| Hanka-1978 | 
 |
(9.11.2025 7:58:35)
Pracuji jako učitelka v MŠ a kolegyně přišla s tím, že 14. 11. bude Pyžamový den a že bychom se mohli zapojit. Je to prý celostátní charitativní akce na podporu rodin s nemocnými dětmi. Tím, že přijdeme do práce (do školy, do školky) v pyžamu prý vajádříme rodinám nemocných dětí podporu. Všichni tímto nápadem byli nadšeni. No, já nad tím (asi jediná u nás v práci) přemýšlím a říkám si - čím to jako těm rodinám pomůže? Jak je tímto podpoříme? Děti si užijí zábavný den ve školce v pyžamu. Ale nějaká spojitost? Aby to mělo nějaký smysl a došlo u dětí k nějakému prožitku, který by vedl k uvědomění, tak by děti musely celé dopoledne strávit ležením v postelích (jako ty nemocné děti, kterým tedy máme vyjádřit solidaritu), nemohly by samozřejmě běhat, jít ven, popř. by ještě musely absolvovat nějaké nepříjemné lékařské procedury. Ale to samozřejmě nenastane.
Tak se ptám - jaký to má smysl? Co si o tom myslíte? Shodou okolností jsem narazila včera na článek na toto téma a v diskusi pod ním bylo hodně názorů podobného ražení, vyjadřovali se tam dokonce rodiče dlouhodobě nemocných dětí, že opravdu není nutné chodit celý den v pyžamu, že oni jsou radši za podprou vyjádřenou jinak. Jedna maminka tam psala, že má také dlouhodobě nemocné dítě a že ona rozhodně 14. 11. v pyžamu do práce nepřijde.
Tak si říkám - k čemu jsou takové akce? Má to smysl? Co si o tom myslíte?
Zřejmě budu v naší MŠ jediná (a tedy černá ovce), která se se svou třídou nezapojí.
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(9.11.2025 9:00:36)
Asi podobně, jako modrý (autismus) nebo ponožkový (downův syndrom) den, to se dělá už dávno, připomíná, že takové děti existují a potřebují podporu.
|
|
| K_at |
|
(9.11.2025 9:11:48)
Myslím, že to moc hrotis. Záleží přece na tobě, jak to s dětmi uchopis. Jakou informaci zprostredkujes svým rodičům. Pyžamo je prostě oslí můstek k něčemu ... A to něco už je na tobě. 
|
| Hanka-1978 |
|
(9.11.2025 9:47:13)
Nevím, jestli to hrotím, prostě nad tím přemýšlím...Naše školka to pojímá víceméně jako pyžamovou párty. A v tom já nevidím v souvislosti s tím, že má jít o podporu nemocných dětí, vůbec žádný smysl.
Pokud bych to chtěla uchopit tak, aby si děti uvědomily něco o tom, že existují hodně nemocné děti, tak by opravdu byl podle mě nutný ten zážitek celodenního ležení v posteli a nepříjemných lékařských procedur... Prostě to tak vnímám.
|
| K_at |
|
(9.11.2025 10:14:35)
Myslím, že dlouhodobě nemocné děti nejsou jen ty, které leží pořád v posteli. I 4 leté dítě je schopno si vzpomenout, jak mu je, když je nemocné. A zdá se bojí injekce a lékaře. A rádo bere léky atd. Jinak pokud to kolegyně pojímají jako veselou party, tak jak říkám, můžeš to udělat jinak.
Jinak pokud to ostatní berou jako party den, tak je to blbě. A už chápu, že ti to vadí. Já třeba pyžamové party nedělám, vadí mi představa pyžama před rodiči ráno.
|
| Hanka-1978 |
|
(9.11.2025 10:26:35)
Kat, přesně o to mi jde - že se to pojme jako párty... Pak v tom nevidím smysl a je pro mě těžké dělat věci, které mi nedávají smysl.
|
| K_at |
|
(9.11.2025 11:59:49)
Hanko, rozumím. Ale jak říkám, tvoje třída a tvoje realizace.
|
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(9.11.2025 17:05:42)
Stačí připomenout, děti v pyžamu vyfotit, nebo třeba pojmout nějak vytvarně, nakreslit, co by takovým dětem udělalo radost, každý si vybarví šablonu pyžámka, atd... Nemusí se někde pobývat celý den v pyžamu.
|
|
|
| Dari79 |
|
(9.11.2025 9:25:22)
Neznám.
Ale buď jde jen o symboliku, kterou samozřejmě lze využít právě k dalším aktivitám, poučení, vysvětlení.
Nebo bych to klidně spojila s nějakou "sbírkou", kterou pak věnovat nějaké nadaci nebo někomu konkrétnímu nemocnému, ideálně kdyby třeba v dané obci (blízkém okolí) žila nějaká taková rodina... Sbírka finanční, věcná, nebo prodej výrobků dětí...
Obecně myslím, že od toho svátky nebo "dny něčeho" jsou, nejen přijít v legračním oblečení, ale jako "berlička" k objasnění ... (historie, společenského problému, odlišné životní situace, kterou třeba ty děti neměly možnost zažít).
