, kariéru, nezávislý život.
Generace našich dětí už to má jinak.
|
| Federika |
|
(27.5.2025 18:28:20)
Ropucho,
a odkud to máš? Já to právě nejvíc pozoruju u generace našich dětí. Nikdo nepospíchá ani na manželství, pokud vůbec, ani na děti.
|
| sally | 
|
(27.5.2025 22:00:05)
Federiko,
to je indivindi.... mám dvě děti, blízko u sebe, oba kolem dvacítky - a jedno se tváří, že na nějaké svatby atd. je spousta času, druhé plánuje že s koncem školy do toho praští. Ale část je i o tom partnerovi - když máš dobrého partnera, tak se to zdá všechno jasné. Když se v partnerských vztazích tak nějak potácíš a narážíš na samé průšvihy, tak máš pocit, že tohle fakt ne (a je to tak dobře).
Jinak ještě k debatě - problém nevidím u malých dětí - jestli je člověku dvacet, třicet nebo čtyřicet a má malé dítě, tak to pořád zvládnutelné je - a je fakt jedno, jestli tatínek s dítětem hraje fotbal, nebo mu fandí z tribuny. Horší je to v době, kdy dítě už je relativně "velké" a nastávají výdaje se studiem (ale i takové ty osobní - dvouletého prcka člověk nacpe do tepláků po sestřenici a vezme ho s kyblíčkem na písek, puberťák už nemůže jít v teplákách po sestřenici a jeho potřeby jsou dražší než kyblíček - nejspí potřebuje telefon / laptop kvůli škole, člověk mu chce dopřát věci jako třeba hory, školní výlet, cermat...) - a tam už je rozdíl, jestli je tomu rodiči čtyřicet, padesát nebo šedesát - jestli má sám na starost ještě své (stárnoucí, nemocné) rodiče, jestli ho coby starého a neperspektivního nevyhodili z práce, v jakém je sám zdravotním stavu atd. Přiznám se, že mě se ulevilo s plnoletostí dětí - že už jsou ve věku, kdy pokud by "musely" (se o sebe postarat), tak by to nějak šlo (už jsou zaměstnatelní atd.).
|
| Federika |
|
(27.5.2025 22:49:06)
Sally,
to mi přijde ale právě spíš naopak. Pokud mají rodiče děti později, většinou jsou na tom už finančně líp, mají nějakou svou pracovní pozici, případně něco koupeno,našetřeno. neřeší urputně bydlení...
|
| sally |
|
(28.5.2025 2:41:36)
Federiko,
ano, starší rodiče jsou na tom líp, když zakládají rodinu a mají děti v okamžiku, kdy mají zorganizovanou kariéru, bydlení atd.... ale když pak po šedesátce mají doma puberťáka, a teď řeší, že by měli mít na důchod, platit babičce důchoďák a/nebo se jim rozsype zdraví na tolik, že nejsou schopní dál pracovat a podávat výkony, tak jsou v zadeli.
A prostě nevíš... můj táta byl sportovní zdravý člověk a ve třiašedesáti přišla náhlá zdravotní kalamita a sice přežil, ale je z něj invalida. Fakt to není o tom, že by byl línej nebo neschopnej si zorganizovat nějaké životní zájmy, nebo si "netroufal"...
|
| Buřt |
|
(28.5.2025 8:37:51)
Já si myslím, že brzké i pozdní rodičovství člověka přizpůsobí - mladí dozrajou a starší omládnou. Jasně, že ve 20 a něco ti lidi působí vesněs jako nezralí na mateřství - ale když se to stane, tak prostě dozraješ. Já jsem byla úplné trdlo, otěhotněla jsem neplánovaně ve 23, a dozrála jsem hned, jak to bylo třeba. Trochu to funguje i opačně, prostě když máš dítě pozdě, tak tě to drží mladistvýho, takže nevidím nic špatnýho ani na jedný variantě. Lepší brzy či pozdě než nikdy. Nějaký sportování a tak, to podle mě není zrovna podstatná věc, a to já sport miluju.
