Re: dítě se šprajcne při odchodu tak moc, jak moc vy sama pospícháte

Sněhulko hodn´ě jsem o tvém příspěvku tehdy přemýšlela a chtěla jsem ti odpovědět, ale nestihla jsem to nějak. Říkala jsem si právě jestli by ti venku nepomohlo mít akce jenom na to courání, kdy by právě šel a dělal co by chtěl a tebe by tolik nežralo že nedrží směr a prostě když spěcháš by seděl nekompromisně v kočárku. Jeho totiž nepředěláš, můžeš předělat jenom svůj postoj, když budeš vědět, že venku prostě zlobí, tak mu necháš jeho zlobící chvilku a nebude tě to tolik štvát.

Jinak mě už tehdy napadlo, že jsi určitě dobrá máma, nějak to z toho tvýho p říspěvu vyznělo. Já byla taky v těhotenství hrozně nervní, pamatuju se, že jsem se na holčičku poprvé naštvala, když jsem byla měsíc těhotná.