Re: Agresivní chování 3-letého ve školce

Zuziny, no chudák dítě, to neposoudím, pravda je, že je to takový malý nebojácný obřík, je o hlavu větší než naše poměrně velké 108cm dítě, a určitě o pět kilo těžší. A já ho viděla v šatně, je to prostě, teď budu zlá, ne ne dítě, ale na tu situaci, raubíř, lítá po šatně, strhává věci z věšáčků a učitelka říkala, že je hodně bije a bez důvodu. Takže, kdyby bylo na mě, na trpícímatce mláceného dítěte, byla bych ráda, kdyby tam nebyl. Nejsou chudáci ty děti, které zvládne každý den alespoň kopnout, když jde kolem nich, které mají strach. Když mi Terka říká, že když začne mít Kubík špatnou náladu, že jde raději jako na záchod a dělá, že čůrá, tak vidím fakt rudě. On je chudák dítě a co naše ostatní, kterým se trpělivě vysvětluje, že násilí nic neřeší, vše se musí řešit po dobrém, jak ty přijdou k tomu, že musí trpět takového malého zmetka? Manžel ji o víkendu učil, jak ho kopnout, ona chudinka pláče doma, že děti se nebijou a že mu to tedy zkusí vysvětlit. Tak je je od mala učená. No už vidím, jak poslouchá a když vidím tu jeho matku, jak mu u auta nafackuje pusu, tak si myslím, že na něj jen tak něco platit nebude a po hubě by potřebovala dostat ona. Ale mlátit si ji snad taky nenechám, ne? Tak agresor sedí u stolku a nesmí k dětem, jinak se to řešit nedá.