| Gavašetka | 
 |
(8.3.2026 13:14:24)
Sama u sebe si uvědomuju, že mé spíše intuitivní vnímání feminismu se neustále vyvíjí a že jak jsem starší, tak bych i řekla, že ano, jsem feministka. Navíc jako všude je určitě mnoho různých proudů feminismu, kde s některými bych asi nic moc společného nenašla a vymezovala bych se, ale zase jiné proudy mi asi budou bližší. Nijak jsem to ale nestudovala, takže mé znalosti jsou opravdu povrchní.
Co mě ale zajme vždycky spolehlivě, je slovní spojení "nejsem žádná feministka".
Naposledy jsem jeho variantu našla ve FB postu Evy Decroix ze 3. 3. 2026, část ocituji, ale je to delší:
"Co už nikdy nechci slyšet :
• Že je vizuálně dobré, aby tam byla žena, při pozvání do veřejného vystoupení.
• Že jsem koťátko, sluníčko, beruška, kočička v pracovních vztazích.
• Že potřebují ženu, ale jestli nemůžu já, ať najdu jinou. Kus za kus.
• Že jsem hysterka, když důrazně sděluji svůj politický a odborně podložený nesouhlas. Víte, že hysterka nemá ani mužský tvar?
• Že jsem ztratila smysl pro nadsázku a humor, když se ohradím proti dementním vtipům proti mé ženskosti.
• Že nesouhlasím s tím, že budu ozdobou kandidátky. No dyť, co jinýho bych tam dělala, když kluci drží opratě?
• Že mám své dny, tak su protivná, když chci, aby se něco stalo a nikomu z veličenstev se nechce neb kouří doutník….
Takže co je point? Že když si to sečtu celý, tak jsem feministka. WTF! To je něco, co celý život odmítám, neb mám rovné příležitosti a přítomnost mužů miluju… jen ta životní zkušenost je vopruz! Dá se to vydržet, dá se to zlomit. Dávám to. Jen už mne to začíná otravovat víc než nutno."
Pokud se totiž nepletu, tak feminismus není přece PROTI mužům, to si myslím, že je vcelku zásadní nepochopení.
Jak to máte s feminismem vy? Mého muže by diskuse o feminismu dost rozpálila, pokud jde o "slovíčkaření", jak by to nazval, tak to bychom se neshodli, ale žitá zkušenost je naštěstí jiná.
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(8.3.2026 13:26:16)
Jako mladá jsem byla zapálená feministka, výchovou od mamky, postupně jsem dospěla k tomu, že i muži by měli mít nějaký práva  , takže jsem rovnoprávnistka - což je termín odsud z Rodiny a v tom jsme doma ve shodě.
|
| Gavašetka |
|
(8.3.2026 13:31:24)
Přesně, M i Ž by měli mít rovné možnosti, kam mj. patří i to, že se posunulo např. to, když se rodiče rozejdou, tak že děti mají tátu jen 1x za 14 dní na víkend nebo i na míň. Teď opomíjím ty případy, kdy otcové nemají zájem. Nebo rodičovská, kdy i muži mohou čerpat nějakou dobu na péči o děti. Za mě jasný výdobytek feministického hnutí, ačkoli si to lidi moc neuvědomují. A našla by se spousta dalších významných "drobností" z běžného života.
|
|
|
| Rodinová | 
|
(8.3.2026 13:27:15)
Jaak neni, hysterik je regulerni muzsky tvar k hysterce
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(8.3.2026 13:42:02)
Histrion, ne?
|
| Gavašetka |
|
(8.3.2026 14:06:19)
Histrionskou poruchou osobnosti může trpět bez rozdílu jak muž, tak žena,jde o odborný termín. Hysterka/hysterik patří podle mě do "lidové" češtiny, je to hovorový termín.
|
|
|
|
| Ropucha + 2 | 
|
(8.3.2026 13:36:48)
Gavašetko, mám to asi hodně podobně jako paní Decroix.
Feminismus mi byl vždycky spíš protivný, připadal mi jako přehnané vlamování do dveří, které stačí normálně otevřít, protože je dávno nikdo násilím nedrží.
Z osobní zkušenosti jsem si nepřipadala nijak diskriminovaná, dílem proto, že jsem se pohybovala vždycky v kultivovaném prostředí, dílem proto, že jsem nikdy neměla ambice prosazovat se v nějaké tradičně mužské sféře.
Ale když se pak člověk podrobněji podívá na takové detaily, jak popisuje paní Decroix, a k tomu vezme v úvahu současné trendy tzv. manosféry, tak je asi feminismus stále bohužel třeba. A asi se k němu tedy hlásím, je-li třeba takového termínu pro běžnou slušnost a respekt mezi lidmi.
|
| Gavašetka |
|
(8.3.2026 13:40:17)
Na právě, nakonec mi totiž přijde divné se proti tomu pojmu furt vymezovat, když svým chováním a usilováním ho naplňujeme.
|
|
|
| Stará husa |
|
(8.3.2026 13:46:00)
Jsem odjakživa feministka v tom smyslu, že podle mě jsou obě pohlaví rovnoprávná, ne stejná. Nikdo nemá mít více práv kvůli tomu, jakého je pohlaví a obě pohlaví jsou podle mě stejně hodnotná. Jsem ráda, že jsme si vybojovaly volební právo, právo na stejné vzdělání jako muži, že ženy mohou vykonávat jaké povolání chtějí, že existuje právo na rozvod a na interrupci. Že ženy mohou disponovat vlastními penězi, že mohou jít, kam chtějí a dělat, co chtějí. Není to vůbec samozřejmost, platí to teprve cca 100 let, což z hlediska dějin je pouhá chvilička. A neplatí to zdaleka v celém světě. Toho bychom si měly být vědomi, když řekneme, že nejsme feministky.
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(8.3.2026 13:51:03)
Chci, aby ženy i muži měli stejná práva. A líbí se, když muž je gentleman. Ráda se nechám hýčkat.
Karafiáty k MDŽ jsem dostala.
Tak nevím, jestli jsem feministka.
|
| Ropucha + 2 |
|
(8.3.2026 14:19:02)
"Karafiáty k MDŽ jsem dostala."
To bych tedy neocenila.
Nic proti karafiátům, je to pěkná květina, která nemůže za svou neblahou symboliku, ale nosit mi je v souvislosti s MDŽ, to
ať nikdy nikdo nezkouší (naštěstí nezkouší).
Včera jsem poslala muže pro čerstvou várku květin do vázy s důrazným upozorněním, že je nechci k MDŽ, že jen chci využít situace na trhu, kdy budou obchody přetékat. Tak přinesl náruč pěkných tulipánů.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(8.3.2026 14:23:07)
Manžel to pojal trochu jako vtípek, přinesl mi je už v pátek. Jsou moc hezký růžový.
Kytky nemůžou za to, že byly minulým režimem zprofanovaný.
|
| Ropucha + 2 |
|
(8.3.2026 14:32:44)
Inko, však to píši, květiny za symboliku nemohou a zrovna karafiát je opravdu pěkný, já mám ráda ty drobné. K jiným příležitostem je i sama kupuji.
Ale MDŽ prostě opravdu ne, bohužel, to jsou příliš silné asociace.
Jako vtip nebo recesi chápu, to by mohly být klidně i rudé, pokud by byl úmysl jasně deklarován.
|
| Senedra | 
|
(8.3.2026 15:24:51)
Tak já karafiáty jako řezané květiny prostě nemám ráda. Ještě tak jako doplněk v nějaké větší kytici, ale samotné bych dostat nechtěla, sama si je nekoupím určitě.
Doma na skalce jich mám několik, tam se mi líbí.
|
|
|
| Fern |
|
(8.3.2026 17:40:23)
Růžové karafiáty - musí být krásně sladké,ty bych taky brala.
Já dostala od manžela dnes Rafaelo,taky supr. Ať žije MDŽ a je klidně co nejvíc svátků jen pro nás, normální ženské,které u toho neřeší pikačoviny tipu feminismus a barvu karafiátů
|
| Čumča. | 
|
(8.3.2026 18:43:12)
feminismus fakt není pikačovina - dokud není přepjatý a nezačne se překlápět k misandrii
|
|
|
|
| Čumča. |
|
(8.3.2026 14:25:13)
tak ale to je trochu přepjaté, ne?
umím karafiát vypěstovat od semínka až po květy - a je to jeden z mých nejmilovanějších - a pokud jeho krásu nechci zabít tou někdejší symbolikou, tak ho mám ráda i k mdž, ne?
|
|
|
|
| ALL | 
|
(8.3.2026 13:55:22)
Feminismus není sprosté slovo a nechápu, když se vůči němu vymezují ženy, nota bene takové, které ho vlastně žijí.
A když se člověk do tématu trochu víc ponoří, vidí, že feminismus je stále potřeba. Stále např. existuje platová nerovnost a není vůle to řešit...
Takový "hezký dárek" k MDŽ - odkaz zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-komentar-juchelkuv-nejtrapnejsi-slib-zenam-i-muzum-v-cesku-300830
|
|
| Len | 
|
(8.3.2026 14:09:28)
Jsem feministka. Nemyslim, ze jsme na tom nejak skvele. Roste femicida v mnoha zapadnich zemich. Incelove. Nedavny vyzkum, ze 1/3 muzu gnerace Z si mysli, ze zena by mela byt podrizena muzi. Neustaly boj o reprodukcni prava. Je toho mnoho, za co (a proti cemu) se stale musi bojovat.
|
| Čumča. |
|
(8.3.2026 14:34:21)
já jsem si k MDŽ přečetla tento článek, šokovalo mě, že se jednalo o prodej ženy na tržišti ještě v roce 1880
https://medium.seznam.cz/clanek/kajzrak-chci-byt-prodana-kricela-na-manzela-v-anglii-se-zeny-drazily-za-pivo-rozvod-byl-prilis-drahy-248639?utm_source=chatgpt.com
|
| Beat | 
|
(8.3.2026 15:26:12)
Ja mam karafiáty taky silně spjaty se soudruhy a se soudružkou Kabrhelovou. Nikdy jsem doma rudé karafiáty nemela a netoužím po tom. Kdybych si je vypěstovala sama, věřím, že bych to tim zlomila. Zvážím to 
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(8.3.2026 15:49:27)
Karafiáty nemám ráda, za socíku v tomhle období skoro nic jinýho nebylo, a byly většinou rudé.
