Diskuze : Hlavní : Nemůžu mít dítě

Val, tak to by mi přišlo přijatelný leda v případě, že by s tím přišlo samo to dítě (dokážu si představit, že bych to neutla u rodinného kamaráda, který zná ty děti od miminek a ví třeba, jak moc toužily stát se mažoretkou nebo cojávímčím). Od dospělého mi to přijde šílené.

Slupko, to bude ono!

Mám několik bezdětných kamarádek a sama jsem si dlouho myslela, že zůstanu bezdětná též. první dítě jsem měla skoro ve 35, poslední skoro ve 42. S mými bezdětnými kamarádkami se kontakty nějak přerušily - jednak nemáme téměř nic, co bychom spolu aktuálně mohli sdílet, mám čtyři malé děti a všechen můj čas a energie se točí okolo nich. Ale pak ony ani o kontakty zájem nemají, prostě se chtějí stýkat s těmi, s nimiž je jejich bezdětnost pojí (žádná z nich nezůstala bezdětná dobrovolně, vždy to bylo dané okolnostmi, hledáním prince apod). Už jsem to docela dávno vzdala, pokusy se s nimi stýkat, protože to nikam nevedlo. Jedna se třeba věnovala ezoterapii a podobným z mého pohledu nesmyslům, to nebavilo moc mě poslouchat.

Kat, jo...taky bych to tak nějak formulovala.
Já teda taky našla na FB dvě bývalé kamarádky, co jsme se léta neviděly, ale obnovit "vztah" jako dřív se už nepodařilo, už jsme každá někde jinde...a není vlastně ani o čem komunikovat, myslím na takové téma, co by zajímalo obě. Myslím jako komunikovat nadálku.

Kdybychom se sešly (jsou z jiného města), možná by to bylo jiné, ale takhle to zas usnulo..

Marko,
tak ona to především není pravda, že. Takže se pozastavuješ nad vlastní lží a přijde ti to divné? No, to mně svým způsobem taky.