A pak na otázku " k čemu to je" je odpověď jasná, k rozšíření obzorů, poučení, uvědomění si, ale i sdílení zážitků/zkušeností...
Záleží samozřejmě na věku dětí.
Jinak to skutečně bude na úrovni Halloweenu nebo sv. svatého Patrika, tj. zítra přijďte děti v masce, v zeleném...
|
| Hanka-1978 |
|
(9.11.2025 9:48:50)
Mi právě přijde, že ty 4leté děti tu symboliku moc nepochytí...
|
| Monika |
|
(9.11.2025 10:01:38)
Hanko,taky si myslim, ze v MŠ z toho bude spíš jen zábava.A teda ja pojem "pyzamovy den" obecně mam spojeny spíš s nejakym relaxem než vyjádřením sounalezitosti s nemocnými.
|
|
|
|
| Fern |
|
(9.11.2025 9:38:42)
Vypada to,ze ty jedina v tom vasem zar.pouzivas rozum - lidi jsou povetsinou stadni hlupackove,kterym musi porad nekdo neco organizovat,jinak si se sebou nevi rady.Vsak podle toho dopadly i volby.
Charita i solidarita jsou dobrovolne projekty a nemela by se proto u nich vyzadovat povinnost. Takze me by bylo uplne fuck,jak by na me ti ost.dus.mrzackove nahlizeli, ja vlastne ziju solo po vetsinu zivota,co dela ofci vetsina je mi dve a zije se mi fajn a hl.svobodne!
Naprosto dobre a stejne bych se ptala i ja,cemu tahle blazniva akce tem pistizenym pomuze a dle toho bych se i zachovala.
To musite do pyzam i vy dospeli nebo je to jen pro deti? Kdyby to druhe,tak pro decka bych ten cirkus mozna usporadala,ja bych katdopadne zustala v beznem oblec.
|
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(9.11.2025 11:07:40)
proč by to nemohla být zábava pro děti ve školce?
budou mít změnu, zábavu, a přitom se něco dozví
den předem si vysvětlíte, že jsou i děti/lidi hodně a dlouhodobě nemocní a vy si na ně vzpomenete
a v ten den si něco pustíte, video s něčím pro malé děti na téma nemoci, popovídáte si, co jim dělá radost, když jsou nemocní, co naopak rádi nemají, proč někdo nemá vlasy...
a třeba spolu s rodiči uděláte nějakou minisbírku a pak něco pošlete do nemocnice
a vůbec nevadí, že se u toho ty tvoje děti budou bavit, že to odlehčíte tím pyžamem a zábavou, tak náročný téma to potřebuje
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(9.11.2025 11:13:26)
klidně můžete vyrobit nějaké papírové ozdoby, které pošlete do nemocnice, nemusí to ani nic stát, můžete se klidně zapojit, zpříjemnit prostředí, možná můžeš do nemocnice zavolat a zeptat se, jestli můžete něco takového udělat, jestli něco na okna nebo na stěny, papírový řetěz, barevný, zase aby byl ohled na hygienu, co nemocnice dovolí a dostane to úplně jiný rozměr
|
|
| sally | 
|
(9.11.2025 17:53:45)
souhlasím s Yuki, navíc pro čtyřleté děti je to těžko uchopitelné téma, ale promluvit si o tom, že jsou na světě děti, které jsou v nemocnici, nebo i doma a nemůžou / nedokážou jít ven, mezi ostatní, nemůžou si hrát, běhat... těm nemocným dětem jako takovým to nepomůže, ale vybudovat to povědomí o tom, že jsou děti, které nemají vlasy, nebo mají trubku, kterou se krmí rovnou do žaludku, nebo jsou na vozíku - a pořád jsou to děti, s pocity a touhami stejnými jako děti ve školce.
Já si pamatuju ze svého (ranného, předškolního) dětství, že jsem se děsila na procházkách, že potkáme "děti z jedličkárny" (Jedličkův ústav) - jediná osvěta byla stylem "hlavně se na ty chudáky nedívej". Postižené děti byly "tabu" a byly zavřené "v jedličkárně", což byla podle mě šílenost - v malých dětech jako já to evokovalo neurčitý pocit strachu, a jaké to bylo pro ty "zavřené" děti, bez rodiny (rodina vesměs neměla moc šance se o děti starat - všichni museli pracovat a děti končili v ústavech), si můžu jen domýšlet.
Za mě - je důležité právě těm předškolním dětem připomenout, že jsou i děti, které nemůžou chodit do školky a mají život s nějakými omezeními. Podle mě z toho klidně může být i párty, proč ne, hlavně zbourat to tabu, ten pocit, že je to něco nenormálního, divného, podezřelého, strašidelného.
Svoje pyžamo bych vyřešila nějakým pyžamovým vrškem (já mám taková trika) a normálními kalhotami, případně dlouhým nočním trikem (ne vysloveně noční košile) a leginami, abych byla připravená na to, že je to normální pracovní den a nevypadala úplně jako eman...