Rozdávali jsme je i coby recitující a zpívající pionýři po recitační pásmu o udřených matkách "naším ženám"
|
| Čumča. |
|
(8.3.2026 16:16:37)
Evelyn, já s karafiátama i recitovala u pomníku padlých rudoarmějců, pěkně v pionýrském kroji - no jo no
to si nesmíme nechat znechutit, srp doma třeba nemáme, ale kladiv několik, protože je to potřebný nástroj a ne zprofanované nářadí "zrůdné ideologie"
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(8.3.2026 18:38:18)
My máme srp i kladivo
|
|
|
| Stará husa |
|
(8.3.2026 16:54:21)
Já mám s komunisty a MDŽ spojený akorát rudý karafiáty. Ostatní barvy hlavně ty vícebarevné se mi moc líbí a nevadí mi je dostat. A mám ráda vůni těch malých karafiátů, myslím, že se jim říká hřebíčky.
|
|
|
| Čumča. |
|
(8.3.2026 16:10:23)
Beat, to je slovo do pranice
Třešňovou bublaninu taky všichni milujeme, a přitom třešně byly spojovány s KSČM, takovou radost tomu režimu neudělám, aby mi trvale poskvrnil přírodninu (třešně, karafiátky). To by znamenalo, že se mi ta symbolika uhnízdila v hlavě, že jsem na to politické zneužití několika debily v historii přistoupila...
ve středověkém křesťanském umění byl karafiát symbolem Kristovy oběti nebo Panny Marie, latinské dianthus = květ bohů
|
| Ropucha + 2 |
|
(8.3.2026 19:08:17)
Čumčo, jestli se nepletu, ty jsi mladá.
Já jsem žila pod symbolikou srpů, kladiv, karafiátů a soudružek sedmnáct let. To se opravdu škaredě vtiskne.
Já mám problém třeba i se státní hymnou nebo s pražským Hradem.
Chtíc nechtíc mi okamžitě naskakuje Gustáv Husák, rudé prapory a hvězdy.
Zrovna jsem to vyprávěla dceři, když se rozplývala nad hradčanským panorámatem, jak ho má ráda. Já ho mám také ráda, ale vždycky, vždycky mi při tom pohledu přes řeku probleskne černobílá obrazovka československé televize a hlas Gustáva Husáka. (A pak také ještě Zeman.) Následuje úleva, že už jsme jinde, ale je to tam.
|
| Stará husa |
|
(8.3.2026 19:31:59)
Ropucho, mně bylo v 89. třicet a nic z toho necítím. Miluju panoráma Pražského hradu a naše hymna mě dojímá. S komunisty si to vůbec nespojuju, s naší vlastí ano a k té mám velmi silný vztah.
|
| Ropucha + 2 |
|
(8.3.2026 20:20:40)
Huso, nojo, evidentně jsme každý jinak citlivý a vnímavý
Mně se ty asociace chtíc nechtíc utvořily.
Vztah k vlasti mám takový nějaký uměřený.
|
| Jerry G. |
|
(9.3.2026 11:53:14)
K Hradu mam velice pozitivni vzpominky uz jako dite, kamradka chodila do Klubu mladych pruvodcu po Hrade, trosku jsem ji to zavidela. Muj prvni kluk bydlel v podhradi. Jsem strasne rada, ze jsem zazila Malou Stranu a Hradcany koncem osdesatek a zacetek devadestatek. ..
Jinak mam pocit, ze ´flastenci´ ukradli narodni symboly. Tim, ze bydlim pres dvacet let v zahranici, jsem vzdycky byla s Ceske vlajky dojata. Pri navstve CR pred par lety, jsem videla na jednom dome viset vlajku a rikala jsem co bydli za nacionalisty. Ten pocit dejeti byl pryc. To mam i s Nizozemskou vlajkou. Me duraz na narodni hrdost a statni prislusnost, leze krkem. jediny k cemu se hrde hlasim, ze jsem Evropan.
Jinak jsem feministka, ikdyz v postate nedelam zadnou karieru, a prevazne se staram a rodinu. Rozhodne si nemyslim, ze je dobojovano, bohuzel. Feminismus neni nic proti muzum, jsou to rovnopravne pristupy i pro ne, aby mohli byt uciteli ve skolce, starat se o v deti v domacnosti, nebo byt zdravotni sestry.
|
| Rodinová |
|
(9.3.2026 12:41:43)
No jo, feminismus jak ho chapu ja, byt nazev je trochu zavadejici, je hnuti za rovnopravne postaveni obou pohlavi, preci nemuze byt jedno nerovnopravne a druhe jo
V tom pripade jsem feministka uz od narozeni, protoze me rodice vychovali jako cloveka a ne zenu.
Pravda, v dospivani jsem si prala nejake ty zenske dovednosti vic naucene
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.3.2026 13:54:30)
"V tom pripade jsem feministka uz od narozeni, protoze me rodice vychovali jako cloveka a ne zenu."
Přesně tak.
Nevzpomínám, že by se během celého mého života kdy řešilo, že jsem žena a nikoliv muž.
Naopak, rodiče inklinovali k takové sportovně laděné výchově, kterou aplikovali šmahem na kluky i holky bez rozdílu, nikdy jsem neslyšela, že bych něco měla nebo neměla, mohla nebo nemohla z genderových důvodů.
|
| Žžena |
|
(9.3.2026 14:05:49)
Ropucho,
no jo, to je ale taky bublina.
Ve skutečnosti je prostorů, které "nejsou pro holky" docela dost. Ty překážky nejsou "tvrdé" ve smyslu že by tam holky nesměly, ale existují v podobě "holky nejsou na matiku", "pro holku je spíš zdrávka nebo gympl či obchodka, než nějaká průmyslovka" atd.
Syn třeba na technickém lyceu nemá v celém ročníku (přes 150 studentů jeho oboru) ani jednu holku. Ne, není to proto, že by tam holky nesměly. Ale je to rozhodně o tom, že v naší společnosti existuje pro holky v technických oborech nějaká bariéra, třeba pocitová, tradiční, třeba relevantní v tom, že patnáctiletá holka, kterou matika a spol. baví, si spíš nevybere obor, kde žádné jiné holky nejsou - ono není vůbec jednoduché pro dospívající "prorážet" tyhle stereotypy.
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.3.2026 14:25:45)
Žženo, s tím naprosto souhlasím.
I jsem to sama zmiňovala v jednom z předchozích příspěvků, že já osobně jsem nikdy nečelila diskriminaci jistě i díky tomu, že jsem nezkoušela prorazit v nějaké tradičně mužské oblasti.
Ale máš pravdu, že ta pomyslná bariéra stále existuje, minimálně v některých společenských bublinách.
Setkala jsem se třeba s tím, že holčička chtěla chodit na sportovní kroužek, kam chodili samí kluci a bylo jí to dospělými rozmlouváno.
Teď, v současnosti. To mi přijde vyloženě kruté a smutné.
|
| Žžena |
|
(9.3.2026 14:32:46)
Ropucho,
já jsem třeba profesně taky nikdy v životě diskriminaci nepotkala, jsem celoživotní OSVČ.
Ale mám blízké v korporátech a tam to občas teda bije do očí.
|
|
| Žžena |
|
(9.3.2026 14:41:14)
Ropucho,
když tady řeknu, že jsem syny dala na kroužek jógy (vlastně to vzniklo z praktických důvodů, protože jinde nebylo volno), tak je taky divení, že je to přece holčičí sport. I cvičitelka řekla při přihlašování, že tam mívá jen samé holčičky a jestli si to nechci rozmyslet. Ale prostě jsem tam přihlásila oba kluky, jakýpak copak... a najednou, když pak další rodiče viděli, že už to není jen holčičí, tak přihlašujou další kluky.
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.3.2026 14:48:33)
"a najednou, když pak další rodiče viděli, že už to není jen holčičí, tak přihlašujou další kluky."
|
|
|
|
| Rodinová |
|
(9.3.2026 14:26:50)
Souhlasim, kluku na zdravku nebo OA taky moc nechodi, mozna uz je to lepsi, ale princip je to stejnej, ne?
Abych predesla pripadnym poznamkam, rozhodne si nemyslim, ze zeny jsou v nasi soucasne spolecnosti s muzi ve vsem a uplne rovnopravne a ze to nemuze byt lepsi.
|
| Žžena |
|
(9.3.2026 14:35:01)
Rodinová,
ano, z druhé strany je to taky, prostory a profese, které jsou "ženské" (a pravidelně se pak pojí s nižším finančním i společenským ohodnocením).
Ostatně i na ten rodičák a dítětem může kterýkoli z rodičů, ale v reálu je to v 98% žena.
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.3.2026 14:47:55)
Žženo, já bych řekla, že z druhé strany - tedy muž směřující do tradičně ženské role - je to snad ještě horší (hůře společensky akceptované).
Ale setkala jsem se nedávno se zdravotnickým týmem mladá lékařka + mladý zdravotní bratr, bylo to nezvyklé, ale velmi osvěžující, byli skvělí.
Doufám, že trend v mladé generaci půjde tudy.
|
| Žžena |
|
(9.3.2026 14:50:01)
Ropucho,
rozhodně je obojí příznak toho samého problému. Jak společenský stereotyp "xy není pro holky", tak "kdo dělá xy, není dost chlap".
Mimochodem u těch mužů směřujících do "tradičně ženských rolí" to je takové obojetné. Jasně, na jedné straně je tam nějaký společenský despekt k nedostatku chlapáctví, ale v reálu jsou v těchto rolích pak často velmi hlasitě oceňování, dokonce asymetricky oproti ženám. Tatínek s dětma venku běžné slyší chválu jak je skvélý otec, jakmile něco běžného s dětmi dělá (ženy za jejich péči o děti nikdo na veřejnosti nechválí, spíš slyší brblání), ze zdravotního bratra je veřejnost taky poprděná víc než z průměrné sestry.
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.3.2026 15:05:29)
"v reálu jsou v těchto rolích pak často velmi hlasitě oceňování, dokonce asymetricky oproti ženám. Tatínek s dětma venku běžné slyší chválu jak je skvélý otec, jakmile něco běžného s dětmi dělá (ženy za jejich péči o děti nikdo na veřejnosti nechválí"
To je pravda.
Nevím, jestli to stále platí i v současné generaci rodičů, ale můj muž se vždy vracel z dětského hřiště nadmutý pýchou, že tam byl jediný otec a houf žen ho velebil a obdivoval.