Ale jsou tu dva argumenty, který mě vedou k preferenci časnýho rodičovství. Pokud se v rodině děti rodí dříve, ta rodina má prostě více generací, víc si vydržíte. U nás je to možná extrém, ale já jsem poznala všechny čtyři své prababičky, a to považuu za moc důležité. Měla jsem díky tomu těch příbuzných, kteří mě měli rádi, prostě více - kromě babiček a dědečků i prababičky a pradědečky, pratetičky ... tohle prostě je bohatství. Stejně tak, když všichni rodí jedináčky, dítě je pak ochuzeno i o bratrance a sestřenice, tety a strejdy ... já vím, že si vždycky nemusí rozumět, ale ta šance s počtem prostě roste.
Když máš dítě ve 40 a tvoje máma tě měla taky v 40 - takže tvé babičce je 80, když se narodíš, tak to prostě není nic moc.
A druhej argument je, že jste si s dítětem prostě generačně blíž, když ho máš dříve. Víc rozmíte navzájem svýmu životnímu stylu, nejsou tam až takový rozdíly.
|
| Čumča. |
|
(28.5.2025 10:51:40)
Buřte, takhle mě vůbec nenapadlo se na to koukat (víc generací, víc obohacený život a pozornost), a má to vlastně hodně do sebe
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(28.5.2025 10:57:54)
Buřte, souhlasím, širší vícegenerační rodina je argument pro přiměřeně časné rodičovství i pro mě.
Jak píšeš, vztahy v rodině se sice mohou i nevydařit, ale s větším počtem lidí roste i šance.
Oba s mužem vzpomímáme na pocit "smečky" v dětství, kdy byla celá rodina pohromadě a my jako děti jsme se v tom cítili moc dobře a bezpečně.
A co jsem zaznamenala, měly to rády i naše děti.
A máme to vlastně všichni rádi dodnes.
|
| Buřt |
|
(28.5.2025 11:04:27)
Ropuch, ano, pocit smečky, to jsi vystihla moc hezky.
Přesně to si pamatuju i já, měla jsem moc ráda ty rodinné srazy u babičky, kde měl každej svý místo, trochu švihlej strejda i výstřední tetička, milovala jsem ten cvrkot. Běhání s partou sestřenic a bratranců - dneska jsme si docela vzdálení, ale v dětství to bylo skvělý.
|
| Ropucha + 2 |
|
(28.5.2025 11:12:02)
"milovala jsem ten cvrkot. Běhání s partou sestřenic a bratranců"
Přesně tak
A jak se lidově říká, "o tom to je". Nechci znít úplně zapškle staromilsky, ale děti opravdu nepotřebují hromady komerčních atrakcí, potřebují pocit bezpečí, své lidi, někam patřit a mít prostor přiměřeně se rozvíjet.
"dneska jsme si docela vzdálení, ale v dětství to bylo skvělý."
My s některými také, ale s jinými naopak zase na stará kolena nacházíme cestu k sobě a na to společné dětství vzpomínáme.
|
|
|
|
|
| c Marketa95 |
|
(28.5.2025 12:14:47)
Toho přesně se bojím...
|
| Čumča. |
|
(28.5.2025 12:24:01)
Markéto, naprosto tě chápu, absolutně, nicméně, jestli víte, že oba tomu chcete podřídit i životní styl (optimální váha, pohyb, zdravá strava), potom tomu nepůjdete naproti a medicína je dneska na jiné úrovni, než před dvěma generacemi
|
|
|
|
|
| c Marketa95 |
|
(27.5.2025 23:01:52)
Přesně tak, nebojím se, že by nezvládl malinké dítě, ale o roky potom, můj otec po padesátce hodně skokově zestárl (hlavně psychicky), moji pubertu zvládal s mnohem větší lehkostí než tu sourozence.