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(9.11.2025 11:30:31)
Já v tom vidím především takové to "zvednutí téma" - je to příležitost téma zviditelnit, mluvit o něm, přivést na to řeč... Je to stejné jako pastelka, vlčí máky, kytičkový den, pomněnky... Díky lidem v pyžamu na ulici (ve škole, školce, v práci...) se o tom bude mluvit a ve výsledku to přinese rozšíření obzorů, vynese to nové sbírky, nové sponzory...
A ve školce je to taky příležitost o tom mluvit s dětmi, třeba i jen proto, že děti v tomhle věku běžně žijou jen tím, co znají osobně...
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(9.11.2025 11:45:43)
třeba někdo z dětí zná někoho, kdo je nemocný, může to být děda, vzdálená teta, běžně se o nich nemluví, přesto to vnímají a teď budou mít možnost to říct, třeba mluvit o něčem, co ostatní neznají, o strachu, o něčem divným, jako je holá hlava,
já jsem nedávno zastavila na parkovišti u nás u obchodu v té naší skoro vesnici a ve vedlejším autě seděl kluk bez vlasů, ty děti o tom nepřemýšlí, když to uvidí, ale třeba si na podobnou věc vzpomenou u pyžamového dne a dojde jim, proč ten kluk neměl vlasy
bohužel i nemoc patří k životu, je potřeba o tom mluvit, dávat naději, že když to třeba za pár let potká je nebo někoho jiného, mají šanci na vyléčení, nezůstanou zavření a čekat na smrt, jak to bývalo ještě před 40 lety
dnes je obrovská šance zvládnout i rakovinu, je potřeba toho strašáka trochu zmenšit a toto je jedna z možností
|
|
|
| breburda71 | 
|
(9.11.2025 12:30:15)
Tak ja asi souhlasim, ze by se to nemelo smrsknout na pyzamovou party..
Ale zas je zbytecne to vyjmout uplne, k instrukcim ohledne pyzamoveho dne ( alias dne souciteni s nemocnymi detmi), bych dala treba na nastenku / web par odkazu na sbirky, treba na deti se syndromem motylich kridel, SMA a podobne...
Jsou to male deti, ale myslim si, ze uz dokazou pochopit mezi nemoci a zdravim, tak bych je s tim nejak seznamila, ze nikdo neni rad nemocny, ale bohuzel jsou deti, ktere nejsou nemocne jen chvilku, ale porad...A jak se treba chovat, kdyz je nekdo postizeny, na vozicku, nabidnout pomoc, nezirat napr atd...
A ohledne pyzama v praci ( ucitelka)- mozna by stacil i jen zupan prehodit pres leginy a triko ja tak spim v zime porad...
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(9.11.2025 12:36:36)
Breburdo, jo... bude rozdíl i v tom, co kdo vidí na první dobrou jako pyžamo 
Spací triko vs saténová košilka
Ostatně já měla problém vzít muži do nemocnice pyžamo, žádné nevlastnil, musela jsem mu ho koupit teď ho má teda už pár let ve skříni, ale od doby hospitalizace ho nepoužil
|
| Mr. Miçkey | 
|
(11.11.2025 18:13:55)
Proc je vlastne v CR povinnost mit v nemocnici pyzamo? Absolvoval jsem spoustu pobytu v nemocnici a nic jako pyzamo nevedu, kolikrat jsem nakyho packenta videl v pyzamu bych spocital na prstech jedne ruky... vetsinou naky duchodci
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(11.11.2025 18:18:53)
A v čem by měl člověk ležet v posteli než v pyžamu?
|
| Mr. Miçkey |
|
(12.11.2025 6:40:21)
Ja teda zrovna v posteli lezim, ackoli pyzamo nevlastnim
|
|
|
| Ropucha + 2 | 
|
(11.11.2025 18:30:02)
Mickey, je to spíš zvyk než povinnost.
Já jsem pyžamo v nemocnici nikdy neměla a nikdo to po mně nechtěl.
V porodnici před více než dvaceti lety jsem používala erární hábity, to se mi z hygienických důvodů hodilo.
Jinak nosím tílka a šortky, na převozy mikinu.
Nevlastním žádné pyžamo, ve kterém bych chtěla figurovat mezi lidmi.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(11.11.2025 18:37:37)
Tílka a šortky? to bych zmrzla.
|
| Ropucha + 2 |
|
(11.11.2025 18:49:08)
Inko, v nemocnici? V přetopených místnostech v igelitových lůžkovinách? Tam je to na svléknutí z kůže.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(11.11.2025 19:22:03)
Já byla jenom v porodnici a jediný co si pamatuju, že mi byla pořád šílená zima. A chodím na magnetickou rezonanci a tam vždycky požádám o deku a nosím si svetr a tlustý ponožky.
|
|
|
|
| susu. |
|
(12.11.2025 13:55:03)
Já byla v nemocnici teda už dávno, asi před 20 lety a měla jsem teda noční košili a lidi okolo mě taky - košili nebo pyžamo. Manžel byl někdy před kovidem a měl pyžamo a teda ti chlapi okolo taky.