Ale zdá se mi, že toto se už hodně posunulo, tatínkové s dětmi jsou k vidění běžně. Jak moc jsou potom oslavováni, to nevím
|
| Žžena |
|
(9.3.2026 15:10:55)
Ropucho,
tak dva roky zpátky jsem viděla na FB video nějakého otce na rodičáku, který (vědomě ironicky) hlásil "Být s dětmi na rodičáku je strašně uspokojující role. Všude, kam s dětmi jdete, se na vás usmívají a chválí váš, že ano? Že?  "
|
|
| Čumča. |
|
(9.3.2026 16:19:57)
"můj muž se vždy vracel z dětského hřiště nadmutý pýchou, že tam byl jediný otec a houf žen ho velebil a obdivoval"
ano, mm jezdil s dětmi na batolecí plavání, dlouhé roky s oběma dětmi a přesně, v trojici mužů po kterých ostatní účastnice obdivně vzdychaly
mm šel s miminčí dcerkou na prohlídku v 6 týdnech věku (já na gyndu, on s miminem o pár budov vedle k dětské doktorce), dětská sestra (mladá žena) mu nechtěla dovolit, aby si dcerku svékl/oblékl do bodýčka, že to prý muži neumí a nikdy žádný tatínek nepřišel s tak malinkým miminkem Opravdu si šla sednout až poté, co jí mm důrazně řekl, ať ho nechá, že s bodýčkem a plínkou to umí stejně dobře jako já - pravda, tady odsud se vracel tenkrát znechucený, že mu dávali najevo, že jsme "divní"
|
|
|
| Půlka psa | 
|
(9.3.2026 18:34:25)
"Tatínek s dětma venku běžné slyší chválu jak je skvélý otec, jakmile něco běžného s dětmi dělá"
Tak teoreticky je možné, že konstruktérka důlních strojů je obdivována taky, ale té nejde do očí pět chválu, jak moc je šikovná na to, že je holka.
Cizího tatínka můžou obdivovat kolegyně z pískoviště, jak je skvělý otec. Míní se tím "skvělej rodič na to, že je to muž", ale přesto je to společensky přijatalné.
Kontruktérku můžou kolegové chávlit taky, ale nemůžou u toho za žádných společensky přijatelných okolnistí zmínit pohlaví. A dokonce ani bez zmínky o pohlaví nejde jásat nad běžnými věcmi, pokud se nad nimi adekvátně nejásá taky u jiných pracovníků. V tomhle ta situace otec vs konstruktérka, resp. rodičovství vs profesionální život, není symetrická.
|
|
|
|
| monam |
|
(9.3.2026 15:16:01)
"Ostatně i na ten rodičák a dítětem může kterýkoli z rodičů, ale v reálu je to v 98% žena."
Já se fakt zdráhám koukat na tyhle věc očima statistik, protože můj muž patří k tomu nízkmu počtu mužů, kteří byli s dítětem na RD. A strávil celý rodičák u POČÍTače, nehnul pro děti ani prstem (byl doma myslím 9 měsíců).
Celospolečensky vnímám, že je více mužů - pokladních, zdravotních bratrů, uklízečů apod. Spíše než emancipací si to vysvětluji tím, že určité pracovní pozice zanikají a oni něco dělat musí. Zaměstnavatelé stále raději muže, než ženu s nejistou perspektivou "ona bude mít děti".
Vystudovala jsem technickou školu a upřímně, za komunistů byly kvóty, kolik škola musí přijmout dívek (rozhodně na naší škole to tak nějak bylo).
|
| Žžena |
|
(9.3.2026 15:19:27)
monam,
ona je to zrovna dobrá poznámka, protože ano, část mužů tu péči o děti pojme stylem, který popisuješ. Takže pak ta statistika, jako že dvě procenta mužů se o ty děti doma starají, je v reálu ještě tak nějak přílišný optimismus.
|
|
|
| Rodinová |
|
(9.3.2026 16:03:33)
Zzeno, je to tak, velky a zdaleka nedokonceny ukol, ktery je pred nami lidmi, je prestat delit profese na muzske a zenske, ono by to melo jit lip, zavirame doly, tezke prace delaji stroje, muzske sily neni treba.. ale jde to velmi pomalu, protoze staleti zazite predsudky a stereotypy
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.3.2026 17:49:56)
"velky a zdaleka nedokonceny ukol, ktery je pred nami lidmi, je prestat delit profese na muzske a zenske"
Tak.
A přestala bych i svátky dělit na mužské a ženské, to samo o sobě jen potvrzuje, že hledíme na muže a ženy jako na společensky různé kategorie.
Místo MDŽ, v našem pojetí nablblého svátku, kdy diskriminované ženy dostanou květinku jako náplast, bych slavila něco jako Den
rovnoprávnosti. Připomínku, že všichni lidé mají ve společnosti stejné místo a mohou zastávat jakékoliv role, jaké si svobodně vyberou.
|
|
|
|
| Čumča. |
|
(9.3.2026 16:01:46)
"nemyslim, ze zeny jsou v nasi soucasne spolecnosti s muzi ve vsem a uplne rovnopravne"
ono je to dávno dobře měřitelné, a ví se, že ČR je v rámci EU v tomto i docela na chvostu, pay-gap tu pořád je, hluboce zakořeněný, jsou pro do relevantní data
to je jako s klimatickým problémem, místo aby se společnost bavila o tom, jak jej řešit, vynakládáme spoustu energie na to, aby část společnosti vůbec uznala ten 99% konsenzus, že klimatická krize existuje - k debatě potom už nedojde, účastníci se vyšťaví už na tom, jestli 99% konsenzus znamená pravdu nebo ne
Pay-gap totéž: pojďme se bavit o tom, jak řešit pay-gap. "Pay-gap neexistuje, dejte ty studie pryč ze stolu." A debata končí.
|
|
|
| Půlka psa |
|
(9.3.2026 18:47:06)
"Ve skutečnosti je prostorů, které "nejsou pro holky" docela dost. Ty překážky nejsou "tvrdé" ve smyslu že by tam holky nesměly, ale existují v podobě "holky nejsou na matiku", "pro holku je spíš zdrávka nebo gympl či obchodka, než nějaká průmyslovka" atd."
No, to je sice pravda, ale s tím nenadělá nikdo nic. Jen ty samotné holky. Nikdo je nemůže nutit jít na školu, kam jít nechtějí. Nikdo jim to nezakazuje, ale nenapadá mě, co víc by se s tím dalo dělat. Když jsem chodila na vyloženě "mužskou" školu, tak mi tam nikdo ani nenaznačil, že by se to pro mě nehodilo. Jiné holky nechtěly a byla jsem ta byla jsem tam sama. Proč to nevím, ale asi věděly, proč mají jiné plány.
|
| Žžena |
|
(9.3.2026 18:54:14)
Půlko,
mne třeba napadá hafo věcí, co by se s tím daly dělat. Přístup, jaký máš, je prostě pohodlný a máme to tu díky němu tak, jak máme.
|
| Půlka psa |
|
(9.3.2026 19:02:32)
"mne třeba napadá hafo věcí, co by se s tím daly dělat."
Žženo, co třeba? Musím říct, že mě opravdu nic nenapadá. Pokud (pro příklad) řízení kvality ve strojírenství studuje 95% kluků, tak co by se s tím mělo nebo mohlo udělat? Kluky to zajímá, holky ne. Na škole z ní zajásají, ale ona jde raději na práva nebo medicínu. A za mě je to tak v pořádku - především je třeba respektovat individuální preference každého jednotlivce (úplně bez ohledu na pohlaví).
|
| Žžena |
|
(9.3.2026 20:19:27)
Půlko,
no jasně, a těmi samými "individuálními preferencemi" se obhajuje plno stereotypů.
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(9.3.2026 19:07:45)
A proč by se s tím mělo něco dělat? Myslíš, že někde jsou kvanta holek, co touží pracovat ve strojírenství a někdo jim v tom brání?
|
| monam |
|
(9.3.2026 19:27:38)
S tímto zrovna bych taky nic nedělala. Celkově mi přijde, že cel ta emancipace je hlavně namířená proti ženám ala "když já mohu nosit 50 kilové pytle s cementem, proč bys to nemohla dělat ty". Pamatuji si před lety nějak pohoršení, když pošta hledala řidiče muže s odůvodněním, že pro ženy je podle zákoníku práce zakázáno zvedání břemen nad tuším 15 kg.
Je to podobně ujeté jako když mi jednou jeden stavbyvedoucí zakázal přístup do tunelu s odůvodněním, že vstup ženy do tunelu nosí smůlu,
O tom by emancipace být neměla.
|
| Čumča. |
|
(9.3.2026 19:45:36)
monam, však o tom feminismus fakt není - bohužel tyhle snahy hodně poškodily absurdní nápady s kvótami a zvýhodněním žen nad muži
společnost, která byla na dobré cestě se měnit, naslouchat, jednat, narovnávat byla najednou znechucená různými absurditami
|
| monam |
|
(9.3.2026 19:48:52)
"společnost, která byla na dobré cestě se měnit, naslouchat, jednat,"
tak tenhle moment jsem asi propásla, nevšimla jsem si, že by někdy nastal.
|
|
| K_at |
|
(9.3.2026 20:24:54)
No ale některé severské zeme sly tuším nejdříve také cestou nařízení, direktivy, kvot.
|
| monam |
|
(9.3.2026 20:31:09)
kat, severské země především nemají tradici dominantní katolické církve.
Ale je fakt, že pokud Hus něco na ženách kritizoval, tak to byla spíše jejich péče o vzhled a další marnotratnosti.
Asi to ale není ani podstatné, protože Hus není momentálně mravním ideálem ani feministů, ani tradicionalistů.
|
|
| Čumča. |
|
(9.3.2026 22:21:10)
"některé severské zeme sly tuším nejdříve také cestou nařízení, direktivy, kvot."
ta direktiva a kvóty jsou ale fakt nedůstojné, tenhle směr je myslím fakt špatně
|
| Žžena |
|
(9.3.2026 23:48:27)
Čumčo,
problematika kvót je mnohem složitější, než "fuj, kvóty jsou blbě, protože povyšujou lidi, co na to nemají, jen kvůli pohlaví".
Tohle je takovej primitivní argument proti nim, ignorující důvod, proč bývala taková opatření zavedena.
