Re: Jak moc se zajímají prarodiče o vnoučata?

My máme tchánovce docela fajn, nikdy ale nebyly pravidelně hlídací. Vždycky byli ochotní rozumně pomoct, když šlo o nemoc dítěte (žili jsme se dvěma dětma v 1+1 a často bylo třeba v době nemoci jedno izolovat), ale vždycky s povytaženým obočím, že si nedovedeme pomoci sami. Fakt je, že dcera byla tak moc nemocná, že nám na to přiznali na 4 roky péči o osobu blízkou a manželka mohla zůstat doma (což byl i náš program, byli jsme tehdy z církve hodně indoktrinovaný proti státním školkám - "matka má být s dětmi doma aspoň do ZŠ, když už je tedy neučí sama v domácí škole" - my jsme zvolili kompromis - předškolní rok školky v mezích možností - dcera směla jen omezeně - i kvůli nemocem). Ale že by měli zájem o pravidelné hlídání - to moc ne, byly ze staré školy, kde jim jejich máma odmítala hlídat jindy než při nemoci: "žádné trajdání za zábavou, jste rodiče, běda aby jste je nechali do ... (aspoň 15) let samotné..." Takže i do mé ženy přenesly zákaz mimorodinné péče o děti, takže, když nám párkrát hlídala pastorovic dcera (16let) tak se mohli zbláznit. Omluvou jim je, že přišli o dítě. Díky nemocem a tomu, že jsme nikdy nepracovali oba (studium, vojna, mateřská...) nebylo ani moc peněz a když jste furt v záporu na kontokorentu, tak si to odpustíte....

Matka je jiný případ. Za komoušů tvrdě perzekuovaná, kvůli otci (usnesením ÚV vyloučenému z KSČ za 1968), který proto nesměl pracovat jinde než manuálně, a to zas on nedokázal a spíš peníze propíjel. Matka průvodkyně směla pracovat jen na dohodu, ale všude jí říkali, že do trvalé práce ji vzít nesmí. Tehdy mnozí překračovali těch 50% hodin na dohodu tím, že se jelo na černé duše, na průvodce - důchodce, co měli dvě přednášky za rok. A mzdovka zase věděla komu co doopravdy dát. Po revoluci už pak matka zakotvila na pár let na soukromé škole, kde jí odrbali znovu a celkově na to doplatila důchodem. Hlídací nikdy moc nebyla, protože pár let po revoluci se snažila nadšeně na neplacených postech rozhýbat komunální politiku. A vždycky měla spoustu práce, když tam jednou syn musel bý 3 týdny kvůli rizikovému těhotenství, tak nastavila hned dlaň že bychom měli zaplatit jídlo. A to mu s jejím přítelem dávali děsně mastné karbanátky (nikdy neměla v těchle věcech rozum, ve všem jí pomáhala matka, žila v tom našem 1+1 s manželem, mnou a prarodiči.)

Přítel jí před nedávnem zemřel a mně stálo přes 10 tisíc zastavení různých exekucí, které měl na krku (něco jsme museli vyplatit, protože advokát a soudní poplatky by byly vyšší). Od té doby má 7800 důchodu+1200 příspěvek na bydlení, bydlí v 1+1, kde regulovaný nájem s poplatky je přes 8000 Kč (majitelé si nenápadně dorovnávají regulaci na poplatcích). Žádné výměny nepovolí, když někdo nemá, ať táhne....

Já mám slušnou práci se slušným platem (ovšem za formálních 40 hodin reálných 70 týdně), manželku se symbolickou mzdou v neziskovce na 1/2 úvazek, děti na drahých lécích, sám diabetik a hledáme hypotéku.

A matka se na nás věší citově (jakto že nesmí každý den k nám, když u ní to bylo běžné) i pomalu finančně (a tam má na to právo - ŽM je u ní asi 10500 Kč = náklady na bydlení+částka ŽM) a vypadá, to, že na úřadu se jí zeptají jako první věc, zda má soudně stanovené výživné ode mne - už tak má vůči nám "dluhy" několik desítek tisíc. Akorát že manželka hrozí, že když to budu platit, tak odejde s dětmi k tchánovcům. Protože jí a její vlezlosti má dost. Já taky. Babka je dost zakyslá, rozešla se s každým, na každého, včetně mne a mé ženy si drží kýbl špíny, co jí kdo kdy udělal... počínaje komunistů. A teď je sama, pomlouvá nás po úřadech, doktorech a psychiatrech... Chtěla by děti, ale ty už (10,12) k ní odmítají chodit. Jenže jí nemohu nechat vystěhovat pod most; a k nám do 1+1 bychom ji nechtěli ani kdyby byla anděl a né jedová baba. Nevím moc co s tím...

Druhá věc je, že ji "přítel" (spíš nepřítel - žil hlavně z jejích peněz co měla) izoloval od celého světa, kromě její straaaašně důležité a straaaašně náročné učitelské práce a tak dnes neví ani, že se dá nakoupit v Tesku, odmítá mít kartu, takže platí strašně moc za výběry, neumí vypsat formulář a ze všeho se hroutí, takže na nás visí i tak... Snaží se občas pracovat, ale pak je u nás pečená vařená na internetu, všichni jí musí pomáhat (děti) a za 10 dní práce si připraví zaájezd pro cestovku za 800 Kč.