|
| Federika |
|
(27.5.2025 23:08:20)
Já bych to až tak neřešila, pokud do toho chcete jít oba. Mému manželovi bude 59, dceři je 17, o děti se tedy starám nebo starala jsem se převážně já, on je má všechny strašně rád, ale nic moc neřeší, žádnej problém s pubertou nemá a ani neměl.
|
|
|
|
|
| kosatka2 |
|
(27.5.2025 18:49:35)
Já se nikoho tím sociálním vyloučením nechtěla dotknout, a skutečně jsem nepsala o věku těsně před třicítkou, ale o věku 20-24 u chlapa, těch opravdu zas tolik nebude podle statistik...
|
| Federika |
|
(27.5.2025 18:50:50)
Kosatko,
já si představuju svýho dvacetiletýho, s vlastním dítětem
|
| kosatka2 |
|
(27.5.2025 18:54:32)
já si radši nepředstavuju ani sama sebe. ale tady sousedka si třeba vzala do péče ve 20 dvojčata mimina svý feťácký ségry...  skvělá
|
| Federika |
|
(27.5.2025 18:58:12)
Tak to je fakt dobrá a zodpovědná. To ale není běžná situace, naštěstí. Ať se jí i mrňatům daří.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(27.5.2025 23:08:58)
Dvacetiletý člověk dítě úplně hravě zvládne, když chce.
Však dvacetiletí vedoucí zvládají desítky dětí v oddílech, na táborech.
Většina lidí ve dvaceti ale nechce a nemá podmínky.
|
| Federika |
|
(27.5.2025 23:13:43)
Moje dvacetiletý dítě by to taky zvládlo, kdyby chtělo
Ale on má úplně jiný zájmy, praktický věci jdou úplně mimo něj, nevnímá je.
Mě měl můj táta ve dvaceti. Klidně nechal kočárek se mnou před hospodou, zapomněl na čas, s klukama , pak někdy o půlnoci mu došlo, že tam vlastně byl s kočárek a že ten kočár tam není, tak možná sjel do potoka. a s klukama vzali klacky a šli mě hledat utonulou v potoce....
Pak jel se saněma do lesa v zimě pro stromek, já spadla ve fusaku pusou do sněhu,on přivezl stromek. a neuvědomil si,že jsem na těch saních byla původně já...
Ne, ve dvaceti bych fakt nechtěla,aby měly moje děti vlastní děti...
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(27.5.2025 23:32:40)
V 18 letech jsem měla sama na starosti oddělení v nemocnici s 25 pacienty, o děti bych se určitě starala stejně zodpovědně, ale nechtěla jsem mít povinnosti.
Moje kamarádky měly děti hned po maturitě a nikde je nezapomínaly.
|
| TaJ |
|
(27.5.2025 23:44:17)
Evelyn, tak ona Federika zmiňovala spíš tatínky...mámy obvykle ty děti nikde nezapomínají. Ale bude to taky hodně o povaze, věřím, že můj manžel by ty děti nikde nezapomínal ani v těch 20, nejspíš ani dřív, ale on je od přírody takový hodně zodpovědný a starostlivý.
|
| Federika |
|
(27.5.2025 23:46:26)
Můj táta byl trochu bohém...
A můj syn je větší bohém, navíc hlavu v oblacích.
Jednou zřejmě bude dobrý táta. Ale teď ať si užije mládí. Bez dětí.
|
|
| Čumča. |
|
(27.5.2025 23:54:10)
"ale on je od přírody takový hodně zodpovědný a starostlivý."
jednou když jsem si už asi popáté uvědomila, že mm si nějakého rizika pro batole doma nebo na zahradě všiml dříve než já, jsem musela s povzdechem přiznat, že "je lepší máma než já" Já byla proti němu víc easy a pár věcí mi vůbec nedoplesklo
|
| Federika |
|
(27.5.2025 23:58:31)
U nás byl -co se dětí týče-vždycky víc zodpovědný jejich táta
Občas mu říkám kvočna.