A teda, pokud někdo má pyžamo (ne to klasické s knoflíky) a někdo triko a tenké tepláky, tak mi rozdíl trochu uniká, to je prašť jako uhoď.
|
| Ropucha + 2 |
|
(13.11.2025 11:58:43)
Susu, je pravda, že v současnosti se některá pyžama designem příliš neliší od domácích nebo volnočasových úborů. Potom je asi jedno, co z toho se použije, pokud má člověk dostatek kusů, které by při pobytu v nemocnici střídal.
|
|
|
|
| Len | 
|
(11.11.2025 21:35:44)
Mickey, taky jsem nevidela nikoho v pyzamu/nocni kosili. Nastesti za sebou mam jen jednou porodnici a pak uraz dcery, ale nemocnic jsem par prosla a vsichni teda spis v civilnim obleceni.
Ja zadny spaci ubor nevlastnim, spim v kalhotkach a jinak nic.
U nas jsou tyhle akce vzdy spojene s vyberem nejakych drobnych na prislusne dobrocinne sbirky a tema je probrane bud ve tridach nebo na shromazdeni cele skoly v aule/telocvicne. Nikdy to nebylo tak, ze by deti o tematu nevedely vic. Tech akci byla kazdy rok alespon deset, nektere se opakovaly kazdy rok a nektere byly jednorazove.
|
|
| Jerry G. |
|
(12.11.2025 11:59:02)
Mickey,
to me taky napadlo, travit cely den v pyzamu podle mne neni zadouci. Prevlikani z obleceni na noc a na den povazuji pri pobytu v nemocnici za velmi dulezity ritual, pro uzdraveni. I velmi male dite, jsem, pokud to trosky slo, prevlikala, nekdy to znamenalo provlikat infuze pidi rukavkama.
Jinak jsem se neco vic dozvedela o akci Pyzamovy den, je to na podporu Ronald McDonald´s domu. V CR jsou takove domy jenom dva, co jsem slysela, to je malo. Mely by byt u kazde vetsi nemocnice. Akce mi prijde super. Je to pripomenuti, ze ne vsechny deti maji moznost spat doma ve svych postylkach, a je fajn, ze muze mit rodice u sebe. Tohle, kdyz se dozvi 4 lete dite, tak mu to podle mne neuskodi, prijde mi dobre ucit deti emapii a solidarite.
Ze se u toho bavi, je jenom dobre.
|
| Ropucha + 2 |
|
(12.11.2025 12:07:09)
Malé dítě jsem naštěstí nikdy v nemocnici neměla, ale měla jsem tam větší dítě a pyžamo tam určitě nemělo. Mělo prostě běžná trika a pohodlné sportovní kraťasy. Kdy a jak si je měnilo, na noc nebo na den, to netuším.
|
| Stará husa |
|
(13.11.2025 11:30:52)
Dlouho jsem v nemocnici nebyla (kéž to tak trvá), ale vždy, ať jsem tam ležela coby pacient, nebo byla na návštěvě, tak všichni měli buď pyžamo nebo noční košili. Co taky jiného, když člověk celé dny i noci jen leží v posteli. Nebudu ležet v posteli v riflích.
|
| Beat | 
|
(13.11.2025 11:56:42)
Dům Ronalda McDonalda je skvělá věc. Souhlasim s Len. A dojímá mě jeho existence, a ač jsem nikdy s dítětem v nemocnici nebyla, dovedu se hodně vžít do rodiči, který jsou za jeho existenci moc vděční.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(13.11.2025 12:08:52)
Huso, starší generace je tak asi naučená, z mé zkušenosti opravdu starší ročníky pyžama nebo noční košile používají.
Pro mě to není, já doma na spaní používám košilky bez spodního prádla, to by mi ve veřejném zařízení nebylo příjemné. A spodní prádlo plus pyžamo je nepohodlná kombinace zbytečných vrstev.
Proto si beru pevné tílko, které splní funkci prádla i svršku, nemačká se a jen minimálně hřeje, a k tomu šortky s podobnou funkčností.
A když jsem měla v nemocnici dítě v pubertálním věku, vůbec si neumím představit, že by tam chtělo být v pyžamu, to mu ani nepřišlo na mysl.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(13.11.2025 12:21:40)
no jo, když u nás pyžamo rovná se triko a kraťasy nebo dlouhé kalhoty - všechno obvykle měkké, bez knoflíků, zipů, šňůrek, aby nic netlačilo... nebo teda samozřejmě dlouhé spací triko (v nemocnici s legínami)
pyžamo jako nosil pan menšík v arabele (tedy kabátek a kalhoty) už asi nenosí dnes nikdo
|
| susu. |
|
(13.11.2025 12:27:19)
taky v nemocnici doplňuju noční košili nějakou verzí kratších kalhot.