Šlo o to, že prorazit úvodní bias, kdy na daném pracovišti pracovali jen samí muži/bílí/atd. se NEDALO pouhou vyšší schopností. Prostě se dělo, že žena kandidátka přijata nebyla, ani když tu kvalifikaci měla lepší než mužští kandidáti, s odůvodněními typu "že by beztak nezapadla do stávajícího zavedeného mužského kolektivu".
Kvóty nesloužily k tomu, aby se přijímali slabší uchazeči nějaké znevýhodněné minority. Sloužit měly naopak k tomu, aby se těm vysoce kvalifikovaným uchazečům z do té doby diskriminované skupiny VŮBEC ZAČALA dávat šance.
|
| Čumča. |
|
(10.3.2026 0:20:40)
Žženo, kde v současné ČR máme komunitu/instituci, kam by žena měla odepřený přístup - aby bylo legitimní, že musí vzniknout kvóta, která toto prolomí?
Historicky to chápu, ta pamatuje hafo absurdit - třeba i takové, že v UK si kdysi díky existenci ve Francii vystudované lékařky britští lékaři legislativně prosadili, že britský lékař musí být jen muž, aby jí zamezili ve výkonu profese. Chodila po žebrotě, léčila bez honoráře a zápasila s existenčními problémy. Premiantka na francouzské lékařské fakultě. V takové společnosti si bigóti zaslouží, aby proti nim bylo radikálně zakročeno, resp. by kvůli diskriminaci měli být hnáni před soud.
Já bych strašně nerada získala někdy pracovní místo/povýšení prostě jen proto, že jsem žena, cítila bych se hrozně
Norsko třeba zákonné kvóty zavedlo.
Švédsko, Island, Dánsko, Finsko ne. A mají téměř poloviční zastoupení žen v politice. V porovnání s ČR, UK, USA. Mně je prostě bližší ta cesta bez zákonných kvót, založená na osvětě, dialogu
|
| Žžena |
|
(10.3.2026 0:26:20)
Čumčo,
však v ČR žádné kvóty nemáme, tak co řešíš?
Norsko má akorát kvótu pro boardy, tj. že v dozorčích radách veřejně obchodovaných firem musí být aspoň 40% zástupců každého pohlaví.
To není vůbec o nějakých řadových zaměstnancích.
Norové to zavedli v situaci, kdy ten stát už dávno ve většině oblastí byl vysoce rovnostářský, akorát ty správní rady prostě ještě byly strukturně zakonzervované "pánské kluby" a nebyl rozumnej důvod, aby se i tam nezačaly rekrutovat dostupné kvalifikované ženy.
V kontextu norských reálií to nebylo ani tak šokézní opatření, a dokonce ani nepřišlo od levice.
|
| Čumča. |
|
(10.3.2026 0:44:13)
Žženo, ale Půlka se tě ptala, co např. "patří do toho hafa, co jde udělat" (jak jsi psala) - tys nic konkrétního neuvedla - já bych se o tom třeba bavila ráda - taky sama nevím
Tak jsme hádaly, a padly tu ty kvóty, radikální nařízení
A ty bys řešila nějak radikálně to čistě chlapecké složení na technickém studijním oboru?
|
| Žžena |
|
(10.3.2026 1:12:42)
Čumčo,
pokud Tě téma zajímá, vygoogli si pojmy jako třeba "getting women into STEM". Na to se napsalo plno materiálu, od odstraňování genderových stereotypů v raném dětství (to si třeba vybavuju sama u sebe v mnoha instancích - jsem technický typ, ale aby holčička dostávala k Vánocům vláčky, i když si je vždycky přála, se nehodilo, holčičky přece dostávaj barbíny a kočárky, dál přes obligátní "no jo, holky prostě nejsou na matiku" na základce, technické kroužky, kde se počítá jen s klukama atd), přes cílené zachycování a rozvíjení talentů tam jde jsou (jako dítě jsem třeba vyhrávala různé okresní pythagoriády a podobné srandy a v podstatě to nikoho nezaujalo jako něco, co by se u holky dalo dál podchytit a rozvíjet... tak jsem si našla jiné zájmy), přes modelové osobnosti a mentoring (aby holky na matiku šly, potřebují v tom oboru mít své ženské vzory, ke kterým se mohou vztahovat, které mohou na mladou generaci pozitivně působit), cílené projekty (programování pro holky...), třeba i stipendia. Prostě celá šíře možných aktivit provozujících osvětu pro děcka ve smyslu "matika je pro holky, tahle metoda by ti mohla pomoct se ji líp učit, tady se můžeš realizovat, takhle se můžeš zlepšovat, takhle může vypadat tvoje kariéra a v žádné fázi na to nebudeš sama a nebudeš se muset tvrdými lokty vlamovat do prostorů, kde jsou jen samí kluci". Pozitivní osobní vzory zrovna hrajou obrovskou roli v jakýchkoli společenských změnách.
Když koukám, co dnes syn objíždí třeba za různé robotické akce a soutěže, vidím, že jsou to akce, co mají dneska obrovský potenciál, jak k technice zábavnou formou přitáhnout kdekoho, stačilo by je třeba víc propagovat a cílit i na holky specificky.
Odstranit společenský stereotyp, že holka na technickém oboru musí plavat proti proudu. Vytvořit počáteční cílenou podporou situaci, kdy tam těch holek půjde víc, a vzájemně se budou moct podporovat a tvořit tam funkční enklávu. Až se to rozjede, už to bude fungovat bez incentiv.
A osobně si myslím, že je taky chyba na straně té střední školy, že se tímto nepoměrem pohlaví vůbec nezabývá a nesnaží se to nějak aktivně měnit. Výhradně chlapecké třídy si totiž sociálně vedou podstatně hůř, než smíšené. Holky se tam občas ve třídách v některých ročnících vyskytnou, třeba dcery učitelů, sestry bývalých studentů (v podstatě vždycky holky, které mají k té škole nějaký přístup skrz rodinu a takto vlastně jedině mohou zjistit, že to je dost zajímavej obor), a prosperují tam, takže si myslím, že je tam značný potenciál a prostor pro zlepšování, třeba formou propagace a oslovování uchazečů a základních škol, prezentace oborů atd.
|
| Půlka psa |
|
(10.3.2026 6:50:43)
"dnes syn objíždí třeba za různé robotické akce a soutěže, vidím, že jsou to akce, co mají dneska obrovský potenciál............stačilo by je třeba víc propagovat a cílit i na holky specificky."
U dětských akcí nevím, ale pro dospělé jsou specifické akce ohledně robotiky a AI zaměřené výbradně pro ženy. Vloni jsem to nabízela svým podřízeným (ženám), ale podřízení muži mi řekli, že by taky chtěli AI konferenci a touhle konkrétní náplní, jenže tam nesmí, protože je to jen pro holky. Sama jsem z té konference odešla hned po přivítací snídani, protože jsem se rozhodla, že mi to dělení dle pohlaví fakt hodně vadí.
Letos jsem o té nabídce svým lidem už neříkala vůbec. Asi za to dostanu trochu vynadáno od vedení, protože to bylo drahý jak blázen a peníze propadly, ale stojí mi to za to.
|
| Žžena |
|
(10.3.2026 7:03:00)
Půlko,
promiň, ale v tom jsi součást problému, ne řešení.
Ano, ženy v současné době potřebují mít v mužských oborech "svoje kruhy". Jejich absence je právě faktorem, který nárůst zastoupení žen v těchto oborech dlouhodobě výrazně blokuje. Debata je to na dlouho, důvodů je vícero. Kdyby se k tomu přistoupilo s rozumem, mohlo to být dočasné opatření do začátku, než se ledy hnou. Takhle se můžem dohadovat, jestli mají holky nárok na vlastní konferenci, do halelujá.
|
| Půlka psa |
|
(10.3.2026 7:24:52)
"v tom jsi součást problému, ne řešení....... ženy v současné době potřebují mít v mužských oborech "svoje kruhy". "
V mém IT týmu je víc žen než mužů (cca 3:1). Nevybírám na pohovorech dle pohlaví, ale dle odborného testu a zrovna z mých uchazečů bývají holky lepší. Jestli jsem součástí problému, tak nevím v čem, ale na každý pád nemůžu holky poslat na odbornou konferenci a kluky ne. Resp. vloni jsem to zkusila, ale těm klukům se to nelíbilo, protože to téma je zajímalo taky.
Pracovní záležitosti dle pohlaví už zkrátka využívat nebudu, protože tam je pak vždycky i ta druhá strana, která se zcela oprávněně cítí zneužitě. Za mě je rovnost rovná proto, že je oboustranná. Navíc tady jsou kluci v menšině, tak se to nedá svést ani na početní nevýhodu.
|
| Žžena |
|
(10.3.2026 7:28:32)
Půlko,
ve Tvém oboru je výrazně víc žen než mužů - no to je podstatná informace, protože to znamená, že o Tvém oboru se tu vůbec nebavíme.
Bavíme se o oborech, kde těch žen je výrazná menšina, viz můj příklad, kde holky nejsou v ročníku žádné.
Proč bys nemohla "kluky" poslat taky na konferenci? Neexistují žádné konference pro všechny?
Rovnost není rovná tam, kde existují historické a kulturní bariéry, které dosud konzervují nerovné struktury. Ne, nemají zatím obě pohlaví všude stejné startovní pozice. O tom ta celá debata je.
|
| Půlka psa |
|
(10.3.2026 7:36:26)
"Ve tvém oboru je výrazně víc žen než mužů"
To jsem ovšem vůbec neřekla. Řekla jsem, že v mém konkrétním IT odboru, který vedu ve svém zaměstnání, je víc žen než mužů, asi tak 3:1. O odvětví jako takovém to vůbec nic neříká. Mám těch lidí jen pár, takže s celorepublikovou statistikou moc nezahýbeme. No ale obecně je v IT žen údajně výrazná menšina (cca 15% až 20%).
|
| Žžena |
|
(10.3.2026 7:39:41)
Půlko,
dobře, na Tvém jednom pracovišti je teda shodou okolností víc žen (čili jste anomálie) a to Tě vede k dojmu, že ten obor (ve kterém je 80-85% mužů) ženy podporovat nepotřebuje?
|
| Půlka psa |
|
(10.3.2026 7:42:45)
Respektuju to, že té mé menšině kluků vadí odborné akce jen pro holky. A holkám to nakonec bylo líto taky. Raději je pošlu na jinou odbornou konferenci všechny spolu, než vzít jen holky a poslat je na holčičí konferenci, kam je klukům vstup zakázán. Nepotřebuju v týmu rozbroje dle pohlaví. Jen ať se vzdělávají všichni unisex.
|
| Žžena |
|
(10.3.2026 7:45:30)
Půlko,
ano, ve Tvojí vysoce specifické situaci dává smysl, že radši pošleš všechny na unisex konferenci. Protože na Tvém jednom pracovišti se zjevně ledy už hnuly správným směrem
Ale není to argument proti existenci takových konferencí pro ženy, když jinde ta podpora dosud zjevně chybí.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Čumča. |
|
(10.3.2026 8:01:43)
"podřízení muži mi řekli, že by taky chtěli AI konferenci a touhle konkrétní náplní, jenže tam nesmí, protože je to jen pro holky."