Naše páteční pozdní večery:
-kde je F?
-nevim
-jako ona ti nic neřekla, nenapsala, nevolala, kde je, u koho je,kdy přijde?
-ne, u nějaký kamarádky asi
-a přijede?
-nevim
-jako ty vůbec nevíš, kdy přijede?
-nevim
Za půl hodiny, když už spím,je po půlnoci:
-ona nepřišla?
-asi ne
-jako ty vůbec nevíš, jestli přišla nebo nepřišla??
-nevim
-Scheisse, to snad neni možný, ty. si tady spíš a dcera vůbec nepřišla a ani nevíš, jestli přjde???
nevim, spi...
|
| Čumča. |
|
(28.5.2025 0:13:40)
batolecí syn, kolem roku věku, miloval slézat schody, pozpátku, pomaličku, s urputnou pečlivostí, žasla jsem - byl na sebe tak opatrnej, žádný spěch, pěkně spustit nožičku, ověřit si, že tam ten schod je a zlehounka se spustit - na posledním schodě hrdej širokej úsměv "zvládnul jsem to!", bylo úžasný to sledovat
to jsem mm nemohla vůbec říct, že syna nechávám slézat schody, přišel na to po půlroce
|
|
| K_at |
|
(28.5.2025 5:12:04)
Federiko, já to taky nechápu. Dospělý partner přece taky nemizí jen tak. Takže v době mobilů napsat přijdu ráno, spím u Vilemíny, je asi 10 vteřin. Prostě blbý věci se stávají a tušit, kde a s kým je náctiletý dítě prostě považuji za normální a běžný.
|
| K_at |
|
(28.5.2025 5:19:00)
No a na druhou stranu teda tatínek má jistě také telefon. Takže může klidně zjistit, zda je děcko ok. To ano.
|
| Beat |
|
(28.5.2025 6:07:31)
Fed, a ty se o ni nebojíš? Potrebuju o blízkém vědět, zda se vrátí v noci domů, nebo plánuje spát jinde. A pokud se má vratit, tak většinou vim, ze dorazil/a..
|
| Beat |
|
(28.5.2025 6:14:40)
Fed.. verim, ze ti tví kamarádi si ted žijí hezky, je to jejich rozhodnuti a nikomu bych nenutila svoje názory a rozhodnuti. Jen jsem se v poslední době setkala s víc případy, kdy z podobného páru jeden zemrel, nebo odešel a ten druhy je sam. A najednou přichází i jiné potřeby. Potřeba kruhu rodiny, pomoci s něčím, radovat se, sdílet. .. některé veci člověku nedojdou, dokud je nežije
|
|
|
|
| Federika |
|
(28.5.2025 9:42:43)
Kat,
jsme domluvené, že někam jde s kamarádkama, že pak u jedné přespí nebo přijede uberem. To mi stačí. Jdu spát třeba v 11 nebo o půlnoci, to ona v té době často ještě ani neví, kde bude spát nebo jestli raději přijde domů uberem.A já mám pak mobil ztišenej.
A kdyby zvedla mobil manželovi, tak by mu stejně řekla, že "ještě neví".
|
|
|
| Anadar | 
|
(3.6.2025 13:29:20)
Tohle znám dobře.Manžel je velká kvočna.Takový rozhovor se u nás nejspíš odehrával taky.
Pro mě je odstrašujícím příkladem kamarádka.Jsme už hodně dospělé a naše děti taky,dokonce s vlastními rodinami.
Počkej,musím ještě volat Honzovi.
Kašli na něj,už jsi mu volala a nebral ti to
No ne,on dneska jel do Brna,jestli dobře dojel
.
.
.
Co je?
No jestli jsi Honzíku dobře dojel.
Jo
Konec hovoru
Tak já bych ještě zavolala Markovi...
Hovor se opakuje v podobném duchu
|
|
| Anadar |
|
(3.6.2025 13:29:57)
Tohle znám dobře.Manžel je velká kvočna.Takový rozhovor se u nás nejspíš odehrával taky.