Ale ty stará pyžama, jako kalhoty a kabátek na knoflíky s kapsičkami, se mně osobně velmi líbí. Jen ty knoflíky se rády trhají, tak je moc nepoužívám.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(13.11.2025 12:37:58)
Rose, tomu já i rozumím, jaká se dnes nosí pyžama (staří lidé jsou nicméně v nemocnici stále k vidění v těch klasických), ale jsou to stále pyžama. Lehké modely, které mám doma, bych nikam mezi lidi netahala a v dlouhé bavlněné košili a legínách bych se jednak cítila podivně a jednak v nemocniční posteli uvařila.
Ale ať každý používá, co je mu pohodlné, v nemocnici je to úplně to poslední, na čem záleží.
Jde jen o to, že pyžamo prostě vůbec není povinné ani nezbytné, lze tam ležet v čemkoliv, co je čisté a nepřekáží pacientovi ani zdravotníkům.
|
|
|
| Stará husa |
|
(13.11.2025 12:44:07)
Já jsem v nemocnici měla normální dlouhou noční košili na nahém těle, nic divného mi na tom nepřišlo. Já nemám pyžama moc ráda, vadí mi ta guma v pase. Ale třeba dcera byla v nemocnici v pyžamu, taky oblečeném na nahém těle. Takto normálně doma spíme, nechápu, že někdo nosí na spaní spodní prádlo. Nikde nic nekouká, máme na sobě přikrývku, i v té nemocnici. Když někdo vylezl z postele, vzal si na noční úbor župan.
|
| Koníček mořský | 
|
(13.11.2025 12:57:23)
Tak to já si nechám do smrti pyžamo - rovná se postel. V pyžamu bych na veřejnost nikam nešla, ani kdyby to symbolizovalo bůhvíco. Nemám ráda ani módu, která vypadá jako pyžamo nebo župan. To jsou pro mě symboly postele, soukromí nebo nemoci, ale nevím, proč bych se v nich měla producírovat jen proto, že je někdo nucen být v pyžamu v nemocnici.
My v pyžamu spíme, já někdy v noční košili, ale vyhrnuje se z ní zadek a košile jak krajta omotává člověka co se vrtí. Já se vrtím dost, takže košili si už omotávat nebudu. Guma na pyžamu mi neva, mám jí tak akorát. Bavlněný pyžamo mi přijde na spaní fajn, nějaká trika, spodní košilky a tak mi přijdou jako spací improvizace a provizorium, když není pyžamo po ruce.
Jako symbol sounáležitosti jsem naposledy nosila trikolorní stužku v roce 1989 a sounáležitost a solidaritu budu i nadále projevovat činy, nikoli symbolickými gesty (vousy, poléváním, chozením nebo nošením pyžama do práce).
|
|
| susu. |
|
(13.11.2025 13:01:33)
Taky mám v nemocnici košili přímo na těle. Ale na zadek přece jen dám ty kalhotky nebo legíny, nikdy nevím, kdy mi čouhá prdelka zpod peřiny. A ano, mimo pokoj to chce župan.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.11.2025 14:31:43)
Měla bych stejné pochybnosti jako ty.
Když odhlédnu od charitativního tématu, pyžamová party vůbec není koncept pro mě, v pyžamu bych mimo ložnici nikam nešla a neposlala ani své děti. Maximálně bych použila tepláky + tričko, jednoduché bavlněné šaty apod..
Pokud jde o zapojení školky do charity, umím si představit třeba sbírku na konkrétní účel, vyvěsit informace na nástěnku, dát k tomu kasičku, uspořádat jeden den třeba i ta pyžama (domácí úbory) plus nějaký související program, u toho se vyfotit a vyvěsit fotky s informacemi, o co šlo a proč.
|
|
| babi_ | 
|
(9.11.2025 16:02:49)
Dle mého smysl tomu dá učitelka sdělením, oč jde.
Vidím to stejně jako Rose. Děti nemusí celý den v pyžamech ležet, stejně jako já se připnutím vlčího máku nijak nesnažím přiblížit měsícům a rokům v zákopech pod palbou, abychom vzaly na vědomí, že někdo potřebuje pomoci.
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.11.2025 20:44:44)
Babi, symboly typu vlčího máku mezi přiměřeně starými lidmi jsou srozumitelné, ale u tříletých nebo čtyřletých dětí bych měla pochybnosti.
Jistě se jim dá předat informace, že některé děti jsou nemocné dlouho nebo dokonce trvale. Ale co přesně si z toho mají vzít? Nevezmou si z toho v první řadě obavy? A pomůže to nějak reálně nemocným dětem a jejich rodinám?
Jak už jsem psala, chápala bych smysl sbírky na konkrétní účel, podpořené případně i nějakou symbolikou pro zviditelnění, ale čistě jen převlekový den u takhle malých dětí mi příliš efektivní nepřijde.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(9.11.2025 21:01:48)
Ropucho, ono ve výsledku ty peníze přinese třeba to, že někdo natočí reportáž s roztomilými školkáčky v pyžamcích a večer to pustí v TV... 
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.11.2025 21:07:05)
Rose, věřím, že zviditelnění, kdy se děti nafotí nebo nafilmují a materiál se dál nějak zpropaguje, smysl mít může.
