Re: Být či nebýt hodná

Já v tom rozdíl vidim.

Myslim, že chovej se slušně občas taky použiju, i když spíš asi "A víš, jak se máš chovat v divadle, že jo?"

Kdyby šlo o školku a měla bych obavy, že hrozí, že dítě bude dělat něco, co rozhodně nemá, byla bych konkrétnější, protože "Buď hodnej." je strašlivě širokej pojem. Vycházim teda z toho, že běžnýmu dítku to nemusim vůbec říkat, protože takový ty běžný blbosti si s nim učitelka vyřídí na místě a dítku extrémně živýmu nebo třeba i agresivnějšímu nemá smysl dávat tak širokej úkol, protože je nad jeho síly to zvládnout - takže tam bych to třeba zúžila na připomenutí, že nemá nikomu ubližovat. Teprve až zvládne tohle, má smysl přihazovat další nároky, který nejsou tak akutní - jako třeba že si po sobě uklízíme apod.

Čili buď hodnej je podle mě příliš abstraktní, zavání to slepou poslušností (narozdíl od slušnosti, kdy je klidně možný vyjádřit nesouhlas, jen to chce nějakou vhodnou formu) a je to nálepkování, do kterýho mimochodem velmi často spadají dětí, který prostě jen nejsou tak temperamentní a nemají na svym chování jinou zásluhu, než tu, že se zrovna vyskytly v prostředí, který jejich typ chování považuje za žádoucí, aniž by to mělo nějakej objektivní důvod.