Pro mě je odstrašujícím příkladem kamarádka.Jsme už hodně dospělé a naše děti taky,dokonce s vlastními rodinami.
Počkej,musím ještě volat Honzovi.
Kašli na něj,už jsi mu volala a nebral ti to
No ne,on dneska jel do Brna,jestli dobře dojel
.
.
.
Co je?
No jestli jsi Honzíku dobře dojel.
Jo
Konec hovoru
Tak já bych ještě zavolala Markovi...
Hovor se opakuje v podobném duchu
|
| TaJ |
|
(3.6.2025 15:07:49)
Anadar, vidíš a mně na tom nepřijde zase nic tak odstrašujícího. Já jsem dospělá, mám svoji rodinu a přesto moje i manželova mamka jsou rády, když vědí, že jsme někam dorazili dobře. Když jedeme na dovolenou, třeba i jen po Čechách, tak vždycky po příjezdu voláme, že jsme dorazili dobře a v pořádku. Totéž když přijedeme zpátky, tak voláme, že už jsme v pořádku doma. I můj syn mi píše, nebo volá, když dorazí na tábor, že už jsou v pořádku na místě. Když zapomene, tak se připomínám zprávou ve stylu "všechno v pořádku?"
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(3.6.2025 15:36:01)
tinko, máme to stejně
dáváme si vědět, že jsme dorazili do cíle, z dovolené v zahraničí obvykle posíláme report na rodinnou whatsapp skupinu - stačí dvě tři fotky a pár slov... když jedu někam sama, píšu manželovi zprávu taky... nejde o nějakou kontrolu, ale ujištění, že je vše ok... když už ty mobily máme, je milé to využít
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(3.6.2025 16:12:27)
Taky si takhle píšeme s manželem i se synem. Snacha taky napíše do rodinné skupinky, je ta zvyklá z domova. Tak to asi není tak divný. Babičce se hlásíme všichni.
|
| Federika |
|
(3.6.2025 18:20:16)
My si píšeme jen třeba při nějakých dlouhých cestách, běžně všichni pořád někde trajdáme, to bychom se upsali.
Rozdíl je. tom,že mě nijak nezneklidňuje, když někdy nenapíše.Klidně usnu.
A naše kvočna tatínek chce vědět vždycky všechno
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(3.6.2025 18:10:51)
Mně to tedy v této formě odstrašující přijde.
Když člověk podniká něco mimořádného, je přirozené ozvat se blízkým. To chápu. Ale cesta dospělého syna, otce od rodiny, do Brna?
(Zrovna z dálnice do Brna tedy bývám nervózní i já, ale o to tady asi nešlo.)
Co si počnou matky dospělých synů, kteří sedí za volantem služebně každý den? Volají několikrát denně?
A co matky synů, kteří pobývají v cizině? Já vůbec nemám šanci postihnout, kde všude můj syn jezdí, ať už jako řidič nebo pasažér. Ozývá se mi, když někam přelétá, to oceňuji. Někdy se dozvím se zpožděním, v jakém státě se aktuálně nachází.
Posílá průběžně fotky, když se chce podělit.
Vůbec si neumím představit, že bych ho stále vyvolávala, to by muselo být na zbláznění.
|
| Federika |
|
(3.6.2025 18:21:57)
Přesně, často vůbec nevím, kdo kam odjel, kde je. Nikdo mi nehlásí všechno, ani já nehlásím všechno.
Hlásit se babičce?
Pošlu jí fotku nebo video, když někde jsme,ale taky často neví, kam jedeme.
|
| Ropucha + 2 |
|
(3.6.2025 18:33:07)
Federiko, podle mě se někteří lidé asi nudí a někteří také prostě "blbnou".
Vím od svých dětí, že už ve školním věku popisovaly, jak některé kamarády a spolužáky stále prohánějí rodiče a znám to i od některých známých, jak stále sledují pohyb svých dětí. Sledují je přes nějaké aplikace, to je pro mě úplně mimo obzor.