Valnému edukačnímu dopadu na samotné děti ve školce spíš nevěřím.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(9.11.2025 21:10:45)
pro ty děti to v první řadě bude zábava, u toho se může mluvit o nějakým tématu, klidně ne úplně příjemným, a pak hurá do běžného fungování
není potřeba za vším hledat velký edukační smysl, za jednou se nic velkého nikdo nenaučí, ale začne se o tom mluvit a to úplně stačí
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(9.11.2025 21:15:57)
To není akce pro školku, co jsem viděla, tak jde o celostátní akci pořádnou Nadačním fondem s úmyslem upozornit na rodiny nemocných dětí. Záleží na lidech, kdo se zapojí pro dobrou věc.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(9.11.2025 21:24:16)
Lidé si oblékají pyžamo, aby si připomněli, že mnoho dětí musí nosit pyžamo dlouhé týdny nebo měsíce kvůli nemoci. Akce pomáhá šířit povědomí a finančně podporuje provoz Domu Ronalda McDonalda, kde rodiny nacházejí bezplatné ubytování, když jsou jejich děti v nemocnici
Mně to připadá super
https://drmcd.cz/novinky/podporte-pyzamovy-den-gesto-ktere-pomaha
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(9.11.2025 21:34:17)
Ropucho, jde o způsob... Pokud jednou půjdou do školky v pyžamu, asi to výrazně nic neovlivní (pro ně), pokud se to bude opakovat každý rok a pokaždé se zároveň bude mluvit o té podstatě, může to mít přínos i pro ně... A pokud něco takového proběhne (byť i jen jednou) a dítě se pak setká doopravdy s dlouhodobě nemocným, vybaví se mu to... Nese to dobrý odrazový můstek pro další akce, rozhovory a podobně...
Alespoň já si pamatuju, jak jsme s dětmi dlouze a často mluvili o různých charitativních projektech a to, že se s tím setkaly i ve školce, bylo vždycky znát...
|
|
|
|
| babi_ |
|
(10.11.2025 6:31:13)
Ropucho, viz jak vysvětluje Evelyn a Yuki a Rose.
|
| Ropucha + 2 |
|
(10.11.2025 11:49:16)
Babi, ok, respektuji optimistické pohledy na věc
Já holt až si v příštím životě založím mateřskou školku, založím si ji s Knedlou, budeme tam děti prohánět při studeném odchovu a pyžama necháme konkurenci
|
|
|
|
|
| Federika | 
|
(9.11.2025 17:01:48)
Mně se to líbí.
Určitě bych to pojala jako "podporu" , s tím,že bych si o tom s dětmi povídali.Je spousta možností, jak jim téma přiblížit.
A tím,že to pro ně bude "jiný den" ( a klidně ať si to užiju, proč ne), si z toho povídání i něco odnesou, zapamatujou si.
A já bych teda neměla problém přijít v pyžamu
|
|
| kysnutá knedla |
|
(9.11.2025 17:29:28)
Ešteže vedenie našej školky neprišlo s takýmto nápadom.
Na utrpenie sa dá upozorniť iným sposobom a nie bláznivou (asi som suchar, ale pre mňa nezmyselnou) akciou.
Deti by si to užili, bola by to pre ne "pecka", neverím, že by sa to nieslo v duchu "ach jo, je nám to tak líto..."
|
| Hanka-1978 |
|
(9.11.2025 17:33:18)
Ano, přesně tak to vnímám i já!
|
|
| breburda71 |
|
(9.11.2025 18:50:12)
Ja chapu, ze asi pro ucitelky je to z nejakeho duvodu opruz, ale i kdyby si to deti "jen" uzily, tak nevim, co je na tom spatneho...
Popripade proc nenaplanovat teda pyzamkovy den uplne nezavisle na puvodnim duvodu, proste jen jeden den v pyzamkach, kdyz by to teda detem udelalo radost
Jeden den, kdy ve skolce bude volny program v pyzamkach...
|
| kysnutá knedla |
|
(9.11.2025 18:55:52)
"Volný program v pyžamkach"
Skúšam si to predstaviť a marne hľadám benefit...
Volný program, tj volná hra celé dopoludnie? Celý deň? Bez pobytu venku? Každý by robil, čo chcel a jedinou "povinnosťou" by bol príjem potravy?
Na rovinu - po takom dni by som bola úplne K.O.
|
| breburda71 |
|
(9.11.2025 19:09:48)
Knedlo, ja nejsem ucitelka a kazdou ucitelku popravde velmi obdivuju, takze si to fakt neber nijak osobne.. Jen me napadlo, ze kdyz by to tedy i podle Tveho nazoru detem udelalo radost, tak ze by to treba stalo za to...
|
|
| Mr. Miçkey |
|
(11.11.2025 18:18:08)
Ja si realizaci umim predstavit leda tak, ze se ucitelky v pyzamu a s flaskou nekam schovaji a deti v pyzamkach ponechaji osudu
|
|
|
| K_at |
|
(9.11.2025 19:13:45)
Breburdo, protože se ti ty děti dřív nebo později prizabijí. Normálně mají a musí mít čas na své hry. Ale někdy je to mnohem náročnější, než mít program.