Půlko, jo, jsou ženy, které tuhle blokaci nechtějí, nechtějí kvóty, zvýhodňování nad mužem výhradně na základě pohlaví...
|
|
|
| Půlka psa |
|
(10.3.2026 7:13:21)
Žženo, od jedné své vysoké školy jsem zažila obrovskou podporu kvůli tomu, že jsem byla holka. Ve třeťáku prezenčního studia se mi narodilo dítě a byla jsem s ním sama, což je specificky ženská situace, která u mužského studenta prakticky nemůže nastat.
Dělali první poslední, abych to dostudovala - hlídali mi dítě, abych mohla na zkoušky; odpouštěli mi všechny platby; termíny veškeré výuky i zkoušek mi dávali individuální podle mých možností; ptali se, co dalšího by mi pomohlo atd. Byli zkrátka naprosto úžasní.
No a o 20 let později je tam holek pořád úplně stejně málo jako tehdy. Nejspíš zkrátka proto, že je ten obor nezajímá. Ne proto, že by ta škola byla k holkám nepřátelská, protože ta to už ani nemohla dělat líp.
|
| Žžena |
|
(10.3.2026 7:18:45)
Půlko,
no stejnou zkušenost jako Ty ale nemají zdaleka všechny ženy, co šly do STEM. Dost se jich třeba na těch vysokoškolských oborech potkalo od vyučujících s posíláním k plotně, a ne, nikoli v hlubokém dávnověku.
|
| Půlka psa |
|
(10.3.2026 7:26:11)
Však já neříkám, že mají mou zkušenost všechny ženy. Říkám, že moje škola byla a je ke studentkám skvělá, ale stejně tam nechtějí studovat.
|
|
|
|
| Čumča. |
|
(10.3.2026 7:52:10)
Žženo, dohledávala jsem si nějaká data, a technické lyceum bez dívek je nejspíš unikát, manažerské selhání konkrétní školy, protože dvouciferné zastoupení dívek v kolektivu u všech technických sš vidím. Vysokoškolské technické obory mají potom zastoupení žen ke 30%.
|
| Žžena |
|
(10.3.2026 7:55:53)
Čumčo,
souhlasím, jako manažerské selhání bych to taky osobně viděla.
|
|
|
|
|
|
| K_at |
|
(10.3.2026 5:18:01)
Čumčo, protože tzv "pánský klub". Podívej se, co se ztrhlo ve chvíli, kdy nekolik poslankyň (a poslanců) se začalo ozyvat ptoti nesmyslné a naprosto neplánovatelné jednací době. "Nemá na to, at tam neleze, bere prachy, tak at maká, politika nenípro proncezny". Svezlo se to po tech ženských zejména.
Predstava, ze na cestě do top pozic mají stejnou cestu jako chlapi, je naivní. Cest výjimkám.
Podívej se, cemu čelí současné zejména mladší poslankyně jen kvuli tomu, ze jsou zeny a dělají svou práci. Výhrůžky sexuálním nasilim, utoky na rodinu, na jejich plodnost, vzhled, schopnosti. A to jsou to "jen" poslankyně.
A je prokázáno to, že chlap se uchází o vyšší pozici ve chvíli, kdy je tak nejak připravený. Zena ve chvíli, kdy je připravená na 100%. Ten výchozí mind set je jiný. Ale nevzal se jen tak někde.
Docti si zkusenosti i studie, kdy treba lékařské pracoviště upřednostní mladého lékaře pred výrazně zkušenější, vzdelanejsi lekarkou. A to opet nejde o top pozici v businessu.
|
| Žžena |
|
(10.3.2026 6:56:16)
Kat,
poslanecká sněmovna je dobrej příklad.
Na první pohled představa "může tam každej a záleží jen na jeho schopnostech", na druhé straně tam existuje strukturální bariéra, která vykonávání toho zaměstnávání znemožňuje lidem, co se chtějí taky nějak zapojit do chodu vlastní rodiny.
Pracovní doba není překážkou pro chlapy, za který doma všechno dělá manželka (a otázka je, jestli si myslíme, že takoví pánové budou kvalitně zastupovat naše zájmy), ale jakmile se ozvou ženy, že pro ostatní skupiny je ta pracovní doba limitující, je oheň na střeše a útočí se na jejich schopnosti.,
|
|
| Čumča. |
|
(10.3.2026 7:47:20)
"Predstava, ze na cestě do top pozic mají stejnou cestu jako chlapi, je naivní."
Kat, nevím, proč sis mě vybrala ke konfrontaci , když jsem v posledních příspěvcích opakovaně psala, jak to ženy (hlavně ženy-matky) mají kariérně těžké, samoživitelky kolikrát i zcela neprůchodné. Nepřekoukla ses, nechtělas tohle adresovat někomu jinému?
Já jsem pouze napsala, že zákonné kvóty u političek a manažerek nepovažuju za šťastně řešení, když v severských zemích jsou dobré výsledky i bez radikálních řešení.
|
| Žžena |
|
(10.3.2026 7:54:32)
Čumčo,
ty dobré výsledky v severských zemích nejsou bez radikálních řešení. Jsou dané tím, že se společnost shodla na tom, že ženy patří všude a je potřeba jim to systematicky umožnit. To je, na naše poměry, naprosto radikální řešení.
Že se tam netvářili, že "ženám přece nikdo nezakazuje být ajťačky, matematičky a manažerky", tak mají vyřešeno, ale že se aktivně podívali na to, co ženám v reálném životě bránilo dané pozice získávat. Třeba asymetrie v péči o děti. Tak aktivně a systémově začali řešit pohled na rozdělení péče mezi partnery. Většina mužů se do péče výrazněji zapojí už ve věku mimina, otec s dětmi na rodičáku není anomálie, otec s dětmi na OČR není anomálie, a pracovní trh se s tím prostě popasoval. Zaměstnavatelé akceptují, že rodina nelimituje v práci vždycky jenom ženu. To, že jsou ženy víc přítomné v pracovním procesu a neobětujou tak péči o děti svoje schopnosti a vzdělání, je pro společnost výhodné.
Tady jsme pořád zaprdění v situaci, kdy to smetem ze stolu s "hm, ale ženy prostě chtějí být s dětma, proto nejsou jako zaměstnanci perspektivní, jejich problém, soráč".
|
|
| K_at |
|
(10.3.2026 7:57:00)
Ok. Nebudu na tebe reagovat vůbec. Pro jistotu.
|
|
| monam |
|
(10.3.2026 9:12:59)
"v severských zemích jsou dobré výsledky i bez radikálních řešení."
jaká radikální řešení máš na mysli? Severské země jsou právě průkopníkem kvót.
|
| Žžena |
|
(10.3.2026 9:30:57)
No ale ani ty jmenované kvóty v Norsku nebyly myšleny jako a priori tvrdé řešení.
Bylo to postaveno tak že se řeklo "Hele, žijeme v rovnostářské společnosti, ženy jsou kvalifikované a přítomné na všech úrovních firem včetně vedení a pak tu máme správní rady korporátů, kde je to z nějakého důvodu stále vysoce koncentrovaný pánský klub. To není ideální situace, výhradně pánské správní rady nejsou úplně žádoucí pro tvoření rovných podmínek ve firmách, mít v týmu ženský prvek se nám prostě osvědčilo. Hele podívejte se na tenhle problém, zkuste s tím něco dělat, akceptovat na tyhle pozice víc žen, máte z čeho vybírat, ty ženu tu jsou a jsou připravené. Udělejte s tím něco, ať to nemusíme řešit na sílu kvótami." A ty kvóty se zavedly až po několika letech, kdy se to moc nehýbalo. Nebylo to z ničeho nic, nebylo to na sílu proti veřejnému mínění. Byla to prostě nejdřív jemná a pak pevnější korekce konkrétního jevu, u kterého byla shoda na tom, že není v pořádku (a nemávlo se nad ním rukou, že "tak to prostě je, no") ve společnosti, která tu snahu o rovnost ve všech oblastech historicky pokládá za důležitou. A dokonce to na jejich politickém spektru nebyla "woke iniciativa", ten návrh vzešel od konzervativců.
Ta situace není takto aplikovatelná u nás.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Půlka psa |
|
(9.3.2026 19:48:10)
"vstup ženy do tunelu nosí smůlu"
|
| monam |
|
(9.3.2026 19:50:44)
"vstup ženy do tunelu nosí smůlu"
no a teď si představ, že bys třeba tu stavařinu vystudovala.
Tehdy jsem nad tím mávla rukou hlavně s ohledem na to, že v tunelu byl stejně metr bahna a musela bych se tam prodírat s rybářském úboru, ale zas tak dlouho to není... cca dvacet let
|
| monam |
|
(9.3.2026 19:52:47)
navíc některé věci nejdou uspokojivě vyřešit.
Když jsem tu stavařinu studovala, tak praxe probíhaly tak, že kluci zdili, podávali si cihly, tahaly ten cement a kolečka malty.... a mě posílali pro svačinu.
Nechtěla jsem ani nic zdít, ani nikomu chodit pro svačinu.
|
| Půlka psa |
|
(9.3.2026 20:15:21)
"Nechtěla jsem ani nic zdít, ani nikomu chodit pro svačinu."
