Re: Asi na syna moc křičím. Jak to změnit?

Zdravimi do Trutnova - sveho rodneho mesta a vez, ze na deti krici hodne matek.. a nemusi zrovna drzet dietu :). Takze bych si dal klidne drzela dietu a hledala vychodiska k tomu, abych na dite kricela min.. chi chi, to se mi to rika... JA si, prisaham bohu, rikam kazdy den, ze dnes nebudu kricet, ze jim nedam na zadek, ze budu trpeliva matka.. a kazdy den to porusim.. pac ty dve jesterky me vzdycky dostanou... Ted se to trosku zlepsilo mym nastupem do prace a jejich nastupem do skolky,ale vecer se stejne skoro nikdy neudrzim :)

Znate Jirinu Prekopovou - je to velmi znama a uznavana detska psycholozka.. neni to tak davno, co jsem poslouchala na radiozurnalu rozhovor s ni, na tema - pevne objeti.. znate ? Nicmene rikala tam, ze agrese vuci detem se nepripousti, to by se fakt nemelo.. ale kricet je lidske.. i my jsme lidi a potrebujeme tu paru vypustit... a mezi nami, mne tedy nevadi, ze moje deti tenhle vzorech chovani prevezmou jednou ode me.. jen at si zakrici, kdyz jim to pomuze, co je proboha na tom spatneho ? Lepsi, nez aby v sobe dusily tlak a potlacovaly emoce...

Muj manzel je totalni klidas, nemluvi nikdy sproste, nerozciluje se, je to totalni opak me .. a jen nase holky ho dokazou dostat do stavu, kdy jeci jak pominutej.. proste jsme jen lidi a deti jsou neuveritelny potvurky prohnany.. no tak at vidi, jakou reakci mohou zazit, nic se nestane..

Takze drzim palce s hubnutim a se spytovanim svedomi, ze to dnes zase stalo za to :). Jo a jestli neco mohu poradit.. behani je neuveritelnej cistic hlavy a ty endorfiny fakt pomahaji na deti... zaruceny lek na podlomenou trpelivost.. a na hubnuti jakbysmet.. provozuju to uz vic nez rok a ac stejne kazdy den kricim, jsem rozhodne vyrovnanejsi nez jsem byvala driv :)