My letos máme mladší děti. A tahle třída je takový atyp. Míváme dny, kdy je ve třídě tak rušno, že se prostě nedostaneme ke stolu, abychom vzaly fyzicky ty připravené pomůcky na aktivity a připravily je.proste tam nedojdes. 
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(9.11.2025 20:53:19)
myslím, že hledáte zbytečně komplikace, kde nejsou.
Zažila jsem pyžamový den na 1. stupni zš a taky na specce. nikdo neříká, že musí být v pyžamu úplně celý den, klidně můžou v 10 zajásat,že jsou zdraví, pyžama už bylo dost, jdeme ven, a dál fungovat normálně, přitom se venku zaměřit na bariéry atd
|
|
|
|
| Jerry G. |
|
(10.11.2025 16:40:14)
Deti by si to užili, bola by to pre ne "pecka", neverím, že by sa to nieslo v duchu "ach jo, je nám to tak líto..."
Knedlo,
Jestli nekdo o litost stoji. Spis o akceptaci a pochopeni, ze dlouhodobe nemocne deti a jejich rodice jsou soucasti spolecnosti. Ze to bude pro deti ve skolce prijemny den o ti lip.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(10.11.2025 18:08:29)
proč by mělo jít o lítost? úplně stačí, že se vůbec dozví, že někdo takový existuje
není potřeba vyřešit problém, ale začít o něm mluvit
|
| Dari79 |
|
(10.11.2025 19:22:20)
Přesně - lítost není vůbec emoce, která k nemocím (či jiným potížím) dětí patří...
Vzpomínám si, jak mi to celkem důrazně vysvětlili už v porodnici na JIP i IMP, když jsem měla tendenci to ubohé nedonošeňátko litovat, resp. např. při prvním cvičení vojtovky atd.
Ti, co nic takového nezažili u vlastních dětí, tak platí třeba i pro očkování (nebo u zubaře)... Není přece logické dítěti říkat - chudinko malá ubohá, ta doktorka tě teď bodne, bude to bolet....
Nelitujeme - chválíme, pozvbuzujeme, oceňujeme, podporujeme...
Určitě bych tedy povídání o dlouhodobě nemocných či postižených dětech nespojovala s tím, že je máme "chudinky" litovat.
|
|
|
|
|
| kosatka2 | 
|
(10.11.2025 10:10:30)
Tak moje děti by to asi v určitém věku bavilo. I měly rády různé školkové vyučování, poučování a vzdělávání, protože když to říkala PANÍ UČITELKA... (říkaly jim jmény), mělo to extra význam.
Osobně mám tedy děti vycepované tak, že ke snídani jedině v oblečení, ne v pyžamu. I když občas se pokus o vzdor objeví.
Sama ani klasické pyžamo nevlastním. Spím v tričkových šatech z terranovy nebo delších flanelových košilích z tesca, na vymrzlé horské chalupy mám k tomu bavlněné legíny.
Mám tedy jednu starodávnou noční košilku s rozparkem, ale tu skoro nenosím, protože to má jistý vliv na manžela
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(10.11.2025 18:56:18)
To já mám naopak, snídat v tom, v čem se jde ven bych nedovolila. Myslím u předškoláka. Ale nedělám to ani já.
|
| Ropucha + 2 |
|
(10.11.2025 19:08:19)
Inko, proč ne?
Aby si to neumazal?
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(10.11.2025 20:34:14)
Ano, aby se neumazal. Vnuk se většinou při jídle umaže.
Ale mě by taky nenapadlo jíst v tom, v čem chodím ven.
|
| Ropucha + 2 |
|
(10.11.2025 20:57:00)
Inko, v restauraci člověk také jí v oblečení, ve kterém chodí ven
Myslím, že je to jen stereotyp, ale rozumím, že každý má doma nějaké vlastní návyky.
Já jím podle situace v županu, v domácím oblečení nebo v oblečení na ven, v pyžamu nikdy.
U dětí si nevzpomínám, jestli jsme úbor k jídlu nějak řešili, jestli jedli v pyžamu nebo v oblečení na ven... Asi jsme na to neměli žádná speciální pravidla, když mi to nezůstalo v paměti.
|
| Mr. Miçkey |
|
(11.11.2025 18:56:42)
Ja teda jim venku oblecenej, ale doma si vetsinou sundam triko (prevlikani do "domaciho" moc nevedu, pokud nam na sobe normalni obleceni, nic nepromokavyho/zateplenyho/ z treninku a podobne). V restauraci se modlim a doufam a soustredim se
|
|
|
| K_at |
|
(10.11.2025 20:59:48)
Inko, v práci nejis? Nejdeš do restaurace? Nejis na výletě?
Jim v čemkoliv. V pyžamu, v riflích, v leginach, v šatech. Prostě když mám hlad, jím.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(10.11.2025 21:11:08)
Myslím doma. Do venkovního se oblékám se před odchodem ne před jídlem.
|
| Ropucha + 2 |
|
(10.11.2025 21:26:28)
Já docela rozumím tomu, že člověk chce mít doma u jídla pohodu, k čemuž přispěje i domácí oblečení. Ale vždycky na to situace není.