Mám jinou fakultu stejné univerzity a za mě to bylo genderově korektní. Chtěli po mě svařování, kovoobrábění a jiný naprosto hrozný věci a žádnou svačinou se nikdo obloudit nenechal. 
|
| monam |
|
(9.3.2026 20:28:04)
půlko, tak vlastně není asi divu, že absolvent té nekorektní fakulty nechce pouštět ženy do tunelů
|
| Půlka psa |
|
(9.3.2026 21:00:07)
Mimochodem, všichni mí stavařští spolubydlící z kolejí měli už před 20 lety praxi kancelářskou. Tak se to možná korektně vyřešilo tak, že cihly a cement už netahají ani holky ani kluci.
|
| ehm |
|
(9.3.2026 22:27:06)
Absolvent stavební fakulty ČVUT fakt cihly netahá, pokud sám nechce. Na to je i poněkud drahý. Ale taková absolventka, co v určité životní fázi půjde pečovat o děti, pravděpodobně skončí u hůře placených činností, které lze vykonávat na částečný úvazek. Následně jí bude chybět ta praxe atd. A o tom ten feminismus je. O podmínkách ne individuálních schopnostech.
|
| Půlka psa |
|
(9.3.2026 22:31:07)
ehm, to byla ovšem konverzace o povinné třítýdenní praxi v rámci studia. Ne o dlouhodobém kladení cihel.
|
| ehm |
|
(9.3.2026 22:50:58)
Já to myslela spíše tak, že dnes není nutné být fyzicky zdatný, chceš-li býti stavařem, tj. biologie by neměla hrát roli. Ale jako stavařka/matka budeš mít tu pracovní kariéru pravděpodobně těžší než stavař/otec. Takže v praxi ty podmínky rovné nejsou, což se samozřejmě netýká jen stavařiny.
|
| Půlka psa |
|
(9.3.2026 22:57:17)
Njn, ovšem, co s tím dělat, když ti to vadí..... Leda si ty děti pořídit s někým kompatibilním, kdo se o ně bude ochozen starat napůl nebo nevím, jaké by to mělo jiné řešení.
|
| ehm |
|
(9.3.2026 23:12:15)
Jiná řešení to samozřejmě má, společenská, ne v rovině partnerských vztahů. Proto se feminismus nevyčerpal uzákoněním volebního práva. Doporučuji si např. něco přečíst/poslechnout od Šárky Homfrey, třeba ti to změní perspektivu schopné chytré ženy, co to individuálně zvládla.
|
| Půlka psa |
|
(9.3.2026 23:27:27)
"Jiná řešení to samozřejmě má, společenská, ne v rovině partnerských vztahů."
No jo, ale co si pod tím společenským řešením přestavuješ? Zkrácené úvazky, dostupné a školky apod ti rozdíl platů v domácnosti nevyřeší, když bude péče o děti pořád jen na jednom z partnerů. Infrastruktura je nutná podmínka, ale ne postačující. Logicky ten s polovičním úvazkem bude vydělávat víc než ten s plným - a nic proti tomu, je to tak naprosto v pořádku, když se na tom shodnou.
|
|
|
|
|
|
| Čumča. |
|
(9.3.2026 22:39:44)
"Ale taková absolventka, co v určité životní fázi půjde pečovat o děti, pravděpodobně skončí u hůře placených činností, které lze vykonávat na částečný úvazek."
je to tak, kdyby nebyl pay gap, dostatek školek i jeslí, dostatek částečných úvazků a větší flexibilita, žena by kariérně na rodičovství tolik nedoplatila (nebo by to nepředstavovalo riziko),
bez takových opatření matky tří dětí a víc, bez výrazné pomoci prarodičů kariérně doplatí zcela určitě, což je krapet zločin - a pokud bude samoživitelkou, bude to už krutý úděl
|
| Půlka psa |
|
(9.3.2026 22:46:17)
"matky tří dětí a víc, bez výrazné pomoci prarodičů kariérně doplatí zcela určitě"
Čumčo, nemá má třeba partnera, který se na dětech podílí stejně jako matka . Ve dvou se to za dá skloubit. Za příznivých okolností.
|
| Čumča. |
|
(9.3.2026 23:00:05)
jj, mít správný protějšek je základ, potom se domluví ledacos - ale i tak je to mnohaletý tanec mezi vejci (nemocnost dětí, indiv.potřeby dětí, když je u nich něco mimo standard), a to se na té ženě může podepsat zdravotně, psychicky, vtiskne se i do vztahu - takové zkoušky by vůbec nemusely být, kdyby existoval dostatek variant, jak si to poskládat, jak to operativně měnit
Česká manželství se nejčastěji rozpadají po 5-9 letech trvání, je to jen můj laický odhad, ale přijde mi, že to je často ta doba, kdy jsou společné děti malé a zátěž velká....
|
|
| ehm |
|
(9.3.2026 23:02:58)
Ten partner musí být nejen ochotný, ale musí mít i dostatečně časově flexibilní výdělečnou činnost, což jsme zase u těch zaměstnavatelů a společenského nastavení rolí. A další věc je, že pokud by měli oba rodiče částečné úvazky, aby si mohli dělit péči o děti, tak uživit rodinu se třemi dětmi v nízkopříjmových zaměstnáních na částečné úvazky je v kategorii sci-fi.
|
| Půlka psa |
|
(9.3.2026 23:09:02)
Ale tak psala jsem, že to jde za příznivých okolností. Když je člověk chudej a časově neflexibilní, tak by to jako příznivé okolnosti vnímal jenom masochista  . Už jen jedno z toho ztěžuje život, natožpak obojí. To pak jdou karierní přání stranou a jde jen o přežití.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Čumča. |
|
(9.3.2026 18:56:13)
"ale s tím nenadělá nikdo nic. Jen ty samotné holky"
souhlasím, já bych mezi čistě mužský studijní kolektiv šla, vysloveně bych ho preferovala proti čistě ženskému společenství, ale já nejsem technický typ
|
|
| K_at |
|
(9.3.2026 20:22:44)
Pulko, nenadělá nikdo nic. ..
To ale není pravda. Základ je uz v MŠ a základním školství. Máme úplně tristní rozpoznání nadanych dětí. Třeba. A mezi těmi nadanymi identifikovanymi převažují kluci. Výrazně.
Diagnostika spu, adhd, add, as je výrazně zaměřena na projevy u chlapců. Tudíž u devcat opet věci komplikujici studium, včetně dvojité vyjimečnosti, budou zase těžce podhodnoceny.
Zrovna vztah k matice- vetsinou děti na počátku ZŠ maji stejnou pozici. Ale postupně holky casto stagnuji. Pritom není duvod. Chyba bude někde na té cestě.
Takže ovlivnit by mohla ledacos uz i ta obyčejná zs.
|
| monam |
|
(9.3.2026 20:32:27)
"Zrovna vztah k matice- vetsinou děti na počátku ZŠ maji stejnou pozici. Ale postupně holky casto stagnuji. Pritom není duvod. Chyba bude někde na té cestě."
chyba na té cestě je už třeba v tom, že je ve třídě 30 a někdy i více dětí.
|
| Žžena |
|
(9.3.2026 20:42:18)
monam,
těch 30 dětí mají ve třídé i ti kluci, kteří dojem, že nejsou na matiku, nezískají.
|
| monam |
|
(9.3.2026 20:52:41)
ženo, to ale nijak nesouvií s tím, zda a jak se učitel zvládne přizpůsobovat žákům a reagovat na to, co oni potřebují.
|
|
|
| K_at |
|
(9.3.2026 20:51:44)
Monam, to určitě.
|
|
|
| Půlka psa |
|
(9.3.2026 20:41:58)
"Zrovna vztah k matice- vetsinou děti na počátku ZŠ maji stejnou pozici. Ale postupně holky casto stagnuji. Pritom není duvod. Chyba bude někde na té cestě."
Kat, předpubertální holky ještě zájem o matiku mají. Na matematickém druhém stupni základky je holek 50%, takže v jedenácti letech ještě chtějí. O čtyri roky později je na matematickém gymplu jen 40% holek. O další čtyři roky později je na Matfyzu na matematickém oboru holek už jen 25%.
Proč na matematickou VŠ holky nechtějí, to netuším (sama jsem tam šla, takže tomu nerozím). Ale tak řekni sama, proč jsi šla učit děti a nestala ses matematičkou. A jestli toho lituješ, a pokud ano, tak proč vlastně. A jestli existovalo něco, co by tě k tomu tehdy mohlo namotivovat . Jenže pak by byl svět chudší o jednu dobrou učitelku, že jo.....
|
| K_at |
|
(9.3.2026 20:54:24)
Půlko, protože já nemam matematické myšlení vůbec. Logiku, abstrakci atd. Ale třeba na 2.zs se matikarka (které jsme se vetsinou bali) venovala zásadně dětem, kterym to slo.
Já se mechanicky učila postupy bez nejakeho vhledu.
|
| Půlka psa |
|
(9.3.2026 21:07:30)
"já nemam matematické myšlení vůbec."
Kat, já ti to věřím, akorát to říkají všechny ty holky, které zájem o matiku někde v průběhu života ztratí. Stejně jako ty máš svoje důvody, tak je mají i ty ostatní. Většina buď řekne, že jí konkrétně to nejde, nebo že chce pracovat raději s lidma, nebo nějaký podobný důvod. Za mě je to tak v pořádku - když si to tak někdo pro sebe přeje, tak kdo jsem já, abych to soudila.
|
| K_at |
|
(9.3.2026 21:12:43)
Pulko, já si myslím, ze to prave celkove není tak jednoduché ve smyslu "holky dělají, co chtějí ".
Prislo by mi logické, kdyz by ta odpověď byla i ve smyslu "matika mi jde, ale neprinasi mi uspokojení, proto jdu studovat xy".
Jinak já třeba si uvědomila tu matiku na plno na ZŠ u našeho potomka.
Kdyz jsem nebyla schopna vysvětlovat ani banální věci. I když jsem si ještě pamatovala matně sem tam nějaké řešení. Ale mechanicky. Bez kontextu, logiky. Nikdy jsem nedokázala řešit ulohy v Belounovi (byla to ta legendární cvicebnice matiky?).
Prostě ani tuk.
|
| Půlka psa |
|
(9.3.2026 21:23:32)
Kat, já to s tou matikou doopravdy nechápu. Už na základce a na gymplu mi bylo divný, proč holky často nezajímá, když je to tak nádherná věda. No a dodnes si s manželem občas jen tak pro potěšení zaintegrujeme .