Jsem pro přiměřený přehled, kde má člověk své lidi, obzvlášť, když se mimořádně vzdalují od domova, ale nemyslím si, že je třeba vědět to úplně neustále s přesností na souřadnice. Na to si asi příliš cením osobní svobody své i druhých.
(Tatínka kvočnu chápu, to nepovažuji za stalkování, když se zeptá tebe, kde má v noci dcerušku.)
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(3.6.2025 18:30:21)
" Já vůbec nemám šanci postihnout, kde všude můj syn jezdí, ať už jako řidič nebo pasažér. "
A to je ten rozdíl
Pokud o cestě nevíš, není důvod hlásit úspěšné dosažení cíle pokud víš, je to proto, že jde o ne úplně běžnou situaci a pak je fajn dát info
|
| Ropucha + 2 |
|
(3.6.2025 18:43:55)
"pokud víš, je to proto, že jde o ne úplně běžnou situaci"
Rose, popisovaná maminka na mě dělá dojem, že ví o cestě spíše proto, že se ráda vyptává na každý krok.
Kdyby se syn aktivně svěřil mamince s cestou do Brna jako se zcela mimořádnou událostí, nejspíš by též aktivně hlásil, že má tu mimořádnou cestu úspěšně za sebou.
Tak to alespoň děláme v naší rodině a připadá mi to logické a přirozené.
Nenapsat dotaz, ale rovnou opakovaně vyvolávat, jestli dobře dojel (asi ano, když se dosud neozval on sám, policie ani nemocnice), je pro mě trochu přepjatý kalibr.
|
| Federika |
|
(3.6.2025 19:04:06)
Nějakou hranici by to asi chtělo,v obou směrech
Když mi syn o svaťáku před maturitou zmizel. a já s tedy druhej den ptala, kde je, bylo mi naší "kvočnou" oznámeno, že je "In Lappland"...
Volala jsem mu, psala, nic. Až třetí den poslal fotku a na mu výtku, že aspoň mohl říct, že někam jede nevzrušeně prohlásil:" Co je? Vždyť já se do maturity stihnu vrátit...."
Ale když mi řeknou, že někam večer jdou a že se nejspíš vrátí nebo přespí u kamaráda,tak to mě nevzrušuje.
|
| Ropucha + 2 |
|
(3.6.2025 19:48:47)
Federiko, tak váš expert s Laponskem je opravdu druhý extrém , ale já mám pro tohle snad i pochopení. Já si svobodu a samostatnost hodně považuji.
|
| Federika |
|
(3.6.2025 19:54:12)
O je ale fakt trochu mimo, byl takovej odjakživa. Jede si po svým, vůbec nevnímá, že je součástí něčeho, byl samorost už jako mimino.
Vždycky jsem měla pocit, že na tohle dítě nemám absolutně žádnej vliv.Na nic se nás neptá, nikdy s námi nic nekonzultuje, prostě se vždycky rozhodně sám.
|
|
|
|
| Liaa | 
|
(3.6.2025 19:05:45)
Já s tím mám problém, když to chce někdo po mně, sice to v dobré víře slíbím, ale než dojedu do cíle, tak to zapomenu. Sama to vnímám tak, že "žádné zprávy, dobré zprávy", takže to nevyžaduji ani po ostatních, kromě nějakých zcela výjimečných situací. Ale všímám si, že pro hodně lidí je to zcela standardní věc.
|
| Federika |
|
(3.6.2025 19:12:26)
Jo, taky si říkám, že by se ozvali, kdyby něco Takhle je prostě všechno v pořádku
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Masopust na Dlaskově statkuSemily 
Rozloučení s masopustemChrudim 
Swingový plesOpava 
PopelkaČeské Budějovice 
Posezení s cimbálemKroměříž 
Masopust na Dlaskově statku
Rozloučení s masopustem
Swingový ples
Popelka
Posezení s cimbálem
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)