Pro mě je někdy naopak pohodovější komplet se vypravit a pak v klidu snídat (obědvat, cokoliv), dokud není čas zvednout se a jít.
|
|
| Federika |
|
(10.11.2025 22:28:35)
Jo, na to už tady byly debaty Já moc domácí a venkovní oblečení nerozlišuju. Prostě se ráno obleču něčeho, na co mám chuť. A když přijdu domů, tak se nepřevlíkám, většinou za chvíli zas někam jedu. Až večer, do vany
|
| Stará husa |
|
(11.11.2025 9:13:10)
Já mám a vždycky jsem měla oblečení vyloženě na doma a striktně oddělené oblečení na ven. Na doma mám tepláky a trička, všechno volné a pohodlné, abych se v tom mohla válet a levné, abych to mohla bez výčitek vyhodit, kdybych si to zašpimila tak, že by to nešlo vyprat. Ven bych v takovém oblečení jít nemohla, tak maximálně s odpadky nebo pro balíček před barák. Pak mám oblečení na ven, které doma nikdy nenosím, ani mě to nenapadne. V naší rodině se to tak dělalo vždycky a naučila jsem to i svoje děti.
|
| Federika |
|
(11.11.2025 10:01:22)
Po nás to máma tak chtěla,celý dětství, naprosto jsem to nenáviděla a odbourala okamžitě, jakmile jsem odešla z domu, v 17 letech
Od té doby s nosím co chci, kdy chci, nepřevlíkám se a klidně se obleču krásně hned ráno. Nebo taky ne, podle nálady.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(11.11.2025 11:38:22)
Taky nosím co chci, kdy chci. Mít na sobě doma to, v čem chodím venku rozhodně nechci. Doma nosím lehký šaty a pod nima nic. Jsem většinou sama nebo s manželem. Když přijde někdo k nám, prádlo nosím.
|
| Ropucha + 2 |
|
(11.11.2025 12:59:28)
Volnočasové oblečení mám na ven i na doma, to jsou prostě trika, tepláky, legíny, mikiny, šaty, sukně, šortky... To nepotřebuji převlékat mezi interiérem a exteriérem.
Formálnější oblečení si na doma neoblékám ani v něm doma dlouho nepobývám. Na kratší čas nemá cenu se převlékat, ale půl dne bych se nechtěla povalovat nebo dělat domácí práce v "lepším" oblečení.
|
|
| Federika |
|
(11.11.2025 13:40:58)
K nám chodí někdo často, i bez ohlášení, jede okolo. Nebo se stává, že někdo zavolá, jestli můžu bejt za 10 minut tam a tam, jsem ráda,že se stačí zkouknout v zrcadle, dojít si na záchod a skočit do auta, převlíkat se nemusím
Nestává se, že bych odněkud přijela a mohla si bejt jistá, že už nikam nepojedu, to až večer. A to se teda převlíkám, ale až po vaně do pyžama
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Federika |
|
(10.11.2025 21:10:23)
Inko
Proč si takhle komplikovat život?
Vůbec nepřemejšlím nad tím, v čem jím. Když se mi nechce, nepřevlíkám se a snídám, event. klidně i obědvám v pyžamu. Někde se i chce nebo musím se ráno hned oblíct do gala a pak jím oblečená v "gala"
Předškolák-nevim, většinou taky oblečenej, pak šli do školy nebo jsme někam jeli . Pokud se pokecali, ta se holt převlíkli.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(10.11.2025 21:39:59)
Já se oblíkám těsně než odcházím. Určitě bych se pokecala nebo zapatlala, jako na potvoru. Nijak mi to nekomplikuje život.
|
| Stará husa |
|
(10.11.2025 22:03:10)
Taky snídám v pyžamu, protože se ještě vracím do postele a tak hodinu si v ní čtu. Jinak jím doma v domácím oblečení a do venkovního se oblékám až těsně před odchodem. Když odněkud přijdu, tak se hned prevleču do domácího. Samozřejmě když jím v restauraci nebo v práci v jídelně, tak jsem ve venkovním oblečení a docela často se mi stává, že se něčím pokydám.
|
|
| Dari79 |
|
(11.11.2025 8:37:48)
Taky tak.
Oblékání se je poslední úkon před odchodem.
Já teda ráno doma nesnídám a ani se obecně u jídla moc nepokapávám (to bych měla větší problém v práci, resp. zásobu věcí na převlečení), ale zubní pastu na sebe kápnout umím...
Takže rozhodně oblékat až po čištění zubů.
Dítě jsem to naučila přirozeně taky tak.
|
| Katyhaj |
|
(13.11.2025 10:48:26)
Přesně taky tak.
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Valašský mikulášský jarmekZlín 
Radniční vánoční trhyČeské Budějovice 
Adventní víkendČeský Krumlov 
Valašská výstava betlémůZlín 
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Valašský mikulášský jarmek
Radniční vánoční trhy
Adventní víkend
Valašská výstava betlémů
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)