Nicméně, beru to tak, že je to každého volba. Moje dcera se třeba po matematické základce rozhodla cestou matiky dál nejít. Gympl má všeobecný a na VŠ má obor, kde už matiku nemají vůbec. Ale je to její život a vůbec to nevidím jako selhání.
|
| monam |
|
(9.3.2026 21:28:20)
"No a dodnes si s manželem občas jen tak pro potěšení zaintegrujeme ."
muž si poslední dobou po večerech pouští nějaká videa o logaritmech
|
| Půlka psa |
|
(9.3.2026 21:37:16)
"muž si poslední dobou po večerech pouští nějaká videa o logaritmech"
Můj můž si pouští muž si už od vynálezu youtube po večerech pouští fyzikální přednášky z z Harvardu a z MIT. Pak si o tom chce povídat a bere to jako předehru. Neexistuje lepší antikoncepce (děti jsme počali, když byl výpadek internetu ).
|
| Federika | 
|
(9.3.2026 21:39:45)
Můj manžel si pouští dokumenty v němčině o pěstování koz.
Už dlouhý měsíce.
|
| Půlka psa |
|
(9.3.2026 21:43:00)
Můj kouká ještě na live stream, jak někdo holýma rukama staví srub. Ovšem, když řeknu, že bychom u nás měli aspoň vymalovat, tak řekne, že není sebevrah  .
|
|
|
|
|
|
| Federika |
|
(9.3.2026 21:32:29)
Mně matika šla, ale nebavila mě. Byla jsem ráda,že jsem maturitou z matiky skončila.
A dětem jsem ještě před nástupem d první třídy řekla že maminka je na matiku blbá a ať se někdy opovažujou za ní s matikou chodit.
Nechodily Braly na vědomí, že maminka je na matiku blbá
A kupodivu všem jde,dva ji dokonce studují na VŠ.
|
|
|
| Čumča. |
|
(9.3.2026 21:18:04)
ještě na konci ZŠ jsem měla víc ráda matiku, Bělouna jsem spočítala celého a s láskou, během SŠ se do obrátilo, v tom formativním věku jsem začala i docela nesnášet statistiku/hosp.výpočty/účetnictví (opravdu jsem několikrát usnula ) a jednoznačně mě okouzlovala literatura, divadlo, film
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(9.3.2026 21:22:25)
Literatura, to ani nebylo učení, spíš zábava, povídat si o knížkách, krása, ale matika, krev, pot a slzy
|
|
|
| monam |
|
(9.3.2026 21:27:33)
já matematické myšlení mám. Matika mě na základce celkem bavila, bělouna jsem počítala ráda, mám velmi dobré logické myšlení.
A přesto mi matematika nešla tak, jak by asi mohla. Už roky přemýšlím proč. Můj muž je stavař, statik, a jakkoli nemá třeba tak dobré takové to obecné logické myšlení jako já, matika mu jde sama. Koukne a vidí. Já kouknu a když mám dobrý den, tak tuším. Tady někde vidím rozdíl mezi převažujícím mužským a ženským vnímáním matematiky. Čím to ovšem je, na to odpověď nemám.
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(9.3.2026 21:12:35)
Mně počty nešly už v první třídě, ale četla jsem dobře už ve školce, čtení mám ráda doteď. Matiku nesnáším, co mi nejde, tak nesnáším a nedělám
|
| Čumča. |
|
(9.3.2026 21:22:57)
Evelyn, však jo, porozumění textu, čtenářská gramotnost, komunikace - to jsou tak neskutečně zajímavé věci - ale my jsme kdysi na zš furt akorát pilovali pravopis
mmch, český pravopis je jedna velká neužitečná buzerace, která děti akorát znechutí
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.3.2026 21:28:38)
Problém s matematikou je podle mě především v tom, že se špatně vyučuje.
Tou špatnou výukou úspěšně projde jen úzká menšina dětí, které vyloženě mají talent.
Ostatní se ztratí v okamžiku, kdy přestanou chápat, co a proč počítají. Začnou vidět jen symboly, písmenka a číslice, ale nechápou podstatu za nimi. Někdo se naučí otrocky kombinovat ty symboly, někdo ani to ne.
Moje dcera takto přestávala stíhat už v páté třídě, typicky, já to měla stejně tak. Ovšem po přechodu na gymnázium dcera dostala výbornou učitelku, matematiku náhle zase chápala, stačil jí školní výklad a měla jedničky bez učení. Po další změně učitele byl konec, ztratila se a už nikdy nechtěla mít s matematikou nic společného.
|
|
| Stará husa |
|
(9.3.2026 21:38:07)
Mně matika taky nešla, už v páté třídě jsem musela psát speciální písemku, aby se rozhodlo, jestli mě vůbec dají do studijní třídy. Matiku jsem nikdy nechápala, počty jo, ale jakmile se začalo s nějakým a plus b na druhou, to jsem nechápala, k čemu to je a nerozumím tomu dodnes. A strašlivě mě to nebavilo, nudila jsem se, opravovali mě na to jen pomyslet, takže jsem se to neučila a tím to bylo horší a horší. Zato jazyky, literatura, dějepis, to byla pro mě slast. Strašně mě to bavilo.
A mám zkušenost, že většině holek matika nesla, zato humanitní předměty ano. U kluků to bylo opačně. Nevím, jestli to způsobila škola, nebo je to běžné. Já mám pocit, že kluci a holky mají v tomhle jiné myšlení, čímž nemyslím, že by jedno nebo druhé bylo lepší či horší. Jasně, že jsou i holky, které baví matika a jdou studovat techniku a kluci, kteří jsou zaměření humanitně a matika jim nejde. Ale většinou jsou kluci spíš na tu matiku a techniku a holky na ty humanitní vědy a vztahy s lidmi.
|
|
|
|
| Čumča. |
|
(9.3.2026 21:05:29)
hledala jsem, a prý je diagnostika u holčiček těžší (méně nápadné symptomy, spíš nepozornost než hyperaktivita) a holčičky víc maskují nadání, aby více zapadly, kluci jsou dravější i soutěživější...
to se ale s věkem čím dál víc překlápí - podle evropských statistik, vysokou školu absolvují v 59% ženy, ve 41% muži
|
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.3.2026 13:43:32)
" Me duraz na narodni hrdost a statni prislusnost, leze krkem. jediny k cemu se hrde hlasim, ze jsem Evropan. "
Jerry, to mám stejně.
Nestydím se, že jsem Čech, miluji Prahu, miluji řadu dalších míst v Čechách, miluji ledacos z české kultury a historie. Ale vidím úplně stejné kvality v zemích okolo, každá země má a vždy měla své elity, své kulturní hodnoty, své přírodní krásy atd.. Navíc v Evropě se to vždy prolínalo, jsme všichni tak trochu příbuzní.
Nacionalismus v současné době mi přijde zcestný a v aktuálním politickém kontextu vyloženě nebezpečný.
Jsem v první řadě člověk (gender je úplně irelevantní), pak křesťan, pak Evropan. No a narodila jsem se náhodou na území Čech, o pár kilometrů dál by to bylo na území Německa, to jsou čiré náhody, kde se kdo narodí.
|
| Stará husa |
|
(9.3.2026 14:01:07)
Já jsem se narodila v Česku, takže se cítím trochu předurčena k tomu milovat Česko. Tak jako se člověk zamiluje do určitého člověka, i když kolem je plno jiných mužů a žen, třeba i krásnějších, chytřejších, s více úžasnými vlastnostmi, tak já mám ráda svou vlast víc než jiné země. Cítím se s ní spjatá a i když nejsem pyšná na všechna období v dějinách a všechno, co se u nás děje, tak obecně jsem ráda, že jsem Češka. Také se cítím Evropankou, ale víc Češkou. Tak jako se cítím v prvé řadě člověkem a teprve pak ženou. Souhlasím plné s Masarykem, že vlastenectví je láska k vlasti, ne nenávist k jiným národům. A tak to cítím. A zároveň mi silně vadí, když českou vlajkou mávají dezoláti a proruští "flastenci" mající nacistické názory.
|
|
| Čumča. |
|
(9.3.2026 16:06:06)
Ropucho, můžu otázku? Uvědomuju si ale, že je vysloveně intimní. Možná na ni ani nemám právo, uvědomuju si to.
Pražský hrad vnímáš jako poskvrněný, českou hymnu taky, křesťanství se svou historií ti neodčinitelně zneužité nikdy nepřišlo?
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.3.2026 17:56:53)
Čumčo, o jé, velmi poskvrněné a velmi zneužité a stále zneužívané.
A také vysmívané a dezinterpretované a ... úplný fackovací panák
Jistěže to mrzí, úplně stejně jako zneužití a poskvrnění jiných symbolů, které by člověk rád měl v úctě.
Ale křesťanství to má za ty dva tisíce let už téměř jako pevnou součást
|
| Čumča. |
|
(9.3.2026 20:07:07)
Ropu, Pražský hrad, ani hymna si nic z toho nezasloužily, byly to zneužité symboly, kdežto náboženství v tomto tak nevinné není - je částečně zneužité, doslova znásilněné, nicméně třeba Jan Hus a jeho myšlenky, že žena je nástroj ďábla, marnivá, morálně slabší...
bylo by možná docela fajn, kdyby papežem mohla být i žena
|
| monam |
|
(9.3.2026 20:10:23)
"bylo by možná docela fajn, kdyby papežem mohla být i žena"
myslíš, že zrovna tohle Čechy jako celkem k víře vlažný národ nějak pálí? Od Husa navíc odvozujeme spíše protestantské církve a ty ženy-kněží mají.
To, o čem se tady dohadujeme, je tvrdě zakořeněné v mentalitě, ještě bude pár generací trvat, než se to nějak výrazněji posune. A samozřejmě, musí být síla, která bude o nějaký posun stát
|
|
| Půlka psa |
|
(9.3.2026 20:23:50)
"Jan Hus a jeho myšlenky, že žena je nástroj ďábla, marnivá, morálně slabší..."
Myslím, že není vůbec doloženo, že by cokoliv z toho Hus řekl. Co vím, tak Hus je na dobové poměry k ženám dost respektující a tyhle výroky se mu připisují mylně. Klidně se nechám vyvést z omylu, protože nejsem vůbec odborník, ale co jsem se to kdysi snažila nastudovat, tak tyhle zvěsti spíš neodpovídají......
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.3.2026 21:05:09)
Čumčo, postavení žen v církvi je na dlouhou přednášku.
