Re: Dovolili byste vzít babkám dítě k moři?

Já mám ještě děti menší, ale toho okamžiku, kdy babička nebo školka přijde s tím, že se někam pojede (moře, škola v přírodě nebo něco jiného) se trošku bojím. Že budu muset svého malého chlapečka vypustit do světa.
Budu se bát, že si tam ublíží nebo že onemocní. Jsem radši, když celá rodina cestuje společně. Ale ten okamžik jednou přijde, kdy pojede sám. Jednou jsem letěla sama do Říma, manžel v Římě, dítě doma s babičkou a pocit nic moc. Konec emocionálního výlevu.
Teď k tomu praktickému. My jsme k moři jezdili s jídlem, takže jedl (mluvím o starším, mladšího jsme ještě neměli) jídlo z hotelového bufetu, to přijatelnější, na pláži pil vodu, v hotelu zmrzlina po jídle a džus tam dostal, i když je jasné, že to bylo cosi z prášku. Já bych sama za sebe, když bych ho pouštěla, chtěla, aby se dodrželo pití vody na pláži (nejlíp uhasí žízeň a je na ni zvyklý) a nejedení nanuků před obědem. A to vím, že by problém nebyl, babičku znám. Myslím, že taková pravidla dovolenou nikomu nepokazí a chození spát vem čert, stejně je tam min.do desíti kravál a večer se nejlíp prochází po pláži. A mokré plavky v horku mně jsou třeba ukradené, ale pokud z nějakého důvodu nechceš, aby v nich byl, dej jim dvoje.
Jinak závidím, že můžeš poslat obě babičky spolu a nesežerou se