6letý syn nechce ochutnávat nová jídla

Dobrý den, můj synek (téměř 6 let) je od malička velice konzervativní co se jídla týče.
On prostě nerad jí - jídlo nikdy moc neřešil - zdržuje ho. Hlavně ale vůbec nemá zájem ochutnávat. Když byl maličký, vypadalo to spíš tak, že spoj v mozku "mám hlad-musím se najíst aby mi bylo dobře" se u něj nějak nestihl vytvořit..

Byl kojený do dvou let - jednak kvůli tomu, že máme rodinou alergickou zátěž, později (po roce věku) zas odmítal UM.
Nakonec se mi na 2 letech věku podařilo převést ho na UM. Hlavně proto, že striktně odmítal a odmítá jakékoli jiné mléčné výrobky, jako jsou jogurty, kefíry, sýry atp.
Na milost vzal jedině čokopudink a čokotermix (občas). Byla jsem přesvědčená, že pokud budu denně podávat jogurt - nakonec jsem vybrala dětský (kostíky), který jakž takž jedl - zvykne si, zachutnají mu a budeme moci přejít na jiné druhy.
Dopadlo to ale tak, že po 3/4 roce kdy ho měl jako svačinku téměř denně (bylo mu cca 2,5roku ) jsme s kamarádkou a jejím synkem svačily jogurty - on jak viděl, že se chystá malého krmit jogurtem (její dítě je naopak pažravé a mléčné výrobky miluje), zatčal volat- "teto, nedávej mu to! to vůbec není dobrý" (hodně brzy uměl dobře mluvit). To byl tak jasný impuls, že mu takové věci nechutnají, že od té doby mu jogurty prostě nedávám.

Já jsem asi jediná osoba, která ho přiměje se najíst, event. pozřít jídlo, které nejpatří mezi jeho oblíbené. Je jedno co, on totiž nejí ani sladkosti typu perník, různé dětské řezy dostávají ve školce), plněné věci, sladké pití atp. odmítá je i jen ochutnat. Takže to není o tom, že by byl zmlsaný, jak mnozí říkají.

Už jsem se jednou (bylo mu 2,5roku) byla radit u psychologa a jeho rada - "nenutit, nabízet" byla v našem případě naprosto katastrofální rada - během cca 3 měsíců mi synek přestal jíst veškeré ovoce, hlavní jídla s kousky vařené zeleniny, včetně omáček a polévek. Bylo to strašné období - tehdy nejedl téměř vůbec- max. kukuřičné křupky, rohlíky, opečený suchý chleba a syrovou papriku, okurku a UM, z hlavních jídel kaši, rýži, těstoviny + zeleninová rozmixovaná omáčka + maso, vodní meloun - vše ale v miniporcích jednou kousnout, 2 lžičky...atp.

On tedy nikdy nejedl rád a s chutí, ale věděl, že se prostě z krmící židličky nedostane, dokud něco nesní - ty 3 měsíce měly za následek to, že se jeho jídelníček zúžil přímo tragicky. Dodnes jsme se nedostali na stav před touto "radou".

Nikdy jsem mu ani nedávala sladkosti místo jídla - on by je stejně do pusy nedal - v podstatě se s nimi seznámil až ve školce - gumoví medvídci. Ani je ale moc nejí. Ze sladkého má rád jen tatranky (u babičky cca 1x za 14dní) domů je vůbec nekupuji, bebe zelené, müsli tyčka malinová s jogurtem, cca 2x měsíčně samotný nesquik cereálie - raději má ale obyčejné kukuřičné lupínky, miluje rýžové chlebíčky (polystyrény) s čokoládou (kupuji pro něj v bio kvalitě) a popcorn.

Ve školce jí snad nejhůře ze všech dětí - leckdy nesní za celý den vůbec nic. Jí a má rád věci, které děti moc nejedí - ryby, syrovou zeleninu, melouny - jenže to se MŠ prostě nevede.

Vzhledem k tomu, že ho prostě a jednoduše nenechám hladovět, nevypadá podvyživeně - denně má teplé večeře, k tomu vždy jeho milovanou syrovou zeleninu (vyjma rajčat jí vše, schroupe i zelný list), je to štíhlý, souměrný, pěkně osvalený chlapeček (je živější a na sport šikovný).

Ovšem toto jeho nejedení zřejmě bylo spouštěčem pro migrény - čeká nás ještě MR, ale už teď to vypadá, že jimi opravdu trpí.

S jídlem je to tedy čím dál lepší - každý rok přidáváme něco nového - loni to byly třešně, maliny, hrášek, meruňky atp, jahody zatím odmítá- jí jen lesní (vše ale musí být v syrovém stavu tepelně zpracované to nepozře.... letos přidal knedlíky (domácí) s vajíčkem (klasické knedlíky jako přílohu odmítá dát do pusy), ale je to vždycky kapku boj, než se překoná a dá to do pusy.... Občas mi přijde, že si to jeho tělo prostě řekne a on se opravdu pěkně nají a sní, co mu dám , ale to je tak 1x za týden (nedávám mu to, o čem vím, že nepozře - např. vepřo-knedlo-zelo, špenát, sladká hlavní jídla atp.)
Moc na to už nemám nervy, přiznám se...

Já jsem ke všemu navíc ten typ maminky, která doma opravdu! vaří (žádné polotovary) a peče (používám třtinový cukr, i různé druhy mouky- pohankovou, celozrnnou a míchám je s pšeničnou). Nekoupila bych knedlík , ani buchty (ten stejně nejí)- zastávám názor, že domácí je prostě domácí!
On má z pečení nejraději moje bublaniny vločkami a borůvkami, event. černým rybízem/jostou, bábovky - spíš preferuje sušší věci. Když jdeme do pekárny, vždycky mu říkám, že si může vybrat cokoli - většinou odchází s obyč. rohlíkem, event. preclíkem, někdy nechce vůbec nic - ani ty vůně ho nenalákají :(...

Řekla bych, že vařím dobře i zdravě, recepty si i vymýšlím, baví mě to - vyjma mého synka zatím všem (i malým dětem) u nás vždycky chutnalo. Synek mé kamarádky říká, že jsem ta nejlepší kuchařka na světě:), mezi mými kamarádkami jsou rozšířené mé dětské recepty jako např. polévka s červenou čočkou s mrkví, kukuřičná omáčka s krůtím masem, brokolicový/květákový nákyp se sýrem, atp...

Dokonce i můj taťka, jeho dědeček, říká, že žádné dítě neumře hlady, jen to naše....

Jako těhotná jsem se těšila, jak budu patlat ty dětské tvarůžky, krémy atp. - on to ale nikdy nejedl - prostě se mi nepodařilo dát mu to do pusy... nejí ani pomazánky, pečivo jen suché.

Dá se s tím něco vůbec dělat? Je to normální? Běžné to není určitě.
Trápí mě to, pochopitelně. Je to chytrý a šikovný chlapeček, má výbornou paměť a zajímá ho spousta věcí (už 1/2 roku hraje šachy, píše a začíná číst) máme spolu fakt krásný vztah, ale s tímhle si vážně nevím rady...
To jsem tak špatná matka, že nedokážu své dítě naučit, aby mělo jídlo rádo?
Pevně doufám, že z toho vyroste...už aby to bylo...