S Husem to nesouvisí a nejde ani o čirou diskriminaci žen jakožto nedostatečně hodnotných, ale i v samotné církvi jsou na to různé názory. Laická představa ženy na papežském stolci se asi hned tak nenaplní
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(8.3.2026 20:03:57)
Já jsem starší a nic takovýho by mě nenapadlo.
|
| Čumča. |
|
(8.3.2026 20:33:47)
Inko/Huso, možná je to tím, že jsme před převratem netrpěly, ta komunistická realita nás netrápila, a potom jsme volně propluly k pravdivému výkladu reality, k Havlovi - od něčeho vnímaného naivně pozitivně k něčemu stejně nebo více pozitivnímu
kdo zažil nátlak ze strany StB, předky mu poslali do uranových dolů, znárodnili firmu, trápili jeho příbuzné, kdo se musel přestěhovat z bytu do sklepa, jelikož politicky nesouzněl, ten to prostě cítí zcela jinak - stačí, aby to jako dítě načítal od rodinných příslušníků, že byli skleslí, rezignovaní, vyhaslí beznadějí - tohle nikdo, kdo v tom nežil, nepochopí
|
| Stará husa |
|
(8.3.2026 21:06:31)
Čumčo, nemůžu říct, že naše rodina byla komunisty nějak pronásledovaná, to opravdu ne, byli jsme chudí a nebylo nic, co by nám mohli vzít. Přesto každý, kdo nebyl zrovna papaláš, si za tzv. socialismu užil svoje a nemohl nevidět, jak se režim chová. Ale přesto naši hymnu nespojuju s komunisty, vždyť vznikla v 19. století a hymnou se stala za první republiky. Kdyby Internacionálu, to ano. Ale naši krásnou, něžnou hymnu, která velebí krásu naší vlastí si nemůžu spojovat s komunismem. Totéž Pražský hrad, sídlo našich králů, s dlouhou historií, nemůžu si ho spojovat s komunisty jen proto, že tam 40 let z mnoha set sídlili komunističtí prezidenti.
|
| Stáňa * | 
|
(8.3.2026 21:23:46)
Stará huso, my byli z mamčiny strany v té druhé skupině, ale ani já nevnímám Pražský hrad jako sídlo komunistů. Komunismus mám spojený spíš s určitými lidmi.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(8.3.2026 23:42:36)
Huso, mně se v dětství přirozeně uložilo spojení státní hymny s příležitostmi, při nichž jsem ji slýchala. Mnohem dříve, než mě mohl dojmout slepý houslista a národovectví devatenáctého století.
A stejně tak panoráma Hradčan, které jsem dlouho vídala jen na televizní obrazovce.
Samozřejmě, že dneska už vnímám mnohem širší kontext, ale ty asociace z dětství prostě v hlavě stále mám. Stejně jako MDŽ a rudé karafiáty.
|
| Stará husa |
|
(9.3.2026 9:29:12)
Ropucho, jako dítě jsem společenský řád vůbec nijak nevnímala, komunisti mi byli úplně fuk. V Praze jsem poprvé byla s rodiči ve svých 10 letech na týdenním poznávacím výletě a bylo to moc krásné, pamatuju si to doteď. Byla jsem nadšená. Naši hymnu jsem také vždy vnímala jako symbol našeho národa a to už v době, kdy jsem neměla ještě ponětí, jak a kdy vznikla. Komunisty a vůbec politiku jsem začala vnímat až tak kolem 13-14 let, kdy nám to začali tlačit do hlavy v občanské výchově. Symbolem toho byl pro mě Sovětský svaz, Rudé právo, Internacionála, zprávy v TV. S Prahou ani hymnou jsem si to nespojovala.
|
|
| Fern |
|
(9.3.2026 11:15:07)
Ropucho, vnímám to u tebe - viz tebou zminované červené karafiáty,mdž, hymnu... už jako tzv. přepíčenost.
Jsem o několik let starší než ty, ale fakt jsem nikdy za socíku v kanclu neřešila že červené karafiáty k mdž, prostě byla to jedna událost z mnoha a to ještě ta příjemnější,kdy se nepracovalo,místo toho nějaká schůze která šla mimo mně a já se těšila na randění se svým klukem,třeba.A řízek či chlebíčky na té schůzi byly taky výborné,lepší než drátem do oka!
Praha,Hradčany,atd - já do Prahy jako dítě jezdila hodně často s mamkou k blízkým příbuzným,část naší rodiny od tama a okolí pochází,takže to fakt není u mně a u mnoha dalších lidí záležitost od dospívání. Taktéž hymnu jsem tenkrát slyšela xkrát a nejednalo se pouze o politické události už tenkrát.
A plně souhlasím s tím co píše Husa - za dětství a dospívání jsem vůbec nevnímala politický řežim, měla jsem vše a nejen to, ijsme lítali s mamkou k moři o prázdninách a další nadstandardy,které jsou nadstandatmi ještě i nyní,mnoho let od samatáku. A v KSČ nebyl u nás nikdo v rodině tenkrát.Stačilo jen nechcát proti větru,což platí stále.
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.3.2026 13:34:06)
Fern, vidíš, je to holt pestré, jak různí lidé vnímáme různě stejnou historii.
Já jsem také vyrůstala v rodině, která netrpěla nedostatkem v rámci tehdejších možností, rodiči si také dokázali najít cesty i jako nečlenové KSČ.
Nicméně to nesouvisí s tím, jak dítě chtíc nechtíc vnímá, co vidí a slyší kolem sebe a jak se mu různé symboly vtisknou do paměti.
Jako sníh se mi spojil se zimou nebo pomlázka s jarem, tak se mi spojily různé komunistické symboly s melodií hymny nebo rudé karafiáty s oslavou MDŽ. To není nic, nad čím by člověk přemýšlel, to jsou prostě asociace.
Naopak se mi třeba nespojila Popelka nebo Mrazík s Vánocemi, což je jinak pro většinu lidí spojení velmi tradiční, ale my jsme se na to nedívali.
To by bylo na celou zajímavou debatu, jaké má kdo z dětství asociace Nevidím v tom "pře..čenost", ale respektuji, že to tak někdo vidí. Je to pro mě i vysvětlení, proč spoustě lidí nevadí věci, které mně vadí.
|
| Fern |
|
(9.3.2026 14:30:42)
Mne se zadne pohadky ani filmy nikdy s nicim nespojili, nebyl duvod; pohadky ci filmy,ktere se nam libi mame v nasem archivu kdykoli k dispozici a tel.program uz nekolik let nesledujem-neni duvod,kdyz jsou uz mnohem zajimavejsi moznosti.
|
|
|
| monam |
|
(9.3.2026 15:09:37)
"A plně souhlasím s tím co píše Husa - za dětství a dospívání jsem vůbec nevnímala politický řežim, měla jsem vše a nejen to, ijsme lítali s mamkou k moři o prázdninách a další nadstandardy,které jsou nadstandatmi ještě i nyní,mnoho let od samatáku"
Tak to je nastavením rodiny, j třeba politický režim vnímala opravdu od malička a vůbec to nebylo v souvislosti s materiálními podmínkami mých rodičů.
A k otázce MDŽ, mám t v hlavě spojeno s besídkami v škole a tu školu mám silně spojenou s naší soudružkou učitelkou. Protože ona opravdu byla soudružka každým coulem.
|
|
| Čumča. |
|
(9.3.2026 15:39:30)
Fern, ty vůbec nechápeš lidskou různorodost, jen mainstream a přepí...ost
Někdo nesnáší lidská mimina, jsou mu fakt odporná a tak se jim vyhýbá, někdo naopak nesnese zvířata, znechucují ho, někdo nesnese pohled na jídlo z masa, zvrací; někdo má takovou hrůzu z letu letadlem, že by tam asi fakt umřel - myslíš si, že si to vybrali a že si tu výjimečnost hýčká?
|
|
|
|
|
|
|
| Rodinová |
|
(8.3.2026 21:39:24)
To je zajimavy, zabko, ja nemela Hradcany spojeny s Husakem a komunistama ani tenkrat.
Nebydlela jsem daleko a dost jsem tam chodila, bylo to zadara a skoro nikdo tam nebyl a mela jsem hrad spojenej se starsi historii, hlavne gotikou a barokem.
|
| Ropucha + 2 |
|
(8.3.2026 23:51:51)
Rodinová, věřím, že na živo si člověk uložil Hrad úplně jinak. Na místě to má sílu té gotiky a baroka, to cítím stejně.
Ale já jsem se tam poprvé dostala, jestli si dobře vzpomínám, někdy v šestnácti, sedmnácti
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(9.3.2026 7:57:27)
rodinová, mám to stejně, hrad, hradčany, prahu celkově jsem měla vždycky hlavně spjato s historií, národem jako takovým, vůbec ne s husákem nebo komunismem... to třeba pak strahov nebo pakul, ale to historické jádro vůbec... přestože jsme tam jezdili jen se školou či rodiči na výlety (teda s rodiči jsme do prahy jezdili obvykle akorát tak do banky, takže to praha znamenalo hlavně pirohy a/nebo hranolky z arbatu, případně džus v kelímku z florence )
a teda ani ty karafiáty nijak nezatracuju, sama je moc nemusím, ale maminka je měla moc ráda, takže teď jsem jí taky dávala na hrob misku vypíchanou z drobných karafiátů
ale já obecně moc nemám ráda to kradení symbolů pro myšlenku, vadí mi spojení duhy s lgbt, vadí mi spojení karafiátů či třešní s komunisty, koblih s babišem, popravdě třeba i to spojení křížku s vírou na to téma jsme kdysi dávno vedli nekonečné hovory s kamarádem, jak svazující je symbolika
|
|
|
|
|
| Stáňa * |
|
(8.3.2026 20:51:33)
Beat, minulý týden jsem dala tchýni na rakev několik kytiček červených karafiátů s asparagusem, měla to ráda a nikdy to nespojovala s MDŽ.
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Beltain na zámku NižborBeroun 
Jízda a výstava historických vozidel na HelfštýněPřerov 
Setkání automobilových veteránůBrno-venkov 
Den zvoníkůKlatovy 
Prohlídka s pohádkovou bytostí na zámku DěteniceJičín 
Beltain na zámku Nižbor
Jízda a výstava historických vozidel na Helfštýně
Setkání automobilových veteránů
Den zvoníků
Prohlídka s pohádkovou bytostí na zámku Dětenice
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)